Novela veterinárního zákona - připomínkové řízení - PRODEJ ZE DVORA - dnes končí připomínkování
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.53
Návrh
VYHLÁŠKA
ze dne …………… 2008
o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků
pro některé potravinářské podniky
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb. a zákona č. 182/2008 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 21 odst. 14, § 22 odst. 2 a § 24 odst. 2 zákona:
Č Á S T P R V N Í
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství ) (dále jen „předpisy Evropských společenství“)
a) veterinární podmínky uvolňování živočišných produktů (dále jen „potraviny“) do oběhu,
b) veterinární a hygienické požadavky na některé podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází s potravinami ) (dále jen „potravinářský podnik“), a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení,
c) jakým postupem a podle jakých kritérií mohou orgány veterinární správy přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky předpisů Evropských společenství pro potravinářské podniky,
d) které potravinářské podniky se považují za podniky s malým objemem výroby a které potravinářské podniky se považují za podniky provozující maloobchodní činnost,
e) veterinární a hygienické požadavky na potraviny, vyráběné a zpracovávané v potravinářských podnicích, na něž se vztahují ustanovení této vyhlášky ), a na zacházení s nimi,
f) obsahové náležitosti žádosti o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků (dále jen „přizpůsobení požadavků“) pro potravinářské podniky.
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na prodej malých množství vlastních produktů prvovýroby ) přímo konečnému spotřebiteli ) a na jejich dodávání do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) strukturálními požadavky technické požadavky na konstrukci a provedení stavby potravinářského podniku, její uspořádání a účelové určení jejích provozních prostorů, jejich vnitřní úpravu a vybavení,
b) maloobchodní činností zpracování a skladování potravin v místě prodeje, jejich prodej konečnému spotřebiteli, popřípadě i jejich dodávání jinému maloobchodnímu zařízení, pokud dodávání potravin jinému maloobchodnímu zařízení představuje jen okrajovou a omezenou část činnosti potravinářského podniku, prováděnou na místní úrovni,
c) zařízením poskytujícím stravovací služby jakékoli zařízení, kde se v rámci běžné činnosti připravují pokrmy, určené ke spotřebě bez další přípravy, pro dodání konečnému spotřebiteli,
d) pokrmem potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci poskytování stravovací služby.
§ 3
Postup při přizpůsobení požadavků pro potravinářské podniky
(1) Postupem a za podmínek stanovených zákonem, předpisy Evropských společenství a touto vyhláškou mohou být pro potravinářský podnik přizpůsobeny některé veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze II k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 nebo v příloze I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ).
(2) Krajská veterinární správa nebo Městská veterinární správa, (dále jen „krajská veterinární správa“) při posuzování žádosti o přizpůsobení požadavků podle odstavce 1
a) ověří úřední kontrolou předpoklady svědčící pro přizpůsobení těchto požadavků podmínkám a potřebám příslušného potravinářského podniku,
b) zhodnotí rizika ), která by mohla ohrožovat bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin v případě přizpůsobení těchto požadavků pro tento podnik.
(3) Krajská veterinární správa k případnému přizpůsobení požadavků uvedených v odstavci 1 nepřistoupí, je-li možno dosáhnout téhož cíle správným výkladem
a uplatňováním požadavků, které jsou dostatečně pružně formulovány v předpisech Evropských společenství o hygieně potravin a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu ).
(4) Přizpůsobení požadavků stanovených předpisy Evropských společenství6) nesmí
a) ohrozit dosažení cílů stanovených těmito předpisy, zejména hygienu potravin ),
b) vést ke snížení úrovně bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin,
c) vytvářet podmínky pro nekalou soutěž mezi provozovateli potravinářských podniků, pro které bylo povoleno přizpůsobení požadavků stanovených předpisy Evropských společenství, a provozovateli potravinářských podniků, které vykonávají stejné činnosti a v plném rozsahu splňují všechny požadavky tak, jak jsou stanoveny uvedenými předpisy.
Č Á S T D R U H Á
PŘIZPŮSOBENÍ POŽADAVKŮ
PRO POTRAVINÁŘSKÉ PODNIKY
Hlava I
Potravinářské podniky, které používají tradiční metody
při výrobě potravin
§ 4
(1) Veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství
(§ 3 odst. 1) mohou být pro potravinářské podniky, které používají tradiční metody v kterékoli fázi výroby, zpracování a uvádění do oběhu potravin (dále jen „výroba potravin“), přizpůsobeny v zájmu zachování možnosti těmto podnikům pokračovat v používání těchto metod ).
(2) Za tradiční metody podle odstavce 1 se pro účely této vyhlášky považují metody používané při výrobě potravin s tradičními vlastnostmi ), především metody používané při výrobě zaručených tradičních specialit podle předpisů Evropských společenství o potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality ).
(3) Krajská veterinární správa může přizpůsobit podle odstavce 1 pouze takové požadavky, jež přímo souvisejí s tradičními metodami výroby a jejichž uplatňování bez potřebného přizpůsobení by ztěžovalo, popřípadě znemožňovalo nepřetržité pokračování v používání tradičních metod, které jsou zárukou získání zvláštních, uznávaných vlastností potraviny a jsou pro jejich získání nezbytné.
§ 5
(1) Přizpůsobení požadavků podle § 4 odst. 1 může být povoleno formou povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky ). O povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky rozhoduje krajská veterinární správa.
(2) Výjimky podle odstavce 1 mohou být povolovány ze strukturálních požadavků, včetně požadavků na povrchovou úpravu podlah, stěn, stropů a dveří v provozních prostorech potravinářského podniku, na druhy a vlastnosti materiálů, z nichž jsou vyrobeny zařízení, nástroje a pracovní pomůcky používané při zacházení s potravinami, a na způsob a frekvenci čištění a dezinfekce provozních prostorů, zařízení, nástrojů a pracovních pomůcek13), popřípadě i z požadavků, týkajících se technologických postupů ve výrobě. Při povolování výjimek, které se týkají čištění a dezinfekce provozních prostorů a zařízení, musí být brán zřetel na druh činnosti, která je v provozních prostorech a zařízeních vykonávána, na použité materiály a jejich povrchovou úpravu a na specifickou okolní mikroflóru.
§ 6
(1) Krajská veterinární správa může rozhodnout o povolení výjimek podle § 5 odst. 1 věty druhé na základě žádosti potravinářského podniku.
(2) V žádosti o povolení výjimek žadatel vedle náležitostí stanovených správním řádem ) uvede
a) jaké výjimky, z kterých požadavků, pro který potravinářský podnik a z jakých důvodů mají být povoleny,
b) popis (charakteristika) potravinářského podniku, kterému mají být požadované výjimky povoleny, popis (charakteristika) potraviny s tradičními vlastnostmi vyráběné v podniku a popis tradičních metod používaných při výrobě této potraviny,
c) jaká opatření v zájmu zajišťování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin budou přijata v souvislosti s povolením požadovaných výjimek, zejména opatření z hlediska uplatňování zásad správné hygienické praxe a zásad HACCP ),
d) další údaje důležité pro posouzení důvodnosti žádosti o povolení výjimek a pro informování Komise a ostatních členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“) o povolených výjimkách,
e) a také, zda je potravina zapsána v rejstříku zaručených tradičních specialit, vedeném Komisí ).
Hlava II
Potravinářské podniky, které podnikají v regionech ovlivněných
zvláštními zeměpisnými omezeními
§ 7
Veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství
(§ 3 odst. 1) mohou být pro potravinářské podniky, které podnikají v územní oblasti vyhlášené Ministerstvem zemědělství za region ovlivněný zvláštními zeměpisnými omezeními, přizpůsobeny v zájmu zohlednění těch potřeb a možností podniků, jež bezprostředně souvisejí s jejich podnikáním v nevýhodných podmínkách a v prostředí nepříznivém pro výrobu potravin.
§ 8
(1) Přizpůsobení požadavků podle § 7 může být povoleno jednak formou obecných výjimek stanovených vyhláškou nebo formou povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky.
(2) Při posuzování, zda, jaké výjimky a z kterých požadavků, zejména strukturálních, by měly být povoleny, je třeba vycházet ze zhodnocení druhu, způsobu, rozsahu a organizace výroby potravinářských podniků, které podnikají v regionu ovlivněném zvláštními zeměpisnými omezeními, z povahy a míry nepříznivých vlivů ztížených výrobních podmínek na jejich hospodaření, jakož i z výrobních a organizačních možností těchto podniků.
(3) Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 6 odst. 1 platí pro rozhodování o povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky podle odstavce 1 obdobně.
§ 9
V žádosti o povolení výjimek žadatel vedle náležitostí stanovených správním řádem14) uvede
a) jaké výjimky, z kterých požadavků , pro který potravinářský podnik a z jakých důvodů mají být povoleny,
b) popis (charakteristika) potravinářského podniku, kterému mají být požadované výjimky povoleny, popis druhu, způsobu, rozsahu a organizace jeho činnosti, místa a podmínek, v nichž tento podnik provozuje svou činnost,
c) jaká opatření v zájmu zajišťování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin budou přijata v souvislosti s povolením požadovaných výjimek, zejména opatření z hlediska uplatňování zásad správné hygienické praxe a zásad HACCP15),
d) další údaje důležité pro posouzení důvodnosti žádosti o povolení výjimek a pro informování Komise a ostatních členských států o výjimkách, které by měly být povoleny.
Hlava III
Potravinářské podniky s malým objemem výroby
§ 10
(1) Potravinářským podnikům ) s malým objemem výroby mohou být povoleny výjimky pouze z některých strukturálních požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství o hygieně potravin a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu9).
(2) Potravinářským požadavkům s malým objemem výroby může být povoleno přizpůsobení požadavků podle odstavce 1 se zřetelem na jejich potřeby a možnosti. Nebude-li stanoveno předpisy Evropských společenství jinak, považuje se za potravinářský podnik s malým objemem výroby pro účely této vyhlášky potravinářský podnik, který
a) byl před 1. lednem 2006 schválen a registrován jako podnik s malým objemem výroby v souladu s tehdy platnými předpisy Evropských společenství, nebo
b) splňuje podmínky podniku s malým objemem výroby stanovené touto vyhláškou.
(3) Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 6 odst. 1 platí pro rozhodování o povolení výjimek podle odstavce 1 obdobně.
§ 11
(1) Potravinářským podnikům s malým objemem výroby mohou být povoleny výjimky z některých strukturálních požadavků, které jsou stanoveny v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, a to
a) jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 20 velkých dobytčích jednotek (dále jen „VDJ“) týdně a nejvýše 1 000 VDJ ročně, že nemusí mít vhodné a hygienické stáje, ani předporážkové ustájení uvedené v oddílu I, kapitole II, odstavci 1 písm. a), pokud jsou zvířata po přemístění na jatky převedena přímo do prostoru porážky;
b) jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 20 VDJ týdně a nejvýše 1 000 VDJ ročně, že nemusí mít samostatný prostor s vhodným zařízením pro čištění, mytí a dezinfekci dopravních prostředků určených k přepravě zvířat uvedený v oddílu I, kapitole II, odstavci 6, jestliže jsou jatečná zvířata přepravována na jatky přímo z hospodářství chovatelem nebo dopravcem, pokud tento chovatel nebo dopravce mají k dispozici vlastní nebo jiné takové zařízení odpovídající hygienickým požadavkům;
c) potravinářskému podniku s jatkami, v němž se bourá nejvýše 5 tun masa týdně, že nemusí mít zvláštní prostory na bourání masa uvedené v oddílu I, kapitole III, odstavci 3, pokud jsou v porážecím prostoru, který slouží také k bourání masa, prováděny příslušné činnosti časově odděleně;
d) jatkám, které nemají uzamykatelné zařízení vyhrazené pro porážená nemocná zvířata nebo zvířata podezřelá z nákazy, že nemusí zařízení použité pro porážku takových zvířat vyčistit, umýt a dezinfikovat pod úředním dohledem před zahájením porážky jiných zvířat podle oddílu I, kapitoly IV, odstavce 20, pokud se čištění a dezinfekce tohoto zařízení provádějí v souladu se sanitačním řádem jatek a úřední veterinární lékař nebo úřední veterinární asistent kontrolují výsledky tohoto čištění před opětovným zahájením porážení;
e) jatkám, že nemusí mít uzamykatelné zařízení pro chladírenské skladování pozastaveného masa uvedené v oddílu I, kapitole II, odstavci 5 a mohou skladovat toto maso spolu s ostatním masem v jednom chladírenském prostoru, pokud se nejedná o maso ze zvířete podezřelého z nákazy, toto maso je uloženo tak, aby nemohlo nepříznivě ovlivňovat jiné maso, a byla přijata organizační opatření, která zabraňují nesprávnému použití tohoto masa;
f) drůbežím jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 3 000 kusů drůbeže týdně a nejvýše 150 000 kusů drůbeže ročně, že nemusí mít uzamykatelné zařízení pro chladírenské skladování pozastaveného masa uvedené v oddílu II, kapitole II, odstavci 5 a mohou skladovat toto maso spolu s ostatním masem v jednom chladírenském prostoru, pokud se nejedná o maso drůbeže podezřelé z nákazy, toto maso je uloženo tak, aby nemohlo nepříznivě ovlivňovat jiné maso, a byla přijata organizační opatření, která zabraňují nesprávnému použití tohoto masa;
g) potravinářskému podniku s drůbežími jatkami, v nichž se porcují nejvýše 2 tuny masa týdně, že nemusí mít zvláštní prostory na porcování masa uvedené v oddílu II, kapitole III, odstavci 1 písm. c), pokud jsou v porážecím prostoru, který slouží také k porcování masa, prováděny příslušné činnosti časově odděleně.
(2) Za jednu VDJ se považuje 1 kus dospělého skotu nebo dospělý lichokopytník o živé hmotnosti nad 300 kg. V případě jiných domácích kopytníků je třeba provést přepočet podle následujících kritérií:
1 kus ostatního skotu 0,50 VDJ,
prase o živé hmotnosti nad 100 kg 0,20 VDJ,
prase o živé hmotnosti do 100 kg 0,15 VDJ,
ovce nebo koza 0,10 VDJ,
sele, jehně nebo kůzle o živé hmotnosti nepřevyšující 15 kg 0,05 VDJ.
(3) Při používání přepočtů uvedených v odstavci 2 na zvěř ve farmovém chovu se tato zvěř posuzuje se zřetelem na zvířata příslušných druhů.
§ 12
V žádosti o povolení výjimek žadatel vedle náležitostí stanovených správním řádem14) uvede
a) jaké výjimky, z kterých požadavků a z jakých důvodů mají být povoleny,
b) popis (charakteristika) potravinářského podniku, kterému mají být požadované výjimky povoleny, jmenovitě rozhodující technické parametry, týkající se stavby, uspořádání, vnitřní úpravy a vybavení podniku,
c) druh, způsob a rozsah činnosti potravinářského podniku, organizace jeho výroby,
d) jaká opatření v zájmu zajištění bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin budou přijata v souvislosti s povolením požadovaných výjimek, zejména opatření z hlediska uplatňování zásad správné hygienické praxe a zásad HACCP15),
e) další údaje důležité pro posouzení důvodnosti žádosti o povolení výjimek a pro informování Komise a ostatních členských států o výjimkách, které by měly být povoleny.
Č Á S T T Ř E T Í
POTRAVINÁŘSKÉ PODNIKY,
KTERÉ PROVOZUJÍ MALOOBCHODNÍ ČINNOST
Hlava I
Obecná ustanovení
§ 13
(1) Za potravinářský podnik, který provozuje maloobchodní činnost, se pro účely této vyhlášky považuje podnik, jehož hlavní činností je dodávání potravin přímo konečnému spotřebiteli, včetně hospodářství (farmy), ve kterém jsou zpracovávány vlastní produkty prvovýroby na potraviny, prodávané konečnému spotřebiteli, popřípadě i dodávané jinému maloobchodnímu zařízení za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3.
(2) Na potravinářské podniky, které provozují pouze maloobchodní činnost, se vztahují veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství o hygieně potravin ). Veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu a o zvláštních pravidlech pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě ) se na tyto podniky vztahují jen tehdy, jestliže
a) jde o podniky uvedené v § 24a zákona, nebo
b) je v činnosti těchto podniků zahrnuta též činnost prováděná za účelem dodávání potravin jinému zařízení vyjma případů, kdy jde
1. jen o skladování nebo přepravu potravin, při němž však vždy platí zvláštní požadavky na teplotu stanovené v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu, nebo
2. o dodávání potravin jinému maloobchodnímu zařízení a tato činnost je činností okrajovou a omezenou na místní úrovni ).
(3) Za okrajovou a omezenou činnost na místní úrovni podle odstavce 1 písm. b) se považuje činnost, při které jsou dodávány potraviny jen do blízkého maloobchodního zařízení nebo na místní trh, a to v množstvích odpovídajících ustanovením § 15 až 22.
§ 14
(1) Při posuzování, zda jde o dodávání potravin do blízkého maloobchodního zařízení nebo na místní trh v rámci okrajové a omezené činnosti na místní úrovni, je třeba mít na zřeteli, že dodávání potravin, zejména potravin některých druhů, na dlouhé vzdálenosti vyžaduje větší péči o přepravované potraviny, zejména o hygienické podmínky přepravy, o udržování stanovených teplot a o stav přepravovaných potravin živočišného původu v průběhu přepravy, a proto vyžaduje i tomu odpovídající úřední kontrolu. Vzhledem k tomu jde převážně jen o dodávání potravin do maloobchodního zařízení nebo na místní trh v rámci kraje, a je-li to odůvodněno polohou místa původu potravin v rámci kraje, i do maloobchodního zařízení nebo na místní trh v sousedním kraji (v sousedních krajích).
(2) Hlediska uvedená v odstavci 1 jsou rozhodující také pro posouzení, zda jde o místní trh, a to bez ohledu na to, zda jde o trh konaný pravidelně (v určité dny v týdnu, měsíci nebo roce), anebo jen příležitostně (se vztahem k určitým dnům nebo obdobím v roce). Za místní trh je třeba vždy považovat trh konaný v místě, které je nejbližším přirozeným střediskem hospodářského a obchodního života regionu, v němž potravinářský podnik provozuje svou maloobchodní činnost.
Hlava II
Zvláštní ustanovení
§ 15
Zvláštní veterinární a hygienické požadavky na potravinářské podniky, které v rámci své maloobchodní činnosti dodávají potraviny jiným maloobchodním zařízením, jsou stanoveny rozdílně pro jednotlivé druhy potravin (maso, mléko, vejce a produkty rybolovu), a to s přihlédnutím k rizikům spojeným se zacházením s těmito potravinami.
Díl 1
Maso
§ 16
(1) Dodává-li potravinářský podnik v rámci své maloobchodní činnosti maso nebo masné výrobky jinému maloobchodnímu zařízení, které je dále opracovává v souladu s předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu ), jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže
a) množství dodávaného masa a masných výrobků nepřekračuje týdně
1. 5 tun vykostěného masa, anebo tomu odpovídající množství nevykostěného masa, jde-li o maso domácích kopytníků,
2. 2 tuny masa, jde-li o maso drůbeží nebo králičí,
3. 7,5 tun masných výrobků,
b) jiné maloobchodní zařízení toto maso a masné výrobky
1. dodává přímo konečnému spotřebiteli, nebo
2. opracovává dále jen na výslovné přání konečného spotřebitele.
(2) Potravinářské podniky, kterým jsou dodávány maso nebo masné výrobky opracované v jiném potravinářském podniku v rámci jeho maloobchodní činnosti, mohou tyto výrobky uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených v odstavci 1.
§ 17
Potravinářský podnik, který provozuje maloobchodní činnost ve smyslu § 16 odst. 1, musí splňovat vedle veterinárních a hygienických požadavků stanovených předpisem Evropských společenství o hygieně potravin18) také veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004
a) v oddílu I, kapitole V, odstavci 2 písm. a) a b) a v odstavci 3, jakož i v kapitole VII, odstavci 1 písm. a), pokud jde o vnitřní teplotu masa a drobů domácích kopytníků;
b) v oddílu II, kapitole V, odstavci 1 písm. a) a b), pokud jde o vnitřní teplotu drůbežího a králičího masa;
c) v oddílu III, odstavci 1, podle něhož se na vnitřní teplotu masa a drobů sudoprstých farmových savců vztahují jen požadavky uvedené v oddílu I, kapitola V, odstavci 2 písm. a), b) a c) a v odstavci 3;
d) v oddílu V, kapitolách II a III, pokud jde o požadavky na hygienické zacházení s mletým masem a masnými polotovary před jejich výrobou a po jejich výrobě, zejména o požadavky na jejich teplotu;
e) v oddílu VI, pokud jde o suroviny používané k přípravě masných výrobků.
Díl 2
Mléko
§ 18
(1) Dodává-li potravinářský podnik v rámci své maloobchodní činnosti syrové, mlékárensky neošetřené kravské, kozí nebo ovčí mléko, které splňuje požadavky a kritéria stanovená pro syrové mléko předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21), od zvířat z vlastního chovu nebo mléčné výrobky z tohoto mléka jinému maloobchodnímu zařízení, jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže
a) množství dodávaného mléka nepřekračuje týdně 1 000 litrů kravského, 200 litrů kozího nebo 100 litrů ovčího mléka a množství dodávaných mléčných výrobků nepřekračuje množství odpovídající uvedenému množství dodávaného mléka,
b) jiné maloobchodní zařízení
1. dodává toto mléko a mléčné výrobky přímo konečnému spotřebiteli a při prodeji tohoto mléka umístí na viditelném místě upozornění „Syrové mléko, před použitím převařit“, nebo
2. je zařízením poskytujícím stravovací služby s výjimkou škol, nemocnic a ústavů sociálních a zdravotních služeb, které použije dodané syrové mléko ve vlastní provozovně k přípravě tepelně opracovaných jídel a nápojů, určených k přímému podávání konečným spotřebitelům.
(2) Dodává-li potravinářský podnik uvedený v odstavci 1 za podmínek uvedených
v odstavci 1 písm. a) tepelně ošetřené mléko nebo výrobky z tohoto mléka jinému maloobchodnímu zařízení, jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže jiné maloobchodní zařízení
a) dodává toto mléko a mléčné výrobky přímo konečnému spotřebiteli, nebo
b) je zařízením poskytujícím stravovací služby, které použije dodané mléčné výrobky ve vlastní provozovně k přípravě jídel a nápojů, určených k přímému podávání konečným spotřebitelům.
(3) Potravinářský podnik, kterému jsou dodávány mléčné výrobky zpracované v jiném potravinářském podniku v rámci jeho maloobchodní činnosti, může tyto výrobky uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.
§ 19
Potravinářský podnik, který zpracovává také syrové, mlékárensky neošetřené mléko od zvířat nepocházejících z jejich chovu a dodává jej v rámci své maloobchodní činnosti přímo konečnému spotřebiteli nebo jinému maloobchodnímu zařízení, musí splňovat všechny veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství
o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21).
Díl 3
Vejce
§ 20
(1) Potravinářský podnik, který v rámci své maloobchodní činnosti zpracovává vejce, vaječné složky, směsi (melanže) různých vaječných složek nebo tekutá vejce (vaječné obsahy), musí splňovat veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21).
(2) Ustanovení odstavce 1 však neplatí pro potravinářský podnik uvedený v odstavci 1, který vaječné výrobky, vaječné složky, směsi různých vaječných složek nebo tekutá vejce, vyrobené ve vlastní provozovně,
a) používá k výrobě potravin určených k přímému dodání konečnému spotřebiteli,
b) zpracovává na potraviny, které obsahují také produkty rostlinného původu ) a které jsou před spotřebou podrobeny tepelnému nebo jinému ošetření, jež zaručuje, že budou zničeny patogenní mikroorganizmy.
Díl 4
Produkty rybolovu
§ 21
(1) Dodává-li potravinářský podnik v rámci své maloobchodní činnosti produkty rybolovu jinému maloobchodnímu zařízení, které je upravuje v souladu s předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21), jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže
a) množství dodávaných produktů rybolovu nepřekračuje 100 kg týdně,
b) jiné maloobchodní zařízení tyto produkty rybolovu
1. dodává přímo konečnému spotřebiteli, nebo
2. upravuje dále jen na výslovné přání konečného spotřebitele.
(2) Potravinářský podnik, kterému jsou dodávány produkty rybolovu upravené v jiném potravinářském podniku v rámci jeho maloobchodní činnosti, může tyto produkty rybolovu uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených v odstavci 1.
§ 22
(1) Potravinářský podnik, který upravuje produkty rybolovu pocházející z vlastního zařízení, v němž jsou vykonávány činnosti spojené s chovem a držením vodních živočichů, zejména ryb (dále jen „zařízení akvakultury“), a v rámci své maloobchodní činnosti tyto produkty rybolovu dodává jinému maloobchodnímu zařízení nebo přímo konečnému spotřebiteli, musí splňovat požadavky uvedené v oddílu VIII, kapitolách VII a VIII přílohy III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
(2) Potravinářský podnik, který upravuje také produkty rybolovu, které nepocházejí z vlastního zařízení akvakultury, a v rámci své maloobchodní činnosti je dodává jinému maloobchodnímu zařízení nebo přímo konečnému spotřebiteli, musí splňovat požadavky stanovené předpisy Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21). To však neplatí pro zařízení poskytující stravovací služby s výjimkou škol, nemocnic a ústavů sociálních a zdravotních služeb, která dodané produkty rybolovu použijí k jejich přímému podávání ve formě pokrmů konečným spotřebitelům.
Č Á S T Č T V R T Á
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 23
Pro potravinářský podnik, na který se vztahují ustanovení části druhé hlavy I nebo II, mohou být přizpůsobeny veterinární a hygienické požadavky také podle části druhé hlavy III o potravinářských podnicích s malým objemem výroby.
§ 24
Je-li přizpůsobení požadavků podle této vyhlášky vázáno na nižší objem (kapacitu) výroby potravinářského podniku, může krajská veterinární správa při úvaze o případném přizpůsobení požadavků tento objem ještě snížit, odůvodňují-li to hygienické a technické podmínky v tomto podniku.
Č Á S T P Á T Á
ÚČINNOST
§ 25
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.53
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Návrh
VYHLÁŠKA
ze dne …………… 2008
o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků
pro některé potravinářské podniky
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb. a zákona č. 182/2008 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 21 odst. 14, § 22 odst. 2 a § 24 odst. 2 zákona:
Č Á S T P R V N Í
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství ) (dále jen „předpisy Evropských společenství“)
a) veterinární podmínky uvolňování živočišných produktů (dále jen „potraviny“) do oběhu,
b) veterinární a hygienické požadavky na některé podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází s potravinami ) (dále jen „potravinářský podnik“), a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení,
c) jakým postupem a podle jakých kritérií mohou orgány veterinární správy přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky předpisů Evropských společenství pro potravinářské podniky,
d) které potravinářské podniky se považují za podniky s malým objemem výroby a které potravinářské podniky se považují za podniky provozující maloobchodní činnost,
e) veterinární a hygienické požadavky na potraviny, vyráběné a zpracovávané v potravinářských podnicích, na něž se vztahují ustanovení této vyhlášky ), a na zacházení s nimi,
f) obsahové náležitosti žádosti o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků (dále jen „přizpůsobení požadavků“) pro potravinářské podniky.
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na prodej malých množství vlastních produktů prvovýroby ) přímo konečnému spotřebiteli ) a na jejich dodávání do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) strukturálními požadavky technické požadavky na konstrukci a provedení stavby potravinářského podniku, její uspořádání a účelové určení jejích provozních prostorů, jejich vnitřní úpravu a vybavení,
b) maloobchodní činností zpracování a skladování potravin v místě prodeje, jejich prodej konečnému spotřebiteli, popřípadě i jejich dodávání jinému maloobchodnímu zařízení, pokud dodávání potravin jinému maloobchodnímu zařízení představuje jen okrajovou a omezenou část činnosti potravinářského podniku, prováděnou na místní úrovni,
c) zařízením poskytujícím stravovací služby jakékoli zařízení, kde se v rámci běžné činnosti připravují pokrmy, určené ke spotřebě bez další přípravy, pro dodání konečnému spotřebiteli,
d) pokrmem potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci poskytování stravovací služby.
§ 3
Postup při přizpůsobení požadavků pro potravinářské podniky
(1) Postupem a za podmínek stanovených zákonem, předpisy Evropských společenství a touto vyhláškou mohou být pro potravinářský podnik přizpůsobeny některé veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze II k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 nebo v příloze I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ).
(2) Krajská veterinární správa nebo Městská veterinární správa, (dále jen „krajská veterinární správa“) při posuzování žádosti o přizpůsobení požadavků podle odstavce 1
a) ověří úřední kontrolou předpoklady svědčící pro přizpůsobení těchto požadavků podmínkám a potřebám příslušného potravinářského podniku,
b) zhodnotí rizika ), která by mohla ohrožovat bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin v případě přizpůsobení těchto požadavků pro tento podnik.
(3) Krajská veterinární správa k případnému přizpůsobení požadavků uvedených v odstavci 1 nepřistoupí, je-li možno dosáhnout téhož cíle správným výkladem
a uplatňováním požadavků, které jsou dostatečně pružně formulovány v předpisech Evropských společenství o hygieně potravin a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu ).
(4) Přizpůsobení požadavků stanovených předpisy Evropských společenství6) nesmí
a) ohrozit dosažení cílů stanovených těmito předpisy, zejména hygienu potravin ),
b) vést ke snížení úrovně bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin,
c) vytvářet podmínky pro nekalou soutěž mezi provozovateli potravinářských podniků, pro které bylo povoleno přizpůsobení požadavků stanovených předpisy Evropských společenství, a provozovateli potravinářských podniků, které vykonávají stejné činnosti a v plném rozsahu splňují všechny požadavky tak, jak jsou stanoveny uvedenými předpisy.
Č Á S T D R U H Á
PŘIZPŮSOBENÍ POŽADAVKŮ
PRO POTRAVINÁŘSKÉ PODNIKY
Hlava I
Potravinářské podniky, které používají tradiční metody
při výrobě potravin
§ 4
(1) Veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství
(§ 3 odst. 1) mohou být pro potravinářské podniky, které používají tradiční metody v kterékoli fázi výroby, zpracování a uvádění do oběhu potravin (dále jen „výroba potravin“), přizpůsobeny v zájmu zachování možnosti těmto podnikům pokračovat v používání těchto metod ).
(2) Za tradiční metody podle odstavce 1 se pro účely této vyhlášky považují metody používané při výrobě potravin s tradičními vlastnostmi ), především metody používané při výrobě zaručených tradičních specialit podle předpisů Evropských společenství o potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality ).
(3) Krajská veterinární správa může přizpůsobit podle odstavce 1 pouze takové požadavky, jež přímo souvisejí s tradičními metodami výroby a jejichž uplatňování bez potřebného přizpůsobení by ztěžovalo, popřípadě znemožňovalo nepřetržité pokračování v používání tradičních metod, které jsou zárukou získání zvláštních, uznávaných vlastností potraviny a jsou pro jejich získání nezbytné.
§ 5
(1) Přizpůsobení požadavků podle § 4 odst. 1 může být povoleno formou povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky ). O povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky rozhoduje krajská veterinární správa.
(2) Výjimky podle odstavce 1 mohou být povolovány ze strukturálních požadavků, včetně požadavků na povrchovou úpravu podlah, stěn, stropů a dveří v provozních prostorech potravinářského podniku, na druhy a vlastnosti materiálů, z nichž jsou vyrobeny zařízení, nástroje a pracovní pomůcky používané při zacházení s potravinami, a na způsob a frekvenci čištění a dezinfekce provozních prostorů, zařízení, nástrojů a pracovních pomůcek13), popřípadě i z požadavků, týkajících se technologických postupů ve výrobě. Při povolování výjimek, které se týkají čištění a dezinfekce provozních prostorů a zařízení, musí být brán zřetel na druh činnosti, která je v provozních prostorech a zařízeních vykonávána, na použité materiály a jejich povrchovou úpravu a na specifickou okolní mikroflóru.
§ 6
(1) Krajská veterinární správa může rozhodnout o povolení výjimek podle § 5 odst. 1 věty druhé na základě žádosti potravinářského podniku.
(2) V žádosti o povolení výjimek žadatel vedle náležitostí stanovených správním řádem ) uvede
a) jaké výjimky, z kterých požadavků, pro který potravinářský podnik a z jakých důvodů mají být povoleny,
b) popis (charakteristika) potravinářského podniku, kterému mají být požadované výjimky povoleny, popis (charakteristika) potraviny s tradičními vlastnostmi vyráběné v podniku a popis tradičních metod používaných při výrobě této potraviny,
c) jaká opatření v zájmu zajišťování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin budou přijata v souvislosti s povolením požadovaných výjimek, zejména opatření z hlediska uplatňování zásad správné hygienické praxe a zásad HACCP ),
d) další údaje důležité pro posouzení důvodnosti žádosti o povolení výjimek a pro informování Komise a ostatních členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“) o povolených výjimkách,
e) a také, zda je potravina zapsána v rejstříku zaručených tradičních specialit, vedeném Komisí ).
Hlava II
Potravinářské podniky, které podnikají v regionech ovlivněných
zvláštními zeměpisnými omezeními
§ 7
Veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství
(§ 3 odst. 1) mohou být pro potravinářské podniky, které podnikají v územní oblasti vyhlášené Ministerstvem zemědělství za region ovlivněný zvláštními zeměpisnými omezeními, přizpůsobeny v zájmu zohlednění těch potřeb a možností podniků, jež bezprostředně souvisejí s jejich podnikáním v nevýhodných podmínkách a v prostředí nepříznivém pro výrobu potravin.
§ 8
(1) Přizpůsobení požadavků podle § 7 může být povoleno jednak formou obecných výjimek stanovených vyhláškou nebo formou povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky.
(2) Při posuzování, zda, jaké výjimky a z kterých požadavků, zejména strukturálních, by měly být povoleny, je třeba vycházet ze zhodnocení druhu, způsobu, rozsahu a organizace výroby potravinářských podniků, které podnikají v regionu ovlivněném zvláštními zeměpisnými omezeními, z povahy a míry nepříznivých vlivů ztížených výrobních podmínek na jejich hospodaření, jakož i z výrobních a organizačních možností těchto podniků.
(3) Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 6 odst. 1 platí pro rozhodování o povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky podle odstavce 1 obdobně.
§ 9
V žádosti o povolení výjimek žadatel vedle náležitostí stanovených správním řádem14) uvede
a) jaké výjimky, z kterých požadavků , pro který potravinářský podnik a z jakých důvodů mají být povoleny,
b) popis (charakteristika) potravinářského podniku, kterému mají být požadované výjimky povoleny, popis druhu, způsobu, rozsahu a organizace jeho činnosti, místa a podmínek, v nichž tento podnik provozuje svou činnost,
c) jaká opatření v zájmu zajišťování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin budou přijata v souvislosti s povolením požadovaných výjimek, zejména opatření z hlediska uplatňování zásad správné hygienické praxe a zásad HACCP15),
d) další údaje důležité pro posouzení důvodnosti žádosti o povolení výjimek a pro informování Komise a ostatních členských států o výjimkách, které by měly být povoleny.
Hlava III
Potravinářské podniky s malým objemem výroby
§ 10
(1) Potravinářským podnikům ) s malým objemem výroby mohou být povoleny výjimky pouze z některých strukturálních požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství o hygieně potravin a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu9).
(2) Potravinářským požadavkům s malým objemem výroby může být povoleno přizpůsobení požadavků podle odstavce 1 se zřetelem na jejich potřeby a možnosti. Nebude-li stanoveno předpisy Evropských společenství jinak, považuje se za potravinářský podnik s malým objemem výroby pro účely této vyhlášky potravinářský podnik, který
a) byl před 1. lednem 2006 schválen a registrován jako podnik s malým objemem výroby v souladu s tehdy platnými předpisy Evropských společenství, nebo
b) splňuje podmínky podniku s malým objemem výroby stanovené touto vyhláškou.
(3) Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 6 odst. 1 platí pro rozhodování o povolení výjimek podle odstavce 1 obdobně.
§ 11
(1) Potravinářským podnikům s malým objemem výroby mohou být povoleny výjimky z některých strukturálních požadavků, které jsou stanoveny v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, a to
a) jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 20 velkých dobytčích jednotek (dále jen „VDJ“) týdně a nejvýše 1 000 VDJ ročně, že nemusí mít vhodné a hygienické stáje, ani předporážkové ustájení uvedené v oddílu I, kapitole II, odstavci 1 písm. a), pokud jsou zvířata po přemístění na jatky převedena přímo do prostoru porážky;
b) jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 20 VDJ týdně a nejvýše 1 000 VDJ ročně, že nemusí mít samostatný prostor s vhodným zařízením pro čištění, mytí a dezinfekci dopravních prostředků určených k přepravě zvířat uvedený v oddílu I, kapitole II, odstavci 6, jestliže jsou jatečná zvířata přepravována na jatky přímo z hospodářství chovatelem nebo dopravcem, pokud tento chovatel nebo dopravce mají k dispozici vlastní nebo jiné takové zařízení odpovídající hygienickým požadavkům;
c) potravinářskému podniku s jatkami, v němž se bourá nejvýše 5 tun masa týdně, že nemusí mít zvláštní prostory na bourání masa uvedené v oddílu I, kapitole III, odstavci 3, pokud jsou v porážecím prostoru, který slouží také k bourání masa, prováděny příslušné činnosti časově odděleně;
d) jatkám, které nemají uzamykatelné zařízení vyhrazené pro porážená nemocná zvířata nebo zvířata podezřelá z nákazy, že nemusí zařízení použité pro porážku takových zvířat vyčistit, umýt a dezinfikovat pod úředním dohledem před zahájením porážky jiných zvířat podle oddílu I, kapitoly IV, odstavce 20, pokud se čištění a dezinfekce tohoto zařízení provádějí v souladu se sanitačním řádem jatek a úřední veterinární lékař nebo úřední veterinární asistent kontrolují výsledky tohoto čištění před opětovným zahájením porážení;
e) jatkám, že nemusí mít uzamykatelné zařízení pro chladírenské skladování pozastaveného masa uvedené v oddílu I, kapitole II, odstavci 5 a mohou skladovat toto maso spolu s ostatním masem v jednom chladírenském prostoru, pokud se nejedná o maso ze zvířete podezřelého z nákazy, toto maso je uloženo tak, aby nemohlo nepříznivě ovlivňovat jiné maso, a byla přijata organizační opatření, která zabraňují nesprávnému použití tohoto masa;
f) drůbežím jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 3 000 kusů drůbeže týdně a nejvýše 150 000 kusů drůbeže ročně, že nemusí mít uzamykatelné zařízení pro chladírenské skladování pozastaveného masa uvedené v oddílu II, kapitole II, odstavci 5 a mohou skladovat toto maso spolu s ostatním masem v jednom chladírenském prostoru, pokud se nejedná o maso drůbeže podezřelé z nákazy, toto maso je uloženo tak, aby nemohlo nepříznivě ovlivňovat jiné maso, a byla přijata organizační opatření, která zabraňují nesprávnému použití tohoto masa;
g) potravinářskému podniku s drůbežími jatkami, v nichž se porcují nejvýše 2 tuny masa týdně, že nemusí mít zvláštní prostory na porcování masa uvedené v oddílu II, kapitole III, odstavci 1 písm. c), pokud jsou v porážecím prostoru, který slouží také k porcování masa, prováděny příslušné činnosti časově odděleně.
(2) Za jednu VDJ se považuje 1 kus dospělého skotu nebo dospělý lichokopytník o živé hmotnosti nad 300 kg. V případě jiných domácích kopytníků je třeba provést přepočet podle následujících kritérií:
1 kus ostatního skotu 0,50 VDJ,
prase o živé hmotnosti nad 100 kg 0,20 VDJ,
prase o živé hmotnosti do 100 kg 0,15 VDJ,
ovce nebo koza 0,10 VDJ,
sele, jehně nebo kůzle o živé hmotnosti nepřevyšující 15 kg 0,05 VDJ.
(3) Při používání přepočtů uvedených v odstavci 2 na zvěř ve farmovém chovu se tato zvěř posuzuje se zřetelem na zvířata příslušných druhů.
§ 12
V žádosti o povolení výjimek žadatel vedle náležitostí stanovených správním řádem14) uvede
a) jaké výjimky, z kterých požadavků a z jakých důvodů mají být povoleny,
b) popis (charakteristika) potravinářského podniku, kterému mají být požadované výjimky povoleny, jmenovitě rozhodující technické parametry, týkající se stavby, uspořádání, vnitřní úpravy a vybavení podniku,
c) druh, způsob a rozsah činnosti potravinářského podniku, organizace jeho výroby,
d) jaká opatření v zájmu zajištění bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin budou přijata v souvislosti s povolením požadovaných výjimek, zejména opatření z hlediska uplatňování zásad správné hygienické praxe a zásad HACCP15),
e) další údaje důležité pro posouzení důvodnosti žádosti o povolení výjimek a pro informování Komise a ostatních členských států o výjimkách, které by měly být povoleny.
Č Á S T T Ř E T Í
POTRAVINÁŘSKÉ PODNIKY,
KTERÉ PROVOZUJÍ MALOOBCHODNÍ ČINNOST
Hlava I
Obecná ustanovení
§ 13
(1) Za potravinářský podnik, který provozuje maloobchodní činnost, se pro účely této vyhlášky považuje podnik, jehož hlavní činností je dodávání potravin přímo konečnému spotřebiteli, včetně hospodářství (farmy), ve kterém jsou zpracovávány vlastní produkty prvovýroby na potraviny, prodávané konečnému spotřebiteli, popřípadě i dodávané jinému maloobchodnímu zařízení za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3.
(2) Na potravinářské podniky, které provozují pouze maloobchodní činnost, se vztahují veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství o hygieně potravin ). Veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu a o zvláštních pravidlech pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě ) se na tyto podniky vztahují jen tehdy, jestliže
a) jde o podniky uvedené v § 24a zákona, nebo
b) je v činnosti těchto podniků zahrnuta též činnost prováděná za účelem dodávání potravin jinému zařízení vyjma případů, kdy jde
1. jen o skladování nebo přepravu potravin, při němž však vždy platí zvláštní požadavky na teplotu stanovené v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu, nebo
2. o dodávání potravin jinému maloobchodnímu zařízení a tato činnost je činností okrajovou a omezenou na místní úrovni ).
(3) Za okrajovou a omezenou činnost na místní úrovni podle odstavce 1 písm. b) se považuje činnost, při které jsou dodávány potraviny jen do blízkého maloobchodního zařízení nebo na místní trh, a to v množstvích odpovídajících ustanovením § 15 až 22.
§ 14
(1) Při posuzování, zda jde o dodávání potravin do blízkého maloobchodního zařízení nebo na místní trh v rámci okrajové a omezené činnosti na místní úrovni, je třeba mít na zřeteli, že dodávání potravin, zejména potravin některých druhů, na dlouhé vzdálenosti vyžaduje větší péči o přepravované potraviny, zejména o hygienické podmínky přepravy, o udržování stanovených teplot a o stav přepravovaných potravin živočišného původu v průběhu přepravy, a proto vyžaduje i tomu odpovídající úřední kontrolu. Vzhledem k tomu jde převážně jen o dodávání potravin do maloobchodního zařízení nebo na místní trh v rámci kraje, a je-li to odůvodněno polohou místa původu potravin v rámci kraje, i do maloobchodního zařízení nebo na místní trh v sousedním kraji (v sousedních krajích).
(2) Hlediska uvedená v odstavci 1 jsou rozhodující také pro posouzení, zda jde o místní trh, a to bez ohledu na to, zda jde o trh konaný pravidelně (v určité dny v týdnu, měsíci nebo roce), anebo jen příležitostně (se vztahem k určitým dnům nebo obdobím v roce). Za místní trh je třeba vždy považovat trh konaný v místě, které je nejbližším přirozeným střediskem hospodářského a obchodního života regionu, v němž potravinářský podnik provozuje svou maloobchodní činnost.
Hlava II
Zvláštní ustanovení
§ 15
Zvláštní veterinární a hygienické požadavky na potravinářské podniky, které v rámci své maloobchodní činnosti dodávají potraviny jiným maloobchodním zařízením, jsou stanoveny rozdílně pro jednotlivé druhy potravin (maso, mléko, vejce a produkty rybolovu), a to s přihlédnutím k rizikům spojeným se zacházením s těmito potravinami.
Díl 1
Maso
§ 16
(1) Dodává-li potravinářský podnik v rámci své maloobchodní činnosti maso nebo masné výrobky jinému maloobchodnímu zařízení, které je dále opracovává v souladu s předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu ), jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže
a) množství dodávaného masa a masných výrobků nepřekračuje týdně
1. 5 tun vykostěného masa, anebo tomu odpovídající množství nevykostěného masa, jde-li o maso domácích kopytníků,
2. 2 tuny masa, jde-li o maso drůbeží nebo králičí,
3. 7,5 tun masných výrobků,
b) jiné maloobchodní zařízení toto maso a masné výrobky
1. dodává přímo konečnému spotřebiteli, nebo
2. opracovává dále jen na výslovné přání konečného spotřebitele.
(2) Potravinářské podniky, kterým jsou dodávány maso nebo masné výrobky opracované v jiném potravinářském podniku v rámci jeho maloobchodní činnosti, mohou tyto výrobky uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených v odstavci 1.
§ 17
Potravinářský podnik, který provozuje maloobchodní činnost ve smyslu § 16 odst. 1, musí splňovat vedle veterinárních a hygienických požadavků stanovených předpisem Evropských společenství o hygieně potravin18) také veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004
a) v oddílu I, kapitole V, odstavci 2 písm. a) a b) a v odstavci 3, jakož i v kapitole VII, odstavci 1 písm. a), pokud jde o vnitřní teplotu masa a drobů domácích kopytníků;
b) v oddílu II, kapitole V, odstavci 1 písm. a) a b), pokud jde o vnitřní teplotu drůbežího a králičího masa;
c) v oddílu III, odstavci 1, podle něhož se na vnitřní teplotu masa a drobů sudoprstých farmových savců vztahují jen požadavky uvedené v oddílu I, kapitola V, odstavci 2 písm. a), b) a c) a v odstavci 3;
d) v oddílu V, kapitolách II a III, pokud jde o požadavky na hygienické zacházení s mletým masem a masnými polotovary před jejich výrobou a po jejich výrobě, zejména o požadavky na jejich teplotu;
e) v oddílu VI, pokud jde o suroviny používané k přípravě masných výrobků.
Díl 2
Mléko
§ 18
(1) Dodává-li potravinářský podnik v rámci své maloobchodní činnosti syrové, mlékárensky neošetřené kravské, kozí nebo ovčí mléko, které splňuje požadavky a kritéria stanovená pro syrové mléko předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21), od zvířat z vlastního chovu nebo mléčné výrobky z tohoto mléka jinému maloobchodnímu zařízení, jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže
a) množství dodávaného mléka nepřekračuje týdně 1 000 litrů kravského, 200 litrů kozího nebo 100 litrů ovčího mléka a množství dodávaných mléčných výrobků nepřekračuje množství odpovídající uvedenému množství dodávaného mléka,
b) jiné maloobchodní zařízení
1. dodává toto mléko a mléčné výrobky přímo konečnému spotřebiteli a při prodeji tohoto mléka umístí na viditelném místě upozornění „Syrové mléko, před použitím převařit“, nebo
2. je zařízením poskytujícím stravovací služby s výjimkou škol, nemocnic a ústavů sociálních a zdravotních služeb, které použije dodané syrové mléko ve vlastní provozovně k přípravě tepelně opracovaných jídel a nápojů, určených k přímému podávání konečným spotřebitelům.
(2) Dodává-li potravinářský podnik uvedený v odstavci 1 za podmínek uvedených
v odstavci 1 písm. a) tepelně ošetřené mléko nebo výrobky z tohoto mléka jinému maloobchodnímu zařízení, jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže jiné maloobchodní zařízení
a) dodává toto mléko a mléčné výrobky přímo konečnému spotřebiteli, nebo
b) je zařízením poskytujícím stravovací služby, které použije dodané mléčné výrobky ve vlastní provozovně k přípravě jídel a nápojů, určených k přímému podávání konečným spotřebitelům.
(3) Potravinářský podnik, kterému jsou dodávány mléčné výrobky zpracované v jiném potravinářském podniku v rámci jeho maloobchodní činnosti, může tyto výrobky uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.
§ 19
Potravinářský podnik, který zpracovává také syrové, mlékárensky neošetřené mléko od zvířat nepocházejících z jejich chovu a dodává jej v rámci své maloobchodní činnosti přímo konečnému spotřebiteli nebo jinému maloobchodnímu zařízení, musí splňovat všechny veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství
o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21).
Díl 3
Vejce
§ 20
(1) Potravinářský podnik, který v rámci své maloobchodní činnosti zpracovává vejce, vaječné složky, směsi (melanže) různých vaječných složek nebo tekutá vejce (vaječné obsahy), musí splňovat veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21).
(2) Ustanovení odstavce 1 však neplatí pro potravinářský podnik uvedený v odstavci 1, který vaječné výrobky, vaječné složky, směsi různých vaječných složek nebo tekutá vejce, vyrobené ve vlastní provozovně,
a) používá k výrobě potravin určených k přímému dodání konečnému spotřebiteli,
b) zpracovává na potraviny, které obsahují také produkty rostlinného původu ) a které jsou před spotřebou podrobeny tepelnému nebo jinému ošetření, jež zaručuje, že budou zničeny patogenní mikroorganizmy.
Díl 4
Produkty rybolovu
§ 21
(1) Dodává-li potravinářský podnik v rámci své maloobchodní činnosti produkty rybolovu jinému maloobchodnímu zařízení, které je upravuje v souladu s předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21), jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže
a) množství dodávaných produktů rybolovu nepřekračuje 100 kg týdně,
b) jiné maloobchodní zařízení tyto produkty rybolovu
1. dodává přímo konečnému spotřebiteli, nebo
2. upravuje dále jen na výslovné přání konečného spotřebitele.
(2) Potravinářský podnik, kterému jsou dodávány produkty rybolovu upravené v jiném potravinářském podniku v rámci jeho maloobchodní činnosti, může tyto produkty rybolovu uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených v odstavci 1.
§ 22
(1) Potravinářský podnik, který upravuje produkty rybolovu pocházející z vlastního zařízení, v němž jsou vykonávány činnosti spojené s chovem a držením vodních živočichů, zejména ryb (dále jen „zařízení akvakultury“), a v rámci své maloobchodní činnosti tyto produkty rybolovu dodává jinému maloobchodnímu zařízení nebo přímo konečnému spotřebiteli, musí splňovat požadavky uvedené v oddílu VIII, kapitolách VII a VIII přílohy III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
(2) Potravinářský podnik, který upravuje také produkty rybolovu, které nepocházejí z vlastního zařízení akvakultury, a v rámci své maloobchodní činnosti je dodává jinému maloobchodnímu zařízení nebo přímo konečnému spotřebiteli, musí splňovat požadavky stanovené předpisy Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21). To však neplatí pro zařízení poskytující stravovací služby s výjimkou škol, nemocnic a ústavů sociálních a zdravotních služeb, která dodané produkty rybolovu použijí k jejich přímému podávání ve formě pokrmů konečným spotřebitelům.
Č Á S T Č T V R T Á
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 23
Pro potravinářský podnik, na který se vztahují ustanovení části druhé hlavy I nebo II, mohou být přizpůsobeny veterinární a hygienické požadavky také podle části druhé hlavy III o potravinářských podnicích s malým objemem výroby.
§ 24
Je-li přizpůsobení požadavků podle této vyhlášky vázáno na nižší objem (kapacitu) výroby potravinářského podniku, může krajská veterinární správa při úvaze o případném přizpůsobení požadavků tento objem ještě snížit, odůvodňují-li to hygienické a technické podmínky v tomto podniku.
Č Á S T P Á T Á
ÚČINNOST
§ 25
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
Zde mohou fundovaní posílat připomínky a návrhy.
Ministerstvo zemědělství
Vnitřní připomínkové řízení
Věc: Návrh vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky
Lhůta 16. 7. 2008
Odbor legislativní a právní
11140
Referent: JUDr. Pavel Novák
linka: 2458 email: pavel.novak3@mze.cz
Hanka mkf
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.159.148
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zde mohou fundovaní posílat připomínky a návrhy.
Ministerstvo zemědělství
Vnitřní připomínkové řízení
Věc: Návrh vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky
Lhůta 16. 7. 2008
Odbor legislativní a právní
11140
Referent: JUDr. Pavel Novák
linka: 2458 email: pavel.novak3@mze.cz
Hanka mkf
Abych řekla pravdu vůbec tomu nerozumím, nešlo by to i pro jednodušší lidi, a není pozdě když už končí připomínkování???!!! Simona
