Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Dobrý den,
měla jsem pocit, že dělám pro políčko to nejlepší, co jde, ale vaše diskuze o hnoji mě zase nahlodla. Myslela jsem, že kompost složený ze zeleného odpadu, shrabaného listí, sem tam seštěpkovaných ovocných větví, povápěných zbytků po porážce drůbeže a případných mrtvolek myšáků a mláďat /neproklovaná kuřata, úhyn v prvním týdnu, zastuzené králíče/, slámové podestýlky z kurníku, seškrabků z výběhu pro slepice a prolévaný koupací husí vodou /i s hovínkama/ a vynešenou vodou ze slepičího výběhu – takové řídké bahníčko z jímky – a letos i králičích bobků je papání pro zeleninu a brambory extra výživné. Celkem se s kompostem dost nadřu; napřed jak ho plním a dusám, kontaminovaná voda kýblem..., pak kátruju a sypu do řádků....
Měla jsem až obavy, abych nepředusíkovala /slepičáky/. Kdosi zde uvedl, že když zaoře slámu, tak zneutralizuje dusík v hovňajzech, nebo něco v tom smyslu.
Bydlím v oblasti se spíše jílovitou půdou, taková ta, co se na jaře boří, pak udělá betonový škraloup, pukliny a po dešti bláto požírající holiny. Už šestý rok sypu výše uvedené v ročním objemu asi 8 – 9 m3 na asi 8 arů, podařilo se mi vytvořit takovou piškotovou hlínu – ne žlutou, ale kyprou.
Jestli dobře chápu naznačený vztah slámy a exkrementů, tak vlastně celou dobu dodávám jen skoro jalové zkypřovadlo. Asi jako otruby do chlebového těsta.
Použité slámy je v kompostu do jedné třetiny celkového objemu, listí je zastoupeno asi osminou, zbytek je zelený plevel v různých stádiích zralosti, jak často a rychle se daří odplevelovat, část zeleného je ještě prohnaná přes slepice – zbývají tvrdé pokálené stvoly.
Dokážete někdo, prosím odhadnout, jestli po setlení a vzájemném reagování, zbývá ještě něco výživného třeba pro brambory? Kompost je hotový za sezónu, používám urychlovač.
Asi do smrti smrťoucí nedoženu ani základy znalostí zahradníka, tak mě berte s trochou nadhledu.
PS vím, že mrtvoly, plevel se semeny a plesnivé do kompostu nepatří. Plesnivé vědomě nedávám, ale kam s tím nedožitým a přerostlým. Běžet s desetidekovým balíčkem ušlapaného ptáčete do kafilerky je celkem blbost a když přerostlé budu sušit a pak pálit, tak se vyklíčení schopných semen stejně nezbavím, protože je vyklepu při manipulaci.
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.171.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
měla jsem pocit, že dělám pro políčko to nejlepší, co jde, ale vaše diskuze o hnoji mě zase nahlodla. Myslela jsem, že kompost složený ze zeleného odpadu, shrabaného listí, sem tam seštěpkovaných ovocných větví, povápěných zbytků po porážce drůbeže a případných mrtvolek myšáků a mláďat /neproklovaná kuřata, úhyn v prvním týdnu, zastuzené králíče/, slámové podestýlky z kurníku, seškrabků z výběhu pro slepice a prolévaný koupací husí vodou /i s hovínkama/ a vynešenou vodou ze slepičího výběhu – takové řídké bahníčko z jímky – a letos i králičích bobků je papání pro zeleninu a brambory extra výživné. Celkem se s kompostem dost nadřu; napřed jak ho plním a dusám, kontaminovaná voda kýblem..., pak kátruju a sypu do řádků....
Měla jsem až obavy, abych nepředusíkovala /slepičáky/. Kdosi zde uvedl, že když zaoře slámu, tak zneutralizuje dusík v hovňajzech, nebo něco v tom smyslu.
Bydlím v oblasti se spíše jílovitou půdou, taková ta, co se na jaře boří, pak udělá betonový škraloup, pukliny a po dešti bláto požírající holiny. Už šestý rok sypu výše uvedené v ročním objemu asi 8 – 9 m3 na asi 8 arů, podařilo se mi vytvořit takovou piškotovou hlínu – ne žlutou, ale kyprou.
Jestli dobře chápu naznačený vztah slámy a exkrementů, tak vlastně celou dobu dodávám jen skoro jalové zkypřovadlo. Asi jako otruby do chlebového těsta.
Použité slámy je v kompostu do jedné třetiny celkového objemu, listí je zastoupeno asi osminou, zbytek je zelený plevel v různých stádiích zralosti, jak často a rychle se daří odplevelovat, část zeleného je ještě prohnaná přes slepice – zbývají tvrdé pokálené stvoly.
Dokážete někdo, prosím odhadnout, jestli po setlení a vzájemném reagování, zbývá ještě něco výživného třeba pro brambory? Kompost je hotový za sezónu, používám urychlovač.
Asi do smrti smrťoucí nedoženu ani základy znalostí zahradníka, tak mě berte s trochou nadhledu.
PS vím, že mrtvoly, plevel se semeny a plesnivé do kompostu nepatří. Plesnivé vědomě nedávám, ale kam s tím nedožitým a přerostlým. Běžet s desetidekovým balíčkem ušlapaného ptáčete do kafilerky je celkem blbost a když přerostlé budu sušit a pak pálit, tak se vyklíčení schopných semen stejně nezbavím, protože je vyklepu při manipulaci.
Martina
Kompostujte klidně dál a nenechte se mást některými rádoby radami.Když jsem se v diskuzi o hnoji dozvěděla,že z něj nějaký debil udělal nebezpečný odpad,tak nevím jestli plakat nebo se smát.Odjakživa hnůj patřil na pole pro zlepšení výživy i kvality půdy a dnes?Mocipáni by byli asi raději,kdyby se hnojilo průmyslově.Pochopila bych to u fekálií,které se taky vždy dávali na pole.Dnes se ale používá v domácnostech spousta chemikálií(prášek na praní,mytí nádobí a pod.)a s tím si ve větším množství už příroda nemusí poradit tak,aby se rezidua dostali i do pěstovaných rostlin.Ale hnůj?Jaké haldy hnoje by se musely na pole dávat,aby se přehnojilo dusíkem?A co je tam za nebezpečné látky?Že by smrad?
A když dáte do kompastu nějakou tu chcíplotinku,tak se taky nic neděje,rozkladem obohatíte kompost o fosfor a draslík(živiny dobré pro podporu kvetení a plodnosti).
Plevel se semeny by se do kompostu neměl dávat z toho důvodu,že semena vyklíčí,dřív nebo později a tím si přiděláváte práci s pletím-takže mínus jen pro vás.Doporučuji mít kompost přikrytý černou netkanou textilií,aby vyklíčené plevele chcíply bez světla samy.Kompost je přírodní hnojivo,s živinami snadno přístupnými pro rostliny a do brambor nemá chybu!ruzicka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.107.70
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
měla jsem pocit, že dělám pro políčko to nejlepší, co jde, ale vaše diskuze o hnoji mě zase nahlodla. Myslela jsem, že kompost složený ze zeleného odpadu, shrabaného listí, sem tam seštěpkovaných ovocných větví, povápěných zbytků po porážce drůbeže a případných mrtvolek myšáků a mláďat /neproklovaná kuřata, úhyn v prvním týdnu, zastuzené králíče/, slámové podestýlky z kurníku, seškrabků z výběhu pro slepice a prolévaný koupací husí vodou /i s hovínkama/ a vynešenou vodou ze slepičího výběhu – takové řídké bahníčko z jímky – a letos i králičích bobků je papání pro zeleninu a brambory extra výživné. Celkem se s kompostem dost nadřu; napřed jak ho plním a dusám, kontaminovaná voda kýblem..., pak kátruju a sypu do řádků....
Měla jsem až obavy, abych nepředusíkovala /slepičáky/. Kdosi zde uvedl, že když zaoře slámu, tak zneutralizuje dusík v hovňajzech, nebo něco v tom smyslu.
Bydlím v oblasti se spíše jílovitou půdou, taková ta, co se na jaře boří, pak udělá betonový škraloup, pukliny a po dešti bláto požírající holiny. Už šestý rok sypu výše uvedené v ročním objemu asi 8 – 9 m3 na asi 8 arů, podařilo se mi vytvořit takovou piškotovou hlínu – ne žlutou, ale kyprou.
Jestli dobře chápu naznačený vztah slámy a exkrementů, tak vlastně celou dobu dodávám jen skoro jalové zkypřovadlo. Asi jako otruby do chlebového těsta.
Použité slámy je v kompostu do jedné třetiny celkového objemu, listí je zastoupeno asi osminou, zbytek je zelený plevel v různých stádiích zralosti, jak často a rychle se daří odplevelovat, část zeleného je ještě prohnaná přes slepice – zbývají tvrdé pokálené stvoly.
Dokážete někdo, prosím odhadnout, jestli po setlení a vzájemném reagování, zbývá ještě něco výživného třeba pro brambory? Kompost je hotový za sezónu, používám urychlovač.
Asi do smrti smrťoucí nedoženu ani základy znalostí zahradníka, tak mě berte s trochou nadhledu.
PS vím, že mrtvoly, plevel se semeny a plesnivé do kompostu nepatří. Plesnivé vědomě nedávám, ale kam s tím nedožitým a přerostlým. Běžet s desetidekovým balíčkem ušlapaného ptáčete do kafilerky je celkem blbost a když přerostlé budu sušit a pak pálit, tak se vyklíčení schopných semen stejně nezbavím, protože je vyklepu při manipulaci.
Martina
Martino, všechno je lepší než jenom jíl. Pokud založíš kompost nově a zakryješ ho, tak se tam při dobrých podmínkách zvýší teplota natolik, že to zahubí většinu plevelů i plísní. Takže radu: pokud víš, že se ti tam určitě dostalo hodně plevele i se semeny, tak to buďto prožeň přes slepice, ty semena vyzobou, nebo pohnoj pod brambory, tam se při oborávání plevel zlikviduje a co se nezlikviduje, zlikvidují brambory samy, až se pořádně rozrostou. Brambory snesou i čerstvý hnůj, ale ještě líp ho snesou okurky, rajčata a dýně.
S plísní neporadím, výše uvedené plodiny, co snáší dobře čerstvé hnojení, plíseň a hnilobu docela nerady. Letos jsem zkoušel Ačokču, dal jsem jí do čersvě pohnojené půdy, kde bylo hnoje málem víc, než země. Z šesti rostlin přežily 4, ale žral jsem jí celé léto a Blanka zavařovala jako vzteklá, máme plný sklep Ačokči a žereme jí, až se nám dělají boule za ušima. Ta by mohla plíseň zkousnout....
Co se týká mrtvolek, pokud do kompostu nezakopeš slona, tak je to jenom otázka času. A vybělené kosti dát bokem....
Ivan
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
měla jsem pocit, že dělám pro políčko to nejlepší, co jde, ale vaše diskuze o hnoji mě zase nahlodla. Myslela jsem, že kompost složený ze zeleného odpadu, shrabaného listí, sem tam seštěpkovaných ovocných větví, povápěných zbytků po porážce drůbeže a případných mrtvolek myšáků a mláďat /neproklovaná kuřata, úhyn v prvním týdnu, zastuzené králíče/, slámové podestýlky z kurníku, seškrabků z výběhu pro slepice a prolévaný koupací husí vodou /i s hovínkama/ a vynešenou vodou ze slepičího výběhu – takové řídké bahníčko z jímky – a letos i králičích bobků je papání pro zeleninu a brambory extra výživné. Celkem se s kompostem dost nadřu; napřed jak ho plním a dusám, kontaminovaná voda kýblem..., pak kátruju a sypu do řádků....
Měla jsem až obavy, abych nepředusíkovala /slepičáky/. Kdosi zde uvedl, že když zaoře slámu, tak zneutralizuje dusík v hovňajzech, nebo něco v tom smyslu.
Bydlím v oblasti se spíše jílovitou půdou, taková ta, co se na jaře boří, pak udělá betonový škraloup, pukliny a po dešti bláto požírající holiny. Už šestý rok sypu výše uvedené v ročním objemu asi 8 – 9 m3 na asi 8 arů, podařilo se mi vytvořit takovou piškotovou hlínu – ne žlutou, ale kyprou.
Jestli dobře chápu naznačený vztah slámy a exkrementů, tak vlastně celou dobu dodávám jen skoro jalové zkypřovadlo. Asi jako otruby do chlebového těsta.
Použité slámy je v kompostu do jedné třetiny celkového objemu, listí je zastoupeno asi osminou, zbytek je zelený plevel v různých stádiích zralosti, jak často a rychle se daří odplevelovat, část zeleného je ještě prohnaná přes slepice – zbývají tvrdé pokálené stvoly.
Dokážete někdo, prosím odhadnout, jestli po setlení a vzájemném reagování, zbývá ještě něco výživného třeba pro brambory? Kompost je hotový za sezónu, používám urychlovač.
Asi do smrti smrťoucí nedoženu ani základy znalostí zahradníka, tak mě berte s trochou nadhledu.
PS vím, že mrtvoly, plevel se semeny a plesnivé do kompostu nepatří. Plesnivé vědomě nedávám, ale kam s tím nedožitým a přerostlým. Běžet s desetidekovým balíčkem ušlapaného ptáčete do kafilerky je celkem blbost a když přerostlé budu sušit a pak pálit, tak se vyklíčení schopných semen stejně nezbavím, protože je vyklepu při manipulaci.
Martina
Slepičí a vepřový hnůj je moc ostrý a "zředění" slámou a vůbec celým tím zracím-kompostovacím procesem se nic nezkazí - naopak
Čerstvé mrtvolky se u nás osobně likvidují dobrým uvařením a zkrmením domácími šelmami . Zbytky, co už ani šelmy nezmůžou, jdou do hnoje - potažmo do kompostu.
Nemůžu říct, že bych byla nějaký kompostovací odborník, ale nějak jsem pochytila, že v kompostu pracují aerobní bakterie - tedy za žádoucího přístupu vzduchu, a když kompost moc slehne, tyhlety potvůrky vyzdechají a kompost místo kompostování začne hnít - no ale jak říkám, necítím se odborníkem, zkoukla bych www.komposty.cz
Jiřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.184.251
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Martino, všechno je lepší než jenom jíl. Pokud založíš kompost nově a zakryješ ho, tak se tam při dobrých podmínkách zvýší teplota natolik, že to zahubí většinu plevelů i plísní. Takže radu: pokud víš, že se ti tam určitě dostalo hodně plevele i se semeny, tak to buďto prožeň přes slepice, ty semena vyzobou, nebo pohnoj pod brambory, tam se při oborávání plevel zlikviduje a co se nezlikviduje, zlikvidují brambory samy, až se pořádně rozrostou. Brambory snesou i čerstvý hnůj, ale ještě líp ho snesou okurky, rajčata a dýně.
S plísní neporadím, výše uvedené plodiny, co snáší dobře čerstvé hnojení, plíseň a hnilobu docela nerady. Letos jsem zkoušel Ačokču, dal jsem jí do čersvě pohnojené půdy, kde bylo hnoje málem víc, než země. Z šesti rostlin přežily 4, ale žral jsem jí celé léto a Blanka zavařovala jako vzteklá, máme plný sklep Ačokči a žereme jí, až se nám dělají boule za ušima. Ta by mohla plíseň zkousnout....
Co se týká mrtvolek, pokud do kompostu nezakopeš slona, tak je to jenom otázka času. A vybělené kosti dát bokem....
Ivan
Něco pro neznalé: Co je to ta Ačokča? Díky Koty
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.91.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Slepičí a vepřový hnůj je moc ostrý a "zředění" slámou a vůbec celým tím zracím-kompostovacím procesem se nic nezkazí - naopak
Čerstvé mrtvolky se u nás osobně likvidují dobrým uvařením a zkrmením domácími šelmami . Zbytky, co už ani šelmy nezmůžou, jdou do hnoje - potažmo do kompostu.
Nemůžu říct, že bych byla nějaký kompostovací odborník, ale nějak jsem pochytila, že v kompostu pracují aerobní bakterie - tedy za žádoucího přístupu vzduchu, a když kompost moc slehne, tyhlety potvůrky vyzdechají a kompost místo kompostování začne hnít - no ale jak říkám, necítím se odborníkem, zkoukla bych www.komposty.cz
Jiřina
Ačokča je rostlina. Zelenina. Z Jižní ameriky. Česky jí říkají papriko-okurka. Zachází se s ní jako s dýněma, potřebují teplo, vodu, živiny a oporu, po které se plazí. Plod je zelený a musí se sbírat mladý. Lenka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.69.34
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Něco pro neznalé: Co je to ta Ačokča? Díky Koty
www.achocha.unas.cz, také jsem si počtla. Ivánku, rezervuji si prosím, pár semínek. Co kozenky, už je máš doma? U nás dnes mrzne ráno minus 8, jak je u vás na horách? Jarmila - kozí farma ROZINKA
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.184.251
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
www.achocha.unas.cz, také jsem si počtla. Ivánku, rezervuji si prosím, pár semínek. Co kozenky, už je máš doma? U nás dnes mrzne ráno minus 8, jak je u vás na horách? Jarmila - kozí farma ROZINKA
Paní Jarmilo, díky. Už jsem navnaděná na příští rok... Myslím, že už i vím, kde budu sadit. Koty
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.200.142
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
měla jsem pocit, že dělám pro políčko to nejlepší, co jde, ale vaše diskuze o hnoji mě zase nahlodla. Myslela jsem, že kompost složený ze zeleného odpadu, shrabaného listí, sem tam seštěpkovaných ovocných větví, povápěných zbytků po porážce drůbeže a případných mrtvolek myšáků a mláďat /neproklovaná kuřata, úhyn v prvním týdnu, zastuzené králíče/, slámové podestýlky z kurníku, seškrabků z výběhu pro slepice a prolévaný koupací husí vodou /i s hovínkama/ a vynešenou vodou ze slepičího výběhu – takové řídké bahníčko z jímky – a letos i králičích bobků je papání pro zeleninu a brambory extra výživné. Celkem se s kompostem dost nadřu; napřed jak ho plním a dusám, kontaminovaná voda kýblem..., pak kátruju a sypu do řádků....
Měla jsem až obavy, abych nepředusíkovala /slepičáky/. Kdosi zde uvedl, že když zaoře slámu, tak zneutralizuje dusík v hovňajzech, nebo něco v tom smyslu.
Bydlím v oblasti se spíše jílovitou půdou, taková ta, co se na jaře boří, pak udělá betonový škraloup, pukliny a po dešti bláto požírající holiny. Už šestý rok sypu výše uvedené v ročním objemu asi 8 – 9 m3 na asi 8 arů, podařilo se mi vytvořit takovou piškotovou hlínu – ne žlutou, ale kyprou.
Jestli dobře chápu naznačený vztah slámy a exkrementů, tak vlastně celou dobu dodávám jen skoro jalové zkypřovadlo. Asi jako otruby do chlebového těsta.
Použité slámy je v kompostu do jedné třetiny celkového objemu, listí je zastoupeno asi osminou, zbytek je zelený plevel v různých stádiích zralosti, jak často a rychle se daří odplevelovat, část zeleného je ještě prohnaná přes slepice – zbývají tvrdé pokálené stvoly.
Dokážete někdo, prosím odhadnout, jestli po setlení a vzájemném reagování, zbývá ještě něco výživného třeba pro brambory? Kompost je hotový za sezónu, používám urychlovač.
Asi do smrti smrťoucí nedoženu ani základy znalostí zahradníka, tak mě berte s trochou nadhledu.
PS vím, že mrtvoly, plevel se semeny a plesnivé do kompostu nepatří. Plesnivé vědomě nedávám, ale kam s tím nedožitým a přerostlým. Běžet s desetidekovým balíčkem ušlapaného ptáčete do kafilerky je celkem blbost a když přerostlé budu sušit a pak pálit, tak se vyklíčení schopných semen stejně nezbavím, protože je vyklepu při manipulaci.
Martina
Co se týká těch mrtvolek v kompostu - když se nám narodilo mrtvé jehně, manžel ho zahrabal do kompostu a za dva roky jsme nenašli ani ty kostičky .