Odchyt nebo odchov?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co myslíte, je lepší chovat odchytové ptáky nebo odchované ve voliéře? a proč?

Rozhodně je lepší pořizovat ptáky z odchovu.
Za prvé jsou již aklimatizovaní, tak že nejsou tolik náchylní k nemocem.
Za druhé jsou zvyklí na člověka, takže tolik nestresují. Co je platný pěkný pták, když z něho zahlédneš jen ocas, jak prchá do úkrytu.
Za třetí znáš jeho původ a stáří, není problém s přijímáním potravy. Můžeš se i domluvit s chovtelem jak a čím krmil (na co je zvyklý).
Ptáka z odchytu bych pořizoval jen v případě potřeby doplnění nové krve do chovu. I když může časem zkrotnout, bude to stát hodně trpělivosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrá otázka.
http://www.tribuneindia.com/2004/20040620/pun1.jpg
http://www.birdlifemalta.org/press/fivedeadbeeeaters.jpg
http://www.wildlifetrustofindia.org/pictures/munia_003.jpg
http://www.wildlifetrustofindia.org/pictures/munia_004.jpg
http://www.worldparrottrust.org/trade/tradeimages/greytrap.jpg
http://www.kookycongos.ca/images/tradebanweb1.jpg

Stejně tak vypadají i vaši ptáci u výkupčích.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně je lepší pořizovat ptáky z odchovu.
Za prvé jsou již aklimatizovaní, tak že nejsou tolik náchylní k nemocem.
Za druhé jsou zvyklí na člověka, takže tolik nestresují. Co je platný pěkný pták, když z něho zahlédneš jen ocas, jak prchá do úkrytu.
Za třetí znáš jeho původ a stáří, není problém s přijímáním potravy. Můžeš se i domluvit s chovtelem jak a čím krmil (na co je zvyklý).
Ptáka z odchytu bych pořizoval jen v případě potřeby doplnění nové krve do chovu. I když může časem zkrotnout, bude to stát hodně trpělivosti.

Těžká otázka, nesnadná odpověď. Jsou aspekty pro i proti k těmto dvěma eventualitám!
Negativa při volbě "odchov" :
- degenerativní příznaky - malá jistota nepříbuznosti jedinců,
a důsledkem je možný
- nežádoucí inbreading
- přenášení geneticky podmíněných chorob
- v odchovech přežívají slabí jedinci, kteří by v přírodě jinak
neměli šanci (člověk je schopen vypiplat a udržet při životě i
velmi nežádoucí jedince, pro chov však jsou nepoužitelní,
kdo to jednoduše "jen tak" pozná?)
- relativně dlouhá čekací doba na příp. odchov (v případě pořízení
mláďat). Skutečně dobrý chovný pár málokdo prodá!
- relativně problematické dodatečné spárování dospělých jedinců,
kteří byli dříve chovní
- obvykle vyšší nákupní cena
- užší spektrum ptáků při výběru (i když jsou tito ptáci drženi cho-
vateli, hodně jich nemusí dávat mláďat, přesto však chovatel stá-
le čeká - co kdyby zahnízdili? To platí pro vzácně držené druhy.
- ptáci pocházející z umělých odchovů bývají obvykle tzv. nechovní
v důsledku nepřijmutí partnera opačného pohlaví.Příčina:
přílišná fixace na člověka a důsledkem je narušená psychika
ptačího jedince. Mnoho chovatelů podle situace tvrdí, že byl
pták dokrmen a nebo odchován pod ptačími rodiči. Nový majitel
je pak rád, že má "krotšího" ptáka, ale odchovu se asi časem
vůbec nedočká!
Negativa volby "odchyt":
- pokud bude poptávka, země třetího světa budou pořád
drancovat přirozené biotopy exotů
- u vzácných druhů bude stále existovat černý nelegální obchod.
Důsledek: časem vymizí z planety ohrožené druhy a budou jen
ve sbírkách soukromých chovatelů a zoo, viz případ ary Spixovy!
Můj názor: ani sebelepší legislativa a přísné postihy toto zlo úplně
nevymýtí!
Toto jsou fundamentální body, co mne napadají. Má-li někdo ještě
něco navíc, ať přispěje se svou troškou do mlýna!
Pája

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Těžká otázka, nesnadná odpověď. Jsou aspekty pro i proti k těmto dvěma eventualitám!
Negativa při volbě "odchov" :
- degenerativní příznaky - malá jistota nepříbuznosti jedinců,
a důsledkem je možný
- nežádoucí inbreading
- přenášení geneticky podmíněných chorob
- v odchovech přežívají slabí jedinci, kteří by v přírodě jinak
neměli šanci (člověk je schopen vypiplat a udržet při životě i
velmi nežádoucí jedince, pro chov však jsou nepoužitelní,
kdo to jednoduše "jen tak" pozná?)
- relativně dlouhá čekací doba na příp. odchov (v případě pořízení
mláďat). Skutečně dobrý chovný pár málokdo prodá!
- relativně problematické dodatečné spárování dospělých jedinců,
kteří byli dříve chovní
- obvykle vyšší nákupní cena
- užší spektrum ptáků při výběru (i když jsou tito ptáci drženi cho-
vateli, hodně jich nemusí dávat mláďat, přesto však chovatel stá-
le čeká - co kdyby zahnízdili? To platí pro vzácně držené druhy.
- ptáci pocházející z umělých odchovů bývají obvykle tzv. nechovní
v důsledku nepřijmutí partnera opačného pohlaví.Příčina:
přílišná fixace na člověka a důsledkem je narušená psychika
ptačího jedince. Mnoho chovatelů podle situace tvrdí, že byl
pták dokrmen a nebo odchován pod ptačími rodiči. Nový majitel
je pak rád, že má "krotšího" ptáka, ale odchovu se asi časem
vůbec nedočká!
Negativa volby "odchyt":
- pokud bude poptávka, země třetího světa budou pořád
drancovat přirozené biotopy exotů
- u vzácných druhů bude stále existovat černý nelegální obchod.
Důsledek: časem vymizí z planety ohrožené druhy a budou jen
ve sbírkách soukromých chovatelů a zoo, viz případ ary Spixovy!
Můj názor: ani sebelepší legislativa a přísné postihy toto zlo úplně
nevymýtí!
Toto jsou fundamentální body, co mne napadají. Má-li někdo ještě
něco navíc, ať přispěje se svou troškou do mlýna!
Pája

Souhlasím, věcná a vystižná odpověď. Chovatel a ochránce, který má chov jako koníček zvolí odchov. "Chovatel" podnikatel pak volí odchyt. Ale i takoví se najdou viz:
https://www.ifauna.cz/diskuse/vypis.php?thema=79685&o=4#80041

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím, věcná a vystižná odpověď. Chovatel a ochránce, který má chov jako koníček zvolí odchov. "Chovatel" podnikatel pak volí odchyt. Ale i takoví se najdou viz:
https://www.ifauna.cz/diskuse/vypis.php?thema=79685&o=4#80041

Nekupujte ptáky z odchytu.ALE CO UDĚLÁŠ S TÍM CO NEPRODÁŠ.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nekupujte ptáky z odchytu.ALE CO UDĚLÁŠ S TÍM CO NEPRODÁŠ.

Když nemyslíš na prachy, tak se dá včas omezit počet odchovů. Jedno hnízdění za rok. Odebrání vajec pokud jich je oplodněno hodně (u andulek). Pak nemusíš řešit kam prodat své početné odchovy. Zůstane ti jen radost z odchovu a těch pár ptáků vždy prodáš a když ne? Už jsem častokrát daroval.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Těžká otázka, nesnadná odpověď. Jsou aspekty pro i proti k těmto dvěma eventualitám!
Negativa při volbě "odchov" :
- degenerativní příznaky - malá jistota nepříbuznosti jedinců,
a důsledkem je možný
- nežádoucí inbreading
- přenášení geneticky podmíněných chorob
- v odchovech přežívají slabí jedinci, kteří by v přírodě jinak
neměli šanci (člověk je schopen vypiplat a udržet při životě i
velmi nežádoucí jedince, pro chov však jsou nepoužitelní,
kdo to jednoduše "jen tak" pozná?)
- relativně dlouhá čekací doba na příp. odchov (v případě pořízení
mláďat). Skutečně dobrý chovný pár málokdo prodá!
- relativně problematické dodatečné spárování dospělých jedinců,
kteří byli dříve chovní
- obvykle vyšší nákupní cena
- užší spektrum ptáků při výběru (i když jsou tito ptáci drženi cho-
vateli, hodně jich nemusí dávat mláďat, přesto však chovatel stá-
le čeká - co kdyby zahnízdili? To platí pro vzácně držené druhy.
- ptáci pocházející z umělých odchovů bývají obvykle tzv. nechovní
v důsledku nepřijmutí partnera opačného pohlaví.Příčina:
přílišná fixace na člověka a důsledkem je narušená psychika
ptačího jedince. Mnoho chovatelů podle situace tvrdí, že byl
pták dokrmen a nebo odchován pod ptačími rodiči. Nový majitel
je pak rád, že má "krotšího" ptáka, ale odchovu se asi časem
vůbec nedočká!
Negativa volby "odchyt":
- pokud bude poptávka, země třetího světa budou pořád
drancovat přirozené biotopy exotů
- u vzácných druhů bude stále existovat černý nelegální obchod.
Důsledek: časem vymizí z planety ohrožené druhy a budou jen
ve sbírkách soukromých chovatelů a zoo, viz případ ary Spixovy!
Můj názor: ani sebelepší legislativa a přísné postihy toto zlo úplně
nevymýtí!
Toto jsou fundamentální body, co mne napadají. Má-li někdo ještě
něco navíc, ať přispěje se svou troškou do mlýna!
Pája

Pajo, ara Spix neni uplne vhodne zvoleny priklad, nikdy nebyl hojny a nikdy nebyl ve velkem poctu exportovan, na jeho vyhynuti ve volne prirode mela vliv predevsim jeho extremni specializace na prostredi, ktere podnikavi domorodci totalne zlikvidovali. Nebyt tech nekolika predchozich exportu, neexistoval by dnes patrne ani v zajeti a nebyla by ani hypoteticka sance na jeho budouci navrat zpet do prirody.
Co se tyka vhodnosti rucne dokrmenych jedincu pro chov - pokud vim, neexistuje jedina statisticky podlozena studie, ktera by mohla tvrzeni o jejich nevhodnosti pro chov prokazat (samozrejme nemam na mysli papoucha odchovaneho jako jedinacka bez moznosti socializace s jedinci sveho druhu). Jsou chovatele, kteri preferuji rucne odchovane ptaky a chov jim funguje bez problemu, stejne tak jsou chovatele, kteri preferuji odchytaky nebo odchovane pod rodici a pary nefunguji (a samozrejme naopak). Myslim, ze pri uspesnem sestavovani chovnych paru maji daleko zasadnejsi vliv jine veci nez puvod papoucha.

s pozdravem

Jirka@amazonia.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pajo, ara Spix neni uplne vhodne zvoleny priklad, nikdy nebyl hojny a nikdy nebyl ve velkem poctu exportovan, na jeho vyhynuti ve volne prirode mela vliv predevsim jeho extremni specializace na prostredi, ktere podnikavi domorodci totalne zlikvidovali. Nebyt tech nekolika predchozich exportu, neexistoval by dnes patrne ani v zajeti a nebyla by ani hypoteticka sance na jeho budouci navrat zpet do prirody.
Co se tyka vhodnosti rucne dokrmenych jedincu pro chov - pokud vim, neexistuje jedina statisticky podlozena studie, ktera by mohla tvrzeni o jejich nevhodnosti pro chov prokazat (samozrejme nemam na mysli papoucha odchovaneho jako jedinacka bez moznosti socializace s jedinci sveho druhu). Jsou chovatele, kteri preferuji rucne odchovane ptaky a chov jim funguje bez problemu, stejne tak jsou chovatele, kteri preferuji odchytaky nebo odchovane pod rodici a pary nefunguji (a samozrejme naopak). Myslim, ze pri uspesnem sestavovani chovnych paru maji daleko zasadnejsi vliv jine veci nez puvod papoucha.

s pozdravem

Jirka@amazonia.cz

S tím arou škraboškovým souhlasím, ve své domovině nebyl nikdy hojný. Příští rok mě čeká expedice do Brazílie, tak Vám potom poreferuju, jak na tom jsou papoušci!!! Momentálně si chystám veškeré podklady, fakta a hlavně všechny informace o papoušcích, jsem zvědavej jak to tam vypadá. Před dvěma lety co jsem tam byl to bylo moc krásný, ale psal mi kamarád (je tam nyní) , že se to tam změnilo a to hlavně díky kácení a taky díky průmyslu, tam kam my jezdíme se totiž nachází důl (diamanty)- no a to je svinstvo. Mimochodem, kdybyste viděli co tam je za ptáky? To byste koukali, Mě osobně tam učarovali ARASARIOVÉ. Poprvé v životě jsem viděl tukana(arasariho to je příbuzný tukana) 20 cm velkého - perfektní do voliéry - bohužel silně ohrožený (řekl bych že neměl ani název, nebyl ani v příručce, kterou jsme měli a když jsme se ptali místních ornitologů, tak ti je znali, ale nedokázali říct název, což je prý normální, protože v Brazílii je ještě mnoho nepopsaných druhů). Všem chovatelům bych přál, aby alespoň jednou tuto krásnou zem mohli navštívit, je to obrovskej zážitek. Příští rok vydám knihu - bohužel zde jsem ještě nesehnal potřebnou licenci, tak mi vyjde v Polsku, budou tam hlavně fotky a neznáme druhy zvířat (především papoušků). Na své si přijdou i milovníci drápkatých opiček podařilo se mi udělat několik fotek s Lvíčkem zlatým - což je velmi vzácný a ohrožený druh. Mějte se hezky, doufám, že seženu určitou licenci, vydavatele a nakladatele zde v ČR a podělím se s vámi o výsledcích mé práce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tím arou škraboškovým souhlasím, ve své domovině nebyl nikdy hojný. Příští rok mě čeká expedice do Brazílie, tak Vám potom poreferuju, jak na tom jsou papoušci!!! Momentálně si chystám veškeré podklady, fakta a hlavně všechny informace o papoušcích, jsem zvědavej jak to tam vypadá. Před dvěma lety co jsem tam byl to bylo moc krásný, ale psal mi kamarád (je tam nyní) , že se to tam změnilo a to hlavně díky kácení a taky díky průmyslu, tam kam my jezdíme se totiž nachází důl (diamanty)- no a to je svinstvo. Mimochodem, kdybyste viděli co tam je za ptáky? To byste koukali, Mě osobně tam učarovali ARASARIOVÉ. Poprvé v životě jsem viděl tukana(arasariho to je příbuzný tukana) 20 cm velkého - perfektní do voliéry - bohužel silně ohrožený (řekl bych že neměl ani název, nebyl ani v příručce, kterou jsme měli a když jsme se ptali místních ornitologů, tak ti je znali, ale nedokázali říct název, což je prý normální, protože v Brazílii je ještě mnoho nepopsaných druhů). Všem chovatelům bych přál, aby alespoň jednou tuto krásnou zem mohli navštívit, je to obrovskej zážitek. Příští rok vydám knihu - bohužel zde jsem ještě nesehnal potřebnou licenci, tak mi vyjde v Polsku, budou tam hlavně fotky a neznáme druhy zvířat (především papoušků). Na své si přijdou i milovníci drápkatých opiček podařilo se mi udělat několik fotek s Lvíčkem zlatým - což je velmi vzácný a ohrožený druh. Mějte se hezky, doufám, že seženu určitou licenci, vydavatele a nakladatele zde v ČR a podělím se s vámi o výsledcích mé práce.

Upřímně Ti závidím a pokud z Brazílie přivážíš opravdu jen fotografické úlovky tak Ti přeju i hodně štěstí v jejich lovu. Možná bys mohl zvážit vyvěšení, alespoň pár fotek na web než vyjde Tvá knížka?! Jinak si neodpustím drobnou výtku, nebylo by od věci se podepsat, třeba jen přezdívkou pro budoucí orientaci. Snad příště.
Mnoho zdaru.
Albert

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pajo, ara Spix neni uplne vhodne zvoleny priklad, nikdy nebyl hojny a nikdy nebyl ve velkem poctu exportovan, na jeho vyhynuti ve volne prirode mela vliv predevsim jeho extremni specializace na prostredi, ktere podnikavi domorodci totalne zlikvidovali. Nebyt tech nekolika predchozich exportu, neexistoval by dnes patrne ani v zajeti a nebyla by ani hypoteticka sance na jeho budouci navrat zpet do prirody.
Co se tyka vhodnosti rucne dokrmenych jedincu pro chov - pokud vim, neexistuje jedina statisticky podlozena studie, ktera by mohla tvrzeni o jejich nevhodnosti pro chov prokazat (samozrejme nemam na mysli papoucha odchovaneho jako jedinacka bez moznosti socializace s jedinci sveho druhu). Jsou chovatele, kteri preferuji rucne odchovane ptaky a chov jim funguje bez problemu, stejne tak jsou chovatele, kteri preferuji odchytaky nebo odchovane pod rodici a pary nefunguji (a samozrejme naopak). Myslim, ze pri uspesnem sestavovani chovnych paru maji daleko zasadnejsi vliv jine veci nez puvod papoucha.

s pozdravem

Jirka@amazonia.cz

Prodávám, jak jsem koupil... Kdysi vyšel v časopisu Papoušci obsáhlý článek o arovi škraboškovém, kde posledního volně žijícího samce měli "ohlídat" brazilští ornitologové (to je možná silné slovo, já bych to typoval na běžné brazilské domorodce) a ten za nějaký čas úplně zmizel (úvaha: pokud neskončil na pekáči nějakého nimroda, tak si asi "dobře žije" u některého soukromého chovatele nejspíše v USA) a tímto aktem se stal ara škraboškový v přírodě vymřelý.
Uvidíme jak dopadnou iniciativy Loro Fundatión na opětovné navrácení tohoto modrého ary do jeho přirozeného biotopu.
Pája

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tím arou škraboškovým souhlasím, ve své domovině nebyl nikdy hojný. Příští rok mě čeká expedice do Brazílie, tak Vám potom poreferuju, jak na tom jsou papoušci!!! Momentálně si chystám veškeré podklady, fakta a hlavně všechny informace o papoušcích, jsem zvědavej jak to tam vypadá. Před dvěma lety co jsem tam byl to bylo moc krásný, ale psal mi kamarád (je tam nyní) , že se to tam změnilo a to hlavně díky kácení a taky díky průmyslu, tam kam my jezdíme se totiž nachází důl (diamanty)- no a to je svinstvo. Mimochodem, kdybyste viděli co tam je za ptáky? To byste koukali, Mě osobně tam učarovali ARASARIOVÉ. Poprvé v životě jsem viděl tukana(arasariho to je příbuzný tukana) 20 cm velkého - perfektní do voliéry - bohužel silně ohrožený (řekl bych že neměl ani název, nebyl ani v příručce, kterou jsme měli a když jsme se ptali místních ornitologů, tak ti je znali, ale nedokázali říct název, což je prý normální, protože v Brazílii je ještě mnoho nepopsaných druhů). Všem chovatelům bych přál, aby alespoň jednou tuto krásnou zem mohli navštívit, je to obrovskej zážitek. Příští rok vydám knihu - bohužel zde jsem ještě nesehnal potřebnou licenci, tak mi vyjde v Polsku, budou tam hlavně fotky a neznáme druhy zvířat (především papoušků). Na své si přijdou i milovníci drápkatých opiček podařilo se mi udělat několik fotek s Lvíčkem zlatým - což je velmi vzácný a ohrožený druh. Mějte se hezky, doufám, že seženu určitou licenci, vydavatele a nakladatele zde v ČR a podělím se s vámi o výsledcích mé práce.

Priteli,jestli se Ti podari knihu vydat v Polsku dej zde o ni vedet cist v polstine mi nedela zadne potize bydlim dlouha leta v Havirove a na sachtach jsem s polokama dlouho delal a polstinu ovladam slusne ,necham si ji z Polska privest,dekuji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prodávám, jak jsem koupil... Kdysi vyšel v časopisu Papoušci obsáhlý článek o arovi škraboškovém, kde posledního volně žijícího samce měli "ohlídat" brazilští ornitologové (to je možná silné slovo, já bych to typoval na běžné brazilské domorodce) a ten za nějaký čas úplně zmizel (úvaha: pokud neskončil na pekáči nějakého nimroda, tak si asi "dobře žije" u některého soukromého chovatele nejspíše v USA) a tímto aktem se stal ara škraboškový v přírodě vymřelý.
Uvidíme jak dopadnou iniciativy Loro Fundatión na opětovné navrácení tohoto modrého ary do jeho přirozeného biotopu.
Pája

Pajo, podobne bys dopadl, kdybys zkousel uhlidat posledni zijici sykorku v peti stech hektarech lesa. V prirode ceka na ptaky mnohem vic rizik nez ve voliere, predatory nevyjimaje. Zivot v prirode je podstatne mene idealni, nez si mnoho z nas dovede predstavit. Uvaha, jakou jsi predvedl, je naprosto bezcenna.

s pozdravem

jirka@amazonia.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pajo, podobne bys dopadl, kdybys zkousel uhlidat posledni zijici sykorku v peti stech hektarech lesa. V prirode ceka na ptaky mnohem vic rizik nez ve voliere, predatory nevyjimaje. Zivot v prirode je podstatne mene idealni, nez si mnoho z nas dovede predstavit. Uvaha, jakou jsi predvedl, je naprosto bezcenna.

s pozdravem

jirka@amazonia.cz

To že ho Brazilci neuhlídali je jisté... Z jiných možností uvádím.
Např. predátor: v té oblasti jich zase tak moc není, jedná se o lesostep poblíž říčních toků, detaily nebudu prezentovat a nebo to byl možná přirozený úhyn ?
Jak to bylo, o tom se můžeme jen dohadovat...
Pája

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tím arou škraboškovým souhlasím, ve své domovině nebyl nikdy hojný. Příští rok mě čeká expedice do Brazílie, tak Vám potom poreferuju, jak na tom jsou papoušci!!! Momentálně si chystám veškeré podklady, fakta a hlavně všechny informace o papoušcích, jsem zvědavej jak to tam vypadá. Před dvěma lety co jsem tam byl to bylo moc krásný, ale psal mi kamarád (je tam nyní) , že se to tam změnilo a to hlavně díky kácení a taky díky průmyslu, tam kam my jezdíme se totiž nachází důl (diamanty)- no a to je svinstvo. Mimochodem, kdybyste viděli co tam je za ptáky? To byste koukali, Mě osobně tam učarovali ARASARIOVÉ. Poprvé v životě jsem viděl tukana(arasariho to je příbuzný tukana) 20 cm velkého - perfektní do voliéry - bohužel silně ohrožený (řekl bych že neměl ani název, nebyl ani v příručce, kterou jsme měli a když jsme se ptali místních ornitologů, tak ti je znali, ale nedokázali říct název, což je prý normální, protože v Brazílii je ještě mnoho nepopsaných druhů). Všem chovatelům bych přál, aby alespoň jednou tuto krásnou zem mohli navštívit, je to obrovskej zážitek. Příští rok vydám knihu - bohužel zde jsem ještě nesehnal potřebnou licenci, tak mi vyjde v Polsku, budou tam hlavně fotky a neznáme druhy zvířat (především papoušků). Na své si přijdou i milovníci drápkatých opiček podařilo se mi udělat několik fotek s Lvíčkem zlatým - což je velmi vzácný a ohrožený druh. Mějte se hezky, doufám, že seženu určitou licenci, vydavatele a nakladatele zde v ČR a podělím se s vámi o výsledcích mé práce.

Určeno anonymnímu budoucímu autorovi knihy o brazilských ptácích.
Milký příteli, nevím, o jaké licenci mluvíte, ale k vydání knihy u nás není nic takového potřeba. Když je rukopis dobrý a fotky k tomu a pokud nemá autor přehnané nároky na honorář, není absolutně žádný problém knihu vydat. Vydavatelství se o Vás budou prát. Pokud máte problémy, ozvěte se a rád Vám pomohu radou i konexemi. Licence se týká jen překladových děl, tam potřebujete licenci původního vydavatele. To snad nemáte ne mysli..., píšete o svém rukopise.
Jinak co se týká neurčených druhů ptáků v Brazílii, jistě se tam něco do budoucna najde, obyčejně se popisuje nový druh z Amazonie tak jednou za dva až tři roky, a to tam brousí desítky špičkově vybavených expedic a ornitologů z bohatých zemí jen za tím účelem. Nové druhy se pak obvykle týkají drobných pěvců, pochybuji, že by tam byl neurčený arasdari - to je přeci jen velký a nápadný pták. Ale možné je všechno. Tak jen abyste z neznalosti nenaletěl a neukazoval v knize či nepopisoval něco dávno známého. Že to místní nedokážou popsat je zcela běžné, zažil jsem to na mnoha místech světa i v Amazonii na vlastní kůži a přitom se jednalo o běžné druhy z poznávací příručky.
Hodně úspěchů a budu rád, když se mi ozvete a představíte
Martin Smrček, forpus@volny.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určeno anonymnímu budoucímu autorovi knihy o brazilských ptácích.
Milký příteli, nevím, o jaké licenci mluvíte, ale k vydání knihy u nás není nic takového potřeba. Když je rukopis dobrý a fotky k tomu a pokud nemá autor přehnané nároky na honorář, není absolutně žádný problém knihu vydat. Vydavatelství se o Vás budou prát. Pokud máte problémy, ozvěte se a rád Vám pomohu radou i konexemi. Licence se týká jen překladových děl, tam potřebujete licenci původního vydavatele. To snad nemáte ne mysli..., píšete o svém rukopise.
Jinak co se týká neurčených druhů ptáků v Brazílii, jistě se tam něco do budoucna najde, obyčejně se popisuje nový druh z Amazonie tak jednou za dva až tři roky, a to tam brousí desítky špičkově vybavených expedic a ornitologů z bohatých zemí jen za tím účelem. Nové druhy se pak obvykle týkají drobných pěvců, pochybuji, že by tam byl neurčený arasdari - to je přeci jen velký a nápadný pták. Ale možné je všechno. Tak jen abyste z neznalosti nenaletěl a neukazoval v knize či nepopisoval něco dávno známého. Že to místní nedokážou popsat je zcela běžné, zažil jsem to na mnoha místech světa i v Amazonii na vlastní kůži a přitom se jednalo o běžné druhy z poznávací příručky.
Hodně úspěchů a budu rád, když se mi ozvete a představíte
Martin Smrček, forpus@volny.cz

Já jsem byl v Jižní Americe také několikrát, sice ne kvůli papouškům, bylo to službně. Ale fanoušek zvířat jsem, tak jsem si nemohl nechat ujít výlet do deštného pralesa, který mi byl poskytnut na mém jednání. Musím přiznat, že to byl nejkrásnější zážitek v mém životě. Ale zpět k tomu co Vám chci říct. Při toulkách deštným pralesem, nám (byly jsme 6 členná skupina) náš průvodce tvrdil, že se nacházíme v oblasti, která je nejméně probádaná a prakticky můžeme narazit na zvířata, která ještě nebyla objevena a mluvil i o papoušcích. Vůbec se nedivím, že ta oblast byla málo probádaná, tak zarostlý biotop jsem v životě neviděl. My jsme se pohybovaly po vyznačených stezkách (no já nevím jestli byly vyznačeny ale náš průvodce se pohyboval velmi sebejistě) tak z toho usuzuji, že to měl nějak označeno. Dál chci říct, že v této oblasti byl nedávno objeven domorodý kmen (prý kanibalové, ale to nevím určitě). Jediné co o nich vím, je, že jsme nesměli vstoupit na jejich území. Bylo nám řečeno, že by nás ihned zabili. Také jsme jeli lodí po amazonce a tam jsem viděl plno opic (tak ty jsem viděl poprvý v životě a prý se jednalo o velmi vzácný druh, který byl objeven nedávno, podotýkám, že to byly drápkaté opičky, myslím nějaký druh kosmana). Jediné co mě mrzí ze všeho nejvíc, je to že jsem neměl s sebou foťák. V brzké době ale pojedu do JA, takže rozhodně si beru foták a něco vyfotím a určitě i zveřejním. Jižní Ameriku bych doporučil všem je to ráj, prostě nádhera