Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.165.36
už nějaký čas čtu vaše povídání a moc se mi tu líbí .
Máme tří letou kozičku a zatím jsme jí zasušovali jen jednou. Chtěla jsem se zeptat na vaše zkušenosti, jakým způsobem je to nejlepší. Díky Lucka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.251
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
už nějaký čas čtu vaše povídání a moc se mi tu líbí .
Máme tří letou kozičku a zatím jsme jí zasušovali jen jednou. Chtěla jsem se zeptat na vaše zkušenosti, jakým způsobem je to nejlepší. Díky Lucka
Podle mého je nejlepší nechat to na přírodě - koza si sama řekne, kdy toho má dost (krčí se, nepostojí, pomekává, pokopává - podle nátury). Potom nějaký čas dojit jen navečer, když má koza zase problém, dojit obden - no a to stačí. Normální zdravé zvíře si to "vypočítá" tak na ty dva měsíce před kozlením. Nevím jak ve velkochovu - my jsme "amatéři".
Ať se Vám daří, Igor
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.45
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podle mého je nejlepší nechat to na přírodě - koza si sama řekne, kdy toho má dost (krčí se, nepostojí, pomekává, pokopává - podle nátury). Potom nějaký čas dojit jen navečer, když má koza zase problém, dojit obden - no a to stačí. Normální zdravé zvíře si to "vypočítá" tak na ty dva měsíce před kozlením. Nevím jak ve velkochovu - my jsme "amatéři".
Ať se Vám daří, Igor
Nesouhlasím, některá koza si tedy neřekne, a je schopná dojit až do porodu. Zkuste podle dojivosti vypočítat zasušování tak, aby stála na sucho od dvou měsíců do šesti týdnů před porodem.Omezte jádro na symbolické minimum, a začněte dojit tak , že ráno / nebo večer -. ale já mám ráno času méně / nedodojíte kozu úplně. Podle reakce vemene - / odpoledne bude nabité mlékem, nebo bude poloprázdné ?/ -vidíte, jestli můžete ranní dojení zkracovat . Pokud se do vemene odpolední mléko " vejde" , zkuste ranní dojení úplně vynechat. Odpoledne kozu vydojte jak jste zvyklí. Vynechejte jádro , jen symbolicky dejte hrst kvuli bakteriim v bachoru.A po týdnu by mělo i odpoledne být vemeno už ne tak nabité.. A tak zkuste vynechat dvě dojení za sebou. Zase pár dní pozorujte,co to s vemenem dělá a když to bude v pořádku, vydojujte už jen obden. A pak by to mělo jít rychle. Do porodu ale vemeno denně kontrolujte. Je nutné vemeno pohladit
, zkontrolovat, jestli nehřeje , a není zatvrdlé. Koza neodvykne kontaktu , a docela přesně si odhadnete porod. Po zaprahnutí zase pomalu zvyšte dávku jádra. Ted opravdu kvalitního. Nepřekrmovat. Tlustá koza může mít problémy s porodem a také může mít po porodu metabolické problémy.
Pokud koza nesnižuje dojivost ani náhodou a vynechání dojení jí hodně vadí, má vemeno bolestivé a nabité mlékem , drasticky omezte vodu / nechejte ji napít jenom jednou denne a třeba jen trochu / V kravínech se na dva dny zavře napáječka / a vynechejte jádro a šťavnatá krmiva. Zkuste dobu dojení alespoň posunout ze šesti ráno třeba na poledne a oddojte jen trochu. Nechejte vemeno plné / ale chce to hlídat !/ Mléko tlačí na nervové receptory ve vemeni a plné vemeno tedy potlačuje tvorbu mléka, proto ho nechte plné.
Pevné nervy a hodně radosti z kůzlat. Helena
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.187.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
už nějaký čas čtu vaše povídání a moc se mi tu líbí .
Máme tří letou kozičku a zatím jsme jí zasušovali jen jednou. Chtěla jsem se zeptat na vaše zkušenosti, jakým způsobem je to nejlepší. Díky Lucka
Koukněte o několik příspěvků níže, tam už to také bylo. Myslím že to má název prosím o radu
Jirka MKF-K
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.251
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nesouhlasím, některá koza si tedy neřekne, a je schopná dojit až do porodu. Zkuste podle dojivosti vypočítat zasušování tak, aby stála na sucho od dvou měsíců do šesti týdnů před porodem.Omezte jádro na symbolické minimum, a začněte dojit tak , že ráno / nebo večer -. ale já mám ráno času méně / nedodojíte kozu úplně. Podle reakce vemene - / odpoledne bude nabité mlékem, nebo bude poloprázdné ?/ -vidíte, jestli můžete ranní dojení zkracovat . Pokud se do vemene odpolední mléko " vejde" , zkuste ranní dojení úplně vynechat. Odpoledne kozu vydojte jak jste zvyklí. Vynechejte jádro , jen symbolicky dejte hrst kvuli bakteriim v bachoru.A po týdnu by mělo i odpoledne být vemeno už ne tak nabité.. A tak zkuste vynechat dvě dojení za sebou. Zase pár dní pozorujte,co to s vemenem dělá a když to bude v pořádku, vydojujte už jen obden. A pak by to mělo jít rychle. Do porodu ale vemeno denně kontrolujte. Je nutné vemeno pohladit
, zkontrolovat, jestli nehřeje , a není zatvrdlé. Koza neodvykne kontaktu , a docela přesně si odhadnete porod. Po zaprahnutí zase pomalu zvyšte dávku jádra. Ted opravdu kvalitního. Nepřekrmovat. Tlustá koza může mít problémy s porodem a také může mít po porodu metabolické problémy.
Pokud koza nesnižuje dojivost ani náhodou a vynechání dojení jí hodně vadí, má vemeno bolestivé a nabité mlékem , drasticky omezte vodu / nechejte ji napít jenom jednou denne a třeba jen trochu / V kravínech se na dva dny zavře napáječka / a vynechejte jádro a šťavnatá krmiva. Zkuste dobu dojení alespoň posunout ze šesti ráno třeba na poledne a oddojte jen trochu. Nechejte vemeno plné / ale chce to hlídat !/ Mléko tlačí na nervové receptory ve vemeni a plné vemeno tedy potlačuje tvorbu mléka, proto ho nechte plné.
Pevné nervy a hodně radosti z kůzlat. Helena
S tím zase nesouhlasím já - vím minimálně o jedné koze, která nepřestala dojit vůbec (nepodojené vemeno jí evidentně vadilo), ta sama snižovala dojnost až se dostala tak ani ne na půl litru denně při večerním dojení - ranní nebylo třeba. Pokusy o zasušení v různých formách (včetně omezení tekutin, nedodojování nebo vynechávání dojení) naprosto selhaly. Pak se jí udělalo mlezivo a druhý den ráno byly kůzlata - dojnost stoupla a jelo se dál (minimálně třikrát - pak šla holka dál). Někdo kdesi kdysi už tady v diskusi zmiňoval totéž.
Kozy jsou samostatná a osobitá zvířata - a když je tak sleduju, tak si myslím, že si samy řeknou, co zrovna potřebují (hlavně, když jim něco nevoní - anebo když jim něco voní až moc). Problém je v tom, že každá je jiná.
Igor
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.3.77
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
S tím zase nesouhlasím já - vím minimálně o jedné koze, která nepřestala dojit vůbec (nepodojené vemeno jí evidentně vadilo), ta sama snižovala dojnost až se dostala tak ani ne na půl litru denně při večerním dojení - ranní nebylo třeba. Pokusy o zasušení v různých formách (včetně omezení tekutin, nedodojování nebo vynechávání dojení) naprosto selhaly. Pak se jí udělalo mlezivo a druhý den ráno byly kůzlata - dojnost stoupla a jelo se dál (minimálně třikrát - pak šla holka dál). Někdo kdesi kdysi už tady v diskusi zmiňoval totéž.
Kozy jsou samostatná a osobitá zvířata - a když je tak sleduju, tak si myslím, že si samy řeknou, co zrovna potřebují (hlavně, když jim něco nevoní - anebo když jim něco voní až moc). Problém je v tom, že každá je jiná.
Igor
Já mám zjušenosti z velkochovu a musím potvrdit názor paní Heleny. Pavel
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.251
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám zjušenosti z velkochovu a musím potvrdit názor paní Heleny. Pavel
No právě - já mluvím o "malochovu" - a původní otázka taky byla z tohoto prostředí - něco jiného je, když máš jedno, dvě, tři zvířata - díváš se na ně jinak, snažíš se jim vyhovět. Jsou to pak individuality ("členové rodiny"). Ve velkochovu musíš pochopitelně individualitu krotit. Nekritizuju, ale je to tak.
Proto je asi taky tak velký rozdíl mezi kozou a krávou - krávy prošly velkokapacitním zemědělstvím už v mnoha generacích, zatímco kozy žili vždycky po jedné nebo v malých stádečkách v rámci jedné rodiny - nestačili se natolik zdomestikovat (možná můžeme říct, že jsme je nestačili zpitomnět tak jako ovce nebo krávy).
Navíc se mi zdá, že ten styk s člověkem koze (je to inteligentní, zvědavé a zvídavé stvoření) vyloženě vyhovuje. Naše Líza pochází z větší skupiny, byla dlouhodobě na pastvě a během čtvrt roku nám teď hledá dobroty v kapsách, nechá se hladit (a nastavuje kde ještě) a tak podobně. Z polodivoké kozy se stal mazel domácí (a mlsoun). Igor
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.45
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No právě - já mluvím o "malochovu" - a původní otázka taky byla z tohoto prostředí - něco jiného je, když máš jedno, dvě, tři zvířata - díváš se na ně jinak, snažíš se jim vyhovět. Jsou to pak individuality ("členové rodiny"). Ve velkochovu musíš pochopitelně individualitu krotit. Nekritizuju, ale je to tak.
Proto je asi taky tak velký rozdíl mezi kozou a krávou - krávy prošly velkokapacitním zemědělstvím už v mnoha generacích, zatímco kozy žili vždycky po jedné nebo v malých stádečkách v rámci jedné rodiny - nestačili se natolik zdomestikovat (možná můžeme říct, že jsme je nestačili zpitomnět tak jako ovce nebo krávy).
Navíc se mi zdá, že ten styk s člověkem koze (je to inteligentní, zvědavé a zvídavé stvoření) vyloženě vyhovuje. Naše Líza pochází z větší skupiny, byla dlouhodobě na pastvě a během čtvrt roku nám teď hledá dobroty v kapsách, nechá se hladit (a nastavuje kde ještě) a tak podobně. Z polodivoké kozy se stal mazel domácí (a mlsoun). Igor
Jestli je koza jedna nebo je jich sto, je z hlediska mléčné žlázy nepodstatné. Jde o vemeno . Koza, ačkoliv velmi inteligentní zvíře , není asi schopná si usmyslet , že bude dojit pořád a nám na just ! . Pokud je koza výborná dojnice, jde jí zasušování pochopitelně hůř a snížením nádoje reaguje spíš na postupující březost. I některé " velkokapacitní" 12000 l krávy téměř nelze zasušit. Proto ty drsné metody. Jenže z hlediska zdraví zvířete, regenerace vemene a to do budoucnosti je opravdu velmi zdraví prospěšné, aby si vemeno odpočinulo, zregenerovalo a aby se mamina připravila na porod a nevyčerpávala se dojením i výživou nenarozených kůzlat.
.o tom co všechno nám koza dokáže sežrat z kapes,.. to je na román. Včera mi sežrala krmné škvarky pro slepice a tuhle jsem nesla psovi zbytek drsťkové polévky a koza chtěla ochutnat. Tak jsem ji ze srandy nechala čuchnout a to jsem koukala. Chutnalo.Asi umím dobrou držťkovou.Máme masožravou kozu
.
Na obranu krav chci dodat , že i krávy žily před sto lety po dvou - pěti ve stájích a měly jména. Kravama se oralo a tahaly vozy. Nejsou až tak zpitomělé , jak se zdá. Jejich mléko se ale více / asi kvuli chuti a většímu nádoji / používalo pro lidi , kdežto kozí se v bohatšíh statcích používalo k výkrmu prasat. U domku s malou výměrou půdy by krávu neuživili, a tak jako zdroj mléka používali kozu...
Mám přes cestu pastvinu s dvaceti kusy " obyčejných krav " a jsou tam jak malá telátka tak dospělý býk, a je to nádhera, sledovat, jak se o sebe navzájem starají, jak umí být dopělý býk něžný a opatrný na malý prcky a jak pečuje máma s novým telátkem o svého syna z předchozího roku . Někdy v létě, když na ně ráno vidím z okna , se zaseknu v půlce běhu a dívám se na ně...Helena
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.251
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jestli je koza jedna nebo je jich sto, je z hlediska mléčné žlázy nepodstatné. Jde o vemeno . Koza, ačkoliv velmi inteligentní zvíře , není asi schopná si usmyslet , že bude dojit pořád a nám na just ! . Pokud je koza výborná dojnice, jde jí zasušování pochopitelně hůř a snížením nádoje reaguje spíš na postupující březost. I některé " velkokapacitní" 12000 l krávy téměř nelze zasušit. Proto ty drsné metody. Jenže z hlediska zdraví zvířete, regenerace vemene a to do budoucnosti je opravdu velmi zdraví prospěšné, aby si vemeno odpočinulo, zregenerovalo a aby se mamina připravila na porod a nevyčerpávala se dojením i výživou nenarozených kůzlat.
.o tom co všechno nám koza dokáže sežrat z kapes,.. to je na román. Včera mi sežrala krmné škvarky pro slepice a tuhle jsem nesla psovi zbytek drsťkové polévky a koza chtěla ochutnat. Tak jsem ji ze srandy nechala čuchnout a to jsem koukala. Chutnalo.Asi umím dobrou držťkovou.Máme masožravou kozu
.
Na obranu krav chci dodat , že i krávy žily před sto lety po dvou - pěti ve stájích a měly jména. Kravama se oralo a tahaly vozy. Nejsou až tak zpitomělé , jak se zdá. Jejich mléko se ale více / asi kvuli chuti a většímu nádoji / používalo pro lidi , kdežto kozí se v bohatšíh statcích používalo k výkrmu prasat. U domku s malou výměrou půdy by krávu neuživili, a tak jako zdroj mléka používali kozu...
Mám přes cestu pastvinu s dvaceti kusy " obyčejných krav " a jsou tam jak malá telátka tak dospělý býk, a je to nádhera, sledovat, jak se o sebe navzájem starají, jak umí být dopělý býk něžný a opatrný na malý prcky a jak pečuje máma s novým telátkem o svého syna z předchozího roku . Někdy v létě, když na ně ráno vidím z okna , se zaseknu v půlce běhu a dívám se na ně...Helena
Beru. Všechno v dobrém - stoprocentně souhlasím, ale já to myslel spíš tak, že kozy nejsou natolik uniformní - a myslím si, že je to právě díky menšímu "zmechanizování" chovu koz oproti kravám. Jinak je pravda, že k tomu rozdílu v Evropě došlo v podstatě až po 2. světové, předtím byl skutečně ten chov srovnatelný. A co se týče "malochov x velkochov" - tam jsem mluvil o tom, že my "malochovatelé" se spíš přizpůsobujeme tomu zvířeti (je to partner, nikoliv výrobní jednotka), a tak je dáno víc prostoru odlišnostem, zvykům (a zlozvykům) než ve stádě sta kusů. Pochopitelně vím, že koza "na just" nebude dojit imrvére, ale jestliže jí nalité vemeno evidentně vadí, tak to mi to nedá a nenásilním ji. A naopak - když nechce postát, tak po kontrole, že je to podle kalendáře o tři neděle dřív přestávám dojit (což je naopak případ naší současné "soudružky kozy"). Takže, pěkný víkend přeji všem kravám, kozám, ostatním domácím zvířátkům, všem lidem dobré vůle a zvlášť Heleně.
Igor
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Koukněte o několik příspěvků níže, tam už to také bylo. Myslím že to má název prosím o radu
Jirka MKF-K
Jestli mohu,taky se přidám...
Naše mrcha dojila furt normálně,až cca60dni před planovanym porodem ze dne na den klesla dojivost o asitak 3/5.Tedy sme začali dojit jen jednou deně,pak vynechavat,ale pořád ve vemeni nějaké mléko bylo...po 25dnech jsme dojit přestali,jen občas odstříknu trochu,abych zjistil,jestli nejni ucpaná...dojit by se celou dobu dala-furt plné vemeno.Před 5ti dny se začalo vemeno hodně plnit a ted je to k prasknutí,řekl bych,že se připravuje na porod,ačkoli ten má být až za 14dni...počkáme a uvidíme :o)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jestli mohu,taky se přidám...
Naše mrcha dojila furt normálně,až cca60dni před planovanym porodem ze dne na den klesla dojivost o asitak 3/5.Tedy sme začali dojit jen jednou deně,pak vynechavat,ale pořád ve vemeni nějaké mléko bylo...po 25dnech jsme dojit přestali,jen občas odstříknu trochu,abych zjistil,jestli nejni ucpaná...dojit by se celou dobu dala-furt plné vemeno.Před 5ti dny se začalo vemeno hodně plnit a ted je to k prasknutí,řekl bych,že se připravuje na porod,ačkoli ten má být až za 14dni...počkáme a uvidíme :o)
Můžu se Vás zeptat na termín porodu?Já každý den totiž řeším stejný problém.Nemáte nutkání ji podojit ,já se moc bojím zánětu.Děkuji za odpověď.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.81
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Můžu se Vás zeptat na termín porodu?Já každý den totiž řeším stejný problém.Nemáte nutkání ji podojit ,já se moc bojím zánětu.Děkuji za odpověď.
no měla by mít asitak20.2.06,ale přesně ted nevim...Zatim nemá vemeno nijak rozpálený,průchodný to je-asi bych to ani nepodojil,jak je nacpaný