Hnůj versus kompost

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hlásím stejný problém. Kozí hnůj - sláma, bobky, sem tam mokrý, ale po dvou letech na hromadě ... pořád hnůj. Dáváme tam všechno, posekanou trávu, zbytky z kuchyně, sem tam hlínu, ale k pořádnýmu tlení se to nemá a sílu a hlavně čas na to, abych to každý měsíc přehazoval a tím provzdušňoval fakt nemáme.

Uvítáme taky radu jak z hnoje udělat za rok něco co aspoň vzdáleně připomíná hlínu - to už se dá pak dál použít a i lidi by o ní měli zájem.

Jirka MKF-K

Ahojky
dostala jsem darem 3 pásy z dopravníku z třídírny uhlí. Několik let jsme z nich měla 3 komposťáky - kulaté. A v prostředku byla píchlá provrtané novodurová kanalizační trubka - komínek. Ten,který jsme zakládala v zimě jsem již v létě používala do truhlíků na muškáty. Založený v létě sloužil jako pařeniště na jaře a třetí byl rezerva pro hojný rok. ˇ
Náplň tvořil plevel ze zahrady prohnaný slepičárnou, podestýlka od slepic všech věkových kategorií, králičí bobky a moč z trusníků, husí lejna vyhrabaná za zahrady, veškerý rostlinný odpad, pozůstatky po genocidách v králíkárně a v drůbežích hejnech, případné mrtvolky. Na každý jsem použila jeden Urychlovač kompostu a jaždý byl přikrytý černou silnou fólií s dírou na komínek, každý kompost jsem zalévala.
Letos s pořízením kozy a plánovaným rozšířením chovu o jerseyku a další dvě kozenky jsem zvětšila kompost na plochu a udělala ze třech jen jeden a tak, abych kolečkem mohla vjet. A taky jsem prohrábla stavební smeťák kvůli dalším plastovým trubkám na komínky.
Už na podzim napíšu, jak se zadařilo zkompostovat trávu, podestýlku a ostatní. Myslím, že ty větrací komínky odstaňují dřinu z přehazováním. Mají spon cca 70 cm a přikrytí černou fólií zase zvyšuje teplotu uvnitř a tak se urychluje přetvožovací proces z odpadu na cenny živinami nabitý kompost.
První rok jsem se někdy kolem sv, Anny vyděsila, že mi kompost blafl. Rozespala jsem kolem pátě ranní zírala na sloup páry, který se valil z větracího komína. No nic, to jen na okraj
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky
dostala jsem darem 3 pásy z dopravníku z třídírny uhlí. Několik let jsme z nich měla 3 komposťáky - kulaté. A v prostředku byla píchlá provrtané novodurová kanalizační trubka - komínek. Ten,který jsme zakládala v zimě jsem již v létě používala do truhlíků na muškáty. Založený v létě sloužil jako pařeniště na jaře a třetí byl rezerva pro hojný rok. ˇ
Náplň tvořil plevel ze zahrady prohnaný slepičárnou, podestýlka od slepic všech věkových kategorií, králičí bobky a moč z trusníků, husí lejna vyhrabaná za zahrady, veškerý rostlinný odpad, pozůstatky po genocidách v králíkárně a v drůbežích hejnech, případné mrtvolky. Na každý jsem použila jeden Urychlovač kompostu a jaždý byl přikrytý černou silnou fólií s dírou na komínek, každý kompost jsem zalévala.
Letos s pořízením kozy a plánovaným rozšířením chovu o jerseyku a další dvě kozenky jsem zvětšila kompost na plochu a udělala ze třech jen jeden a tak, abych kolečkem mohla vjet. A taky jsem prohrábla stavební smeťák kvůli dalším plastovým trubkám na komínky.
Už na podzim napíšu, jak se zadařilo zkompostovat trávu, podestýlku a ostatní. Myslím, že ty větrací komínky odstaňují dřinu z přehazováním. Mají spon cca 70 cm a přikrytí černou fólií zase zvyšuje teplotu uvnitř a tak se urychluje přetvožovací proces z odpadu na cenny živinami nabitý kompost.
První rok jsem se někdy kolem sv, Anny vyděsila, že mi kompost blafl. Rozespala jsem kolem pátě ranní zírala na sloup páry, který se valil z větracího komína. No nic, to jen na okraj
Martina

Martino, prosím nemohla byste dáti foto?Díky . Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Martino, prosím nemohla byste dáti foto?Díky . Renata

Co se nedostatečně pokanděné slámy týče, můžete s ní zamulčovat okolo mladých stromků, keřů, nebo ji využít na vyvýšený záhon, případně na německou kopu a nebo si z ní udělat krásný kus na brambory na vysoko. Právě nám z ní lezou krásné stonky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co se nedostatečně pokanděné slámy týče, můžete s ní zamulčovat okolo mladých stromků, keřů, nebo ji využít na vyvýšený záhon, případně na německou kopu a nebo si z ní udělat krásný kus na brambory na vysoko. Právě nám z ní lezou krásné stonky.

Nám teda kozí hnůj docela slušně kompostuje - za rok je to něco, co připomíná hlínu a dá se to použít k zapravení do půdy nebo jako hnojivý mulč na záhony. Na ohrazenou hromadu se to vyveze z chlíva , je to teda dost mokré, hlavně spodní vrstvy. Nechá se pár měsíců (přes zimu) na hromadě, přihazujem i kuchyňské zbytky. ale ty sežerou slepice. NA JAŘE SE TO MUSÍ JEDNOU PŘEHÁZET. pak to zase může ležet, nic se s tím nemusí dělat. Je dobré tam občas vylít syrovátku, nejlépe kefírovou - zkrátka něco, co má v sobě bakterie - na urychlení.
Po přeházení se na tom už dá pěstovat cuketa nebo jiná dýně. Na podzim pak už lze dát na záhony.
Když se hnůj nepřehází, zůstanou tam velké jakoby pláty, které se pořádně nerozloří a i za rok je to úplně na nic.
Výš popsaný způsob se nám osvědčil, je to míň práce než to přehazovat kdoví kolikrát (na to teda opravdu čas ani chuť nemám), ale opravdu je potřeba to jednou vydržet a přehodit to. Lenka ze Dvora

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky
dostala jsem darem 3 pásy z dopravníku z třídírny uhlí. Několik let jsme z nich měla 3 komposťáky - kulaté. A v prostředku byla píchlá provrtané novodurová kanalizační trubka - komínek. Ten,který jsme zakládala v zimě jsem již v létě používala do truhlíků na muškáty. Založený v létě sloužil jako pařeniště na jaře a třetí byl rezerva pro hojný rok. ˇ
Náplň tvořil plevel ze zahrady prohnaný slepičárnou, podestýlka od slepic všech věkových kategorií, králičí bobky a moč z trusníků, husí lejna vyhrabaná za zahrady, veškerý rostlinný odpad, pozůstatky po genocidách v králíkárně a v drůbežích hejnech, případné mrtvolky. Na každý jsem použila jeden Urychlovač kompostu a jaždý byl přikrytý černou silnou fólií s dírou na komínek, každý kompost jsem zalévala.
Letos s pořízením kozy a plánovaným rozšířením chovu o jerseyku a další dvě kozenky jsem zvětšila kompost na plochu a udělala ze třech jen jeden a tak, abych kolečkem mohla vjet. A taky jsem prohrábla stavební smeťák kvůli dalším plastovým trubkám na komínky.
Už na podzim napíšu, jak se zadařilo zkompostovat trávu, podestýlku a ostatní. Myslím, že ty větrací komínky odstaňují dřinu z přehazováním. Mají spon cca 70 cm a přikrytí černou fólií zase zvyšuje teplotu uvnitř a tak se urychluje přetvožovací proces z odpadu na cenny živinami nabitý kompost.
První rok jsem se někdy kolem sv, Anny vyděsila, že mi kompost blafl. Rozespala jsem kolem pátě ranní zírala na sloup páry, který se valil z větracího komína. No nic, to jen na okraj
Martina

Tak jsem dnes koupil dvě novodurové trubky o průměru 50 mm a délce 1 metr. Vyvrtal jsem do nich pár děr o průměru 10 mm. Udělal do hnojiště vrtákem díry a do nich zastrčil uvedené větrací trubky. Následně jsem celé hnojiště řádně zalil vodou z potoka (tudíž nechlórovanou). Zítra to ještě přikryji nějakou fólií a uvidíme zda se to osvědčí. Pořád nemohu pochopit, proč nefungují kompostéry za 2.990,-Kč za kus. Díval jsem se zespodu a je to tam stejné, jak jsem to tam naházel před více jak půl rokem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jsem dnes koupil dvě novodurové trubky o průměru 50 mm a délce 1 metr. Vyvrtal jsem do nich pár děr o průměru 10 mm. Udělal do hnojiště vrtákem díry a do nich zastrčil uvedené větrací trubky. Následně jsem celé hnojiště řádně zalil vodou z potoka (tudíž nechlórovanou). Zítra to ještě přikryji nějakou fólií a uvidíme zda se to osvědčí. Pořád nemohu pochopit, proč nefungují kompostéry za 2.990,-Kč za kus. Díval jsem se zespodu a je to tam stejné, jak jsem to tam naházel před více jak půl rokem.

Docela mne udivujou vaše zkušenosti s tlením hnoje.. Já mám hnojiště ohraničené a ze třech stran a na půl i z té čtvrté a vozím tam hnůj od koz, prasat, králíků a někdy od slepic(obvykle slepičince vozím na pole pod dýně a cukety)+ tam přidávám několik let starou slámu z půdy(což by mělo kvalitu zhoršovat) a kdykoliv na podzim vozím hnůj na pole nebo když zahrabuji nějakou mrtvolku tak hnůj je pěkný a a uležený. Nevím jak jste na tom vy, ale mne připadá, že mi ho někdo ze spodu krade, poněvadž pořád navážím na vrch-tu slámu, hnuj od jednoho známého co nemá pole a během chvilky(několika dní) to vypadá jako bych tam nic nevozil.. Jo a ještě tam házím slepicím trávu a exkrementy od psů a při chladnějších ránech (třeba včera) se z hnoje páří..
vojtěch

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Docela mne udivujou vaše zkušenosti s tlením hnoje.. Já mám hnojiště ohraničené a ze třech stran a na půl i z té čtvrté a vozím tam hnůj od koz, prasat, králíků a někdy od slepic(obvykle slepičince vozím na pole pod dýně a cukety)+ tam přidávám několik let starou slámu z půdy(což by mělo kvalitu zhoršovat) a kdykoliv na podzim vozím hnůj na pole nebo když zahrabuji nějakou mrtvolku tak hnůj je pěkný a a uležený. Nevím jak jste na tom vy, ale mne připadá, že mi ho někdo ze spodu krade, poněvadž pořád navážím na vrch-tu slámu, hnuj od jednoho známého co nemá pole a během chvilky(několika dní) to vypadá jako bych tam nic nevozil.. Jo a ještě tam házím slepicím trávu a exkrementy od psů a při chladnějších ránech (třeba včera) se z hnoje páří..
vojtěch

Vojto,mě jde o to aby to zkompostovalo a byl z toho né uleželý hnůj, ale humus použitelný kamkoliv.Jirka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vojto,mě jde o to aby to zkompostovalo a byl z toho né uleželý hnůj, ale humus použitelný kamkoliv.Jirka

A jak by ten humus měl vypadat? Já tenhle uležený hnůj krom na pole dávám k růžím a drobnému ovoci(možná by šlo i pod balkonové květiny)..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak by ten humus měl vypadat? Já tenhle uležený hnůj krom na pole dávám k růžím a drobnému ovoci(možná by šlo i pod balkonové květiny)..

Tlení a rozklad hnoje je možný právě jen pokud je dostatečně vlhký.Jen ve vlhkém hnoji můžou žít žížaly,které rozklad urychlují.Ale obávám se,že ani tak není za rok hnůj rozložený natolik,abyste ho mohl použít jako kompost.Pokud žijete v krajinách,kde málo prší,musíte prolévat hnůj častěji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tlení a rozklad hnoje je možný právě jen pokud je dostatečně vlhký.Jen ve vlhkém hnoji můžou žít žížaly,které rozklad urychlují.Ale obávám se,že ani tak není za rok hnůj rozložený natolik,abyste ho mohl použít jako kompost.Pokud žijete v krajinách,kde málo prší,musíte prolévat hnůj častěji.

Nezlobte se na mne, ale já v životě žížalu ve hnoji neviděl.. A troufám si říct, že tam nežije!
Vojtěch

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezlobte se na mne, ale já v životě žížalu ve hnoji neviděl.. A troufám si říct, že tam nežije!
Vojtěch

Před časem jsem myslím na drůbeži popisovala, jak jsme s tatínkem chodili na žížaly ( a s těma žížalama na ryby ). Na dešťovky - "rosňáky" - jsme si museli počkat, až bude pršet. Ale když jsme potřebovali "hnojňáky" - šli jsme na faru k panu děkanovi, který choval ovečky. Stačilo do hnoje jen rýpnout a vyvalila se spousta a spousta hnojných žížal - stačilo dvakrát nabrat do hrsti a mohlo se frčet na ryby.
Je ovšem fakt, že už je to doba - a snad od té doby žížaly vyhynuly - já jich sice v hnoji mám, ale jako šafránu...
Jiřina

Tak to jsi se špatně díval!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to jsi se špatně díval!

no jo, už jsem je tam viděl... ale v době, kdy bylo toto téma aktuální, tak jsem je neviděl!

Tak to je bomba, že někdo oprášil tak staré vlákno, které jsem založil. Já už na to pracuji druhým rokem "vědecky". Zakoupil jsem násadu kalifornských žížal a už mám problém vyřešený. Jsou sice pomalejší než bych potřeboval, ale výsledek jejich snažení je fantastický. Dalo by se to i dobře prodávat.Na jaře s tím budu vylepšovat jílovitou zem okolo nového baráčku.Největší problém je opravdu s vlhkostí toho hnoje, když je to moc suchý tak je to i pro ty žížaly nezpracovatelný.Oni stejně dobře fungují i české hnojůvky, ale ty kalifornské se rychleji množí a jsou žravější. další výhada je v tom, že neutečou do země, ta jim nechutná.Mohu doporučit. Jirka

Ráda bych se zeptala, od koho jste měl násadu žížal- na internetu je nabídek víc, dala bych přednost prověřené firmě. Děkuji.

Hnůj zpracovaný žížalama se prodával pod obchodní značkou VERMIKO. Družstvo, které to vyrábělo, kdysi za hubokého socialismu dávno neexistuje a není ani výroba VERMIKA. Když nebyla jiná práce, tak jsme chodily přesívat a plnit do pytlíků. Užila so u toho děsná legrace. Teď je ruční práce luxus.

To jsem blázen, my máme hnůj žížalama úplně růžový!!! Jsou malé, tenké, tak 10 cm a je jich opravdu strašně. A mrskají se, potvory. E.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ráda bych se zeptala, od koho jste měl násadu žížal- na internetu je nabídek víc, dala bych přednost prověřené firmě. Děkuji.

Já když jsem hledal dodavetele, tak všechny nabídky byly staré a nefunkční, až jsem našel jednoho chovatele od Hodonína. Musel bych zapátrat ve staré korespondenci, zda ho tak ještě najdu. Jirka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jsem blázen, my máme hnůj žížalama úplně růžový!!! Jsou malé, tenké, tak 10 cm a je jich opravdu strašně. A mrskají se, potvory. E.

Tak to máte štěstí a važte si jich, pracují dobře a bez nároku na odměnu
Jirka

Tak jsem našel web toho prodejce, kde jsem nakupoval násadu já. Tady je odkaz http://www.vermikompostovani.cz/
Jirka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Docela mne udivujou vaše zkušenosti s tlením hnoje.. Já mám hnojiště ohraničené a ze třech stran a na půl i z té čtvrté a vozím tam hnůj od koz, prasat, králíků a někdy od slepic(obvykle slepičince vozím na pole pod dýně a cukety)+ tam přidávám několik let starou slámu z půdy(což by mělo kvalitu zhoršovat) a kdykoliv na podzim vozím hnůj na pole nebo když zahrabuji nějakou mrtvolku tak hnůj je pěkný a a uležený. Nevím jak jste na tom vy, ale mne připadá, že mi ho někdo ze spodu krade, poněvadž pořád navážím na vrch-tu slámu, hnuj od jednoho známého co nemá pole a během chvilky(několika dní) to vypadá jako bych tam nic nevozil.. Jo a ještě tam házím slepicím trávu a exkrementy od psů a při chladnějších ránech (třeba včera) se z hnoje páří..
vojtěch

Někde jsem četla, že psí bobky do kompostu nesmějí, jen hnůj býložravců, tak to dodržuju. Jinak : já mám kompostér, házíme do něj čistě rostlinné zbytky, trávu, odpady ze zpracování zeleniny, čajové sáčky, filtry z kávovaru atd. Po půl roce zespoda odebíráme perfektní hmotu, podobnou rašelině. Na hnůj máme klasický dřevěný hnojník. Celý rok tam vyvážím a na podzim vyhodím horní dvě třetiny vedle(pak to vrátím zpět na dno hnojníku a proces začne nanovo), poslední třetina je nově vzniklá "hlína" s kousíčky slámy. Tu rozhážu na zrytou zahradu, nechám přes zimu, přihazuju dřevěný popel z kamen a na jaře znovu zryju. Hana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Někde jsem četla, že psí bobky do kompostu nesmějí, jen hnůj býložravců, tak to dodržuju. Jinak : já mám kompostér, házíme do něj čistě rostlinné zbytky, trávu, odpady ze zpracování zeleniny, čajové sáčky, filtry z kávovaru atd. Po půl roce zespoda odebíráme perfektní hmotu, podobnou rašelině. Na hnůj máme klasický dřevěný hnojník. Celý rok tam vyvážím a na podzim vyhodím horní dvě třetiny vedle(pak to vrátím zpět na dno hnojníku a proces začne nanovo), poslední třetina je nově vzniklá "hlína" s kousíčky slámy. Tu rozhážu na zrytou zahradu, nechám přes zimu, přihazuju dřevěný popel z kamen a na jaře znovu zryju. Hana

Jaktože tam nesmějí psí bobky? A to bych tam nesměl teda dávat ani hnůj od prasat?
Vojtěch

Dávám na hromadu kozí hnůj, psí bobky, veškeré rostlinné i živočišné zbytky, trávy ze sekačky, popel z ohniště, ... f jako fšecko. Pipiny to proberou a roznesou na mancáry daleko - já to tak jednou týdně hrabičkama uklizím na kupu a nadávám jim. Ony na mně kroutí hlavičkama a těší se, jak mi to zase rozhází... Tak to funguje až do podzima, když potřebuju rýt, tak se z boku probourám do hromady (tak dvě kolečka odházím na vrch) a nabírám ze spodka, odvážím a zarývám. Co zbyde, sházím na hromadu a přidávám, rovnám po slepicích, přidávám, rovnám po slepicích, ... až je zase podzim a jdu rýt.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jaktože tam nesmějí psí bobky? A to bych tam nesměl teda dávat ani hnůj od prasat?
Vojtěch

To nevím, jen jsem to někde četla. Nesmí tam nic od masa (uhynulá zvířata a tak) a prý ani nic od masožravců. Tak nevím, ale dodržuju to. Beru to tak, jako že co mi voní, to tam dám ( a myslím, že kozí hnůj nám nikomu nesmrdí, že) a co mi smrdí, tak ne. A psí hovínka teda páchnou řádsky. Tak jimi plním popelnici. Prasata nemám, tak to neřeším. Hana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To nevím, jen jsem to někde četla. Nesmí tam nic od masa (uhynulá zvířata a tak) a prý ani nic od masožravců. Tak nevím, ale dodržuju to. Beru to tak, jako že co mi voní, to tam dám ( a myslím, že kozí hnůj nám nikomu nesmrdí, že) a co mi smrdí, tak ne. A psí hovínka teda páchnou řádsky. Tak jimi plním popelnici. Prasata nemám, tak to neřeším. Hana

Tak to by mě docela zajímlo. Já tam dávám všechno, včetně mrtvolek (které nesmrdí - zezačátku), pukavce, rostlinné zbytky a vše ok. slepice to rády pořád probírají...
Vojtěch

Tak mi to nedalo a zapátrala jsem na netu. Zkuste www.vseprovasdum.cz/co-do-kompostu-nepatri.html . Docela zajímavá diskuse je na www.zahrada.cz/forum/zeminy-a-substraty/co - patri-a-co-ne-do-kompostu. Trochu se tyto dva odkazy vzájemně vyvracejí. Tak z toho stejně moc moudrá nejsem. Hana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jsem našel web toho prodejce, kde jsem nakupoval násadu já. Tady je odkaz http://www.vermikompostovani.cz/
Jirka

Děkuji za odpověď.Co se ale dělá s žížalami potom,když do země nechtějí?Myslím, když se bude kompost rozvážet po zahradě.Děkuji.husopaska

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za odpověď.Co se ale dělá s žížalami potom,když do země nechtějí?Myslím, když se bude kompost rozvážet po zahradě.Děkuji.husopaska

Prostě se přestěhují do nově založeného kompostu.

Hnůj, hnůj, hnůj, naše věčné téma před X lety, naštěstí už vyřešené. Začínali jsme jen s koňským a taky nám netlel...POmohly žížaly, taky z netu :-), manžel koupil kalifornské a 5 českých dešťověk. nepamatuju si od koho, ale pamatuju, že jedna tlustá dešťovka byla za 5,-Kč...jak já jsem se mu smála, pokaždé, když jsem šla okolo hnoje, jsem nezapomněla prohlásit "Hau dů jů dů, žížaly z kalifornie?" ...jenže ono to funguje. Hnůj máme krásný (koně, kozy, králíci) - po ani ne roce vypadá jako černá hlína, nádhera. Ani už nepřehazujem, ale v létě občas proléváme, když je moc sucho.
Na hnůj nedávám nic od dřeva nebo příliš dřevité stonky, lignin prostě neuzraje - nebo možná jo, ale kdy? I koňský hnůj z pilin zraje několikanásobně déle, než koňský slamnatý (pokud kdy uzraje, zahrádkáři jím opovrhují). Nedávám rostlinky z pletí, ani trávu, neb hnůj používám k hnojení, tak nač si do zahrádky zbytečně přihazovat plevel v podobě semínek nebo všepřeživších kořenů. A NEdávám výkaly od psů ani od koček !!!! Logicky vycházím z toho, že velké množství parazitů z těchto zvířat je velmi lehce přenosné na člověka. Například vajíčka škrkavek na louce přežívají dle mého veta klidně i deset let. takže já si je s hovínkama uložím pěkně na hnůj, aby na ně nemohlo náhodou sluníčko, které by je možná mohlo jakž takž ohrozit, pak si je zapravím pod rajčátka, a například při zavlažování, kdy voda stříká půdu i na rostlinu/nebo vzít spadlé rajče, a moc hezky si je rozmatlám po plodech. Stačí jednou odfláknout opláchnutí, nebo nedejbože jít okolo keře a rajče utrhnout...dobrou chuť. Z podobného důvodu tam nedávám mrtvolky, nejsem zvědavá na nějaké patogeny.
Jak je to s prasatama, netuším, neb je nechovám, nevím, zda se v drobnochovech měla odčervovat. V uzavřeném chovu je ale riziko nákazy dle mého názoru několikasetnásobně nižší, než v otevřených prostranstvích, kde se psi a kočky pohybují.
Kočky i psy samozřejmě odčervuji, psy 4x ročně, kočky 6x (pod dohledem veta, máme tu problém s tasemnicí, kočky jsou gaučáci, ale venčí se ven a já mám malé dítě). Pravidelné odčervovaní cílenými odčervováky i v tomto intervalu ale neznamená, že je trávící trakt parazitů prostý.

S tím, že kalifornské žížaly nežerou hlínu nevím, nevím, pamatuju si, že v návodu bylo napsáno, že při teplotách vyšších než 40 st. kal. žížaly vermikompost opouští. Tak kam by chodily jinam:-)? Já jsem jich taky pár potkala na zahrádce, kam se dostaly s hnojem, nebo na druhém hnojišti, které je cca 40 m od původního. Ale určitě hnůj upřednostňují. Hned po kafovém logru :-)

No a ještě mi to nedá...pokud mě paměť nešálí, kdyžtak mě opravte,ale hnůj je směs podestýlky a pevných a tekutých výměšků hospodářských zvířat. Pokud do toho cokoliv přihazujeme (zbytky z kuchyně třeba), tak už to je kompost. Byť vypadá jako hnůj :-)

Píšete, že nedáváte mrtvolky, mně se to taky nějak příčí, ale při poslední zabijačce řezník manželovi poradil, aby střeva a žaludky? (nevím, už si nejsem jistá) dal na kompost. Řádila jsem jak fúrie, ale už to tam bylo a pěkně zamulčováno. Tak jak je to správně? Mně připadá nepatřičné dávat na kompost i odpad z exotické zeleniny a ovoce. Jitka

Hm, tak už jsem si něco k tomu našla - http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=14&typ=1&val=21674&ids=188 :-(, takže vyhrabávat to nepůjdu, ale příště budu kompost bránit vlastním tělem ;-). J.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Píšete, že nedáváte mrtvolky, mně se to taky nějak příčí, ale při poslední zabijačce řezník manželovi poradil, aby střeva a žaludky? (nevím, už si nejsem jistá) dal na kompost. Řádila jsem jak fúrie, ale už to tam bylo a pěkně zamulčováno. Tak jak je to správně? Mně připadá nepatřičné dávat na kompost i odpad z exotické zeleniny a ovoce. Jitka

No Vy toho naděláte... To by jste musela být asi zavřená doma ve sterilním bytě, aby jste se nenakazila ničím. V dobrém hnoji nebo kompostu probíhá spousta dějů a reakcí, teplota stoupá na 60°C, tvoří se slabá kyselina fosforečná atd.

Nevím kam teda ty psí výkaly dáváte?!?!?!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No Vy toho naděláte... To by jste musela být asi zavřená doma ve sterilním bytě, aby jste se nenakazila ničím. V dobrém hnoji nebo kompostu probíhá spousta dějů a reakcí, teplota stoupá na 60°C, tvoří se slabá kyselina fosforečná atd.

Nevím kam teda ty psí výkaly dáváte?!?!?!

Psí hovna vozím na kompost, který slouží pouze k zetlení a dále není využíván k hnojení. Už je několikaletý a furt je to taková menší hromádka (a to mám dohromady 80kg psů :-))(možná taky přistěhovavší žížaly, ale nerejpu do toho :-))
Nikdo vás nenabádá, abyste si psíma výkalama nehnojili, dělejte si proboha co chcete. Byl tady dotaz proč ne psí výkaly, odpověděla jsem a najednou toho naděláme...
Pro Vaši info: teplota ani pH v rámci zrání nemá na oocysty parazitů (mimojiné) žádný sanitační vliv.

Mimochodem: Slupky z exotického ovoce se tam nemají dávat kvůli chemikáliím.