Jak poznám, že je ovci zima?

Máme ovečky celoročně venku pod přístřeškem (nijak nezateplený, ale netáhne tam, ani neprší, apod. + jim dost stelu seno, co si vytahají z krmelce). Vypadají velmi spokojeně. Někdy si klidně lehnou i do sněhu, takže zda je jim zima či ne nějak už neřeším... pokud jste nestříhali pozdě na podzim, tak krásně obrostly a problém nebude. Horší by bylo je ošmikat krátce před zimou, že by nestíhali do zimy obrůst či se jim rodila jehňata. Jinak pokud je to zvíře v kondici, nic se mu přes zimu neděje.

V třeskutých mrazech je dobrý přidat energeticky hodnotné krmení - my dáváme hlavně kukuřici. Přece jen my se ve větších mrazech taky cpeme víc, tak ať mají oveny enegie na zahřátí též víc. :) Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme ovečky celoročně venku pod přístřeškem (nijak nezateplený, ale netáhne tam, ani neprší, apod. + jim dost stelu seno, co si vytahají z krmelce). Vypadají velmi spokojeně. Někdy si klidně lehnou i do sněhu, takže zda je jim zima či ne nějak už neřeším... pokud jste nestříhali pozdě na podzim, tak krásně obrostly a problém nebude. Horší by bylo je ošmikat krátce před zimou, že by nestíhali do zimy obrůst či se jim rodila jehňata. Jinak pokud je to zvíře v kondici, nic se mu přes zimu neděje.

V třeskutých mrazech je dobrý přidat energeticky hodnotné krmení - my dáváme hlavně kukuřici. Přece jen my se ve větších mrazech taky cpeme víc, tak ať mají oveny enegie na zahřátí též víc. :) Zuzka F.

kukuříci loupanou nebo celé šišky?

To jste zase vy?

Nebojte, pokud jste ovce na zimu čerstvě neostříhala, tak jim zima nikdy nebude, ani v mínus 30.
Jistě, jako žena, sama dobře víte, jak famozní jsou ponožky z ovčí vlny.
Zrovna včera jsem okukoval naše ovendy, dost pozdě stříhané (až v létě), takže vlnu nemají ještě moc extra dlouhou, ale i přesto se ve sněhu doslova rochnily. Hledaly pod ním spadaná jablka, místy byly celé zasněžené a bílé od sněhu, ale pak se jenom otřepaly a sníh z nich krásně opadal. Vůbec se jim nedostal k tělu, vůbec se na nich nerozpouštěl. Sníh je dokonalý izolant. A i když naše ovce mají k dispozici krásnou velkou salaš vystlanou slámou, tak do ní vůbec nechodí. Lehnou si buď pod nějaký vzrostlejší jehličnan (smrk) nebo pod valník anebo prostě na svah do sněhu a celé jím zapadají. Sníh a zejména vlna jsou dokonalé tepelné izolanty.
Hlavně musí být ovce v kondici a nesmí mít hlad. Pak vydrží vše.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jste zase vy?

Nebojte, pokud jste ovce na zimu čerstvě neostříhala, tak jim zima nikdy nebude, ani v mínus 30.
Jistě, jako žena, sama dobře víte, jak famozní jsou ponožky z ovčí vlny.
Zrovna včera jsem okukoval naše ovendy, dost pozdě stříhané (až v létě), takže vlnu nemají ještě moc extra dlouhou, ale i přesto se ve sněhu doslova rochnily. Hledaly pod ním spadaná jablka, místy byly celé zasněžené a bílé od sněhu, ale pak se jenom otřepaly a sníh z nich krásně opadal. Vůbec se jim nedostal k tělu, vůbec se na nich nerozpouštěl. Sníh je dokonalý izolant. A i když naše ovce mají k dispozici krásnou velkou salaš vystlanou slámou, tak do ní vůbec nechodí. Lehnou si buď pod nějaký vzrostlejší jehličnan (smrk) nebo pod valník anebo prostě na svah do sněhu a celé jím zapadají. Sníh a zejména vlna jsou dokonalé tepelné izolanty.
Hlavně musí být ovce v kondici a nesmí mít hlad. Pak vydrží vše.

Jsem zadavatelka tématu, tak by mě zajímalo, co bylo myšleno tím "To jste zase vy? "

Nevím proč, ale občas mi tu na Fauně připadá, že se vždy najde někdo, kdo musí z někoho jiného dělat blba...

Ostatně děkuji za reakce...naše ovky neumí mluvit, aby řekly, že už klepou kosu a i když jim člověk dává vše, co je třeba, tak pochyby prostě jsou. Pro někoho jsou pochyby přirozené, pro někoho holt důvod k výsměchu ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kukuříci loupanou nebo celé šišky?

klasické zrno. :) Ono to tak i lípe přijmou. Dát jim celou palici, tak ji asi dost oválí v podestýlce... takhle jim hážu do misky nakrájená jablíčka + přihazuju hrst kukuřice (máme 4 miniovečky, tak se podělí). Občas přihodím ještě trochu ovesných vloček a trochu Plastinu (vitamíny v prášku). Zuzka F.

PS: Hlavní výhodou vlny je totiž to, že hřeje i mokrá. :) Tudíž ovenám nevadí ležet ve sněhu, apod. jelikož jim ta zima stejně až na kůži nedoleze. :) Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
PS: Hlavní výhodou vlny je totiž to, že hřeje i mokrá. :) Tudíž ovenám nevadí ležet ve sněhu, apod. jelikož jim ta zima stejně až na kůži nedoleze. :) Zuzka F.

Hmm, tak to máte dobrý s těma "vlnatkama" My máme ovce kamerunské a jak ted byli koncem týdne ty větší mrazy, tak potvory z chléva vůbec nevylezly. A do sněhu se taky neženou, jen vykouknou zda jim něco nesu a hned zas dovnitř. Středeční jehně mamina ven nebere do sněhu vůbec. Přitom kožichy mají krásně husté.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka tématu, tak by mě zajímalo, co bylo myšleno tím "To jste zase vy? "

Nevím proč, ale občas mi tu na Fauně připadá, že se vždy najde někdo, kdo musí z někoho jiného dělat blba...

Ostatně děkuji za reakce...naše ovky neumí mluvit, aby řekly, že už klepou kosu a i když jim člověk dává vše, co je třeba, tak pochyby prostě jsou. Pro někoho jsou pochyby přirozené, pro někoho holt důvod k výsměchu ...

Vážně si myslíte, že větou "To jste zase vy?" z vás dělám blba? Velmi zajímavé....
(jsem absolvent psychologie, zajímají mne lidé a jejich reakce, znamenám si)

Pod touto mou větou (To jste zase vy....) následuje poměrně obsáhlý a ponejvíce přátelský popis mých osobních zkušeností s našimi třinácti ovcemi (deset ovcí a tři berani) z poměrně tvrdých podmínek, nadmořská výška 650 m n.m. (např. jen za včerejší a dnešní den nám napadlo nových 20 cm sněhu). Jsem rád, že se tím sněhem k ovcím jakž takž se senem a tvrdým chlebem probořím. Ani u domu jaksi nestíhám odhazovat. Bát se nemusíte, vlnatým ovcím zima nebude. Hodně sežerou, aby se zahřály, ale zvládnou to. A jak píši výše - jak vlna, tak sníh jsou skvělé izolanty. Pokud vaše ovce mají zázemí, závětří a jsou dvě, tak se hravě zahřejí, nebojte se. Uvidíte příští zimu - už budete suverénní. Však jen a jen vaše praxe vám dodá ty potřebné osobní zkušenosti. Pokud byste oveny násilím zavřela, o tyto zkušenosti byste se připravila - nemohla byste např. sledovat, jak se s tou zimou hravě vypořádávají.
Já letos ještě zkouším nosit ovcím i vodu, ale vždy zvědavě přijdou ke kyblíku (cože je to tam za mňamku?), očichají a když zjistí, že je to "jenom" voda, nahodí znechucený kukuč a odchází. Ze 13 se nenapila ani jedna.
Takže už ani s tou vodou se jim patlat a tahat v závějích nebudu.
Dávám jim ale smrkové větvičky, lískové větve, suché pečivo (jen trošku, tak 1x za dva týdny, ani ne), kyblík ovsa (tak 1x za 7-10 dnů) a sklepu jim vždy pár jablek, která ještě zůstala viset na staré jabloni ve výběhu. Jablka už jsou totálně promrzlá, občas mívám strach, že pokud se mi nějaké strefí na hlavu, tak bude po mě, ale ovce je naprosto zbožňují a hlavně si je dokážou vyčenichat i pod 30 cm vrstvou sněhu. Jsou prostě na zimu "od přírody" skvěle vybavené.

(Např. je zajímavé si přečíst v moudrých knihách o vývoji zárodku v ovčím těle - ovce má v sobě od podzimního páření miniaturní "miminko", které celou "drsnou" zimu zůstává v malém stádiu, nevyvíjí se - až pak, zjara, v době blížící se hojnosti, se vývoj zárodku silně urychlí až do finální podoby zrozeného jehněte. Tj. matka příroda jednoduše vyčkává, až bude okolní svět pro mládě příznivější a pak teprve spustí jeho vývoj uvnitř těla. Pokud se např. březí ovce silně přikrmuje výživným krmivem (jádro), může se stát, že mládě silně přeroste a následuje komplikovaný porod - pro velké rozměry mláděte/mláďat. To opět potvrzuje onu teorii, že méně je více. I méně toho tepelného komfortu, kterýžto my, lidé, nejsme sto u ovcí rozpoznat a posoudit.)

tak jeslti si chcete znamenat, tak "to jste zase vy" v kombinaci s tím přichechtnutým smajlíkem ve mne vyvolalo dojem, že tady na Fauně plácám jednu hloupost za druhou. Netuším, jak jinak bych si to měla vysvětlit. Zvlášť, pokud Vás neznám.

Mno, tak ... hlavně .... seno a to dostatečně - a sůl...... sůl.... je nad sůl...... na to nezapomeňte. Ječmi.

Sůl máme, ale naše holky na ní moc nedají. moc jí neubývá. Nevím, jestli na to má vliv, že od bývalého majitele nebyly zvyklé. Ale tak...tváří se spokojeně

Prodávají se i ochucené sole. Např. s mrkvovou nebo pomerančovou příchutí.

U nás funguje řetězová reakce - jak ochutná sůl první ovce (nejčastěji beran), tak lížou i ostatní.
Vy, co máte ty dvě ovečky - bez berana (vůdce) bych možná zkoušel nějakou fintu.
Např. dát na kostku soli trošku sněhu, ten se rozpustí, sůl tak trochu "nabobtná" a do té měkčí kaše nasypte trošku ovsa. Ovce ochutnají oves a sůl pod ním jim zachutná (nebo aspoň pochopí, že je dobrá, jedlá).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prodávají se i ochucené sole. Např. s mrkvovou nebo pomerančovou příchutí.

U nás funguje řetězová reakce - jak ochutná sůl první ovce (nejčastěji beran), tak lížou i ostatní.
Vy, co máte ty dvě ovečky - bez berana (vůdce) bych možná zkoušel nějakou fintu.
Např. dát na kostku soli trošku sněhu, ten se rozpustí, sůl tak trochu "nabobtná" a do té měkčí kaše nasypte trošku ovsa. Ovce ochutnají oves a sůl pod ním jim zachutná (nebo aspoň pochopí, že je dobrá, jedlá).

My jsme tu i berana měli, od jara až do teď, nyní se už vrátil do svého původního stáda, aby tam udělal "službu" .), ale rozhodně nefungoval jako vůdce. Byl to takový truhlík :) sůl máme takovou červenou, mrknu na ni, jaká to je

Mne ovce sul lizaly pres leto vic nez ted. Ted si sem tam nejaka lizne ale sul vubec neubyva. A mineralniho lizu si nevsimaj vubec. Vody se napije jen obcas nejaka ale i kdyz tam maji vodu tak radsi zerou snih. Spis mam problem ze si za cas dovedu domu dalsi 2 jalovice. Tak mesicni telata to budou a vim ze ovce jim budou chodit na granule a kdyz pujdu s mlekem tak se me velka 15ti mesicni jalovice zase bude snazit zaslapnout protoze jen co citi mleko tak se z ni stane strasnej divoch. Jo ale to jsem odbocil. Chci tim rict ze kdyz to venku v nezateplene boude zvladnou maly telata ktery nemaj vlnu jak ovce tak se o ovce vubec nemusite bat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážně si myslíte, že větou "To jste zase vy?" z vás dělám blba? Velmi zajímavé....
(jsem absolvent psychologie, zajímají mne lidé a jejich reakce, znamenám si)

Pod touto mou větou (To jste zase vy....) následuje poměrně obsáhlý a ponejvíce přátelský popis mých osobních zkušeností s našimi třinácti ovcemi (deset ovcí a tři berani) z poměrně tvrdých podmínek, nadmořská výška 650 m n.m. (např. jen za včerejší a dnešní den nám napadlo nových 20 cm sněhu). Jsem rád, že se tím sněhem k ovcím jakž takž se senem a tvrdým chlebem probořím. Ani u domu jaksi nestíhám odhazovat. Bát se nemusíte, vlnatým ovcím zima nebude. Hodně sežerou, aby se zahřály, ale zvládnou to. A jak píši výše - jak vlna, tak sníh jsou skvělé izolanty. Pokud vaše ovce mají zázemí, závětří a jsou dvě, tak se hravě zahřejí, nebojte se. Uvidíte příští zimu - už budete suverénní. Však jen a jen vaše praxe vám dodá ty potřebné osobní zkušenosti. Pokud byste oveny násilím zavřela, o tyto zkušenosti byste se připravila - nemohla byste např. sledovat, jak se s tou zimou hravě vypořádávají.
Já letos ještě zkouším nosit ovcím i vodu, ale vždy zvědavě přijdou ke kyblíku (cože je to tam za mňamku?), očichají a když zjistí, že je to "jenom" voda, nahodí znechucený kukuč a odchází. Ze 13 se nenapila ani jedna.
Takže už ani s tou vodou se jim patlat a tahat v závějích nebudu.
Dávám jim ale smrkové větvičky, lískové větve, suché pečivo (jen trošku, tak 1x za dva týdny, ani ne), kyblík ovsa (tak 1x za 7-10 dnů) a sklepu jim vždy pár jablek, která ještě zůstala viset na staré jabloni ve výběhu. Jablka už jsou totálně promrzlá, občas mívám strach, že pokud se mi nějaké strefí na hlavu, tak bude po mě, ale ovce je naprosto zbožňují a hlavně si je dokážou vyčenichat i pod 30 cm vrstvou sněhu. Jsou prostě na zimu "od přírody" skvěle vybavené.

(Např. je zajímavé si přečíst v moudrých knihách o vývoji zárodku v ovčím těle - ovce má v sobě od podzimního páření miniaturní "miminko", které celou "drsnou" zimu zůstává v malém stádiu, nevyvíjí se - až pak, zjara, v době blížící se hojnosti, se vývoj zárodku silně urychlí až do finální podoby zrozeného jehněte. Tj. matka příroda jednoduše vyčkává, až bude okolní svět pro mládě příznivější a pak teprve spustí jeho vývoj uvnitř těla. Pokud se např. březí ovce silně přikrmuje výživným krmivem (jádro), může se stát, že mládě silně přeroste a následuje komplikovaný porod - pro velké rozměry mláděte/mláďat. To opět potvrzuje onu teorii, že méně je více. I méně toho tepelného komfortu, kterýžto my, lidé, nejsme sto u ovcí rozpoznat a posoudit.)

Tuhle moudrou knihu by si asi měly přečíst moje ovce, které pravidelně zabřezávají v srpnu - září a rodí v největších mrazech. Mám berana trvale mezi nimi, nijak jim do toho nekecám. A i když některé ovce porodily ve 20 pod nulou venku pod přístřeškem, jehňata neumrznou a dokonce ani nenastydnou. Zato když mi rodila prvnička opožděně v dubnu týden před Velikonocemi, našla jsem jehně podchlazené, skoro mrtvé. Více než na okolní teplotě záleží na péči, kterou ovce jehněti po narození věnuje.
Přemrzlá jablka bych ovce určitě žrát nenechala, bála bych se trávicích problémů.
U býložravců je proti zimě nejlepší dostatek sena. Jeho trávením vzniká poměrně velké množství tepla, ¨které jim zajišťuje topení zevnitř. Takže pokud mají co přežvykovat, zima jim nebude. Spíš jim vadí vlhko. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prodávají se i ochucené sole. Např. s mrkvovou nebo pomerančovou příchutí.

U nás funguje řetězová reakce - jak ochutná sůl první ovce (nejčastěji beran), tak lížou i ostatní.
Vy, co máte ty dvě ovečky - bez berana (vůdce) bych možná zkoušel nějakou fintu.
Např. dát na kostku soli trošku sněhu, ten se rozpustí, sůl tak trochu "nabobtná" a do té měkčí kaše nasypte trošku ovsa. Ovce ochutnají oves a sůl pod ním jim zachutná (nebo aspoň pochopí, že je dobrá, jedlá).

tady někdo nezná základy etologie beran býk kozel ale i jelen atd NEJSOU VŮDCI STÁDA VŽDY STARŠÍ ZKUŠENÁ MATKA tak nikomu nemaťte hlavu a vyjadřujte se k tomu o čem máte základní znalosti .

Co se potravních návyků našeho stáda týká, tak - věřte nebo ne - je vůdce stáda beran.
Je nejvíc zvědavý, razí si cestu stádem a vše zkouší první a taky nejvíc sežere.
Bavím se tu o potravních návycích ovcí, s ohledem na liz a jiné. Ano?

Zuzko F. - to kukuřičné zrno oveny sežerou celé nebo ho koušou?
A pak z nich už vyjde jen natrávené nebo dokonale strávené?
Je poměrně tvrdé, některá zvířata (a lidé :)) ho vyloučí nestrávené. Díky.

Naše kam.ovce též dostávají kukuřičné zrno. Slyším, že ho koušou (což nechápu, je to tvrdé jak kámen) a v bobkách ho vidět není, takže ho stráví dobře.

Žasnu nad některými příspěvky... Pokud jsem to dobře pochopil, kdosi krmí ovcím pečivo 1x za týden až dva, kyblík ovsa 1x za týden... Co to je za nesmysly? Chápu, že méně zkušený chovatel má starost o ovce, aby netrpěly, ale když si přečte některé nesmysly, musí z toho mít v hlavě pěkný zmatek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naše kam.ovce též dostávají kukuřičné zrno. Slyším, že ho koušou (což nechápu, je to tvrdé jak kámen) a v bobkách ho vidět není, takže ho stráví dobře.

Děkuji za odpověď :).
Asi si brousí zuby.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Žasnu nad některými příspěvky... Pokud jsem to dobře pochopil, kdosi krmí ovcím pečivo 1x za týden až dva, kyblík ovsa 1x za týden... Co to je za nesmysly? Chápu, že méně zkušený chovatel má starost o ovce, aby netrpěly, ale když si přečte některé nesmysly, musí z toho mít v hlavě pěkný zmatek.

Myslíte, že pokud v horských podmínkách chovám masné ovce charolais x suffolk, je příležitostné přilepšování jádrem a tvrdým pečivem ke kvalitnímu senu nesmysl?

O charolais je v literatuře uvedeno, že toto plemeno hůře snáší zimu a chráněná salaš je vhodná.
Proto, s přihlédnutím k horskému prostředí a ku plemeni, je dle mého vhodný zvýšený přísun energie z krmiva.
Jiné by bylo chovat na horách např. šumavku, že.

Chovám na Valašsku, v nadmořské výšce cca 400mnm ovce VF, což si myslím že je choulostivější než scharolky. Jádro nedávám až do porodu žádné. Souhlasím s těma co píší že ovce ke štěstí potřebuje kvalitní seno a zákoutí, kde není průvan a vlhko. Ovce se klidně okotí na sněhu při -20stupních. Pokud je dobrá matka o jehně se postará. Nechci tím říct že to doporučuji, ale když není nějaká komplikace, tak jehně vpohodě přežije. Pokud má ovce celoročně kvalitní pastvu , tak se na zimní období připraví ( nabera dostatek loje, který ji přes zimu hřeje a dodává energii) a jak už tu někdo psal tak když má dostatek sena tak přežvykuje =tráví = topí . Přidáváním přiměřeného množství jádra(pečiva) cellkem nic nepokazíte, jen je to zbytečné a hlavně u prvniček může být potom těžší porod v důsledku velkého jehněte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tady někdo nezná základy etologie beran býk kozel ale i jelen atd NEJSOU VŮDCI STÁDA VŽDY STARŠÍ ZKUŠENÁ MATKA tak nikomu nemaťte hlavu a vyjadřujte se k tomu o čem máte základní znalosti .

Ono to není asi vždycky stejné, třeba u nás je to méně zkušená, ale rohatá koza (dřív byla zkušená bezrohá) a zároveň kozel. Kozel vede skupinu kozlů, koza vede kozy. A jejich spolupráce je střídavá, ale vůdčí postavení mají oba. Někde jinde to asi může být i trochu jinak.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslíte, že pokud v horských podmínkách chovám masné ovce charolais x suffolk, je příležitostné přilepšování jádrem a tvrdým pečivem ke kvalitnímu senu nesmysl?

O charolais je v literatuře uvedeno, že toto plemeno hůře snáší zimu a chráněná salaš je vhodná.
Proto, s přihlédnutím k horskému prostředí a ku plemeni, je dle mého vhodný zvýšený přísun energie z krmiva.
Jiné by bylo chovat na horách např. šumavku, že.

Já osobně si myslím, že než příležitostně je lepší pravidelně. Tím myslím, než nasypat jim toho 1x týdně dva kýble, tak je lepší jim nasypat každý den trochu. Myslím, že taková nárazovka může nadělat víc škody než užitku. Toť můj názor

Slysel jsem, ze kdyz jim to das poprve, tak davkovat malo, jinak problem jak pises. Po nekolika dnech uz si umi davkovat samy ovce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslíte, že pokud v horských podmínkách chovám masné ovce charolais x suffolk, je příležitostné přilepšování jádrem a tvrdým pečivem ke kvalitnímu senu nesmysl?

O charolais je v literatuře uvedeno, že toto plemeno hůře snáší zimu a chráněná salaš je vhodná.
Proto, s přihlédnutím k horskému prostředí a ku plemeni, je dle mého vhodný zvýšený přísun energie z krmiva.
Jiné by bylo chovat na horách např. šumavku, že.

Charolas nemají při narození tak husté rouno a choulostivější jsou .Kamarádka také chovala kříženky,beran byl charolák a mnoho jehňat ,rodících se do větších mrazů nepřežilo a to jsme v podhůří.Roklanka

Určitě dávat pomalu a až po té co sní seno, jinak se ovce nafouknou a mohou i zemřít, ani veterinář nepomůže. Naše ovce (Romanovky) si neumí samy dávkovat.
Hodně zdaru
Jo a taky čekáme každým dnem jehňátka....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co se potravních návyků našeho stáda týká, tak - věřte nebo ne - je vůdce stáda beran.
Je nejvíc zvědavý, razí si cestu stádem a vše zkouší první a taky nejvíc sežere.
Bavím se tu o potravních návycích ovcí, s ohledem na liz a jiné. Ano?

Zuzko F. - to kukuřičné zrno oveny sežerou celé nebo ho koušou?
A pak z nich už vyjde jen natrávené nebo dokonale strávené?
Je poměrně tvrdé, některá zvířata (a lidé :)) ho vyloučí nestrávené. Díky.

jj, u nás náš miláček taky musí vše ochutnat první - ale to je prostě jeho nenažranost. :) kolikrát pak jedí jen holky a on kouká, že tohle fakt nechce. :D

Jinak ano, normálně ho koušou. v Bobkách jsem nějaké kusy neviděla, takže ho asi dobře tráví. :) Případně by šlo dávat šrot (já ho občas sypu na nakrájená jablka)- ale to by se musel navlhčit, jinak docela práší a ovce by ho mohly vdechnout. Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Žasnu nad některými příspěvky... Pokud jsem to dobře pochopil, kdosi krmí ovcím pečivo 1x za týden až dva, kyblík ovsa 1x za týden... Co to je za nesmysly? Chápu, že méně zkušený chovatel má starost o ovce, aby netrpěly, ale když si přečte některé nesmysly, musí z toho mít v hlavě pěkný zmatek.

Já v tom vidím akorát problém u nárazového krmení.

Jinak máme miniovečky - ob den dostanou kousek chleba, ve velkých mrazech i trochu kukuřice. Je to tak hrst na 4 kusy (3 ovce + beran). Rodí až v dubnu, takže problémy s porody nemíváme. :) Oosbně bych to nevydržela jim min. přes ty největší mrazy nepřilepšit. Kvalitní seno, sůl a vodu beru jako samozřejmost. Plus ještě dáváme průběžně větve na okus a denně jablko/mrkev/řepu. Samozřejmě s mírou. :) Zuzka F.

O to mi přesně jde, nárazovost v krmení zvířat /kromě šelem a hadů/ je velmi špatná. Je správné dodržovat i čas krmení. Tím se předejde mnohým problémům a i zbytečnému hlasitému dožedování se pozornosti ze strany zvířat. O tom, že je dobré v období, kdy není pastva, ovcím ukrátit dlouhou chvíli předkládáním ohryzu, větví z ovocných i jiných dřevin, už tu bylo psáno. Základem úspěšného chovu ovcí je dobré krmení,čistá voda,kamenná sůl, minerální liz, suchá podestýlka /nastelou si samy zbytky sena, proto je vhodné krmit seno v závětří/ a ochrana před nepřízní počasí s volným výběhem.
Zdravím všechny, kteří nevymýšlejí dávno vymyšlené a řídí se zdravým selským rozumem. V.K.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Někdo tady napsal : .......... (Např. je zajímavé si přečíst v moudrých knihách o vývoji zárodku v ovčím těle - ovce má v sobě od podzimního páření miniaturní "miminko", které celou "drsnou" zimu zůstává v malém stádiu, nevyvíjí se - až pak, zjara, v době blížící se hojnosti, se vývoj zárodku silně urychlí až do finální podoby zrozeného jehněte. Tj. matka příroda jednoduše vyčkává, až bude okolní svět pro mládě příznivější a pak teprve spustí jeho vývoj uvnitř těla.................
Trošku pochybuji o moudrosti té knihy kde to dotyčný vyčetl. Tohle funguje pokud vím u srnčí zvěře, ale rozhodně ne u ovcí Myslím že se tomu říká skrytá, nebo utajená březost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Někdo tady napsal : .......... (Např. je zajímavé si přečíst v moudrých knihách o vývoji zárodku v ovčím těle - ovce má v sobě od podzimního páření miniaturní "miminko", které celou "drsnou" zimu zůstává v malém stádiu, nevyvíjí se - až pak, zjara, v době blížící se hojnosti, se vývoj zárodku silně urychlí až do finální podoby zrozeného jehněte. Tj. matka příroda jednoduše vyčkává, až bude okolní svět pro mládě příznivější a pak teprve spustí jeho vývoj uvnitř těla.................
Trošku pochybuji o moudrosti té knihy kde to dotyčný vyčetl. Tohle funguje pokud vím u srnčí zvěře, ale rozhodně ne u ovcí Myslím že se tomu říká skrytá, nebo utajená březost.

Taky se mi to zdálo divné, u srn je to běžné, ale u ovcí se tohle neděje. Jehně se vyvíjí hned od oplodnění, ze začátku roste pomalu, v druhé půli březosti a nejvíce posledních 6 týdnů roste rychleji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Slysel jsem, ze kdyz jim to das poprve, tak davkovat malo, jinak problem jak pises. Po nekolika dnech uz si umi davkovat samy ovce.

Ovce si nic samy dávkovat neumí. Pokud jim dáte neomezený přístup k jádru neo k jiným pochoutkám, jsou schopné se přežrat a je úplně jedno, jestli zvyklé jsou, nebo ne. Akorát těm nezvyklým stačí na trávicí problémy toho jádra míň. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ovce si nic samy dávkovat neumí. Pokud jim dáte neomezený přístup k jádru neo k jiným pochoutkám, jsou schopné se přežrat a je úplně jedno, jestli zvyklé jsou, nebo ne. Akorát těm nezvyklým stačí na trávicí problémy toho jádra míň. Dana

Zdravím, mám dvě Vf a zhruba před necelým měsícem jsme dovezli beránka Cigáje ze Slovenska, doufám, že z toho budou pěkná mléčná jehňata, ale ten kluk mi přijde takovej "osel", vypadá, že se holek bojí, jsou proti němu obrovský, ale to jsem říct nechtěla, dávám jim denně hrníček na ovci směs ječmene a ovsa, polévkovou lžíci kukuřice, jablka, řepu a trvdý chléb, jsou na to zvyklé, k tomu samozřejmě seno a liz-takový ten kýbl, a nikdy jim nic nebylo, naopak, kdybych zapomněla, tak mě ubečí k smrti. Dnes dostali i kousek pekingského zelí a ovesné vločky.

A jak to dávkování rozdělíte mezi ovce?
Když dáte hrníček nebo kelímek ovsa na hlavu, tak jak zajistíte, že to všechno nevyžere beran?
Nebo krmíte zvlášť atd.?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak to dávkování rozdělíte mezi ovce?
Když dáte hrníček nebo kelímek ovsa na hlavu, tak jak zajistíte, že to všechno nevyžere beran?
Nebo krmíte zvlášť atd.?

Zdravím, mám takový oválný tác s vyšším okrajem, který k tomuto účelu používám, vlezou se kolem okraje všechny tři hlavy, holky jsou daleko nenažranější než ten trouba beránek, všichni se tak cpou, že nehrozí, že jeden by byť jen na sekundu zvedl hlavu. Ale mám jen ty tři ovce, tak je to jednoduché.Pokud z nich ovšem někdo polyká rychleji, tak ti ostatní mají holt smůlu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím, mám dvě Vf a zhruba před necelým měsícem jsme dovezli beránka Cigáje ze Slovenska, doufám, že z toho budou pěkná mléčná jehňata, ale ten kluk mi přijde takovej "osel", vypadá, že se holek bojí, jsou proti němu obrovský, ale to jsem říct nechtěla, dávám jim denně hrníček na ovci směs ječmene a ovsa, polévkovou lžíci kukuřice, jablka, řepu a trvdý chléb, jsou na to zvyklé, k tomu samozřejmě seno a liz-takový ten kýbl, a nikdy jim nic nebylo, naopak, kdybych zapomněla, tak mě ubečí k smrti. Dnes dostali i kousek pekingského zelí a ovesné vločky.

Nechci rýpat, ale dle mýho jim toho dáváte zbytečně moc - budou dost zatučnělý ještě před jehňaty. O problémech s velkých jehňat ani nemluvě, pokud budete krmit dál stejně. Takovéto krmení má opodstatnění po obahnění, aby měla ovce dost mléka. Ale přes zabřeznutím či v březosti to své opodstatnění nemá, naopak si zaděláváte na problém. Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechci rýpat, ale dle mýho jim toho dáváte zbytečně moc - budou dost zatučnělý ještě před jehňaty. O problémech s velkých jehňat ani nemluvě, pokud budete krmit dál stejně. Takovéto krmení má opodstatnění po obahnění, aby měla ovce dost mléka. Ale přes zabřeznutím či v březosti to své opodstatnění nemá, naopak si zaděláváte na problém. Zuzka F.

Krmím zrovna tak a problémy s velikostí jehňat jsme ještě neměli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím, mám takový oválný tác s vyšším okrajem, který k tomuto účelu používám, vlezou se kolem okraje všechny tři hlavy, holky jsou daleko nenažranější než ten trouba beránek, všichni se tak cpou, že nehrozí, že jeden by byť jen na sekundu zvedl hlavu. Ale mám jen ty tři ovce, tak je to jednoduché.Pokud z nich ovšem někdo polyká rychleji, tak ti ostatní mají holt smůlu.

Díky, díky. My máme ovcí šest a beran si stoupne vždy napříč, takže zabere půlku až dvě třetiny koryta.
Vedoucí ovce se pak od koryta vzdálí, rozeběhne se a napálí do něj, ale on je jednou takový, takže se ani nehne. A ovce se pak řežou mezi sebou. Přitom koryto mám obrovské, pro šest ovcí parádní a navíc k němu můžou ze všech čtyř stran. Ale to by nesměly být tupé ovce...

No, a ta vedoucí ovce letos měla dvojčata a po ostříhání dlouhé vlny se ukázalo, že vypadá jako z koncentráku, takže nasypu půlku ovsa do koryta a zbytek nabídnu vedoucí ovci zvlášť, trochu stranou. Těch pět zbývajících se tam s beranem už nějak porovná a mám kontrolu, kolik toho vedoucí ovce sežrala.

No a ten obří beran nám byl loni jen zapůjčen na připuštění, jenže majiteli se asi náramně hodilo se toho starého hodného macka zbavit, takže když mu voláme, že už je (po roce a čtvrt) už opravdu čas na navrácení, tak buď to nebere, naháníme ho anebo když se spojení podaří, tak je buď někde na cestách nebo jen tak chlácholí - ále, to navrácení vůůůbec nespěchá...
No, někdy mám obavu, že nám tu ještě zdechne a bude to teprve zajímavé. Zvlášť, když se k němu proboural sousedů beran (obr s rohy) a málem mu rozpůlil hlavu. Pak se jednou zakuckal z ovsa, protože on ho nežere, on ho vysává - a začal se motat, slintal, kašlat, počůrávat a zalezl do salaše, kam celý rok nepáchne a byl tam. No, už jsem myslel, že je to jeho poslední hodinka. Ale do půl hodiny se spravil a hned utíkal do koryta do svahu přes celý výběh doluxovat zbytek ovsa. Je to takovej ňouma milej, no co s ním už...
Někdy mám chuť ho naložit a vykutálenému panu majiteli ho přivázat do předzahrádky.
Zabít si ho netroufáme, když není náš, ale teda na krmení se tedy "vyplatí"...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky, díky. My máme ovcí šest a beran si stoupne vždy napříč, takže zabere půlku až dvě třetiny koryta.
Vedoucí ovce se pak od koryta vzdálí, rozeběhne se a napálí do něj, ale on je jednou takový, takže se ani nehne. A ovce se pak řežou mezi sebou. Přitom koryto mám obrovské, pro šest ovcí parádní a navíc k němu můžou ze všech čtyř stran. Ale to by nesměly být tupé ovce...

No, a ta vedoucí ovce letos měla dvojčata a po ostříhání dlouhé vlny se ukázalo, že vypadá jako z koncentráku, takže nasypu půlku ovsa do koryta a zbytek nabídnu vedoucí ovci zvlášť, trochu stranou. Těch pět zbývajících se tam s beranem už nějak porovná a mám kontrolu, kolik toho vedoucí ovce sežrala.

No a ten obří beran nám byl loni jen zapůjčen na připuštění, jenže majiteli se asi náramně hodilo se toho starého hodného macka zbavit, takže když mu voláme, že už je (po roce a čtvrt) už opravdu čas na navrácení, tak buď to nebere, naháníme ho anebo když se spojení podaří, tak je buď někde na cestách nebo jen tak chlácholí - ále, to navrácení vůůůbec nespěchá...
No, někdy mám obavu, že nám tu ještě zdechne a bude to teprve zajímavé. Zvlášť, když se k němu proboural sousedů beran (obr s rohy) a málem mu rozpůlil hlavu. Pak se jednou zakuckal z ovsa, protože on ho nežere, on ho vysává - a začal se motat, slintal, kašlat, počůrávat a zalezl do salaše, kam celý rok nepáchne a byl tam. No, už jsem myslel, že je to jeho poslední hodinka. Ale do půl hodiny se spravil a hned utíkal do koryta do svahu přes celý výběh doluxovat zbytek ovsa. Je to takovej ňouma milej, no co s ním už...
Někdy mám chuť ho naložit a vykutálenému panu majiteli ho přivázat do předzahrádky.
Zabít si ho netroufáme, když není náš, ale teda na krmení se tedy "vyplatí"...

No to my právě máme dobrý v tom, že Cigája má zhruba o 20kg menší staturu než ty Fríšky, takže beránek pokud je někdy doroste, tak bude max.velký jako holky. Dlouho jsem přemýšlela, právě kvůli tomu, že budou rodit poprvé, tak aby nebyl problém s těmi jehňaty. A navíc Cigáje mají krásnej kukuč a ta čupřina na hlavě je kouzelná. Je strašně hodnej, mazánek, říkám mu Venoušek, ale netuším zda je schopen je připustit už letos, je březnový, já jsem ho tedy ještě neviděla se nějak extra ochomýtat kolem holek jako z lásky. Tak si myslím, že jehňata až za rok. A chtěla jsem zachovat dojný ovce. Když já jsem moc měkká, holky si to jídlo vždycky vybečí....

Nevím, jestli Cigája nemá nějaké specifikum, ale náš beránek Ouessant narozený letos v květnu už v říjnu proháněl holky jako blázen. Bylo to vlhké mlžné inverzní počasí a když najednou vyjuklo slunko, tak se z něj normálně kouřilo, až dýmilo. Museli jsme ho zavřít jinam, jinak by holky i sebe uhonil (byl dočasně s velkýma kříženkama - ty byly taky letošní - nar. na přelomu dubna a května a už letos v říjnu říjily - a na ty nedosáhl, ale hrozně je proháněl, takže pro klid ve stádě jsme ho dali jinam).
Takže pohlavně zralé letošní kusy už jsou.

Souhlasím
Letos se nám jehňátka rodila v lednu odpoledne cca -15 a do rána bylo -20°C a zvládli to v poho. Hlavně závětří a né vlhko.

Rád bych se zeptal. Jestli se někdo nesetkal s tím, že se mu narodí jehňátka zdají se v poho, ale nezvládnou moc stát a chodit aby se přisála. Přitom sourozenec je v pohodě. Dík za případnou radu - dokrmování mi sice nevadí, ale většinou se to neshledá s úspěchem :(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme dvě ovečky, kříženky masných plemen. Ovečky máme první zimu, celé jaro a léto byly 24/7 venku, teď jsou také a mají k dispozici dřevěnou boudičku vystlanou slámou.
Kolikrát přemýšlím, co ovce vlastně vydrží? Jak v těchto mrazech poznám, kdyby jim byla zima?

Obecne plati, ze po ostrihani ovcim do 48 hodin doroste dostatek vlny, ktery je uz ma schopnost zahrat a vy si toho prirustku ani nemusite vsimnout a masna plemena jsou do urcite miry ztucnela, takze i tuk je zahreje.
U ovci je nejvetsi nebezpeci vytrvaly dest a nemoznost se schovat. Ovci vlna ma schopnost nabrat spoustu objemu (tusim ze to je 7x, musela bych se podivat) a tim padem hmotnosti a to je pro ovce nebezpecne. Mrazy jako problem nevidim, zvlast, kdyz se maji kam schovat:o)
Radam, ze vlna hreje i promocena moc neverte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážně si myslíte, že větou "To jste zase vy?" z vás dělám blba? Velmi zajímavé....
(jsem absolvent psychologie, zajímají mne lidé a jejich reakce, znamenám si)

Pod touto mou větou (To jste zase vy....) následuje poměrně obsáhlý a ponejvíce přátelský popis mých osobních zkušeností s našimi třinácti ovcemi (deset ovcí a tři berani) z poměrně tvrdých podmínek, nadmořská výška 650 m n.m. (např. jen za včerejší a dnešní den nám napadlo nových 20 cm sněhu). Jsem rád, že se tím sněhem k ovcím jakž takž se senem a tvrdým chlebem probořím. Ani u domu jaksi nestíhám odhazovat. Bát se nemusíte, vlnatým ovcím zima nebude. Hodně sežerou, aby se zahřály, ale zvládnou to. A jak píši výše - jak vlna, tak sníh jsou skvělé izolanty. Pokud vaše ovce mají zázemí, závětří a jsou dvě, tak se hravě zahřejí, nebojte se. Uvidíte příští zimu - už budete suverénní. Však jen a jen vaše praxe vám dodá ty potřebné osobní zkušenosti. Pokud byste oveny násilím zavřela, o tyto zkušenosti byste se připravila - nemohla byste např. sledovat, jak se s tou zimou hravě vypořádávají.
Já letos ještě zkouším nosit ovcím i vodu, ale vždy zvědavě přijdou ke kyblíku (cože je to tam za mňamku?), očichají a když zjistí, že je to "jenom" voda, nahodí znechucený kukuč a odchází. Ze 13 se nenapila ani jedna.
Takže už ani s tou vodou se jim patlat a tahat v závějích nebudu.
Dávám jim ale smrkové větvičky, lískové větve, suché pečivo (jen trošku, tak 1x za dva týdny, ani ne), kyblík ovsa (tak 1x za 7-10 dnů) a sklepu jim vždy pár jablek, která ještě zůstala viset na staré jabloni ve výběhu. Jablka už jsou totálně promrzlá, občas mívám strach, že pokud se mi nějaké strefí na hlavu, tak bude po mě, ale ovce je naprosto zbožňují a hlavně si je dokážou vyčenichat i pod 30 cm vrstvou sněhu. Jsou prostě na zimu "od přírody" skvěle vybavené.

(Např. je zajímavé si přečíst v moudrých knihách o vývoji zárodku v ovčím těle - ovce má v sobě od podzimního páření miniaturní "miminko", které celou "drsnou" zimu zůstává v malém stádiu, nevyvíjí se - až pak, zjara, v době blížící se hojnosti, se vývoj zárodku silně urychlí až do finální podoby zrozeného jehněte. Tj. matka příroda jednoduše vyčkává, až bude okolní svět pro mládě příznivější a pak teprve spustí jeho vývoj uvnitř těla. Pokud se např. březí ovce silně přikrmuje výživným krmivem (jádro), může se stát, že mládě silně přeroste a následuje komplikovaný porod - pro velké rozměry mláděte/mláďat. To opět potvrzuje onu teorii, že méně je více. I méně toho tepelného komfortu, kterýžto my, lidé, nejsme sto u ovcí rozpoznat a posoudit.)

Takze pani psycholozko, prestante tu z lidi delat blbce, biologie vam ocividne nic nerika, zrejme ctete spatnou literaturu, asi beletrii.
To vase "miniaturni miminko" se nazyva embryo (coz tu narozdil od vas vi nejspis kazdy) a pokud nedochazi k nejake abnormalite (napr. mumifikace), tak se vyviji tak, jak ma. Velikost plodu zpravidla urcuje matka (jo, tam priroda blba neni) a ta muze byt ovlivnena dalsimi faktory jako napr. genetika, vyzivny stav matky apod.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím
Letos se nám jehňátka rodila v lednu odpoledne cca -15 a do rána bylo -20°C a zvládli to v poho. Hlavně závětří a né vlhko.

Rád bych se zeptal. Jestli se někdo nesetkal s tím, že se mu narodí jehňátka zdají se v poho, ale nezvládnou moc stát a chodit aby se přisála. Přitom sourozenec je v pohodě. Dík za případnou radu - dokrmování mi sice nevadí, ale většinou se to neshledá s úspěchem :(

Muze to byt nedostatecny prijem mleziva, protoze jehne bylo po porodu slabsi nez sourozenec, porod je stres i na ta mladata. Po porodu je pro ne nejkritictejsi teplo a pokud ovce opecovava nejdrive jednoho a ke druhemu se dostaneme az pozdeji, tak to uz muze byt zeslable a pozde se napit nebo vubec. Takovemu jehneti je nejvice efektivni podat mlezivo (pokud lze ovci oodojit) rovnou do zaludku. Pozor, kdyz zavadite trubicku - zavedte celou jeji delku, at to jehneti nenalejete do plic.

V televizi mluvil jistý odborník a tv rdil,že pokud začneme krmit jádro a jakékoliv jiné krmivo,trvá dva až tři týdny než si ovce v žaludku vytvoří potřebné bakterie na trávení,a je nutné to krmit denně,tedy ne nárazově.
Tím je vše jasné a daná odpově´d všem chovatelům kteří se vyptávají jak krmit.
Karel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tuhle moudrou knihu by si asi měly přečíst moje ovce, které pravidelně zabřezávají v srpnu - září a rodí v největších mrazech. Mám berana trvale mezi nimi, nijak jim do toho nekecám. A i když některé ovce porodily ve 20 pod nulou venku pod přístřeškem, jehňata neumrznou a dokonce ani nenastydnou. Zato když mi rodila prvnička opožděně v dubnu týden před Velikonocemi, našla jsem jehně podchlazené, skoro mrtvé. Více než na okolní teplotě záleží na péči, kterou ovce jehněti po narození věnuje.
Přemrzlá jablka bych ovce určitě žrát nenechala, bála bych se trávicích problémů.
U býložravců je proti zimě nejlepší dostatek sena. Jeho trávením vzniká poměrně velké množství tepla, ¨které jim zajišťuje topení zevnitř. Takže pokud mají co přežvykovat, zima jim nebude. Spíš jim vadí vlhko. Dana

Taky rodíme v lednu, jehňata bez problémů, jednou jsem rodila v červenci, protože v zimě zmetala a to byla síla, jehně 7kg, mamina zlomená pánev, přírustky chci jenom v mrazech, prťatá jsou odolná a životaschopná Vůznice

Největší odborník na ovce, prof. Horák tvrdí: Ovcím v mrazech není zima, ale zima je ovčákovi...mráz jim nevadí, ale vadí jim průvan...
Vašek

Ovcím není zima, protože v bachoru mají kompost plný bakterií, který tím, že proměňují rostliny na cukry vytvářejí spoustu tepla.