Borovice jako krmivo pro ovce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte někdo dlouhodobé zkušenosti s přikrmováním jehličnany? Po orkánu zůstalo v lese hodně spadlých stromů, tak vozím ovcím větve borovice a vejmutovky. Hodím je na zahradu a ovce se mohou po tom utlouct. Oberou jehličí a z vejmutovky okoušou i kůru, smrk moc nechtějí. Zkoušela jsem i větve buku, jasanu, ale dávají přednost zelenému jehličí.
Nemůže jim to dlouhodobě uškodit? Jinak dostávají kvalitní seno, řepu s ovesným šrotem.

Není pro mě problém vám uvést, co obsahuje ta která léčivá rostlina, problém je, že většinou čerpám z literatury obsahující recepty pro lidi, což pro zvířata platí jen omezeně, je potřeba si to přizpůsobit. Zkuste to zkonzultovat na adrese bylináře, kterou tady někdo nedávno doporučoval, ale nevím, dobrého bylináře pro zvířata já osobně neznám.
K té borovici: obsahuje léčebně využitelnou silici a terpentýn, na jaře vit. C. Vnitřně se používá při zanětu průdušek k odhlenění, působí močopudně a fytoncidně - jako rostlinné antibiotikum. Zevně se používá k obkladům při revmatismu - prokrvuje kůži. Nesmí se používat při zánětu ledvin, žaludku a střev. Dlouhodobé a nadměrné používání dráždí vylučovací a trávicí soustavu. Tolik o borovici pro lidi.
Pro ovečky: přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně! Já jsem kdysi dala kozám smrk a evidentně jsem to přešvihla, podělaly se . Ale bylo to jen takové jednorázové, žádný dlouhodobý problém. Pavel Váňa však uvádí, že velký jednorázový příjem borovice může způsobit otravu s nutným výplachem žaludku. Tady jsem dost na rozpacích. Knížka je o léčení zvířat, ale jak jsem ji pročetla, připadá mi, že pan Váňa taky jen aplikoval své poznatky z léčení lidí na zvířata a přímých zkušeností s léčením zvířat moc nemá.
Shrnuji: Borovici můžete přidávat k obvyklému krmení jako podpůrný vitamínový prostředek v malých dávkách. Sledujte projevy trávení. S nástupem zeleného bych borovici vysadila.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Není pro mě problém vám uvést, co obsahuje ta která léčivá rostlina, problém je, že většinou čerpám z literatury obsahující recepty pro lidi, což pro zvířata platí jen omezeně, je potřeba si to přizpůsobit. Zkuste to zkonzultovat na adrese bylináře, kterou tady někdo nedávno doporučoval, ale nevím, dobrého bylináře pro zvířata já osobně neznám.
K té borovici: obsahuje léčebně využitelnou silici a terpentýn, na jaře vit. C. Vnitřně se používá při zanětu průdušek k odhlenění, působí močopudně a fytoncidně - jako rostlinné antibiotikum. Zevně se používá k obkladům při revmatismu - prokrvuje kůži. Nesmí se používat při zánětu ledvin, žaludku a střev. Dlouhodobé a nadměrné používání dráždí vylučovací a trávicí soustavu. Tolik o borovici pro lidi.
Pro ovečky: přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně! Já jsem kdysi dala kozám smrk a evidentně jsem to přešvihla, podělaly se . Ale bylo to jen takové jednorázové, žádný dlouhodobý problém. Pavel Váňa však uvádí, že velký jednorázový příjem borovice může způsobit otravu s nutným výplachem žaludku. Tady jsem dost na rozpacích. Knížka je o léčení zvířat, ale jak jsem ji pročetla, připadá mi, že pan Váňa taky jen aplikoval své poznatky z léčení lidí na zvířata a přímých zkušeností s léčením zvířat moc nemá.
Shrnuji: Borovici můžete přidávat k obvyklému krmení jako podpůrný vitamínový prostředek v malých dávkách. Sledujte projevy trávení. S nástupem zeleného bych borovici vysadila.
Jiřina

Já teda nevím, ale tady v Krušnohoří se před válkou seno prodávalo do podhůří. Co zbylo, dostala kráva (jako hodnotné zvíře), něco králíci (jako zdroj masa). Na kozu zůstalo jen to podřadné, co nikdo nechtěl, a pak sláma.
Ale na druhou stranu byly kozy celou zimu přikrmovány právě jehličím - v lese při zimním kácení byli zaměstnáni všichni chlapi ze vsi (možná až na faráře) a klest si nosili domů na topení - a jehličí a kůru z těchle větví dostala koza. Dědkové takhle přes zimu krmili kozy ještě dlouho po válce. Kozy byly v pořádku, kůzlata v dobrém stavu a mlíka dost.
Když mi bylo asi tak deset, motal jsem se okolo staré Grábnerky a její dcery (ostatně, Kučerka byla taky už stará - z pohledu mých tehdejších let) a pomáhal jim s kozama. Co jsem okoukal, praktikuju teď taky. Asi tak čtvrtinu až třetinu objemu tvoří jehličnany (většinou smrk, pak pichláč, něco douglaska, borovice jen občas - u nás je jí málo), zbytek seno. K tomu trochu tvrdého chleba, na večer hrst šrotu.
Jehličnany dělají problém jen na začátku - ale to platí i o jarním zeleném, o šrotu, o jabkách, a vůbec o všem novém. Začínat pomalu, pak dávku zvyšovat.
Igor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já teda nevím, ale tady v Krušnohoří se před válkou seno prodávalo do podhůří. Co zbylo, dostala kráva (jako hodnotné zvíře), něco králíci (jako zdroj masa). Na kozu zůstalo jen to podřadné, co nikdo nechtěl, a pak sláma.
Ale na druhou stranu byly kozy celou zimu přikrmovány právě jehličím - v lese při zimním kácení byli zaměstnáni všichni chlapi ze vsi (možná až na faráře) a klest si nosili domů na topení - a jehličí a kůru z těchle větví dostala koza. Dědkové takhle přes zimu krmili kozy ještě dlouho po válce. Kozy byly v pořádku, kůzlata v dobrém stavu a mlíka dost.
Když mi bylo asi tak deset, motal jsem se okolo staré Grábnerky a její dcery (ostatně, Kučerka byla taky už stará - z pohledu mých tehdejších let) a pomáhal jim s kozama. Co jsem okoukal, praktikuju teď taky. Asi tak čtvrtinu až třetinu objemu tvoří jehličnany (většinou smrk, pak pichláč, něco douglaska, borovice jen občas - u nás je jí málo), zbytek seno. K tomu trochu tvrdého chleba, na večer hrst šrotu.
Jehličnany dělají problém jen na začátku - ale to platí i o jarním zeleném, o šrotu, o jabkách, a vůbec o všem novém. Začínat pomalu, pak dávku zvyšovat.
Igor

Díky za informace, příliš jste mě nepotěšili.
Borovici zkrmuji od orkánu, tj. měsíc a ovce vypadají dobře, průjem vůbec nebyl. Naopak má dojem, že jestli měly nějaké problémy (po řepě) tak se to upravilo.
Ještě na pana Igora, mě u smrku okoušou pouze konce větviček, vaše sežerou všechno jehličí?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky za informace, příliš jste mě nepotěšili.
Borovici zkrmuji od orkánu, tj. měsíc a ovce vypadají dobře, průjem vůbec nebyl. Naopak má dojem, že jestli měly nějaké problémy (po řepě) tak se to upravilo.
Ještě na pana Igora, mě u smrku okoušou pouze konce větviček, vaše sežerou všechno jehličí?

To jste mě taky moc nepotěšili. Mi kozy ohlodaly živý plot ze smrčí, tak jsem jim začala z lesa nosit právě borovici z polomů - ta jim chutnala nejvíce. Je pravda, že krmím asi zvláštně - ráno a večer po hrnku směsky ( ječný a kukuřičný šrot, kukuřice, pšenice, nahý oves, ovesné vločky, pohanka, hrách, svatojánský chleba, slunečnice, řepka) k tomu suché pečivo, pokud je slušné počasí tak deset hodin denně na pastvě na náletových dřevinách a momentálně hlavně lískových jehnědách, pokud je hnusně tak v poledne kýbl šťavnatého (syrové a vařené brambory, řepa, cvikla, mrkev, květákové a kedlubnové chrásty, zelí, případně jablíčka). Seno a sláma ad libitum. Ä večer bez ohledu na počasí kýbl šťavnatého. K tomu denně náruč chvojí. Zatím žádný průjem ani zdutí, Sára v pohodě porodila krásná dvojčátka a statečně kojí. Pravda, Róza s Lízou pravidelně prskají a od října nezabřezly, ač jsme jezdili za kozlem a dokonce jsme ho měli i půjčeného... Může to být krmením?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jste mě taky moc nepotěšili. Mi kozy ohlodaly živý plot ze smrčí, tak jsem jim začala z lesa nosit právě borovici z polomů - ta jim chutnala nejvíce. Je pravda, že krmím asi zvláštně - ráno a večer po hrnku směsky ( ječný a kukuřičný šrot, kukuřice, pšenice, nahý oves, ovesné vločky, pohanka, hrách, svatojánský chleba, slunečnice, řepka) k tomu suché pečivo, pokud je slušné počasí tak deset hodin denně na pastvě na náletových dřevinách a momentálně hlavně lískových jehnědách, pokud je hnusně tak v poledne kýbl šťavnatého (syrové a vařené brambory, řepa, cvikla, mrkev, květákové a kedlubnové chrásty, zelí, případně jablíčka). Seno a sláma ad libitum. Ä večer bez ohledu na počasí kýbl šťavnatého. K tomu denně náruč chvojí. Zatím žádný průjem ani zdutí, Sára v pohodě porodila krásná dvojčátka a statečně kojí. Pravda, Róza s Lízou pravidelně prskají a od října nezabřezly, ač jsme jezdili za kozlem a dokonce jsme ho měli i půjčeného... Může to být krmením?

Na můj vkus je to dost jádra. Jádro by koza měla dostat "za odměnu" za mlíko. Čím víc mlíka, tím víc jádra, ale potom taky opačně - s klesající laktací jádra ubírat, při stání nasucho bez jádra a to zase začít přidávat tak 14 dní před dalším porodem. Nezkusili jste jiného kozla?
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na můj vkus je to dost jádra. Jádro by koza měla dostat "za odměnu" za mlíko. Čím víc mlíka, tím víc jádra, ale potom taky opačně - s klesající laktací jádra ubírat, při stání nasucho bez jádra a to zase začít přidávat tak 14 dní před dalším porodem. Nezkusili jste jiného kozla?
Jiřina

Naše kozy ještě dojí. Myslela jsem si, že pokud nezabřeznou je zbytečné je zasušovat. Sice dojivost nic moc (od dvou hnědek mám kolem 3 l denně), na druhé straně nemusím mléko kupovat. Holky jádro dostávají "výměnou za mléko" - při dojení. Ale tu dávku jádra dostávají od léta, kdy dávaly 3-4 l každá. Nejsou nijak zkrmené, jen se krásně lesknou a vypadají jako srnečky. Druhého kozla jsme nezkoušeli. Po tomto jsou kůzlata jak na statku doma ( kde je jediný nevykastrovaný samec tudíž jistý otec) tak po okolí. Navíc se mi moc líbil jak vzhledově tak krevně a užitkově. Už jsem zvažovala, že pokud se holky rozhodly nezabřeznout i tentokrát a tudíž mi v rozumném období nedají dcery na další chov, při příštím prskání s nimi zajedu za burákem ať máme do mrazáku masné křížence na zimu :-(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky za informace, příliš jste mě nepotěšili.
Borovici zkrmuji od orkánu, tj. měsíc a ovce vypadají dobře, průjem vůbec nebyl. Naopak má dojem, že jestli měly nějaké problémy (po řepě) tak se to upravilo.
Ještě na pana Igora, mě u smrku okoušou pouze konce větviček, vaše sežerou všechno jehličí?

Konce větviček ... Já bych to definoval asi takto: Jak kdy - podle kozí chutě (a ta se střídá ještě rychleji než nálady mé drahé polovičky).
Většinou sešmelcuje všechno (myslím včetně dřeva) tak do průměru půl až jeden centimetr. U silnějších větví ještě oholí kůru (až do dřeva - ty spodní vrstvy lýka jsou prý nejlepší).
Když kozu necháte navolno, tak ostříhá živý plot z jehličnanů jedna radost (akorát musíte často dosazovat).
Vědecky se tvrdí, že jehličnany obsahují silice a terpentýn a já nevím, co všechno. Přežvýkavcům to škodí, atd. Taky se ale tvrdí, že nápoj ze spařeného šrotu koze jen projde žaludky a je v podstatě k ničemu.
Je zvláštní, že babičky ten nápoj svým Lízám dávaly po staletí a kozy dojily jak strhané. Asi jim nikdo neřekl, že jim to nevyhovuje (nevím, jak ostatní, ale já to svým zvířatům radši neprozradím).
Možná to stejné platí o tom jehličí.

Igor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Konce větviček ... Já bych to definoval asi takto: Jak kdy - podle kozí chutě (a ta se střídá ještě rychleji než nálady mé drahé polovičky).
Většinou sešmelcuje všechno (myslím včetně dřeva) tak do průměru půl až jeden centimetr. U silnějších větví ještě oholí kůru (až do dřeva - ty spodní vrstvy lýka jsou prý nejlepší).
Když kozu necháte navolno, tak ostříhá živý plot z jehličnanů jedna radost (akorát musíte často dosazovat).
Vědecky se tvrdí, že jehličnany obsahují silice a terpentýn a já nevím, co všechno. Přežvýkavcům to škodí, atd. Taky se ale tvrdí, že nápoj ze spařeného šrotu koze jen projde žaludky a je v podstatě k ničemu.
Je zvláštní, že babičky ten nápoj svým Lízám dávaly po staletí a kozy dojily jak strhané. Asi jim nikdo neřekl, že jim to nevyhovuje (nevím, jak ostatní, ale já to svým zvířatům radši neprozradím).
Možná to stejné platí o tom jehličí.

Igor

Ještě jsem si vzpomněla, když se mi přežrala Roza šrotem, mezi učinné podpůrné prostředky na záchranu kozy doktor přivítal větvičky. Jakékoliv, jehličnany nevyjímaje. A po dva dlouhé dny to bylo to jediné, co do huby vzala. Asi ji to obnovilo práci bachoru. Vím, ež ve středověku se skot přes zimu běžne krmil listím. No, a tayk bachom to dnes nedělali, ne ? Já bych jako základ volila dobré seno a pak všechno to ostatní na chut a pestrost.
Helena

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naše kozy ještě dojí. Myslela jsem si, že pokud nezabřeznou je zbytečné je zasušovat. Sice dojivost nic moc (od dvou hnědek mám kolem 3 l denně), na druhé straně nemusím mléko kupovat. Holky jádro dostávají "výměnou za mléko" - při dojení. Ale tu dávku jádra dostávají od léta, kdy dávaly 3-4 l každá. Nejsou nijak zkrmené, jen se krásně lesknou a vypadají jako srnečky. Druhého kozla jsme nezkoušeli. Po tomto jsou kůzlata jak na statku doma ( kde je jediný nevykastrovaný samec tudíž jistý otec) tak po okolí. Navíc se mi moc líbil jak vzhledově tak krevně a užitkově. Už jsem zvažovala, že pokud se holky rozhodly nezabřeznout i tentokrát a tudíž mi v rozumném období nedají dcery na další chov, při příštím prskání s nimi zajedu za burákem ať máme do mrazáku masné křížence na zimu :-(

Aha, tak jak mají mlíko, to je o něčem jiném. Jinak se taky před připouštěcí sezónou dělá trik zvaný flushing. Tak zhruba týden před zařazením plemeníka do stáda se přežene na lepší pastvinu a přidá se jádra. Tyto tři prvky dohromady udělají divy, ale musí to být opravdu změna. Při vaší bohaté krmné dávce bych asi byla v koncích, kdybych ji měla ještě dál nějak obohatit. Já jsem si tenhleten flushing vyzkoušela kdysi neúmyslně a bezděky. Měli jsme pár kraviček a seno jsme nakupovali. I stalo se, že nějak nebyl k sehnání traktor, takže jsme pár dní museli silně omezit dávky sena, abychom vůbec vyšli. Když se seno přivezlo, tak jsme se jim to snažili zase vynahradit a poctivě jsme jim přidali. Do tří dnů se běhalo všechno, co nebylo březí.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Konce větviček ... Já bych to definoval asi takto: Jak kdy - podle kozí chutě (a ta se střídá ještě rychleji než nálady mé drahé polovičky).
Většinou sešmelcuje všechno (myslím včetně dřeva) tak do průměru půl až jeden centimetr. U silnějších větví ještě oholí kůru (až do dřeva - ty spodní vrstvy lýka jsou prý nejlepší).
Když kozu necháte navolno, tak ostříhá živý plot z jehličnanů jedna radost (akorát musíte často dosazovat).
Vědecky se tvrdí, že jehličnany obsahují silice a terpentýn a já nevím, co všechno. Přežvýkavcům to škodí, atd. Taky se ale tvrdí, že nápoj ze spařeného šrotu koze jen projde žaludky a je v podstatě k ničemu.
Je zvláštní, že babičky ten nápoj svým Lízám dávaly po staletí a kozy dojily jak strhané. Asi jim nikdo neřekl, že jim to nevyhovuje (nevím, jak ostatní, ale já to svým zvířatům radši neprozradím).
Možná to stejné platí o tom jehličí.

Igor

Igore, ale já mám radost z vaší, byť nesouhlasné reakce. Papír totiž snese všechno a zvlášť v poslední době si člověk musí dávat pořádného majzla na to, čemu věřit a čemu ne. Není nad praktické zkušenosti. Jehličí moje kozy přes zimu nedostanou, protože jak jsem už zmínila, jsem je s ním jednou prohnala, to zaprvé a za druhé jsem líná , musela bych pro to do lesa a v tom sněhu... ( dnes u nás napadlo nových 5 cm - to jsou závěje, co?). Zato dostanou černý bez, ten jim chutná ještě mnohem víc, a hlavně!!! - mám ho přímo u chalupy. Na pastvě jsem si nevšimla, že by jehličí dávaly nějak přednost, jo žerou ho taky, ale tak jako kozy všechno, přiletí, pustí se do toho jako by neexistovalo nic jiného na světě a vydrží jim to max. deset minut... a hurá někam jinam, třeba na ostružiny!
Pro Helenu: třísloviny obsahuje každá kůra a jsou dobré k "napružení" sliznic toho přetíženého trávicího traktu. S výhodou se zde k chemickému působení tříslovin přidá i mechanický vliv ligninu a ztěžklý bachůrek se nám začne rozhýbávat. Nejvíc tříslovin obsahuje dubová kůra, v kombinaci s třezalkou dovede působit i jako protijed při otravách.
S tím jehličím a listím nevím jestli se plánovitě krmilo, ale určitě se jím stlalo a co si budeme povídat, půlku stlaní stejně zvířata sežerou. Nebyla bych to ovšem já-staromilec, abych si to nevyzkoušela. Máme před barákem jasan a dva javory ( miluju nade vše vůni spadlého javorového listí ) a tak jsem pečlivě shrábla a uskladnila celou jednu podzimní nadílku. Tak na stlaní ani náhodou, to bych pro každou jednu kozu musela sklidit listí aspoň z hektaru listnatého lesa. Tak jsem jim to přidávala jako pochutinu, žraly to pořád s chutí sobě vlastní, ovšem pracovalo to listí. Ačkoliv jsem ho sklidila úplně suché, začalo se drolit a někdy v lednu z něho byl takový jako kompost - suché žluté drtiny. O ty už zájem nebyl a ke stlaní se to taky moc nehodilo, byl to takový prach.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Igore, ale já mám radost z vaší, byť nesouhlasné reakce. Papír totiž snese všechno a zvlášť v poslední době si člověk musí dávat pořádného majzla na to, čemu věřit a čemu ne. Není nad praktické zkušenosti. Jehličí moje kozy přes zimu nedostanou, protože jak jsem už zmínila, jsem je s ním jednou prohnala, to zaprvé a za druhé jsem líná , musela bych pro to do lesa a v tom sněhu... ( dnes u nás napadlo nových 5 cm - to jsou závěje, co?). Zato dostanou černý bez, ten jim chutná ještě mnohem víc, a hlavně!!! - mám ho přímo u chalupy. Na pastvě jsem si nevšimla, že by jehličí dávaly nějak přednost, jo žerou ho taky, ale tak jako kozy všechno, přiletí, pustí se do toho jako by neexistovalo nic jiného na světě a vydrží jim to max. deset minut... a hurá někam jinam, třeba na ostružiny!
Pro Helenu: třísloviny obsahuje každá kůra a jsou dobré k "napružení" sliznic toho přetíženého trávicího traktu. S výhodou se zde k chemickému působení tříslovin přidá i mechanický vliv ligninu a ztěžklý bachůrek se nám začne rozhýbávat. Nejvíc tříslovin obsahuje dubová kůra, v kombinaci s třezalkou dovede působit i jako protijed při otravách.
S tím jehličím a listím nevím jestli se plánovitě krmilo, ale určitě se jím stlalo a co si budeme povídat, půlku stlaní stejně zvířata sežerou. Nebyla bych to ovšem já-staromilec, abych si to nevyzkoušela. Máme před barákem jasan a dva javory ( miluju nade vše vůni spadlého javorového listí ) a tak jsem pečlivě shrábla a uskladnila celou jednu podzimní nadílku. Tak na stlaní ani náhodou, to bych pro každou jednu kozu musela sklidit listí aspoň z hektaru listnatého lesa. Tak jsem jim to přidávala jako pochutinu, žraly to pořád s chutí sobě vlastní, ovšem pracovalo to listí. Ačkoliv jsem ho sklidila úplně suché, začalo se drolit a někdy v lednu z něho byl takový jako kompost - suché žluté drtiny. O ty už zájem nebyl a ke stlaní se to taky moc nehodilo, byl to takový prach.
Jiřina

Jiřinko, děkuji. Asi před rokem jsem tady použil nějaké staré přísloví, a dostal jsem takovou držkovou, že jsem se ani nestačil divit. Jedinej, kdo zareagoval pozitivně, byl Ivan. Pak jsem si tady nějakou chvíli radši jen četl.
Jinak - listí dávám koze místo sena vždycky na podzim, třeba každý den - když je hezky, shrábnu kárku a vyklopím v chlívku. Co se nesežere, tvoří podestýlku.
A mám ještě jednu radu pro nás "staromilce" - starej Prokš vždycky koncem léta obešel remízky v okolí, a vyřezal všechny listnaté keře a náletové stromky tak deset čísel nad zemí. Pak to svázal do otýpek a na půdě pověsil (kmínkem nahoru). Po Novým roce takovou otýpku pověsil do chlívku a jejich Trůda (všude nemají Lízu) se mohla zbláznit. Vystačilo jí to tak na dva dny, k tomu dostala ty jehličnany, nějakou tu šlichtu a pár kůrek chleba. Rok co rok měla tak tři kůzlata (skoro samý kozlíky, ona Trůda asi kozičky neuměla). Z těch kmínků byly do dvou let další použitelný obrůstky - takový lidový perpetuum mobile.
Jo, a už dřív jsem se chtěl zeptat - kdepak to vlastně Jiřinka přebývá? Nejsou to nakonec taky západní Čechy?
Igor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Igore, ale já mám radost z vaší, byť nesouhlasné reakce. Papír totiž snese všechno a zvlášť v poslední době si člověk musí dávat pořádného majzla na to, čemu věřit a čemu ne. Není nad praktické zkušenosti. Jehličí moje kozy přes zimu nedostanou, protože jak jsem už zmínila, jsem je s ním jednou prohnala, to zaprvé a za druhé jsem líná , musela bych pro to do lesa a v tom sněhu... ( dnes u nás napadlo nových 5 cm - to jsou závěje, co?). Zato dostanou černý bez, ten jim chutná ještě mnohem víc, a hlavně!!! - mám ho přímo u chalupy. Na pastvě jsem si nevšimla, že by jehličí dávaly nějak přednost, jo žerou ho taky, ale tak jako kozy všechno, přiletí, pustí se do toho jako by neexistovalo nic jiného na světě a vydrží jim to max. deset minut... a hurá někam jinam, třeba na ostružiny!
Pro Helenu: třísloviny obsahuje každá kůra a jsou dobré k "napružení" sliznic toho přetíženého trávicího traktu. S výhodou se zde k chemickému působení tříslovin přidá i mechanický vliv ligninu a ztěžklý bachůrek se nám začne rozhýbávat. Nejvíc tříslovin obsahuje dubová kůra, v kombinaci s třezalkou dovede působit i jako protijed při otravách.
S tím jehličím a listím nevím jestli se plánovitě krmilo, ale určitě se jím stlalo a co si budeme povídat, půlku stlaní stejně zvířata sežerou. Nebyla bych to ovšem já-staromilec, abych si to nevyzkoušela. Máme před barákem jasan a dva javory ( miluju nade vše vůni spadlého javorového listí ) a tak jsem pečlivě shrábla a uskladnila celou jednu podzimní nadílku. Tak na stlaní ani náhodou, to bych pro každou jednu kozu musela sklidit listí aspoň z hektaru listnatého lesa. Tak jsem jim to přidávala jako pochutinu, žraly to pořád s chutí sobě vlastní, ovšem pracovalo to listí. Ačkoliv jsem ho sklidila úplně suché, začalo se drolit a někdy v lednu z něho byl takový jako kompost - suché žluté drtiny. O ty už zájem nebyl a ke stlaní se to taky moc nehodilo, byl to takový prach.
Jiřina

Já už 12 let dávám kozám každou zimu jehličí - výzdobu ze dvou mysliveckých plesů u nás na vesnici. Je toho na 2 vlečky a spořádaly by mnohem víc.Složení jedle, smrk, borovice. Denně dostávají příděl, aby se nepřežraly, ožerou i kůru. Nikdy neměly průjem, přes zimu jsou pořád venku. Kdykoliv jdou na pastvě okolo jehličnanů, nemohu je od nich odehnat, bobky voní od čerstvého jak v lese. U nás se to osvědčilo. Zároveň mají rády dubové větvičky s listím, javorové listí dávám čerstvé spadané. Pochutnají si i na čerstvě opadaném ořechu a ovocnym listí. Jarmila - kozí farma ROZINKA

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já už 12 let dávám kozám každou zimu jehličí - výzdobu ze dvou mysliveckých plesů u nás na vesnici. Je toho na 2 vlečky a spořádaly by mnohem víc.Složení jedle, smrk, borovice. Denně dostávají příděl, aby se nepřežraly, ožerou i kůru. Nikdy neměly průjem, přes zimu jsou pořád venku. Kdykoliv jdou na pastvě okolo jehličnanů, nemohu je od nich odehnat, bobky voní od čerstvého jak v lese. U nás se to osvědčilo. Zároveň mají rády dubové větvičky s listím, javorové listí dávám čerstvé spadané. Pochutnají si i na čerstvě opadaném ořechu a ovocnym listí. Jarmila - kozí farma ROZINKA

Říká se,že smrk stříbrný neboli pichlavý dobytek neožírá,neboť je při žraní píchá.Ale moje ovce na řeči nedají a ožerou i ten.Nasázela jsem jim kolem výběhu řadu jehličnanů,pečlivě ohradila každý stromek a těšila se,že se dočkám větrolamu(máme to u nás jak na větrné hůrce).Prdlajs.Ty mlsné huby se dostanou všude a tak dlouho se dobývaly,až většinu stromků zlikvidovaly.A v druhém výběhu bylo dost vzrostlých stromů a keřů a po první sezoně bylo ohlodáno vše,kam až dosáhly.Spolehlivě zlikvidovaly neproniknutelný malinový houští,třešně a vrby.Jen modřín je nezajímá.ruzička

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jiřinko, děkuji. Asi před rokem jsem tady použil nějaké staré přísloví, a dostal jsem takovou držkovou, že jsem se ani nestačil divit. Jedinej, kdo zareagoval pozitivně, byl Ivan. Pak jsem si tady nějakou chvíli radši jen četl.
Jinak - listí dávám koze místo sena vždycky na podzim, třeba každý den - když je hezky, shrábnu kárku a vyklopím v chlívku. Co se nesežere, tvoří podestýlku.
A mám ještě jednu radu pro nás "staromilce" - starej Prokš vždycky koncem léta obešel remízky v okolí, a vyřezal všechny listnaté keře a náletové stromky tak deset čísel nad zemí. Pak to svázal do otýpek a na půdě pověsil (kmínkem nahoru). Po Novým roce takovou otýpku pověsil do chlívku a jejich Trůda (všude nemají Lízu) se mohla zbláznit. Vystačilo jí to tak na dva dny, k tomu dostala ty jehličnany, nějakou tu šlichtu a pár kůrek chleba. Rok co rok měla tak tři kůzlata (skoro samý kozlíky, ona Trůda asi kozičky neuměla). Z těch kmínků byly do dvou let další použitelný obrůstky - takový lidový perpetuum mobile.
Jo, a už dřív jsem se chtěl zeptat - kdepak to vlastně Jiřinka přebývá? Nejsou to nakonec taky západní Čechy?
Igor

asi jsem byla na školení u starého Prokše :-) Protože jsem očekávala zimu podobnou té loňské, nachystala jsem si plnou půdu větviček i s listí, - svazky o průměru 10-15 cm. Ořezali jsme v lesíku kde co, javory, lísky, černý bez, ostružiní. Na zahradě jsme vystříhali vlašský ořech a jabloň, seřízli meruňku a broskev. I když letošní zimu prakticky skoro každý den paseme, svazky větví kozeny dostávají (abychom měli kam věšet prádlo) a chutnají jim. Stejně jako smrkové a borové jehličí. Jo, a na podzim jsme nahrabali několik pytlů vlašskoořechového listí a přidávali jsme ho do stlaní - traduje se tu, že vlašák odpuzuje hmyzáky. Nevím, co je na tom pravdy, ale listí ná¨m došlo před 10 dny a včera jsem objevila na koze první klíště. Psi mi klíšťata nosili letos celou zimu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jiřinko, děkuji. Asi před rokem jsem tady použil nějaké staré přísloví, a dostal jsem takovou držkovou, že jsem se ani nestačil divit. Jedinej, kdo zareagoval pozitivně, byl Ivan. Pak jsem si tady nějakou chvíli radši jen četl.
Jinak - listí dávám koze místo sena vždycky na podzim, třeba každý den - když je hezky, shrábnu kárku a vyklopím v chlívku. Co se nesežere, tvoří podestýlku.
A mám ještě jednu radu pro nás "staromilce" - starej Prokš vždycky koncem léta obešel remízky v okolí, a vyřezal všechny listnaté keře a náletové stromky tak deset čísel nad zemí. Pak to svázal do otýpek a na půdě pověsil (kmínkem nahoru). Po Novým roce takovou otýpku pověsil do chlívku a jejich Trůda (všude nemají Lízu) se mohla zbláznit. Vystačilo jí to tak na dva dny, k tomu dostala ty jehličnany, nějakou tu šlichtu a pár kůrek chleba. Rok co rok měla tak tři kůzlata (skoro samý kozlíky, ona Trůda asi kozičky neuměla). Z těch kmínků byly do dvou let další použitelný obrůstky - takový lidový perpetuum mobile.
Jo, a už dřív jsem se chtěl zeptat - kdepak to vlastně Jiřinka přebývá? Nejsou to nakonec taky západní Čechy?
Igor

Jiřinka přebývá v Čechách severovýchodních - v Podkrkonoší, v bývalých Sudetech. Ach jo - u nás ti pohůnci, co se sem nastěhovali po válce, jsou líní jako vši a když skončil Státní statek, odkud si nosili jak ze svojeho, přestalo se tady chovat - cokoliv, jestli mají ve dvou nebo ve třech barákách slepice, nebo pižmovky, nebo králíky (vždy jeden druh zvířete), tak je to moc! Takže nemám od koho čerpat ty lidové zkušenosti
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jiřinka přebývá v Čechách severovýchodních - v Podkrkonoší, v bývalých Sudetech. Ach jo - u nás ti pohůnci, co se sem nastěhovali po válce, jsou líní jako vši a když skončil Státní statek, odkud si nosili jak ze svojeho, přestalo se tady chovat - cokoliv, jestli mají ve dvou nebo ve třech barákách slepice, nebo pižmovky, nebo králíky (vždy jeden druh zvířete), tak je to moc! Takže nemám od koho čerpat ty lidové zkušenosti
Jiřina

Jejej - tak ono to není západníma Čechama, ale bývalýma Sudetama - já měl totiž z dřívějších příspěvků (nevím proč) silnej dojem, že jsme sousedi!
Je fakt, že větší část "poválečných doosídlenců" jsou takoví lemplové, že i ty vši jsou proti nim vzor pilnosti a shánčlivosti. Staří Němci, kteří tu zůstali, byli pracovití. Bohužel, jen někteří jejich potomci to převzali - někteří už taky radši chlastaj, než dělaj.
Líbí se mi věty typu: "Proč ty stromy sázíš - stejně, než vyrostou, tak bude po tobě. A proč sekáš tu trávu - koze? To bych se na to... Krmíš to, dojíš to, samá práce a stejně se to nevyplatí - já si to radši koupím hotový."
Ať žijí pracovití a přející sousedi!
Igor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jejej - tak ono to není západníma Čechama, ale bývalýma Sudetama - já měl totiž z dřívějších příspěvků (nevím proč) silnej dojem, že jsme sousedi!
Je fakt, že větší část "poválečných doosídlenců" jsou takoví lemplové, že i ty vši jsou proti nim vzor pilnosti a shánčlivosti. Staří Němci, kteří tu zůstali, byli pracovití. Bohužel, jen někteří jejich potomci to převzali - někteří už taky radši chlastaj, než dělaj.
Líbí se mi věty typu: "Proč ty stromy sázíš - stejně, než vyrostou, tak bude po tobě. A proč sekáš tu trávu - koze? To bych se na to... Krmíš to, dojíš to, samá práce a stejně se to nevyplatí - já si to radši koupím hotový."
Ať žijí pracovití a přející sousedi!
Igor

Jo kdyby mi tak jenom kecali za zadkem, tak se směju - řeč se mluví, voda teče. Ale oni zlým slovem záměrně škodí. Onehdy chlapům z voza spadla náruč slámy na prostředku dědiny - za vůz nedohlídne nikdo, to je jasný a bohužel fůra byla ten den poslední. Sice máme telefon domů i na farmu a ještě každej z nás mobila, ale první o té slámě věděli policajti a druhej starosta. A tak bych mohla pokračovat, možná by to bylo delší než novodobý televizní seriál . Škoda, že člověk nemá paměť jako počítač: chcete soubor trvale odstranit? ano - a fik, a byl by klid. Takhle je člověku někdy hodně hořko :-((((((((
Jiřina