Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.103.34
Poraďte mi, prosím jak mech zlikvidovat,kdy a čím pastvu poházet a pokud možno nějaký interval za jakou dobu poté tam budu moci vyhnat ovečky.Mech se mi množí "svinským" tempem a mám obavy, že za chvíli budu pást jen na mechu.Předem vám děkuji, Pajče.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.204
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Poraďte mi, prosím jak mech zlikvidovat,kdy a čím pastvu poházet a pokud možno nějaký interval za jakou dobu poté tam budu moci vyhnat ovečky.Mech se mi množí "svinským" tempem a mám obavy, že za chvíli budu pást jen na mechu.Předem vám děkuji, Pajče.
Vím, že mech a zelená skalice se nemají rádi.........................!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Poraďte mi, prosím jak mech zlikvidovat,kdy a čím pastvu poházet a pokud možno nějaký interval za jakou dobu poté tam budu moci vyhnat ovečky.Mech se mi množí "svinským" tempem a mám obavy, že za chvíli budu pást jen na mechu.Předem vám děkuji, Pajče.
Tohle jsem zde řešila vloni. Nová ohrada podél potoka s vysokými stromy stále ve stínu. Mechu víc jako trávy. Vápnit jsem nechtěla, nevím za jak dlouho je na takto ošetřený pozemek možno pustit zvířata. Pamatuji si odpověď od Helenky - hrabat - trhat - hrabat. Růčo jsme roztrhaly drny mechu, začali jsme do mechoviště pouštět slepice, ty v hrabání pokračovaly, uschlý mech sežraly kozy a ovce. A výsledek ?? Letos je mechu minimálně o polovinu méně. Na jaře si takovou hroznou sobotu s hráběni zopokujeme a zbytek je na zvířatech a věřím, že pastina bude OK. A má to také výhodu. V parném létě na ostatních pozemcích byla tráva spálená a zvířata se s chutí vracela na zelené mechoviště prorostlé zelenou travičkou.
Ludmila
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.231.88
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Poraďte mi, prosím jak mech zlikvidovat,kdy a čím pastvu poházet a pokud možno nějaký interval za jakou dobu poté tam budu moci vyhnat ovečky.Mech se mi množí "svinským" tempem a mám obavy, že za chvíli budu pást jen na mechu.Předem vám děkuji, Pajče.
Mechu se lze zbavit jednoduše chemickou cestou, ale jsou i alternativy. Mechorosty rostou na místech s vyšší vlhkostí a kyselostí půdy. Kyselost zvyšuje třeba i neshrabané listí, nebo nedostatek vápníku v půdě. Vápnit se nebojte, očištěte pozemek dosejte na holá místa travní směs ranná pastevní a přihnojte LAV - ledek vápený s amoniakem (dlouhodobě působící hnojivo). Tráva poroste bujněji a mech nebude mít šanci se dále šířit. Získáte kvalitní pastvinu s dostatečným travním porostem.
Jana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mechu se lze zbavit jednoduše chemickou cestou, ale jsou i alternativy. Mechorosty rostou na místech s vyšší vlhkostí a kyselostí půdy. Kyselost zvyšuje třeba i neshrabané listí, nebo nedostatek vápníku v půdě. Vápnit se nebojte, očištěte pozemek dosejte na holá místa travní směs ranná pastevní a přihnojte LAV - ledek vápený s amoniakem (dlouhodobě působící hnojivo). Tráva poroste bujněji a mech nebude mít šanci se dále šířit. Získáte kvalitní pastvinu s dostatečným travním porostem.
Jana
Jani, lze takle ošetřit pozemek za plného provozu se zvířaty ??? Nevím, ale travní směs by mě vyzobaly slepice a krůty a co udělá vápno a ledek s kozama a ovcemi a s drůbeží ?
Ludmila
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.249.161
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mechu se lze zbavit jednoduše chemickou cestou, ale jsou i alternativy. Mechorosty rostou na místech s vyšší vlhkostí a kyselostí půdy. Kyselost zvyšuje třeba i neshrabané listí, nebo nedostatek vápníku v půdě. Vápnit se nebojte, očištěte pozemek dosejte na holá místa travní směs ranná pastevní a přihnojte LAV - ledek vápený s amoniakem (dlouhodobě působící hnojivo). Tráva poroste bujněji a mech nebude mít šanci se dále šířit. Získáte kvalitní pastvinu s dostatečným travním porostem.
Jana
takže co kdybych to spojila..najdřív tu skalici, pak zasýt trávu a poté přihnojit ( LAV) ? Podotýkám, že já bych se potřebovala zbavit mechu na zahradě, kam kozičky nemají přístup, takže by nehrozila žádná otrava a pod..
Hana zvířatomil
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.122
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
takže co kdybych to spojila..najdřív tu skalici, pak zasýt trávu a poté přihnojit ( LAV) ? Podotýkám, že já bych se potřebovala zbavit mechu na zahradě, kam kozičky nemají přístup, takže by nehrozila žádná otrava a pod..
Hana zvířatomil
Já jsem zase někde slyšela, že měchu se velmi dobře daří tam, kde je puda chudá na živiny a dobrý přístup světla. Že nehnojené , na krátko stříhané trávníky mechům velmi vyhovují a kulturní trávy při tomto režimu nemají moc šanci..Já bych se jedum vyhýbala i na zahradě. je tam přece něco jedlého, ne ? Minimálně to dýcháte a nateče to do vody.... Zkusila bych fyzicky odstranit největší drzá mechová ložiska, pohnojila plným hnojivem - klidně poházejte hnůj na podzim a na jaře shrabete trochu slámy ... a nechat růst na co nejvyšší snesitelnou výšku. Mí sousedé chtějí mít ušlechtilý anglický trávník , ale nehnojí, nekropí... pouze neustále stříhají na milimetry. Stačí týden vedro a je po trávníku.Helena
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mechu se lze zbavit jednoduše chemickou cestou, ale jsou i alternativy. Mechorosty rostou na místech s vyšší vlhkostí a kyselostí půdy. Kyselost zvyšuje třeba i neshrabané listí, nebo nedostatek vápníku v půdě. Vápnit se nebojte, očištěte pozemek dosejte na holá místa travní směs ranná pastevní a přihnojte LAV - ledek vápený s amoniakem (dlouhodobě působící hnojivo). Tráva poroste bujněji a mech nebude mít šanci se dále šířit. Získáte kvalitní pastvinu s dostatečným travním porostem.
Jana
Ledku na pastvině bych se zásadně vyhnula. Porost sice vyroste krásný, bujný, zelený, ale nadýmá !
Já, páč nemám ráda chemii, bych šla na mech mechanicky, jedno jestli hraběma nebo bránama, trošku toho vápna - dobrá, a pak pást a kosit, pást a kosit, pást a kosit - nedopasky. Bude to sice trvat o rok-dva dýl, než s chemickými berličkami, ale pastvina se udělá pěkná a bezpečná - vyzkoušeno!
Jiřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.143.19
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
takže co kdybych to spojila..najdřív tu skalici, pak zasýt trávu a poté přihnojit ( LAV) ? Podotýkám, že já bych se potřebovala zbavit mechu na zahradě, kam kozičky nemají přístup, takže by nehrozila žádná otrava a pod..
Hana zvířatomil
Hani a Ludmilo, za plného provozu to nejde, slepice vyzobou osivo nebo mladou klíčící travičku, jsou to děsný potvory a ovečky či kozenky to taky preferují hlavně jílek, který je hlavní součástí směsí. K hnojivu by také neměly mít zvířátka nějaký čas přístup, pokud prší tak se rychle rozpustí a je klid. Že by hrozila nějaká otrava nebo něco podobného tak to ne. Klíčení směsí trvá přibližně 4 týdny v závislosti na teplotě.
Ano, mech roste na chudých půdách nejlépe zastíněných na krátko sečených nebo vypásaných. Proto přihnojit dusíkem a nechat narůst vyšší trávu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.88.78
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ledku na pastvině bych se zásadně vyhnula. Porost sice vyroste krásný, bujný, zelený, ale nadýmá !
Já, páč nemám ráda chemii, bych šla na mech mechanicky, jedno jestli hraběma nebo bránama, trošku toho vápna - dobrá, a pak pást a kosit, pást a kosit, pást a kosit - nedopasky. Bude to sice trvat o rok-dva dýl, než s chemickými berličkami, ale pastvina se udělá pěkná a bezpečná - vyzkoušeno!
Jiřina
Tvrdit o ledku že nadýmá je poněkud silné kafe. Přihnojení trochou LAV do vyžilé pastviny se určitě dobytek nenadme. Otázkou pak zůstává doba pastvy a složení travní směsi. Pokud si pod pohnojenou pastvou představíte temně zelenou metrovou jetelinu tak prosím, ale dobře vyzrálá pastvina (nehovořím o jarní travičce bez vláknité složky ze které se po... každý bíložravec) s vyváženým obsahem živin ( proto ten vápník, pomáhá uvolňovat ostatní látky z půdy) nemůže způsobyt nadmutí, zvláště když dobytek má pohyb a to mám zase ověřeno já. Doporučuji knihu ovce a jejich chov od pana profesora Horáka a v ní kapitolu pastva zpracovanou prof. Hrabětem. Oba znám osobně a zaručeně to nejsou žádní začátečníci. Sice to je psáno trochu těžším jazykem pro lajka, ale zase je tu spousta důležitých informací ( i o ekologickém chovu paní Jiřino).
Jana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tvrdit o ledku že nadýmá je poněkud silné kafe. Přihnojení trochou LAV do vyžilé pastviny se určitě dobytek nenadme. Otázkou pak zůstává doba pastvy a složení travní směsi. Pokud si pod pohnojenou pastvou představíte temně zelenou metrovou jetelinu tak prosím, ale dobře vyzrálá pastvina (nehovořím o jarní travičce bez vláknité složky ze které se po... každý bíložravec) s vyváženým obsahem živin ( proto ten vápník, pomáhá uvolňovat ostatní látky z půdy) nemůže způsobyt nadmutí, zvláště když dobytek má pohyb a to mám zase ověřeno já. Doporučuji knihu ovce a jejich chov od pana profesora Horáka a v ní kapitolu pastva zpracovanou prof. Hrabětem. Oba znám osobně a zaručeně to nejsou žádní začátečníci. Sice to je psáno trochu těžším jazykem pro lajka, ale zase je tu spousta důležitých informací ( i o ekologickém chovu paní Jiřino).
Jana
Knihu ovce a jejich chov jsem si také zakoupila. Není psaná TROŠKU těžším jazykem pro laika, ale moc TĚŽKÝM !!! Z knihy jsem získala minimum potřebných informací a zůstávám u roztrhání mechoviště, spásání dobytkem a minimálně 3 x do roka kosením nedopasků. Dobytek si pastvinu pohnojí sám. Mám za sebou první rok takto ošetřené pastviny a letos udělám to samé a nebudu mít co řešit i bez chemie.
Ludmila
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.171.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Knihu ovce a jejich chov jsem si také zakoupila. Není psaná TROŠKU těžším jazykem pro laika, ale moc TĚŽKÝM !!! Z knihy jsem získala minimum potřebných informací a zůstávám u roztrhání mechoviště, spásání dobytkem a minimálně 3 x do roka kosením nedopasků. Dobytek si pastvinu pohnojí sám. Mám za sebou první rok takto ošetřené pastviny a letos udělám to samé a nebudu mít co řešit i bez chemie.
Ludmila
Když se chcete vyhnout umělým hnojivům,tak zkuste pohnojit zkvašeným drůbežím trusem.To je taky dobré dusíkaté hnojivo.(pro neznalé-zkvašený trus se ředí s vodou a tou zalévat)ruzicka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tvrdit o ledku že nadýmá je poněkud silné kafe. Přihnojení trochou LAV do vyžilé pastviny se určitě dobytek nenadme. Otázkou pak zůstává doba pastvy a složení travní směsi. Pokud si pod pohnojenou pastvou představíte temně zelenou metrovou jetelinu tak prosím, ale dobře vyzrálá pastvina (nehovořím o jarní travičce bez vláknité složky ze které se po... každý bíložravec) s vyváženým obsahem živin ( proto ten vápník, pomáhá uvolňovat ostatní látky z půdy) nemůže způsobyt nadmutí, zvláště když dobytek má pohyb a to mám zase ověřeno já. Doporučuji knihu ovce a jejich chov od pana profesora Horáka a v ní kapitolu pastva zpracovanou prof. Hrabětem. Oba znám osobně a zaručeně to nejsou žádní začátečníci. Sice to je psáno trochu těžším jazykem pro lajka, ale zase je tu spousta důležitých informací ( i o ekologickém chovu paní Jiřino).
Jana
To není můj výmysl, ale zkušenost těch, kdo na to doplatili .
Co se týče ekologického vedení luk a pastvin, přečetla jsem spoustu příruček od řady seriózních autorů a můžu vám říct, že to pokaždé taky není podle mého vkusu. Radí to sice tak, aby to vyhovovalo zákonu o ekologickém zemědělství, ale zase tady máme víceméně intenzívní porost s vysokým výnosem, který je samozřejmě potřeba dotovat vysokým množstvím živin - i když zase eko-vyhovujícím. A to nehovořím o tom, že nevznikne žádná krásná kytičková louka, jak by ekologickému hospodaření slušelo.
Už jsem o tom tady několikrát psala. My jsme přebrali pozemky v žalostném stavu, kde bylo trochu vlhčeji ( a kde dřív byl větší pohyb dobytka ), stály lesy kopřiv, lopuchu a šťovíku, kde bylo sušeji, byla krátká, tvrdá řidina. Měli jsme na hodně pozemků málo dobytka, takže hmota stačila. Na hnojení minerálními hnojivy nebylo peněz ( a ani chuti ). Pečlivě jsme sekali nedopasky. Třetí sezónu byl porost diametrálně odlišný od prvního roku, zapojil se, zazelenal, rozšířily se leguminózy, objevily se kvetoucí byliny, které tam dřív nebyly, plevele dostaly únosný rámec. Nadmutí neznáme ( kromě jediného případu, kdy kráva prolezla ohradou a vyčistila zem pod hrušní od přezrálých hrušek , čili ne z porostu ). Pokud hnojit, tak tady přece máme hnůj od našich pasených zvířat - něco ho tam nanesou samy, něco ( vyklizenou a lépe kompostovanou zimní podestýlku ) musíme holt my hodpodáři. Takhle já jsem pochopila ekologii v pastevectví - uzavřený koloběh živin, kdy z obtížného odpadu - hnoje máme to nejlepší "krmení" pro louky. A vápnit jen z dobrého důvodu, nejlépe po rozboru půdy. Darmo určitě nevznikla stará selská moudrost, že vápnění obohacuje syna a ožebračuje vnuka. A to jsem ještě nezmínila nevýhody strojených hnojiv, že.
Ale každému, což jeho jest.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.35.85
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To není můj výmysl, ale zkušenost těch, kdo na to doplatili .
Co se týče ekologického vedení luk a pastvin, přečetla jsem spoustu příruček od řady seriózních autorů a můžu vám říct, že to pokaždé taky není podle mého vkusu. Radí to sice tak, aby to vyhovovalo zákonu o ekologickém zemědělství, ale zase tady máme víceméně intenzívní porost s vysokým výnosem, který je samozřejmě potřeba dotovat vysokým množstvím živin - i když zase eko-vyhovujícím. A to nehovořím o tom, že nevznikne žádná krásná kytičková louka, jak by ekologickému hospodaření slušelo.
Už jsem o tom tady několikrát psala. My jsme přebrali pozemky v žalostném stavu, kde bylo trochu vlhčeji ( a kde dřív byl větší pohyb dobytka ), stály lesy kopřiv, lopuchu a šťovíku, kde bylo sušeji, byla krátká, tvrdá řidina. Měli jsme na hodně pozemků málo dobytka, takže hmota stačila. Na hnojení minerálními hnojivy nebylo peněz ( a ani chuti ). Pečlivě jsme sekali nedopasky. Třetí sezónu byl porost diametrálně odlišný od prvního roku, zapojil se, zazelenal, rozšířily se leguminózy, objevily se kvetoucí byliny, které tam dřív nebyly, plevele dostaly únosný rámec. Nadmutí neznáme ( kromě jediného případu, kdy kráva prolezla ohradou a vyčistila zem pod hrušní od přezrálých hrušek , čili ne z porostu ). Pokud hnojit, tak tady přece máme hnůj od našich pasených zvířat - něco ho tam nanesou samy, něco ( vyklizenou a lépe kompostovanou zimní podestýlku ) musíme holt my hodpodáři. Takhle já jsem pochopila ekologii v pastevectví - uzavřený koloběh živin, kdy z obtížného odpadu - hnoje máme to nejlepší "krmení" pro louky. A vápnit jen z dobrého důvodu, nejlépe po rozboru půdy. Darmo určitě nevznikla stará selská moudrost, že vápnění obohacuje syna a ožebračuje vnuka. A to jsem ještě nezmínila nevýhody strojených hnojiv, že.
Ale každému, což jeho jest.
Jiřina
Dobrý den, mě to připadá že to všechno není ani tak otázka toho způsobu a prostředků hnojení jako spíš celého přístupu k životu a pohledu na věc , někdo prostě chce mít perfektní porost bez jediné bylinky a plevele i za cenu toho že na to nahňácá chemii a ani mu nevadí že to pak bude jíst a někdo jiný zase chce mít pestrobarevnou bylinkovou pastvinu sem tam nějaký plevel možná i trochu toho mechu potěšení z pohledu na to kvítí a zdravého masa nevyhnaného práškama do extrémních velikostí , je to prostě taková "jiná" filosofie života, a jelikož tento přístup je u obou skupin zhruba přesně opačný asi proto si těžko mohou navzájem porozumět některé věci prostě nejdou dohromady s pozdravem ML
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Hani a Ludmilo, za plného provozu to nejde, slepice vyzobou osivo nebo mladou klíčící travičku, jsou to děsný potvory a ovečky či kozenky to taky preferují hlavně jílek, který je hlavní součástí směsí. K hnojivu by také neměly mít zvířátka nějaký čas přístup, pokud prší tak se rychle rozpustí a je klid. Že by hrozila nějaká otrava nebo něco podobného tak to ne. Klíčení směsí trvá přibližně 4 týdny v závislosti na teplotě.
Ano, mech roste na chudých půdách nejlépe zastíněných na krátko sečených nebo vypásaných. Proto přihnojit dusíkem a nechat narůst vyšší trávu.
Říkáte přihnojit dusíkem a já vím že na dusík jsou nejlepší kuřince. Můžu tedy rozpustit kuřince ve vodě a po vytrhání hraběmi pohnojit postřikem z kuřinců?
Nebo jestli je třeba to vápno radši, tak jaké koupit a jak aplikovat. A po jaké době po takovém zásahu tam můžu pustit ovce? Pastvina je slunná, ve svahu a vypásaná na hlinu, protože je to hlavní pastvina zatím a jediná kde je teď z jara můžu dat, hlavně ty hlučné kusy, ikdyž mám sena dost, nebo mě sousedé asi ukamenují. Mám ji rozdělenou na 2 půlky takže bych snad tu kde je to horší mohla na chvíli uzavřít. Adéla
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
takže co kdybych to spojila..najdřív tu skalici, pak zasýt trávu a poté přihnojit ( LAV) ? Podotýkám, že já bych se potřebovala zbavit mechu na zahradě, kam kozičky nemají přístup, takže by nehrozila žádná otrava a pod..
Hana zvířatomil
DOLOMITICKÝ VÁPENEC