Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.140.29
Potřebovala bych poradit ohledně kozího sýra... Dělám čerstvý kozí sýr, ale mám pocit, že to není tak úplně ono... Už sířenina není tak tuhá, jak jsem zvyklá od ovčího, je velmi jemná, doslova se rozpadá pod prtsy. Když z této sýřeniny pak udělám sýry do formiček, taky jsou takové blemcavé, syrovátka z nich vytéká ještě za dva dny a když je vyndám z formiček, tak ztratí tvar a roztečou se do stran. Netušíte, čím to je? Chutově je sýr OK, ale trošku odrazuje vzhledem.
Koza je na pastvě, dostává ječmen, pšenici a brambory, používám chlorid vápenatý a syřidlo Fromasse 220TL, očkuji kulturou alpha mezofilní. Napadlo mě, jestli třeba nemůže mít koza málo tuku v mléce...já když dám mléko do lahví, tak na litorové lahvi se usadí tak maximálně 0,5 cm smetany.
Moc děkuji za rady a postřehy
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.105.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Potřebovala bych poradit ohledně kozího sýra... Dělám čerstvý kozí sýr, ale mám pocit, že to není tak úplně ono... Už sířenina není tak tuhá, jak jsem zvyklá od ovčího, je velmi jemná, doslova se rozpadá pod prtsy. Když z této sýřeniny pak udělám sýry do formiček, taky jsou takové blemcavé, syrovátka z nich vytéká ještě za dva dny a když je vyndám z formiček, tak ztratí tvar a roztečou se do stran. Netušíte, čím to je? Chutově je sýr OK, ale trošku odrazuje vzhledem.
Koza je na pastvě, dostává ječmen, pšenici a brambory, používám chlorid vápenatý a syřidlo Fromasse 220TL, očkuji kulturou alpha mezofilní. Napadlo mě, jestli třeba nemůže mít koza málo tuku v mléce...já když dám mléko do lahví, tak na litorové lahvi se usadí tak maximálně 0,5 cm smetany.
Moc děkuji za rady a postřehy
Nepřešvihla jste teplotu při pasterizaci? Když se to překročí, tak se sýřenina tvoří velmi špatně pokud vůbec. S ovčím ani kravským to nemůžete srovnávat. Vaše syřidlo neznám, ale není třeba už slabé, nebo už starší kultura? Jen v kostce nastíním můj postup: Pasteruju na 63°C po dobu 30 min., pak naočkuju kulturou a nechám 40-60 minut množit, pak přidám chlorid, zamíchám, vzápětí syřidlo dle množství mléka a do hodiny je sýřenina. Jelikož to dělám jen v malém, tak třeba omotám hrnec ručníkem v době po naočkování kulturou. Nemusím pak dohřívat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.140.29
já právě vůbec nepasteruju, mléko stále držím při teplotě 33-35 st. Dělám to tak, že zahřeju mléko na uvedenou teplotu a přidám kulturu. Nechám to hodinu stát. Po hodině přidám chlorid a syřidlo a opět min. hodinu čekám než se vytvoří sýřenina.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.14.169
Mléko dohřejte a budete mít polotvrdý sýr a klid. Vždycky sýřeninu nakrájím na kostičky, nechám vydýchat a pak zase zapnu sporák. Opatrně míchám, kostičky sýru se scvrknou, vytlačí se syrovátka. Míchám míchám a když pak dávám do formiček, už téměř nic neodkape. Nemám měkký sýr moc ráda, tenhle dohřívaný nám chutná nejvíc.
Milada
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.140.29
Děkuju Milado za radu, určitě to vyzkouším. Můžu se zeptat, na jakou teplotu to pak znovu zahříváte?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.226.244
Tak já si myslím ,že byste měla přidat víc syřidla ,zkrátit čas mezi přidáním kultury a syřidla. A pokud vám sýry vykapávají při pokojovém teplotě dva dny ,tak už musíte mít sýr prokysaný skoro jako tvaroh. Další věc je hygiena . Dělat z nepasterizovaného mléka je trochu ryziko ,že se vám tam pomnoží i co nechcete a to při výrobě může nadělat taky paseku. Renata
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.105.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
já právě vůbec nepasteruju, mléko stále držím při teplotě 33-35 st. Dělám to tak, že zahřeju mléko na uvedenou teplotu a přidám kulturu. Nechám to hodinu stát. Po hodině přidám chlorid a syřidlo a opět min. hodinu čekám než se vytvoří sýřenina.
A jakou teplotu má mléko před přidáním chloridu a sýřením? Před přidáním chloridu by neměla být pod 32°C, ale optimální je těch 34°C. Co se týká pasterace, tak si myslím, že děláte obrovskou chybu. Pasterace na 63°C je pro mléko šetrná a takový čerstvý sýr může klidně zrát i několik týdnů a nic mu není, respektive zráním se zlepšuje jeho chuť. Jednou jsem takový měla 6 týdnů, protože jsem chtěla vědět jak dlouho vydrží. Byl pořád voňavý, bez sebemenší známky plísně, nebyl olezlý a pod. Prostě jak má být. Konzistence taková tvarohovo-máslová. Bez pasterace nevydrží ani týden a to teprve podle mě začíná být dobrý. Dřív je to taková bílá hmota, která bez řádného dochucení není k jídlu. Ale každého věc.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.105.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mléko dohřejte a budete mít polotvrdý sýr a klid. Vždycky sýřeninu nakrájím na kostičky, nechám vydýchat a pak zase zapnu sporák. Opatrně míchám, kostičky sýru se scvrknou, vytlačí se syrovátka. Míchám míchám a když pak dávám do formiček, už téměř nic neodkape. Nemám měkký sýr moc ráda, tenhle dohřívaný nám chutná nejvíc.
Milada
Můžu se zeptat na jakou teplotu dohříváte? Zadavatelka uvádí, že používá mezofilní kulturu a tu zahřátím na vyšší teplotu, tuším nad 39°C, zabije. Budu ráda za podrobnější popis před pokrájením sýřeniny, taky bych to ráda zkusila. Díky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.140.29
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A jakou teplotu má mléko před přidáním chloridu a sýřením? Před přidáním chloridu by neměla být pod 32°C, ale optimální je těch 34°C. Co se týká pasterace, tak si myslím, že děláte obrovskou chybu. Pasterace na 63°C je pro mléko šetrná a takový čerstvý sýr může klidně zrát i několik týdnů a nic mu není, respektive zráním se zlepšuje jeho chuť. Jednou jsem takový měla 6 týdnů, protože jsem chtěla vědět jak dlouho vydrží. Byl pořád voňavý, bez sebemenší známky plísně, nebyl olezlý a pod. Prostě jak má být. Konzistence taková tvarohovo-máslová. Bez pasterace nevydrží ani týden a to teprve podle mě začíná být dobrý. Dřív je to taková bílá hmota, která bez řádného dochucení není k jídlu. Ale každého věc.
Před přidáním chloridu a sýřením to držím na těch 33 - 35 st., celou dobu se to snažím mít takto teplé, i když na eletrické plotýnce je to opravdu omrsk
Já se té pastarace bála, ale na těch 63 st. to zkusím, to moc děkuji za radu
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.245.37
Jak to tu pročítám, tak já ten sýr dělám nějak moooc jednoduše. Mléko pasterizuju na 72 stupnů po dobu asi 2 min. a potom schladím na 32 st., přidám sýřidlo, používám od laktochymu. Se sýřidlem míchám mléko asi 1 min. a nechám 45 - 50 min. v klidu. Pak sýřeninu nakrájím a míchám si 30 min., při míchání ještě krájím na drobnější kostky, čím jsou kostky menší tím je sýr pak pevnější. Naposledy nalívám do formiček, po hodině sýr ve formičkách otočím a nechám odkapávat ještě celou noc. Sýr po vyjmutí z formiček pěkně drží tvar a vytéká z něj jen minimum syrovátky. Je jasné, že není tak pevný jako kravský a ovčí, kozí je vždy mnohem jemnější a mimochodem opravdu výborný.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.234.108
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nepřešvihla jste teplotu při pasterizaci? Když se to překročí, tak se sýřenina tvoří velmi špatně pokud vůbec. S ovčím ani kravským to nemůžete srovnávat. Vaše syřidlo neznám, ale není třeba už slabé, nebo už starší kultura? Jen v kostce nastíním můj postup: Pasteruju na 63°C po dobu 30 min., pak naočkuju kulturou a nechám 40-60 minut množit, pak přidám chlorid, zamíchám, vzápětí syřidlo dle množství mléka a do hodiny je sýřenina. Jelikož to dělám jen v malém, tak třeba omotám hrnec ručníkem v době po naočkování kulturou. Nemusím pak dohřívat.
Můžu se prosím zeptat, jak držíte teplotu 63°po dobu 30.minut ? V čem pasterizujete ? Dík
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.70.204
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak to tu pročítám, tak já ten sýr dělám nějak moooc jednoduše. Mléko pasterizuju na 72 stupnů po dobu asi 2 min. a potom schladím na 32 st., přidám sýřidlo, používám od laktochymu. Se sýřidlem míchám mléko asi 1 min. a nechám 45 - 50 min. v klidu. Pak sýřeninu nakrájím a míchám si 30 min., při míchání ještě krájím na drobnější kostky, čím jsou kostky menší tím je sýr pak pevnější. Naposledy nalívám do formiček, po hodině sýr ve formičkách otočím a nechám odkapávat ještě celou noc. Sýr po vyjmutí z formiček pěkně drží tvar a vytéká z něj jen minimum syrovátky. Je jasné, že není tak pevný jako kravský a ovčí, kozí je vždy mnohem jemnější a mimochodem opravdu výborný.
Dělám sýr také podobně.Zahřeji na 72°C asi půl minuty,zchladím na 35°C,přidám syřidlo,máme Fromase 220,nechám stát 30 - 40 min.,rozkrájím,nechám stát 10 min.,pak ještě nechám stát 30 - 40 min.,ale míchám ,sleji do cedníků,osolím,ochutím bylinkami,asi po 2-3 hod. obrátím a nechám vykapat při pokojové teplotě do druhého dne.Sýr je krásně pevný,v lednici vydrží i 14 dní,déle nevím,nevydrželi jsme my.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.105.226
Mám sklokeramickou desku, když vypnu mléko při 60°C, tak mi po přiklopení pokličkou doleze na těch 63-64 a drží cca 35 minut tuto teplotu. Někdo to dělá tak, že průběžně dohřívá, když to klesne. Používám hrnec se sendvičovým dnem nerez. Ale každý si to musí vychytat podle svých podmínek. Když je třeba chladno a ještě se na podzim netopí, tak obalím hrnec ručníkem. Ale jak říkám každý si to musí vychytat podle svých podmínek.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.105.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dělám sýr také podobně.Zahřeji na 72°C asi půl minuty,zchladím na 35°C,přidám syřidlo,máme Fromase 220,nechám stát 30 - 40 min.,rozkrájím,nechám stát 10 min.,pak ještě nechám stát 30 - 40 min.,ale míchám ,sleji do cedníků,osolím,ochutím bylinkami,asi po 2-3 hod. obrátím a nechám vykapat při pokojové teplotě do druhého dne.Sýr je krásně pevný,v lednici vydrží i 14 dní,déle nevím,nevydrželi jsme my.
Nějak si nedovedu představit sýr bez kultury, který nezraje. Nebo dáváte např zakysanou smetanu?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.234.122
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nějak si nedovedu představit sýr bez kultury, který nezraje. Nebo dáváte např zakysanou smetanu?
Máte pravdu. Bez přidání mléčných kultůr to není sýr, ale bílkovinná mrtvola. Jestliže
se mléko zpasteruje, zničí se tím v mléku všechny mikroorganismy, i ty užitečné. Proto
je potřeba je do mléka zpětně přidat pomocí předem připravené smetanové kultůry,
nebo je možné si pomoct zakysanou smetanou, která obsahuje živé mléčné mikroorganismy,
nebo valašskou kyškou. Dá se použít i živý jogurt. Sýr je krásně jemný.Dává se jí 1-2 %.
Mléčné mikroorganismy se před přidáním syřidla v mléce pomnoží a jejich úkolem je zpracovat mléčný cukr, tedy prokysávání a zrání sýra.
Bez tohoto je to ,,sýr " pouze mrtvá hmota.
Nepasterované mléko potřebné mikroorganismy obsahuje, ale pokud není dodržená
maximální hygiena, tak například koliformní bakterie celkový výsledek při výrobě zkazí.
Když dělám čerstvý sýr, tak zpasteruji na 65 stupňů, počítám s tím, že teplota trochu
během 30 min. klesne. Zchladím na 32 stupňů , přidám a rozmíchám kultůru. Teplotu je
třeba se snažit udržet. Po třiceti minutách přidám syřidlo. používám z MILCOMU TÁBOR.
Dávám 3 ml na 10 l mléka, rozmíchané v trošce vody. Po 45 minutách zkusím sýřeninu,
nožem naberu, nebo jakoby odloupnu sýřeninu a když už má ostrý lom a nerozpadá se,
tak krájím. Když ne, tak pár minut ještě počkám.
Sýřeninu krájím dlouhým nožem, je třeba dostat až na dno nádoby. Krájím přibližně po dvou
cm do kříže. Nechám asi 10min v klidu. Potom krájím na menší kousky a opatrně
promíchávám tak 20 min.aby se kousky nerozmělnily, ale aby se z nich uvolňovala
syrovátka.
Jestli máte ve formičkách větší dírky a sýřenina má snahu při přelévání utíkat, můžete
si pomoci tím, že sýřeninu vybíráte hustým cedníkem, trochu ji v cedníku opatrně
poválejte, nechte přebytečnou syrovátku odtéct a potom dejte do formiček.
Na polotvrdý dohřívaný sýr dávám 5 ml syřidla z Milcomu, kultůry stejně. Krájení a
šetrné míchání trvá 30 minut, plus nějaká minuta navíc, podle odhadu sýřeniny.
Během této doby krájení a michání pomalu sýřeninu přihřeju na 35 stupňů a pak
plním fofmy.
Kulkůry na výrobu měkkých a polotvrdých dohřívaných sýrů snesou max. 38 stupňů.
Když sýřeninu ohřejete víc, máte nezrající mrtvolu.
Kdo používá kultůry a syřidla od jiných výrobců a jiných značek, musí se řídit návodem,
který by mu měl prodejce ke zboží dodat.
Ať se Vám výroba daří.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.46.237
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máte pravdu. Bez přidání mléčných kultůr to není sýr, ale bílkovinná mrtvola. Jestliže
se mléko zpasteruje, zničí se tím v mléku všechny mikroorganismy, i ty užitečné. Proto
je potřeba je do mléka zpětně přidat pomocí předem připravené smetanové kultůry,
nebo je možné si pomoct zakysanou smetanou, která obsahuje živé mléčné mikroorganismy,
nebo valašskou kyškou. Dá se použít i živý jogurt. Sýr je krásně jemný.Dává se jí 1-2 %.
Mléčné mikroorganismy se před přidáním syřidla v mléce pomnoží a jejich úkolem je zpracovat mléčný cukr, tedy prokysávání a zrání sýra.
Bez tohoto je to ,,sýr " pouze mrtvá hmota.
Nepasterované mléko potřebné mikroorganismy obsahuje, ale pokud není dodržená
maximální hygiena, tak například koliformní bakterie celkový výsledek při výrobě zkazí.
Když dělám čerstvý sýr, tak zpasteruji na 65 stupňů, počítám s tím, že teplota trochu
během 30 min. klesne. Zchladím na 32 stupňů , přidám a rozmíchám kultůru. Teplotu je
třeba se snažit udržet. Po třiceti minutách přidám syřidlo. používám z MILCOMU TÁBOR.
Dávám 3 ml na 10 l mléka, rozmíchané v trošce vody. Po 45 minutách zkusím sýřeninu,
nožem naberu, nebo jakoby odloupnu sýřeninu a když už má ostrý lom a nerozpadá se,
tak krájím. Když ne, tak pár minut ještě počkám.
Sýřeninu krájím dlouhým nožem, je třeba dostat až na dno nádoby. Krájím přibližně po dvou
cm do kříže. Nechám asi 10min v klidu. Potom krájím na menší kousky a opatrně
promíchávám tak 20 min.aby se kousky nerozmělnily, ale aby se z nich uvolňovala
syrovátka.
Jestli máte ve formičkách větší dírky a sýřenina má snahu při přelévání utíkat, můžete
si pomoci tím, že sýřeninu vybíráte hustým cedníkem, trochu ji v cedníku opatrně
poválejte, nechte přebytečnou syrovátku odtéct a potom dejte do formiček.
Na polotvrdý dohřívaný sýr dávám 5 ml syřidla z Milcomu, kultůry stejně. Krájení a
šetrné míchání trvá 30 minut, plus nějaká minuta navíc, podle odhadu sýřeniny.
Během této doby krájení a michání pomalu sýřeninu přihřeju na 35 stupňů a pak
plním fofmy.
Kulkůry na výrobu měkkých a polotvrdých dohřívaných sýrů snesou max. 38 stupňů.
Když sýřeninu ohřejete víc, máte nezrající mrtvolu.
Kdo používá kultůry a syřidla od jiných výrobců a jiných značek, musí se řídit návodem,
který by mu měl prodejce ke zboží dodat.
Ať se Vám výroba daří.
S tou mrtvou hmotou si dovolím nesouhlasit,je to tvaroh a zraje dobře,jen se nechá delší dobu (24hod). Sice mám i tvaroh ráda se smet,zákysem,ale dávám ho současně se syřidlem. Pokud podrobně popisujete výrobu,měl-a by jste i napsat,jaké syřidlo od Micomu. Mají syřidlový preparát,kde už je obsažen i chlorid a pak Laktosin a Laktochym. To jen pro začátečníky a upřesnění,jinak je váš návod pro začátečníky dobrý. Roklanka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.70.204
Ony jsou tři druhy pasterizace: dlouhá,kdy se mléko zahřeje na 63°C po dobu 30 nim,
šetrná,zahřeje se na 72°C na 15 - 30 sekund
a vysoká ,zahřeje se na 1-2 nimuty.
Která je nejlepší si každý může tipnout sám.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.140.29
tak dnešní sýrový výsledek je po uplatněný zde načerpaných rad ohledně pasterace a přihřátí sýřeniny už mnohem uspokojivější :) Ještě jednou děkuji
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.234.122
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
S tou mrtvou hmotou si dovolím nesouhlasit,je to tvaroh a zraje dobře,jen se nechá delší dobu (24hod). Sice mám i tvaroh ráda se smet,zákysem,ale dávám ho současně se syřidlem. Pokud podrobně popisujete výrobu,měl-a by jste i napsat,jaké syřidlo od Micomu. Mají syřidlový preparát,kde už je obsažen i chlorid a pak Laktosin a Laktochym. To jen pro začátečníky a upřesnění,jinak je váš návod pro začátečníky dobrý. Roklanka
Doplňuji nedostatek ve svém příspěvku.
Na výrobu sýra používám syřidlo LAKTOCHYM od MILCOM TÁBOR.
CHloridu vápenatého přidávám střední dávku, 1,5 ml na 10 l. Dodavatel MILCOM.
Na výrobu tvarohu používám LAKTOSIN, od stejného dodavatele, v množství 0,5 ml
na 10 l.
Po dlouhé pasteraci a zchlazení na 25 stupňů přidám zákys a promíchám. Po 30
minutách přidám syřidlo Laktosin, zředěné ve vodě poměrem 1:10. a minutu pomalu míchám Stejně tak ředím syřidlo při výrobě sýra, před přidáním do mléka.
Nechám v klidu a teple 15-20 hodin. Teplota by měla být 22 stupňů. Za tu dobu se vytvoří
sýřenina, vystoupí syrovátka. V současných vedrech je to dřív.
Sýřeninu pokrájím křížem po od oka dvou cm, počkám 10-15 min , syrovátka vystoupí,
opatrně promíchnu a pak přeluju do sáčků na tvaroh a nechám den odkapávat.
Výsledek je skvělý jemný tvaroh, s minimální nebo žádnou kozí příchutí. Ta se v něm bude
však postupem času pomalu při uskladnění v chladu zesilovat. V teplém prostředí to bude
rychlejší.
Přílišná kozí příchuť každému nevyhovuje, i když jsou fajnšmekři kteří ji milují. Když koupíte
kozí sýr z Francie, tak z něj kozí chuť přímo čiší. Jeden z mích přátel, který navštívil kozí
farmy ve Francii říkal, že u nich je ta kozí chuť přímo žádoucí. Když je sýr kozí, nemůže
chutnat jako kravský.
Ale abych se vrátila k tomu, že to každý nemusí.
U nás jedna paní dělala tvaroh tak, že nechala kozí mléko zkysnout přirozeně v teple.
Pak zahřála a zdrcla na tvaroh.
Klukům to asi moc nevadilo. ale dcera má dnes na kozí produkty takový blok, že když
něco sní a nepozná že je v tom koza, tak se nic neděje, ale stačí ji říct, že to je kozí a
okamžitě běží zvracet.
Na závěr: Děkuji Roklanko za pochvalu, že můj minulý příspěvek byl pro začátečníky dobrý.
Víte, já bych si odborníkům radit ani netroufla. Ti na Faunu naštěstí pro rady nechodí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.194.117
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Doplňuji nedostatek ve svém příspěvku.
Na výrobu sýra používám syřidlo LAKTOCHYM od MILCOM TÁBOR.
CHloridu vápenatého přidávám střední dávku, 1,5 ml na 10 l. Dodavatel MILCOM.
Na výrobu tvarohu používám LAKTOSIN, od stejného dodavatele, v množství 0,5 ml
na 10 l.
Po dlouhé pasteraci a zchlazení na 25 stupňů přidám zákys a promíchám. Po 30
minutách přidám syřidlo Laktosin, zředěné ve vodě poměrem 1:10. a minutu pomalu míchám Stejně tak ředím syřidlo při výrobě sýra, před přidáním do mléka.
Nechám v klidu a teple 15-20 hodin. Teplota by měla být 22 stupňů. Za tu dobu se vytvoří
sýřenina, vystoupí syrovátka. V současných vedrech je to dřív.
Sýřeninu pokrájím křížem po od oka dvou cm, počkám 10-15 min , syrovátka vystoupí,
opatrně promíchnu a pak přeluju do sáčků na tvaroh a nechám den odkapávat.
Výsledek je skvělý jemný tvaroh, s minimální nebo žádnou kozí příchutí. Ta se v něm bude
však postupem času pomalu při uskladnění v chladu zesilovat. V teplém prostředí to bude
rychlejší.
Přílišná kozí příchuť každému nevyhovuje, i když jsou fajnšmekři kteří ji milují. Když koupíte
kozí sýr z Francie, tak z něj kozí chuť přímo čiší. Jeden z mích přátel, který navštívil kozí
farmy ve Francii říkal, že u nich je ta kozí chuť přímo žádoucí. Když je sýr kozí, nemůže
chutnat jako kravský.
Ale abych se vrátila k tomu, že to každý nemusí.
U nás jedna paní dělala tvaroh tak, že nechala kozí mléko zkysnout přirozeně v teple.
Pak zahřála a zdrcla na tvaroh.
Klukům to asi moc nevadilo. ale dcera má dnes na kozí produkty takový blok, že když
něco sní a nepozná že je v tom koza, tak se nic neděje, ale stačí ji říct, že to je kozí a
okamžitě běží zvracet.
Na závěr: Děkuji Roklanko za pochvalu, že můj minulý příspěvek byl pro začátečníky dobrý.
Víte, já bych si odborníkům radit ani netroufla. Ti na Faunu naštěstí pro rady nechodí.
palec hore za veľmi podrobný návod, nie každý má trpezlivosť to tak podrobne napísať. Ja tento tvaroh tiež robievam, je perfektnýý