Nitrátová směrnice na nezemědělské půdě

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

8.10.2012 20:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.14.182

Dobrý den.
Následující dotaz je svou podstatou nejspíš směřován na Ivana Hrbka.

Vztahuje se povinnost vést "srací denník" i pro hospodářství, na kterém jsou zvířata držena na nezemědělské půdě?

Z podstaty věci (ochrana vod před dusíkem) by mělo být jedno, jaký statut má pozemek. Nepodařilo se mi ale zjistit, jak aplikaci nitrátu vykázat, pokud pozemky nejsou ani v LPIS ani v zem. půdním fondu.

A pokud jsou zapsány ve fondu, ale ne v LPIS a nejsou na ně pobírány žádné dotace?

Po dvou hodinách strávených na AZV mi frustrovaná úřednice dala - poté, co mi nabídla pár metodik, které potřebnou informaci neobsahují - kontakt na nitrát.cz , že by snad mohli vědět :-).

Díky za pomoc
Tomáš

Neregistrovaný uživatel

8.10.2012 22:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.255.148

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.
Následující dotaz je svou podstatou nejspíš směřován na Ivana Hrbka.

Vztahuje se povinnost vést "srací denník" i pro hospodářství, na kterém jsou zvířata držena na nezemědělské půdě?

Z podstaty věci (ochrana vod před dusíkem) by mělo být jedno, jaký statut má pozemek. Nepodařilo se mi ale zjistit, jak aplikaci nitrátu vykázat, pokud pozemky nejsou ani v LPIS ani v zem. půdním fondu.

A pokud jsou zapsány ve fondu, ale ne v LPIS a nejsou na ně pobírány žádné dotace?

Po dvou hodinách strávených na AZV mi frustrovaná úřednice dala - poté, co mi nabídla pár metodik, které potřebnou informaci neobsahují - kontakt na nitrát.cz , že by snad mohli vědět :-).

Díky za pomoc
Tomáš

Nitrátová směrnice - viz nařízení vlády: Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu - vztahuje se akční program pouze na zemědělské pozemky ve zranitelných oblastech, - takže na nezemědělské pozemky se nevztahuje.

Ale pozor:
zákon o hnojivech

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) § 14a

stanovuje povinnosti VŠEM zemědělským podnikatelům: Zemědělský podnikatel11) se dopustí správního deliktu tím, že
a) používá hnojiva, pomocné látky, upravené kaly, popřípadě sedimenty v rozporu s § 9 odst. 1 až 5,
b) v rozporu s § 9 odst. 6 a 7 nevede a po dobu 7 let neuchovává evidenci o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let nebo neohlásí používání upravených kalů,

Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány nebo jim nebyl udělen souhlas podle § 3a,
b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, u nichž obsah rizikových prvků nebo rizikových látek je vyšší než stanoví vyhláška,
c) označuje nebo balí hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 7,
d) skladuje hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 8 odst. 1 až 4,
e) nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, nebo
f) poruší povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b).

a hrozí 3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d),

a vyhláška k zákonu o hnojivech:

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv § 4

§ 4
Skladování statkových hnojiv
(1) Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo svedených srážkových vod, pokud je součástí těchto staveb sběrná jímka tekutého podílu. Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí při uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců.
(2) Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích, v zemních jímkách nebo v podroštových prostorech ve stájích. Jímky a nádrže3), popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak.

Tyhle předpisy platí všude, i na nezemědělských pozemcích a mimo zranitelné oblasti

"Používání" hnojiv se eviduje pouze na zemědělském pozemku.

Takže na nezenědělském pozemku můžete teoreticky :

-hromadit moč a výkaly do nekonečna- pak můžeme být pohnáni k odpovědnosti ze neplnění ustanovení o jeho skladování
-nebo je někomu prodat - pak je to "uvádění do oběhu" viz výše
- nebo je použít jinde - pohnojit tím zemědělský pozemek a pak to musí evidovat

Prakticky podobný problém má každý, kdo má zvířata ve stáji tedy na nezemědělském - stavebním pozemku - platí ustanovení o skladování i mimo nitrátové oblasti

vlastní "nitrátová směrnice" jenom trochu zpřísňuje opatření, která platí i jinde třeba "uložení hnoje na poli" může být na 24 měsíců, v nitrátové oblasti jen 12 měsíců

Zákon o hnojivech platí obecně i mimo zemědělské pozemky a podnikání, třeba pro přepravu hnojiva z chemické fabriky k obchodníkovi vlakem a navíc říká:

(3) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojiv ve zranitelných oblastech12) povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu.12a)

to je ta "nitrátovka"

A teď se pokusím zjistit, v čem je problém. Proč to chcete "vykázat" To překračujete "průměr na užívanou zemědělskou půdu"????. Tak musíte tu dobu na nezenědělské půdě vykázat jako pobyt ve stáji a výkaly "skladovatů Podrobnosti už asi nelze uvádět zde, to by se v tom už nikdo nevyznal.

Neregistrovaný uživatel

9.10.2012 09:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.14.182

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nitrátová směrnice - viz nařízení vlády: Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu - vztahuje se akční program pouze na zemědělské pozemky ve zranitelných oblastech, - takže na nezemědělské pozemky se nevztahuje.

Ale pozor:
zákon o hnojivech

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) § 14a

stanovuje povinnosti VŠEM zemědělským podnikatelům: Zemědělský podnikatel11) se dopustí správního deliktu tím, že
a) používá hnojiva, pomocné látky, upravené kaly, popřípadě sedimenty v rozporu s § 9 odst. 1 až 5,
b) v rozporu s § 9 odst. 6 a 7 nevede a po dobu 7 let neuchovává evidenci o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let nebo neohlásí používání upravených kalů,

Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány nebo jim nebyl udělen souhlas podle § 3a,
b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, u nichž obsah rizikových prvků nebo rizikových látek je vyšší než stanoví vyhláška,
c) označuje nebo balí hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 7,
d) skladuje hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 8 odst. 1 až 4,
e) nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, nebo
f) poruší povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b).

a hrozí 3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d),

a vyhláška k zákonu o hnojivech:

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv § 4

§ 4
Skladování statkových hnojiv
(1) Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo svedených srážkových vod, pokud je součástí těchto staveb sběrná jímka tekutého podílu. Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí při uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců.
(2) Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích, v zemních jímkách nebo v podroštových prostorech ve stájích. Jímky a nádrže3), popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak.

Tyhle předpisy platí všude, i na nezemědělských pozemcích a mimo zranitelné oblasti

"Používání" hnojiv se eviduje pouze na zemědělském pozemku.

Takže na nezenědělském pozemku můžete teoreticky :

-hromadit moč a výkaly do nekonečna- pak můžeme být pohnáni k odpovědnosti ze neplnění ustanovení o jeho skladování
-nebo je někomu prodat - pak je to "uvádění do oběhu" viz výše
- nebo je použít jinde - pohnojit tím zemědělský pozemek a pak to musí evidovat

Prakticky podobný problém má každý, kdo má zvířata ve stáji tedy na nezemědělském - stavebním pozemku - platí ustanovení o skladování i mimo nitrátové oblasti

vlastní "nitrátová směrnice" jenom trochu zpřísňuje opatření, která platí i jinde třeba "uložení hnoje na poli" může být na 24 měsíců, v nitrátové oblasti jen 12 měsíců

Zákon o hnojivech platí obecně i mimo zemědělské pozemky a podnikání, třeba pro přepravu hnojiva z chemické fabriky k obchodníkovi vlakem a navíc říká:

(3) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojiv ve zranitelných oblastech12) povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu.12a)

to je ta "nitrátovka"

A teď se pokusím zjistit, v čem je problém. Proč to chcete "vykázat" To překračujete "průměr na užívanou zemědělskou půdu"????. Tak musíte tu dobu na nezenědělské půdě vykázat jako pobyt ve stáji a výkaly "skladovatů Podrobnosti už asi nelze uvádět zde, to by se v tom už nikdo nevyznal.

Díky za odpověď :-)
Problémy, tedy situace, které řeším, jsou dvě :).

1)
Jako zem. podnikatel vypásám smluvně v sezóně stepní lokality v přírodních parcich, památkách atp.
V zásadě nezemědělská půda. Mimo zranitelné oblasti. Nejsem ani majitelem ani nájemcem pozemků. Teoreticky jsem uživatel.
Moh bych to sice dělat jako nezemědělec jako údržby zeleně, ale to bych nemohl využívat 80% paušál při danění (tedy předpokládádám).

Takže to podle vaší odpovědi řešit nemusím, protože použití hnojiv evidenci nepodléhá.

2)
Pro letošní zimu chci zvířata upíchnout na pastviny ke kámošce, ta má ale obavy o překročení jednotek, na 2 ha má 4 koně a 1 krávu, k tomu by přibylo mých 18 ovcí. Všechna půda je v zemědělském půdním fondu (ve lpisu nic,takže se jí netýkají limity jednotek, které se vztahují k různým dotačním titulům), část je vedená jako orná půda, část jako zahrada. Vše ve zranitelné oblasti.
Není zemědělským podnikatelem.
Opět, zvířata by byly přez zimu venku, max. s přístřeškem.

Připadne mi, že v tomhle případě se to láme na definici zem. podnikatele?
Z podstaty věci by to mělo platit i mimo podnikání, jak píšete, ale zákon povinosti při nakládání s hnojivy uvádí pouze v souvislosti s podnikateli - par. 9 zákona 156/1998 Sb.

A jak rozumět definici podnikatele?

Trochu se mi bije
odstavec 3b zákona  252/1997 Sb., o zemědělství § 2e:
(3) Zemědělskou výrobou včetně hospodaření na vodních plochách se rozumí
živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní

s odstavecem 2 téhož
(2) Fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona.

Tak tedy valacha prohlásím za zvíře v hobby chovu bez sportovního, dostihového využití, či využití k tahu a je to?
A pokud zpracovávám mléko pro vlastní potřebu, je to drobná činnost (odst.2) anebo výroba (odst. 3).
Že by to tedy nadefinovali nějak extra to ne.

Tomáš

Neregistrovaný uživatel

9.10.2012 21:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.255.148

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky za odpověď :-)
Problémy, tedy situace, které řeším, jsou dvě :).

1)
Jako zem. podnikatel vypásám smluvně v sezóně stepní lokality v přírodních parcich, památkách atp.
V zásadě nezemědělská půda. Mimo zranitelné oblasti. Nejsem ani majitelem ani nájemcem pozemků. Teoreticky jsem uživatel.
Moh bych to sice dělat jako nezemědělec jako údržby zeleně, ale to bych nemohl využívat 80% paušál při danění (tedy předpokládádám).

Takže to podle vaší odpovědi řešit nemusím, protože použití hnojiv evidenci nepodléhá.

2)
Pro letošní zimu chci zvířata upíchnout na pastviny ke kámošce, ta má ale obavy o překročení jednotek, na 2 ha má 4 koně a 1 krávu, k tomu by přibylo mých 18 ovcí. Všechna půda je v zemědělském půdním fondu (ve lpisu nic,takže se jí netýkají limity jednotek, které se vztahují k různým dotačním titulům), část je vedená jako orná půda, část jako zahrada. Vše ve zranitelné oblasti.
Není zemědělským podnikatelem.
Opět, zvířata by byly přez zimu venku, max. s přístřeškem.

Připadne mi, že v tomhle případě se to láme na definici zem. podnikatele?
Z podstaty věci by to mělo platit i mimo podnikání, jak píšete, ale zákon povinosti při nakládání s hnojivy uvádí pouze v souvislosti s podnikateli - par. 9 zákona 156/1998 Sb.

A jak rozumět definici podnikatele?

Trochu se mi bije
odstavec 3b zákona  252/1997 Sb., o zemědělství § 2e:
(3) Zemědělskou výrobou včetně hospodaření na vodních plochách se rozumí
živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní

s odstavecem 2 téhož
(2) Fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona.

Tak tedy valacha prohlásím za zvíře v hobby chovu bez sportovního, dostihového využití, či využití k tahu a je to?
A pokud zpracovávám mléko pro vlastní potřebu, je to drobná činnost (odst.2) anebo výroba (odst. 3).
Že by to tedy nadefinovali nějak extra to ne.

Tomáš

K bodu 1
Použití hnojiv na NEZEMĚDĚLSKÉ půdě skutečně evidenci nepodléhá. Jen si nejsem jistý, zda to různí otravní kontrolóři vědí. Měl jsem tady inženýrku z UKZUZu a musel jsem jí školit, že v zákoně jaksi přehlédla slova "v průměru" což je dosti podstatné.
neviděl bych ale ani problém v tom, kdybyste třeba ovce pronajal na sezónu manželce (přítelkyni, babičce...dosaď dle možností) a ta by vypásala oblasti jako "osoba provozující drobné zemědělské a chovatelské činnosti" (zahrádkář, králíkář...) a příjmy zdaňovala podle §10 zákona 586 o daních z příjmů kde uplatňuje taky 80% paušál a navíc z těch příjmů neplatí sociální a zdravotní pojištění.

K bodu 2 kámoška nemusí mít strach, není zemědělským podnikatelem, takže na ní nitrátovka ani jiné předpisy neplatí, maximálně při problému se sousedy by si mohli sousedi stěžovat na obtěžování pachem či zvuky zvířat dle občanského zákoníku. Případně na ní poslat komis kvůli týrání zvířat "chováním na nepřiměřeně malém prostoru" ale to je spíše hypotetické.

Tím, že se nezaevidovala jako podnikatel v zemědělství de jure prohlásila své činnosti obdobného charakteru za "drobné zemědělské a chovatelské...."

A zpracování mléka "pro vlastní potřebu" je zcela mimo právní úpravu - mléko je Váš majetek a "příprava potravin pro suokromé domácí použití" není upravena žádnými předpisy, ba naopak, potravinářská nařízení EU tuto činnost výslovně ze své působnosti vylučují.

Nařízení EU 178/2002:

3. Toto nařízení se vztahuje na všechny fáze výroby, zpracování
a distribuce potravin a krmiv. Nevztahuje se na prvovýrobu určenou
pro osobní potřebu ani na domácí přípravu potravin, manipulaci
s nimi nebo jejich skladování za účelem osobní domácí spotřeby.

Ivan Hrbek

Neregistrovaný uživatel

10.10.2012 08:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.14.182

Díky,

taky to tak vidím.
Volal jsem šéfovi oblstní AZV a ten byl z toho dotazu hodně rozpačitý.
Nakonec mi ještě poradil ing. Klír.

V té situaci kdy na půdu nejsou pobírány žadné dotace se jich netýká ani omezení na jednotky.
Resp. podle něj má být zatížení PŘIMĚŘENÉ pěstované plodině.
Při TTP je to až 200 kg N/ha/rok. Do čehož se s 4 koňmi, 2 kravama, 25 ovcemi na 2 ha pohodlně vlezem.


Ještě k tomu zem.podnikateli.

Vzhledem k tomu, že kamarádka chová koně, bychom se teoreticky mohli s kontrolou hádat o tom, jestli jsou nebo nejsou ke SPORTOVNÍM účelům,
resp.jsou nebo nejsou sportovní koně.

odstavec 3b zákona 252/1997 Sb., o zemědělství § 2e:
(3) Zemědělskou výrobou včetně hospodaření na vodních plochách se rozumí
živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní


z toho by jí vyplývyla povinnost se registrovat jako zem. podnikatel. Tady podle mne záleží na výkladu termínu, a tím pádem na tom, co si člověk s ouřadou ustojí.smajlík

Díky a mějte se pěkně

Tomáš

Přidejte reakci

Přidat smajlík