Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5
Dobrý den,
druhým rokem se potýkáme se zaraženým růstem u kůzlat.
Zvířata jsou celoročně na pastvinách + seno+liz+příkrm (cca 50%oves, 30%ječmen, 20%kukuřice, vitaminy a minerály). Před námi byly louky několik let nevyužívané, kolem je les..na pastviny se tak dostane i divoká zvěř. Ačkoliv stále častěji odčervujeme, stále máme problém hlavně s tasemnicí a kokcidiemi. Naposledy jsme měli ani ne 2měsíce po odčervení Levitapem obojí na ++++. Loňské kozičky nerostou, letošní jsou velikostně stále tak na úrovni cca 2měsíčních kůzlat, místo 5ti a víceměsíčních
.
Kůzlata jsou jinak aktivní, žerou, hrají si, průjem nemají. Ale nerostou.
Může to být těmi kokcidiemi, nebo spíše tasemnicí..
Jaké jsou vaše zkušenosti, co Vám na výše uvedené zabralo a pomohlo?
Jana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.27.102
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
druhým rokem se potýkáme se zaraženým růstem u kůzlat.
Zvířata jsou celoročně na pastvinách + seno+liz+příkrm (cca 50%oves, 30%ječmen, 20%kukuřice, vitaminy a minerály). Před námi byly louky několik let nevyužívané, kolem je les..na pastviny se tak dostane i divoká zvěř. Ačkoliv stále častěji odčervujeme, stále máme problém hlavně s tasemnicí a kokcidiemi. Naposledy jsme měli ani ne 2měsíce po odčervení Levitapem obojí na ++++. Loňské kozičky nerostou, letošní jsou velikostně stále tak na úrovni cca 2měsíčních kůzlat, místo 5ti a víceměsíčních
.
Kůzlata jsou jinak aktivní, žerou, hrají si, průjem nemají. Ale nerostou.
Může to být těmi kokcidiemi, nebo spíše tasemnicí..
Jaké jsou vaše zkušenosti, co Vám na výše uvedené zabralo a pomohlo?
Jana
Dva měsíce je při pastvě na kontaminované pastvině příliš dlouhý interval mezi odčervením. Uvědomte si, že odčervováky nemívají žádný ochranný efekt. Odčervíte, další den se zvíře opět nakazí. Za dva měsíce už je plné červů, logicky.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dva měsíce je při pastvě na kontaminované pastvině příliš dlouhý interval mezi odčervením. Uvědomte si, že odčervováky nemívají žádný ochranný efekt. Odčervíte, další den se zvíře opět nakazí. Za dva měsíce už je plné červů, logicky.
To chápu a je mi to vcelku jasné. Bohužel, pastviny sice střídáme, ale nechat je alespoň 1rok bez zvířat nemůžeme (nemáme další pastviny). A odčervovat co týden také nebude pro játra zvířat nic moc:-/ (pomíjím náročnost vlastního odčervení).
Podle veterinářky jsou kokcidie sekundárním problémem..a měli by se utlumit po zvládnutí tasemnice. Podle plemenáře je to přesně naopak.
Otázkou však stále zůstává, co s tím ještě můžeme udělat?
Do vody přidáváme ocet. Na tasemnici toho mnoho není (také se poohlížím po lepším vetovy, více si zjistím já sama samostudiem, než co ví vet).
Od podzimu do jara mohu nechat bez zvířat 2pastviny ze 3. Ale co jsem se radila, tak je to příliš krátká doba na to, abychom paraziti z pastvin zlikvidovali.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.60.8
Měli jste i předtím od těch stejných rodičů kůzlata? Rostla normálně? Co když je to nějaký genetický problém?
Napadá mě - co takhle na podzim nasušit dostatečné množství žaludů a přidávat je na jaře do krmení? KOzy je milují, jsou velmi výživné, takže nahradí část jádra a hlavně mají odčervující účinek a při tom játra nijak nezatěžují.
V budoucnosti bych se snažila pastvinu rozdělit na menší díly a jeden po druhém posekat na krátko a vyvápnit slabou vrstvou nehašeného vápna. To spálí většinu nežádoucích parazitů. Taky se někde psalo, že mezihostitelem tasemnic je roztoč, který žije v půdě, takže částečně by mělo pomoct nevypásat "až na drn", aby zvířata nežrala trávu těsně nad zemí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.46.178
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
druhým rokem se potýkáme se zaraženým růstem u kůzlat.
Zvířata jsou celoročně na pastvinách + seno+liz+příkrm (cca 50%oves, 30%ječmen, 20%kukuřice, vitaminy a minerály). Před námi byly louky několik let nevyužívané, kolem je les..na pastviny se tak dostane i divoká zvěř. Ačkoliv stále častěji odčervujeme, stále máme problém hlavně s tasemnicí a kokcidiemi. Naposledy jsme měli ani ne 2měsíce po odčervení Levitapem obojí na ++++. Loňské kozičky nerostou, letošní jsou velikostně stále tak na úrovni cca 2měsíčních kůzlat, místo 5ti a víceměsíčních
.
Kůzlata jsou jinak aktivní, žerou, hrají si, průjem nemají. Ale nerostou.
Může to být těmi kokcidiemi, nebo spíše tasemnicí..
Jaké jsou vaše zkušenosti, co Vám na výše uvedené zabralo a pomohlo?
Jana
Tasemnice může zbrzdit růst,kokcidie podle mne ne, i když masivní výskyt kokcidií u zvířete může z banálního problému vyústit ve velký problém. Píšete ,že plemenář má jiný názor,takže předpokládám,že váš chov je čistokrevný. Nevím,kolik máte zvířat,ale že by u všech takto působila tasemnice a žádné kůzle by nevyrostlo se mi zdá divné. Zkusili jste vymněnit plemeníka?Kamarádka roky bojovala s tasemnicema,ale že by jí mláďata (jehňata,kůzlata) nerostla,to nikdy neříkala. Roklanka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.129.18
Nabídnu vám jednoduchý postup: Týden po narození a pak za 3 týdny dát kozlatům Baycox na kokcidie.
Pokud by se u kůzlat do 2 až třech měsíců věku vyskytl průjem dejte opět baycox /průjem do druhého dne zmizí/. Asi měsíc po vyhnání na pastvu je třeba udělat první odčervení a pak každý měsíc až do podzimu. Opravdu není možné prodlužovat termín odčervení na dva měsíce. Odčervujeme jen kůzlata, dospělé kusy by tasemnice neměli mít, zjistíte to tak že po odčervení vezmete vzorek trusu a dáte na rozbor. Na tasemnice je nejlepší Lavitape, je dobré ho střídat, ale nám například nefunguje Aldifal, takže doporučuju účinnost jiného přípravku pohlídat.To že kůzlata nerostou může být jednak způsobeno začervením, ale také tím že už mají díky kokcídiím narušenou sliznici střeva.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Měli jste i předtím od těch stejných rodičů kůzlata? Rostla normálně? Co když je to nějaký genetický problém?
Napadá mě - co takhle na podzim nasušit dostatečné množství žaludů a přidávat je na jaře do krmení? KOzy je milují, jsou velmi výživné, takže nahradí část jádra a hlavně mají odčervující účinek a při tom játra nijak nezatěžují.
V budoucnosti bych se snažila pastvinu rozdělit na menší díly a jeden po druhém posekat na krátko a vyvápnit slabou vrstvou nehašeného vápna. To spálí většinu nežádoucích parazitů. Taky se někde psalo, že mezihostitelem tasemnic je roztoč, který žije v půdě, takže částečně by mělo pomoct nevypásat "až na drn", aby zvířata nežrala trávu těsně nad zemí.
Pastviny jsou aktuálně 3, z toho jedna slouží jako zimoviště. Rozdělit je na ještě menší díly už by moc nepomohlo. O tom vápnu jsme uvažovali, ale nikde jsme se moc nedozvěděli o tom, na jak dlouho tam pak zvířata nesmí. Pokud by stačili dejme tomu 2měsíce, tak by to šlo. Ale nechat pastvinu bez zvířat půl roku a déle možné není. Letos jsem pásla i mimo ohrady, ale zase tím riskuji začervení od divoké zvěře.
Genetický problém to nebude. Kozy máme různé, vše kříženky. Kozel je plemenný s PoP, burský. Některá letošní kůzlata jsou po něm, jiná po AN kozlovy od jiné chovatelky. Ale všechna jsou malá.
S těmi žaludy: Co znamená dostatečné množství?
Někde už se to řešilo, ale nevím o tom, že by se dobralo nějakého konkrétního množství žaludů/zvíře/den..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tasemnice může zbrzdit růst,kokcidie podle mne ne, i když masivní výskyt kokcidií u zvířete může z banálního problému vyústit ve velký problém. Píšete ,že plemenář má jiný názor,takže předpokládám,že váš chov je čistokrevný. Nevím,kolik máte zvířat,ale že by u všech takto působila tasemnice a žádné kůzle by nevyrostlo se mi zdá divné. Zkusili jste vymněnit plemeníka?Kamarádka roky bojovala s tasemnicema,ale že by jí mláďata (jehňata,kůzlata) nerostla,to nikdy neříkala. Roklanka
Plemenář k nám jezdí na ovce. Ty mám v KU. Jezdí nám p. Konrád a vždy dobře poradil (oproti veterináři hned věděl co a jak a poradil. Takže už jsem vyměnila veterináře, tak uvidíme). Ten nám právě říkal, že to vidí spíš opačně. Že hlavním problémem budou kokcidie a k tomu se přidají ty tasemnice. Takto mrňavá jsou ještě 2jehňata, ale tam je to dáno špatnou matkou.
Kozy jsou všechno kříženky, kozel je plemenný burský.
Poslední rozbory trusu z 16.9. mi vyšli u ovcí a koz:
Eimeria spp. ++++
Nematodirus +
Trichocephalus ++
motoličnatost NEG.
plicní červivost NEG.
vajíčka GIN +++
Kůzlata nerostou bez ohledu na to, po jaké jsou matce i otci. Všechna, bez ohledu na datum narození jsou víceméně stejně velká Kůzlata po burském kozlovy jsou mohutnější, ale stejně vysoká jako ta po AN kozlovy.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nabídnu vám jednoduchý postup: Týden po narození a pak za 3 týdny dát kozlatům Baycox na kokcidie.
Pokud by se u kůzlat do 2 až třech měsíců věku vyskytl průjem dejte opět baycox /průjem do druhého dne zmizí/. Asi měsíc po vyhnání na pastvu je třeba udělat první odčervení a pak každý měsíc až do podzimu. Opravdu není možné prodlužovat termín odčervení na dva měsíce. Odčervujeme jen kůzlata, dospělé kusy by tasemnice neměli mít, zjistíte to tak že po odčervení vezmete vzorek trusu a dáte na rozbor. Na tasemnice je nejlepší Lavitape, je dobré ho střídat, ale nám například nefunguje Aldifal, takže doporučuju účinnost jiného přípravku pohlídat.To že kůzlata nerostou může být jednak způsobeno začervením, ale také tím že už mají díky kokcídiím narušenou sliznici střeva.
Průjem kůzlata nemají.
To, které mělo průjem, nám po 2dnech uhynulo
Většinou odčervujeme Levitapem (podle bobků po odčervení stále zabírá - tasemnice jsem viděla )
Jak často byste doporučovali odčervovat, pokud interval 2měsíce je málo?
A co kromě Levitapu se Vám na tasemnici osvědčilo?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.194.155
Mi tez mame pastvu u lesa a zamoruje nam to vysoka. Bojujem s plicnivkami a tasemnici kuzlata nam rostou krasne na posileni davam do krmiva strouzek cesneku a susene koprivy odcervujem kazde 3 mesice stridame ivomek a hermigal
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mi tez mame pastvu u lesa a zamoruje nam to vysoka. Bojujem s plicnivkami a tasemnici kuzlata nam rostou krasne na posileni davam do krmiva strouzek cesneku a susene koprivy odcervujem kazde 3 mesice stridame ivomek a hermigal
Kopřivy mají k dispozici běžně.
Stroužek česneku dáváte do jakého množství krmiva, jak často a pro kolik zvířat celkem?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.194.155
Mi tez mame koprivy bezne ale oni je holky nezerou kdezto.ususene je miluji tak je sekam a susim. Strouzek cesneku davam ob den kazde kozene kdyz se mi zda ze nejsou ve sve kuzi tak kazdy den micham do krmne smesi sroru kukuricny jecny mackany oves cukrovarske rizky.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mi tez mame koprivy bezne ale oni je holky nezerou kdezto.ususene je miluji tak je sekam a susim. Strouzek cesneku davam ob den kazde kozene kdyz se mi zda ze nejsou ve sve kuzi tak kazdy den micham do krmne smesi sroru kukuricny jecny mackany oves cukrovarske rizky.
Naše si dají i ty čerstvé kopřivy, a nebo jen seknuté.
Ten česnek vám kozy sežerou bez problémů?
Směs dávám stejnou, až na ty cukrovarské řízky..resp. přidávám co zrovna mám (cukrov.řízky, sladový květ, jablečné výlisky atp.), ale dávat každé koze zvlášť je nad moje možnosti. Takže toto promíchám (+vitaminy a minerály) a nasypu jim do společného krmítka.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.194.155
Ve smesi to berou bez problemu i nove prichozi tak do zmesi nalisujte podle poctu koz cesnek treba 10 strouzku na 10 koz promichejte a ono se na ne dostane kdyz jedna toho veme vic druha mene nevadi ublizit jim to nemuze
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ve smesi to berou bez problemu i nove prichozi tak do zmesi nalisujte podle poctu koz cesnek treba 10 strouzku na 10 koz promichejte a ono se na ne dostane kdyz jedna toho veme vic druha mene nevadi ublizit jim to nemuze
Dobře, vyzkouším.
Moc děkuji!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.122
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
druhým rokem se potýkáme se zaraženým růstem u kůzlat.
Zvířata jsou celoročně na pastvinách + seno+liz+příkrm (cca 50%oves, 30%ječmen, 20%kukuřice, vitaminy a minerály). Před námi byly louky několik let nevyužívané, kolem je les..na pastviny se tak dostane i divoká zvěř. Ačkoliv stále častěji odčervujeme, stále máme problém hlavně s tasemnicí a kokcidiemi. Naposledy jsme měli ani ne 2měsíce po odčervení Levitapem obojí na ++++. Loňské kozičky nerostou, letošní jsou velikostně stále tak na úrovni cca 2měsíčních kůzlat, místo 5ti a víceměsíčních
.
Kůzlata jsou jinak aktivní, žerou, hrají si, průjem nemají. Ale nerostou.
Může to být těmi kokcidiemi, nebo spíše tasemnicí..
Jaké jsou vaše zkušenosti, co Vám na výše uvedené zabralo a pomohlo?
Jana
K Vašemu problému se zaraženým růstem začnu otázkou. Jak brzy,v jakém věku, odstavujete
kůzlata ? Nebo stále pijí od koz a přesto nerostou ? Brzký odstav od koz a mléka působí
velice negativně na růst, protože kůzlata nemají dost dobře vyvinuté předžaludky a nedokáží
spotřebou ojemného krmiva pokrýt potřebu živin pro dobrý růst a zakrní. Při brzkém odstavu
je nutné nahradit mléčnou bílkovinu koncentrovanějším krmivem, granulemi pro kůzlata,
nebo jehňata.
Odstavení kůzlatům působí stres, nedostatek živin, následné oslabení a propuknutí
kokcidiózy. Kokcidióza při silném propuknutí, které se projeví silným průjmem dokáže
poškodit nevratně stěnu slabého střeva natolik, že střevo není schopné dostatečně vstřebávat
živyny z potravy,zvíře neroste a jako takové není vhodné k dalšímu chovu.
Píšete, že kozy chováte celoročně na pastvinách. Dokážete kůzlatům zajistit, nebo mít kontrolu
nad tím, že se včas napijí mleziva, aby tím získaly první cenné protilátky proti kokcidióze
a stájovému prostředí ? Kokcidiózu už do sebe dostanou hned při prvním napití ze znečištěného
struku výkaly.
Jako prevenci dávám kozám občas po dobu 4-5 dnů do vody 2 dl octa na 10 l vody.
S kokcidiózou problém nemám ani u kůzlat.
Pastvinu parazitů nezbavíte. Ti tam budou stále. Můžete , nebo musíte se snažit je potlačovat.
Když pastvinu povápníte bude stačit,aby vápno zamoklo.
Ve výsledku z rozboru z 16.9 tasemnici uvedenou nemáte. Nejvíce je kokcidií a vajíček
gastrointenstinálních nematodů, (oblých červů.) Tasemnice (moniezia) je plochý červ .
Tasemnice potřebuje ke svému vývoji mezihostitele, ( půdní roztoče) ve kterém se vyvine
zárodek, hlavička tasemnice, která i po dvou až třech letech po spasení přežvýkavcem
začne pokračovat ve vývoji v tasemnici. Roste až 8 cm denně a za měsíc již může oddělovat
články se zralými vajíčky, které vycházejí s trusem a koloběh se opakuje.
Mláďata (kůzlata, jehńata) by se měla při velkém zamoření odčervovat každý měsíc, hlavně
na jaře kdy je deštivé počasí, protože vlhko a teplo prospívá velmi rozvoji parazitů. Slunce
a sucho je ničí.
K léčbě Levitapem : Levitap se nesmí používat v době laktace,ale pouze v době stání na sucho.
Ochranná lhůta u ovcí na maso je 28 dnů. Při použití u koz je ze zákona ochranná lhůta
dvojnásobná, protože přípravek není určený a testovaný pro kozy.
Na oblé červy působí Ivomec, Biomec. Také se nesmí podávat v době laktace, ale pouze
dejpozději 28 dnů před porodem.
Na tasemnice a oblé červy zabírá Aldifal, nebo jiné přípravky s účinnou látkou albendazol.
V době laktace používám Helmigal, který má nejkratší ochrannou lhůtu na mléko a to pouze
3 dny. Když odčervuji kozy s kojenými kůzlaty, odčervuji i kůzlata, kvůli omezení vzniku
rezistence na lék.
K potlačení množství parazitů můžete zkusit minerální liz s kombinací bylin, který používají
chovatelé kteří hospodaří v Eku. Nevzpomenu si na název. Prodává se v červeném kbelíku.
Ještě dodám, že není pravda, jak někdo psal výše, že dospělá zvířata tasemnici nemají.
Mají, ale při dobré kondici se jí dokáží bránit.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
K Vašemu problému se zaraženým růstem začnu otázkou. Jak brzy,v jakém věku, odstavujete
kůzlata ? Nebo stále pijí od koz a přesto nerostou ? Brzký odstav od koz a mléka působí
velice negativně na růst, protože kůzlata nemají dost dobře vyvinuté předžaludky a nedokáží
spotřebou ojemného krmiva pokrýt potřebu živin pro dobrý růst a zakrní. Při brzkém odstavu
je nutné nahradit mléčnou bílkovinu koncentrovanějším krmivem, granulemi pro kůzlata,
nebo jehňata.
Odstavení kůzlatům působí stres, nedostatek živin, následné oslabení a propuknutí
kokcidiózy. Kokcidióza při silném propuknutí, které se projeví silným průjmem dokáže
poškodit nevratně stěnu slabého střeva natolik, že střevo není schopné dostatečně vstřebávat
živyny z potravy,zvíře neroste a jako takové není vhodné k dalšímu chovu.
Píšete, že kozy chováte celoročně na pastvinách. Dokážete kůzlatům zajistit, nebo mít kontrolu
nad tím, že se včas napijí mleziva, aby tím získaly první cenné protilátky proti kokcidióze
a stájovému prostředí ? Kokcidiózu už do sebe dostanou hned při prvním napití ze znečištěného
struku výkaly.
Jako prevenci dávám kozám občas po dobu 4-5 dnů do vody 2 dl octa na 10 l vody.
S kokcidiózou problém nemám ani u kůzlat.
Pastvinu parazitů nezbavíte. Ti tam budou stále. Můžete , nebo musíte se snažit je potlačovat.
Když pastvinu povápníte bude stačit,aby vápno zamoklo.
Ve výsledku z rozboru z 16.9 tasemnici uvedenou nemáte. Nejvíce je kokcidií a vajíček
gastrointenstinálních nematodů, (oblých červů.) Tasemnice (moniezia) je plochý červ .
Tasemnice potřebuje ke svému vývoji mezihostitele, ( půdní roztoče) ve kterém se vyvine
zárodek, hlavička tasemnice, která i po dvou až třech letech po spasení přežvýkavcem
začne pokračovat ve vývoji v tasemnici. Roste až 8 cm denně a za měsíc již může oddělovat
články se zralými vajíčky, které vycházejí s trusem a koloběh se opakuje.
Mláďata (kůzlata, jehńata) by se měla při velkém zamoření odčervovat každý měsíc, hlavně
na jaře kdy je deštivé počasí, protože vlhko a teplo prospívá velmi rozvoji parazitů. Slunce
a sucho je ničí.
K léčbě Levitapem : Levitap se nesmí používat v době laktace,ale pouze v době stání na sucho.
Ochranná lhůta u ovcí na maso je 28 dnů. Při použití u koz je ze zákona ochranná lhůta
dvojnásobná, protože přípravek není určený a testovaný pro kozy.
Na oblé červy působí Ivomec, Biomec. Také se nesmí podávat v době laktace, ale pouze
dejpozději 28 dnů před porodem.
Na tasemnice a oblé červy zabírá Aldifal, nebo jiné přípravky s účinnou látkou albendazol.
V době laktace používám Helmigal, který má nejkratší ochrannou lhůtu na mléko a to pouze
3 dny. Když odčervuji kozy s kojenými kůzlaty, odčervuji i kůzlata, kvůli omezení vzniku
rezistence na lék.
K potlačení množství parazitů můžete zkusit minerální liz s kombinací bylin, který používají
chovatelé kteří hospodaří v Eku. Nevzpomenu si na název. Prodává se v červeném kbelíku.
Ještě dodám, že není pravda, jak někdo psal výše, že dospělá zvířata tasemnici nemají.
Mají, ale při dobré kondici se jí dokáží bránit.
Děkuji za obsáhlý příspěvek!
Co se týče odstavu, žádná jehňata, ani kůzlata neodstavujeme dříve než ve 3měsících. Jehňata de facto vůbec, až později beránky, aby neobskočili matky. Kůzlata - kozičky, které mají jít do chovu jsou pod matkami zpravidla ještě déle než ty 3měsíce.
V období porodů konkrétní matky pravidelně a několikrát denně kontrolujeme a i po porodu dohlížíme na to, jak mláďata prospívají.
Ocet do pitné vody dáváme zvířatům celkem běžně, ale to je spíše jako prevence, co jsem pochopila.
Co se četnosti odčervování týče - odčervuji téměř vždy na základě rozborů trusu. Nicméně každý měsíc jsem neodčervovala. Měla jsem za to, že příliš časté odčervování zase zatěžuje játra zvířat+vzniká rezistence na odčervovací látku. Helmigal mám (sypký), ale bylo mi řečeno, že příliš nezabírá.
Mnozí si pochvalují preparáty od spol.Bodit Tachov..s antikokcidiky..nemáte s nimi zkušenost?
Na ty minerální lizy s kombinací bylin se podívám. Pokud byste věděl konkrétní název, budu ráda.
Ohledně vápnění: pokud by stačilo, aby vápno zamoklo, tak bychom to určitě zkusili. Teď tu prší každou chvíli. V jakém množství by se vápno mělo aplikovat?
Děkuji!