Výběr papouška

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
chtěla bych si pořídit středně velkého papouška - kamaráda. Tj. krotký, přátelský k lidem, dobrého imitátora (nemusí mluvit, stačí zvuky..), do bytu. Cena do 5000,-. Můžete mi prosím poradit, který druh je pro mě nejvhodnější? Zkušenosti mám jen s korelami. Děkuji. Terri

Vřele doporučuji papouška senegalského - skvělý imitátor, velký šašek a mluvit se naučí také. Základní podmínkou ovšem je koupit ručně dokrmené mládě (přes inzerci, v cenách cca kolem 3500 až 4000 Kč).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
chtěla bych si pořídit středně velkého papouška - kamaráda. Tj. krotký, přátelský k lidem, dobrého imitátora (nemusí mluvit, stačí zvuky..), do bytu. Cena do 5000,-. Můžete mi prosím poradit, který druh je pro mě nejvhodnější? Zkušenosti mám jen s korelami. Děkuji. Terri

nenechte se mýlit, u žádného papouška (ani ručně dokrmeného) nemáte záruku, že krotké,mazlivé mládě v pubertě nezačne kousat a útočit na všechny kromě majitele (oblíbeného jedince).Pap. senegalský je zrovna ten typ, který se v pubertě může radikálně vyhranit.
Univerzální papoušek neexistuje, protože právě to co na nich máme rádi (inteligenci,atd) z nich dělá i paličáky,individualisty a mnohdy i dominátory.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nenechte se mýlit, u žádného papouška (ani ručně dokrmeného) nemáte záruku, že krotké,mazlivé mládě v pubertě nezačne kousat a útočit na všechny kromě majitele (oblíbeného jedince).Pap. senegalský je zrovna ten typ, který se v pubertě může radikálně vyhranit.
Univerzální papoušek neexistuje, protože právě to co na nich máme rádi (inteligenci,atd) z nich dělá i paličáky,individualisty a mnohdy i dominátory.

Děkuji. Já už také přemýšlela: p. senegalský, horský a nádherný. Chovatel mi však z nich doporučil jen senegala (ostatní, že prý se spíš hodí "jen" do voliéry). Je mi jasné, že papoušek se musí vychovávat - něco jsem si přečetla, doufám, že to bude dobrý.. (neznáte nějakou dobrou knížku?). Mým snem je velký alexandr (na Žaka či Kakadu si zatím netroufám vzhledem k ceně).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rekla bych, ze po nastudovani vhodne literatury by jste si mohla poridit papouska senegalskeho nebo alexandra maleho. Ja osobne mam doma mazlicka aratingu jendaj, ale je to dosti hlucny papousek, takze bych ho nedoporucovala do bytu, ale jinak je to skvely spolecnik. Urcite nez si takoveho papouska poridite, tak si o nem neco prectete. Podle mich zkusenosti ma nejlepsi vlohy na mluveni alexandr maly. Mela jsem jich pet a tri z nich se naucili mluvit. Za to aratinga napodobuje jiz zminene alexandry, ale nemluvi, je to ovsem nejlepsi spolecnik. S pozdravem Renata Boussam.

Dobrý den, děkuji - aratingu je krásný papoušek . Můžete mi prosím doporučit nějakou dobrou literaturu (hlavně o výchově, nejen výběru)? Pravda - moc křičet by nemusel, ale ani mluvit, záleží mi spíše na tom, jak jste psala (společník) :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
chtěla bych si pořídit středně velkého papouška - kamaráda. Tj. krotký, přátelský k lidem, dobrého imitátora (nemusí mluvit, stačí zvuky..), do bytu. Cena do 5000,-. Můžete mi prosím poradit, který druh je pro mě nejvhodnější? Zkušenosti mám jen s korelami. Děkuji. Terri

Doporučuji senegalce.
Samozřejmě ručně odchovaného.
I tak však budete mít problémi se sousedy , pokud bydlíte v paneláku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Doporučuji senegalce.
Samozřejmě ručně odchovaného.
I tak však budete mít problémi se sousedy , pokud bydlíte v paneláku.

Nechápu proč všichni doporučujete "ručně dokrmené". První 4 roky může být fajn, ale pak jde do puberty..... a potom všude vidíte inzeráty tipu: prodám 4 roky starého papouška z "rodinných důvodů". Pravda je taková, že je nesnesitelný a neovladatelný a chcete se ho zbavit. Vím že to trvá dlouho než se ochočí, ale potom je to pěkný. A navíc ručně dokrmený papoušci nemají osobnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, děkuji - aratingu je krásný papoušek . Můžete mi prosím doporučit nějakou dobrou literaturu (hlavně o výchově, nejen výběru)? Pravda - moc křičet by nemusel, ale ani mluvit, záleží mi spíše na tom, jak jste psala (společník) :-)

knizku znam jednu jmenuje se arove a aratingy. Musim se priznat, ze jsem ji sama necetla, ale spolehala jsem na sve zkusenosti s papousky jinych druhu. Dost jsem se toho priucila casem souziti s timto papouskem, ale musim Vas upozornit, ze zadny papousek neni bez chyby a to ani aratinga. Je to sice skvely mazel, ale kdyz je hnizdni obdoby tohoto druhu, tak s nim je tezke souziti, uz i diky tomu ze je rucne dokrmeny a mysli si, ze jsem jeho partnerka. Snazi se me krmit a kdyz mu samozdrejme odmitnu tak se vzteka a umi se i pekne urazit a nekolik dni byt protivny, ale pak ma zase zachvaty mazlivosti a to vydrzi cely den sedet za vystrihem a otirat se o me. Jedine co se naucil napodobovat jsou alexandri maly a naucil se septat(ja mu septam pred spanim, spi se mnou v posteli).
Jinak nemluvi, je mu pet let a myslim, ze kdyz s nim prekonate jeho dospivani tak Vam bude skvelym spolecnikem:)))) Chce to dost casu a trpelivosti, protoze kdyz se mu nebudete v dospivani venovat tak jak si on predstavuje muze se z neho stat agresivni ptak, ktery se bude skubat. S pozdravem boussam Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechápu proč všichni doporučujete "ručně dokrmené". První 4 roky může být fajn, ale pak jde do puberty..... a potom všude vidíte inzeráty tipu: prodám 4 roky starého papouška z "rodinných důvodů". Pravda je taková, že je nesnesitelný a neovladatelný a chcete se ho zbavit. Vím že to trvá dlouho než se ochočí, ale potom je to pěkný. A navíc ručně dokrmený papoušci nemají osobnost.

Dovolím si s vámi polemizovat hned ve dvou bodech: Ve 4 letech je už senegalec plně dospělý. Jeho "puberta" začíná tak někdy okolo stáří půl roku a zpravidla tak do stáří půldruhého roku odeznívá. To za prvé. A za druhé: Nevím, co rozumíte pojmem "osobnost". Pokud tím máte na mysli ptáka, který si nikdy nepřivykne na lidi, je bázlivý, poplašený a odmítá jakýkoliv kontakt, pak samozřejmě máte pravdu. V takovém případě je nejlepší koupit si dospělého senegalce přímo z odchytu (takoví jsou koneckonců nejlevnější a seženete je i pod 2000 Kč) - rozhodně však nebude přítulný, kamarádský a nepůjde ochočit. Chcete-li mít v bytě komunikujícího "kamaráda" a ne vylekanou a ztrápenou trosku, je opravdu nejlepší koupit mládě buď ručně dokrmené, nebo alespoň co nejdříve odebrané od rodičů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji. Já už také přemýšlela: p. senegalský, horský a nádherný. Chovatel mi však z nich doporučil jen senegala (ostatní, že prý se spíš hodí "jen" do voliéry). Je mi jasné, že papoušek se musí vychovávat - něco jsem si přečetla, doufám, že to bude dobrý.. (neznáte nějakou dobrou knížku?). Mým snem je velký alexandr (na Žaka či Kakadu si zatím netroufám vzhledem k ceně).

Papoušci - Wolterová
Proč můj papoušek - Low
Arové v lidské péči - Low
Umělý odchov mláďat (tak nějak) - to kdyby jste laškovala s myšlenkou dokrmit si papouška sama, nebo někdy odchovávat, aby jste mohla nakouknout o čem to asi je

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dovolím si s vámi polemizovat hned ve dvou bodech: Ve 4 letech je už senegalec plně dospělý. Jeho "puberta" začíná tak někdy okolo stáří půl roku a zpravidla tak do stáří půldruhého roku odeznívá. To za prvé. A za druhé: Nevím, co rozumíte pojmem "osobnost". Pokud tím máte na mysli ptáka, který si nikdy nepřivykne na lidi, je bázlivý, poplašený a odmítá jakýkoliv kontakt, pak samozřejmě máte pravdu. V takovém případě je nejlepší koupit si dospělého senegalce přímo z odchytu (takoví jsou koneckonců nejlevnější a seženete je i pod 2000 Kč) - rozhodně však nebude přítulný, kamarádský a nepůjde ochočit. Chcete-li mít v bytě komunikujícího "kamaráda" a ne vylekanou a ztrápenou trosku, je opravdu nejlepší koupit mládě buď ručně dokrmené, nebo alespoň co nejdříve odebrané od rodičů.

Děkuji za rady i za knihy. Určitě bych si pořídila ručně dokrmené mládě, už jen proto, že chci mít kámoše, nikoliv ozdobu zahrady. V paneláku nebydlím Půjdu navštívit chovatela a mrknout se a poradit. Prý na jaře budou ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dovolím si s vámi polemizovat hned ve dvou bodech: Ve 4 letech je už senegalec plně dospělý. Jeho "puberta" začíná tak někdy okolo stáří půl roku a zpravidla tak do stáří půldruhého roku odeznívá. To za prvé. A za druhé: Nevím, co rozumíte pojmem "osobnost". Pokud tím máte na mysli ptáka, který si nikdy nepřivykne na lidi, je bázlivý, poplašený a odmítá jakýkoliv kontakt, pak samozřejmě máte pravdu. V takovém případě je nejlepší koupit si dospělého senegalce přímo z odchytu (takoví jsou koneckonců nejlevnější a seženete je i pod 2000 Kč) - rozhodně však nebude přítulný, kamarádský a nepůjde ochočit. Chcete-li mít v bytě komunikujícího "kamaráda" a ne vylekanou a ztrápenou trosku, je opravdu nejlepší koupit mládě buď ručně dokrmené, nebo alespoň co nejdříve odebrané od rodičů.

Souhlasím s vámi. A tady o příspěvek výš bych jen ještě podotkl, že každý papoušek je v pubertě ať je ručně dokrmený nebo není.

Pokud chcete společníka, tak senegalec je dobrá volba, klidně bych doporučil i další druhy, ale senegalec je čím dál více populární.

Hicks.
dwayne.hicks@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím s vámi. A tady o příspěvek výš bych jen ještě podotkl, že každý papoušek je v pubertě ať je ručně dokrmený nebo není.

Pokud chcete společníka, tak senegalec je dobrá volba, klidně bych doporučil i další druhy, ale senegalec je čím dál více populární.

Hicks.
dwayne.hicks@seznam.cz

A které další druhy třeba? Dík. T.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dovolím si s vámi polemizovat hned ve dvou bodech: Ve 4 letech je už senegalec plně dospělý. Jeho "puberta" začíná tak někdy okolo stáří půl roku a zpravidla tak do stáří půldruhého roku odeznívá. To za prvé. A za druhé: Nevím, co rozumíte pojmem "osobnost". Pokud tím máte na mysli ptáka, který si nikdy nepřivykne na lidi, je bázlivý, poplašený a odmítá jakýkoliv kontakt, pak samozřejmě máte pravdu. V takovém případě je nejlepší koupit si dospělého senegalce přímo z odchytu (takoví jsou koneckonců nejlevnější a seženete je i pod 2000 Kč) - rozhodně však nebude přítulný, kamarádský a nepůjde ochočit. Chcete-li mít v bytě komunikujícího "kamaráda" a ne vylekanou a ztrápenou trosku, je opravdu nejlepší koupit mládě buď ručně dokrmené, nebo alespoň co nejdříve odebrané od rodičů.

Tu osobnost jsem myslel ptačí, protože ručně dokrmený papoušek nemá nemá osobnost lidskou a už vůbec ne ptačí. Nemyslel jsem papouška z dovozu , ale dokrmenýho od rodičů u kterých si tu osobnost udělá. Je pravda, že jsem nemyslel Senegalce. Mam Žako Kongo (ty mají pubertu ve 4 letech-zhruba) a je vychovaný pod rodičema, máme ho 5 měsíců, prvních 14 dnů byl plachý z nového prostředí atd. ale že by lítal po místnosti a řval, nebo tak něco, to určitě ne. Ještě trochu se bojí, ale je to o 100% lepší, bojí se jen rukou, jinak je v pohodě- hraje si, začíná mluvit. Je na něm vidět že je v pohodě a spokojený.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tu osobnost jsem myslel ptačí, protože ručně dokrmený papoušek nemá nemá osobnost lidskou a už vůbec ne ptačí. Nemyslel jsem papouška z dovozu , ale dokrmenýho od rodičů u kterých si tu osobnost udělá. Je pravda, že jsem nemyslel Senegalce. Mam Žako Kongo (ty mají pubertu ve 4 letech-zhruba) a je vychovaný pod rodičema, máme ho 5 měsíců, prvních 14 dnů byl plachý z nového prostředí atd. ale že by lítal po místnosti a řval, nebo tak něco, to určitě ne. Ještě trochu se bojí, ale je to o 100% lepší, bojí se jen rukou, jinak je v pohodě- hraje si, začíná mluvit. Je na něm vidět že je v pohodě a spokojený.

Pokud dokrmujete jednoho papouška, může se tento problém vyskytnout, pokud jich ovšem dokrmujete více a umožníte jim být spolu po dobu mimo krmení, většinou tento problém v pubertě nehrozí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechápu proč všichni doporučujete "ručně dokrmené". První 4 roky může být fajn, ale pak jde do puberty..... a potom všude vidíte inzeráty tipu: prodám 4 roky starého papouška z "rodinných důvodů". Pravda je taková, že je nesnesitelný a neovladatelný a chcete se ho zbavit. Vím že to trvá dlouho než se ochočí, ale potom je to pěkný. A navíc ručně dokrmený papoušci nemají osobnost.

Pořídit si jako 1. papouška ručně dokrmeného je jednodušší pro obě strany. Papoušek tolik nestresuje a majitel se jednoduššeji naučí k papouškovi chovat. Pokud je majitel schopný se porovnat se svou autoritou, tak ani agresivita není neřešitelný problém. Sama mám 2 ručně dokrmené a 2 zpod rodiču a u těch plachých jsem udělala spoustu chyb, protože jsem na ně spěchala (rozumějte v horizontu dnů až týdnů a oni potřebují měsíce). Teprve teď po roce vidím jakž takž pokroky, ale o nějaké krotkosti a ochočenosti nemůže být v pravém slova smyslu řeč. Myslím, že plachý papoušek není pro každého. Na druhou stranu, to že dokrmený bude dělat víc ramena, je problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tu osobnost jsem myslel ptačí, protože ručně dokrmený papoušek nemá nemá osobnost lidskou a už vůbec ne ptačí. Nemyslel jsem papouška z dovozu , ale dokrmenýho od rodičů u kterých si tu osobnost udělá. Je pravda, že jsem nemyslel Senegalce. Mam Žako Kongo (ty mají pubertu ve 4 letech-zhruba) a je vychovaný pod rodičema, máme ho 5 měsíců, prvních 14 dnů byl plachý z nového prostředí atd. ale že by lítal po místnosti a řval, nebo tak něco, to určitě ne. Ještě trochu se bojí, ale je to o 100% lepší, bojí se jen rukou, jinak je v pohodě- hraje si, začíná mluvit. Je na něm vidět že je v pohodě a spokojený.

souhlasím, letos jsem si koupil dokrmeného senegalce - je to můj první dokrmený pták (všechny ostatní mám odchované pod rodiči), a tak můžu porovnavat.Dokrmení ptáci se nebojí ničeho (nemá respekt před ničím..asi nepopisuji přesně)jejich osobnost je víc lidská a víc člověka potřebuje a vymáhá si pozornost. Je víc "vlezlý" to ale právě lidé chtějí, problémy nastanou až když papouch chce víc než mu majitel může dát, pak začne kousat ,křičet a žárlit na všechny kromě majitele.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pořídit si jako 1. papouška ručně dokrmeného je jednodušší pro obě strany. Papoušek tolik nestresuje a majitel se jednoduššeji naučí k papouškovi chovat. Pokud je majitel schopný se porovnat se svou autoritou, tak ani agresivita není neřešitelný problém. Sama mám 2 ručně dokrmené a 2 zpod rodiču a u těch plachých jsem udělala spoustu chyb, protože jsem na ně spěchala (rozumějte v horizontu dnů až týdnů a oni potřebují měsíce). Teprve teď po roce vidím jakž takž pokroky, ale o nějaké krotkosti a ochočenosti nemůže být v pravém slova smyslu řeč. Myslím, že plachý papoušek není pro každého. Na druhou stranu, to že dokrmený bude dělat víc ramena, je problém.

Můžete mi prosím popsat, jak s Vámi může spát papoušek v posteli? Děkuji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tu osobnost jsem myslel ptačí, protože ručně dokrmený papoušek nemá nemá osobnost lidskou a už vůbec ne ptačí. Nemyslel jsem papouška z dovozu , ale dokrmenýho od rodičů u kterých si tu osobnost udělá. Je pravda, že jsem nemyslel Senegalce. Mam Žako Kongo (ty mají pubertu ve 4 letech-zhruba) a je vychovaný pod rodičema, máme ho 5 měsíců, prvních 14 dnů byl plachý z nového prostředí atd. ale že by lítal po místnosti a řval, nebo tak něco, to určitě ne. Ještě trochu se bojí, ale je to o 100% lepší, bojí se jen rukou, jinak je v pohodě- hraje si, začíná mluvit. Je na něm vidět že je v pohodě a spokojený.

Můžete prosím definovat, co rozumíte "ptačí osobností"? Které projevy, instinkty, reflexy... máte konkrétně na mysli?
Mimochodem, považujete za správné a žádoucí, že se papoušek ještě po 5 měsících intenzivního soužití s lidmi bojí lidské ruky?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžete prosím definovat, co rozumíte "ptačí osobností"? Které projevy, instinkty, reflexy... máte konkrétně na mysli?
Mimochodem, považujete za správné a žádoucí, že se papoušek ještě po 5 měsících intenzivního soužití s lidmi bojí lidské ruky?

každý papoušek je jiný a má jinou povahu. Osobnost je to jak reaguje na lidi, co dělá když je sám, teď nevím - mnoho drobností.Každý papoušek dovolí majiteli něco jiného, třeba můj žako nemá moc rád "nasedání" na ruku (hlavně ne pokud je na kleci, ze země mu takovéto nasedaní tolik nevadí), ochotně si ale přeleze na rameno. Šimrání dovoli jen někomu, a podle nálady, někdy ho musím přemlouvat a chvíli si s ním hrát než chce šimrání.
Jeden můj papouch na ruku nikdy nepůjde, ale můžu ho neomezeně nosit na bidýlku, a rameně, prostě záruka, že pták bude 100% krotký neexistuje, cestu k němu a vytvoření vztahu + způsobu kontaktu si najdete vždy nějakou.
Opravdu jsem neviděl dva papoušky, kteří by se projevovali stejně, ale to neznamená, že bychom je měli mít méně rádi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžete prosím definovat, co rozumíte "ptačí osobností"? Které projevy, instinkty, reflexy... máte konkrétně na mysli?
Mimochodem, považujete za správné a žádoucí, že se papoušek ještě po 5 měsících intenzivního soužití s lidmi bojí lidské ruky?

"správné a žádoucí" Jste vy vůbec normální??? Máte vůbec papouška, nebo, přečetl jste alespon nějakou knihy o papoušcích? Vím o několika případec kdy se Žako bál rukou i několik let a taky s tím počítám že se náš Žako bude bát dlouho. Náš Žako je endoskopovaný a čipovaná a chytaný ve voliéře u jeho rodičů, tekže vám "možná" dochází jaké prožíval šoky. Žakové si pamatujou velice dlouho, že ruka je jeho hlavní nepřítel, když mu ublíží. Ale jak jsem napsal, náš Žako je velice spokojený a má se dobře, mluví, píská a řádí, akorát se bojí rokou, jinak ničeho. O pačí osobnosti si to najděte v literatuře, nemam čas, bylo by to nadlouho, ale trochu vám to přiblížím: Ručně dokrmený- To je jako by člověk žil mezy psama- byl by z něj debil, který umí jen štěkat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžete mi prosím popsat, jak s Vámi může spát papoušek v posteli? Děkuji

Uplne normalne, lehne si na zada necha se prikryt a spi az do rana. On je od malicka zvykli, ze chodi kakat na umyvadlo, takze to bez problemu vydrzi celou noc a rano se jde vykakat do koupelny. Jednou se mi stalo, ze jsem ho malem zalehla, ale on me kousnul takze jsem se hned probudila. Uz takhle spi vic jak ctyri roky a jsme ns na to zvykli, nekdy mu nestaci spat jen vedle me a snazi se mi dostat pod tricko nebo se zahrabat do vlasu, ale to pak nemohu spat ja, protoze on se pak prehriva a strasne funi:))))
Tak takhle s nama spi v posteli:))
S pozdravem Boussam Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Uplne normalne, lehne si na zada necha se prikryt a spi az do rana. On je od malicka zvykli, ze chodi kakat na umyvadlo, takze to bez problemu vydrzi celou noc a rano se jde vykakat do koupelny. Jednou se mi stalo, ze jsem ho malem zalehla, ale on me kousnul takze jsem se hned probudila. Uz takhle spi vic jak ctyri roky a jsme ns na to zvykli, nekdy mu nestaci spat jen vedle me a snazi se mi dostat pod tricko nebo se zahrabat do vlasu, ale to pak nemohu spat ja, protoze on se pak prehriva a strasne funi:))))
Tak takhle s nama spi v posteli:))
S pozdravem Boussam Renata

Je pravda že pořídit si ručně dokrmeného papouška je mnohem lehčí pro ty začátky,s tím souhlasím,ale je taky pravda že ruč.dokrmení papoušci jsou pak na svém majiteli dost někdy až moc závislí,a to v pubertě nadělá pěknou neplechu(přehnaná agresivita atd.)Je to moc krásný když si domů přinesete papouška a on se s vámi hned mazlí chce být pořád s vámi,ze začátku je to fajn to se mu věnujete pořád nejraději 24h denně.ale když se najede na určitý režim nebo po nějaké době se jaksi papouška dost nabažíte,tak ruč.dokrmený mazel nebude chápat co se najednou děje,neumí se bavit sám hrát si a být prostě jen sám ze sebou,to si myslím že je zádrhel ručně dokr.papuchů.Papoušek dokrmený pod rodiči je víc samostatný,ano na začátku je to moc moc práce a trpělivosti ,tak moc by jste si ho chtěli pochovat a on nechce a nechce,o to jsou ty pokroky krásnější.Náš žako je dokrmený pod rodiči je samostatný dokáže se zabavit sám ,sám si hrje dá nám najevo kdy chce aby jsme se mu věnovali,a proto nemám výčitky když musím zůstat v práci déle nebo se někde zdržím ,že se bude trápit a smutnit po mě.Na závěr je to každého věc jakého si pořídí papouška,jen se musí dobře rozhodnout.Mě jen šíleně prudí jak každý doporučuje dokrmené papoušky,a pak ty inzeráty jak se jich chtějí zbavit.toť asi tak vše.D

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"správné a žádoucí" Jste vy vůbec normální??? Máte vůbec papouška, nebo, přečetl jste alespon nějakou knihy o papoušcích? Vím o několika případec kdy se Žako bál rukou i několik let a taky s tím počítám že se náš Žako bude bát dlouho. Náš Žako je endoskopovaný a čipovaná a chytaný ve voliéře u jeho rodičů, tekže vám "možná" dochází jaké prožíval šoky. Žakové si pamatujou velice dlouho, že ruka je jeho hlavní nepřítel, když mu ublíží. Ale jak jsem napsal, náš Žako je velice spokojený a má se dobře, mluví, píská a řádí, akorát se bojí rokou, jinak ničeho. O pačí osobnosti si to najděte v literatuře, nemam čas, bylo by to nadlouho, ale trochu vám to přiblížím: Ručně dokrmený- To je jako by člověk žil mezy psama- byl by z něj debil, který umí jen štěkat.

Normální sice nejsem, ale papoušky chovám řadu let. A považuji za velmi nerozumné radit voliérového ptáka někomu, kdo chce papouška do bytu. Váš příklad je dostatečně odstrašující - papoušek navyklý na známé prostředí voliéry zažil šok, z něhož se ani po půl roce nevzpamatoval. Nedůvěřuje-li pták lidské ruce, je s ním mnohem obtížnější manipulace a lze mu mnohem hůře pomoci, když bude nemocný nebo se nedejbože zraní. Možná jste hrdý na to, že doma chováte "divokého" ptáka s přirozenou ostražitostí a strachem vůči člověku. Vězte však, že pro vašeho žaka je to mnohem větší trápení, než pro zvíře, které bylo od vylíhnutí přivykáno na těsný kontakt s člověkem. O té ptačí "osobnosti" nic v literatuře hledat nemusím, protože vy nemluvíte o individuální povaze zvířete, ale o míře zachování přirozených instinktů. Je logické, že u ptáka z voliéry je vyšší. A stejně tak je logické, že při násilném přenesení do bytových podmínek znamená pro papouška (i pro majitele) mnohem větší stres.
Je možné, že jste nechtěl čekat na dokrmené mládě a unáhleně jste koupil ptáka z voliéry, takže teď se snažíte sám před sebou svůj postoj nějak "vědecky" obhájit. Nebo - což je ještě horší - vaší představě o "lepší osobnosti" voliérového ptáka věříte od samého počátku. V obou případech mi nezbývá než opětovat vaši radu k přečtení nějaké seriózní odborné literatury.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Normální sice nejsem, ale papoušky chovám řadu let. A považuji za velmi nerozumné radit voliérového ptáka někomu, kdo chce papouška do bytu. Váš příklad je dostatečně odstrašující - papoušek navyklý na známé prostředí voliéry zažil šok, z něhož se ani po půl roce nevzpamatoval. Nedůvěřuje-li pták lidské ruce, je s ním mnohem obtížnější manipulace a lze mu mnohem hůře pomoci, když bude nemocný nebo se nedejbože zraní. Možná jste hrdý na to, že doma chováte "divokého" ptáka s přirozenou ostražitostí a strachem vůči člověku. Vězte však, že pro vašeho žaka je to mnohem větší trápení, než pro zvíře, které bylo od vylíhnutí přivykáno na těsný kontakt s člověkem. O té ptačí "osobnosti" nic v literatuře hledat nemusím, protože vy nemluvíte o individuální povaze zvířete, ale o míře zachování přirozených instinktů. Je logické, že u ptáka z voliéry je vyšší. A stejně tak je logické, že při násilném přenesení do bytových podmínek znamená pro papouška (i pro majitele) mnohem větší stres.
Je možné, že jste nechtěl čekat na dokrmené mládě a unáhleně jste koupil ptáka z voliéry, takže teď se snažíte sám před sebou svůj postoj nějak "vědecky" obhájit. Nebo - což je ještě horší - vaší představě o "lepší osobnosti" voliérového ptáka věříte od samého počátku. V obou případech mi nezbývá než opětovat vaši radu k přečtení nějaké seriózní odborné literatury.

já nikomu neradím jen píšu svůj názor,docela mě uráží že si dovolujete psát že můj případ je odstršující,můj úmysl si koupit "ještě divokého "žaka jsem dost dlouho probíral s lidmi z parrotu,váhal jsem a nevěděl.Mám ho doma a tak se o něj starám jak nelépe umím,mám ho doma 4 měsíce ne půl roku jak píšete vy,po 4měsících máme dost pěkné a zásadní pokroky,potvrzeno chovateli papoušků.Když jsme ho koupili byly mu 4měsíce,Jeho zvykání a jak se k němu máme chovat jsme dost dlouho probírali s majitelem který nám ho prodával,a informace si sháním pořád.Myslete si co chcete ale nanapadejte mě že se u nás Žak má špatně nepatřím k lidem kteří si pořídí papouška jako modní doplněk!!!Já nemám strach z dlouhého čekání na ten den kdy mi bude tak důvěřovat že ke mně přilétne.Je ""přirozené"" že se pták bojí lidské ruky(když není dokrmený člověkem) tak z toho nedělejte že Žaka jako mučíme či týrame nebo o co se snažíte.Psal jsem že se Žak nebojí nás ani věcí kolem sebe "jen"ruky tak to nepřekrucujte!!No nevím jestli má vůbec smysl se obhajovat jste pan chovatel a víte vše asi nejlíp co? nechám si poradit ale neurážejte mě když to není oprávněné.Koupil jsem si ho proto že jsem chtěl,ne ve spěchu,bylo to naplánované.tím asi končím

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je pravda že pořídit si ručně dokrmeného papouška je mnohem lehčí pro ty začátky,s tím souhlasím,ale je taky pravda že ruč.dokrmení papoušci jsou pak na svém majiteli dost někdy až moc závislí,a to v pubertě nadělá pěknou neplechu(přehnaná agresivita atd.)Je to moc krásný když si domů přinesete papouška a on se s vámi hned mazlí chce být pořád s vámi,ze začátku je to fajn to se mu věnujete pořád nejraději 24h denně.ale když se najede na určitý režim nebo po nějaké době se jaksi papouška dost nabažíte,tak ruč.dokrmený mazel nebude chápat co se najednou děje,neumí se bavit sám hrát si a být prostě jen sám ze sebou,to si myslím že je zádrhel ručně dokr.papuchů.Papoušek dokrmený pod rodiči je víc samostatný,ano na začátku je to moc moc práce a trpělivosti ,tak moc by jste si ho chtěli pochovat a on nechce a nechce,o to jsou ty pokroky krásnější.Náš žako je dokrmený pod rodiči je samostatný dokáže se zabavit sám ,sám si hrje dá nám najevo kdy chce aby jsme se mu věnovali,a proto nemám výčitky když musím zůstat v práci déle nebo se někde zdržím ,že se bude trápit a smutnit po mě.Na závěr je to každého věc jakého si pořídí papouška,jen se musí dobře rozhodnout.Mě jen šíleně prudí jak každý doporučuje dokrmené papoušky,a pak ty inzeráty jak se jich chtějí zbavit.toť asi tak vše.D

Tak na toto musím reagovat. Je fakt, že je to Váš názor a ten Vám nikdo nevezme, ale musím se pozastavit na některých věcech ve Vašem příspěvku.

Píšete, že jsou ručně dokrmení papoušci později na majitelích hodně závislí, ale tak to má být. Proto si majitel vybírá mezi mazlíčkem a nebo neochočeným papouškem. Pokud chce ptačího kamaráda, tak musí počítat s tím, že papoušek na něm bude závislí. A chcete mi říct, že když budete mít nedokrmeného papouška, že v pubertě nebude dělat neplechu??

Dále bych chtěl říct, že každý majitel ručně dokrmeného papouška, by si měl určit čas, který papouškovi může dopřát, takže nemusí hned dojít k tomu co popisujete vy, že majitel se ze začátku bude věnovat papouškovi více a pak méně. Každý majitel by měl vědět kolik bude moci papouškovi věnovat času a od začátku jej na to navykat.

Píšete, že u nedokrmeného papouška jsou pozdější pokroky o to krásnější, ale co když se tyto pokroky nedostaví, tak nakonec dojde k tomu samému jak popisujete, že majitelé papoušky prodávají. Řeknou si on se nedá ochočit a je to. Proto si myslím pokud někdo chce vidět na papouškovi pokroky, tak ať si pořídí ručně dokrmeného papouška, protože ty pokroky jdou také postupně. Papoušek se nenarodí hned s 50 slovní zásobou.

K těm inzerátům. Vy jen vidíte, že se majitel chce papouška zbavit, ale další důvody Vás nezajímají. Jako například rodinné důvody, důvody alergie v rodině atd. Myslím si, že o těchto lidech si udělá každý svůj názor, ale Já osobně si myslím, že když chtějí papouška prodat, tak je to hlavně z toho důvodu, že se mu nemohou věnovat a proto zavčasu mu chtějí najít nového dobrého majitele.
Pak se najdou chytřejší lidé a píší prodám do dobrých rukou atd. Ale říkám Já osobně si myslím, že když někdo prodává papouška a někdo se mu ozve, tak pak teprve majitel si zjišťuje do jakých rukou papouška prodává. Rozhodně nenapíše, tak si pro něj přijeďte ať to máme za sebou.

Omlouvám se za poněkud agresivní vystupování, ale chtěl jsem to uvést na pravou míru a ještě bych chtěl říct, že nechápu lidi co tvrdí, že mají dlouholetou zkušenost s papoušky a nepodepíší se ani neuvedou přezdívku, tak aby jsme do budoucna věděli o koho jde. Teď nemyslím, Váš případ, ale myslím tím příspěvky výše.

Hicks.
dwayne.hicks@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak na toto musím reagovat. Je fakt, že je to Váš názor a ten Vám nikdo nevezme, ale musím se pozastavit na některých věcech ve Vašem příspěvku.

Píšete, že jsou ručně dokrmení papoušci později na majitelích hodně závislí, ale tak to má být. Proto si majitel vybírá mezi mazlíčkem a nebo neochočeným papouškem. Pokud chce ptačího kamaráda, tak musí počítat s tím, že papoušek na něm bude závislí. A chcete mi říct, že když budete mít nedokrmeného papouška, že v pubertě nebude dělat neplechu??

Dále bych chtěl říct, že každý majitel ručně dokrmeného papouška, by si měl určit čas, který papouškovi může dopřát, takže nemusí hned dojít k tomu co popisujete vy, že majitel se ze začátku bude věnovat papouškovi více a pak méně. Každý majitel by měl vědět kolik bude moci papouškovi věnovat času a od začátku jej na to navykat.

Píšete, že u nedokrmeného papouška jsou pozdější pokroky o to krásnější, ale co když se tyto pokroky nedostaví, tak nakonec dojde k tomu samému jak popisujete, že majitelé papoušky prodávají. Řeknou si on se nedá ochočit a je to. Proto si myslím pokud někdo chce vidět na papouškovi pokroky, tak ať si pořídí ručně dokrmeného papouška, protože ty pokroky jdou také postupně. Papoušek se nenarodí hned s 50 slovní zásobou.

K těm inzerátům. Vy jen vidíte, že se majitel chce papouška zbavit, ale další důvody Vás nezajímají. Jako například rodinné důvody, důvody alergie v rodině atd. Myslím si, že o těchto lidech si udělá každý svůj názor, ale Já osobně si myslím, že když chtějí papouška prodat, tak je to hlavně z toho důvodu, že se mu nemohou věnovat a proto zavčasu mu chtějí najít nového dobrého majitele.
Pak se najdou chytřejší lidé a píší prodám do dobrých rukou atd. Ale říkám Já osobně si myslím, že když někdo prodává papouška a někdo se mu ozve, tak pak teprve majitel si zjišťuje do jakých rukou papouška prodává. Rozhodně nenapíše, tak si pro něj přijeďte ať to máme za sebou.

Omlouvám se za poněkud agresivní vystupování, ale chtěl jsem to uvést na pravou míru a ještě bych chtěl říct, že nechápu lidi co tvrdí, že mají dlouholetou zkušenost s papoušky a nepodepíší se ani neuvedou přezdívku, tak aby jsme do budoucna věděli o koho jde. Teď nemyslím, Váš případ, ale myslím tím příspěvky výše.

Hicks.
dwayne.hicks@seznam.cz

já vím jak to myslíte,jde jen o to jakého si jaký člověk pořídí,já si pořídila nedokrmeného a mám ho,problémy jistě jsou u dokr. i nedokrmených to taky vím,Jen když to tak slyším a čtu,tak se lidé pak většinou zbavují papoušků kolem 3-4 let a to převážně dokrmených.Možná asi řeknete že 3-4 roky není tak moc ,ano není vzhledem k tomu kolika se dožívají,ale třeba u Žaků je to už dost dlouho aby si zvykali na nového majitele a prostředí,často jsou tak zaskočeni a smutní že to trvá taky dost dlouho než člověku zase věří,jsou i případy že to papoušek nezvládne,a tak se ho zbaví zas a tak to jde.Taky mi někdo jednou napsal že ůspěchy se pochlubí každý ale problémy málokdo.Nebyl by špatný nějaký průzkum dokrmení versus dokrmení pod rodičmi.Já se také omlouvám možná za někdy hrubší vyjádření ale to jen když se týká něco mého zvířátka tak to ho bráním i sebe zuby nehty.O těch alergiích to je taky k dost obsáhlé diskusi,znám člověka který se musel svojeho miláčka zbavit už už málem k tomu došlo ale nakonec začal tak že se zbavil koberců,koupil čističku hledal řešení a dopadlo to dobře,No prostě opravdu záleží jen na člověku jak se k tomu postaví atak .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já vím jak to myslíte,jde jen o to jakého si jaký člověk pořídí,já si pořídila nedokrmeného a mám ho,problémy jistě jsou u dokr. i nedokrmených to taky vím,Jen když to tak slyším a čtu,tak se lidé pak většinou zbavují papoušků kolem 3-4 let a to převážně dokrmených.Možná asi řeknete že 3-4 roky není tak moc ,ano není vzhledem k tomu kolika se dožívají,ale třeba u Žaků je to už dost dlouho aby si zvykali na nového majitele a prostředí,často jsou tak zaskočeni a smutní že to trvá taky dost dlouho než člověku zase věří,jsou i případy že to papoušek nezvládne,a tak se ho zbaví zas a tak to jde.Taky mi někdo jednou napsal že ůspěchy se pochlubí každý ale problémy málokdo.Nebyl by špatný nějaký průzkum dokrmení versus dokrmení pod rodičmi.Já se také omlouvám možná za někdy hrubší vyjádření ale to jen když se týká něco mého zvířátka tak to ho bráním i sebe zuby nehty.O těch alergiích to je taky k dost obsáhlé diskusi,znám člověka který se musel svojeho miláčka zbavit už už málem k tomu došlo ale nakonec začal tak že se zbavil koberců,koupil čističku hledal řešení a dopadlo to dobře,No prostě opravdu záleží jen na člověku jak se k tomu postaví atak .

No s něčím souhlasím, ale stím, že ve 4 letech prodají ručně dokrmeného papouška, tak to se může stát i u nedokrmeného a řekl bych, že se to stává i mnohem dřív, protože si lidi koupí nedokrmeného papouška a myslí si, že jej snadno ochočí a nakonec ho raději prodaji. Takový lidé jsou a vždycky budou to se nedá nijak změnit.

Teho člověka co se zbavil alergie v rodině taky znám pokud myslíte Jelldu z Rožnova.

Ale jsou lidé co si tyto fakta nezjistí a pak unáhleně papouška prodají. Ale zase jsou lidi co je ten problém zajímá a tak si zjistí jak se temu dá zabránit

Hicks.
dwayne.hicks@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je pravda že pořídit si ručně dokrmeného papouška je mnohem lehčí pro ty začátky,s tím souhlasím,ale je taky pravda že ruč.dokrmení papoušci jsou pak na svém majiteli dost někdy až moc závislí,a to v pubertě nadělá pěknou neplechu(přehnaná agresivita atd.)Je to moc krásný když si domů přinesete papouška a on se s vámi hned mazlí chce být pořád s vámi,ze začátku je to fajn to se mu věnujete pořád nejraději 24h denně.ale když se najede na určitý režim nebo po nějaké době se jaksi papouška dost nabažíte,tak ruč.dokrmený mazel nebude chápat co se najednou děje,neumí se bavit sám hrát si a být prostě jen sám ze sebou,to si myslím že je zádrhel ručně dokr.papuchů.Papoušek dokrmený pod rodiči je víc samostatný,ano na začátku je to moc moc práce a trpělivosti ,tak moc by jste si ho chtěli pochovat a on nechce a nechce,o to jsou ty pokroky krásnější.Náš žako je dokrmený pod rodiči je samostatný dokáže se zabavit sám ,sám si hrje dá nám najevo kdy chce aby jsme se mu věnovali,a proto nemám výčitky když musím zůstat v práci déle nebo se někde zdržím ,že se bude trápit a smutnit po mě.Na závěr je to každého věc jakého si pořídí papouška,jen se musí dobře rozhodnout.Mě jen šíleně prudí jak každý doporučuje dokrmené papoušky,a pak ty inzeráty jak se jich chtějí zbavit.toť asi tak vše.D

Proč všichni hážete všechno ruční dokrmování do jednoho pytle? Těch způsobů je hodně. Těžko namítat, že by papoušek byl špatně socializovaný s jinými papoušky pokud byl 3 týdny v boudě s rodiči, navíc tím do sebe dostal dost potřebné látky a pak byl v odchovně a v misce s jinými mláďaty, i když jiného druhu. Takový paopušci rozhodně namají problém, že by nepřijali papouščího partnera nebo byli horšími rodiči než "přírodně" odchovaní. Problémy mohou nastat při umělém odchovu od vajíčka, nebo jen 1 papouška v odchovně.
Navíc taky záleží na způsobu jak je papoušek dokrmován. Někteří papoušci nešetrně dokrmovaní sondou dost panikaří z lidí a z nějaké manipulace. Na to je nejlepší dokrmování lžičkou nebo stříkačkou, ale to je zas piplačka na kterou jsou někteří chovatelé pohodlní a nebo prostě nemají tu kapacitu.