BKM

XXX.XXX.151.194
Dobrý den. Chceme pořídit ovečky na vypásání-tráva/louka. Jaké plemeno je nejvhodnější? Kolik oveček pořídit na cca 1000m2? Je nutno přikrmovat - kdy a čím? Co ještě ovečky potřebují, aby byly spokojené? Co v zimě, aby nezmrzly a měly potravu co potřebují?
Děkujeme předem za každou radu!
1 000 m čtverečních neuživí ani jednu ovci.
Takže ano, pokud tam nutně musíte mít ovce, minimální zákonný počet jsou dvě. Bude třeba je přikrmovat celoročně senem a odčervovat.
Plemeno se odvíjí od toho, co od ovcí vlastně požadujete; pokud to je jen vypásání, pak by byly vhodné nějaké drobné hobby ovečky, kamerunky, ouessantky apod.
S podrobnostmi Vás odkážu na odbornou literaturu - o výživě a péči ovcí byly napsány stovky stran, jistě chápete, že to sem nikdo přepisovat nebude. V knihovně jsou celkem snadno k výpůjčce, nemusíte je kupovat.
BKM

XXX.XXX.151.194
Opravuji-1000-2000m2.
Dekuji.
BKM
napsal(a):
Opravuji-1000-2000m2.
Dekuji.
Stále ta samá odpověď.
Pokud ty ovce budete mít stále na tom samém malém plácku, tak něco vypasou, něco zadupou a něco znehodnotí výkaly. Ovce samozřejmě bude vybírat, co bude spásat, takže se tam časem můžou začít množit spíše ty nechutné a nejedlé traviny a byliny, a to i přes kosení nedopasků a vybírání výkalů. Navíc se pastvina zamoří červy. Do toho bude jeden rok mokro, takže ovce zašlapou drn do bláta, druhý rok sucho, takže drn vyschne... A v extrémním (ale ne vyloučeném) případě tam třetí rok neporoste třeba taky nic.
Ani při předělování a střídání pastvin, kvalitní péči o pozemek a velké úživnosti nelze spoléhat na to, že se dvě ovce uživí na dvou tisících metrech. Jako jo, něco si tam naštípají, ale pastevně je to neuživí. Tento rok je výjimečný, tráva docela roste i teď, ale loni a pět let před tím by dvě ovce vypuštěné na dvoutisícovou zahradu neměly nejpozději v červenci co žrát. Samozřejmě záleží, kde žijete a jaké podmínky máte, pokud máte vysokou spodní vodu, kvalitní půdu a dobrý drn, mohly by se tam od jara do podzimu jakž takž napást, ale dokrmovat stejně budete muset.
Věnujte vzdělávání ten čas, skočte si do knihovny a přečtěte si nějakou tu knížku o chovu ovcí. Zabere Vám to týden času a získáte představu, co je reálné a co není ve Vašich konkrétních podmínkách.
BKM

XXX.XXX.151.194
Pastvina se zamoří červy? To zní strasidelne. Co si pod tim mam predstavit?
Jeste doplnim, ano chceme hobby ovecky, uvazukeme i o mini holandskych kozickach-jsou take vhodne k chovu za podobnych podminek?
Uživatel s deaktivovaným účtem

BKM
napsal(a):
Pastvina se zamoří červy? To zní strasidelne. Co si pod tim mam predstavit?
Jeste doplnim, ano chceme hobby ovecky, uvazukeme i o mini holandskych kozickach-jsou take vhodne k chovu za podobnych podminek?
přesně tohle to znamená. ovčí parazité přetrvávají dlouhodobě ve vnějším prostředí, buď jako vajíčka nebo jako drobné neviditelné larvy. a časem se jich tam, při takovém způsobu chovu, nahromadí obrovské množství a zvířata tam prakticky nelze dále chovat.
odčervování na věci nic nemění, akorát se to o chvilku posune.
kozy jsou na tohle ještě horší než ovce, tam je aspoň dospělé zvíře jakž takž imunní. kozu lze zabít červy v každém věku.
Agnes1
napsal(a):
Dvě jehňata se dobře uživí a porostou ve starém sadu například o velikosti 2000 m od dubna do cca října. Bez přikrmovaní. Pak porazit. A příští rok nanovo. Vyzkoušeno.
Ani toto nelze tvrdit z jistotou.
Záleží na konkrétních podmínkách. Pokud zadavatel bude chtít ta jehňata mít ve starém sadu v Krkonoších, bude mít podmínky jiné, než třeba v Jeseníkách a ještě jiné než v Polabí nebo na jižní Moravě. Taky bude záležet na podloží, např. u nás prší, dokud prší; jak dva tři týdny nezaprší, rozpálí se tu podloží a mraky se nám vyhýbají klidně až do pozdního podzimu, než podlaží vychladne - a přitom v okolních vesnicích prší třeba každé dva týdny.
A i u těch jehňat na porážku je třeba kosit nedopasky, sbírat bobky a počítat, že se dřív nebo později ta pastvina začerví.
Dále započítejme svah, travní porost (co tam roste, kolik druhů tam roste, jak je to úživné, jak rychle to dorůstá, jak je to odolné proti suchu, mokru, úšlapu, jak rychle se to množí, co to ovci poskytuje za živiny, jestli to ovce bude vůbec žrát - přerostlou trávu nemusí přijímat, ovce může vypásat jen mladé rostlinky a bylinky mezi starou travinou a tak porost totálně zničit), péče a způsob založení pastviny (jinou pastvu dá dobře založená pastvina, jinou dá „pastvina“ vzniklá z trávníku tak, že se tam tři roky nesekalo), jestli bude pravidelně probíhat přísev, jak probíhá hnojení, likvidace plevelů a škůdců, jaké je minerální složení půdy, jaké je pH, jestli byla půda vápněná, jaká je další zátěž pastviny (např. jezdí po ní těžká technika? Hrají si tam děti?)...
Je toho spousta, co je nutné zohlednit, ale že nevíme, v jakých podmínkách chce zadavatel chovat, musí si to vyhodnotit sám. Proto opakovaně doporučuji tu literaturu, protože vlastní vědomosti jsou v kontextu toho, že jen on sám ví, kde ty ovce chce mít, k nezaplacení. Možná, že Váš systém u něj lze opakovaně provádět, možná, že lze provést aspoň jednou, možná že nelze provést vůbec. Podstatné je, že my to nemůžeme posoudit, to může jen on sám.
Kdosi tu nedávno psal, jak nějaký soused pořídil dva beránky, aby nemusel kosit zahradu (taky to bylo kolem těch dvou tisíc metrů). Dopadlo to tak, že kosil zahrady sousedům široko daleko, aby měli beránci co žrát.
Edit:
https://www.zootechnika.cz/clanky/pastva-zvirat---vypocet-zatizeni-pastviny.html
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dve ouvessantky by to mohly zvladnout.