Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

13.4.2007 09:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.37.139

Tak pletivo už je koupený, ovce přijdou na zavolání, zítra je nejspíš ostřiháme.
Pozemek rozdělíme na půl - jednu půlku budou mít ovce a druhou koně. Ovce musí být v ohradě z pletiva, protože elektriku prostě nerespektují (ono je to kopne, ale místo toho aby odskočily, tak tím naschvál projdou). Všechny zvířata (koně i ovce) to ve zdraví přežily - jen ta jedna co jsme pro ni jely traktorem, tak kdykoli je někam vedem ona lehne a nejde - musíme ji nosit.
Jinak děkuji za vaše názory - já měla stejné, jen mě rodina přehlasovala (že mají velký výběh, tak si na sebe zvyknou a nebude problém)
Lenka

Neregistrovaný uživatel

13.4.2007 10:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak pletivo už je koupený, ovce přijdou na zavolání, zítra je nejspíš ostřiháme.
Pozemek rozdělíme na půl - jednu půlku budou mít ovce a druhou koně. Ovce musí být v ohradě z pletiva, protože elektriku prostě nerespektují (ono je to kopne, ale místo toho aby odskočily, tak tím naschvál projdou). Všechny zvířata (koně i ovce) to ve zdraví přežily - jen ta jedna co jsme pro ni jely traktorem, tak kdykoli je někam vedem ona lehne a nejde - musíme ji nosit.
Jinak děkuji za vaše názory - já měla stejné, jen mě rodina přehlasovala (že mají velký výběh, tak si na sebe zvyknou a nebude problém)
Lenka

Já si myslím ,že je to zvíře a že si zvyknou a a na prvotní stres zapomenou a ta ležící zapomene. Možná se jí to přenášení zalíbilo. Renata

Neregistrovaný uživatel

13.4.2007 10:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.128

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak pletivo už je koupený, ovce přijdou na zavolání, zítra je nejspíš ostřiháme.
Pozemek rozdělíme na půl - jednu půlku budou mít ovce a druhou koně. Ovce musí být v ohradě z pletiva, protože elektriku prostě nerespektují (ono je to kopne, ale místo toho aby odskočily, tak tím naschvál projdou). Všechny zvířata (koně i ovce) to ve zdraví přežily - jen ta jedna co jsme pro ni jely traktorem, tak kdykoli je někam vedem ona lehne a nejde - musíme ji nosit.
Jinak děkuji za vaše názory - já měla stejné, jen mě rodina přehlasovala (že mají velký výběh, tak si na sebe zvyknou a nebude problém)
Lenka

Ahoj Lenko. /Já jsem ta rozčilená /. S tím proskakováním nám to dělají kůzlata taky - ale když dostanou pecku jako úplně malá / tak týdenní / tak couvnou , ovšem starší při ráně jdou taky dopředu. Asi reakce na bolest... Takže jeden při nácviku stojí u vypínače a vyhazuje elektriku a druhý vymotává - máme síťový ohradník - naučí se nepřibližovat tak po pěti šesti ranách . Ovšem každý kus, takže nacvičujeme na šest kůzlat tak týden. Vždycky tak hodinu denně. Pak je dám pryč na volný pole, protože na ty výkřiky bolesti nemám nervy a ohradník musí být bezpodmínečně porád zapnutej, nemá cenu , aby ho to jednou koplo a jednou ne.. Možná by bylo řešení - dát těsně za to ještě nějakou pevnou hradbu, aby mohli k elektrice jen čumákem . Nebo před tu síť ještě natáhnout elektriku, ony se to naučí. Ale chtěla jsme reagovat na tu přenášenou ovci. Skutečně překrásná představa. Sousedi u vám se mají dobře. Podívaná to musí být krásná. Ovčáci poradte, jak na tu nešťastnici , co se jí podlamujou nohy ? Co s ní ? / V Americe by jistě pomohl ovčí psychorterapeut... Helena

Neregistrovaný uživatel

13.4.2007 12:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.37.139

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj Lenko. /Já jsem ta rozčilená /. S tím proskakováním nám to dělají kůzlata taky - ale když dostanou pecku jako úplně malá / tak týdenní / tak couvnou , ovšem starší při ráně jdou taky dopředu. Asi reakce na bolest... Takže jeden při nácviku stojí u vypínače a vyhazuje elektriku a druhý vymotává - máme síťový ohradník - naučí se nepřibližovat tak po pěti šesti ranách . Ovšem každý kus, takže nacvičujeme na šest kůzlat tak týden. Vždycky tak hodinu denně. Pak je dám pryč na volný pole, protože na ty výkřiky bolesti nemám nervy a ohradník musí být bezpodmínečně porád zapnutej, nemá cenu , aby ho to jednou koplo a jednou ne.. Možná by bylo řešení - dát těsně za to ještě nějakou pevnou hradbu, aby mohli k elektrice jen čumákem . Nebo před tu síť ještě natáhnout elektriku, ony se to naučí. Ale chtěla jsme reagovat na tu přenášenou ovci. Skutečně překrásná představa. Sousedi u vám se mají dobře. Podívaná to musí být krásná. Ovčáci poradte, jak na tu nešťastnici , co se jí podlamujou nohy ? Co s ní ? / V Americe by jistě pomohl ovčí psychorterapeut... Helena

Já žádnýho psychouše shánět nehodlám. Prostě se jí snažíme co nejméně stresovat, když je někam vedem musí být v chumlu, jak se odloučí třeba na 4metry tak už leží. Jinak na el. už je nebudu učit, budou v ohradě z pletiva a až si zvyknou s koňmi, věřím že nebudou utíkat ani z jejich ohrady. Měly jsme kozu a bylo to podobné - jen si musela udržovat odstup od vedoucí kobyly. ( Právě tu jsme při prvním vypouštění nevychytaly...)

Neregistrovaný uživatel

13.4.2007 16:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.83

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak pletivo už je koupený, ovce přijdou na zavolání, zítra je nejspíš ostřiháme.
Pozemek rozdělíme na půl - jednu půlku budou mít ovce a druhou koně. Ovce musí být v ohradě z pletiva, protože elektriku prostě nerespektují (ono je to kopne, ale místo toho aby odskočily, tak tím naschvál projdou). Všechny zvířata (koně i ovce) to ve zdraví přežily - jen ta jedna co jsme pro ni jely traktorem, tak kdykoli je někam vedem ona lehne a nejde - musíme ji nosit.
Jinak děkuji za vaše názory - já měla stejné, jen mě rodina přehlasovala (že mají velký výběh, tak si na sebe zvyknou a nebude problém)
Lenka

Ahoj Lenko, když jsem četla úvodní příběh, a představila si ho jako kreslený film, brečela jsem smíchy. Protože jsem z počátku pobytu na vesnici honila po návratu z práce přelétlé husy po poli a sousedních zahradách (taky pohled pro bohy a zasmání), dovedla jsem se vcítit do dřiny s rozběhlým stádem. A hlasování rodiny - jsem já a manžel. Vymyslím si zvíře, manžel prská, začnu připravovat pro zvířátko bydlení, dokud můj milovaný trucuje a tváří se jak Bůh Nesouhlasu, je to v pohodě. Jak se rozhodne být nápomocný a vloží do mého konání svoji konstrukční myšlenku, jdu zapít alnagon slivovicí a nahlas chválím, jak je šikovný a mlčky odhaduji, kolik úsilí a drobných mě bude stát odstranění jeho zlepšováku. Mám sen o důchodu. V zimních večerech si budu nahřívat záda o kachlovou pec v kuchyni, popíjet červené z vlastní vinice, přikusovat kozí sýr a ulamovat domácí chléb. Kachláče už mám složené v šopě, s nastříhanými proutky vína dělám mičurinský pokus, chleba peču už několik let, a o stádečku 3 - 4 koz začínám mluvit opatrně u společného jídla. Zatím mám dost časově náročné zaměstnání mino domov, tak zvládám jen drůbež, králíky, psy a manžela. Ale důchod se blíží stejně rychle jako konec hypotéky a tak se už teď děsím, jak se budeme dohadovat o ustájení. ... Jedovinka Martina

Přidejte reakci

Přidat smajlík