Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.55.208
Byl tu dříve dotaz na krecht, tak jsem zjišťovala u dvou starých sedláků, jak na to, jelikož nemáme hotový sklep.
Vyhloubit jámu asi 0,60 m položit vrstvu slámy, potom skladovanou plodinu, přikrýt slámou. Připravit si komínek k větrání, trubku či z prkýnek, a šikmo strčit středem na dno, aby do komínku nepršelo, ale aby větral jámu, no a nakonec se na slámu navrší vrstva hlíny, kopec. Jeden pán má tento krech udělaný ve skleníku, ten, ale já nemám. Jinak prý tak jednou za 14 dní vytáhne menší množství zeleniny, a znovu si zase zahrabe všechno zpátky. Takto prý dříve uchovávali dříve mrkev, řepu... dlouho do jara a ve výborném stavu.
Jestli máte někdo zkušenosti, připojte se a popřípadě mne opravte. Jana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.128
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Byl tu dříve dotaz na krecht, tak jsem zjišťovala u dvou starých sedláků, jak na to, jelikož nemáme hotový sklep.
Vyhloubit jámu asi 0,60 m položit vrstvu slámy, potom skladovanou plodinu, přikrýt slámou. Připravit si komínek k větrání, trubku či z prkýnek, a šikmo strčit středem na dno, aby do komínku nepršelo, ale aby větral jámu, no a nakonec se na slámu navrší vrstva hlíny, kopec. Jeden pán má tento krech udělaný ve skleníku, ten, ale já nemám. Jinak prý tak jednou za 14 dní vytáhne menší množství zeleniny, a znovu si zase zahrabe všechno zpátky. Takto prý dříve uchovávali dříve mrkev, řepu... dlouho do jara a ve výborném stavu.
Jestli máte někdo zkušenosti, připojte se a popřípadě mne opravte. Jana
Slámou izolovat i boky. Do krechtu by také asi nemělo pršet. Ve skleníku žádný problém, na volné ploše bych hořejšek asi přikryla a hlavně udělala hlubší. Nezámrzná hloubka je metr, ne ? Krecht dělejte užší a dlouhý, spíš takový " dlouhý pekáč, než kulatý hrnec ". helena
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.137.236
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Slámou izolovat i boky. Do krechtu by také asi nemělo pršet. Ve skleníku žádný problém, na volné ploše bych hořejšek asi přikryla a hlavně udělala hlubší. Nezámrzná hloubka je metr, ne ? Krecht dělejte užší a dlouhý, spíš takový " dlouhý pekáč, než kulatý hrnec ". helena
No, pokud si dobře vzpomínám, tak můj táta i stařenka místo slámy používali "turkynisko" - tedy "stonky" a "listy" suché kukuřice. Krecht (na Slovácku "prýzňa") měl půdorys čtvercový a neškodilo tam dát i trochu ořechového listí - to snad odpuzuje myši. Jinak řepa, případně vodnice či mrkev tam skutečně vydržela dlouho - až do jara a obsah se průběžně spotřebovával. Jiří T.
P.S. Jenom vzpomínka Vedle krechtu byl položen nerezový příborový nůž s vybroušenou Říšsskou orlicí. Tou se řepa vždy očistila, rozkrojila a dala králíkům. No, krecht už táta nemá, ale ten nůž používá pro chovatelství stále
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.119.31
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Byl tu dříve dotaz na krecht, tak jsem zjišťovala u dvou starých sedláků, jak na to, jelikož nemáme hotový sklep.
Vyhloubit jámu asi 0,60 m položit vrstvu slámy, potom skladovanou plodinu, přikrýt slámou. Připravit si komínek k větrání, trubku či z prkýnek, a šikmo strčit středem na dno, aby do komínku nepršelo, ale aby větral jámu, no a nakonec se na slámu navrší vrstva hlíny, kopec. Jeden pán má tento krech udělaný ve skleníku, ten, ale já nemám. Jinak prý tak jednou za 14 dní vytáhne menší množství zeleniny, a znovu si zase zahrabe všechno zpátky. Takto prý dříve uchovávali dříve mrkev, řepu... dlouho do jara a ve výborném stavu.
Jestli máte někdo zkušenosti, připojte se a popřípadě mne opravte. Jana
Naše bábi používala místo krechtu starou studnu - místo okovu spustila do studny koše a kbelíky s jablky, mrkví a řepou. Po obvodu studny měla napíchané dlouhé kolíky, na kterých byly jednotlivé nádoby přichyceny. Taky v tom vše vydrželo dlouho, jablka až do nové sklizně. Pravda je, že okopaniny skladovala jen pro pár slepic a králíků.... R
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.128
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No, pokud si dobře vzpomínám, tak můj táta i stařenka místo slámy používali "turkynisko" - tedy "stonky" a "listy" suché kukuřice. Krecht (na Slovácku "prýzňa") měl půdorys čtvercový a neškodilo tam dát i trochu ořechového listí - to snad odpuzuje myši. Jinak řepa, případně vodnice či mrkev tam skutečně vydržela dlouho - až do jara a obsah se průběžně spotřebovával. Jiří T.
P.S. Jenom vzpomínka Vedle krechtu byl položen nerezový příborový nůž s vybroušenou Říšsskou orlicí. Tou se řepa vždy očistila, rozkrojila a dala králíkům. No, krecht už táta nemá, ale ten nůž používá pro chovatelství stále
Máme dva obrovské ořechy a připátrání po tom, co s ním, jsem narazila na to, že odpuzuje plísně. Blbě se díky tomu rozkládá v kompostu. Dá se použít jako likvidátor plísní v jahodách / přikrýt přes zimu/ a ve skleníku. Na jaře pak vyházet. My máme u maminky zase nůž po amerických vojácích, taky z druhé války.. Helena