Dobrý večer,
je zde někdo kdo vypásá pozemky CHKO? Mám tuto možnost a potřeboval bych zodpovědět pár organizačních otázek. Klidně i do soukromé zprávy.
1) Je nutná nějaká živnost? Když za vypasené plochy dostanete peníze? Popř. jaký druh živnosti? (chov ovcí, údržba zeleně nebo musím být i zem. podnikatel či něco jiného...? A popř. co je další nutné ohledně administrativní strany zařídit pro tuto činnost? (mám stálou práci, toto bude jen jako vedlejší)
2) Máte nějak opatřeno např. nějakou "dohodou či smlouvou" že vás nechají pást po nějakou domu ? Aby jste ze dne na den nepřišly o pastvu?
3) Jak řešit evidenci ovcí. Když mám číslo hospodářství evidováno na katastr vesnice, ale vypásat budeme úplně v jiných katastrech. Je to nějak nutné řešit nebo stačí že jsou hlášené na čísle, které je na katastru vesnice kde máme zázemí?
4) Máte nějak při této činnosti ovce pojištěné např. proti krádeži...?
Předem se omlouvám za možná pro někoho nesmyslné otázky, ale dost mi pomůžete. Děkuji
Zdravím.
"Pást pro CHKO" je trochu vágní pojem.
Samozřejmě lze pást pozemky na území chko, jakož i pozemky které chko (respektive AOPK - Agentura pro ochranu a péči o krajinu ČR) vlastní a pobírat, zemědělské dotace (SAPS, LFA popřípadě nadstavbové A-EKO, nebo jak se to teď jmenuje), nebo při péči o cenná území shánět vlastní peníze (granty).
1) Pokud máte záměr vypásat na zakázku, tak budete potřebovat minimálně živnosťák.
Pokud to nebude požadavkem CHKO (záleží odkud oni sami na výpas berou peníze), tak něpotřebujete mít živnost na související obor-teda chov zvířat a podobně. Zvolil bych živnost "ostatní služby".
Pravděpodobně bude potřeba zakázku "vysoutěžit" , a to lze jen přes elektronické tržiště. AOPK (tedy i správy chko) ungujou na Geminu.
2) Zakázka se provádí na základě smlouvy, jaké podmínky si s nimi dohodnete, takové tam budete mít. Pokud pastvu ještě neorganizovali, mátedobrou šanci si spolupráci (i do budoucna) nastavit tak, aby vyhovovyly vám. My jsme třeba pro první pastvu na jedné lokalitě nastavovali podmínky sami a návrh smlouvy taky.
Tady je dobré pamatovat na dvě věci:
množsví trávy se běhěm roku dost mění (i po deštích teď na podzim dokážš rapidně přirůst a tím pádem se může stát, že nasmlouvaný počet zvířat nebo doba pastvy nestačí k tomu, aby to dobře opásly. Jindy je zase trávy málo a není co žrát.
Ve smlouvě se většinou uvádí termíny pastvy (tedy kdy nejdřív a do kdy nejpozději jde pást), délka pastvy, plocha a počet zvířat.
Je velmi užitečné (jak pro vás tak pro AOPK) do smlouvy vložit formulaci :"termíny zahájení a ukončení pastvy, délka pastvy a počet zvířat se mohou změnit dle aktuálních vegetačníh podmínek". Tak budete mít trohu flexibility bez nutnosti rešit změnu smlouvy.
Další věc je velikost pasené plochy. Tu měří zadavatelé v mapě. V mapovýh servereh se ale počítá průmět plohy do roviny. Znamená to, že když nám kupříkladu takhloe změřili plochu sopky (kužel) byl údaj z mapy zhruba o 30% nižší než kutečná plocha, kterou jsme na zakázku opásali.
To znamená, že jsme téměř třetinu práce odvedli zadarmo. Navíc je ve smouvě plocha určená jak v metrech čtverečních, tak zákresem do mapy. Tím pádem si ty údaje odporují a smlouva je zmatečná a de facto neplatná!
Pohlídal bych si taky prachy. Dle oficiálních tabulek AOPK je běžná cena za 1 ha pastvy 20 tisíc. Plus lze získat až 30% navýšení díky ztíženým podmínkám. Do vyše 3 ha lze navíc započíst jednorázové navýšení 3 tisíce. Takže na 3 ha se můžete dostat na 81 tis.
Někdy je to tak, že prostě tolik peněz dát nemůžou, protože nemaj. Jindy by mohli, ale škudlí.
3) Neřešil bych tolik katastr, ale to, jak daleko je to od hlášeného hospodářství. Pokud je to do 1,2 kiláků, nechal bych to tak. Jinak je samozřejmě potřeba registrovat nová hospodářství. Ideálně se souhlasem majitele pozemků (nemusí to být vždy AOPK). My jsme jich ale při výpasech třeba ročně registrovali 15 a to bych se po..al, shánět všechny souhlasy, takže jsme to zapankovali a vlastníci dodnes neví, že na jejich pozemcích nějaká hospdářství byla.
4) Proti krádeži vám ovce nikdo nepojistí, ty pojistné by bylo tak nízké, že se jim nevyplatí vypočítávat pojistné riziko a celé to řešit. Jediný způsob jak tohle vyřešit, je sjednat si pojistku na poškození cizí věci a své vlastní ovce ovce si papírově"vypůjčit" od někoho jiného. V případě úhynu, nebo krádeže, ztráty by pak po vás onen dotyčný požadoval náhradu škody a tu by vám pak pojišťovna uhradila.
My jsme pásli třeby v širším centru Prahy, takže mme pojistku na škody, které bychom naopak mohli způsobit my. Stojí to asi 5tis/rok a pojistné plnění je tam 10 mega. Ono ovce v tunelu Blanka (stalo se) dokážou napáchat paseku.
Pak bych si pohlídal (zvážil) další věci
- páslo se na těch plochách už dřív? Kdy? Kdo to pásl? Má zdravé stádo, nebo tm naženu svoje a ony mi začnou padat? Při těhle výpasech se na některých místech dost střídaj zhotovitelé zakázek a ty stáda bývají v dost rozdílným stavu, dal bych si na to pozor
- vlci! občas se zadavatel opomenone zmínit (nebo to neví), že v blízkém okolí jsou nebo byli pozorovaní vlci, co by to pro vás znamenalo si musíte vyhodnotit sám. V CHKO by vám to nejspíše řekli, t apoznámka se týká spíš Krajských úřadů. Ale pozor, vlk si dokáže odskočit na véču klidně 50 kiláků. Třeba na Litoměřicku (resp. asi 4 kiláky od města) bylo první stopou vlků v téhle oblasti přes 40 servanejch ovcí v jediné ohradě... A vlci už jsou od Šumavy, přes Krušné hory, Českosaské, Šluknovsko, Doksko, Kokořínsko, Krkonoše po Broumov. A Beskydy, že jo. Z Kokořínksa se zatoulaj až nějakejch 15 kiláků od Prahy.
Kdybyste toho potřebovali vědět víc, napište SZ.
P.s.: Který chko to je?
Ještě je dobré si pohlídat, jaké živočišné a rostlinné druhy budou na pastvinách chráněny a v jakých termínech, protože se někdy může stát, že na pastvinu nesmíte zrovna v době kdy už je potřeba nezbytně vypást, jinak je tráva stará. Těžko to pak vypasete a musíte posekat, neb jste placen za údržbu lučin.
Celkově dost záleží, jak v obraze z hlediska pasení ovcemi jsou ti kteří zástupci AOPK, pokud je to přes agenturu. Jako vždy je vše o lidech, z mé zkušenosti zástupci CHKO jsou většinou vstřícní a nadšení lidé. Ti výše postavení úředníci z MŽP, inspekce životního prostředí a další, se kterými se člověk dříve či později setká, to už nemusí být taková pohoda... Je dobré se psychicky připravit...
A ještě jedna drobnost, je docela důležité vycházet a domluvit se s místními myslivci. Protože zájmy pastevců a myslivců jdou někdy dost proti sobě a pokud chcete pást v ohradníku a budou na vás tlačit, že i při zcela krátkodobém přesunu ovcí mimo pastvinu musíte všechny ohradníky uklidit a zároveň ale potřebujete mít dobrou ochranu proti zmíněnému vlkovi, přibude vám hodně práce.
Ty jo, jedem to už 6 let a nikdy k nám nedorazila vyšší šarže, než šéf regionálního střediska.
Zas je fakt, že měl tendenci srovnávat trávník, co mu pasou doma v sadu ovce s desetiletími neudržovanou čerňavou po první pastvě .
Zas na Českým krase maj lidi ze střediska dojem, že tam ovčáci můžou být rádi, že si vykrměj jehňata (na těch šutrech ) a nejraději by chtěli, ať jim to tam klucí pasou zdarma...
No, my chcem místním Babišům vyzunknout pár ha (z jejich asi pár tisícovek) a jsem docela zvědavej - jsou slušně propojení s jedním místním honebním sdružením, které zatím naše odkřovování a pastvu "na jejich" cca tolerovalo, tak uvidíme...
Zase v naší (jsme na hranici dvou) honitbě jsou myslivci, kterým došlo, že v těch lánech řepky už fakt nežije a jedou nějakou gerilovou linku výkupů pozemků a rozbíjení velkých ploch remízky a rádi by s námi společně něco v tom směru spustili, tak tady ještě bude sranda.
No, u nás ty mrchy drží zrovna ty malé roztroušené plochy, na které bysme dosáhli - protože si přece povinným greeningem nezadělaj kus dvousethektarovýho záhumenku, že.
ALe jsme rád za ty progresivní myslivce, konečně je tu nějakárelevantní lobby a není to jen o nás, Mastňáčkových "lidech s culíkem".