Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.91.254
Obracím se na opravdové s prosbou o radu (vím, že tu jste!). Letos v létě zemědělec sklidil své poslední obilí a přenechal nám nezorané strniště. Naším úmyslem je pěstovat tam sad a mezi řadami stromů (místa je dost) mít trávu na seno pro kozy.
Na strništi vyrostl vzešlý porost, sestávající hlavně z pýru a vysemeněných polních plevelů všeho druhu. Husté je to tak polovičně co normální zemědělská louka.Pcháč ani šťovík moc na pozemku není (zemědělec úspěšně pohubil roundupem), ale je na pozemku sousedním v již založené vícedruhové louce. A teď - orat to nemáme v úmyslu, uvažujeme spíš o tom to na jaře pobránovat a do toho vysít trávu (nebo jetelotrávu).
Ale docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdybychom nic nebránovali a nechali porostu volný průběh, někdy v květnu to posekali a usušili (kozám stejně čistá tráva nejede, ale pro plevel i přes plot skočí). A znovu by se to posekalo až to zas naroste někdy v srpnu. Kolik let asi tak potrvá, než se porost jakž takž stabilizuje?(za předpokladu pravidelného kosení dvakrát ročně). Nebo je to úplně zcestná myšlenka? Nevyroste nám tam největší ploantáž pcháče osetu ve střední Evropě?Lenka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.59.49
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Obracím se na opravdové s prosbou o radu (vím, že tu jste!). Letos v létě zemědělec sklidil své poslední obilí a přenechal nám nezorané strniště. Naším úmyslem je pěstovat tam sad a mezi řadami stromů (místa je dost) mít trávu na seno pro kozy.
Na strništi vyrostl vzešlý porost, sestávající hlavně z pýru a vysemeněných polních plevelů všeho druhu. Husté je to tak polovičně co normální zemědělská louka.Pcháč ani šťovík moc na pozemku není (zemědělec úspěšně pohubil roundupem), ale je na pozemku sousedním v již založené vícedruhové louce. A teď - orat to nemáme v úmyslu, uvažujeme spíš o tom to na jaře pobránovat a do toho vysít trávu (nebo jetelotrávu).
Ale docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdybychom nic nebránovali a nechali porostu volný průběh, někdy v květnu to posekali a usušili (kozám stejně čistá tráva nejede, ale pro plevel i přes plot skočí). A znovu by se to posekalo až to zas naroste někdy v srpnu. Kolik let asi tak potrvá, než se porost jakž takž stabilizuje?(za předpokladu pravidelného kosení dvakrát ročně). Nebo je to úplně zcestná myšlenka? Nevyroste nám tam největší ploantáž pcháče osetu ve střední Evropě?Lenka
Napíši svůj názor. Pokud strniště jen pobránujete, tak se stejně nezbavíte plevelů hluboko kořenících a zásoby semen v půdním profilu. Když vysejete kulturní trávu, třeba jetelotrávu, tak plevel jakýmsi zázrakem roste rychleji a utlačuje klíčící trávu. Porost pak buď úplně udusí a nebo první rok sklízíte z větší části jen plevel a v obilí se drží i zvířatům škodlivé plevele.. Příští rok bych pole prohlídla jaká je tam druhová skladba plevelů a podle toho se rozhodla co s porostem udělám. Buď bude pro zvířata neškodný, pak se dá zkrmovat a nebo v opačném případě sekat a kompostovat. Každopádně bych pole na podzim pohnojila, zorala a na jaře osela nějakou směsí spíše luční, protože jetel ze směsi tak za dva roky ustoupí a pokud není drn dobře zapojený, tak se v porostu dělají holá místa pro nálet plevelů. Jetelotravní smě je spíše krátkodobá, prodávají se směsi k trvalým travním porostům, záleží na druhové skladbě trav. To teď z hlavy nevím, ale musí být určité procento trav odnožujících, trsnatých. O louku se musíte stejně starat, měla by se hnojit, bránovat - podporuje se tak odnožování a provzdušňování, na to jsou spec. brány, jiné porost vytrhávají, rozhrnovat krtince, prosívat... Pokud louku necháte svému osudu, tak po letech převáží nejodolnější a konkurence nejschopnější trávy a výnos hmoty bude mnohem menší, tak na jednu seč v roce a musíte mít také na paměti, že plevel je všudypřítomný a neuchráníte se před ním.
Doufám, že jsem vám trochu pomohla, Věra
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.105.170
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Obracím se na opravdové s prosbou o radu (vím, že tu jste!). Letos v létě zemědělec sklidil své poslední obilí a přenechal nám nezorané strniště. Naším úmyslem je pěstovat tam sad a mezi řadami stromů (místa je dost) mít trávu na seno pro kozy.
Na strništi vyrostl vzešlý porost, sestávající hlavně z pýru a vysemeněných polních plevelů všeho druhu. Husté je to tak polovičně co normální zemědělská louka.Pcháč ani šťovík moc na pozemku není (zemědělec úspěšně pohubil roundupem), ale je na pozemku sousedním v již založené vícedruhové louce. A teď - orat to nemáme v úmyslu, uvažujeme spíš o tom to na jaře pobránovat a do toho vysít trávu (nebo jetelotrávu).
Ale docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdybychom nic nebránovali a nechali porostu volný průběh, někdy v květnu to posekali a usušili (kozám stejně čistá tráva nejede, ale pro plevel i přes plot skočí). A znovu by se to posekalo až to zas naroste někdy v srpnu. Kolik let asi tak potrvá, než se porost jakž takž stabilizuje?(za předpokladu pravidelného kosení dvakrát ročně). Nebo je to úplně zcestná myšlenka? Nevyroste nám tam největší ploantáž pcháče osetu ve střední Evropě?Lenka
Přidám svůj názor na založení travního porostu. V první řadě je třeba si uvědomit, že louku již nelze zorat a když, tak za hrozného papírování. Je-li Vaše tak je to jednoduché. V opačném případě by byl možná dobrý souhlas vlastníka. Nyní k tomu porostu. Jestliže tam byl aplikován ve vhodnou dobu nějaký glyfosát /roundap, klinik, kaput atd / neměly by tam být žádné vytrvalé plevele jako pýr,pcháč atd. Na druhou stranu pýr mají býložravci velice rádi , neboť je sladký. Přikláněl bych se k tomuto. Z jara až to bude možno vjet do pole ,provést ještě jednu totální desikaci nějakým glyfosátem a potom tak za 14 dní, podle počasí a zabrání přípravku, diskovou secí mašinou provést zasetí traviny. Ta diskovka Vám půdu prořízne a uschlé rostlinné zbytky jí nevadí, tak že bude semeno dostatečně v zemi. Budeti - li porost sekat dvakrát ročně, je veliká naděje, že porost udržíte bez větších plevelů. Musíte počítat s plevely jako je penízek, violky, rozrazil svízel atd. Ty se ale v případě, že je nenecháte vysemenit tak za rok ztratí . Je možno použít také přípravek Esteron. S tímto mám velice dobré zkušenosti. Stará literatura uvádí, že aby byla louka tou loukou, kterou známe z mládí, je zapotřebí 40 let. Ale žádné strachy za dva roky budete určitě spokojena. a už se to nechá i spásat. Po jaru je nutno louku přesmykovat, aby se srovnala a podpořilo se odnožování. Zdraví St. Toman
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.91.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přidám svůj názor na založení travního porostu. V první řadě je třeba si uvědomit, že louku již nelze zorat a když, tak za hrozného papírování. Je-li Vaše tak je to jednoduché. V opačném případě by byl možná dobrý souhlas vlastníka. Nyní k tomu porostu. Jestliže tam byl aplikován ve vhodnou dobu nějaký glyfosát /roundap, klinik, kaput atd / neměly by tam být žádné vytrvalé plevele jako pýr,pcháč atd. Na druhou stranu pýr mají býložravci velice rádi , neboť je sladký. Přikláněl bych se k tomuto. Z jara až to bude možno vjet do pole ,provést ještě jednu totální desikaci nějakým glyfosátem a potom tak za 14 dní, podle počasí a zabrání přípravku, diskovou secí mašinou provést zasetí traviny. Ta diskovka Vám půdu prořízne a uschlé rostlinné zbytky jí nevadí, tak že bude semeno dostatečně v zemi. Budeti - li porost sekat dvakrát ročně, je veliká naděje, že porost udržíte bez větších plevelů. Musíte počítat s plevely jako je penízek, violky, rozrazil svízel atd. Ty se ale v případě, že je nenecháte vysemenit tak za rok ztratí . Je možno použít také přípravek Esteron. S tímto mám velice dobré zkušenosti. Stará literatura uvádí, že aby byla louka tou loukou, kterou známe z mládí, je zapotřebí 40 let. Ale žádné strachy za dva roky budete určitě spokojena. a už se to nechá i spásat. Po jaru je nutno louku přesmykovat, aby se srovnala a podpořilo se odnožování. Zdraví St. Toman
Děkuji za dva různé názory, ale asi jsem měla taky napsat, že pozemek je veden v režimu EZ (ekosad), takže desikace pro nás nepřipadá v úvahu.
Na konvenčním pozemku to jde a určitě to funguje, ale nás by spíš zajímalo, jestli někdo nemá zkušenost založit louku bezorebně. (pane Ivane?)
Zaujala mě zmínka o těch 40 letech, a opravdu, v našem okolí jsou louky novější, a tam je jen tráva, jetel a šťovík, a jedna louka, která je tam od nepaměti, a ta je nádherná, plná květů celé léto...(ale většinou jednosečná). Nižší výnos hmoty z pozemku nám zas tak nevadí, máme dostatečnou plochu pro našich pár zvířat.
Co se týče tzv. plevelů, naše kozy jdou hlavně po nich a trávu nechávají jen pro případ nouze, takže sám fakt, že v louce jsou některé plevele, pro nás není vadou, ale spíše pozitivem. Otázka je, co tam na jaře naroste a nebylo tam letos na podzim.
Tak co, myslí si někdo, že pro kozy lze úspěšně založit louku na strništi bez orání a bez setí??Je to pro kozy, ne pro ovce ani skot...
Lenka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.59.49
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji za dva různé názory, ale asi jsem měla taky napsat, že pozemek je veden v režimu EZ (ekosad), takže desikace pro nás nepřipadá v úvahu.
Na konvenčním pozemku to jde a určitě to funguje, ale nás by spíš zajímalo, jestli někdo nemá zkušenost založit louku bezorebně. (pane Ivane?)
Zaujala mě zmínka o těch 40 letech, a opravdu, v našem okolí jsou louky novější, a tam je jen tráva, jetel a šťovík, a jedna louka, která je tam od nepaměti, a ta je nádherná, plná květů celé léto...(ale většinou jednosečná). Nižší výnos hmoty z pozemku nám zas tak nevadí, máme dostatečnou plochu pro našich pár zvířat.
Co se týče tzv. plevelů, naše kozy jdou hlavně po nich a trávu nechávají jen pro případ nouze, takže sám fakt, že v louce jsou některé plevele, pro nás není vadou, ale spíše pozitivem. Otázka je, co tam na jaře naroste a nebylo tam letos na podzim.
Tak co, myslí si někdo, že pro kozy lze úspěšně založit louku na strništi bez orání a bez setí??Je to pro kozy, ne pro ovce ani skot...
Lenka
V zemědělství se používá i minimalizační způsob, což je vlastně na jaře setí do nezorané půdy, Ale jak by to bylo se založením louky, to nevím, píši na téma plevele diplomku a právě u minimalizačního způsobu je výskyt plevelů nejvyšší. No, na druhou stranu bych to zkusila, nemůžete o nic přijít, pravidelně sekat a když bude dobré počasí, tak se úrody zajisté dočkáte. Takže hodně štěstí a určitě vám někdo poradí i osobní zkušenost.
Věra
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.171.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V zemědělství se používá i minimalizační způsob, což je vlastně na jaře setí do nezorané půdy, Ale jak by to bylo se založením louky, to nevím, píši na téma plevele diplomku a právě u minimalizačního způsobu je výskyt plevelů nejvyšší. No, na druhou stranu bych to zkusila, nemůžete o nic přijít, pravidelně sekat a když bude dobré počasí, tak se úrody zajisté dočkáte. Takže hodně štěstí a určitě vám někdo poradí i osobní zkušenost.
Věra
U nás se na malých políčkách bežně nechávala jedno políčko 1-2rok ladem,aby se orná půda zregenerovala a dávala zase nějaké výnosy ať už obilí nebo brambor.To volné políčko se normálně sekalo,protože tam bez problémů narostla krásná tráva(bez setí)hlavně se tam namnoží pampelišky a bílý jetel,což dobytku velmi chutná.Pokud budete porost sekat,tak se z něj rozhodně nestane pole bodláků,naopak pravidelným sekáním se ho zbavíte.Ještě dodám,že nejsme oficiálně v programu eko,ale žádné herbicidy se tam neužívaly,takže plevelu tam bylo dost,včetně bodláků.Já bych se toho nebála a klidně to nechala bez osetí.ruzicka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.35.85
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
U nás se na malých políčkách bežně nechávala jedno políčko 1-2rok ladem,aby se orná půda zregenerovala a dávala zase nějaké výnosy ať už obilí nebo brambor.To volné políčko se normálně sekalo,protože tam bez problémů narostla krásná tráva(bez setí)hlavně se tam namnoží pampelišky a bílý jetel,což dobytku velmi chutná.Pokud budete porost sekat,tak se z něj rozhodně nestane pole bodláků,naopak pravidelným sekáním se ho zbavíte.Ještě dodám,že nejsme oficiálně v programu eko,ale žádné herbicidy se tam neužívaly,takže plevelu tam bylo dost,včetně bodláků.Já bych se toho nebála a klidně to nechala bez osetí.ruzicka
Dobrý den, taky bych se toho strniště nebál a nechal ho samovolně zarůst, podobným způsobem jsne už zatravňovali taky pokud to dvakrát za rok posečete budete mít za pár let louku jako víno, Tenkrát jsme se radili s odborníkem a řekl nám že i když to necháme zorat a zasít správnou směsí tak nejpozději do 5ti let původní druhy které mají v půdě zásobu semen tuto nasetou trávu převálcují a postup by se musel opakovat , nakonec jsme akorát ručně dosévali například plazivý jetel který tam nerostl. Takže radím neset ale sekat sekat a sekat. s pozdravem ML
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.100.101
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, taky bych se toho strniště nebál a nechal ho samovolně zarůst, podobným způsobem jsne už zatravňovali taky pokud to dvakrát za rok posečete budete mít za pár let louku jako víno, Tenkrát jsme se radili s odborníkem a řekl nám že i když to necháme zorat a zasít správnou směsí tak nejpozději do 5ti let původní druhy které mají v půdě zásobu semen tuto nasetou trávu převálcují a postup by se musel opakovat , nakonec jsme akorát ručně dosévali například plazivý jetel který tam nerostl. Takže radím neset ale sekat sekat a sekat. s pozdravem ML
Sejná je i moje zkušenost. Pronajala jsem si záhumenky sousedů. Po žních jsme nic neorali, jen na podzim trochu pojezdili bránami a rozházeli ručně travní směsku. A sečeme a sečeme pořád dokola. Na podzim na pole vyženu kozu a ty dožerou zbytky. Plevele se nebojte, kozám chutná vše a mají aspoň pestrou pastvu. Bohužel, také závidím krásné louky, plné bylinek a květinek, ale to po letech hospodaření JZD u nás dlouho nebude. Stačí se jen podívat u sousedů v Německu nebo Rakousku, seno je jak na čajíček. Jarmila - kozí farma ROZINKA
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Sejná je i moje zkušenost. Pronajala jsem si záhumenky sousedů. Po žních jsme nic neorali, jen na podzim trochu pojezdili bránami a rozházeli ručně travní směsku. A sečeme a sečeme pořád dokola. Na podzim na pole vyženu kozu a ty dožerou zbytky. Plevele se nebojte, kozám chutná vše a mají aspoň pestrou pastvu. Bohužel, také závidím krásné louky, plné bylinek a květinek, ale to po letech hospodaření JZD u nás dlouho nebude. Stačí se jen podívat u sousedů v Německu nebo Rakousku, seno je jak na čajíček. Jarmila - kozí farma ROZINKA
Já se taky přidám na stranu strniště. U nás se zatravňovala spousta polí a dost z nich právě tak, jak dříve popsáno. A nebyly to naše pozemky, takže nevím, ale dost mám pochybnost i o nějakém tom podsevu. První rok byl porost dost tristní - řídký a samý penízek, rmen a violka, prostě to, co bylo v obilí. Seklo se dvakrát ročně, nevím o tom, že by vláčeli. Teď už je porost pěkně zapojený, žádný extra plevel, tedy myslím šťovíky a pcháče, ale přísný vyznavač produkčních lučních porostů by asi zaplakal - na jaře žluto pampeliškama, v otavách zas jestřábníkama, bohužel klasická květinová louka to taky ( ještě ) není. Podle mých zkušeností se ale porosty nejvíce zlepší pastvou skotu. Louky, které jsme přebírali po bývalém statku, se jen sekaly a asi další péči neměly žádnou a porosty byly, jak se u nás říká "hanba plut"
. Za dva-tři roky pastvy louky zhoustly, zezelenaly a objevila se bílá jetelinka
, posléze i nějaké ty květinky
. Ale nejsem si jistá, jestli tentýž výsledek by dala pastva koz, i když - v kombinaci s tím sekáním asi ano.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.35.85
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já se taky přidám na stranu strniště. U nás se zatravňovala spousta polí a dost z nich právě tak, jak dříve popsáno. A nebyly to naše pozemky, takže nevím, ale dost mám pochybnost i o nějakém tom podsevu. První rok byl porost dost tristní - řídký a samý penízek, rmen a violka, prostě to, co bylo v obilí. Seklo se dvakrát ročně, nevím o tom, že by vláčeli. Teď už je porost pěkně zapojený, žádný extra plevel, tedy myslím šťovíky a pcháče, ale přísný vyznavač produkčních lučních porostů by asi zaplakal - na jaře žluto pampeliškama, v otavách zas jestřábníkama, bohužel klasická květinová louka to taky ( ještě ) není. Podle mých zkušeností se ale porosty nejvíce zlepší pastvou skotu. Louky, které jsme přebírali po bývalém statku, se jen sekaly a asi další péči neměly žádnou a porosty byly, jak se u nás říká "hanba plut"
. Za dva-tři roky pastvy louky zhoustly, zezelenaly a objevila se bílá jetelinka
, posléze i nějaké ty květinky
. Ale nejsem si jistá, jestli tentýž výsledek by dala pastva koz, i když - v kombinaci s tím sekáním asi ano.
Jiřina
Dobrý den , ještě k těm kytičkám , aby vznikla taková voňavá louka trvá to asi 30let než se ustálí všechny ty druhy rostlin a každá si vybojuje to svoje místečko pod sluncem , takže 30let neorat a uvidíme tu voňavou krásu, tedy jestli se toho dožijeme že ML.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.59.49
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já se taky přidám na stranu strniště. U nás se zatravňovala spousta polí a dost z nich právě tak, jak dříve popsáno. A nebyly to naše pozemky, takže nevím, ale dost mám pochybnost i o nějakém tom podsevu. První rok byl porost dost tristní - řídký a samý penízek, rmen a violka, prostě to, co bylo v obilí. Seklo se dvakrát ročně, nevím o tom, že by vláčeli. Teď už je porost pěkně zapojený, žádný extra plevel, tedy myslím šťovíky a pcháče, ale přísný vyznavač produkčních lučních porostů by asi zaplakal - na jaře žluto pampeliškama, v otavách zas jestřábníkama, bohužel klasická květinová louka to taky ( ještě ) není. Podle mých zkušeností se ale porosty nejvíce zlepší pastvou skotu. Louky, které jsme přebírali po bývalém statku, se jen sekaly a asi další péči neměly žádnou a porosty byly, jak se u nás říká "hanba plut"
. Za dva-tři roky pastvy louky zhoustly, zezelenaly a objevila se bílá jetelinka
, posléze i nějaké ty květinky
. Ale nejsem si jistá, jestli tentýž výsledek by dala pastva koz, i když - v kombinaci s tím sekáním asi ano.
Jiřina
Nejsem zatím praktik, ale učili jsme se na přednáškách, že nejlepší je pastva skotu s ovcemi. Skot prý nerad žere trávu, která roste z rozkládajícího se kravěnce, kdežto ovcím to nevadí.. Ovce mám, ke skotu se už asi nedopracuji, takže v praxi si toto neověřím, škoda....
Kdybych měla hektary polí, tak bych se přikláněla klouce přírodní, ale protože mám omezený prostor, tak jdu cestou nejvyšší produkce.
Věra
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.107.70
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji za dva různé názory, ale asi jsem měla taky napsat, že pozemek je veden v režimu EZ (ekosad), takže desikace pro nás nepřipadá v úvahu.
Na konvenčním pozemku to jde a určitě to funguje, ale nás by spíš zajímalo, jestli někdo nemá zkušenost založit louku bezorebně. (pane Ivane?)
Zaujala mě zmínka o těch 40 letech, a opravdu, v našem okolí jsou louky novější, a tam je jen tráva, jetel a šťovík, a jedna louka, která je tam od nepaměti, a ta je nádherná, plná květů celé léto...(ale většinou jednosečná). Nižší výnos hmoty z pozemku nám zas tak nevadí, máme dostatečnou plochu pro našich pár zvířat.
Co se týče tzv. plevelů, naše kozy jdou hlavně po nich a trávu nechávají jen pro případ nouze, takže sám fakt, že v louce jsou některé plevele, pro nás není vadou, ale spíše pozitivem. Otázka je, co tam na jaře naroste a nebylo tam letos na podzim.
Tak co, myslí si někdo, že pro kozy lze úspěšně založit louku na strništi bez orání a bez setí??Je to pro kozy, ne pro ovce ani skot...
Lenka
Nejjednodušší a zároveň nejlacinější je na jaře za vlhka přisít rozhozem naširoko pastevní směs a pustit tam zvířata. Rychlerostoucí plevele vyrostou jako první a budou tedy jako první sežrány. Semena trávy ovce zašlapou do země a tam krásně vzklíčí. Potom zvěř vyhnat, nechat vyrůst a sklidit na seno. Dobu sklizně zvolit tak, aby případné přeživší plevele nestačily vytvořit semena. Na podzim místo druhé seče znovu vypást. Do třech let je tam tímhle postupem krásná pastvina.
Pokud je zvířat málo, rozdělit na tři oplůtky, jeden spásám, jeden sekám, jeden roste. A točit dokola.
Problém bude s pastvou, až se budou sázet stromky. Mladý stromek ovcím chutná, o kozách ani nemluvě.
Ivan
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den , ještě k těm kytičkám , aby vznikla taková voňavá louka trvá to asi 30let než se ustálí všechny ty druhy rostlin a každá si vybojuje to svoje místečko pod sluncem , takže 30let neorat a uvidíme tu voňavou krásu, tedy jestli se toho dožijeme že ML.
Miloši, vzhledem k tomu, že 15 let už máme za sebou, tak jestli mě nezabije virus ptačí chřipky, nebo manžel , tak mám reálnou šanci
Jiřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.174.166
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Obracím se na opravdové s prosbou o radu (vím, že tu jste!). Letos v létě zemědělec sklidil své poslední obilí a přenechal nám nezorané strniště. Naším úmyslem je pěstovat tam sad a mezi řadami stromů (místa je dost) mít trávu na seno pro kozy.
Na strništi vyrostl vzešlý porost, sestávající hlavně z pýru a vysemeněných polních plevelů všeho druhu. Husté je to tak polovičně co normální zemědělská louka.Pcháč ani šťovík moc na pozemku není (zemědělec úspěšně pohubil roundupem), ale je na pozemku sousedním v již založené vícedruhové louce. A teď - orat to nemáme v úmyslu, uvažujeme spíš o tom to na jaře pobránovat a do toho vysít trávu (nebo jetelotrávu).
Ale docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdybychom nic nebránovali a nechali porostu volný průběh, někdy v květnu to posekali a usušili (kozám stejně čistá tráva nejede, ale pro plevel i přes plot skočí). A znovu by se to posekalo až to zas naroste někdy v srpnu. Kolik let asi tak potrvá, než se porost jakž takž stabilizuje?(za předpokladu pravidelného kosení dvakrát ročně). Nebo je to úplně zcestná myšlenka? Nevyroste nám tam největší ploantáž pcháče osetu ve střední Evropě?Lenka
Možná se budu nekoho opakovat, ale nejjednodussi je opravdu jen sekat a sekat!Mozna by bylo dobre strnište jeste usmykovat.A potom staci uz jen sekat a sekat!At se dari!mira