Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.209.245
Prosím poradte mám plachou kozičku,prvorodičku, za tři týdny má rodit a né a né si nechat chytnout na bříško natož na vemínko :o(((( ani při krmení to nejde .....čistím ji kartáčem přitisklou ke zdi ale dojení si nedovedu představit :o((
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.187.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosím poradte mám plachou kozičku,prvorodičku, za tři týdny má rodit a né a né si nechat chytnout na bříško natož na vemínko :o(((( ani při krmení to nejde .....čistím ji kartáčem přitisklou ke zdi ale dojení si nedovedu představit :o((
Je to úplně normální, že se prvnička bojí, ono proč taky být v klidu, jsou to vlastně její děti. Funguje to podobně jako u lidí. Vhodné je už vytipovanou kozičku k chovu již od útlého věku trénovat na tyto choulostivé body, jako jsou vemínko a břicho. V každém případě bych se přiklonila k šetrné metodě. Zvířata jsou citlivá na hrubé zacházení. Trenuji takto kozičky, že je již tak zhruba od půl roku učím těmto návykům. Pomalu je drbu po zádi a poté když neustupují pořád sjíždím rukou níž, až na vemínko, ne dlouho, pokud si to nechá líbit pochválím ji a další den se to opakuje, někdy v intervalu až týdnu, nemusíte pořád. Koza je velice chytré a učenlivé zvíře, je osobnost narozdíl od ovce - srovnání mám přímo ve svém chovu, kde spolu s kozama vlastním i 6 ovcí a 7 jehňat, proto nemluvím do větru.
Ve vysoké březosti jsou kozy velmi vnímavé a i když mi tolik důvěřují i přesto mě mockrát nenechaly zkontrolovat pohmatem kůzlata, také ustupovaly. Ale vše s mírou.
Dojení se většinou praktikuje tak, že se kozy přivážou (někdy ani ne) ke žlabu, založí se jim chutné jádro a při té příležitosti se dojí. Ve větším počtu je velmi důležité, aby každá koza měla svoje korýtko a pokud možno aby na sousedku neviděla, působí to rušivě, jelikož cizí chutná vždy lépe.
Měla jsem také již ve svých kozařských začátcích kozu, která si při dojení lehala, prostě nesnesla šáhnutí na vemeno, takže jsem ji také přivazovala, houkala na ni atd. Dnes vidím, že to byla chyba, hold se takové zvíře musí vyřadit z chovu - já tomu laicky říkám kozí úchylka. I to se stává ve světě koz.
Takže hodně úspěchů.
Hanka MKF
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.140.140
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to úplně normální, že se prvnička bojí, ono proč taky být v klidu, jsou to vlastně její děti. Funguje to podobně jako u lidí. Vhodné je už vytipovanou kozičku k chovu již od útlého věku trénovat na tyto choulostivé body, jako jsou vemínko a břicho. V každém případě bych se přiklonila k šetrné metodě. Zvířata jsou citlivá na hrubé zacházení. Trenuji takto kozičky, že je již tak zhruba od půl roku učím těmto návykům. Pomalu je drbu po zádi a poté když neustupují pořád sjíždím rukou níž, až na vemínko, ne dlouho, pokud si to nechá líbit pochválím ji a další den se to opakuje, někdy v intervalu až týdnu, nemusíte pořád. Koza je velice chytré a učenlivé zvíře, je osobnost narozdíl od ovce - srovnání mám přímo ve svém chovu, kde spolu s kozama vlastním i 6 ovcí a 7 jehňat, proto nemluvím do větru.
Ve vysoké březosti jsou kozy velmi vnímavé a i když mi tolik důvěřují i přesto mě mockrát nenechaly zkontrolovat pohmatem kůzlata, také ustupovaly. Ale vše s mírou.
Dojení se většinou praktikuje tak, že se kozy přivážou (někdy ani ne) ke žlabu, založí se jim chutné jádro a při té příležitosti se dojí. Ve větším počtu je velmi důležité, aby každá koza měla svoje korýtko a pokud možno aby na sousedku neviděla, působí to rušivě, jelikož cizí chutná vždy lépe.
Měla jsem také již ve svých kozařských začátcích kozu, která si při dojení lehala, prostě nesnesla šáhnutí na vemeno, takže jsem ji také přivazovala, houkala na ni atd. Dnes vidím, že to byla chyba, hold se takové zvíře musí vyřadit z chovu - já tomu laicky říkám kozí úchylka. I to se stává ve světě koz.
Takže hodně úspěchů.
Hanka MKF
Jak řiká Hanka, zvykat už od mala, když se rozhodnete si jí nechat do chovu. Mám s tím také problémy, protože kůzlata jsou vlastně od narození až do pozdního podzimu volně na pastvě a pak si těžko zvykají. Ale vetšinou to jde. Starší kozy mi přijdou na zavolání jménem a vyskočí mi na stůl, co mám jako dojírnu, abych se nemusel ohýbat. Ráno je po jedné pouštím z chlíva, vyskočí, podojím je a vyhodím za vrata na pastvu. Večer se vrací, tak je pouštím po jedné z pastvy, podojím a zavírám do chlíva.
Ale občas se najde nějaká, která to prostě nechápe a s takovou je nejlíp se rozloučit, dokud je ještě mladá a nemá tuhé maso. Takže když si nezvykne během první laktace a není nějak super co se týká množství nebo složení mléka, tak jde na řízky.
Ivan
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.51.72
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak řiká Hanka, zvykat už od mala, když se rozhodnete si jí nechat do chovu. Mám s tím také problémy, protože kůzlata jsou vlastně od narození až do pozdního podzimu volně na pastvě a pak si těžko zvykají. Ale vetšinou to jde. Starší kozy mi přijdou na zavolání jménem a vyskočí mi na stůl, co mám jako dojírnu, abych se nemusel ohýbat. Ráno je po jedné pouštím z chlíva, vyskočí, podojím je a vyhodím za vrata na pastvu. Večer se vrací, tak je pouštím po jedné z pastvy, podojím a zavírám do chlíva.
Ale občas se najde nějaká, která to prostě nechápe a s takovou je nejlíp se rozloučit, dokud je ještě mladá a nemá tuhé maso. Takže když si nezvykne během první laktace a není nějak super co se týká množství nebo složení mléka, tak jde na řízky.
Ivan
Já jsem kozí elév ,ale přesto můžu říci ,že jsem vše zatím zvládla trpělivostí a přívětivím chováním.A musím je přivázat a tu jednu potvoru rohatou současně také,protože stále očumuje a ruší ostatní.