Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239
Prosim o radu. Letos jsme zbudovali novou ohradu pro zvířátka a tím rozšířili pastvu. Část pozemku je trvale ve stínu a je tam vlhko, podle mne by to potřebovalo povápnit. Lidičky jak a kdy vápníte ? Přece to nelze povápnit a nechat tam volný vstup zvířatům. Mohu novou ohradu uzavřít a nechat je ve staré ohradě, u nás je i teď trávy dost a seno volně k dispozici. Ale když to ted povápním, lze tam na jaře pustit zvířata? Možná, že myslím úplně blbě, ale JAK A ČÍM trochu zkultůrnit kus pozemku, je tam mech, šťovíky a kopřivy. ( Já nikdy nezasadila ani mrkev, půda je pro mne Španělská vesnice). Máme jen oveny a kozeny. Ď Ludmila
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.28.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosim o radu. Letos jsme zbudovali novou ohradu pro zvířátka a tím rozšířili pastvu. Část pozemku je trvale ve stínu a je tam vlhko, podle mne by to potřebovalo povápnit. Lidičky jak a kdy vápníte ? Přece to nelze povápnit a nechat tam volný vstup zvířatům. Mohu novou ohradu uzavřít a nechat je ve staré ohradě, u nás je i teď trávy dost a seno volně k dispozici. Ale když to ted povápním, lze tam na jaře pustit zvířata? Možná, že myslím úplně blbě, ale JAK A ČÍM trochu zkultůrnit kus pozemku, je tam mech, šťovíky a kopřivy. ( Já nikdy nezasadila ani mrkev, půda je pro mne Španělská vesnice). Máme jen oveny a kozeny. Ď Ludmila
Koze kopřivy chutnaji vápnit mužete před zimou a na jaře se mužou zase pást
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.134.85
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosim o radu. Letos jsme zbudovali novou ohradu pro zvířátka a tím rozšířili pastvu. Část pozemku je trvale ve stínu a je tam vlhko, podle mne by to potřebovalo povápnit. Lidičky jak a kdy vápníte ? Přece to nelze povápnit a nechat tam volný vstup zvířatům. Mohu novou ohradu uzavřít a nechat je ve staré ohradě, u nás je i teď trávy dost a seno volně k dispozici. Ale když to ted povápním, lze tam na jaře pustit zvířata? Možná, že myslím úplně blbě, ale JAK A ČÍM trochu zkultůrnit kus pozemku, je tam mech, šťovíky a kopřivy. ( Já nikdy nezasadila ani mrkev, půda je pro mne Španělská vesnice). Máme jen oveny a kozeny. Ď Ludmila
Mechu se nezbavíte jinak, než že ho z trávníku vyhrabete hráběmi (to je teda makačka ) nebo branami . Dělá se to na jaře než začne růst tráva. Šťovíky a kopřivy bych neřešila, kozy si s nimi poradí, nezlikvidují to úplně, ale už to nebude pole šťovíku. Pastva v kombinaci se sečením dělá s porostem divy, jen to pár sezon trvá.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.140
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosim o radu. Letos jsme zbudovali novou ohradu pro zvířátka a tím rozšířili pastvu. Část pozemku je trvale ve stínu a je tam vlhko, podle mne by to potřebovalo povápnit. Lidičky jak a kdy vápníte ? Přece to nelze povápnit a nechat tam volný vstup zvířatům. Mohu novou ohradu uzavřít a nechat je ve staré ohradě, u nás je i teď trávy dost a seno volně k dispozici. Ale když to ted povápním, lze tam na jaře pustit zvířata? Možná, že myslím úplně blbě, ale JAK A ČÍM trochu zkultůrnit kus pozemku, je tam mech, šťovíky a kopřivy. ( Já nikdy nezasadila ani mrkev, půda je pro mne Španělská vesnice). Máme jen oveny a kozeny. Ď Ludmila
Já bych tu zvěř dal do té nové ohrady se šťovíky, kopřivami a mechem, v co největší koncentraci a nechal je tam co nejdýl. Šťovíky sežerou, jak kopřivy přejde první mrazík, což už asi bylo, tak je kozy sežerou taky, při velké koncentraci mech roztrhají kopýtky, tím že skoušou trávu až na drn se na mech dostane sluníčko a chcípne. Pozemek sami pohnojí a vápnit se klidně může na sníh. Na jaře možná přisít trochu travního semene, na pohnojeném pozemku kozy a ovce zašlapou semena do země a do dvou let tam bude anglický trávník.
Ivan
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já bych tu zvěř dal do té nové ohrady se šťovíky, kopřivami a mechem, v co největší koncentraci a nechal je tam co nejdýl. Šťovíky sežerou, jak kopřivy přejde první mrazík, což už asi bylo, tak je kozy sežerou taky, při velké koncentraci mech roztrhají kopýtky, tím že skoušou trávu až na drn se na mech dostane sluníčko a chcípne. Pozemek sami pohnojí a vápnit se klidně může na sníh. Na jaře možná přisít trochu travního semene, na pohnojeném pozemku kozy a ovce zašlapou semena do země a do dvou let tam bude anglický trávník.
Ivan
Děkuji za rady k nezaplacení, Vy snad víte a umíte úplně všechno. Jedná se o menší ohradu, asi 100 m x 40m , takže bych se vyprdla hrabat a hrabat, to tam raději necham volný přístup 50 ks slepicím, ať mě pomohou .Na jaře zkusíme roztrhat bránami. Už jdu tu zvěř i veškerou haveť přehnat do nové ohrady, budou se na mě zobit, a to mééééé a béééé budu muset chvíli vydržet. V nové ohradě nemají přístup k senu, tak hlad je donutí a večer je vezmu domů. Díky Ludmila
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.134.119
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji za rady k nezaplacení, Vy snad víte a umíte úplně všechno. Jedná se o menší ohradu, asi 100 m x 40m , takže bych se vyprdla hrabat a hrabat, to tam raději necham volný přístup 50 ks slepicím, ať mě pomohou .Na jaře zkusíme roztrhat bránami. Už jdu tu zvěř i veškerou haveť přehnat do nové ohrady, budou se na mě zobit, a to mééééé a béééé budu muset chvíli vydržet. V nové ohradě nemají přístup k senu, tak hlad je donutí a večer je vezmu domů. Díky Ludmila
Tak idylicky jako Ivan bych to neviděla. Šťovík ani kopřivy v příliš zralém a suchém stavu už nesežerou celé, pohříchu ani dost dobře nepolámou. Ne nadarmo se taky říká, že ovčičky mají zlaté nožičky - v tom smyslu, že neničí drn, a proto také mech zůstane mechem, pokud byste si ovšem nedala další práci a než napadne sníh je nekošárovala. Takže to asi zbude na ty brány! I když - přála bych vám vidět loni a předloni našeho souseda. Má loučku jen o málo menší než vy a taky se mu zdála zamechovaná. Pustil se do toho hraběma a jak to mydlil! Dělal to nadvakrát, protože první jaro to celé nestihl, však má taky sedmdesátku už dávno za sebou. Holt staří lidi jsou někdy k neutahání.
S tím přísevem nevím. Ve velkém se to dělá zvláštními secími stroji uzpůsobenými na přísev do drnu a celý zásah obsahuje několik operací. Nejsem si vůbec jistá, jestli by to nahradilo jen bájočko poházení pozemku travním semínkem, které je navíc dost drahé. S čím ale zkušenosti mám dobré a letité, to je samoobnova porostu pastvou a sečí. Máme přes třista hektarů luk a pastvin a když jsme je přebírali, některé parcely byly v žalostném stavu. Šťovíku, kopřiv, bodláků a lopuchů po hlavu, někde zas porost řídký a nízký tak, že v červnu sahal s bídou do půl lýtek. Neměli jsme čas ani peníze na nějakou speciální obnovu porostu, měli jsme za úkol jediné - sehnat dost dobytka, aby nám zelenou hmotu zlikvidoval jakýmkoliv způsobem a aby nám to kompetentní orgány uznaly jako sklizené a vyplatily nám dotace. Povedlo se první rok, povedlo se druhý rok a když jsme třetí rok rozšiřovali ohrady, nemohli jsme si nevšimnout, jak je pasený porost jiný než pouze sečený - plevele sice nezmizely, ale už to nebyly ty souvislé neproniknutelné džungle, už to byla jen součást pestrého lučního společenstva, objevila se do té doby chybějící bílá jetelina, porost zhoustl a zbujněl, rozkvetl... Jestli vám tedy můžu radit: paste a sečte na střídačku, na jaře smykujte, po pastvě sečte nebo mulčujte nedopasky a louka se vám za péči sama odmění!
Jiřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak idylicky jako Ivan bych to neviděla. Šťovík ani kopřivy v příliš zralém a suchém stavu už nesežerou celé, pohříchu ani dost dobře nepolámou. Ne nadarmo se taky říká, že ovčičky mají zlaté nožičky - v tom smyslu, že neničí drn, a proto také mech zůstane mechem, pokud byste si ovšem nedala další práci a než napadne sníh je nekošárovala. Takže to asi zbude na ty brány! I když - přála bych vám vidět loni a předloni našeho souseda. Má loučku jen o málo menší než vy a taky se mu zdála zamechovaná. Pustil se do toho hraběma a jak to mydlil! Dělal to nadvakrát, protože první jaro to celé nestihl, však má taky sedmdesátku už dávno za sebou. Holt staří lidi jsou někdy k neutahání.
S tím přísevem nevím. Ve velkém se to dělá zvláštními secími stroji uzpůsobenými na přísev do drnu a celý zásah obsahuje několik operací. Nejsem si vůbec jistá, jestli by to nahradilo jen bájočko poházení pozemku travním semínkem, které je navíc dost drahé. S čím ale zkušenosti mám dobré a letité, to je samoobnova porostu pastvou a sečí. Máme přes třista hektarů luk a pastvin a když jsme je přebírali, některé parcely byly v žalostném stavu. Šťovíku, kopřiv, bodláků a lopuchů po hlavu, někde zas porost řídký a nízký tak, že v červnu sahal s bídou do půl lýtek. Neměli jsme čas ani peníze na nějakou speciální obnovu porostu, měli jsme za úkol jediné - sehnat dost dobytka, aby nám zelenou hmotu zlikvidoval jakýmkoliv způsobem a aby nám to kompetentní orgány uznaly jako sklizené a vyplatily nám dotace. Povedlo se první rok, povedlo se druhý rok a když jsme třetí rok rozšiřovali ohrady, nemohli jsme si nevšimnout, jak je pasený porost jiný než pouze sečený - plevele sice nezmizely, ale už to nebyly ty souvislé neproniknutelné džungle, už to byla jen součást pestrého lučního společenstva, objevila se do té doby chybějící bílá jetelina, porost zhoustl a zbujněl, rozkvetl... Jestli vám tedy můžu radit: paste a sečte na střídačku, na jaře smykujte, po pastvě sečte nebo mulčujte nedopasky a louka se vám za péči sama odmění!
Jiřina
Tak to dopadá, když bez patřičného vzdělání k půdě a zvířátkům fušuji do čehokoliv. Říkává se devatero řemesel a desátá žebrota - ale když mě to tak se zvířatama baví.
Louky nepasené jsme letos sekli dokonce 3x. Nedopasky se sekly 2x a tento pozemek co jsme letos oplotili jsme každoročně sekli 2x, nechali zavadnout a ručně vyváželi na hromadu. Proto jsme jej oplotili, aby nam zvířata trochu ulehčila práci. Pozemek je trvale ve stínu kolem potoka a i v létě ranní rosa nikdy neuschne proto nečekám žádný zázrak. Nevěděla jsem kdy mám povápnit. Takže jak napadne první sníh bude se vápnit a zvířata tam již nepustím, pak skloubím Vase rady a neni možné aby zvířata trochu trávy nezežraly a za čas to nevypadalo trochu k světu. Děkuji Ludmila
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.140
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak idylicky jako Ivan bych to neviděla. Šťovík ani kopřivy v příliš zralém a suchém stavu už nesežerou celé, pohříchu ani dost dobře nepolámou. Ne nadarmo se taky říká, že ovčičky mají zlaté nožičky - v tom smyslu, že neničí drn, a proto také mech zůstane mechem, pokud byste si ovšem nedala další práci a než napadne sníh je nekošárovala. Takže to asi zbude na ty brány! I když - přála bych vám vidět loni a předloni našeho souseda. Má loučku jen o málo menší než vy a taky se mu zdála zamechovaná. Pustil se do toho hraběma a jak to mydlil! Dělal to nadvakrát, protože první jaro to celé nestihl, však má taky sedmdesátku už dávno za sebou. Holt staří lidi jsou někdy k neutahání.
S tím přísevem nevím. Ve velkém se to dělá zvláštními secími stroji uzpůsobenými na přísev do drnu a celý zásah obsahuje několik operací. Nejsem si vůbec jistá, jestli by to nahradilo jen bájočko poházení pozemku travním semínkem, které je navíc dost drahé. S čím ale zkušenosti mám dobré a letité, to je samoobnova porostu pastvou a sečí. Máme přes třista hektarů luk a pastvin a když jsme je přebírali, některé parcely byly v žalostném stavu. Šťovíku, kopřiv, bodláků a lopuchů po hlavu, někde zas porost řídký a nízký tak, že v červnu sahal s bídou do půl lýtek. Neměli jsme čas ani peníze na nějakou speciální obnovu porostu, měli jsme za úkol jediné - sehnat dost dobytka, aby nám zelenou hmotu zlikvidoval jakýmkoliv způsobem a aby nám to kompetentní orgány uznaly jako sklizené a vyplatily nám dotace. Povedlo se první rok, povedlo se druhý rok a když jsme třetí rok rozšiřovali ohrady, nemohli jsme si nevšimnout, jak je pasený porost jiný než pouze sečený - plevele sice nezmizely, ale už to nebyly ty souvislé neproniknutelné džungle, už to byla jen součást pestrého lučního společenstva, objevila se do té doby chybějící bílá jetelina, porost zhoustl a zbujněl, rozkvetl... Jestli vám tedy můžu radit: paste a sečte na střídačku, na jaře smykujte, po pastvě sečte nebo mulčujte nedopasky a louka se vám za péči sama odmění!
Jiřina
Zdravím Jiřinko. Ano napsal jsem to idylicky, ale v podstatě se shodneme (cituji):"pasený porost jiný než pouze sečený - plevele sice nezmizely, ale už to nebyly ty souvislé neproniknutelné džungle, už to byla jen součást pestrého lučního společenstva, objevila se do té doby chybějící bílá jetelina, porost zhoustl a zbujněl, rozkvetl... " Přehnal jsem to "do dvou let", ty tři roky jsou určitě správnější.
A ovečky a koza sice zralý šťovík ani kopřivy nesežere, ale okoušou odkvetlé květy se semínky. Kdysi jsem šel se stádem koz na pastvu po prvním mrazíku a ony se mi vrhly do kopřiv a žraly konce se semeny s takovou chutí, že jsem neodolal, utrhl konec kopřivy a pustil se do semínek taky. Naprostá mňamka, chutnalo to jako mák. A když nejsou semínka, šťovík i kopřiva se nerozšiřují a ......
A co se týká přísevu, tipuju, že ta ohrada má tak kolem půl hektaru, maximálně hektar. Takže 2 kila pastevní směsi po stovce tam nadělají parády... Já jsem takhle osel asi s pěti kily hektar, rozhozem rukou naširoko do strniště a pustit zvěř. Druhý rok už se tam dalo upatrně pást, přisel jsem asi 2 kila na místa, co jsem vynechal a letos už se tam uživilo stádo.
Ivan
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.217.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosim o radu. Letos jsme zbudovali novou ohradu pro zvířátka a tím rozšířili pastvu. Část pozemku je trvale ve stínu a je tam vlhko, podle mne by to potřebovalo povápnit. Lidičky jak a kdy vápníte ? Přece to nelze povápnit a nechat tam volný vstup zvířatům. Mohu novou ohradu uzavřít a nechat je ve staré ohradě, u nás je i teď trávy dost a seno volně k dispozici. Ale když to ted povápním, lze tam na jaře pustit zvířata? Možná, že myslím úplně blbě, ale JAK A ČÍM trochu zkultůrnit kus pozemku, je tam mech, šťovíky a kopřivy. ( Já nikdy nezasadila ani mrkev, půda je pro mne Španělská vesnice). Máme jen oveny a kozeny. Ď Ludmila
Mě také napadlo, jestli by nebylo vhodné pozemek kde je dost mechu nahnojit dusíkatým hnojivem. Tráva začne růst bujněji a mech nebude mít šanci.
Tak jestli jste ještě nehnojili tak to doporučuju, kór jestli je to starý drn, tak trocha hnojiva udělá divy.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mě také napadlo, jestli by nebylo vhodné pozemek kde je dost mechu nahnojit dusíkatým hnojivem. Tráva začne růst bujněji a mech nebude mít šanci.
Tak jestli jste ještě nehnojili tak to doporučuju, kór jestli je to starý drn, tak trocha hnojiva udělá divy.
Já nemohu radit ,ale jenom má zkušenost. Máme ovce a kozy a pustila jsem je na pastvu kde bylo vše včetně kopřiv a už není po kopřivě ani památky.Ale v každém případě se mi pastva jeví jako nejpřirozenější. Celý pozemek je krásný a já nemusím na podzim hrabat a sbírat popadané ovoce. A tím ,že ovoce naspadne najednou ,tak si na ně holky zvyknou a ani se nepos... . Přeji hezký den. Renata
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.128
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím Jiřinko. Ano napsal jsem to idylicky, ale v podstatě se shodneme (cituji):"pasený porost jiný než pouze sečený - plevele sice nezmizely, ale už to nebyly ty souvislé neproniknutelné džungle, už to byla jen součást pestrého lučního společenstva, objevila se do té doby chybějící bílá jetelina, porost zhoustl a zbujněl, rozkvetl... " Přehnal jsem to "do dvou let", ty tři roky jsou určitě správnější.
A ovečky a koza sice zralý šťovík ani kopřivy nesežere, ale okoušou odkvetlé květy se semínky. Kdysi jsem šel se stádem koz na pastvu po prvním mrazíku a ony se mi vrhly do kopřiv a žraly konce se semeny s takovou chutí, že jsem neodolal, utrhl konec kopřivy a pustil se do semínek taky. Naprostá mňamka, chutnalo to jako mák. A když nejsou semínka, šťovík i kopřiva se nerozšiřují a ......
A co se týká přísevu, tipuju, že ta ohrada má tak kolem půl hektaru, maximálně hektar. Takže 2 kila pastevní směsi po stovce tam nadělají parády... Já jsem takhle osel asi s pěti kily hektar, rozhozem rukou naširoko do strniště a pustit zvěř. Druhý rok už se tam dalo upatrně pást, přisel jsem asi 2 kila na místa, co jsem vynechal a letos už se tam uživilo stádo.
Ivan
Není mokrý pozemek vhodný pro chov motolice bahenní , a jiných breberek ? Ted se tedy ptám chytřejších . Každopádně bych dala bacha, aby na pozemku, kam pouštíte dobytek, nebyly plochy stojaté vody. Pokud je to jen vlhčí, snad to tolik nevadí.. Hnojení i povápnění podpoří životaschopnost ušlechtilejších druhů trav a ty budou mít více síly bojovat s mechem. Mech z trávníku bych dnes už vyhrabávala jen z donucení a s pistolí u hlavy. Je to práce pro otroky nebo úplné masochisty. Brr.helena
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Není mokrý pozemek vhodný pro chov motolice bahenní , a jiných breberek ? Ted se tedy ptám chytřejších . Každopádně bych dala bacha, aby na pozemku, kam pouštíte dobytek, nebyly plochy stojaté vody. Pokud je to jen vlhčí, snad to tolik nevadí.. Hnojení i povápnění podpoří životaschopnost ušlechtilejších druhů trav a ty budou mít více síly bojovat s mechem. Mech z trávníku bych dnes už vyhrabávala jen z donucení a s pistolí u hlavy. Je to práce pro otroky nebo úplné masochisty. Brr.helena
Helenko,
pistoli nevlastníme - tak donucovací prostředek na hrabání padá. Hrábě ano, ale hrabat ručně nebudu. I když se říká, že ženská je slepice, tak to přenechám opravdickým slepicím. Teď tam mají ráj - těch žížal. A manžel pod stromek dostane nové brány za malý traktůrek. Na pozemku žádná stojatá voda není.Pozemek je kolem potoka, břehy potoka min 2,5 metru vysoké. Přes vysoké, husté stromy lemující potok se nemůže sluníčko proklubat, tak je tam pouze vlhko. Ale diky Ludmila
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.150.189
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Není mokrý pozemek vhodný pro chov motolice bahenní , a jiných breberek ? Ted se tedy ptám chytřejších . Každopádně bych dala bacha, aby na pozemku, kam pouštíte dobytek, nebyly plochy stojaté vody. Pokud je to jen vlhčí, snad to tolik nevadí.. Hnojení i povápnění podpoří životaschopnost ušlechtilejších druhů trav a ty budou mít více síly bojovat s mechem. Mech z trávníku bych dnes už vyhrabávala jen z donucení a s pistolí u hlavy. Je to práce pro otroky nebo úplné masochisty. Brr.helena
Hnojení dusíkem hlavně podpoří životaschopnost kopřiv a šťovíku, což jsou indikátory na dusík už bohatého prostředí. Vápnění na šťovík se doporučuje, na kopřivy nepůsobí. Když máme mezi parcelami i část zastíněnou, je to výhoda, vzpomeňme na letošní suchý a parný červenec, kdy některé slunečné plochy byly suché natroud. Jinak soudím, že popsaná péče o pozemky je nejen dostačující, ale přímo příkladná, stádo v sezoně eliminuje dřinu a smysluplně využije zelenou hmotu a porost se změní ke spokojenosti svých hospodářů i čtyřnohých pečovatelů. A ještě poznatek dvou minulých let, kdy jsem denodenně doprovázela své kozeny na pastvě: kozy žerou i kopřivy i šťovík i pcháč i bodláky v jakékoliv fázi růstu a zralosti (samozřejmě úplně suché ne)
Jiřina