Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

18.1.2007 11:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.195.170

Chtěla bych se vás zepta, jestli se dají nějaké bylinky v sušené formě přikrmovat kozám. Koně průběžně dostávají lipový květ, list kopřivy, mátu, heřmánek, sekaný plod šípku včetně zrníček, ostropestřec mariánský drcená semínka, květ sedmikrásky, matřídouška, třapatku květ, jitrocel list, kontryhel, list i květ pampelišky, levanduli, šalvěj, list maliníku případně další , záleží co se děje. Samozřejmě ne všechno najednou, ale dle potřeb bábinek. Je možné takto vylepšit krmnou dávku i kozenám a beránkovi, případně jaké by bylo množství na kus. Dále, jestli je možný výsev bylinek přímo na pastvu s trávní směsí, že by si vybraly čerstvé
a na co mají chuť, ale pak mám obavu, aby se nějak nepředávkovaly, když k nim budou mít neustálý přístup, většina bylinek je silně aromatických. Ještě poprosim o radu, jakým rostlinám se vyhýbat
na pastvě (třezalka, pryskyřník, ... ), jaké jsou pro ně jedovaté, pak jak
se zabvit pryskyřníku (pravidelné kosení zřejmě nestačí) a jestli se mu kozeny budou instinktivně vyhýbat, nebo hrozí nebezpečí otravy. Zatím
se přepásalo v době květu pryskyřníku na malém pozemku, ale mám
v plánu na jaro mobilní kovové oplůtky, ráda bych jim dopřála víc prostoru. Existuje nějaký seznam vet. homeopatik pro kozy,
nebo máte nějaká osvědčená jako první pomoc, než dorazí třeba veterinář? Děkuji za rady a zkušenosti Věrča (křižovatka)

Neregistrovaný uživatel

18.1.2007 15:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chtěla bych se vás zepta, jestli se dají nějaké bylinky v sušené formě přikrmovat kozám. Koně průběžně dostávají lipový květ, list kopřivy, mátu, heřmánek, sekaný plod šípku včetně zrníček, ostropestřec mariánský drcená semínka, květ sedmikrásky, matřídouška, třapatku květ, jitrocel list, kontryhel, list i květ pampelišky, levanduli, šalvěj, list maliníku případně další , záleží co se děje. Samozřejmě ne všechno najednou, ale dle potřeb bábinek. Je možné takto vylepšit krmnou dávku i kozenám a beránkovi, případně jaké by bylo množství na kus. Dále, jestli je možný výsev bylinek přímo na pastvu s trávní směsí, že by si vybraly čerstvé
a na co mají chuť, ale pak mám obavu, aby se nějak nepředávkovaly, když k nim budou mít neustálý přístup, většina bylinek je silně aromatických. Ještě poprosim o radu, jakým rostlinám se vyhýbat
na pastvě (třezalka, pryskyřník, ... ), jaké jsou pro ně jedovaté, pak jak
se zabvit pryskyřníku (pravidelné kosení zřejmě nestačí) a jestli se mu kozeny budou instinktivně vyhýbat, nebo hrozí nebezpečí otravy. Zatím
se přepásalo v době květu pryskyřníku na malém pozemku, ale mám
v plánu na jaro mobilní kovové oplůtky, ráda bych jim dopřála víc prostoru. Existuje nějaký seznam vet. homeopatik pro kozy,
nebo máte nějaká osvědčená jako první pomoc, než dorazí třeba veterinář? Děkuji za rady a zkušenosti Věrča (křižovatka)

Bylinkami velmi ráda v případě potřeby zasahuji, ale nedávám jim to žrát, připravím nálev nebo odvar - podle byliny, případně přidám i tinkturu. Takhle máte aspoň přibližnou představu, kolik účinné látky se do nemocného organismu dostalo, navíc je to v koncentrovanějším stavu - to je výhoda při nechutenství, kdy zvíře by do sebe nedostalo tolik rostliny, kolik potřebuje účinné látky. Kozy mají bylinky velmi rády, ale ještě jsem nezkoušela dát jim třeba hrst lipového květu. Naše louky i seno z nich obsahují dost bylin a s tím se spokojím. Kozeny od jara do podzima pasu, ohradník nemám a tak mám možnost pozorovat, co holkám šmakuje. Pampeliška, jitrocel, kontryhel, maliny, kopřivy, šípky, hložinky, to všechno jim jede, bezkonkurenčně černý bez - všechny části keře, třezalku spásají bez problémů - nikdy neměly růžové mléko, jak se traduje, ani problémy s fotosenzibilizací. Pryskyřník je rostlina problematická, i toho si semtam uzobnou, ale tak nějak v normě, nemáme příliš pryskyřníku na loukách. Jedovatá látka pryskyřníku působí nejen po požití, ale i zevně - nadělají se puchýře. Sušením se však rozkládá a v seně je pryskyřník naprosto neškodný. Přeceňuje se jedovatost přesličky - rolní jedovatá není, pozor na lesní a mokřadní druhy - ty jedovaté jsou. Pozor se musí dávat na pelyněk a vratič. Na udržovaných loukách se tyto rostliny vyskytují ve snesitelné míře, ale máte-li nějaký zanedbanější pozemek nebo třeba na příkopech, tam toho může být dost. Takové klackovaté seno sice kozy rády křoupou, ale březím zvířatům to může způsobit potrat. Nebřezím zvířatům to nevadí, naopak podporuje to žravost a vyhání střevní cizopasníky.
Bylinky, které mám v zásobě: při trávicích obtížích - kmín, fenykl, dubovou kůru, řepík, pískavici řecké seno, puškvorec, co nenajdu na louce - nakoupím. Doporučené dávkování byliny pro lidi automaticky násobím dvěma, koza je sice přibližně stejná váhová kategorie jako člověk, ale jako býložravec než to prožene všema těma žaludkama, tak se jí tam něco "poztrácí" , tak proto krát dvě. Při gynekologických potížích - kontryhel, žebříček, hluchavku, měsíček, při zadrženém lůžku už zmíněný vratič - na ten musím pamatovat a v létě si ho nachystat, ten by mi asi v lékárně neprodali. Na otevřené rány jitrocel, heřmánek, třezalku, měsíček, na boule a zhmožděniny kostival a kaštany. Když kašlou - sirup z jitrocele, mateřídoušky a divizny přidaný do čaje z týchž bylin. S homeopatiky zkušenosti nemám. Jinak největší riziko otrav podle mě hrozí v zahrádkách - spousta pěstovaných rostlin je nějakou mírou nebezpečných, kozy s nimi nemají zkušenosti a vytvoření takové vlastní zkušenosti někdy může být bolestné, někdy dokonce fatální.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

18.1.2007 17:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.195.170

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bylinkami velmi ráda v případě potřeby zasahuji, ale nedávám jim to žrát, připravím nálev nebo odvar - podle byliny, případně přidám i tinkturu. Takhle máte aspoň přibližnou představu, kolik účinné látky se do nemocného organismu dostalo, navíc je to v koncentrovanějším stavu - to je výhoda při nechutenství, kdy zvíře by do sebe nedostalo tolik rostliny, kolik potřebuje účinné látky. Kozy mají bylinky velmi rády, ale ještě jsem nezkoušela dát jim třeba hrst lipového květu. Naše louky i seno z nich obsahují dost bylin a s tím se spokojím. Kozeny od jara do podzima pasu, ohradník nemám a tak mám možnost pozorovat, co holkám šmakuje. Pampeliška, jitrocel, kontryhel, maliny, kopřivy, šípky, hložinky, to všechno jim jede, bezkonkurenčně černý bez - všechny části keře, třezalku spásají bez problémů - nikdy neměly růžové mléko, jak se traduje, ani problémy s fotosenzibilizací. Pryskyřník je rostlina problematická, i toho si semtam uzobnou, ale tak nějak v normě, nemáme příliš pryskyřníku na loukách. Jedovatá látka pryskyřníku působí nejen po požití, ale i zevně - nadělají se puchýře. Sušením se však rozkládá a v seně je pryskyřník naprosto neškodný. Přeceňuje se jedovatost přesličky - rolní jedovatá není, pozor na lesní a mokřadní druhy - ty jedovaté jsou. Pozor se musí dávat na pelyněk a vratič. Na udržovaných loukách se tyto rostliny vyskytují ve snesitelné míře, ale máte-li nějaký zanedbanější pozemek nebo třeba na příkopech, tam toho může být dost. Takové klackovaté seno sice kozy rády křoupou, ale březím zvířatům to může způsobit potrat. Nebřezím zvířatům to nevadí, naopak podporuje to žravost a vyhání střevní cizopasníky.
Bylinky, které mám v zásobě: při trávicích obtížích - kmín, fenykl, dubovou kůru, řepík, pískavici řecké seno, puškvorec, co nenajdu na louce - nakoupím. Doporučené dávkování byliny pro lidi automaticky násobím dvěma, koza je sice přibližně stejná váhová kategorie jako člověk, ale jako býložravec než to prožene všema těma žaludkama, tak se jí tam něco "poztrácí" , tak proto krát dvě. Při gynekologických potížích - kontryhel, žebříček, hluchavku, měsíček, při zadrženém lůžku už zmíněný vratič - na ten musím pamatovat a v létě si ho nachystat, ten by mi asi v lékárně neprodali. Na otevřené rány jitrocel, heřmánek, třezalku, měsíček, na boule a zhmožděniny kostival a kaštany. Když kašlou - sirup z jitrocele, mateřídoušky a divizny přidaný do čaje z týchž bylin. S homeopatiky zkušenosti nemám. Jinak největší riziko otrav podle mě hrozí v zahrádkách - spousta pěstovaných rostlin je nějakou mírou nebezpečných, kozy s nimi nemají zkušenosti a vytvoření takové vlastní zkušenosti někdy může být bolestné, někdy dokonce fatální.
Jiřina

Je, to byla vyčerpávající odpověď . Děkuju
Ještě jak se odstraní pryskyřník, souvisí to s kyselostí půdy?
Nejsou to moje pozemky, takže toho moc nenadělám, jen pro případ,
že se k nějakým dostanu do budoucna a musela bych to řešit,
jak s tím plevelem pryč. Ještě mě zaujala informace o tinkturách,
ředíte je při podávání vodou, nebo se dává přímo neředěná?
Věrča (křižovatka)

Neregistrovaný uživatel

19.1.2007 09:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.128

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je, to byla vyčerpávající odpověď . Děkuju
Ještě jak se odstraní pryskyřník, souvisí to s kyselostí půdy?
Nejsou to moje pozemky, takže toho moc nenadělám, jen pro případ,
že se k nějakým dostanu do budoucna a musela bych to řešit,
jak s tím plevelem pryč. Ještě mě zaujala informace o tinkturách,
ředíte je při podávání vodou, nebo se dává přímo neředěná?
Věrča (křižovatka)

Pryskyřník , mrcha,rád vodu, takže omezit lze pouze tak, že odvodníte. Vápnění mi moc nepomohlo, vysušení ano. Mě je jedno kuzle spásánim silně napadaného porostu otrávilo, - mělo puchýře po břiše, na očích, čumáčku, na uších , pak strupy a zaostávalo ve vývinu. Jinak dobrý. Vypadalo to jako alergie, hledala jsem všechny možné zdroje, pak jsem vystopovali, že si kuzlata hrála ve stráňce, kde ho bylo strašně moc. Jestli to žral, nebo se v tom jen povaloval... nevím. Bylo také hodně slunečné počasí a to pomáhá vytvoření puchýřů. Pryskyřníkem otrávené zvíře si spálí kůži. jedno uždíbnutí bych asi neřešila, ale většímu porosut už se vyhýbám obloukem a cíleně to suším . Já kozám dávám na chut celou zimu občas sušenou kopřivu a větvičky s listím.a jiná bylinky až při problémehc. podle lidských pravidel taky koňský dávky. Pevné zdraví všech . Róza je po tom větru nějaká divná. Slezlo jí břicho dolu, má oteklou pulinu, rodit má až za měsíc.No snad to bude dobrý..Helena

Neregistrovaný uživatel

19.1.2007 13:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.195.170

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pryskyřník , mrcha,rád vodu, takže omezit lze pouze tak, že odvodníte. Vápnění mi moc nepomohlo, vysušení ano. Mě je jedno kuzle spásánim silně napadaného porostu otrávilo, - mělo puchýře po břiše, na očích, čumáčku, na uších , pak strupy a zaostávalo ve vývinu. Jinak dobrý. Vypadalo to jako alergie, hledala jsem všechny možné zdroje, pak jsem vystopovali, že si kuzlata hrála ve stráňce, kde ho bylo strašně moc. Jestli to žral, nebo se v tom jen povaloval... nevím. Bylo také hodně slunečné počasí a to pomáhá vytvoření puchýřů. Pryskyřníkem otrávené zvíře si spálí kůži. jedno uždíbnutí bych asi neřešila, ale většímu porosut už se vyhýbám obloukem a cíleně to suším . Já kozám dávám na chut celou zimu občas sušenou kopřivu a větvičky s listím.a jiná bylinky až při problémehc. podle lidských pravidel taky koňský dávky. Pevné zdraví všech . Róza je po tom větru nějaká divná. Slezlo jí břicho dolu, má oteklou pulinu, rodit má až za měsíc.No snad to bude dobrý..Helena

Ať to dobře dopadne. Držim palce, aby to bylo na správný termín.
Včerejší počasí nám očesalo půl střechy, trochu polámalo ohradu, přerazilo a vyvrátilo několik stromů, jinak zvířata relativně (ťuk, ťuk) v pohodě. Akorát , jak tam lítaly protiprůvanový lamely, tak se občas holky lekly.
Šel by pryskyřník vyhubit nějakým herbicidem, teřba zahrádkářským round-upem? A za jak dlouho po aplikaci by tam případně mohly kozy nastoupit na pastvu. Má round-up nějaké vedlejší účinky,
když teřba koza sežere zavadlý plevel ošetřený tímto přípravkem.
díky Věrča (křižovatka)

Neregistrovaný uživatel

22.1.2007 07:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.128

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ať to dobře dopadne. Držim palce, aby to bylo na správný termín.
Včerejší počasí nám očesalo půl střechy, trochu polámalo ohradu, přerazilo a vyvrátilo několik stromů, jinak zvířata relativně (ťuk, ťuk) v pohodě. Akorát , jak tam lítaly protiprůvanový lamely, tak se občas holky lekly.
Šel by pryskyřník vyhubit nějakým herbicidem, teřba zahrádkářským round-upem? A za jak dlouho po aplikaci by tam případně mohly kozy nastoupit na pastvu. Má round-up nějaké vedlejší účinky,
když teřba koza sežere zavadlý plevel ošetřený tímto přípravkem.
díky Věrča (křižovatka)

To nevím, když už musím a plevel nelze přehlédnout ani z prvního patra a OPRAVDU překáží, používám motyčku. S chemií mi do baráku nikdo nesmí. Uplně stačí to, co do sebe nasoukám s jídlem. helena

Neregistrovaný uživatel

22.1.2007 11:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To nevím, když už musím a plevel nelze přehlédnout ani z prvního patra a OPRAVDU překáží, používám motyčku. S chemií mi do baráku nikdo nesmí. Uplně stačí to, co do sebe nasoukám s jídlem. helena

Pryskyřník.
Já s ním bojuji už dlouho. Na zahrádce jsem měla pás trávy ( více praskyřníku než trávy). Nemám tam zvířata, jen se zahrádka sekla. Udělala jsem pokus. Natáhla jsem v létě černou folii na jahody asi 3m šíře a 30m na délku a nechala jí tam celou zimu. Na jaře jsem lehce hráběmi vyhrabala všechny kořeny a zasela trávu Je to už dva roky, sem tam se mrcha objeví, ale je to pořád kvalitní tráva na sečení. Uvidíme na jak dlouho. V ohradách je také pryskyřník, ale kozeny i oveny se ho ani nedotknou, tráva kolem vyžraná a pryskyřník bují. Sečem,sečem a sečem. Čím má víc světla a vlkostí, tím se mu daří. Ve vysoké trávě není. S kůzlaty též není problém. Asi jim mamky vysvětlily, že se to nežere. Možná se budu jednou divit, až bude problém. Ludmila

Neregistrovaný uživatel

8.2.2007 22:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je, to byla vyčerpávající odpověď . Děkuju
Ještě jak se odstraní pryskyřník, souvisí to s kyselostí půdy?
Nejsou to moje pozemky, takže toho moc nenadělám, jen pro případ,
že se k nějakým dostanu do budoucna a musela bych to řešit,
jak s tím plevelem pryč. Ještě mě zaujala informace o tinkturách,
ředíte je při podávání vodou, nebo se dává přímo neředěná?
Věrča (křižovatka)

I u (kupovaných) tinktur násobím počet kapek dvěma a podávám většinou v čaji ze stejné byliny.
K tomu roundupu: já ho nepoužívám, ale pokud vím, tak se má aplikovat na povrch rostliny a čeká se, až rostlina zavadne a uschne. Zkušenosti s tím nemám, ale asi to trvá dost dlouho a zvíře bych k takové rostlině nepustila, takže kozky by zůstaly nějaký ten týden hlady (?)
Jiřina

Přidejte reakci

Přidat smajlík