Odůvodnění - novela vetrinární vyhlášky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ODŮVODNĚNÍ

I. Obecná část


Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA

1. Důvod předložení

Název

Návrh vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky

Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Otázky spojené s přizpůsobováním veterinárních a hygienických požadavků, stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004“), - příloha II, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 853/2004“), - příloha III a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví specifická pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004“), - příloha I, nebyly a nejsou dosud v České republice uceleným a dostatečně podrobným způsobem upraveny.

Navrhovaná vyhláška je proto úpravou svým obsahem a účelem novou. Vychází z ustanovení čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a čl. 17 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, která umožňují členským státům, aby v rámci vnitrostátního práva s potřebnou pružností a průhledností přizpůsobily (stanovily odchylně) některé veterinární a hygienické požadavky, vyplývající z cit. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), a to se zřetelem na konkrétní, odůvodněné podmínky, potřeby
a možnosti některých potravinářských podniků. Jde zejména o potravinářské podniky, které používají tradiční metody při výrobě, zpracování nebo distribuci potravin živočišného původu, anebo které podnikají v regionech ovlivněných zvláštními zeměpisnými omezeními. Vedle toho cit. předpisy Evropských společenství umožňují, aby pro ostatní potravinářské podniky byly přizpůsobeny tzv. strukturální požadavky (požadavky na konstrukci a provedení stavby potravinářského podniku, uspořádání a účelové určení provozních prostorů, jejich vnitřní úpravu a vybavení).

Pochopitelně musí být vždy prioritou úvah o jakémkoli přizpůsobení veterinárních
a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, aby event. přizpůsobení těchto požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství, neohrožovalo cíle těchto předpisů, které se týkají hygieny výroby potravin, jejich bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti.

Předpisy Evropských společenství (srov. čl. 1 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004) svěřují vnitrostátní právní úpravě také úpravu veterinárních
a hygienických požadavků a hygienických pravidel pro potravinářské podniky, které vykonávají maloobchodní činnost, zahrnující zpracovávání potravin živočišného původu, jejich prodej konečným spotřebitelům a jejich dodávání (v omezené míře a na místní úrovni) jiným maloobchodním zařízením, která zásobují konečného spotřebitele. Jmenovitě jde o to, zda a které požadavky, stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, by měly být uplatňovány – vedle požadavků stanovených nařízením Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 852/2004 – také při maloobchodní činnosti potravinářských podniků.

Předkládaný návrh vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky je tedy primo loco adekvátním naplněním prostoru, který veterinární legislativa Evropských společenství přenechala vnitrostátní legislativě členských států na úseku zabezpečování zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti potravin živočišného původu. Při koncipování tohoto návrhu byly částečně využity návody Komise (Guidance document) k implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004
a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, jakož i některé poznatky získané z obdobné právní úpravy platné ve Francii, Rakousku, Slovinsku a Spojeném království.


2. Návrh variant řešení

2.1. Návrh možných řešení, včetně nulové varianty

Varianta 1 – nulová
Tzv. nulová varianta by zachovala dosavadní právní i faktický stav – provozovatelé potravinářských podniků by i nadále museli zajistit ve svých podnicích dodržování všech požadavků přímo použitelných předpisů tvořících tzv. hygienický balíček bez možnosti poskytnutí úlev.
Také rozsah maloobchodní činnosti by zůstal zachován ve smyslu čl. 1 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
Potravinářské podniky, které jsou doposud v souladu s čl. 4 nařízení Komise (ES)
č. 2076/2005 schválené pro vnitřní trh – tzn. pro uvádění potravin do oběhu pouze na území České republiky - a které potraviny živočišného původu označují vnitrostátní značkou (tzv. „kolečkem“), musí být do konce roku 2009 schváleny v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 anebo ukončit svou činnost.

Varianta 2
1. Možnosti poskytnutí úlev využity v plném rozsahu:

 přizpůsobení požadavků pro potravinářské podniky, které používají tradiční metody při výrobě potravin
- v tomto případě je možné využít rozsahu výjimek vymezeného na základě čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 2074/2005; jde zejména o výjimky ze strukturálních požadavků (z technických požadavků na konstrukci a provedení stavby podniku, na její uspořádání, na účelové určení jejích provozních prostorů
a na jejich vnitřní úpravu a vybavení), popřípadě i z technologických postupů ve výrobě,

 přizpůsobení požadavků pro potravinářské podniky, které podnikají v regionech ovlivněných zvláštními zeměpisnými omezeními

- jednalo by se především o výjimky z požadavků strukturálních,

 přizpůsobení strukturálních požadavků pro ostatní potravinářské podniky (podniky s malým objemem výroby)

- zde bude nutné vymezit konkrétní úlevy ze strukturálních požadavků, které mohou být poskytnuty konkrétně stanoveným typům podniků, včetně omezení jejich výrobní kapacity.

Možností poskytnutí úlev budou moci využít nově zakládané potravinářské provozy, jejichž počet však není možné předem odhadnout.
Dále by se možnost přizpůsobení požadavků týkala potravinářských podniků, které jsou doposud v souladu s čl. 4 nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 schválené pro vnitřní trh a které potraviny živočišného původu označují vnitrostátní značkou. Tyto podniky musí být do konce roku 2009 schváleny v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 853/2004; měly by však nově možnost požádat o poskytnutí výše uvedených úlev. Zmíněných podniků funguje v rámci celé České republiky celkem 605 – rozdělení podle jednotlivých komodit a krajů je uvedeno v tabulce na straně 23.

Při stanovení požadavků, které lze zmírnit, výrobních limitů, případně dalších podmínek je možné vycházet z výrobních kapacit obsažených v právních předpisech ES platných do nabytí účinnosti hygienického balíčku, tj. do konce roku 2005, a z obdobných právních úprav ostatních členských států.

2. Rozsah maloobchodní činnosti, resp. toho, co lze považovat za okrajovou a omezenou činnost na místní úrovni, by byl ve smyslu čl. 1 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 853/2004 rozšířen vnitrostátním právním předpisem.

 vymezení rozsahu a podmínek provozování maloobchodní činnosti

- musí být stanoveno, co se rozumí okrajovou a omezenou činností na místní úrovni; dále by měly být pro jednotlivé komodity určeny limity množství potravin, které lze tímto způsobem dodávat a případně i vymezeny požadavky přímo použitelných předpisů, které by měly maloobchodní subjekty splňovat.

Při stanovení výrobních limitů a požadavků, které maloobchodní subjekty musí s ohledem na hygienu potravin splňovat, je možné vycházet z obdobných právních úprav ostatních členských států.

Předpokládá se, že možností, které rozšíření maloobchodní činnosti přinese, využijí především výrobny za obchodem (např. řeznictvím), nelze však vyčíslit přesný počet podniků, které poskytnutých úlev budou chtít využít.

Popisovaná varianta také naplňuje zmocnění vyplývající z ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) body 1 až 4 veterinárního zákona, které v platném znění předpokládá vydání prováděcího právního předpisu, který má v souladu s předpisy Evropských společenství stanovit jakým postupem a podle jakých kritérií mohou orgány veterinární správy přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky pro podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty.

2.2. Dotčené subjekty
Dotčenými subjekty jsou:
- provozovatelé potravinářských podniků,
- spotřebitelská veřejnost,
- Státní veterinární správa a krajské veterinární správy,
- Ministerstvo zemědělství.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1. Identifikace nákladů a přínosů všech variant

Varianta 1 – nulová
Z hlediska provozovatelů potravinářských podniků, spotřebitelské veřejnosti i orgánů vykonávajících státní veterinární dozor by se jednalo o zachování dosavadního právního i faktického stavu.

Varianta 2 – náklady:
Pro spotřebitele – méně náročná hygienická kritéria mohou v některých případech zvýšit riziko ohrožení zdravotní nezávadnosti produktů.
Pro provozovatele - tato varianta by provozovatelům potravinářských podniků nepřinesla nové finanční náklady ani administrativní povinnosti – pouze možnost požádat o poskytnutí úlev.
Z hlediska státního veterinárního dozoru – dojde ke zvýšení administrativní činnosti krajských veterinárních správ spojené s povolováním výjimek – poskytováním úlev.

Varianta 2 – přínosy:
Pro spotřebitele – podpora činnosti menších podniků může přinést lepší dostupnost a širší nabídku potravin živočišného původu.
Pro provozovatele – značným přínosem bude bezesporu možnost zahájit činnost nově zakládaných provozů, které již budou moci využít poskytovaných úlev a s nimi spojeného snížení nákladů na strukturální vybavení podniku.
Pro dosavadní podniky schválené pro vnitřní trh a provozující svou činnost do konce roku 2009 na základě čl. nařízení č. 2076/2005 bude tato varianta znamenat možnost pokračovat ve své činnosti, ačkoli podnik nesplní beze zbytku všechny požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004.
Podniky provozující maloobchodní činnost budou moci za stanovených podmínek dodávat potraviny i jiným maloobchodním zařízením – tedy nikoli již pouze přímo konečnému spotřebiteli, jako je tomu doposud – v rámci nově vymezené okrajové a omezené činnosti místního rozsahu.

Uvedená varianta také přispěje k podpoře venkova - regionálního rozvoje.

3.2. Konzultace

Požadavky kladené na dotčené podniky a navrhované výše výrobních limitů byly konzultovány s příslušnými odbornými pracovníky v rámci orgánů veterinární správy.
Návrh upravující problém, který je předmětem analýzy, byl zaslán k připomínkám všem krajským veterinárním správám a Městské veterinární správě v Praze a na základě jejich připomínek upraven.
Ve dnech 18. a 19. února 2008 v rámci pracovní návštěvy rakouského Ministerstva zdravotnictví a žen ve Vídni konzultovali pracovníci Státní veterinární správy systém úlev poskytovaných malým zemědělským a výrobním subjektům v Rakousku.

4. Návrh řešení

4.1. Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta 2 na rozdíl od varianty nulové plně využívá možností, které členskému státu poskytují přímo použitelné předpisy ES v oblasti hygieny potravin a může přinést významnou podporu domácím provozovatelům menších potravinářských podniků.

Uvolnění podmínek přinese především zlepšení podmínek pro podnikatelské subjekty v oblasti výroby potravin. Může však v případě produkce některých potravinářských podniků přinést mírné zvýšení rizika s ohledem na bezpečnost vyráběných potravin. V návaznosti na to bude tedy vyžadovat zvýšenou pozornost ze strany orgánů veterinárního dozoru, aby byla i nadále zabezpečena zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu. Zmírnění podmínek by však mělo na druhou stranu přinést také větší a rozmanitější výběr nabízených potravin živočišného původu a stejně tak i jejich lepší dostupnost, což je nesporně pozitivním dopadem na spotřebitelskou veřejnost.

Vzhledem k tomu, že lze využít již zavedených kontrolních a procesních postupů, nebudou nové administrativní činnosti krajských veterinárních správ spojené s povolováním výjimek a prováděním dozoru vyžadovat vynaložení nákladů na nové zaměstnance, dojde pouze ke zvýšení administrativní činnosti krajských veterinárních správ.

Pouze popsaná varianta 2 také beze zbytku naplňuje zmocnění vyplývající z ustanovení
§ 24 odst. 2 písm. b) body 1 až 4 veterinárního zákona, které v platném znění předpokládá vydání prováděcího právního předpisu, který v souladu s předpisy Evropských společenství stanoví:
„jakým postupem a podle jakých kritérií mohou orgány veterinární správy přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky pro podniky, závody
a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, s cílem
1. umožnit podnikům, závodům a jiným zařízením další používání tradičních metod ve všech fázích výroby, zpracování nebo uvádění živočišných produktů do oběhu,
2. vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení umístěných v oblastech
s omezujícími zeměpisnými podmínkami,
3. přizpůsobit požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení,
4. vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení s malým objemem výroby,“.

Z výše uvedených důvodů byla jako vhodnější vyhodnocena varianta 2, která byla do návrhu právního předpisu promítnuta následujícím způsobem:

 přizpůsobení požadavků pro potravinářské podniky, které používají tradiční metody při výrobě potravin

Potravinářským podnikům, které používají tradiční metody při výrobě potravin, mohou být povolovány výjimky z požadavků strukturálních – např. z požadavků na povrchovou úpravu podlah, stěn, stropů a dveří v provozních prostorech, dále z požadavků na zařízení, nástroje a pracovní pomůcky používané při zacházení s potravinami, na čištění a dezinfekci prostorů a zařízení, případně i na technologické postupy výroby.

 přizpůsobení požadavků pro potravinářské podniky, které podnikají v regionech ovlivněných zvláštními zeměpisnými omezeními

Potravinářských podnikům, které podnikají za ztížených okolností v regionu ovlivněném zvláštními zeměpisnými omezeními se příkladmo stanoví, o jaká zvláštní omezení, resp. o jaké nepříznivě působící činitele, se v této souvislosti může jednat. Vyhlášení přesně vymezeného území za region ovlivněný zvláštními zeměpisnými omezeními je na základě § 44 odst. 1 písm. b) veterinárního zákona v kompetenci Ministerstva zemědělství.

 přizpůsobení strukturálních požadavků pro ostatní potravinářské podniky (podniky s malým objemem výroby)

Při stanovení strukturálních požadavků pro potravinářské podniky s malým objemem výroby, které lze těmto podnikům přizpůsobit, bylo vycházeno z obdobných úprav členských států, konkrétně Rakouska a Slovinska. Výrobní limity pak mají svůj základ v kapacitách stanovených právními předpisy ES platnými v Evropské unii do 1. ledna 2006; jmenovitě jde například o směrnice 64/433/EHS a 71/118/EHS.

 vymezení rozsahu a podmínek provozování maloobchodní činnosti

Množství masa a masných výrobků, které lze dodávat v rámci maloobchodní činnosti, vychází z již platného ustanovení § 24a veterinárního zákona, kterému musí nastavené limity odpovídat. Požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004, které musí maloobchodní subjekty dodržovat, jsou vymezeny obdobně jako v některých dalších členských státech, konkrétně v Rakousku a Slovinsku.

Stanovení množství mléka a z něho vyráběných výrobků prodávaného v rámci maloobchodní činnosti vychází z požadavků rakouské právní úpravy, tj. mléko dodávané tímto způsobem musí pocházet pouze od zvířat z vlastního chovu.
Vzhledem k tomu, že velikost farem produkujících výrobky pro přímý prodej je v Rakousku cca do 10 dojnic a stáda v České republice jsou řádově větší (průměrná velikost je cca 100 dojnic), je třeba objem takto uváděného mléka do oběhu do určité míry regulovat, neboť mléko, zejména syrové, patří mezi potenciální vektory přenosu infekčních onemocnění a představuje vyšší míru rizika pro spotřebitele.
Aby byla zachována rovnováha mezi neomezováním podnikatelských aktivit a mírou rizika pro spotřebitele a zároveň aby tyto podniky nebyly nekalými konkurenty ostatním – schváleným - malým provozům, byla stanovena uvedená hranice. Obdobně bylo uvažováno i o mléce kozím a ovčím, kde se zohlednila i dojivost těchto druhů dojnic a opět obvyklá velikost stád.

Maloobchodní podniky zpracovávající produkty rybolovu zpracovávají týdně v průměru 50 kg živých ryb; pro tyto podniky byl stanoven limit dodávaných produktů rybolovu 100 kg týdně. Další podmínkou stanovenou pro tyto podniky je, že produkty rybolovu budou dodávány přímo konečnému spotřebiteli nebo upravovány jen na jeho výslovné přání. Požadavky vztažené návrhem vyhlášky na podniky upravující produkty rybolovu pocházející z vlastního zařízení akvakultury vycházejí z platné legislativy Rakouska.

Požadavky kladené na potravinářské podniky, které v rámci své maloobchodní činnosti zpracovávají vejce, vaječné složky, směsi (melanže) různých vaječných složek nebo tekutá vejce (vaječné obsahy), jsou také inspirovány rakouskou právní úpravou.

4.2. Implementace a vynucování

Implementace a vynucování zavedených opatření bude zajištěno zákonnými prostředky vyplývajícími z veterinárního zákona – tj. především prováděním soustavného státního veterinárního dozoru, případně pak ukládáním závazných pokynů k odstranění zjištěných nedostatků nebo ukládáním pokut.

4.3. Přezkum účinnosti

Přezkum nového předpisu bude prováděn na základě sledování a pravidelného vyhodnocování účinnosti a funkčnosti zavedených opatření orgány veterinární správy.

4.4. Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů

Osoba, která zpracovala závěrečnou zprávu RIA:

Mgr. Alena Leikepová
legislativní a právní odbor SVS ČR
tel.: 227 010 162
e-mail: a.leikepova@svscr.cz


Hlavní principy navrhované právní úpravy

Hlavními principy navrhované právní úpravy jsou:
a) stanovit bližší pravidla pro přizpůsobování veterinárních a hygienických požadavků, stanovených na potraviny živočišného původu předpisy Evropských společenství, pro některé potravinářské podniky s cílem umožnit jim další používání tradičních metod při výrobě potravin s tradičními vlastnostmi, anebo zohlednit objektivně ztížené podmínky jejich činnosti,
b) určit podrobnější pravidla pro přizpůsobování strukturálních požadavků pro některé potravinářské podniky za účelem flexibilního zohlednění a posuzování jejich konkrétních potřeb a možností v tomto směru,
c) vymezit obsah, meze a podrobnější podmínky maloobchodní činnosti, vykonávané potravinářskými podniky, a určit, které veterinární a hygienické požadavky, vyplývající z předpisů Evropských společenství, jsou pro tyto podniky závazné, popřípadě které zvláštní veterinární a hygienické požadavky musí být těmito podniky dodržovány,
d) vytvořit vstřícnější a průhlednější podmínky pro chovatele (farmáře), kteří provozují maloobchodní činnost, když zpracovávají vlastní produkty prvovýroby na potraviny živočišného původu, které prodávají konečným spotřebitelům, anebo dodávají maloobchodním zařízením zásobujícím konečné spotřebitele,
e) upravit působnost a postup orgánů veterinární správy z hlediska povolování jednotlivých výjimek k přizpůsobování veterinárních a hygienických požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství, pro některé potravinářské podniky,
f) zdůraznit, že jakékoli přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství, nesmí ohrozit hygienu výroby potravin živočišného původu, jejich bezpečnost a zdravotní nezávadnost, a musí vytvářet příznivé předpoklady pro naplňování tohoto rozhodujícího kritéria.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku České republiky, nedotýká se mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a je plně slučitelná s právními akty Evropských společenství. Realizuje v mezích stanovených zákonem a předpisy Evropských společenství vnitrostátní právní úpravu problematiky, která je spojena s modifikací veterinárních a hygienických požadavků pro některé blíže určené potravinářské podniky.

Navrhovaná vyhláška souvisí s těmito právními akty Evropských společenství:

- nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy, týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění,
- nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004,
- nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004,
- nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004,
- nařízením Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylky od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004,
- nařízením Komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004,
- nařízením Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality,
- nařízením Komise (ES) č. 1216/2007 ze dne 18. října 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality.

Navrhovaná právní úprava je s těmito právními akty Evropských společenství plně slučitelná.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady navrhované právní úpravy a její dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné nové hospodářské nebo finanční dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty.

Nepřináší podnikatelským subjektům, zejména malým a středním podnikatelům, nové povinnosti nebo náklady, které by nevyplývaly již ze zákona, resp. z předpisů Evropských společenství. Naopak je na místě zdůraznit, že tato úprava přinese nemalé části provozovatelů potravinářských podniků příznivější podmínky pro jejich činnost, především snížení některých nákladů na výstavbu nebo úpravy provozních objektů a prostorů, jakož i na jejich vybavení, popřípadě i nákladů na organizaci výroby: přizpůsobení některých veterinárních a hygienických požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství, bude tak pro některé potravinářské podniky znamenat ve svých důsledcích určité zmírnění finanční nebo jiné náročnosti těchto požadavků, pochopitelně při zachování nezbytných záruk bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin.

Nepochybným přínosem bude také úprava podmínek pro maloobchodní činnost potravinářských podniků, včetně podnikání chovatelů (farmářů) – konkrétně stanovení jasnějších, určitějších a výhodnějších podmínek pro zpracovávání jejich vlastních produktů prvovýroby na potraviny živočišného původu a na prodej těchto potravin konečným spotřebitelům, jakož i na jejich dodávání jiným maloobchodním zařízením, která zásobují konečné spotřebitele.

Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné negativní sociální dopady, anebo dopady na životní prostředí.


Zvláštní část

K § 1
Návrh tohoto ustanovení vymezuje předmět navrhované právní úpravy, která je založena na tom, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (čl. 13 odst. 3), č. 853/2004 (čl. 10 odst. 3) a č. 854/2004 (čl. 17 odst. 3) dávají členským státům možnost, aby v rámci vnitrostátní úpravy přijaly opatření k přizpůsobování veterinárních a hygienických požadavků, vyplývajících z cit. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), jmenovitě z jejich příloh, konkrétním podmínkám, potřebám a možnostem některých potravinářských podniků. Jde o podniky, které
a) používají tradiční metody při výrobě některých potravin živočišného původu (dále jen „potraviny“) s tradičními vlastnostmi,
b) podnikají v regionech ovlivněných zvláštními zeměpisnými omezeními, tzn. v nevýhodných podmínkách a pro výrobu potravin nepříznivém prostředí,
c) z jiných důvodů vyžadují zvláštní (odlišný) přístup z hlediska uplatňování některých technických požadavků na konstrukci a provedení stavby podniku, její uspořádání a účelové určení jejích provozních prostorů, jejich vnitřní úpravu a vybavení. V praxi jde především o podniky s malým objemem výroby, zejména o nízkokapacitní jatky a bourárny (porcovny).
Vedle toho nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (čl. 1 odst. 5) umožňuje členským státům, aby v rámci vnitrostátní úpravy vymezily podrobněji rozsah, v jakém se požadavky cit. nařízení vztahují na potravinářské podniky, které provozují maloobchodní činnost.
Ve druhé části návrhu tohoto ustanovení je negativně vymezena působnost navrhované vyhlášky ve vztahu k problematice přímého prodeje nebo dodávání malých množství vlastních produktů prvovýroby (produktů živočišné výroby, jakož i lovu zvířat a rybolovu) konečným spotřebitelům nebo místním maloobchodním zařízením, která zásobují přímo konečné spotřebitele.

K § 2
Definování pojmů se omezuje jen na několik klíčových pojmů, které jsou důležité pro navrhovanou vyhlášku a ze kterých vycházejí její struktura i obsah. Definice pojmu „zařízení poskytující stravovací služby“ je v souladu se smyslem definice, se kterou předběžně počítá jeden z dalších, aktuálně připravovaných předpisů Evropských společenství; týká se hostinských provozoven, školních, závodních a nemocničních jídelen, jídelen v ústavech sociálních a zdravotních služeb, pojízdných prodejen, prodejních stánků apod. Definice pojmu „pokrm“ odpovídá definici tohoto pojmu, jak ji používají právní předpisy o ochraně veřejného zdraví.

K § 3
Navrhované ustanovení vyjadřuje hlavní účel navrhované vyhlášky (odstavec 1)
a stanoví základní kritéria pro úvahy o případném přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky (ověřování předpokladů svědčících v konkrétním případě pro přizpůsobení požadavků, zhodnocení event. rizik tohoto opatření), která mají garantovat, že přizpůsobení požadavků nebude na úkor bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin (odstavec 2). Je-li event. přizpůsobení požadavků pro konkrétní potravinářský podnik záležitostí rozhodnutí krajské veterinární správy, ověřuje tento orgán předpoklady pro toto rozhodnutí buď již v souvislosti se schvalováním a registrací podniku, anebo kdykoli později (podle toho, kdy podnik o takové rozhodnutí požádá).
Zdůrazňuje také, že není na místě zvažovat a povolovat přizpůsobování stanovených požadavků, lze-li dosáhnout téhož cíle správnou interpretací a implementací těchto požadavků /jde zejména o požadavky stanovené v přílohách k nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) o hygieně potravin (č. 852/2004) a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu (č. 853/2004)/.
Smyslem navrhovaného ustanovení odstavce 4 je zajistit, aby přizpůsobením některých veterinárních a hygienických požadavků nedocházelo k oslabování
a) zásad hygieny výroby potravin a ochrany spotřebitelů,
b) ochrany potravinářských podniků před nekalou soutěží (před zvýhodňováním některých podniků v hospodářské soutěži s konkurencí).


K § 4 a 5
Navrhovaná ustanovení mají umožnit potravinářským podnikům, které používají tradiční metody v jakékoli fázi výroby, zpracování a distribuce potravin, jmenovitě potravin s tradičními vlastnostmi, aby pokračovaly v nepřetržitém a transparentním používání těchto metod. Jde hlavně o to, aby v zájmu dalšího používání tradičních metod bylo možno přizpůsobit některé veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství o hygieně potravin /v příloze II k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004/ a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu /v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004/.
Navrhované ustanovení počítá s tím, že podnikům, které používají tradiční metody při výrobě potravin, mohou být povolovány výjimky ze strukturálních požadavků (z technických požadavků na konstrukci a provedení stavby podniku, na její uspořádání, na účelové určení jejích provozních prostorů a na jejich vnitřní úpravu a vybavení), popřípadě i z technologických postupů ve výrobě.

K § 6
Informace, které mají být obsaženy v žádosti potravinářského podniku o povolení výjimek z veterinárních a hygienických požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství, korespondují s informacemi, které v konkrétních případech musí být notifikovány Komisi a ostatním členským státům.
Sdělení o tom, zda je příslušná potravina zapsána v rejstříku zaručených tradičních specialit, má krajské veterinární správě pouze pomoci při její úvaze, zda v daném případě jde o tradiční metody používané při výrobě potraviny s tradičními vlastnostmi.

K § 7 až 9
Účelem navrhovaných ustanovení je vytvořit předpoklady k tomu, aby bylo možno přiměřeně zohlednit reálné potřeby a možnosti potravinářských podniků, které podnikají za ztížených okolností v regionu ovlivněném zvláštními zeměpisnými omezeními. Zároveň se stanoví příkladmo, o jaká zvláštní omezení, resp. o jaké nepříznivě působící činitele, se v této souvislosti může jednat.
Počítá se s tím, že vyhlášení přesně vymezeného území za region ovlivněný zvláštními zeměpisnými omezeními bude v kompetenci Ministerstva zemědělství a že přizpůsobení některých veterinárních a hygienických požadavků stanovených předpisy Evropských společenství pro potravinářské podniky v takovém regionu může být stanoveno, podobně jako v případech přizpůsobování požadavků umožňujících pokračování v používání tradičních metod, právním předpisem (vyhláškou Ministerstva zemědělství), půjde-li o výjimky obecné povahy, anebo rozhodnutím krajské veterinární správy na žádost potravinářského podniku, půjde-li o individuální výjimky pro tento podnik.
Vyhlášení regionu ovlivněného zvláštními zeměpisnými omezeními musí být v zájmu náležité informovanosti provozovatelů potravinářských podniků publikováno ve Věstníku ministerstva zemědělství i na webových stránkách Státní veterinární správy.
Pro úpravu obsahových náležitostí žádosti o povolení výjimek platí v podstatě stejné odůvodnění, jaké je uvedeno k § 6.

K § 10
„Ostatním“ potravinářským podnikům (tj. podnikům, které nepoužívají tradiční metody při výrobě potravin nebo nepodnikají v regionech ovlivněných zvláštními zeměpisnými omezeními) mohou být povoleny výjimky pouze ze strukturálních požadavků stanovených předpisy Evropských společenství. V této souvislosti se pamatuje zejména na nezbytnost přiměřeného respektování reálných potřeb a možností podniků s malým objemem výroby, za které se pro účely navrhované vyhlášky považují jednak potravinářské podniky, které byly jako podniky s malým objemem výroby schváleny a registrovány před 1. lednem 2006 (podle tehdy platných směrnic, před jejich zrušením směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh), jednak potravinářské podniky, které splňují limity malého objemu (malé kapacity) výroby stanovené touto vyhláškou (srov. § 11).

K § 11
Navrhované ustanovení konkretizuje výjimky ze strukturálních požadavků, které jsou stanoveny v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 pro podniky s malým objemem výroby (pro jatky, v nichž je poráženo nejvýše 20 velkých dobytčích jednotek týdně a nejvýše 1 000 velkých dobytčích jednotek ročně, pro potravinářské podniky s jatkami, v nichž se bourá nejvýše 5 tun masa týdně, pro drůbeží jatky, v nichž je poráženo nejvýše 3 000 kusů drůbeže týdně a nejvýše 150 000 kusů drůbeže ročně, pro potravinářské podniky s drůbežími jatkami, v nichž se porcují nejvýše 2 tuny masa týdně). Jde o obecné výjimky, které jsou podobně stanoveny např. v Rakousku a Slovinsku, zčásti i ve Spojeném království.
Pokud jde o přepočty porážené zvěře ve farmovém chovu na velké dobytčí jednotky, posuzují se např. jeleni a daňci jako ostatní skot, srnci jako ovce a kozy.


K § 12
Srov. odůvodnění k navrhovanému ustanovením § 6.

K § 13
Návrhem tohoto ustanovení se určuje blíže, které potravinářské podniky a za jakých podmínek se považují za potravinářské podniky provozující maloobchodní činnost, které veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství se vztahují na potravinářské podniky provozující maloobchodní činnost, jakož i co se rozumí okrajovou a omezenou činností na místní úrovni.
Jedním z cílů navrhované vyhlášky je také vytvořit příznivější podmínky pro maloobchodní podnikání chovatelů (farmářů), kteří zpracovávají vlastní produkty prvovýroby na potraviny a prodávají je konečným spotřebitelům, popřípadě i dodávají jiným maloobchodním zařízením. Proto se zdůrazňuje, že potravinářským podnikem, který provozuje maloobchodní činnost, je z hlediska účelu navrhované vyhlášky také hospodářství (farma), které prodává potraviny vyrobené z vlastních produktů prvovýroby konečným spotřebitelům, popřípadě i v omezené míře a na místní úrovni dodává jiným, místním maloobchodním zařízením.

K § 14
Na tomto místě se blíže vysvětluje, jaká hlediska je třeba brát v úvahu při posuzování, zda v konkrétním případě jde o „okrajovou a omezenou činnost na místní úrovni“ a zda trh,
na němž potravinářský podnik prodává v rámci své maloobchodní činnosti potraviny, splňuje kritéria „místního trhu“. Uvedená charakteristika okrajové a omezené činnosti na místní úrovni odpovídá charakteristice podané v návodech Komise k implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.


K § 15
Jde o ustanovení, které v zájmu lepší přehlednosti a srozumitelnosti systematického uspořádání části třetí hlavy druhé navrhované vyhlášky avizuje, že ustanovení o zvláštních veterinárních a hygienických požadavcích na potravinářské podniky, které v rámci své maloobchodní činnosti dodávají potraviny jiným maloobchodním zařízením, jsou dále formulovány rozdílně pro hlavní druhy potravin živočišného původu – maso a masné výrobky (§ 16 a 17), mléko a mléčné výrobky (§ 18 a 19), vejce a vaječné výrobky (§ 20), produkty rybolovu (§ 21 a 22). Tato rozdílnost je dána zejména tím, že zacházení s těmito potravinami je spojeno s různými riziky, a tedy i s rozdílnými podmínkami jejich uvádění ke spotřebiteli.

K § 16 a 17
V návrhu prvního z těchto ustanovení se podrobněji vymezuje, kdy jde v případě dodávání masa nebo masných výrobků jinému maloobchodnímu zařízení o maloobchodní činnost potravinářského podniku a jak může jiné, odebírající maloobchodní zařízení s dodaným masem a masnými výrobky dále nakládat (za jakých podmínek je může uvádět do oběhu). Účelem uvedeného vymezení (stanovení maximálních množství dodávaného masa a masných výrobků) se sleduje mj., aby navrhovaná vyhláška věcně korespondovala s ustanovením § 24a zákona, které používá pojem „provozovny maloobchodu“, a to hlavně v souvislosti s obchodními řetězci, jež připravují maso a vyrábějí masné výrobky pro jejich přímý prodej na místě konečnému spotřebiteli.
V návrhu druhého z těchto ustanovení jsou uvedeny konkrétní veterinární a hygienické požadavky, které vyplývají z přílohy III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a které musí splňovat – vedle veterinárních a hygienických požadavků vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 – potravinářské podniky provozující maloobchodní činnost, spočívající v dodávání masa a masných výrobků jinému maloobchodnímu zařízení.

K § 18 a 19
V návrzích těchto ustanovení se podrobněji vymezuje, kdy jde v případě dodávání syrového, mlékárensky neošetřeného mléka nebo mléčných výrobků, vyrobených z tohoto mléka, anebo dodávání tepelně ošetřeného mléka nebo mléčných výrobků, vyrobených z tohoto mléka, jinému maloobchodnímu zařízení o maloobchodní činnost potravinářského podniku (včetně stanovení maximálních množství dodávaného mléka a mléčných výrobků), a jak může jiné, odebírající maloobchodní zařízení s dodaným mlékem a mléčnými výrobky dále nakládat, jmenovitě za jakých podmínek je může uvádět do oběhu (§ 18).
Stanoví také, které veterinární a hygienické požadavky, stanovené předpisy Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu, musí splňovat potravinářské podniky, které v rámci své maloobchodní činnosti zpracovávají syrové mléko od zvířat nepocházejících z jejich chovu a dodávají je konečnému spotřebiteli nebo jinému maloobchodnímu zařízení (§ 19).

K § 20
V navrhovaném ustanovení se stanoví, že potravinářské podniky, které v rámci své maloobchodní činnosti zpracovávají vejce, vaječné složky, směsi (melanže) různých vaječných složek nebo tekutá vejce (vaječné obsahy) musí splňovat všechny veterinární
a hygienické požadavky, stanovené předpisy Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu. To neplatí pouze tehdy, když jde o potravinářský podnik, který vaječné výrobky, vaječné složky, směsi různých vaječných složek nebo tekutá vejce, jež vyrobil ve vlastní provozovně, použije k výrobě potravin určených k přímému dodání konečnému spotřebiteli, anebo ke zpracování na potraviny obsahující také produkty rostlinného původu, které jsou před spotřebou podrobeny tepelnému nebo jinému, z hlediska hygienických účinků rovnocennému ošetření.

K § 21 a 22
V návrhu prvního z těchto ustanovení se podrobněji vymezuje, kdy jde v případě dodávání produktů rybolovu jinému maloobchodnímu zařízení o maloobchodní činnost potravinářského podniku a jak může jiné, odebírající maloobchodní zařízení s těmito produkty dále nakládat /za jakých podmínek je může uvádět do oběhu (§ 21)/.
Druhé z těchto ustanovení uvádí, které veterinární a hygienické požadavky vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 musí splňovat potravinářské podniky, které v rámci své maloobchodní činnosti
- upravují pouze produkty rybolovu pocházející z jejich vlastního zařízení akvakultury a tyto produkty dodávají jinému maloobchodnímu zařízení nebo přímo konečnému spotřebiteli /tyto podniky musí splňovat, pokud jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, požadavky uvedené v § 22 odst. 1/,
- upravují také produkty rybolovu, které nepocházejí z jejich vlastního zařízení akvakultury, a tyto produkty dodávají jinému maloobchodnímu zařízení nebo přímo konečnému spotřebiteli /tyto podniky musí splňovat všechny požadavky Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004/. Specifická úprava se týká případů, kdy odebírající maloobchodní zařízení je zařízením poskytujícím stravovací služby (vyjma škol, nemocnic a ústavů sociálních a zdravotních služeb).

K § 23
Z návrhu tohoto ustanovení vyplývá, že event. přizpůsobování některých veterinárních a hygienických požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství, pro potravinářské podniky, které používají tradiční metody při výrobě potravin, anebo podnikají v regionech ovlivněných zvláštními zeměpisnými omezeními, může dojít nejen podle zvláštních ustanovení navrhované vyhlášky, týkajících se jen těchto podniků (§ 4 a násl., § 7 a násl.), ale také - jde-li o strukturální požadavky a jsou-li k tomu splněny podmínky – podle ustanovení navrhované vyhlášky o ostatních podnicích (§ 10 a násl.).

K § 24
Účelem tohoto ustanovení je dosáhnout toho, aby krajská veterinární správa nebyla při rozhodování o splnění podmínek pro přizpůsobení strukturálních požadavků, vázána striktně jen tím, zda příslušný potravinářský podnik nepřekračuje stanovené kvantitativní limity malého objemu výroby, ale aby mohla na základě svých odborných znalostí, zkušeností
a poznatků z kontrolní činnosti zvažovat, zda při rozhodování v konkrétním případě není na místě tyto limity přiměřeně snížit (zejména s ohledem na hygienické a technické podmínky v příslušném podniku).

K § 25
Navrhuje se, aby tato vyhláška nabyla účinnosti patnáctým. dnem ode dne jejího vyhlášení. Patnáctidenní lhůtu lze se zřetelem na rozsah navrhované vyhlášky považovat za dostatečnou k tomu, aby se s ní mohly včas a dostatečně seznámit všechny osoby, pro které je určena.

To je zajímavé čtení, koukal jste někdo na ty nařízení EK? Mně z té novely nějako vyplývá, že dost bude záležet na vztahu chovatele a příslušné KVS. Pokud se s nima někdo hádá (jako třeba Hanka MKF), tak to bude mít těžké. Jedině že by někdo měl echo, že se připravují plošné úlevy a výjimky, když je k tomu daná možnost někde na začátku té novely. Nic méně lepší něco nežli nic. Jelikož předpokládám, že tahle novela jde na svět i díky některým z vás, kteří se za zmírnění požadavků opravdu rvali, patří vám naše díky. Anna