Domácí varianty některých průmyslově vyráběných potravin

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím,jetli by jste měl někdo zájem o receptíky výše zmíněného.PAkliže ano zmiňte se.Ráda se s vámi o ně podělím,nebo se velice ráda něco přiučím.......... Mohu nabídnout receptíky-Domácí paštičky,tatarečky aj.
JAna

Bezva. Tak sem něco hoďte. On už se někdo přidá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím,jetli by jste měl někdo zájem o receptíky výše zmíněného.PAkliže ano zmiňte se.Ráda se s vámi o ně podělím,nebo se velice ráda něco přiučím.......... Mohu nabídnout receptíky-Domácí paštičky,tatarečky aj.
JAna

Domácí paštička-uvaříme játra,popř.i srdce(z jakéhokoli čtvernožce) a trochu třeba bůčku,hodíme do mísy,přidáme cibuli(česnek),sůl,pepř,kozí tvaroh nebo zbytky sýra(měkkého),vařené vejce dle vkusu.Možno přidat i pár vařených bedel či ryzců.Přilejeme vývar z masa (možno i syrovátka).Vše rozmixujeme,zahušťujeme strouhankou či ředíme vývarem.
Toto se dá mazat na chleba teplé či vychlazené,výborné též na topinky.
JAna

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Manžel nám postavil pec, tak doma peču chleba. S medem od včeliček je ňam ňam a taková domácí paštička by taky nebyla k zahození Ráda od Vás ňákej receptík pochytim. Alča

Alčo, hoďte recept na dobrý chlebík a Vy ostatní taky na všechny dobrůtky z našich miláčků. Zkouším různé recepty na chleba, ale pořád to není ono. Už mám zmáklý recept na rohlíky z domácí pekárny a zde je:
270 ml vody
100 ml oleje
1,5 ČL cukru
1,5 ČL soli
0,5 kg hladké mouky
1,5 ČL sušených kvasnic
V pekárně nechám udělat a vykynout těsto, rozválím na 3 placky a každou placku rozdělím rádýlkem na 4 díly. Celkem máme 12 rohlíků. Stáčí se od nejširšího konce, pomašlujeme vlažnou vodou se solí a sypeme kmínem. Dáme na plech a pečeme v předehřáté troubě 15 - 20 minut při 200 st. Dobré jsou i plněné - na nejširší konec před stočením poklademe cibuli nebo ještě lépe cibuli a škvarky. Lze i párek s kečupem atd ..... Dobrou chuť. Ludmila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím,jetli by jste měl někdo zájem o receptíky výše zmíněného.PAkliže ano zmiňte se.Ráda se s vámi o ně podělím,nebo se velice ráda něco přiučím.......... Mohu nabídnout receptíky-Domácí paštičky,tatarečky aj.
JAna

paštika ještě jinak, celkem dietní
Po při porážce hus a kačen brakuji zároveň slepice. Zbývají mi droby, krky a hodně jater plus ty tvrdé slepice. Slepice, žaludky, srdíčka a obrané kostry uvařím v minimu vody, pomelu, půl syrových jater na tenké plátky nakrájených a lehoulince pokapaných rumem (koňak chudých) dám bokem a půl taky pomletých syrových jater přihodím k vařenému mletému.. Osolím, opepřím, očesnekuji, přisypu majoránku nebo bazalku, do konzistence mlaskavého prejtu přidávám vývar, začínám tím mastným zeshora... Poměr koření nejsem schopna uvést, prostě ochutnám.
Kaši, haši, prejt, nazvi jak chceš pro rychlé snědení dávám do 0,7 l vaniček (ty co se nechají použít i do mikrovlnky a mají víčko) do mrazáku vyložených tenoulince näkrájenou anglickou a plním asi cm pod okraj - vrstvičky kaše prokládám plátky jater a cca 90 minut vařím v páře. Pro snědení za pár dní plním do přesnídávkových skleniček - taky kaše, plátek, kaše... a zavařuji jak masové konzervy ta dvě hoďky a skladuji v lednici. Zbytek plátků ještě překrojím a přihodím do zbylého mletého Protože se mi jednou po měsíci i přes uložení v lednici nafoukly, tak jsem zaexperimentovala a paštiku naplnila do vepřových střev a uvařila jak jaternice. Byla to bomba, která se osvědčila. Manžel se může nabouchat i před spaním opečené jaternice na vlastním výpeku bez protestů žlučníku, při neočekávané návštěvě nakrájím na kolečka na rohlík jako jednohubky.
Asi to zní složitě, ale po většinu roku jsme u stolu dva, proto víc výrobků z jedné dávky. Nikdo z odběratelů nechce droby z hus a kačen a zase jsem lakomá je vyhodit nebo uvařit psům Protože nekrmím slaným a nuceně, tak jsou játra relativně malá. tak 120 - 200g a zbývají mi taky. Tak ta variace na paštiku vznikla vlastně z lakoty a díky dávce husích jater je to vlastně luxusní záležitost.
Obecně je paštika mleté okořeněné maso s přídavkem mletých syrových jater s možným přídavkem snad jakékoli taky pomleté nebo strouhané zeleniny, syrových žloutků, část tlustého masa je vítána, nebo přídavek sádla, protože pak se lépe maže na pečivo a směs je pak ve formě vařená v páře. Klidně se mohou přihodit i plátky mandlí ....
TATARKA
základem je majonéza a to je celkem fuška. Stejná teplota vajec a dobrého oleje a místnosti výroby = základní podmínka. Trpělivost a pomocník při ruční výrobě, šlehač, co šlehá a nezahřívá vznikající emulzi = nutná podmínka.
Postup : beru v úvahu šlehač - do mísy klepni žloutek, maximálně dva, zapni šlehač na jedničku a po kapkách, podtrhuji KAPKÁCH přidávej olej. Začne se tvořit emulze, která postupně začne houstnout a bělat. Když je hustá, tak se může ješte v průběhu šlehání přisolit.
Když se přežene rychlost šlehání, není stejná teplota surovim, kapka oleje se povede větší, majonéza se srazí. Pak se nechá vyhodit, použít do kynutého těsta místo tuku, nalít do hrnku a do šlehače dát nový žloutek a po spojení s prvními kapkami oleje zaměnit olej za zdrclou majonézu a tiše se modlit, že teď snad konečně....
Po úspěšném vytvožení majonézy je to už celkem sranda. Sůl, citronová šťáva (místo octu), čerstvě mletý pepř, hořčice - vše podle chuti, strouhané sladkokyselé okurky, strouhaná cibule ( ta podle snášenlivosti), třeba i sardelka a natvrdo vařené vajíčko, strouhaný sýr.... Majonéza se přidáním dlaších surovin trochu naředí, nezůstává už jak spadla ze lžíce v nočkách.
Majonézu ber z mísy suchou čistou lžící, zbylou dej do zavařovačky a odebírej jen suchou čistou lžící - pak celkem dlouho vydrží.

Pantáta staví udírnu, nevíte někdo jak se nakládá maso na uzení a takové ty špeky okolo?

Dík
Jedovinka Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím,jetli by jste měl někdo zájem o receptíky výše zmíněného.PAkliže ano zmiňte se.Ráda se s vámi o ně podělím,nebo se velice ráda něco přiučím.......... Mohu nabídnout receptíky-Domácí paštičky,tatarečky aj.
JAna

Majonéza - tatarka
Svatebním darem jsem dostala mixér ( ó světe daleký - to už je let ) a k němu byl receptář. V receptáři tento recept, podle kterého dělám celý život:
dvě celá vejce v mixéru krátce rozšleháme rychlostí č. 2 a pak tím deklíčkem s dírkou lejeme přerušovaně olej. Hmota ve chvíli začne houstnout a zhoustne natolik, že ji vířící nože vyhodí jako nad sebe. A máme základní majonézu, buď můžeme mixér vypnout, anebo ihned přidávat další ingredience v pořadí - sůl, cukr, ocet ( na 2 vejce dávám 2 vršky od octové flašky, ostatní podle chuti - po přidání octa hmota zřídne a spadne zpátky na nože, nás to nepřekvapí a pokračujeme ), pepř, hořčice, okurka - v tento moment výrobek ochutnáme popř. přichutíme - na samý závěr hodíme kousek cibule a v rychlosti doplníme ještě tolik oleje, až tatarčička zase úplně zhoustne. Po přidání cibule ta závěrečná úprava hustoty se musí dít sice zase tenkým pramínkem oleje jako na začátku, ale bez všeho prodlévání, jelikož delším mixováním ta cibule chytne neuvěřitelné grády a není to potom dobré. V okamžiku ochutnávání musí ta chuť být "spíš víc než míň", protože přídavkem oleje, který je pro to konečné správné zahuštění nepostradatelný, se pochopitelně trošku ztlumí.
Celá záležitost je hotová v pár minutkách, tatarka je jen mírně, opravdu mírně vlažná, tu závěrečnou hustotu si podrží do doby konzumace. Ale u nás maximálně do druhého dne
Jiřina
Taky dodržuju stejnou teplotu vajec a oleje, ale zaručuju - nikdy se mi to nesrazilo. Když jsem ovšem neměla po ruce mixér a dělala ve šlehači ( párkrát za život ), situace byla obrácená - nikdy se nepovedlo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Majonéza - tatarka
Svatebním darem jsem dostala mixér ( ó světe daleký - to už je let ) a k němu byl receptář. V receptáři tento recept, podle kterého dělám celý život:
dvě celá vejce v mixéru krátce rozšleháme rychlostí č. 2 a pak tím deklíčkem s dírkou lejeme přerušovaně olej. Hmota ve chvíli začne houstnout a zhoustne natolik, že ji vířící nože vyhodí jako nad sebe. A máme základní majonézu, buď můžeme mixér vypnout, anebo ihned přidávat další ingredience v pořadí - sůl, cukr, ocet ( na 2 vejce dávám 2 vršky od octové flašky, ostatní podle chuti - po přidání octa hmota zřídne a spadne zpátky na nože, nás to nepřekvapí a pokračujeme ), pepř, hořčice, okurka - v tento moment výrobek ochutnáme popř. přichutíme - na samý závěr hodíme kousek cibule a v rychlosti doplníme ještě tolik oleje, až tatarčička zase úplně zhoustne. Po přidání cibule ta závěrečná úprava hustoty se musí dít sice zase tenkým pramínkem oleje jako na začátku, ale bez všeho prodlévání, jelikož delším mixováním ta cibule chytne neuvěřitelné grády a není to potom dobré. V okamžiku ochutnávání musí ta chuť být "spíš víc než míň", protože přídavkem oleje, který je pro to konečné správné zahuštění nepostradatelný, se pochopitelně trošku ztlumí.
Celá záležitost je hotová v pár minutkách, tatarka je jen mírně, opravdu mírně vlažná, tu závěrečnou hustotu si podrží do doby konzumace. Ale u nás maximálně do druhého dne
Jiřina
Taky dodržuju stejnou teplotu vajec a oleje, ale zaručuju - nikdy se mi to nesrazilo. Když jsem ovšem neměla po ruce mixér a dělala ve šlehači ( párkrát za život ), situace byla obrácená - nikdy se nepovedlo

Chlabík dělám takto: když mám čas - udělám kvas - smíchat půl hrnku pšeničné celozrnné a žitné celozrnné, k tomu tolik vody, aby vznikla tužší hmota, z ní uhňácat jakýs bocháneček, dát do většího hrnku a přikrejt a dát za kamna. Zhruba za den až dva(podle teploty prostředí) bochánk popraská a tím zjistíte, že už to tam kvasí. Pak ho rozmixuju s trochou vlažné vody a přidám do těsta místo kvasnic.
Když nemůžu čekat na kvas a nemám kus těsta od minule, dám kvasnice z krámu.
Do mísy proseju 2 hrnky hladké světlé, 1a půl hrnku celozrnné žitné a půl celozrnné pšeničné (poměry lze pozměnit, podle toho, jak má kdo rád tmavej ). Pořádně promíchám se solí(půl lžíce), majoránkou(dávám hodně) a kmínem(přiměřeně). Pak přidám buď rozmíchaný kvas, nebo stejně rozmíchané těsto od minule(schovávám kousek asi jako pinpongovej míček), nebo mírně zmladěné droždí. Pořádně propracuju a dám vykynout. Z kvasu zadělané těsto kyne asi 24h, ze zbylého těst tak kolem 10h a z kvasnic asi hoďku.
Máme u pece speciální místo na kynutí, tam to jde fakt dobře. Během kynutí do toho párkrát hrábnu. Pak vytvaruju na vále bochánek, potřu tochou vlažný vody a posypu semínkama, nebo kmínem. Teplota na pečení musí být zprvu hodně vysoká, asi tak 15 min, pak snížit. Zvlášť ten kvasovej by opravdu nevyskočil(u pece bez teploměru mi to trvalo , než jsem se naučila dát to správný dřevo a správně otevřít dvířka).Peču asi 1a půl h, pak zabalim do vlhké utěrky a postavim na dvě dřívka chladnout, kvasový nejlépe do druhého dne. Jo a před pečením hodně podsypat moukou. Taky jsme pekli v peci od komína, kde se roztopí, nažhaví a pak vymete, musí se tam šoupat lopatou, ale to je moc náročný na dříví a jeden dva chleby tam nemá cenu péct. Ta je z dob, kdy se pek chleba pro celej dvůr najednou a vejde se do ní asi 15 velkejch bochanů. Alča

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chlabík dělám takto: když mám čas - udělám kvas - smíchat půl hrnku pšeničné celozrnné a žitné celozrnné, k tomu tolik vody, aby vznikla tužší hmota, z ní uhňácat jakýs bocháneček, dát do většího hrnku a přikrejt a dát za kamna. Zhruba za den až dva(podle teploty prostředí) bochánk popraská a tím zjistíte, že už to tam kvasí. Pak ho rozmixuju s trochou vlažné vody a přidám do těsta místo kvasnic.
Když nemůžu čekat na kvas a nemám kus těsta od minule, dám kvasnice z krámu.
Do mísy proseju 2 hrnky hladké světlé, 1a půl hrnku celozrnné žitné a půl celozrnné pšeničné (poměry lze pozměnit, podle toho, jak má kdo rád tmavej ). Pořádně promíchám se solí(půl lžíce), majoránkou(dávám hodně) a kmínem(přiměřeně). Pak přidám buď rozmíchaný kvas, nebo stejně rozmíchané těsto od minule(schovávám kousek asi jako pinpongovej míček), nebo mírně zmladěné droždí. Pořádně propracuju a dám vykynout. Z kvasu zadělané těsto kyne asi 24h, ze zbylého těst tak kolem 10h a z kvasnic asi hoďku.
Máme u pece speciální místo na kynutí, tam to jde fakt dobře. Během kynutí do toho párkrát hrábnu. Pak vytvaruju na vále bochánek, potřu tochou vlažný vody a posypu semínkama, nebo kmínem. Teplota na pečení musí být zprvu hodně vysoká, asi tak 15 min, pak snížit. Zvlášť ten kvasovej by opravdu nevyskočil(u pece bez teploměru mi to trvalo , než jsem se naučila dát to správný dřevo a správně otevřít dvířka).Peču asi 1a půl h, pak zabalim do vlhké utěrky a postavim na dvě dřívka chladnout, kvasový nejlépe do druhého dne. Jo a před pečením hodně podsypat moukou. Taky jsme pekli v peci od komína, kde se roztopí, nažhaví a pak vymete, musí se tam šoupat lopatou, ale to je moc náročný na dříví a jeden dva chleby tam nemá cenu péct. Ta je z dob, kdy se pek chleba pro celej dvůr najednou a vejde se do ní asi 15 velkejch bochanů. Alča

Majoránku do chleba? No to může být zajímavé . Dovedu si to představit v kombinaci s čerstvejma škvarečkama pěkně silně namazat.Nebo jěště vlažnej s čerstvým máslem a dobrým domácím sýrem nebo syrečkama!
No určitě to vyzkouším! Honza mčf

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
paštika ještě jinak, celkem dietní
Po při porážce hus a kačen brakuji zároveň slepice. Zbývají mi droby, krky a hodně jater plus ty tvrdé slepice. Slepice, žaludky, srdíčka a obrané kostry uvařím v minimu vody, pomelu, půl syrových jater na tenké plátky nakrájených a lehoulince pokapaných rumem (koňak chudých) dám bokem a půl taky pomletých syrových jater přihodím k vařenému mletému.. Osolím, opepřím, očesnekuji, přisypu majoránku nebo bazalku, do konzistence mlaskavého prejtu přidávám vývar, začínám tím mastným zeshora... Poměr koření nejsem schopna uvést, prostě ochutnám.
Kaši, haši, prejt, nazvi jak chceš pro rychlé snědení dávám do 0,7 l vaniček (ty co se nechají použít i do mikrovlnky a mají víčko) do mrazáku vyložených tenoulince näkrájenou anglickou a plním asi cm pod okraj - vrstvičky kaše prokládám plátky jater a cca 90 minut vařím v páře. Pro snědení za pár dní plním do přesnídávkových skleniček - taky kaše, plátek, kaše... a zavařuji jak masové konzervy ta dvě hoďky a skladuji v lednici. Zbytek plátků ještě překrojím a přihodím do zbylého mletého Protože se mi jednou po měsíci i přes uložení v lednici nafoukly, tak jsem zaexperimentovala a paštiku naplnila do vepřových střev a uvařila jak jaternice. Byla to bomba, která se osvědčila. Manžel se může nabouchat i před spaním opečené jaternice na vlastním výpeku bez protestů žlučníku, při neočekávané návštěvě nakrájím na kolečka na rohlík jako jednohubky.
Asi to zní složitě, ale po většinu roku jsme u stolu dva, proto víc výrobků z jedné dávky. Nikdo z odběratelů nechce droby z hus a kačen a zase jsem lakomá je vyhodit nebo uvařit psům Protože nekrmím slaným a nuceně, tak jsou játra relativně malá. tak 120 - 200g a zbývají mi taky. Tak ta variace na paštiku vznikla vlastně z lakoty a díky dávce husích jater je to vlastně luxusní záležitost.
Obecně je paštika mleté okořeněné maso s přídavkem mletých syrových jater s možným přídavkem snad jakékoli taky pomleté nebo strouhané zeleniny, syrových žloutků, část tlustého masa je vítána, nebo přídavek sádla, protože pak se lépe maže na pečivo a směs je pak ve formě vařená v páře. Klidně se mohou přihodit i plátky mandlí ....
TATARKA
základem je majonéza a to je celkem fuška. Stejná teplota vajec a dobrého oleje a místnosti výroby = základní podmínka. Trpělivost a pomocník při ruční výrobě, šlehač, co šlehá a nezahřívá vznikající emulzi = nutná podmínka.
Postup : beru v úvahu šlehač - do mísy klepni žloutek, maximálně dva, zapni šlehač na jedničku a po kapkách, podtrhuji KAPKÁCH přidávej olej. Začne se tvořit emulze, která postupně začne houstnout a bělat. Když je hustá, tak se může ješte v průběhu šlehání přisolit.
Když se přežene rychlost šlehání, není stejná teplota surovim, kapka oleje se povede větší, majonéza se srazí. Pak se nechá vyhodit, použít do kynutého těsta místo tuku, nalít do hrnku a do šlehače dát nový žloutek a po spojení s prvními kapkami oleje zaměnit olej za zdrclou majonézu a tiše se modlit, že teď snad konečně....
Po úspěšném vytvožení majonézy je to už celkem sranda. Sůl, citronová šťáva (místo octu), čerstvě mletý pepř, hořčice - vše podle chuti, strouhané sladkokyselé okurky, strouhaná cibule ( ta podle snášenlivosti), třeba i sardelka a natvrdo vařené vajíčko, strouhaný sýr.... Majonéza se přidáním dlaších surovin trochu naředí, nezůstává už jak spadla ze lžíce v nočkách.
Majonézu ber z mísy suchou čistou lžící, zbylou dej do zavařovačky a odebírej jen suchou čistou lžící - pak celkem dlouho vydrží.

Pantáta staví udírnu, nevíte někdo jak se nakládá maso na uzení a takové ty špeky okolo?

Dík
Jedovinka Martina

Vzkaz pro pantátu od Martiny.
nemám vlastní zkušenosti a neznám fígle ohledně uzení masa. V loni mě to také zajímalo a pátrala jsem u místního řezníka a výsledek je tu : na 1 kg masa se dává 1 dkg soli. Rychlosůl nepoužívá. Nakonec jsem maso nenakládala, řezník si vše udělal sám. Víc nevím a doufám, že ti někdo prozradí vlastní zkušenosti. Ludmila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Majoránku do chleba? No to může být zajímavé . Dovedu si to představit v kombinaci s čerstvejma škvarečkama pěkně silně namazat.Nebo jěště vlažnej s čerstvým máslem a dobrým domácím sýrem nebo syrečkama!
No určitě to vyzkouším! Honza mčf

Na naložení masíka má asi každý svůj osvěčenej recept, my děláme takto: po stole rozsypu sůl smíchanou s moučkovým cukrem - na 1kg soli dávám 1 lžíci cukru a v této směsi vyválím kusy na uzení - děláme velké do dvou kil (hodně malé jsoou suché a větší se udí hodně dlouho). Zkrátka, kolik si to maso na sebe nabalí, tolik mu nechám. Obalené kusy natěsno naskládám do kadečky, na ně dám dřevěnej deklík o malinko menšího průměru než má kadečka a na to omytej těžší balvan. Takto nechám ve sklepě (máme tam kolem 6C) do druhého dne, aby pustilo šťávu. Pak to zaleju vychladlou převařenou vodou tak, aby nekoukalo nic nad hladinu, ale aby to taky vyloženě neplavalo a zase zadekluju a zatížím. Po asi 3týdnech, maso vyndam, co bylo navrch dam dospod a takto přeložené zaleju mírně (asi jalko polívku) osolenou vodou a zase zadekluju a zatížím na další tři týdny. Během těchto šesti týdnů chodim čuchat ke kadečce, zvlášť, je-li teplejc. Pak maso opláchnu, navěsíme do udírnya první 2h udíme hodně teplým, aby se zatáhlo (dáváme olši) a pak švestku, která nedá takový horko a douzujem dalších asi 10h. Záleží na velikosti kusů a spoustě dalších věcech. Taky koukněte na http://jaknato.webpark.cz. Je tam o uzení i o sýrech.
PS: pozor na maso s kostí, rádo se při naložení kazí
.Alča

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
paštika ještě jinak, celkem dietní
Po při porážce hus a kačen brakuji zároveň slepice. Zbývají mi droby, krky a hodně jater plus ty tvrdé slepice. Slepice, žaludky, srdíčka a obrané kostry uvařím v minimu vody, pomelu, půl syrových jater na tenké plátky nakrájených a lehoulince pokapaných rumem (koňak chudých) dám bokem a půl taky pomletých syrových jater přihodím k vařenému mletému.. Osolím, opepřím, očesnekuji, přisypu majoránku nebo bazalku, do konzistence mlaskavého prejtu přidávám vývar, začínám tím mastným zeshora... Poměr koření nejsem schopna uvést, prostě ochutnám.
Kaši, haši, prejt, nazvi jak chceš pro rychlé snědení dávám do 0,7 l vaniček (ty co se nechají použít i do mikrovlnky a mají víčko) do mrazáku vyložených tenoulince näkrájenou anglickou a plním asi cm pod okraj - vrstvičky kaše prokládám plátky jater a cca 90 minut vařím v páře. Pro snědení za pár dní plním do přesnídávkových skleniček - taky kaše, plátek, kaše... a zavařuji jak masové konzervy ta dvě hoďky a skladuji v lednici. Zbytek plátků ještě překrojím a přihodím do zbylého mletého Protože se mi jednou po měsíci i přes uložení v lednici nafoukly, tak jsem zaexperimentovala a paštiku naplnila do vepřových střev a uvařila jak jaternice. Byla to bomba, která se osvědčila. Manžel se může nabouchat i před spaním opečené jaternice na vlastním výpeku bez protestů žlučníku, při neočekávané návštěvě nakrájím na kolečka na rohlík jako jednohubky.
Asi to zní složitě, ale po většinu roku jsme u stolu dva, proto víc výrobků z jedné dávky. Nikdo z odběratelů nechce droby z hus a kačen a zase jsem lakomá je vyhodit nebo uvařit psům Protože nekrmím slaným a nuceně, tak jsou játra relativně malá. tak 120 - 200g a zbývají mi taky. Tak ta variace na paštiku vznikla vlastně z lakoty a díky dávce husích jater je to vlastně luxusní záležitost.
Obecně je paštika mleté okořeněné maso s přídavkem mletých syrových jater s možným přídavkem snad jakékoli taky pomleté nebo strouhané zeleniny, syrových žloutků, část tlustého masa je vítána, nebo přídavek sádla, protože pak se lépe maže na pečivo a směs je pak ve formě vařená v páře. Klidně se mohou přihodit i plátky mandlí ....
TATARKA
základem je majonéza a to je celkem fuška. Stejná teplota vajec a dobrého oleje a místnosti výroby = základní podmínka. Trpělivost a pomocník při ruční výrobě, šlehač, co šlehá a nezahřívá vznikající emulzi = nutná podmínka.
Postup : beru v úvahu šlehač - do mísy klepni žloutek, maximálně dva, zapni šlehač na jedničku a po kapkách, podtrhuji KAPKÁCH přidávej olej. Začne se tvořit emulze, která postupně začne houstnout a bělat. Když je hustá, tak se může ješte v průběhu šlehání přisolit.
Když se přežene rychlost šlehání, není stejná teplota surovim, kapka oleje se povede větší, majonéza se srazí. Pak se nechá vyhodit, použít do kynutého těsta místo tuku, nalít do hrnku a do šlehače dát nový žloutek a po spojení s prvními kapkami oleje zaměnit olej za zdrclou majonézu a tiše se modlit, že teď snad konečně....
Po úspěšném vytvožení majonézy je to už celkem sranda. Sůl, citronová šťáva (místo octu), čerstvě mletý pepř, hořčice - vše podle chuti, strouhané sladkokyselé okurky, strouhaná cibule ( ta podle snášenlivosti), třeba i sardelka a natvrdo vařené vajíčko, strouhaný sýr.... Majonéza se přidáním dlaších surovin trochu naředí, nezůstává už jak spadla ze lžíce v nočkách.
Majonézu ber z mísy suchou čistou lžící, zbylou dej do zavařovačky a odebírej jen suchou čistou lžící - pak celkem dlouho vydrží.

Pantáta staví udírnu, nevíte někdo jak se nakládá maso na uzení a takové ty špeky okolo?

Dík
Jedovinka Martina

Dobrý den,
přidávám svůj (praxí ověřený postup) na mňam-mňam uzené. Všichni \"dietologové\" nechť tento příspěvek raději nečtou, protože nejlepší uzené bývá z tučného a prorostlého masa (výborný je i špek). Základem je udírna, která by měla mít zvlášť topeniště a udící prostor (aby mastnota nekapala do ohně). Důležitá je regulovatelnost přívodu teplého kouře (případně s možností přisávání studeného vzduchu). Pro začátek je nutný teploměr, ale i po získání zkušeností s udírnou je výhodné teploměr používat. Udím při teplotě do 70 stupňů, při vyšších teplotách jde o pečení v kouři.
Na nakládání kupuji „rychlosůl„ 3% váhy masa. V pondělí večer maso posolím ze všech stran (cca polovinou soli), narovnám do nádoby na nakládání masa, nádobu pevné uzavřu a po vyndání spodních šuplíků dám do lednice. Druhý den (v úterý) dosypu zbytek soli a doliji minimálním množstvím vody (maso musí být až do uzení potopeno). V sobotu ráno je třeba zatopit v udírně (udírnu prohřát a zbavit ji ošklivých čmoudíků). Ohřát do varu velký hrnec s vodou a naložené maso do něj na několik minut vložit (asi 5). Toto je dost důležité, protože maso se ohřeje (nesráží se na něm po vložení do udírny kouř), zatáhne (po vyuzení není uvnitř suché) a povrchová vrstva masa se opláchne od soli (zůstane sůl nasáklá uvnitř). Teplé maso se dá do rozehřáté udírny a udí až do večera (12 hod., kdo to nevydrží, může ochutnávat dříve).
Dobrou chuť přeje AR.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na naložení masíka má asi každý svůj osvěčenej recept, my děláme takto: po stole rozsypu sůl smíchanou s moučkovým cukrem - na 1kg soli dávám 1 lžíci cukru a v této směsi vyválím kusy na uzení - děláme velké do dvou kil (hodně malé jsoou suché a větší se udí hodně dlouho). Zkrátka, kolik si to maso na sebe nabalí, tolik mu nechám. Obalené kusy natěsno naskládám do kadečky, na ně dám dřevěnej deklík o malinko menšího průměru než má kadečka a na to omytej těžší balvan. Takto nechám ve sklepě (máme tam kolem 6C) do druhého dne, aby pustilo šťávu. Pak to zaleju vychladlou převařenou vodou tak, aby nekoukalo nic nad hladinu, ale aby to taky vyloženě neplavalo a zase zadekluju a zatížím. Po asi 3týdnech, maso vyndam, co bylo navrch dam dospod a takto přeložené zaleju mírně (asi jalko polívku) osolenou vodou a zase zadekluju a zatížím na další tři týdny. Během těchto šesti týdnů chodim čuchat ke kadečce, zvlášť, je-li teplejc. Pak maso opláchnu, navěsíme do udírnya první 2h udíme hodně teplým, aby se zatáhlo (dáváme olši) a pak švestku, která nedá takový horko a douzujem dalších asi 10h. Záleží na velikosti kusů a spoustě dalších věcech. Taky koukněte na http://jaknato.webpark.cz. Je tam o uzení i o sýrech.
PS: pozor na maso s kostí, rádo se při naložení kazí
.Alča

My maso potřeme solí ,naskládáme do kameňáku ,po třech dnech ho zalijeme lákem 5l + o,5kg soli podle toha jak je zima a necháme celkem 3 týdny ležet. Manžel přidává i trochu česneku. Pak maso vyndáme ,umyjeme a naskládáme do udírny.Udí cca 80stupňů teplým kouřem. Návštěvy nešetří mchválou a je opravdu výborné. Už se těším ,už se ta doba pomalu blíží. Na vánoce už máme vyuzíno. Renata

Máte někdo nějaké nové nápady, či recepty? Já zkoušel dušenou šunku (v šunkovaru) a vůbec se mi nepovedla. A pak děláme maso na způsob té čínské masové konzervy (teta tomu říká čína). Když čtu v dnešní době noviny, tak "éčka" jsou úplně všude a kde jaké peří (v koblihách a jiném pečivu) a tak se snažím "uživit" z vlastních produktů a výrobků.

S uzením jsem začala loni,naložila jsem jen sádlo na slaninu a bůček,v představě anglické slaniny.Nakládala jsem pouze do soli,nezalévala,jen párkrát přeložila. Poté vyudila ,slanina je vynikající (na vaření),z bučku se stal bůček-prešut . a tak,když mi řezník na jaře zabíjel kůzlata,tahala jsem z něj rozumy. Prozradil mi,že maso se dává do vody,ne teplejší,než 60 st a po dobu 30min se teplota udržuje ,pak je slanina i bůček chutná i za syrova. Roklanka

..chtěla bych se vrátit k majolce-celý život se mi nechtěla dělat taková komplikovaná majolka až před měsícem jsem objevila -já tomu říkám vteřinová majolka
..do hrnečku rozklepnete vejce a zalijete 200ml kvalitního oleje a mixujete!!ponorným mixerem!!táhnete směrem nahoru.
Téměř vždy se podaří a samozdřejmě dochucujete podle vlatních chutí ,bylinky ,česnek a pod...
Videonávod a podrobný návod najdete-www.conovehonakopci.cz
borokoz

Uzené: nasolíte sádlo ,bůček ,maso .Naskládáte do čistého kameninového hrnce a zatížíte. Po třech dnech si připravíte nálev : převařenpu studenou vodu + cca 0,5kg soli na 5 litrů vody - podle venkovní teploty . Čím tepleji ,tím víc soli . Takto naložené maso v půlce doby přeložíte. Celková doba naložení 21 dní.
Pak udíte : roztopíte udírnu na 90°C a vložíte maso -vysoká teplota aby se zatáhlo a stáhnete udírnu na 60°C a udíte cca 8 hodin- podle velikosti masa.
Udí manžel ,tak je recept orientační. Renata

posouvám

Náš recept na chleba:
1kg hladké mouky + hl. mouku na plech (možno míchat c celozrnnou, žitnou,...)
2 -3 menší vařené brambory (vychladlé, uvařit den předem)
3 kávové lžičky soli
3 lžičky kmínu
pár zrnek fenyklu
1/2 l vlažné vody
1 lžička octa

Kvásek:
1 kostka droždí (4,5dkg)
5 lžiček vlažné vody
1 lžička cukru
1 lžíce hladké mouky

Vše smícháme v teplém porcelánovém hrnku a v teple necháme kvásek 5 - 15 minut vykynout.

Do mísy na jemném struhadle nastrouháme vařené brambory, přidáme mouku, sůl, kmín, fenykl, přilejeme hotový kvásek a skoro 1/2 l vlažné vody. Spojíme na vále a dobře propracujeme. Na plech dáme 1 a 1/2 cm vysokou vrstvu hladké mouky.
Těsto vytvarujeme do dvou bochánků, položíme je na vrstvu mouky a v teplé místnosti necháme kynout popd útěrkou asi 45min. Odstrníme zbytek mouky, zůstane jen pod bochánky. Pečeme zpočátku prudčeji, pak zvolna dopékáme. Pří pečení potírat slanou vodou.

Pečený čaj
1 kg rybízu (pomeranče)
1 kg letního ovoce (jablka,maliny,ostružiny,jahody,borůvky,hrušky,švestky atd.), 3/4 kg cukru, 1-2 lžičky skořice, 4 ks badyánu (voňavé koření), 5 ks hřebíčku, 2 citrony, 1 lžičku kys.citrónové, cca 2 dcl rumu

Postup:

Nachystáme si hlubší pekáč. Větší ovoce nakrájíme na kostičky ( i 1 oloupaný a 1 neoloupaný citron) a dáme do pekáče. Přidáme všechno ostatní drobné ovoce, zasypeme cukrem. Nakonec dáme všechno koření a dobře promícháme.
Pečeme v předem vyhřáté troubě na 180-200°C asi 30 minut. Během pečení asi dvakrát promícháme.
Hned po upečení přidáme rum, kys.citrónovou, rychle promícháme, naplníme do skleniček, zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru jako marmeládu...

Použití:

Do hrnečku dáme 1-2 lžíce této směsi, zalijeme horkou vodou. Vypijeme jako čaj a na spodu hrnečku nás čeká pochoutka v podobě kousků ovoce.


Je to opravdu výborné. Pokud máte někdo nějaké ovoce v mrazáku, tak můžete použít asi cokoliv dle chuti!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pečený čaj
1 kg rybízu (pomeranče)
1 kg letního ovoce (jablka,maliny,ostružiny,jahody,borůvky,hrušky,švestky atd.), 3/4 kg cukru, 1-2 lžičky skořice, 4 ks badyánu (voňavé koření), 5 ks hřebíčku, 2 citrony, 1 lžičku kys.citrónové, cca 2 dcl rumu

Postup:

Nachystáme si hlubší pekáč. Větší ovoce nakrájíme na kostičky ( i 1 oloupaný a 1 neoloupaný citron) a dáme do pekáče. Přidáme všechno ostatní drobné ovoce, zasypeme cukrem. Nakonec dáme všechno koření a dobře promícháme.
Pečeme v předem vyhřáté troubě na 180-200°C asi 30 minut. Během pečení asi dvakrát promícháme.
Hned po upečení přidáme rum, kys.citrónovou, rychle promícháme, naplníme do skleniček, zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru jako marmeládu...

Použití:

Do hrnečku dáme 1-2 lžíce této směsi, zalijeme horkou vodou. Vypijeme jako čaj a na spodu hrnečku nás čeká pochoutka v podobě kousků ovoce.


Je to opravdu výborné. Pokud máte někdo nějaké ovoce v mrazáku, tak můžete použít asi cokoliv dle chuti!

Pečený čaj jsem letos vyráběla taky, je výborný, ale bohužel některý mi zplesnivěl. Možná to bylo tím, že jsem kvůli dětem nepřidávala rum. K tomu jsem si vyrobila domácí šťávu, takže zatím pijeme vše z domácích zdrojů.

Je zvláštní, že nikdo nedáváte na naložení uzeného česnek. Na deset litrů převařené vody dáváme cca půl kila soli. Maso ale nejdříve osolíme, tak nějak od oka. Na deset kilo masa na krájíme na drobno 6 hlaviček česneku. Pokud je víc, vůbec nevadí. Osolené maso promícháme s nakrájeným česnek a necháme odložet v lavoru dokud nepustí ze sebe vodu. Pak zalejeme tou převařenou vodou a necháme odležet dalších cca 10 dní. Podle toho, jaká je venku teplota. Pokud je tepleji, je to dnů méně. Dvakrát za těch 10 dní maso přeložíme. Ten česnek dá masíčku správný říz.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vzkaz pro pantátu od Martiny.
nemám vlastní zkušenosti a neznám fígle ohledně uzení masa. V loni mě to také zajímalo a pátrala jsem u místního řezníka a výsledek je tu : na 1 kg masa se dává 1 dkg soli. Rychlosůl nepoužívá. Nakonec jsem maso nenakládala, řezník si vše udělal sám. Víc nevím a doufám, že ti někdo prozradí vlastní zkušenosti. Ludmila

U nás to dopadlo tak jak s každým pantátovo kuchyňským nápadem. Udím i nakládám sama. Dávám 18 dkg soli na 10 kilo masa, přidávám prolisovaný česnek, podrcený jalovec, občas tymián, podle chuti a oka. A pro zachování barvy dávám cukr, tak ty dvě deka na deset kilo masa.
Nezalívám, šrůčky skládám do spodního šuplete v lednici, přikryju folií a zatížím. Tak pět dní nechám v klidu, pak šrůčky přeložím, udím tak po dvou týdnech, ale už se mi zadařilo, že nebyl čas a udila jsem až po měsíci a maso nebylo vysušené solí, jak jsem se bála.
Jo, to tekutinu, co to pustí, nevylívám, až když jdu maso oplachovat před vložením do udírny. Jen hlídám, aby nezačala "zavánět".
Chichi, drahouškovi přestal smrdět prasečí hnůj. Né snad, že by se chopil vidlí a tak podobně, to tedy neee. Ale domácí uzený bůčíček a uzený brojleři.... hned má ten posranej dvorek jinou poezii.......
Martina Jedovinka

Martino, prosím, jak udíte brojlery? Jak velké kusy? Hádám že nakládáte stejně jako jiné maso. Dáša

Ty nejmenší, asi dvoukilové (když mě se zdají pořád malí a pak najednou mi soused chválí hejno krůt.......) rozpůlím, standardně naložím, před vložením do udírny je ale ještě hodím na chvíli do vroucí vody. Ale neuvařím je, jen prohřeju. Pak asi tak půl, třičtvrtě hodina na osmdesáti stupních kouře a douuzuji studeným kouřem další asi čtyři hodiny . Studeným... lítá mi to mezi čtyřiceti a šedesáti, snažím se držet na čtyřicítce.
Do vroucí vody je dávám, protože znám svou pažravou rodinu, berou je rovnou z udírny a baští bez další tepelné úpravy. Tak abych měla jistotu, že i kosti byly teplejší, než případný bacil snese. A půlím je, protože mám maličkou udírnu, je na dvanáct kilo klobás. Celá kuřata bych tam dala maximálně dvě, ale v půlkách šest s přehledem a ještě kousek sýra nebo rybu vmáčknu. Jo, rybu dávám rovnou s kuřaty, sýry až po stažení teploty, aby se neroztekly.
Udím na švestce, jabloni, buku.
Vyzkoušejte, je to skoro stejné jako jemné vepřové klobásy
Martina