Dojivost

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A dědkovská rada by nestačila?
Pokud tuším správně, tak máš dvě hnědé kozy a v tom množství se dá dělat lecos.
Takže můžeš vyzkoušet:
Kafe pro kozy k snídani. Nedělám si srandu, jedna babka vařila koze každé ráno normální meltu, teplou do kýble, přimíchala otruby nebo šrot, koza vychlemtala a dojila jako kráva.
Nebo česnekové tabletky - prodávají se ve zverimexech, vyrábí to tuším Biofaktory Praha. Jednak je to pomocný prostředek k odčervování, jednak to zlepšuje chuť k jídlu.
Nebo víc solit. Zamíchat do šrotu sůl, normální kuchyňskou z Kauflandu za 3,50 kilo i s jódem. Koza sežere sůl a dostane žízeň. Nachlemtá se kafe, na to dostane česnekovou tabletku pro zlepšení trávení a tak sežere znova ten slaný šrot, zase dostane žízeň a tak pořád dokola. Ale nepřehánět, ať jim nepoškodíš ledviny tím přesolováním.

Množství mlíka a tučnost by to mělo zvýšit, bílkovinu to nezlepší, ale protože je nemáš v KU, tak to stejně nezjistíš.

Jestli jsou po prvních kůzlatech, tak se to určitě po druhých zvedne samo. Taky je produkce daná hormonálními změnami v březosti a počtem kůzlat. Pokud je kůzle jedno, tak i dobrá koza dojí míň a když má hajtra na zdechnutí trojčata, může se strhat.

Ivan

Tedy Ivane,vy jste číslo :-) ! Ale v podstatě máte pravdu. Jen tu sůl bych tolik nenutila-mne se osvědčilo nabídnout volně v korytě,kozenky si berou podle chuti. Osolená blafačka nebo šrot se jim občas zají a efekt pak může být i opačný. . .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A dědkovská rada by nestačila?
Pokud tuším správně, tak máš dvě hnědé kozy a v tom množství se dá dělat lecos.
Takže můžeš vyzkoušet:
Kafe pro kozy k snídani. Nedělám si srandu, jedna babka vařila koze každé ráno normální meltu, teplou do kýble, přimíchala otruby nebo šrot, koza vychlemtala a dojila jako kráva.
Nebo česnekové tabletky - prodávají se ve zverimexech, vyrábí to tuším Biofaktory Praha. Jednak je to pomocný prostředek k odčervování, jednak to zlepšuje chuť k jídlu.
Nebo víc solit. Zamíchat do šrotu sůl, normální kuchyňskou z Kauflandu za 3,50 kilo i s jódem. Koza sežere sůl a dostane žízeň. Nachlemtá se kafe, na to dostane česnekovou tabletku pro zlepšení trávení a tak sežere znova ten slaný šrot, zase dostane žízeň a tak pořád dokola. Ale nepřehánět, ať jim nepoškodíš ledviny tím přesolováním.

Množství mlíka a tučnost by to mělo zvýšit, bílkovinu to nezlepší, ale protože je nemáš v KU, tak to stejně nezjistíš.

Jestli jsou po prvních kůzlatech, tak se to určitě po druhých zvedne samo. Taky je produkce daná hormonálními změnami v březosti a počtem kůzlat. Pokud je kůzle jedno, tak i dobrá koza dojí míň a když má hajtra na zdechnutí trojčata, může se strhat.

Ivan

Přiživím se na dotazu Renaty :-)
Ach jo, ty moje mršky nechtějí už skoro nic.... Ráno a večer jim dávám zrninovou směsku (kukuřičný, ječný a pšeničný šrot, pšeničné otruby, ovesné vločky, nahý oves, trošililinku řepky, rýži, sóju, hrách, slunečnici, kukuřici, pohanku, kroupy ječné - v proměnlivých poměrech a skladbě, aždy nejméně 8 složek, z toho 4 "chroupací") a ty mršule stejně v misce vžde nechají. K tomu mají seno libovolně, ze syrového brambory, jablka, řepu, mrkev a zelenivové chrásty (nejčastěji květák, brokolici, kedlubny). Stejně v každém počasí chodí po zahradě a sbírají spadané ovoce, okusují stromky.... a dojivost mi od dvou kozenek lítá +- litr denně.... Do zrníček jim přidávám česnekové tabletky i sůl a biofaktorácký nutrimix, pitíčko dostávají někdy s rozvařenými bramborami, jindy se šrotem a solí.... a nepijí a nepijí.... Zkusím kafíčko... a pak dám vědět
Radmila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přiživím se na dotazu Renaty :-)
Ach jo, ty moje mršky nechtějí už skoro nic.... Ráno a večer jim dávám zrninovou směsku (kukuřičný, ječný a pšeničný šrot, pšeničné otruby, ovesné vločky, nahý oves, trošililinku řepky, rýži, sóju, hrách, slunečnici, kukuřici, pohanku, kroupy ječné - v proměnlivých poměrech a skladbě, aždy nejméně 8 složek, z toho 4 "chroupací") a ty mršule stejně v misce vžde nechají. K tomu mají seno libovolně, ze syrového brambory, jablka, řepu, mrkev a zelenivové chrásty (nejčastěji květák, brokolici, kedlubny). Stejně v každém počasí chodí po zahradě a sbírají spadané ovoce, okusují stromky.... a dojivost mi od dvou kozenek lítá +- litr denně.... Do zrníček jim přidávám česnekové tabletky i sůl a biofaktorácký nutrimix, pitíčko dostávají někdy s rozvařenými bramborami, jindy se šrotem a solí.... a nepijí a nepijí.... Zkusím kafíčko... a pak dám vědět
Radmila

Moje kozy žerou dobře,ale v tom pití možná rezervy jsou. Tak to zlepším a uvidím a dám vědět.Renata
P.s. koupím velké balení melty a doma už ze mě zešílí.
A děkuji všem za rady.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přiživím se na dotazu Renaty :-)
Ach jo, ty moje mršky nechtějí už skoro nic.... Ráno a večer jim dávám zrninovou směsku (kukuřičný, ječný a pšeničný šrot, pšeničné otruby, ovesné vločky, nahý oves, trošililinku řepky, rýži, sóju, hrách, slunečnici, kukuřici, pohanku, kroupy ječné - v proměnlivých poměrech a skladbě, aždy nejméně 8 složek, z toho 4 "chroupací") a ty mršule stejně v misce vžde nechají. K tomu mají seno libovolně, ze syrového brambory, jablka, řepu, mrkev a zelenivové chrásty (nejčastěji květák, brokolici, kedlubny). Stejně v každém počasí chodí po zahradě a sbírají spadané ovoce, okusují stromky.... a dojivost mi od dvou kozenek lítá +- litr denně.... Do zrníček jim přidávám česnekové tabletky i sůl a biofaktorácký nutrimix, pitíčko dostávají někdy s rozvařenými bramborami, jindy se šrotem a solí.... a nepijí a nepijí.... Zkusím kafíčko... a pak dám vědět
Radmila

Na to lepší pití, dají se udělat i různé nápoje? Třeba zalít šrot teplou vdou, nebo nápoj z orub? Nebo třeba osladit? Nemáte někdo zkušenost?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na to lepší pití, dají se udělat i různé nápoje? Třeba zalít šrot teplou vdou, nebo nápoj z orub? Nebo třeba osladit? Nemáte někdo zkušenost?

Já jsem zkoušela vařené brambory rozmixovat ve vodě ( ve které se vařily)se solí , taky jsem mixovala jablka ve vodě, šroty zalívám teplou slanou vodou.... Všechno má úspěch tak jednou, dvakrát. Potřetí to vylívám. Teď jim chutnala vychladlá voda z halušek - taky jen jednou... Zkusím dnes koupit tu meltu... Radmila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem zkoušela vařené brambory rozmixovat ve vodě ( ve které se vařily)se solí , taky jsem mixovala jablka ve vodě, šroty zalívám teplou slanou vodou.... Všechno má úspěch tak jednou, dvakrát. Potřetí to vylívám. Teď jim chutnala vychladlá voda z halušek - taky jen jednou... Zkusím dnes koupit tu meltu... Radmila

Nadarmo se neříká mlsná kozo pojď na zelí.
Takhle Hanka MKF kdyby nám napsala,její kozy dojí radost pomyslet.
Že bych jim do té melty dala smetanu - potvory. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přiživím se na dotazu Renaty :-)
Ach jo, ty moje mršky nechtějí už skoro nic.... Ráno a večer jim dávám zrninovou směsku (kukuřičný, ječný a pšeničný šrot, pšeničné otruby, ovesné vločky, nahý oves, trošililinku řepky, rýži, sóju, hrách, slunečnici, kukuřici, pohanku, kroupy ječné - v proměnlivých poměrech a skladbě, aždy nejméně 8 složek, z toho 4 "chroupací") a ty mršule stejně v misce vžde nechají. K tomu mají seno libovolně, ze syrového brambory, jablka, řepu, mrkev a zelenivové chrásty (nejčastěji květák, brokolici, kedlubny). Stejně v každém počasí chodí po zahradě a sbírají spadané ovoce, okusují stromky.... a dojivost mi od dvou kozenek lítá +- litr denně.... Do zrníček jim přidávám česnekové tabletky i sůl a biofaktorácký nutrimix, pitíčko dostávají někdy s rozvařenými bramborami, jindy se šrotem a solí.... a nepijí a nepijí.... Zkusím kafíčko... a pak dám vědět
Radmila

Můžu potvrdit, že kozy se na meltu jen třesou. Vzhledem ke složení kafíčka by to mělo k dojivosti jen přispět. Bylinářská literatura zmiňuje i několik bylin podporujících laktaci. Kmín, fenykl a anýz bych doporučila jen omezeně na počátku laktace, když koza "nenasadí" ani pro kůzlata ( koření rovným dílem smíchat, chvíli povařit a odvarem spařit vločky, šrot nebo otruby, cedit netřeba, kozám to chutná, bohužel dlouhodobě podávané větší dávky škodí játrům a ledvinám, takže s mírou ). Pak také existuje pícnina zvaná jestřabina lékařská, která mimo jiné léčivé účinky podporuje a zvyšuje činnost mléčných žláz, v Holandsku se prý používá přes zimu i kořen rostliny pro zvýšení dojivosti, trošku nevím, jestli zvířata žerou i kořeny, nebo jestli jim to vaří a dávají do pití. Jestřabina se pěstuje i jako léčivka, osivo se u nás dostane běžně koupit, bohužel se daří v teplejších oblastech, takže my horalé zase máme smůlu... (Na druhou stranu pro 2-3 kozy by stačil záhonek někde na chráněném místě zahrádky.)
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžu potvrdit, že kozy se na meltu jen třesou. Vzhledem ke složení kafíčka by to mělo k dojivosti jen přispět. Bylinářská literatura zmiňuje i několik bylin podporujících laktaci. Kmín, fenykl a anýz bych doporučila jen omezeně na počátku laktace, když koza "nenasadí" ani pro kůzlata ( koření rovným dílem smíchat, chvíli povařit a odvarem spařit vločky, šrot nebo otruby, cedit netřeba, kozám to chutná, bohužel dlouhodobě podávané větší dávky škodí játrům a ledvinám, takže s mírou ). Pak také existuje pícnina zvaná jestřabina lékařská, která mimo jiné léčivé účinky podporuje a zvyšuje činnost mléčných žláz, v Holandsku se prý používá přes zimu i kořen rostliny pro zvýšení dojivosti, trošku nevím, jestli zvířata žerou i kořeny, nebo jestli jim to vaří a dávají do pití. Jestřabina se pěstuje i jako léčivka, osivo se u nás dostane běžně koupit, bohužel se daří v teplejších oblastech, takže my horalé zase máme smůlu... (Na druhou stranu pro 2-3 kozy by stačil záhonek někde na chráněném místě zahrádky.)
Jiřina

Tak kafíčko teda taky zkusím, jsem zvědavá jak to zabere
jinak moje zkušenost je, že nejlíp jim chutná kradený, to pak zblajznou cokoli - teda aspoň ty naše.Marcela

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nadarmo se neříká mlsná kozo pojď na zelí.
Takhle Hanka MKF kdyby nám napsala,její kozy dojí radost pomyslet.
Že bych jim do té melty dala smetanu - potvory. Renata

TAk nevím. Dala jsem holkám večer meltu - a ráno bylo v kýblu stejně jako večer. Už mě to neba.... I když na druhé straně dostaly na noc 2 bedýnky chrástů z květáků a kedluben, po 1 květáku a bedýnku jablek... Možná jim voda stačí v jídle A celý den jsou navolno v sadě...Uvidíme až přejdou na seno...Radmila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak kafíčko teda taky zkusím, jsem zvědavá jak to zabere
jinak moje zkušenost je, že nejlíp jim chutná kradený, to pak zblajznou cokoli - teda aspoň ty naše.Marcela

Já teda nemám rekordmanku, je po prvních kůzlatech a už jsem ji zasušila, protože to nestálo za námahu, po prskání to byl hrníček, takže teď nic, ale dokud jsem dojila, tak se mi osvědčilo na zvýšení dojivosti přidávat melasu. Normálně jsem to dával v laktaci kobyle, tak jsem to pak zkoušela i na kozu. Fakt je, že to zabíralo, tak pokud máte možnost ji sehnat, zkuste... Sůl se mi neosvědčila, ta moje potvora měla přístup ad libidum a brala ji velmi mnoho, mlíko se nedalo pít, nebylo dobré, děti si ho nechtěly, že chutná slaně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já teda nemám rekordmanku, je po prvních kůzlatech a už jsem ji zasušila, protože to nestálo za námahu, po prskání to byl hrníček, takže teď nic, ale dokud jsem dojila, tak se mi osvědčilo na zvýšení dojivosti přidávat melasu. Normálně jsem to dával v laktaci kobyle, tak jsem to pak zkoušela i na kozu. Fakt je, že to zabíralo, tak pokud máte možnost ji sehnat, zkuste... Sůl se mi neosvědčila, ta moje potvora měla přístup ad libidum a brala ji velmi mnoho, mlíko se nedalo pít, nebylo dobré, děti si ho nechtěly, že chutná slaně.

Tak jsem to s těmi šlichtami zkusila . První dva dny úžasný kozy pily,byly jak melouni,čekala jsem ohromný vděk a nic moc . Řekla bych ,že víc čůraly. Třetí de,jak tady již bylo řečeno ,jsem si to mohla vypít sama.Tak jsem dala dva dny jenom čistou vodu a včera jim zas chutnalo,jako když nic lepšího v životě neměly.A s tou dojivostí,stejně už brzy je zaprahnu ,ale příští rok na to pujdu "vědecky"a nedám jim pokoj. Hlavně aby mě nevypekly a měly kůzlata. Kozla mám mezi nimi ,tak to snad klapne,nechtějí nic prozradit .Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak sedím v práci ,venku prší a já si tak přemýšlím nad svými kozenami.Chci se zeptat ,zda po dalších kůzlatech to bude lepší než letos.Mají se dobře princezny ,dostanou co mají dostat,ale superdojnice to opravdu nejsou.Někdy si vzpomenu na Helenčinu Dadulku a její 3dcl a jsem na chvíli klidnější.Jenže ta je mladá a vše má před sebou.Našla by se nějaká "babská rada " na zvýšení dojivosti.Renata
P.S. Takový blbý otázky napíšu jenom když je hnusně a v práci je relativně klid.
Děkuji . Renata

jejda a já si myslela,že jen moje Lucinka tak málo dojí.Má všechno jen to nejlepší,papká i pije jak zjednaná a stejně mi dá ráno tak 400ml a večer kolem 300ml.Je to roční slečna a nyní je od 24.10.06 nakrytá.Její jídelníček vypadá zhruba takto: ráno dostane tvrdé pečivo na uvítanou a pak strouhanou dýni nebo řepu+sirové brambory+mrkev vše zasypané šrotem, čistou vodu (zkusím nahradit melasou), dopoledne má jablka, sušenou jetelinu, šrot zalitý teplou vodou s melasou ( již ji nemohu sehnat), večer opět to co ráno,ale poslední dobou většinou nic neboť jí zůstává v korýtku od rána,tak zpravidla jen přidám lopatku šrotu a znovu promíchám.Když ji pustím, nacpe se ořechovým listím - to miluje. Nyní jí sháním liz - kámen soli,který dávají myslivci zvěři.Připuštěná koza prý dojí málo nebo někdy dokonce vůbec. Má vůbec ještě cenu se snažit o zvýšení dojivosti? Kdy je dobré nechat ji zasušit? Já jen doufám, že po kůzlátkách to bude aspoň kolem těch tří litrů. Teta mi volala,že jí koza dává 5 litrů denně a že ji nezasušuje - si, ale myslím,že to má vliv na snížení mleziva. Známá mi zas volala,že ona svým kozenám dává zbytky a ty po nich dojí jak ztrhané - polévky,omáčky,knedlu,buchty .... ale základem jsou prý otruby a pohanka (po šrotu prý mají průjem) No to jsem se rozkecala (rozepsala) ...... jsem nadšenec

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jejda a já si myslela,že jen moje Lucinka tak málo dojí.Má všechno jen to nejlepší,papká i pije jak zjednaná a stejně mi dá ráno tak 400ml a večer kolem 300ml.Je to roční slečna a nyní je od 24.10.06 nakrytá.Její jídelníček vypadá zhruba takto: ráno dostane tvrdé pečivo na uvítanou a pak strouhanou dýni nebo řepu+sirové brambory+mrkev vše zasypané šrotem, čistou vodu (zkusím nahradit melasou), dopoledne má jablka, sušenou jetelinu, šrot zalitý teplou vodou s melasou ( již ji nemohu sehnat), večer opět to co ráno,ale poslední dobou většinou nic neboť jí zůstává v korýtku od rána,tak zpravidla jen přidám lopatku šrotu a znovu promíchám.Když ji pustím, nacpe se ořechovým listím - to miluje. Nyní jí sháním liz - kámen soli,který dávají myslivci zvěři.Připuštěná koza prý dojí málo nebo někdy dokonce vůbec. Má vůbec ještě cenu se snažit o zvýšení dojivosti? Kdy je dobré nechat ji zasušit? Já jen doufám, že po kůzlátkách to bude aspoň kolem těch tří litrů. Teta mi volala,že jí koza dává 5 litrů denně a že ji nezasušuje - si, ale myslím,že to má vliv na snížení mleziva. Známá mi zas volala,že ona svým kozenám dává zbytky a ty po nich dojí jak ztrhané - polévky,omáčky,knedlu,buchty .... ale základem jsou prý otruby a pohanka (po šrotu prý mají průjem) No to jsem se rozkecala (rozepsala) ...... jsem nadšenec

Zdravím dojiče! Koza muže dojit do šesti týdnu před porodem, pak by se měla zasušit, aby se mléčná žláza připravila na novou laktaci a taky pro dokončení vývoje kůzlat je to dobré, takže by ta vaše ještě dojit měla ...na to, že dojí tak málo si myslím, že jí šrotem a \" glycidovými \" krmivy překrmujete : brambory, šrot, řepa, melasa,tvrdé pečivo ,mrkev ,jablka, dýně - to všechno jsou glycidová krmiva a je to pro kozu nevyvážená krmná dávka. Na to , co produkuje mléka, bych dávala kousek tvrdého pečiva na uvítanou - opravdu jeden rohlík !!, pak dvě- tři hrsti šrotu na podojení, a seno. Dost. Výborná je sušená jetelina - je to bílkovinné krmivo.. mrkev- jednu. brambory-dva a ne denně.Liz kupte přímo pro kozy . To ořechové listí může být od pokus, jak si " spravit " přepláskaný žaludek. Naše kozy teda ořechové moc nemusí .. Zkuste jí nabídnout místo šrotu třeba suché / nebo i mrazem přešlé / kopřivy, listí z ovocných stromu - takové listí z hrušky, nebo třešně .. i dubové , osikové, maliník, ořezané jahodové, buky a lísku, chutná i bezinka ..také dávám kozám zbytka jako jsou staré buchty, nebo nudle s mákem / i když ty u nás málokdy zbydou / . Dadulka miluje syrovátku,vypila by všechnu , co jí podám, Róza se na ní tváří vysloveně zhnuseně, a té zase chutná kozí pití : hrst šrotu / ovesného + ješného trochu soli, lžička cukru a lžička drceného knímu. Zalít litrem vařicí vody, nechat chvilku a doředit vodou do kbelíku - tak tři litry vlažného nápoje. nenechávám u nich stát- nevypiješ . máš smůlu. Helena
P:S. jinak Dadulka je ted na litru a už týden jí zaprahuju, protože má takové mléko do béžova / letos nerodila / ale ne a ne zaprahnout. dojí mrcha pořád.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jejda a já si myslela,že jen moje Lucinka tak málo dojí.Má všechno jen to nejlepší,papká i pije jak zjednaná a stejně mi dá ráno tak 400ml a večer kolem 300ml.Je to roční slečna a nyní je od 24.10.06 nakrytá.Její jídelníček vypadá zhruba takto: ráno dostane tvrdé pečivo na uvítanou a pak strouhanou dýni nebo řepu+sirové brambory+mrkev vše zasypané šrotem, čistou vodu (zkusím nahradit melasou), dopoledne má jablka, sušenou jetelinu, šrot zalitý teplou vodou s melasou ( již ji nemohu sehnat), večer opět to co ráno,ale poslední dobou většinou nic neboť jí zůstává v korýtku od rána,tak zpravidla jen přidám lopatku šrotu a znovu promíchám.Když ji pustím, nacpe se ořechovým listím - to miluje. Nyní jí sháním liz - kámen soli,který dávají myslivci zvěři.Připuštěná koza prý dojí málo nebo někdy dokonce vůbec. Má vůbec ještě cenu se snažit o zvýšení dojivosti? Kdy je dobré nechat ji zasušit? Já jen doufám, že po kůzlátkách to bude aspoň kolem těch tří litrů. Teta mi volala,že jí koza dává 5 litrů denně a že ji nezasušuje - si, ale myslím,že to má vliv na snížení mleziva. Známá mi zas volala,že ona svým kozenám dává zbytky a ty po nich dojí jak ztrhané - polévky,omáčky,knedlu,buchty .... ale základem jsou prý otruby a pohanka (po šrotu prý mají průjem) No to jsem se rozkecala (rozepsala) ...... jsem nadšenec

Říkám si jestli nejsem kozí macecha, ale takhle jim teda nepodstrojuju
Ale myslím, že všeho moc škodí. mě koza teď dojí ještě přez dva litry a po odstavu má kolem pěti takže myslím, že to není marný.
A dávám teď jen seno a trochu ječnýho a pšeničnýho šrotu, jablíčko a tvrdý pečivo každej den a pak sem tam co je - třeba větvičky, vylíznout kastrol od brambor pro slepice, černej jeřáb, občas nějaký lupení,... prostě co se namane. Marcela

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na to lepší pití, dají se udělat i různé nápoje? Třeba zalít šrot teplou vdou, nebo nápoj z orub? Nebo třeba osladit? Nemáte někdo zkušenost?

Hrst šrotu = ovesný, ječný, pšeničný ,ovesné vločky,otruby, staré kroupy, červivá krupička = co dům dá / + lžičku cukru + 1/2 lžičky soli+ lžičku drceného kmínu zalít vařicí vodou. Nechat chvíli spařit, dolit tak do dvou tří litrů a podávat po dojení. Dojím při zkrmování šrotu a holky pak mají větší žízeň. Obyčejnou odraženou vodu mají pořád k dispozici. Asi to chce je trochu zvykat, nejdřív jsem Rózu na pití navykala, přesvědčovala jsem jí, že když dopije do dna, najde tam ňamku v podobě spařeného šrotu. No ted se obě vrhaly do kbelíku jako nevychovaná prasátka. ted už je nijka nerozdojuju , pití dělám jen Roze a jen občas, když je zima. Mě. Helena

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Říkám si jestli nejsem kozí macecha, ale takhle jim teda nepodstrojuju
Ale myslím, že všeho moc škodí. mě koza teď dojí ještě přez dva litry a po odstavu má kolem pěti takže myslím, že to není marný.
A dávám teď jen seno a trochu ječnýho a pšeničnýho šrotu, jablíčko a tvrdý pečivo každej den a pak sem tam co je - třeba větvičky, vylíznout kastrol od brambor pro slepice, černej jeřáb, občas nějaký lupení,... prostě co se namane. Marcela

Já chci taky kozu co dojí pět litrů.To se někdo má. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já chci taky kozu co dojí pět litrů.To se někdo má. Renata

Ježišmarjá, holky, neberte si to osobně, ale musím Vám udělat přednášku o trávení koz ( a všech přežvýkavců) ( Jiřinka zjednodušení promine ).
Když krmíte přežvýkavce kozu, nekrmíte vlastně přímo jí, ale obrovské množství mikroorganizmů, žijících v bachoru ( bachorovců, neboli zkráceně bachovců - bakterií, prvoků, nálevníků, hub a podobných mikroživočichů). Každý ten mikroorganizmus je specializován na některý druh krmiva, přijímaného kozou. Koza sní 10 kg žrádla za den, na těch 10 kg žrádla se v bachoru namnoží 40 kg mikroorganismů, kteá stráví to žrádlo, rozmnoží se a odumřou a do kozích střev odchází směs původního žrádla a odumřelých mikroorganizmů, takž koza vlastně střevy stráví těch 40 kg mikroorganizmů, které si vyrobila v bachoru z 10 kg původního žrádla.
A teď to důležité. Každý mikroorganizmus je specializovaný na určitý druh přijaté potravy. Nazývejme ty mikroorganizmy, co žerou seno senovci, ty co žerou šrot šrotovci a ty, co žerou trávu trávovci. Když budu kozu krmit jenom senem, bude mít v bachoru jenom senovce a když jí dám šrot, protože nemá žádné šrotovce, tak šrot jde nezpracovaný dál do střev a koza se posere, žádný užitek nebude. Když jí na jaře ze sena a šrotu vyženu na pastvu, nemá trávovce a posere se zase. Proto platí zásada: vyrovnaná krmná dávka pokud možno pořád stejná. Koza si vytvoří bachovce v optimálním poměrů senovců, šrotovců a trávovců a bude nejlépe využívat sežrané krmivo a tudíž i nejvíc dojit. Základem je objená píce, takže v létě tráva a v zimě seno a voda, ostatní je doplněk. Co nejstabilnější dávka je předpokladem nejvyšší dojivosti, protože se v bachoru vytvoří optimální poměr bachovců a ti optimálně zpracují přijaté krmivo.
A teď pozor - kozí břicho je fabrika. A jako výroba ve fabrice závisí na velikosti fabriky, počtu strojů a počtu dělníků a odběru elektriky, tak kozí břicho závisí na množství vlákniny, cukru, tuku a bílkoviny, přijaté v krmivu.
Když budeš mít velikou fabriku, hodně strojů, stovky dělníků a elektrika ti půjde hodinu denně, tak prostě nevyrobíš víc, než ti dovolí ta elektrika. Když budeš mít všechno, ale jen jednoho dělníka, celá fabrika ti nevyrobí víc, než ten jeden dělník. Jinak řečeno, to čeho je nejmíň, limituje celou výrobu.
Kozí břicho funguje stejně. Když nemá vlákninu (seno), tak je málo platná veliké množství cukru(šrot, chleba), vody a bílkovin, nevyrobí víc, než dovolí množství vlákniny. Když chybí cukr a tuk (šrot), seno a voda stačí jen na základní užitkovost, rekordy nebudou.
A zase platí to, co v té fabrice. Když chybí dělníci, nestačí sehnat dělníky, ale musíš zajistit i elektriku na celý den v dostatečném množství a naučit je obsluhovat stroje. U kozího břicha musíš počkat tři dni, než se namnoží potřební bachovci a začnou efektivně zracovávat změněnou dávku krmiva. Když to za tři dni zase změníš, jako kdybys zaměstnala 100 dělníků a vypla proud.


Ivan

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ježišmarjá, holky, neberte si to osobně, ale musím Vám udělat přednášku o trávení koz ( a všech přežvýkavců) ( Jiřinka zjednodušení promine ).
Když krmíte přežvýkavce kozu, nekrmíte vlastně přímo jí, ale obrovské množství mikroorganizmů, žijících v bachoru ( bachorovců, neboli zkráceně bachovců - bakterií, prvoků, nálevníků, hub a podobných mikroživočichů). Každý ten mikroorganizmus je specializován na některý druh krmiva, přijímaného kozou. Koza sní 10 kg žrádla za den, na těch 10 kg žrádla se v bachoru namnoží 40 kg mikroorganismů, kteá stráví to žrádlo, rozmnoží se a odumřou a do kozích střev odchází směs původního žrádla a odumřelých mikroorganizmů, takž koza vlastně střevy stráví těch 40 kg mikroorganizmů, které si vyrobila v bachoru z 10 kg původního žrádla.
A teď to důležité. Každý mikroorganizmus je specializovaný na určitý druh přijaté potravy. Nazývejme ty mikroorganizmy, co žerou seno senovci, ty co žerou šrot šrotovci a ty, co žerou trávu trávovci. Když budu kozu krmit jenom senem, bude mít v bachoru jenom senovce a když jí dám šrot, protože nemá žádné šrotovce, tak šrot jde nezpracovaný dál do střev a koza se posere, žádný užitek nebude. Když jí na jaře ze sena a šrotu vyženu na pastvu, nemá trávovce a posere se zase. Proto platí zásada: vyrovnaná krmná dávka pokud možno pořád stejná. Koza si vytvoří bachovce v optimálním poměrů senovců, šrotovců a trávovců a bude nejlépe využívat sežrané krmivo a tudíž i nejvíc dojit. Základem je objená píce, takže v létě tráva a v zimě seno a voda, ostatní je doplněk. Co nejstabilnější dávka je předpokladem nejvyšší dojivosti, protože se v bachoru vytvoří optimální poměr bachovců a ti optimálně zpracují přijaté krmivo.
A teď pozor - kozí břicho je fabrika. A jako výroba ve fabrice závisí na velikosti fabriky, počtu strojů a počtu dělníků a odběru elektriky, tak kozí břicho závisí na množství vlákniny, cukru, tuku a bílkoviny, přijaté v krmivu.
Když budeš mít velikou fabriku, hodně strojů, stovky dělníků a elektrika ti půjde hodinu denně, tak prostě nevyrobíš víc, než ti dovolí ta elektrika. Když budeš mít všechno, ale jen jednoho dělníka, celá fabrika ti nevyrobí víc, než ten jeden dělník. Jinak řečeno, to čeho je nejmíň, limituje celou výrobu.
Kozí břicho funguje stejně. Když nemá vlákninu (seno), tak je málo platná veliké množství cukru(šrot, chleba), vody a bílkovin, nevyrobí víc, než dovolí množství vlákniny. Když chybí cukr a tuk (šrot), seno a voda stačí jen na základní užitkovost, rekordy nebudou.
A zase platí to, co v té fabrice. Když chybí dělníci, nestačí sehnat dělníky, ale musíš zajistit i elektriku na celý den v dostatečném množství a naučit je obsluhovat stroje. U kozího břicha musíš počkat tři dni, než se namnoží potřební bachovci a začnou efektivně zracovávat změněnou dávku krmiva. Když to za tři dni zase změníš, jako kdybys zaměstnala 100 dělníků a vypla proud.


Ivan

Tak teď můžu jedině mlčet a nezapomenout dýchat....
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak teď můžu jedině mlčet a nezapomenout dýchat....
Jiřina

Tak takhle jsem popsanou funkci žaludků u přežvíkavců ještě neslyšelala . Vás bych chtěla mít jako profesora na škole - s takovými názornými příklady by si člověk musel zapamatovat úplně všechno
Marcela

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak takhle jsem popsanou funkci žaludků u přežvíkavců ještě neslyšelala . Vás bych chtěla mít jako profesora na škole - s takovými názornými příklady by si člověk musel zapamatovat úplně všechno
Marcela

Tak to by pochopil i blbej. Takový polopatický, lidský výklad se mi moc líbí. Moje kozy mají ,dle mého vyrovnanou krmnou dávka a s dojivostí to není žádný zázrak. Bachovce,šrotovce,senovce mají určitě ve zprávném poměru ,protože se hodně dlouho neposr....,sypou milánskou směs jedna radost.
A o mléčné žláze by tam nic nebylo?? Děkuji Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak takhle jsem popsanou funkci žaludků u přežvíkavců ještě neslyšelala . Vás bych chtěla mít jako profesora na škole - s takovými názornými příklady by si člověk musel zapamatovat úplně všechno
Marcela

za hrubku se omlouvám Marcela

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ježišmarjá, holky, neberte si to osobně, ale musím Vám udělat přednášku o trávení koz ( a všech přežvýkavců) ( Jiřinka zjednodušení promine ).
Když krmíte přežvýkavce kozu, nekrmíte vlastně přímo jí, ale obrovské množství mikroorganizmů, žijících v bachoru ( bachorovců, neboli zkráceně bachovců - bakterií, prvoků, nálevníků, hub a podobných mikroživočichů). Každý ten mikroorganizmus je specializován na některý druh krmiva, přijímaného kozou. Koza sní 10 kg žrádla za den, na těch 10 kg žrádla se v bachoru namnoží 40 kg mikroorganismů, kteá stráví to žrádlo, rozmnoží se a odumřou a do kozích střev odchází směs původního žrádla a odumřelých mikroorganizmů, takž koza vlastně střevy stráví těch 40 kg mikroorganizmů, které si vyrobila v bachoru z 10 kg původního žrádla.
A teď to důležité. Každý mikroorganizmus je specializovaný na určitý druh přijaté potravy. Nazývejme ty mikroorganizmy, co žerou seno senovci, ty co žerou šrot šrotovci a ty, co žerou trávu trávovci. Když budu kozu krmit jenom senem, bude mít v bachoru jenom senovce a když jí dám šrot, protože nemá žádné šrotovce, tak šrot jde nezpracovaný dál do střev a koza se posere, žádný užitek nebude. Když jí na jaře ze sena a šrotu vyženu na pastvu, nemá trávovce a posere se zase. Proto platí zásada: vyrovnaná krmná dávka pokud možno pořád stejná. Koza si vytvoří bachovce v optimálním poměrů senovců, šrotovců a trávovců a bude nejlépe využívat sežrané krmivo a tudíž i nejvíc dojit. Základem je objená píce, takže v létě tráva a v zimě seno a voda, ostatní je doplněk. Co nejstabilnější dávka je předpokladem nejvyšší dojivosti, protože se v bachoru vytvoří optimální poměr bachovců a ti optimálně zpracují přijaté krmivo.
A teď pozor - kozí břicho je fabrika. A jako výroba ve fabrice závisí na velikosti fabriky, počtu strojů a počtu dělníků a odběru elektriky, tak kozí břicho závisí na množství vlákniny, cukru, tuku a bílkoviny, přijaté v krmivu.
Když budeš mít velikou fabriku, hodně strojů, stovky dělníků a elektrika ti půjde hodinu denně, tak prostě nevyrobíš víc, než ti dovolí ta elektrika. Když budeš mít všechno, ale jen jednoho dělníka, celá fabrika ti nevyrobí víc, než ten jeden dělník. Jinak řečeno, to čeho je nejmíň, limituje celou výrobu.
Kozí břicho funguje stejně. Když nemá vlákninu (seno), tak je málo platná veliké množství cukru(šrot, chleba), vody a bílkovin, nevyrobí víc, než dovolí množství vlákniny. Když chybí cukr a tuk (šrot), seno a voda stačí jen na základní užitkovost, rekordy nebudou.
A zase platí to, co v té fabrice. Když chybí dělníci, nestačí sehnat dělníky, ale musíš zajistit i elektriku na celý den v dostatečném množství a naučit je obsluhovat stroje. U kozího břicha musíš počkat tři dni, než se namnoží potřební bachovci a začnou efektivně zracovávat změněnou dávku krmiva. Když to za tři dni zase změníš, jako kdybys zaměstnala 100 dělníků a vypla proud.


Ivan

Děkuji za výklad. Naše holky asi mají něco pomotané, pakliže jim seno moc nejede. Raději se stravují čímkoli jiným a v žaludku mají větvovce a jehličinovce - ožraly mi skoro všechny ovocné stromky a teď likvidují živý plot ze smrků (a naštěstí zdravě bobkují). Mám ale prosbu - pokud budete mít trochu času tak nám tady podobně lidsky popište tvorbu mléka a faktory, ovlivňující dojivost. Nemůžu si stěžovat, od dvou hnědek vytahám ještě teď kolem 4 l denně, ale přesto ... Člověk se rád poučí a zjistí, kde má ještě rezervy Děkuji předem Radmila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak sedím v práci ,venku prší a já si tak přemýšlím nad svými kozenami.Chci se zeptat ,zda po dalších kůzlatech to bude lepší než letos.Mají se dobře princezny ,dostanou co mají dostat,ale superdojnice to opravdu nejsou.Někdy si vzpomenu na Helenčinu Dadulku a její 3dcl a jsem na chvíli klidnější.Jenže ta je mladá a vše má před sebou.Našla by se nějaká "babská rada " na zvýšení dojivosti.Renata
P.S. Takový blbý otázky napíšu jenom když je hnusně a v práci je relativně klid.
Děkuji . Renata

Hezký večer,
zapomněla jsem nějak podotknout, že Lucinku mám teprve měsíc.Koupila jsem ji od jedné staré paní, která měla ráda ji i její maminku,ale již nebyla schopná je obhospodařovat - seno, řepa=práce,takže je prodala obě. (ještě jsem si od ní vzala i miloučké koťátko,které se má u naší babi jak císařovna - říká jí Sisi a spinká zásadně na dekách na gauči). Lucinka je roční kozenka po 2 kůzlátkách a údajně dojila 3 litry denně.Je možné, že se jí dojivost snížila nedostatečnou stravou,ale to už asi nyní nedoženu,tak budu doufat,že se to po kůzlátkách zlepší - je nakrytá bílým kozlíkem,ale do budoucna ji chci nakrýt hnědým,snad to podtrhne zbarvení kůzlátek.Zkusila jsem jí udělat dle rad zde meltu,ale asi jí nepřišla k chuti,dává přednost melase.Jinak děkuji za rady, ve výsledku ji zřejmě krmím docela podobně jako většina - všeho s mírou. A hlavně není nad pohled na spokojenou kozí slečnu,která se fakt umí usmívat.Jo, jinak se také chlubím
fotem svých miláčků na moderovaném foru ... tak kdyžtak nakoukněte. Zdravím všechny. Jani (jani)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hezký večer,
zapomněla jsem nějak podotknout, že Lucinku mám teprve měsíc.Koupila jsem ji od jedné staré paní, která měla ráda ji i její maminku,ale již nebyla schopná je obhospodařovat - seno, řepa=práce,takže je prodala obě. (ještě jsem si od ní vzala i miloučké koťátko,které se má u naší babi jak císařovna - říká jí Sisi a spinká zásadně na dekách na gauči). Lucinka je roční kozenka po 2 kůzlátkách a údajně dojila 3 litry denně.Je možné, že se jí dojivost snížila nedostatečnou stravou,ale to už asi nyní nedoženu,tak budu doufat,že se to po kůzlátkách zlepší - je nakrytá bílým kozlíkem,ale do budoucna ji chci nakrýt hnědým,snad to podtrhne zbarvení kůzlátek.Zkusila jsem jí udělat dle rad zde meltu,ale asi jí nepřišla k chuti,dává přednost melase.Jinak děkuji za rady, ve výsledku ji zřejmě krmím docela podobně jako většina - všeho s mírou. A hlavně není nad pohled na spokojenou kozí slečnu,která se fakt umí usmívat.Jo, jinak se také chlubím
fotem svých miláčků na moderovaném foru ... tak kdyžtak nakoukněte. Zdravím všechny. Jani (jani)

No děvčata možná z toho děláte trochu "vědu" (nebo alespoň některé popsané krmné dávky zavánějí alchymií :-) ). V tule dobu osobně kozy nepřikrmuju vůbec (je hafo pastvy) , nedojíme ale oddojujeme asi dvě kozy ze stáda co maj holt nějak moc mlíka (jedna dává asi 8 l a druhá 6 l , a to maj obě po dvou kůzlatech co od nich ještě asi pijí), pravdou je že choděj na pastvu i v noci.
Jak již zaznělo ,koza je přežvýkavec , tak podle toho krmit - krmit hlavně bachor - a vyváženou krmnou dávku. Jestli vám kozy jdou výrazně po ničem "zvláštním" , bude to většinou proto že jim něco chybí (minerály ,vitamíny ,...) nebo si potřebujou "narovnat" bachor (acidóza ,nedostatek vlákniny ,....) - samozřejmě koza je "zvláštní a mlsná a je její přirozeností že ohlodává "zvláštnosti" - nicméně primárně musí přijít na pastvu sudat hlavu do trávy a pást se pást a pást se.......
Mám třeba zkušenost ,že když si kozeny "přivodí" (mrchy se někde dostanou třeba do skladu šrotů) bachrovou acidózu , namíří si to rovnou do doubravy a cpou se dubovým listím (asi honěj Tanin a rovnaj si Ph bachoru).
Pokud chcete zvýšit dojivost , navrhuju navštívit nejbližší kravín. Místní zootechnik s váma (třeba za flašku) rád podebatí o různých tricích (u krav to není moc jiný) ,a hlavně v závislosti na jejich (tudíž místních) možnostech ať už v oblasti dostupných krmiv tak "preparátů".
Laktogení klasikou je třeba mláto ,cukrovarské řízky ,.............. (bacha na kukuřičnou siláž , tu kozám raději ne)
V dobách kdy není příliš kvalitní pastvy , tak je fajn senáž , atd. atp.
Honza

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ježišmarjá, holky, neberte si to osobně, ale musím Vám udělat přednášku o trávení koz ( a všech přežvýkavců) ( Jiřinka zjednodušení promine ).
Když krmíte přežvýkavce kozu, nekrmíte vlastně přímo jí, ale obrovské množství mikroorganizmů, žijících v bachoru ( bachorovců, neboli zkráceně bachovců - bakterií, prvoků, nálevníků, hub a podobných mikroživočichů). Každý ten mikroorganizmus je specializován na některý druh krmiva, přijímaného kozou. Koza sní 10 kg žrádla za den, na těch 10 kg žrádla se v bachoru namnoží 40 kg mikroorganismů, kteá stráví to žrádlo, rozmnoží se a odumřou a do kozích střev odchází směs původního žrádla a odumřelých mikroorganizmů, takž koza vlastně střevy stráví těch 40 kg mikroorganizmů, které si vyrobila v bachoru z 10 kg původního žrádla.
A teď to důležité. Každý mikroorganizmus je specializovaný na určitý druh přijaté potravy. Nazývejme ty mikroorganizmy, co žerou seno senovci, ty co žerou šrot šrotovci a ty, co žerou trávu trávovci. Když budu kozu krmit jenom senem, bude mít v bachoru jenom senovce a když jí dám šrot, protože nemá žádné šrotovce, tak šrot jde nezpracovaný dál do střev a koza se posere, žádný užitek nebude. Když jí na jaře ze sena a šrotu vyženu na pastvu, nemá trávovce a posere se zase. Proto platí zásada: vyrovnaná krmná dávka pokud možno pořád stejná. Koza si vytvoří bachovce v optimálním poměrů senovců, šrotovců a trávovců a bude nejlépe využívat sežrané krmivo a tudíž i nejvíc dojit. Základem je objená píce, takže v létě tráva a v zimě seno a voda, ostatní je doplněk. Co nejstabilnější dávka je předpokladem nejvyšší dojivosti, protože se v bachoru vytvoří optimální poměr bachovců a ti optimálně zpracují přijaté krmivo.
A teď pozor - kozí břicho je fabrika. A jako výroba ve fabrice závisí na velikosti fabriky, počtu strojů a počtu dělníků a odběru elektriky, tak kozí břicho závisí na množství vlákniny, cukru, tuku a bílkoviny, přijaté v krmivu.
Když budeš mít velikou fabriku, hodně strojů, stovky dělníků a elektrika ti půjde hodinu denně, tak prostě nevyrobíš víc, než ti dovolí ta elektrika. Když budeš mít všechno, ale jen jednoho dělníka, celá fabrika ti nevyrobí víc, než ten jeden dělník. Jinak řečeno, to čeho je nejmíň, limituje celou výrobu.
Kozí břicho funguje stejně. Když nemá vlákninu (seno), tak je málo platná veliké množství cukru(šrot, chleba), vody a bílkovin, nevyrobí víc, než dovolí množství vlákniny. Když chybí cukr a tuk (šrot), seno a voda stačí jen na základní užitkovost, rekordy nebudou.
A zase platí to, co v té fabrice. Když chybí dělníci, nestačí sehnat dělníky, ale musíš zajistit i elektriku na celý den v dostatečném množství a naučit je obsluhovat stroje. U kozího břicha musíš počkat tři dni, než se namnoží potřební bachovci a začnou efektivně zracovávat změněnou dávku krmiva. Když to za tři dni zase změníš, jako kdybys zaměstnala 100 dělníků a vypla proud.


Ivan

Jen posouvám... polopatickou přednášku staršího data o trávení koz Nádherně vysvětleno, což začátečník jako já potřebuje

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ježišmarjá, holky, neberte si to osobně, ale musím Vám udělat přednášku o trávení koz ( a všech přežvýkavců) ( Jiřinka zjednodušení promine ).
Když krmíte přežvýkavce kozu, nekrmíte vlastně přímo jí, ale obrovské množství mikroorganizmů, žijících v bachoru ( bachorovců, neboli zkráceně bachovců - bakterií, prvoků, nálevníků, hub a podobných mikroživočichů). Každý ten mikroorganizmus je specializován na některý druh krmiva, přijímaného kozou. Koza sní 10 kg žrádla za den, na těch 10 kg žrádla se v bachoru namnoží 40 kg mikroorganismů, kteá stráví to žrádlo, rozmnoží se a odumřou a do kozích střev odchází směs původního žrádla a odumřelých mikroorganizmů, takž koza vlastně střevy stráví těch 40 kg mikroorganizmů, které si vyrobila v bachoru z 10 kg původního žrádla.
A teď to důležité. Každý mikroorganizmus je specializovaný na určitý druh přijaté potravy. Nazývejme ty mikroorganizmy, co žerou seno senovci, ty co žerou šrot šrotovci a ty, co žerou trávu trávovci. Když budu kozu krmit jenom senem, bude mít v bachoru jenom senovce a když jí dám šrot, protože nemá žádné šrotovce, tak šrot jde nezpracovaný dál do střev a koza se posere, žádný užitek nebude. Když jí na jaře ze sena a šrotu vyženu na pastvu, nemá trávovce a posere se zase. Proto platí zásada: vyrovnaná krmná dávka pokud možno pořád stejná. Koza si vytvoří bachovce v optimálním poměrů senovců, šrotovců a trávovců a bude nejlépe využívat sežrané krmivo a tudíž i nejvíc dojit. Základem je objená píce, takže v létě tráva a v zimě seno a voda, ostatní je doplněk. Co nejstabilnější dávka je předpokladem nejvyšší dojivosti, protože se v bachoru vytvoří optimální poměr bachovců a ti optimálně zpracují přijaté krmivo.
A teď pozor - kozí břicho je fabrika. A jako výroba ve fabrice závisí na velikosti fabriky, počtu strojů a počtu dělníků a odběru elektriky, tak kozí břicho závisí na množství vlákniny, cukru, tuku a bílkoviny, přijaté v krmivu.
Když budeš mít velikou fabriku, hodně strojů, stovky dělníků a elektrika ti půjde hodinu denně, tak prostě nevyrobíš víc, než ti dovolí ta elektrika. Když budeš mít všechno, ale jen jednoho dělníka, celá fabrika ti nevyrobí víc, než ten jeden dělník. Jinak řečeno, to čeho je nejmíň, limituje celou výrobu.
Kozí břicho funguje stejně. Když nemá vlákninu (seno), tak je málo platná veliké množství cukru(šrot, chleba), vody a bílkovin, nevyrobí víc, než dovolí množství vlákniny. Když chybí cukr a tuk (šrot), seno a voda stačí jen na základní užitkovost, rekordy nebudou.
A zase platí to, co v té fabrice. Když chybí dělníci, nestačí sehnat dělníky, ale musíš zajistit i elektriku na celý den v dostatečném množství a naučit je obsluhovat stroje. U kozího břicha musíš počkat tři dni, než se namnoží potřební bachovci a začnou efektivně zracovávat změněnou dávku krmiva. Když to za tři dni zase změníš, jako kdybys zaměstnala 100 dělníků a vypla proud.


Ivan

Tenhle příspěvek je starší a znám ho, ale teď mě něco trklo do očí: pokud se z 10kg krmení namnoží 40kg mikroorganismů, kde je zákon o zachování hmoty a energie, na kterém funguje celý vesmír?
A pokud má koza, která váží cca 60kg v bachoru a ve střevech 40kg mikroorganismů, tak tedy ta vykuchaná koza včetně kůže a kostí váží jen 20kg? No nevím, zkušenost mi praví jinak.
Mohl by to Ivan nebo někdo jiný vysvětlit? Dana

Taky mi to přišlo silně přehnané, nemělo tam být o nulu míň? Nevím, moc tomu nerozumím, ale řekla bych, že i při trávení pořád v žaludcích bude více toho, co koza pozřela, než těch potvůrek, co jí s tím pomáhají... A navíc se mi zdá, že naše kozy teda 10kg žrádla denně nesežerou, je to nějak moc, že bych je trápila hlady? A když jim dám trávy víc, stejně ji nechají. Tlusté tedy nejsou, ale zase tak hubené taky ne... Já jim to ale nevážím, třeba nemám odhad.

Všechny kozí kuchaře zdravím,
když jsem četla příspěvky nademnou, v duchu jsem si říkala-chudáci naše kozeny !!! celý rok žerou stejně, jen v zimě chybí tráva. Rodíme leden-únor a ještě teď holky nadojí kolem 3 litrů, prvničky kolem 2 litrů. Super povídání pana Ivana mě tedy uklidnilo a můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že je to zřejmě tak, jak píše. Koz dojíme 26, jsou ustájené ve třech skupinách, žerou na dojící lavici a pak ještě v davu ze společného koryta a nikdy se nám nestalo, že by nechtěly žrát, nebo pít. Pijí obyčejnou vodu z velkého kýble. Možná jim zvyšuje apetit jejich hamižnost, aby každá sežrala víc než sousedka ve stádě. Krmíme mačkaný oves s ječmenem 1:1, přidáváme mláto- kolik ojemu jádra, tolik mláta a přidáváme každé dojnici malou hrstečku mačkaných sojových bobů. Na stejné směsi odchováváme i plemenná kozlata a vše je bez problémů. Liz pro kozy mají at libitum celoročně.Po ranním dojení a krmení jdou na pastvinu, kde mají v krmelci i seno, večer domů, podojit, směs jádra s mlátem, seno, vodu a dobrou noc. Zvířata máme jako fík, pěkně v kondici a spokojenost na všech frontách . tolik náš recept na "spokojenou kozu i farmáře". pěkný den všem přeje Jahůdka.

Odkdy dáváte, prosím, kůzlatům vločky? Potřebovala bych dokrmovat kůzlata od prvničky, je po porodu trochu špatná a má málo mléka - doufám, že se to brzy zlepší (špatně jí to tráví a málo žere, jádro vůbec). Mám jen ječmenné vločky (oves teď nemohu sehnat, pojedu si pro letošní, ale ten bude zatím asi moc čerstvý). Uvažovala jsem spíš o šrotu, jestli nebude pro malé lepší. Vločky už zkoušejí, ale moc je zatím nežerou. Bude jim v pondělí měsíc.

Kozlata žerou současně s matkami, takže od takového 14.dne od narození už začínají ochutnávat, co si to ty mámy dávají za dobrotu.Hlavní složkou jejich potravy je však samozřejmě mléko. Neděláme ani žádné školky, ani probíhačky pro kozlátka. Nejraději jsou ve stádě ostatních matek a vrstevníků.Jen je nutné mít dostatečně dlouhá koryta, nebo prostor na krmení, jinak kozlata nemají šanci se k jádru probojovat. Šrot je velmi prašný, lepí se jim v tlamičce, v nose. Nám se neosvědčil. Taky existují všelijaké granulky pro kozlata-startéry, které příznivě ovlivňují vývoj sliznice bachoru.Jádro začínají žrát postupně, s přibývajícím věkem, kdy ho dokáží už strávit.Přesně Vám to však říci neumím-nejsem odborník, ale v odborné literatuře to jistě najdete.Přeji hodně úspěchů. Jahůdka

Mám jen dvě kozy a jedná se o mladou kozu, která porodila dva kozlíky. Není problém oddělit ji s kůzlaty od její mámy se starším kozlíkem, kteří by jim vše sežrali. Jedná mi o to, že mladá matka, prvnička, toho momentálně moc nesežere a mám pocit, že má málo mléka, tak jsem chtěla kozlíkům přilepšit, ale nevím, jestli je to nutné. Když jim dám dohromady v misce jádro, žerou to společně a koza jim to nesežere, bohužel se do toho moc nehrne, ale zatím ani kozlíci moc ne. O startéru jsem slyšela, že se dává hlavně mladým kozičkám, aby z nich vyrostly dobré dojnice, tak nevím, jestli je to nutné i pro kozlíky (ráda bych, aby nebyli na pekáč, ale vzal si je někdo na chov či výpas). Dnes jim je měsíc a pozoruju, že už se umí i slušně sami pást, narozdíl od předchozích dní o víkendu měli celkem nacpaná bříška, tak doufám, že budou přibývat normálně. Zůstanu tedy u vločkovaného obilí, šrot shánět nebudu.