Koza pěna u huby a nateklý jazyk

Nemohla vstát, za kozou se hromadily bobky, všechny krásné, žádný průjem. Velké slinění, neovládala jazyk, který ji visel volně z tlamy na bok, pak ji padl dolní pysk, že byly vidět zuby, pak i chvíli zvracení a po zhruba dvou až třech dnech úhyn.

Má zvýšenú teplotu?
Nemohli sa dostať k niečomu jedovatému?

Otravu bych poměrně na 99% vyloučil, jediné comě napadá, zda se nenapila vody z kaluže, kde chodí kolem krávy a nebyla by tam močovina, ale na pastvině mají vanu s vodou...

Teplotu jsem popravdě zapomněl změřit... Ale na omak čumáku a uší jsem si ničeho nevšimnul...

Zmerajte. Ja som si spomenula že už sa tu spomínal minulý rok visaci dolný pysk tak som hľadala a to ste písali vy v téme o nejakom pôrode ak si spomínate, je to zvláštne, škoda že ste nedali na pitvu,.

Jinak žaludky ji normálně jedou, jde to krásně slyšet při poslechu...

Aj tá čo umrela zvracala? a ako chodí?

Jen ta co umřela zvracela, ale tak po dvou dnech. Tahle zatím chodí, rve se za krmením, chtěla by žrát, vypadá to buď na něco jiného, nabo na chycení začátku toho stavu u umřelé.

moonika napsal(a):
Zmerajte. Ja som si spomenula že už sa tu spomínal minulý rok visaci dolný pysk tak som hľadala a to ste písali vy v téme o nejakom pôrode ak si spomínate, je to zvláštne, škoda že ste nedali na pitvu,.

Ano, postupně se nám to tady opakuje, pořád nevíme, co to je. Veterináři kroutí hlavou, už jsme tady měli docenta Vadlejcha z Prahy, odebrali cca 30 vzorků na koprologii a říkal, že parazitama to nebude, ale že je zvláštní, že když přijedou na farmu tak je tam úroveň začervení u všech koz zhruba stejná, ale u nás to lítá nahoru a dolů. Teď zkouší nalákat nějakou paní veterinářku z Brna, aby se na nás přijela podívat. Procházeli i krmení a nic. Pitvu jsme párkrát udělali, vždy vyšlo, že je špatný výživový stav, aleto není příčina ale důsledek něčeho. Už jsme přestali dávat minerální lizy, sypeme minerálku přímo do krmení, trochu zlepšení ohledně srsti a stavu zvířat... Už jsme si říkali, že jsme z toho snad u dospělých venku, ale teď zas jedna začíná...

sittaj napsal(a):
Ano, postupně se nám to tady opakuje, pořád nevíme, co to je. Veterináři kroutí hlavou, už jsme tady měli docenta Vadlejcha z Prahy, odebrali cca 30 vzorků na koprologii a říkal, že parazitama to nebude, ale že je zvláštní, že když přijedou na farmu tak je tam úroveň začervení u všech koz zhruba stejná, ale u nás to lítá nahoru a dolů. Teď zkouší nalákat nějakou paní veterinářku z Brna, aby se na nás přijela podívat. Procházeli i krmení a nic. Pitvu jsme párkrát udělali, vždy vyšlo, že je špatný výživový stav, aleto není příčina ale důsledek něčeho. Už jsme přestali dávat minerální lizy, sypeme minerálku přímo do krmení, trochu zlepšení ohledně srsti a stavu zvířat... Už jsme si říkali, že jsme z toho snad u dospělých venku, ale teď zas jedna začíná...

A krv nebrali na bakteriologický rozbor?

Keď gúglim ochablú sánku v spojitosti so slinením a tým jazykom hádže ma to najmä do listeriózy ale tam by boli zjavné aj iné príznaky, (Tam býva aj tá horúčka, tak skontrolujte, tiež u jednej formy jednostranné stuhnutie alebo ochabnutie časti tváre, alebo chodenie do kruhu a pod.)
A tiež vaše príznaky spomínajú u niektorých otráv, ale keď ste to mali kukám aj vo februári tak to pastvou nebude, tak neviem čo iné by ešte mohlo spôsobiť otravu. je to fakt divné, priala by som vám aby ste na to prišli.
Senážou/silážou nekŕmite?

A to atb čo vám dal, prokain penicilin ten sa uvádza ako liek pri listerióze.

Krmíme senáží vojtěškovou, veškeré mírně plesnivé (pokud jsou na povrchu) odhazujeme. Myslím si, že senáž máme dobrou. Testy na ní jsme taky zvažovali, ale tam to jde balík od balíku...
Zítra povezu zřejmě jedno kůzle na pitvu, tak uvidíme, co a zda něco najdou...
Ohledně Listeriozy: tady máme problém, že kozy padnou na zadní nohy a nemůžou vstát, což si ale nemyslím, že se jedná o jednostranné ochrnutí, protože když uvažuji, že ochrne jednostranně, tak ji ochrne jedna hemisfera a proto odejde levá nebo pravá polovina těla...

"Diagnózu však může s jistotou potvrdit jen kultivace původce z mozku uhynulého zvířete.
" Ja by som asi tú senáž nedávala a keď píšete že prípadnú plesen vyhadzujete tak to nebude ok, nejakú pleseň vidíte a niektorá môže byť ešte v štádiu že ju nie je vidieť
dobrý článok http://www.zverolekarka.com/Listerioza_ovci_a_koz
a kozľa zomrelo pri akých príznakoch? vy tam toho môžete mať viac problémov súčasne.

Senáž z vojtěžky a jetelovin se NEDOPORUČUJE dělat. Tak asi ani zkrmovat.

Profesor: a to z jakého důvodu? Tohle slyším poprvé, naopak jsem vždy četl se se nedoporučuje dělat seno, protože dochází díky přetáčení hmoty k odrolu lístků a tím pádem k znehodnocení sena... Proto se vojtěška a jetel dává právě do senáže...

To se taky nechám poučit - znám to stejně jako Sittaj...

Ná co já už vím. Kdesi jsem to četl. Myslím že vojtěška obsahuje míň cukrů a je tam větší riziko, že se mléčné kvašení zvrhne v máselné.

Mala by sa ťažšie silážovať, myslím kvôli vysokému obsahu bielkovín, mám dojem že by sa mala kombinovať s niečím.
Inak ma napadlo, keď to tak trochu pripomína aj otravu že to môžu spôsobovať nejaké toxíny z tej senáže, možno v súvislosti s plesňami alebo nejakými namnoženými baktériami... ale môžem zas len hádať.

sittaj napsal(a):
Krmíme senáží vojtěškovou, veškeré mírně plesnivé (pokud jsou na povrchu) odhazujeme. Myslím si, že senáž máme dobrou. Testy na ní jsme taky zvažovali, ale tam to jde balík od balíku...
Zítra povezu zřejmě jedno kůzle na pitvu, tak uvidíme, co a zda něco najdou...
Ohledně Listeriozy: tady máme problém, že kozy padnou na zadní nohy a nemůžou vstát, což si ale nemyslím, že se jedná o jednostranné ochrnutí, protože když uvažuji, že ochrne jednostranně, tak ji ochrne jedna hemisfera a proto odejde levá nebo pravá polovina těla...

Uz jen krmeni senazi a silazi je rizikove pro rozvoj listeriozy... a nebo dalsich clostridialnich infekci... souhlasim s monikou... mate moznost senaz, silaz prestat uplne davat?

Koza stojí, chodí trošku na zadní prkene, ale to možná vidím blbe. Boule se nezvetsila, možná trochu zmenšila. Žere seno. Ale teplotu ma jen 37.5. Ketopapirky mám, ale nikdy se mi nepodařilo je nechat pocurat od kozy. Nějaký figl na to?

Předem se omlouvám, ale Sittaji, vás pronásledují problémy se zvířaty a poučení z nich si neberete. Kozí trávení je choulostivé a jakákoliv změna může být fatální.Píšete : snad se nepřežrala jablek, neb se jedná o pastvinu s jablky. Trvalo mi dva roky, než jsem mohla na volné pastvě pustit kozy pod jabloně, aniž bych se musela bát, že se jich přežerou. Protože pokud něco koze chutná, neví kdy přestat. Píšete, že ze senáže sloupnete zaplísněné kousky. Stále se tu píše, že plísně jsou nebezpečné a vy jim dáte senáž, která je skladována v obalech a tutíž mají plísně pré a prorostou jak se jim líbí.aniž by byly okem patrné. Jedné mojí známé, senáž málem zlikvidovala celý chov. Klostridie namnožené v senáži. Tak trochu mi to připadá, že zkoušíte, co všechno kozy zvládnou .Pokud vím, tak senáží se kozy jen přikrmují, základ musí být seno. Zkoušela jsem jednou senáž, moc jim chutnala, nádherně voněla. Bohužel balík pro mých pár koz, byl v bezpečné době nezkrmitelný, takže jsem od takového příkrmu musela odstoupit.Stále si myslím, že koza při rozumném krmení je nezničitelná, ale u vás to neplatí.

Roklanko: je mi trochu líto, ze aniž byste onu senaz viděla nebo věděla kolik jablek sezrala, tak mě hned odsuzujete. Ohledně jablek jsem psal z toho důvodu, ze jsem si myslel, ze sezrala velký kus, který se ji někde pricpal. Na pustinách nemam tolik jablek, ze by se kozy prezraly. Jsou ma na zvykle. Ohledně senaze: tu máme krásnou, ale holt se někdy stane, ze pod obalem, kde bylo třeba málo plachty se objeví trochu plisne na povrchu. Myslíte si, ze schválně krmim plesnivym senem apod? A opravdu zkouším, co kozy vydrží? Byli u mě už z výzkumného ústavu, veterináři, vyzivari. Nikdo nevi. Teď testujeme vodu a už i půdu.. kozam se snažím dávat to nejlepší ale prostě ještě na to nikdo nepřišel. Ockujeme, odcervujeme, postavili jsme nové stáje... už kvůli tomu ani nespim a vy jen n adavate... že jsem sám něco psal...

Jinak v krmne dávce dostávají mnohem více sena bez senaze.

Senaz/ silaz bych uplne stahla... vzhledem k mnozstvi bilkovin, to asi take neni uplne dobre... bilkoviny jsou dobre honit v dobe kdy je koza produkcni... a i tak se udava pouze 30 procentni podil v krmne davce... pokud k tomu dostavaji, jeste jadro, komplex nejakych mineralu atd... nevznika tam spise opacny efekt?

jinak co se tyka toho pripadu nemohla sezrat neco co ji bodlo? fotka by se hodila pro identifikaci te boule...

Jj nemá niečo v tých ústach nejaký abcses a pod?
Teraz nevieme či to dávať do spojitosti s tou kozou čo umrela či nie, s tou čo slinila a čo jej visela sánka.

Tejto "nepadol" dolný pysk?

Zatím ji pysk nepadnul. Dnes dostala druhou dávku atb ultrapen. Ta zatvrdlina není moc vidět, nejde vyfotit. Je to přímo pod jazykem, hmatatelné zespoda hlavy. Velikost jako elipsa dlouhá tak 5-7cm. Zespoda dotekem ji to nebolí, ale když se toho dotknou přes pusu, tak rve. Ale to může být tím, ze nemá ráda, když ji cpu ruku do tlamy.

sittaj napsal(a):
Roklanko: je mi trochu líto, ze aniž byste onu senaz viděla nebo věděla kolik jablek sezrala, tak mě hned odsuzujete. Ohledně jablek jsem psal z toho důvodu, ze jsem si myslel, ze sezrala velký kus, který se ji někde pricpal. Na pustinách nemam tolik jablek, ze by se kozy prezraly. Jsou ma na zvykle. Ohledně senaze: tu máme krásnou, ale holt se někdy stane, ze pod obalem, kde bylo třeba málo plachty se objeví trochu plisne na povrchu. Myslíte si, ze schválně krmim plesnivym senem apod? A opravdu zkouším, co kozy vydrží? Byli u mě už z výzkumného ústavu, veterináři, vyzivari. Nikdo nevi. Teď testujeme vodu a už i půdu.. kozam se snažím dávat to nejlepší ale prostě ještě na to nikdo nepřišel. Ockujeme, odcervujeme, postavili jsme nové stáje... už kvůli tomu ani nespim a vy jen n adavate... že jsem sám něco psal...

Dotknout jsem se vás nechtěla, jen mi nejdou na rozum vaše obtíže, někde děláte chybu. Věřím vám, že vás to trápí, jinak by jste sem nepsal. Ale někdy je méně, víc. Zkuste nechat kozy jen na seně, pastvě, vraťte jim liz, trochu jádra a pozorujte je. Přisypáváním minerálů do krmiva jen těžko zabezpečíte optimální přísun pro jednotlivou kozu, koza si vezme co potřebuje z lizu sama. Také jsem jim do příkrmů kdysi sypala kde co, ustoupila jsem od toho. Snažím jim dát vše nej, ale sleduju bedlivě, co preferují a co ne. Letos jsem jim koupila melasový liz, všichni tvrdili, že se kozy po něm mohou utlouct. Moje ne , dva měsíce chodily kolem něj a nic, ochutnaly a zůstal bez povšimnutí. Co koza to originál.100 veterinářů-sto názorů a chovateli zůstane jen zamotaná hlava, co s tím.Níkdo přeci nezná vaše kozy lépe, než vy sám.
Když se vrátím k vašemu problému s pěnou u huby, včela to asi nebude, opuch po píchnutí se vstřebá dost brzo. Zapíchnutý kousek jablka by mohl způsobit pěnu, zvracení, ale ne otok jazyka. Podle mých malých zkušeností je problém jinde.
Moje hnědule jsou na bohatších příkrmech až dva měsíce před porody, do odstavu kůzlat. Pak už mají jádro (oves) jen na dojírně. Přes léto dostávají seno, co sežerou, pastvu a nic jiného. Veterináře znají jen z povinného odběru krve.

Tak to máte štěstí, ze vám takto drží. To je taky můj cíl. Zítra jde jedno kuzle na pitvu, uvidíme zda něco zjistí. Já už i několik let bojují s nadojem. Málo kozy doji, když da 1.5 litru za den, tak to beru jako nadprůměrnou kozu. Ohledně dodání mineralu: jakmile jsme začali dávat do krmení, přišlo zlepšení. A i tak mají přístup ke kostkam. Je divne, ze původní bílé stádo které je tady už pár let, tak je na tom lépe než hnědé. To samé kuzlata bílá jakžtakž, hnědá špatně. Takže buď uz vybudována odolnost nebo nějaká predispozice plemene...

K listerii, kterou tak dám zítra vyšetřit, tam jsme zhruba u 40 již měli jeden max. Dva potraty... Ale uvidíme. Sýr testujeme i na lysterie a zatím tukam, vždy negativni.

sittaj napsal(a):
Tak to máte štěstí, ze vám takto drží. To je taky můj cíl. Zítra jde jedno kuzle na pitvu, uvidíme zda něco zjistí. Já už i několik let bojují s nadojem. Málo kozy doji, když da 1.5 litru za den, tak to beru jako nadprůměrnou kozu. Ohledně dodání mineralu: jakmile jsme začali dávat do krmení, přišlo zlepšení. A i tak mají přístup ke kostkam. Je divne, ze původní bílé stádo které je tady už pár let, tak je na tom lépe než hnědé. To samé kuzlata bílá jakžtakž, hnědá špatně. Takže buď uz vybudována odolnost nebo nějaká predispozice plemene...

Mezi bílou a hnědou jsem našla jen jediný rozdíl a to je povaha, běluhy jsou (nesnášenlivější a to není jen mé pozorování mého pidi vzorku, ale i mých známých, co mají dvoubarevné stádo).Nevím, jak velké máte stádo, ale kozu s nádojem 1,5 lt denně bych dál nemnožila, je nízkej. Uvědomuju si, že na velkých stádech je vyvážené krmení dost oříšek, ale jsem skoro přesvědčená, že tam hledejte chybu a nádoje nechť jsou vám měřítkem.Dobře krmená koza dá maximum a plemený základ asi budete mít slušný, takže pokud dojí málo, nekrmíte vyváženě.

Zítra ma přijet K rmivar z Boditu, budeme spolu procházet stádo i krmení, tak uvidíme.

Tak koza žije, už tolik nesliní, dostala každý den ruminal a ATB. Boule mezi čelistí se nezvětšuje a asi ani nezmenšuje, ale vypadá o fous měkčí. Dostává seno a vodu. Dnes tu byl krmivář a nastavil tuto dávku pro kozy v zasušení na tři měsíce, před podáváním příkrmu:

Seno:
1,7-2kg
Směs:
30% ječmen
20% kukuřice
30% oves
20% soj. šrot

celkem na kozu: 0,6kg.

+vitamíny a Ovikvas

Vycházel z toho co máme k dispozici. Prvně chtěl jen seno, ale směs dal proto, aby se kozy trochu poopravili... Co si o tom myslíte?

Že je to poměrně bohatá směs, ale vaše kozy jsem neviděla a nejsem výživář. Nikdy jsem seno nevážila, kozy ho mají volně k dispozici po celý rok. Příkrm, který dostávají dva měsíce před porody míchám cca z :
40 % ovsa
25 % pšeničných otrub
20 % ječného šrotu
5 % kuku šrotu
a k tomu máčím pro 20 koz ještě asi 1kg vojtěškových úsušků a 1 kg cukrovarnických řízků
to smíchám a vznikne vlhká směs, každá koza dostává na začátku cca 0,5 kg a zvolna přidávám na cca 1-1,5 kg podle hmotnosti kozy a dojivosti..
Na podzim, když mám k dispozici dýně, patizony, cukety, nebo brambory, dostávají je místo řízků, pak je váha někde jinde (vyšší).

Osobně bych směs navrhovanou výživářem dávala až před porody, na vzpamatování bych dala o něco chudší a zvykala velmi pozvolna.

Je jasné, že seno taky nevážím, mají ho k dispozici pořád. Směs taky nenaběhnu hned na plné dávky, taky půjdu pozvolna nahoru. Je fakt, že se mi to taky zdá, jako poměrně bohatá směs... Nicméně dnes odvezeno jedno kůzle na pitvu, veterinář zadal vše možné, uvidíme, zda něco výjde, protože pokud to byla taky enterotoxemie, tak už tam clostridie zřejmě při pitvě nebudou. Ale necháme se překvapit, napíši sem pak výsledky...

Neviem v akom štádiu brezosti sú ale ak sú v prvej polke tak mi to pripadá veľa, aj tá sója v tom... ale nie som výživár a kozy som nevidela tak snáď vedia čo radia.

O vasem chovu nic nevim... ale pamtuju si ze jsem k vam nebyla zrovna mila... nicmene by me zajimalo asi uplne vse aby se s tim dalo neco delat... prvni pomoci je opravdu ac se to zda drsne prevest kozy na stajovy chov s kvalitni hygienou podestylky a krmiva... jakmile jsou totiz pastviny zamorene a to muze byt po tak mizerne zime pomerne rychle treba behem dvou let... tak je to zkratka to jedine co pro jejich zdravi muzete udelat.. nemluve o tom spicim obdobi tech kterych parazitu....nebo se budete tocit v kruhu mezi antibiotiky vakcinacemi odcervovaky... kolik mate zvirat, jakym zpusobem hospodarite... jak velke pastviny... kdy ty problemy zacaly... kolik vam uhynulo zvirat... v prime pricine... nemyslim nehody... myslim pouze podezreni z parazitozy ci nemoci...

co se tyka te bulky byla by vhodna fotka... muze jit o abces / pistel, muze jit o nedostatek jodu a tudiz zvetsenou strumu... muze jit o uzlinu, muze jit o slinnou zlazu... muze jit o zacerveni...


jak u vas dopadly vlasovky...

Dnes som utierala storočný prach zo starých vete kníh a ako som si v jednej prezerala obrázky, natrafila som tam na ovcu s preveseným jazykom a ochabnutým spodným pyskom, že vraj Aujeszkeho choroba.

Wikipedia mi k tomu vyhodila toto:

Skot, ovce a kozy[editovat | editovat zdroj]
Onemocnění je obvykle fatální, prvním a typickým příznakem je intenzivní pruritus, v jehož důsledku se infikovaná zvířata olizují, odírají a okusují, často dochází k automutilaci. Onemocnění rychle progreduje, zvířata slábnou, objevují se křeče, výrazné hlasové projevy, neklid, skřípání zuby a rychlé povrchové dýchání. Při obrně hltanu z tlamy vytékají sliny a jazyk volně visí. Za 24-48 h. hynou.
Aujeszkyho choroba však může mít i tzv. tichou formu, kterou neprovází pruritus.

Ale zase Vy nepopisujete, že by ste u kozy pozoroval jeden zo základných príznakov - úporné svrbenie, takže neviem... No keď si nevedia dať rady ani veteri, za pokus to stojí spomenúť im aj túto možnosť, nech ju vezmú do úvahy. Držím Vám palce. Nubiru.

To vypadá podobně, ale u koz nesleduji nějaké úporné drbání, to že se kozy třeba jednou za hodinu otřou o zeď vidím, ale jinak leží spokojeně... Ale ještě to pořádně pročtu a prostuduji. Dnes jsem dostal kontakt na paní MVDr. Sonu Slosarkovou, Ph.D., ktera v soucasne dobe pracuje ve Vyzkumnem ustavu veterinarniho lekarstvi a dlouha leta pusobila na Klinice chorob prezvykavcu a prasat VFU Brno. Mám ji všechny výsledky naposílat a koukne na to.

Aujeszkeho choroba - pokud vím, tak relativně nově to decimuje divoká prasata v Čechách. Blbý je, že je to přenosné z krve i na lovecké (i jiné) psy, pro které toto onemocnění není zatím vyléčitelné, tedy smrtelné. Nevím, jaká je situace teď, ale bylo období, kdy myslivci svoje psy ze strachu prostě ani nebrali na místo nástřelu a dohledávání, aby se náhodou nenakazili

Dobrý deň, chcela som sa opýtať sittaja (po roku) či sa vám podarilo zistiť kde bol problém a či ste ich z toho dostali. Hľadala som iné a natrafila na toto vlákno, ktoré som minulý rok sledovala.

Dobrý den,
před porody jsme na začátku února vyměnili veterináře i krmiváře, udělali jsme odběry krve u koz a zjistili jsme, že kozy měly energie pouze kolem 0,14! Předchozí veterinář měl v průběhu roku stejné výsledky a o tomto nás neinformoval, protože mu to přišlo normální. Takže jsme ho vyhodili... Do porodů nám zbývalo cca měsíc, začali jsme přidávat energii v podobě melasy a snažili se dát kozy dohromady co nejlépe. Nakonec jsme porody zvládly s přeživšími kůzlaty kolem 98%, což bylo super. Porody byly nicméně těžké, kozy na ně neměly energii. Kompletně jsme vyměnili krmnou dávku, udělali rozbory sena a senáže... Přešli jsme z Miloxanu na Covexin a myslím si že to byl jeden z důvodů, proč nám přestala náhle hynout kůzlata, musím zaklepat... Dostali jsme se do studie na koprologii, byla zjištěna cca 80% rezistence na Panacur, aldifal a ivormectiny... Takže odčervujeme jinak a nikdy celé stádo a bojujeme s parazity jinak... Kompletně jsme překopali systém senážování... Ještě to není úplně ono, uvidíme, jak na tom budou příští kůzlata, když se nebudou rodit v ketózách... Ale pokrok je zřejmý a výrazný! Takže shrnutí: vyměněn veterinář a krmivář, očkováno covexinem, změnněná dávka krmná a systém senáží... To jsou podle mě hlavní znaky a změny, které vedly k lepšímu stádu...

sittaj napsal(a):
Dobrý den,
před porody jsme na začátku února vyměnili veterináře i krmiváře, udělali jsme odběry krve u koz a zjistili jsme, že kozy měly energie pouze kolem 0,14! Předchozí veterinář měl v průběhu roku stejné výsledky a o tomto nás neinformoval, protože mu to přišlo normální. Takže jsme ho vyhodili... Do porodů nám zbývalo cca měsíc, začali jsme přidávat energii v podobě melasy a snažili se dát kozy dohromady co nejlépe. Nakonec jsme porody zvládly s přeživšími kůzlaty kolem 98%, což bylo super. Porody byly nicméně těžké, kozy na ně neměly energii. Kompletně jsme vyměnili krmnou dávku, udělali rozbory sena a senáže... Přešli jsme z Miloxanu na Covexin a myslím si že to byl jeden z důvodů, proč nám přestala náhle hynout kůzlata, musím zaklepat... Dostali jsme se do studie na koprologii, byla zjištěna cca 80% rezistence na Panacur, aldifal a ivormectiny... Takže odčervujeme jinak a nikdy celé stádo a bojujeme s parazity jinak... Kompletně jsme překopali systém senážování... Ještě to není úplně ono, uvidíme, jak na tom budou příští kůzlata, když se nebudou rodit v ketózách... Ale pokrok je zřejmý a výrazný! Takže shrnutí: vyměněn veterinář a krmivář, očkováno covexinem, změnněná dávka krmná a systém senáží... To jsou podle mě hlavní znaky a změny, které vedly k lepšímu stádu...

To sa teším že sa to zlepšilo a držím palce do novej sezóny:) a nezistili ste teda čo malo na svedomí to slinenie, visiaci jazyk a pod.? bol problém aj v tej senáži? neboli za tým aj nejaké toxíny z plesní?

Sittaj prosim podelte se s nami cim tedy odcervujete kdyz je na trhu takovy "dostatek" odcervovacich prostredku... Dik a take preju zdrava zvirata.

Co to prosím znamená změna systému senáží? Jedná se o změnu výroby senáže, nebo krmení senáží?
Krmím senáží, myslí že s viditelným pozitivním efektem, tak mě to zajímá.

profesor1 napsal(a):
Co to prosím znamená změna systému senáží? Jedná se o změnu výroby senáže, nebo krmení senáží?
Krmím senáží, myslí že s viditelným pozitivním efektem, tak mě to zajímá.

Toto by mně také zajímalo.

Jde o to, ze jsme zacali peclive merit susinu pred lisovanim. Minimalne jednou az dvakrat tocili pro rovnomerne proschnuti hmoty. Davam konzervant a vice otoceni folii. Hned svazime. Proste se ukazalo, ze ne vsechny systemy senazovani sedlaku v okoli ktere jsme ze zacatku kopirovali jsou spravne...

Momentalne pouzivame s opatrnosti Cydectine a do krmeni Paraclean dle stavu stada...

sittaj napsal(a):
Momentalne pouzivame s opatrnosti Cydectine a do krmeni Paraclean dle stavu stada...

Jj na ten paraclean som kukala, má fajn bylinné zloženie :) a cydectin-moxidectin je dobrá voľba, stále nechápem prečo sa tu nedováža keď všetky okolité krajiny ho majú.

sittaj napsal(a):
Jde o to, ze jsme zacali peclive merit susinu pred lisovanim. Minimalne jednou az dvakrat tocili pro rovnomerne proschnuti hmoty. Davam konzervant a vice otoceni folii. Hned svazime. Proste se ukazalo, ze ne vsechny systemy senazovani sedlaku v okoli ktere jsme ze zacatku kopirovali jsou spravne...

Děkuji. Sušinu tak neřeším, jen raději mokřejší než sušší. Já na louce zabalím do sítě, vezu domů kde balím do fólie - tři vrstvy a hned z baličky na místo uskladnění bez nějakého dalšího převážení.

sittaj napsal(a):
Jde o to, ze jsme zacali peclive merit susinu pred lisovanim. Minimalne jednou az dvakrat tocili pro rovnomerne proschnuti hmoty. Davam konzervant a vice otoceni folii. Hned svazime. Proste se ukazalo, ze ne vsechny systemy senazovani sedlaku v okoli ktere jsme ze zacatku kopirovali jsou spravne...

Kolik sedláků v okolí má to co Vy ?
Nedá se slepě kopírovat. Nějak se ale začít musí a pak do toho je nutné začít vkládat vlastní postřehy, zkušenosti. Slisovat a zabalit - to je všude stejné. Každá louka nebo jiný porost má však svá specifika a ty se musí zohlednit k potřebám Vašich zvířat a Vašich technických a lidských možností.
Měření sušiny a dávky chemie nejsou všechno. Zapojte obyč pozorování a zápisky. Do pěti let se to dá vychytat.
Tak hodně zdaru a trpělivosti, některé uličky kterými půjdete budou určitě slepé.
David.

profesor1 napsal(a):
Děkuji. Sušinu tak neřeším, jen raději mokřejší než sušší. Já na louce zabalím do sítě, vezu domů kde balím do fólie - tři vrstvy a hned z baličky na místo uskladnění bez nějakého dalšího převážení.

To, jak to děláte Vy, mně připadá velmi rozumné. Nepotrháte obaly při dopravě a uvnitř balíku i v síti probíhá kvašení, i kdybyste to nezabalil ihned, ale třeba za pár dnů. Aspoň si to myslím, protože jsem měla jednou seno, které asi bylo zabalené ještě nedoschlé, ale balík byl hodně slisovaný. Uvnitř voněl jako siláž a plesnivý nebyl vůbec. A přitom byl jen v síti a navrchu byl suchý a vypadal normálně. Ale to byla samozřejmě výjimka.

Pozor, tady se mýlíte. Balík se má balit do strečky a tím zamezit přístupu vzduchu co nejdříve. Protože jinak se mléčné kvašení zvrhne a místo kys. mléčné(konzervuje) se tvoří kyselina máselná (smrdí) - prostě neproběhne to správné kvašení díky bakteriim anaerobním, ale začne probíhat hnilobný proces, zapřičiněný bakteriemi aerobními. Nějaký biolog by vám to vysvětlil přesněji
Dnešní moderní lisy už lisují od samého začátku - od středu balíku a vyvinou větší tlak. Tím ze středu vytlačí vzduch a může se opravdu stát že při nedostatečném dosušení, mléčné kvašení proběhne v místě kde je potřebná vlhkost a absence vzduchu..
Ještě tam vlastně nějakou roli hrajou i cukry a tím je dám rozdíl mezi siláží a senáží, už nevím. Podstatné ale je zamezit přístup vzduchu.

Děkuji za poučení, profesore.

Senáž by se měla obalit do 4 hodin cca po zabalení do sítě, proto aby unikající CO2 udělal ochrannou atmosféru a zamezil působení kyslíku. My nedáváme chemii, dáváme ekologický konzervant - jen mléčné kultury, které pak lépe kysají. Jde o to, že v dnešní době těch kultur (bakterii) v rostlinách moc není...

sittaj napsal(a):
Senáž by se měla obalit do 4 hodin cca po zabalení do sítě, proto aby unikající CO2 udělal ochrannou atmosféru a zamezil působení kyslíku. My nedáváme chemii, dáváme ekologický konzervant - jen mléčné kultury, které pak lépe kysají. Jde o to, že v dnešní době těch kultur (bakterii) v rostlinách moc není...

Asi tomu přestávám rozumět.
Kyselina je chemie, kultura bakterie, viry a jiné muňky. Poprosím o název nebo o odkaz na výrobek který používáte.
Ano, rozličné druhy rostlinných porostů mají různou schopnost pro senážování a následně různé dietetické parametry. Proto se nedá výroba a použití paušalizovat.

Profesor už tu chemii osvětlil.
Stejně prosím o ten název biologického konzervantu na jehož konci je chemická sloučenina .
Člověk nikdy neví co se bude hodit.

Tak tady je link:
http://www.crs-marketing.cz/produkty/biologicky-konzervant-biosil

Já jsem neříkal, že to je chemie, já jsem říkal, že dáváme konzervant a protože jsme v ekologii, tak tento. Letos jsme rozbalovali už první senáže a musím říct, že paráda...

sittaj napsal(a):
Tak tady je link:
http://www.crs-marketing.cz/produkty/biologicky-konzervant-biosil

Já jsem neříkal, že to je chemie, já jsem říkal, že dáváme konzervant a protože jsme v ekologii, tak tento. Letos jsme rozbalovali už první senáže a musím říct, že paráda...

O chemii jsem psal já. Jak aplikujete konzervant do balíků ? Už při lisování nástřikem do komory(nebo postřikem před sběrač) nebo růčo jehlou před zabalením. Do rukávů a jam to znám.

Přemýšlel jsem dříve o stříkačce a jehle, ale našel jsem dobrého dodavatele s rozumnou cenou a dostal jsem od něj aplikátor - čerpadlo sa tryskou a ovládáním z kabiny (kanystr jsem si dodal sám) za dobrou cenu. Mám to namontované na lisu a stříká to přímo do podavacího ústrojí, takže na podávanou hmotu...

Díky.