Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.3
Ahojte všichni rádcové kozaři.Dlouho jsem váhala napsat sem na faunu,až dnes.Musím se s vámi podělit,někomu se vybrečet,postěžovat.Před 3 týdny mi umřela kozenka na tetanus,měla jsem ji 9 let ,vzorná máma dokonce odkojila kůzlata svých dcer,hodná prostě moje první koza,zlato,miláček,vůdce stáda.Nepřeji opravdu nikomu pohled na milující zvíře které umírá a zároven by chtělo žít,tak moc sem jí chtěla pomoc.Tři dny jsem se od ni nehla vedne v noci jsem byla s ní.V zlzách a v naději že mi veterinář pomůže,přeci musí.Můj dojem,pocit.Tetanovka se musí objednat o víkendu služby nic nedovezou.Ty křeče byli hrozné,ale furt jsem doufala.Když mi po třech dnech umřela v náruči,to bylo něco,něco smutného.Já s toho byla a jsem špatná,ale mám tam 3její dcery tak mě aspon ony drží nad vodou.Taky jsou nesvé nemají vůdce.Dvě jsou bez rohů jedna rohatá.Rohatá Líza je agresorka.Dopadlo to tak že ji na noc musím oddělovat od těch dvou jinak by jim ublížila.Všechno se změnilo.Ale miluji i ty ostatní kozenky a jsem ráda že je mám jsou potomci Rozárky i když každá je jiná,ale miluji je.Manžel chtěl abych tu rohatou dala pryč když trká ty bez rohu,ale to bych už asi neunesla přijít o dalšího miláčka.Tak jsme ji oddělili.vidí se ale nemůžou k sobě.Už si Líza zvykla a já mám aspon klidné spaní.
vy mě chápete a rozumíte,jsem ráda že fauna je.Děkoji.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.45.236
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojte všichni rádcové kozaři.Dlouho jsem váhala napsat sem na faunu,až dnes.Musím se s vámi podělit,někomu se vybrečet,postěžovat.Před 3 týdny mi umřela kozenka na tetanus,měla jsem ji 9 let ,vzorná máma dokonce odkojila kůzlata svých dcer,hodná prostě moje první koza,zlato,miláček,vůdce stáda.Nepřeji opravdu nikomu pohled na milující zvíře které umírá a zároven by chtělo žít,tak moc sem jí chtěla pomoc.Tři dny jsem se od ni nehla vedne v noci jsem byla s ní.V zlzách a v naději že mi veterinář pomůže,přeci musí.Můj dojem,pocit.Tetanovka se musí objednat o víkendu služby nic nedovezou.Ty křeče byli hrozné,ale furt jsem doufala.Když mi po třech dnech umřela v náruči,to bylo něco,něco smutného.Já s toho byla a jsem špatná,ale mám tam 3její dcery tak mě aspon ony drží nad vodou.Taky jsou nesvé nemají vůdce.Dvě jsou bez rohů jedna rohatá.Rohatá Líza je agresorka.Dopadlo to tak že ji na noc musím oddělovat od těch dvou jinak by jim ublížila.Všechno se změnilo.Ale miluji i ty ostatní kozenky a jsem ráda že je mám jsou potomci Rozárky i když každá je jiná,ale miluji je.Manžel chtěl abych tu rohatou dala pryč když trká ty bez rohu,ale to bych už asi neunesla přijít o dalšího miláčka.Tak jsme ji oddělili.vidí se ale nemůžou k sobě.Už si Líza zvykla a já mám aspon klidné spaní.
vy mě chápete a rozumíte,jsem ráda že fauna je.Děkoji.
To je smutné,ale asi to zažil každý chovatel. Agresorce nasaďte aspoň hadice na rohy,ať neublíží ostatním,nebo odrohovat gumičkama a bude po problému. Ať vás to brzo přebolí. Kozy můžete proti tetanu vakcinovat. Roklanka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.29
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojte všichni rádcové kozaři.Dlouho jsem váhala napsat sem na faunu,až dnes.Musím se s vámi podělit,někomu se vybrečet,postěžovat.Před 3 týdny mi umřela kozenka na tetanus,měla jsem ji 9 let ,vzorná máma dokonce odkojila kůzlata svých dcer,hodná prostě moje první koza,zlato,miláček,vůdce stáda.Nepřeji opravdu nikomu pohled na milující zvíře které umírá a zároven by chtělo žít,tak moc sem jí chtěla pomoc.Tři dny jsem se od ni nehla vedne v noci jsem byla s ní.V zlzách a v naději že mi veterinář pomůže,přeci musí.Můj dojem,pocit.Tetanovka se musí objednat o víkendu služby nic nedovezou.Ty křeče byli hrozné,ale furt jsem doufala.Když mi po třech dnech umřela v náruči,to bylo něco,něco smutného.Já s toho byla a jsem špatná,ale mám tam 3její dcery tak mě aspon ony drží nad vodou.Taky jsou nesvé nemají vůdce.Dvě jsou bez rohů jedna rohatá.Rohatá Líza je agresorka.Dopadlo to tak že ji na noc musím oddělovat od těch dvou jinak by jim ublížila.Všechno se změnilo.Ale miluji i ty ostatní kozenky a jsem ráda že je mám jsou potomci Rozárky i když každá je jiná,ale miluji je.Manžel chtěl abych tu rohatou dala pryč když trká ty bez rohu,ale to bych už asi neunesla přijít o dalšího miláčka.Tak jsme ji oddělili.vidí se ale nemůžou k sobě.Už si Líza zvykla a já mám aspon klidné spaní.
vy mě chápete a rozumíte,jsem ráda že fauna je.Děkoji.
To je smutné a ani nevíte, jak moc Vás chápu. S tou protitetanovkou mě jedine napadá příště zkusit i jiného veta, nebo třeba veterinární kliniku ve větším městě, jestli to nemají a dojet si pro to..
My teď taky prožíváme špatné období v rámci dvou měsíců to u nás vypadá takto: z deseti vajec, na kterých kvočna seděla se nevylíhlo ani jedno kuře, ve všech byla kuřata před vylíhnutím mrtvá; pak u nás byla návštěva, děti vlezly ke kozám a otevřely - než jsme si stihli všimnout, kozy sluply půl kbelíku pšenice - do večera bylo po nich a nám zbyla 4 kůzlata; mezi tím nám zemřelo 6 koťat, s jejichž hlídáním jsme pomáhali útulku, na panleukopenii, moje kočička zemřela na onemocnění srdce a kocour měl ledvinovou koliku, poslední neštěstí před 14 dny - jedno z těch zbylých kůzlat (zrovna nejhezčí a nejmohutnější kozička) se zřejmě přežralo jetele na pastvě a uhynulo též...Takže opravdu velmi smolné dva měsíce.
Člověk musí držet hlavu vzhůru a jít dál, i když to bolí a já to všechno taky doteď nemůžu překousnout. Ale vzala jsem si z toho maximum a poučila se pro příště, přemýšlela, co bylo špatně, aby se příště některé věci už nestaly. Například očkování proti tetanu moje vetka doporučuje, kudy chodí
Držte se
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.3
Děkuji vám všem.Někdy mi připadne že se mi smůla lepí na paty.S veterinářkou jsem se domluvila a kozenky mám už vakcínované na tetanus,už bych další strátu s takovou bolestí v srdci asi neunesla.Jsem asi měkota ale taky jsme přišli o kocoura kterého jsme měli 12let,jednou prostě nepřišel s kočičího namlouvání.Když dávám kůzlata pryč taky to obečím,ale prostě kozenu kterou máte tolik let tak si pro ni přejete lepší odchod s tohoto světa,letos neměla ani kůzlátka tak jsem si říkala že ji necháme jen tak dožít at si to užije v klidu.
S těch gumiček na ty rohy mám strach ted v tech vedrech ají celkově,aby nedostala infekci nebo něco se nestalo.Přes noc je oddelená ráno sice někdy má ty svoje dny ale pohrozím ji zahulákám a jak se nažerou tak je celkem klid,nejvíc ubližuje svojí sestre koze.
Někdy je to prostě strašně nespravedlivý jedni mají kozy ve špíně nevjenují se jim a vše v pohodě já je beru jak svou druhou rodinu,češu je ráno a večer,kydám každý den prostě vše echt a stéjně.Já vím,že život jde dál ale ty nástrahy života jsou opravdu někdy až příliš kruté.
Držte se všichni at je jenom líp.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.29
Já si vždycky říkám, že přes to všechno zlé, jsem já a má rodina zdravá a moc si toho vážím. Já mám taky zvířata jako svou druhou rodinu, a vždycky, když je nějaký úhyn, zdeptá mě to a truchlím, ale co je to proti tomu, když má někdo smrtelně nemocné dítě...Jsme na tom ještě dobře...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.175.6
Před týdnem jsem chodila po chodbě ve fakultní nemocnici a čekala až dooperují mého ročního synka. Když po hodině přiběhl doktor ze sálu, s tím, že se to zkomplikovalo a operace bude ještě o dvě hodiny delší, tak takové nervy bych nikomu nepřála. Mám dva těžce nemocné sourozence a už jsem se nějak obrnila, ale vždy když odejde zvíře je to hrozné. Když mi před dvěma lety odešel můj milovaný kůň, bylo to něco šíleného a nikomu bych to nepřála, před týdnem nám zase někdo otrávil kohouta, z jara záhadně uhynuly tři slepičky a z toho mi jedna umírala v rukách, asi otrava... Aspoň že kozenky jsou v pořádku. Držte se.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.104.146
I u nás je to špatné. Zvířatům se sice daří, ale rozpadá se mi manželství. Ačkoli manžel se všemi zvířaty souhlasil, když přijde nějaká horší chvilka (nedaří se, je málo peněz) začne vyčítat. Tak musím větší část zvířat prodat, abych to utáhla sama. Zatím jen králíky, prasata, kuřata, tomu aby došlo i na kozy se bráním zuby nehty, ale i to asi přijde. Trhá mi to srdce, je to celý můj život.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.98
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
I u nás je to špatné. Zvířatům se sice daří, ale rozpadá se mi manželství. Ačkoli manžel se všemi zvířaty souhlasil, když přijde nějaká horší chvilka (nedaří se, je málo peněz) začne vyčítat. Tak musím větší část zvířat prodat, abych to utáhla sama. Zatím jen králíky, prasata, kuřata, tomu aby došlo i na kozy se bráním zuby nehty, ale i to asi přijde. Trhá mi to srdce, je to celý můj život.
Nevím. .... Za svou hranici by nikdo neměl jít.
...
protože ústupky se NIC nespraví.
Ječmi
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.163.175
Manžel asi (kromě jiného) neumí počítat. Měl by být radostí bez sebe, že má žena koníček který ji těší a navíc přináší užitek i jemu. Nebo chce aby manželka všechny potraviny kupovala, ve volném čase si lakovala nehty a chodila do fitka a do hospody?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.29
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
I u nás je to špatné. Zvířatům se sice daří, ale rozpadá se mi manželství. Ačkoli manžel se všemi zvířaty souhlasil, když přijde nějaká horší chvilka (nedaří se, je málo peněz) začne vyčítat. Tak musím větší část zvířat prodat, abych to utáhla sama. Zatím jen králíky, prasata, kuřata, tomu aby došlo i na kozy se bráním zuby nehty, ale i to asi přijde. Trhá mi to srdce, je to celý můj život.
a pak budete šťastná? Chcete strávit zbytek života tím, že budete se svými sny uhýbat manželovi?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.110.209
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
a pak budete šťastná? Chcete strávit zbytek života tím, že budete se svými sny uhýbat manželovi?
Předpokládám, že je to tak, že už je na to paní sama, a potřebuje zvířenu zredukovat, než aby držela zvířata a otloukala si o hlavu, ženejsou dostateně obstaraná, jak by si přála.
Naprosto chápu, jak se musí cítit a jak tėžké rozhodnutí to je, ale taky věřím, že až se z toho oklepe a postaví na vlastní nohy, zase se její stádečko rozroste ku její spokojenosti!
A hlavně paní s nemocnými dětmi popřát pevné nervy a zdraví v rodině!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.104.30
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je smutné a ani nevíte, jak moc Vás chápu. S tou protitetanovkou mě jedine napadá příště zkusit i jiného veta, nebo třeba veterinární kliniku ve větším městě, jestli to nemají a dojet si pro to..
My teď taky prožíváme špatné období v rámci dvou měsíců to u nás vypadá takto: z deseti vajec, na kterých kvočna seděla se nevylíhlo ani jedno kuře, ve všech byla kuřata před vylíhnutím mrtvá; pak u nás byla návštěva, děti vlezly ke kozám a otevřely - než jsme si stihli všimnout, kozy sluply půl kbelíku pšenice - do večera bylo po nich a nám zbyla 4 kůzlata; mezi tím nám zemřelo 6 koťat, s jejichž hlídáním jsme pomáhali útulku, na panleukopenii, moje kočička zemřela na onemocnění srdce a kocour měl ledvinovou koliku, poslední neštěstí před 14 dny - jedno z těch zbylých kůzlat (zrovna nejhezčí a nejmohutnější kozička) se zřejmě přežralo jetele na pastvě a uhynulo též...Takže opravdu velmi smolné dva měsíce.
Člověk musí držet hlavu vzhůru a jít dál, i když to bolí a já to všechno taky doteď nemůžu překousnout. Ale vzala jsem si z toho maximum a poučila se pro příště, přemýšlela, co bylo špatně, aby se příště některé věci už nestaly. Například očkování proti tetanu moje vetka doporučuje, kudy chodí
Držte se
Tetanus doporučuji všem očkovat.Kdo to nezažil,netuší co tato nemoc obnáší.Já jej zažila 2 krát.Ano musíme se držet,přestože je to hodně těžké a smutné a i já se s tím nemůžu dlouho srovnat.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.23
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Před týdnem jsem chodila po chodbě ve fakultní nemocnici a čekala až dooperují mého ročního synka. Když po hodině přiběhl doktor ze sálu, s tím, že se to zkomplikovalo a operace bude ještě o dvě hodiny delší, tak takové nervy bych nikomu nepřála. Mám dva těžce nemocné sourozence a už jsem se nějak obrnila, ale vždy když odejde zvíře je to hrozné. Když mi před dvěma lety odešel můj milovaný kůň, bylo to něco šíleného a nikomu bych to nepřála, před týdnem nám zase někdo otrávil kohouta, z jara záhadně uhynuly tři slepičky a z toho mi jedna umírala v rukách, asi otrava... Aspoň že kozenky jsou v pořádku. Držte se.
Před třemi lety mi na dálnici kamion naboural jediného syna,měl mozek na silnici,přesto ho někdo z čumilů okradl o peněženku s nemalou částkou na zálohu na byt.Ale čert vem peníze při takovém neštěstí,ale abysme to měli ještě horší,tak rok ležel v nemocnici ve vigilním komatu,chodili jsme se dívat na mrtvého žijícího,po roku,kdy on ze života nevnímal nic a my jsme se děsili každý den cizího telefonátu,že náš syn zemřel a přesto jsem každý den věřila,že se stane zázrak,on opravdu zemřel.Je to tři roky od bouračky,zázrak se nestal a já ještě nejsem schopná přijmout tu zkutečnost,že syn nežije a NIKDY nepříjde.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.29
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Před třemi lety mi na dálnici kamion naboural jediného syna,měl mozek na silnici,přesto ho někdo z čumilů okradl o peněženku s nemalou částkou na zálohu na byt.Ale čert vem peníze při takovém neštěstí,ale abysme to měli ještě horší,tak rok ležel v nemocnici ve vigilním komatu,chodili jsme se dívat na mrtvého žijícího,po roku,kdy on ze života nevnímal nic a my jsme se děsili každý den cizího telefonátu,že náš syn zemřel a přesto jsem každý den věřila,že se stane zázrak,on opravdu zemřel.Je to tři roky od bouračky,zázrak se nestal a já ještě nejsem schopná přijmout tu zkutečnost,že syn nežije a NIKDY nepříjde.
to je mi líto... Na to snad ani nejde napsat nic, co by pomohlo... Oproti tomuhle jsou stesky nás, které opustilo "jen" oblíbené domácí zvíře opravdu malicherné
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.115.207
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Před třemi lety mi na dálnici kamion naboural jediného syna,měl mozek na silnici,přesto ho někdo z čumilů okradl o peněženku s nemalou částkou na zálohu na byt.Ale čert vem peníze při takovém neštěstí,ale abysme to měli ještě horší,tak rok ležel v nemocnici ve vigilním komatu,chodili jsme se dívat na mrtvého žijícího,po roku,kdy on ze života nevnímal nic a my jsme se děsili každý den cizího telefonátu,že náš syn zemřel a přesto jsem každý den věřila,že se stane zázrak,on opravdu zemřel.Je to tři roky od bouračky,zázrak se nestal a já ještě nejsem schopná přijmout tu zkutečnost,že syn nežije a NIKDY nepříjde.
Bože, je mi to tak moc líto!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.7
hm tu tazko hladat slova, nepoznam nic tazsie ako stratu vlastneho dietata zelam vela sil, vela optimizmu a vela tuzby zit ....