Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.110.214
Zdravím všechny.
. Ráda bych věděla,pouze teoreticky, zda je možné vystavit ,,Cites" na křížence např. kakadu bílý x kakadu žlutočečelatý. Děkuji za slušné a věcné odpovědi.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.157.61
Žádný vámi z uvedených kakaduů cites ( registrační list ) nepotřebuje.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.110.214
Děkuji za Vaši odpověď.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.23.66
Paní chtěla vědět, zda li je třeba na jakékoliv citesové ptáky doklad, když se jedná o křížence. Odpověděl bych, že určitě, NE.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.92.144
Nevím jak je to u papoušků, ale třeba u plazů se běžně cites v zahraničí vystavuje i na zvířata mutační nebo z meziliniových křížení, kde se jasně nejedná o zvířata čistých forem či poddruhů. Bez tohoto dokladu je není možné vůbec přes hranice dostat. Působí, resp. má to charakter dokladů původu. Sám jsem byl překvapený, že třeba na mutační hroznýše, kteří bezpečně pochází z chovů, kde již dávno není znát chovný materiál a jedná se o potomky prokřížených zvířat z nejrůznějších lokalit (nemám na mysli nějakou F1, ale F6 a výše), nebo mutační krajty Cites vystavují. Stejně tak se už před lety diskutovalo jak zacházet třeba s kříženci suchozemských želv (jmenovitě šlo o nejčastější křížence dle tehdejší taxonomie T.graeca a T. marginata), jelikož byť jde o křížence, musí být identifikovatelní jak pro obchod, tak pro další případný chov, což bylo spojováno jak s nezaměnitelným označením tak s jasným prokázáním původu. Vzhledem k možným sankcím bych si tedy až tak jednoznačné NE říct netroufl. Další skutečností je, že některé kontroly nepoznají ani druh jako takový (viz jedna slavná kontrola záchranné stanice, kde "vzdělaný kontrolor" nepoznal luňáka od káněte), natož zvíře se smíšenými znaky, byť z F1. Ale jak říkám v úvodu, třeba to máte u exotů jinak. Spíš bych se ale divil..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.254
Nedivte se nemáme.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.23.66
Je pravdou že některé kontrolní orgány s ŽP jsou ostudou toho úřadu. Přesvědčili jsme se o tom už mnohokrát. Evidovat zcela neidentifikovatelné druhy kříženců je skutečná kuriozita. Na druhou stranu, nelze souhlasit s tím, že se v některých státech zcela úmyslně kříží některé druhy, například arů, aby se zamezilo jejich citesové evidenci. Např. v USA kde jsou na to dost přísné zákony je to dost běžná věc. Bylo by zajímavé přečíst si k tomuto problému něaký příspěvek od opravdu fundovaného odborníka na tuto věc.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.188
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím všechny.
. Ráda bych věděla,pouze teoreticky, zda je možné vystavit ,,Cites" na křížence např. kakadu bílý x kakadu žlutočečelatý. Děkuji za slušné a věcné odpovědi.
Aj keď je otázka formálna až naivná, zameraná na "papiere", téma je veľmi zaujímavá...
zdroj; mq, Pravda | 2. novembra 2009 10:21
Vo voľnej prírode bol zaznamenaný len jeden prípad kríženca ľadového medveďa a medveďa grizlyho. V roku 2006 ho zastrelili lovci v severozápadnej Kanade. V zajatí však žije dovedna 17 takýchto hybridov, napríklad aj v českej zoologickej záhrade. Nemeckí vedci sa rozhodli podrobne preskúmať tieto krížence a zistili, že sú naozaj dobre premiešané.
Medveď hnedý a polárny ľadový medveď sa zvyčajne nestretávajú ani nepária, klimatické zmeny však môžu spôsobiť, že sa ich teritóriá k sebe priblížia....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.92.144
Když zmiňujete tento případ, tak není od věci, že profesionální lovec J.Martell (díky čemuž se téhle kauze říkalo "Martellův medvěd"), který ho složil, čelil následné žalobě za to, že zastřelil grizzlyho na něhož neměl licenci. Měl obrovské štěstí, že se ho z toho podařilo vysekat, byť se jednalo o křížence. Kdyby někdo rozhodl, že to byl grizzly, tak čekal Martella až rok odnětí svobody a pokuta 1000 CAN (psal se rok 2006). Od té doby se povedl další zástřel a byla pozorována další zvířata, která už patřila jak správně uvádíte k F2 (nedávné zprávy o tom přinesla i česká media). Z hlediska tohoto případu je nad slunce jasné, že Vás trest může postihnout i když "Vy máte jasno". Holt zákonodárci a moci výkonné v tom tak jasno nemají. Ono poradit na nějakém foru, že na to papír být nemusí je jedna věc, ale jak se bude dotyčná obhajovat při prodeji nebo nějaké kontrole, že je to přeci jen "kříženec" a papír mít nemusí, protože to napsali tři anonymové na ifauně, kteří nenakupovali jediného ptáka ze zahraničí oficiálně (na dovoz či vývoz mají veterinární osvědčení, potvrzení od prodejce o původu a vlastní povolení schváleného dopravce, že smí vozit živá zvířata dle typu cesty A nebo B). Navrch, to co platí tady, neplatí za hranicemi. Osobně bych si dal to, že se kříženec nemusí vybavovat Citesem, písemně potvrdit na ŽP, magistrátu, nebo co za úřad, má v místě bydliště na svědomí tuhle slavnou evidenci, byť s tím, že se třeba jedná o rozhodnutí dle současné legislativy. V případě nějakých nejasností v budoucnu by se to mohlo hodit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.158.29
... ale na co potřebujete cites ? odpovědi na tomto forum jsou slušné a dokonce k věci,to se mi líbí, přeji všem hezký den ...J.P.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.221.138
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Když zmiňujete tento případ, tak není od věci, že profesionální lovec J.Martell (díky čemuž se téhle kauze říkalo "Martellův medvěd"), který ho složil, čelil následné žalobě za to, že zastřelil grizzlyho na něhož neměl licenci. Měl obrovské štěstí, že se ho z toho podařilo vysekat, byť se jednalo o křížence. Kdyby někdo rozhodl, že to byl grizzly, tak čekal Martella až rok odnětí svobody a pokuta 1000 CAN (psal se rok 2006). Od té doby se povedl další zástřel a byla pozorována další zvířata, která už patřila jak správně uvádíte k F2 (nedávné zprávy o tom přinesla i česká media). Z hlediska tohoto případu je nad slunce jasné, že Vás trest může postihnout i když "Vy máte jasno". Holt zákonodárci a moci výkonné v tom tak jasno nemají. Ono poradit na nějakém foru, že na to papír být nemusí je jedna věc, ale jak se bude dotyčná obhajovat při prodeji nebo nějaké kontrole, že je to přeci jen "kříženec" a papír mít nemusí, protože to napsali tři anonymové na ifauně, kteří nenakupovali jediného ptáka ze zahraničí oficiálně (na dovoz či vývoz mají veterinární osvědčení, potvrzení od prodejce o původu a vlastní povolení schváleného dopravce, že smí vozit živá zvířata dle typu cesty A nebo B). Navrch, to co platí tady, neplatí za hranicemi. Osobně bych si dal to, že se kříženec nemusí vybavovat Citesem, písemně potvrdit na ŽP, magistrátu, nebo co za úřad, má v místě bydliště na svědomí tuhle slavnou evidenci, byť s tím, že se třeba jedná o rozhodnutí dle současné legislativy. V případě nějakých nejasností v budoucnu by se to mohlo hodit.
Takže podle vás když na druhy uvedené zadavatelem není třeba cites /registrace/ tak na jejich křížence registrace potřeba je? Trošku nelogické,nemyslíte?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.92.144
Omlouvám se, skutečně nevím jak dlouho jsou oba rodičovské druhy vyňaty z registrace. Jak jsem psal v úvodu, papouškům se už roky nevěnuji. Protože ale odchovy občas prodávám nebo nakupuji v zahraničí, už jsem se často setkal s tím, že to, co u nás registraci nevyžaduje, je paradoxně v zahraničí předmětem vlastích úprav a zvířata tam CITES nebo registraci podléhají(byť by měla být totožná pravidla v celé EU). Za svou praxi jsem se setkal s řadou změn. Jak s tím, že byla některá z Cites vyňata, tak že se tam naopak vrátila, posunula do vyšší třídy atp. U nás se Cites automaticky považuje za registraci, což je trošku zkreslené. I zvířata v současnosti dovážená do ČR, která tu již nepodléhají registraci, mají při příjezdu do ČR Cites (v současnosti přidávají prodejci kopii jako přílohu k pokladním dokladům, které slouží jako doklad o nabytí a původu). Mínil jsem to dobře, aby pak v případě budoucnosti nebyl zbytečný problém. Pokud jsem nějak dezinformoval, omlouvám se. V případě plazů se nám tvrdě šlape na krk kvůli každé prkotině.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.188
Ďakujem za odbornú, praktickú a viac spektrálnu úvahu.