Noví pomocníci

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jelikož neumím vkládat příspěvky na moderované forum výjádřím se zde. Vážená paní/pane, mléko vůbec nepříjde do styku s prostředím kotce. To teče hadicemi do konve, ze které se přeleje. Kdybyste viděla vazné stáje skotu, tak je to to samé. Dojení se nasadí na omyté a osušené vemeno a mléko teče potrubím do bazenu. I v takovéto výrobě se dělá výběrové mléko. Ono to je totiž v lidech. Sebemodernější zařízení je k ničemu, když na to obsluha kašle a nedělá to tak jak se má. Vím o čem mluvím.

vážená paní/pane, je jasné, že mléko nepřijde do kontaktu s prostředím kotce. Ale tu konev potom musíte dopravit někam, kde mléko zpracujete, do tzv. čisté části. A dojírna, i kdyby byla vyvedená ze zlata, bude vždycky tzv. špinavá část. U veterinářů neprojde právě tento přesun. Na to jsem chtěl upozornit. Můžeme se o tom dohadovat, ale taková je realita, mám se schvalováním naší výrobny bohaté zkušenosti. Takže jsme to vyřešili tak, že máme tu konev za zdí v prostoru mléčnice, v čisté části, a mléko tam proudí skrz zeď o něco delšími hadicemi. Jaká je praxe např. v kravínech nevím, komentoval jsem foto z dojení koz a přidal svůj názor a osobní zkušenost.
Díky za pochopení. dk. www.krasolesi.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vážená paní/pane, je jasné, že mléko nepřijde do kontaktu s prostředím kotce. Ale tu konev potom musíte dopravit někam, kde mléko zpracujete, do tzv. čisté části. A dojírna, i kdyby byla vyvedená ze zlata, bude vždycky tzv. špinavá část. U veterinářů neprojde právě tento přesun. Na to jsem chtěl upozornit. Můžeme se o tom dohadovat, ale taková je realita, mám se schvalováním naší výrobny bohaté zkušenosti. Takže jsme to vyřešili tak, že máme tu konev za zdí v prostoru mléčnice, v čisté části, a mléko tam proudí skrz zeď o něco delšími hadicemi. Jaká je praxe např. v kravínech nevím, komentoval jsem foto z dojení koz a přidal svůj názor a osobní zkušenost.
Díky za pochopení. dk. www.krasolesi.cz

Toto řešení je sice z vaší strany šibalské, ale přesně mi ukazuje naprostou vyhrocenost našich úředníků...byrokratů. Zajímalo by mne, jak to všecko čistíte.
Nicméně, chtěla bych pak vidět tu sterilní místnost, kde se vyrábí sýry...
Podle mě jde o to, v jakých podmínkách se sýr vyrábí, z jaké suroviny atd., poté nezáleží, zda máte kachle přesně 180 cm vysoké nebo zda jsou rohy kulaté. Čím víc místností, čím více dveří, čím více dlouhých hadic, rozvodů mléka atd. je složitější a náročnější vše udržovat v čistotě - sterilitě.
Nebudeme spekulovat - vím také o čem mluvím.
Viděla jsem toho u nás v republice už dost - kozí, kravské, malé i velké, postavené dříve i dýl či nyní...podle mě, úředníci kolikrát neví co chtějí, nedokáží to obhájit a ani ne poradit či poradit ekvivalent k zakázanému. Kéž by se stal zázrak a mohlo se to, co v jiných zemích tolik obdivujeme.

Sterilita a sterilnost všeho nás jednou zahubí...!
A pak, podívejte se do mlékáren a mnohých prvovýrob mléka - př. ty naše slavné kravíny...v jakém humusu se dojí a je zajímavé, že veterinárně procházející, v mlékárně to zpracujou a my hojně žereme to, co by se nám jinak při pohledu na postupy vzikající příčila huba...

Jooo, realita.

Hanka mkf

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Toto řešení je sice z vaší strany šibalské, ale přesně mi ukazuje naprostou vyhrocenost našich úředníků...byrokratů. Zajímalo by mne, jak to všecko čistíte.
Nicméně, chtěla bych pak vidět tu sterilní místnost, kde se vyrábí sýry...
Podle mě jde o to, v jakých podmínkách se sýr vyrábí, z jaké suroviny atd., poté nezáleží, zda máte kachle přesně 180 cm vysoké nebo zda jsou rohy kulaté. Čím víc místností, čím více dveří, čím více dlouhých hadic, rozvodů mléka atd. je složitější a náročnější vše udržovat v čistotě - sterilitě.
Nebudeme spekulovat - vím také o čem mluvím.
Viděla jsem toho u nás v republice už dost - kozí, kravské, malé i velké, postavené dříve i dýl či nyní...podle mě, úředníci kolikrát neví co chtějí, nedokáží to obhájit a ani ne poradit či poradit ekvivalent k zakázanému. Kéž by se stal zázrak a mohlo se to, co v jiných zemích tolik obdivujeme.

Sterilita a sterilnost všeho nás jednou zahubí...!
A pak, podívejte se do mlékáren a mnohých prvovýrob mléka - př. ty naše slavné kravíny...v jakém humusu se dojí a je zajímavé, že veterinárně procházející, v mlékárně to zpracujou a my hojně žereme to, co by se nám jinak při pohledu na postupy vzikající příčila huba...

Jooo, realita.

Hanka mkf

Milá Hani,když jsem před 28 lety po ukončení zemědělského učiliště nastoupila do velkokapacitního kravína (300ks) jen jsem koukala. Dojilo se v dojírně, krávy se tam honily doslova za neustálého křiku a pomocí násad bušících přes vystouplé kosti. Z krav doslova tekli sračky, obzvlášť v létě, jen se to trochu spláchlo vodou, někdy studenou, někdy horkou, odstřiky se nedělali, na to mokré vemeno, z kterého tekla zelená voda se nasadil stroj. Některé dojičky se ani nenamáhaly dodojit, prostě strhly stroj a zas za pomocí řevu a rámusu se krávy vyhnaly z dojírny. O jednotlivých krávách nebyl žádný přehled, nikdo nevěděl kde která stojí, nečistily se, jen se na ně řvalo a honem , honem práci odfláknout a domů. Nebyl týden aby neuhynulo aspoň jedno tele, veterinář tam byl denně. Když jsem měla snahu dělat to jak se má, byla jsem ta nejhorší, hned mně pomlouvaly, že prý když mi dal zootechnik léky pro telata, nebo jar na mytí strojů ( na porodně se stroje hodili na podlahu, postříkali studenou vodu z hadice, žádný proplach se nedělal), desinfekci atd. tak určitě proto, že jsem mu podržela... Vydržela jsem to 9let, jakmila se naskytla příležitost odejít, šla jsem. Byl to chlív po rekonstrukci, ale o to nešlo, bylo tam 120ks, pěkně na stání, všude čisto, každá kráva nad sebou tabulku, jméno. Fajn lidi, kterým záleželo na tom aby to tam k něčemu vypadalo. Krásný zdravý telátka, čisté krávy, pravidelně se umývala okna , potrubí, šatny, prostě krásný chlív. Ovšem družstvo skončilo, dnes tam je kravín s minimlékárnou, což o to ta je krásná, ale to ostatní... Člověk by brečel, okna jsou neprůhledná, potrubí , tabulky, zdi za krávama, všude hovna, o krávách ani nemluvím. Měla jsem možnost ochutnat sýry, což o to chuťově dobrý, ale jak mi bylo druhý den zle to si nedovedete představit. Nevěděla jsem jestli mám u záchoda klečet nebo na něm sedět a to celé dopoledne, mdlo, studený pot, no prostě jsem myslela, že chcípnu. Ještě předtím než si tu minimlékárnu udělal, požádal mně o výpomoc při dojení, neměl lidi. Katastrofa, vodu na vemena do 5l kbelíčku, po dvou krávách jsem měla místo vody močůvku, nechápal proč pořád běhám pro novou vodu, vždyť jemu to stačí na půl řady....?! Tím vším chci říct, že to je jen v lidech, zajímavé jak to těm hovadům může procházet. Mám pár koz, nadojím si mléko ručně do kbelíku, když mám čas udělám si tvaroh, sýr, pro sebe, udělám to na sporáku, dodržuju běžnou hygienu a nikdy nebylo zle ani mně ani nikomu kdo to jedl. Moje kozy se , ale neválí ve sračkách, jsou zdravé, nejsou vystresované neustálým spěchem a řevem. Taky si myslím, že nás jednou zahubí přehnaná sterilita. Už bych nikdy nevzala do huby nic co si sama nenadojím od vlastních zvířat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Milá Hani,když jsem před 28 lety po ukončení zemědělského učiliště nastoupila do velkokapacitního kravína (300ks) jen jsem koukala. Dojilo se v dojírně, krávy se tam honily doslova za neustálého křiku a pomocí násad bušících přes vystouplé kosti. Z krav doslova tekli sračky, obzvlášť v létě, jen se to trochu spláchlo vodou, někdy studenou, někdy horkou, odstřiky se nedělali, na to mokré vemeno, z kterého tekla zelená voda se nasadil stroj. Některé dojičky se ani nenamáhaly dodojit, prostě strhly stroj a zas za pomocí řevu a rámusu se krávy vyhnaly z dojírny. O jednotlivých krávách nebyl žádný přehled, nikdo nevěděl kde která stojí, nečistily se, jen se na ně řvalo a honem , honem práci odfláknout a domů. Nebyl týden aby neuhynulo aspoň jedno tele, veterinář tam byl denně. Když jsem měla snahu dělat to jak se má, byla jsem ta nejhorší, hned mně pomlouvaly, že prý když mi dal zootechnik léky pro telata, nebo jar na mytí strojů ( na porodně se stroje hodili na podlahu, postříkali studenou vodu z hadice, žádný proplach se nedělal), desinfekci atd. tak určitě proto, že jsem mu podržela... Vydržela jsem to 9let, jakmila se naskytla příležitost odejít, šla jsem. Byl to chlív po rekonstrukci, ale o to nešlo, bylo tam 120ks, pěkně na stání, všude čisto, každá kráva nad sebou tabulku, jméno. Fajn lidi, kterým záleželo na tom aby to tam k něčemu vypadalo. Krásný zdravý telátka, čisté krávy, pravidelně se umývala okna , potrubí, šatny, prostě krásný chlív. Ovšem družstvo skončilo, dnes tam je kravín s minimlékárnou, což o to ta je krásná, ale to ostatní... Člověk by brečel, okna jsou neprůhledná, potrubí , tabulky, zdi za krávama, všude hovna, o krávách ani nemluvím. Měla jsem možnost ochutnat sýry, což o to chuťově dobrý, ale jak mi bylo druhý den zle to si nedovedete představit. Nevěděla jsem jestli mám u záchoda klečet nebo na něm sedět a to celé dopoledne, mdlo, studený pot, no prostě jsem myslela, že chcípnu. Ještě předtím než si tu minimlékárnu udělal, požádal mně o výpomoc při dojení, neměl lidi. Katastrofa, vodu na vemena do 5l kbelíčku, po dvou krávách jsem měla místo vody močůvku, nechápal proč pořád běhám pro novou vodu, vždyť jemu to stačí na půl řady....?! Tím vším chci říct, že to je jen v lidech, zajímavé jak to těm hovadům může procházet. Mám pár koz, nadojím si mléko ručně do kbelíku, když mám čas udělám si tvaroh, sýr, pro sebe, udělám to na sporáku, dodržuju běžnou hygienu a nikdy nebylo zle ani mně ani nikomu kdo to jedl. Moje kozy se , ale neválí ve sračkách, jsou zdravé, nejsou vystresované neustálým spěchem a řevem. Taky si myslím, že nás jednou zahubí přehnaná sterilita. Už bych nikdy nevzala do huby nic co si sama nenadojím od vlastních zvířat.

Mluvíte mi z duše. dělám v jednom kravíně - K96, dříve byl v soukromu a to jen kvetlo do krásy i užitku. je fakt, že dnes tenhle kravín patří pod místní družstvo, tak nejde vše, jak by si člověk přál. Ale musím upřímně říci, že si zde práce hledíme, vážíme si zdravých pěkných červenostrakatých krav, snažíme se, abychom měli pořádek. Proplach, desinfekce i mytí struků či odstřiky děláme důkladně. Musím pochválit našeho zootechnika a jsme bezva kolektiv - děláme tam 4 a střídáme se po 2 směnách. Vynikajícího veterináře. Zato v tom samém družstvu jiný kravín a tam to funguje podobně, jak to popisujete...takže jak asi kvalitní je to mléko, které putuje do mlékáren. je fakt, vzorky NĚJAK vycházejí...

Je to tu sice pořád dokola, ale mnohdy a mnohde se to nevýslovně přehání. Jak je možné, že v jednom kraji požadují toto a v jiném kraji to může být zase takto? To mi nejde narozum. Z Krasolesí si tedy museli užít...no nebudu chodit daleko, náš Liberecký kraj není o nic lepší. Chápu, že je třeba určitých standardů, ale co je moc, to je moc.
Zajímalo by mě - když tedy nemůžete z relativně čisté dojírny konev přenést tam, kde mléko přefiltrujete do čisté interně - sýrárenské nádoby (sudu, chlazení, barelu...), zajistíte jinak dokonalou čistotu??? To byste se po skončení dojení museli ve sprše dokonale vydrbat, převléci se do vyvařených bílých věcí a tam tedy provést filtraci mléka a jeho zchlazení? Pokud tedy nemáte rovnou potrubní dojení, kde přes stěnu potrubím teče mléko do mléčnice do chladícího zařízení, které je opatřeno filtrem.
Pokud se chce dosáhnout sterilna, krom místností a šaten by bylo zapotřebí pevných neodvíracích oken a interní samočistící klimatizaci a desinfekci za pomoci UV zážení nebo ozonu. - Prostě si myslím, že je vše přehnané na nepravém místě.
Sýrárnu, ano, kachle ano, ale další "vymoženosti"????!!!
Navíc, pracujete s vlastně získanou surovinou - nikoli, že odkoupíte mléko od několika různých farmářů...
No uvidíme - ale je to tolik rozepří v tomto odvětví, že mi to hlava prostě nebere.

Hanka mkf

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mluvíte mi z duše. dělám v jednom kravíně - K96, dříve byl v soukromu a to jen kvetlo do krásy i užitku. je fakt, že dnes tenhle kravín patří pod místní družstvo, tak nejde vše, jak by si člověk přál. Ale musím upřímně říci, že si zde práce hledíme, vážíme si zdravých pěkných červenostrakatých krav, snažíme se, abychom měli pořádek. Proplach, desinfekce i mytí struků či odstřiky děláme důkladně. Musím pochválit našeho zootechnika a jsme bezva kolektiv - děláme tam 4 a střídáme se po 2 směnách. Vynikajícího veterináře. Zato v tom samém družstvu jiný kravín a tam to funguje podobně, jak to popisujete...takže jak asi kvalitní je to mléko, které putuje do mlékáren. je fakt, vzorky NĚJAK vycházejí...

Je to tu sice pořád dokola, ale mnohdy a mnohde se to nevýslovně přehání. Jak je možné, že v jednom kraji požadují toto a v jiném kraji to může být zase takto? To mi nejde narozum. Z Krasolesí si tedy museli užít...no nebudu chodit daleko, náš Liberecký kraj není o nic lepší. Chápu, že je třeba určitých standardů, ale co je moc, to je moc.
Zajímalo by mě - když tedy nemůžete z relativně čisté dojírny konev přenést tam, kde mléko přefiltrujete do čisté interně - sýrárenské nádoby (sudu, chlazení, barelu...), zajistíte jinak dokonalou čistotu??? To byste se po skončení dojení museli ve sprše dokonale vydrbat, převléci se do vyvařených bílých věcí a tam tedy provést filtraci mléka a jeho zchlazení? Pokud tedy nemáte rovnou potrubní dojení, kde přes stěnu potrubím teče mléko do mléčnice do chladícího zařízení, které je opatřeno filtrem.
Pokud se chce dosáhnout sterilna, krom místností a šaten by bylo zapotřebí pevných neodvíracích oken a interní samočistící klimatizaci a desinfekci za pomoci UV zážení nebo ozonu. - Prostě si myslím, že je vše přehnané na nepravém místě.
Sýrárnu, ano, kachle ano, ale další "vymoženosti"????!!!
Navíc, pracujete s vlastně získanou surovinou - nikoli, že odkoupíte mléko od několika různých farmářů...
No uvidíme - ale je to tolik rozepří v tomto odvětví, že mi to hlava prostě nebere.

Hanka mkf

Možná vychází v tom "špinavém" kravině vzorky proto že krávy jsou už díky špině na vše imuní! Ale je to fakt zajímavé jak se vše liší kraj od kraje! Například já viděl u nás na vlastní oči že se mléko lilo z konví do chladící nádrže která byla umístěna na kritích schodech u vchodu do domu! Byl to vchod ze dvora ve kterém byl člověk po kotníky v blátě. Dojilo se pomocí konvového dojení které se jakmile se naplnila konev neslo přes ten hnusnej dvůr a přelilo se to přes kus hadru do chladicí nádrže která byla přikryta starou záclonou. Dojicí zařízení se "čistilo" tím způsobem že se konví polila dojačka pak se natáhl kýbl dejme tomu čisté vlažné jarové vody pak se zašmodrchalo konví ve které byla ta voda z proplachu otočilo se to hrdlem dolů a položilo se to na tom dvoře na starou prkenou lavici.Hadice a strukové násadce se i s víkem zavěsily na skobu nad tou lavicí a bylo "ČISTO" .Dojič revmatickej špinavej stařík velikosti většího trpaslíka ve většně zas*aních monterkách a mastnou rádiovkou s věčně dobrou náladou si vesele pískal.Jelikož měly 30 dojnic a jen jednu konvovou dojačku s hronzně malou hliníkovou konví asi max 10l o mnoho víc to nebylo dojilo se ráno od 6 do 10 ho a "večer" už od 14-18 hod. A ejhle mlékarna brala mléko a testy byly ok ! Jak to bylo možné nevím ale mlékárny to fakt braly a co lidi tam chodilo pro mléko ! Denně přijížděly lidi motorážkem a braly mléko do flašek. Prodávalo se na schodech tak že panimáma si vzala kdysy bílou zástěru a litrovou plastovou odměrku a plechovej trychtíř hrábla do chladící nádoby a vesele se mléko prodávalo.ale dlužno říct že ho měl dobré všem moc chutnalo! Takže jinej kraj jinej mrav! Honza mčf

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná vychází v tom "špinavém" kravině vzorky proto že krávy jsou už díky špině na vše imuní! Ale je to fakt zajímavé jak se vše liší kraj od kraje! Například já viděl u nás na vlastní oči že se mléko lilo z konví do chladící nádrže která byla umístěna na kritích schodech u vchodu do domu! Byl to vchod ze dvora ve kterém byl člověk po kotníky v blátě. Dojilo se pomocí konvového dojení které se jakmile se naplnila konev neslo přes ten hnusnej dvůr a přelilo se to přes kus hadru do chladicí nádrže která byla přikryta starou záclonou. Dojicí zařízení se "čistilo" tím způsobem že se konví polila dojačka pak se natáhl kýbl dejme tomu čisté vlažné jarové vody pak se zašmodrchalo konví ve které byla ta voda z proplachu otočilo se to hrdlem dolů a položilo se to na tom dvoře na starou prkenou lavici.Hadice a strukové násadce se i s víkem zavěsily na skobu nad tou lavicí a bylo "ČISTO" .Dojič revmatickej špinavej stařík velikosti většího trpaslíka ve většně zas*aních monterkách a mastnou rádiovkou s věčně dobrou náladou si vesele pískal.Jelikož měly 30 dojnic a jen jednu konvovou dojačku s hronzně malou hliníkovou konví asi max 10l o mnoho víc to nebylo dojilo se ráno od 6 do 10 ho a "večer" už od 14-18 hod. A ejhle mlékarna brala mléko a testy byly ok ! Jak to bylo možné nevím ale mlékárny to fakt braly a co lidi tam chodilo pro mléko ! Denně přijížděly lidi motorážkem a braly mléko do flašek. Prodávalo se na schodech tak že panimáma si vzala kdysy bílou zástěru a litrovou plastovou odměrku a plechovej trychtíř hrábla do chladící nádoby a vesele se mléko prodávalo.ale dlužno říct že ho měl dobré všem moc chutnalo! Takže jinej kraj jinej mrav! Honza mčf

Já jsem kdysi zaslechla, že se běžně do nádoje lije Savo, aby vyšla mikrobiologie v normě. Ověřené to nemám a nikdo se tím asi chlubit nebude, ale vůbec bych se tomu nedivila. Lenka ze Dvora

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem kdysi zaslechla, že se běžně do nádoje lije Savo, aby vyšla mikrobiologie v normě. Ověřené to nemám a nikdo se tím asi chlubit nebude, ale vůbec bych se tomu nedivila. Lenka ze Dvora

No nevím udajně se vyhodnocuje i přítomnost cizích látek takže by to projít nemělo ! Ale ono by toho nemělo že ? Honza mčf

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No nevím udajně se vyhodnocuje i přítomnost cizích látek takže by to projít nemělo ! Ale ono by toho nemělo že ? Honza mčf

Vzorky NĚJAK vycházejí možná proto, že někteří farmáři NĚJAK vědí dopředu kdy se ty vzorky budou brát. A prostě ten den se vydojí léčené krávy, se zánětem, zvlášť,jakmile se ví, že vzorky nebudou, leje se vše vesele do chladícího bazénu a šup s tím do mlékárny, jo a aby bylo mléka víc, sem tam se do bazénu napustí drobek vody. Děje se to běžně. Že by si krávy na ten humus zvykly a byly odolné, bych neřekla, tito farmáři by pak neplatili měsíčně několik desítek tisíc veterinářům za léčení. Teď ty strašný vedra, když se rozhlídnu, na jednom protějším kopci se pečou krávy přes poledne na pastvině, v noci se válí ve chlívě ve sračkách. Na druhém kopci se radši pastviny sekají na seno, s vyháněním a zaháněním krav je prý moc práce, a tak se 24h denně a 12 měsíců v roce válí ve sračkách na hladkém betoně. MŮŽE BÝT KRÁVA VESELÁ??????

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vzorky NĚJAK vycházejí možná proto, že někteří farmáři NĚJAK vědí dopředu kdy se ty vzorky budou brát. A prostě ten den se vydojí léčené krávy, se zánětem, zvlášť,jakmile se ví, že vzorky nebudou, leje se vše vesele do chladícího bazénu a šup s tím do mlékárny, jo a aby bylo mléka víc, sem tam se do bazénu napustí drobek vody. Děje se to běžně. Že by si krávy na ten humus zvykly a byly odolné, bych neřekla, tito farmáři by pak neplatili měsíčně několik desítek tisíc veterinářům za léčení. Teď ty strašný vedra, když se rozhlídnu, na jednom protějším kopci se pečou krávy přes poledne na pastvině, v noci se válí ve chlívě ve sračkách. Na druhém kopci se radši pastviny sekají na seno, s vyháněním a zaháněním krav je prý moc práce, a tak se 24h denně a 12 měsíců v roce válí ve sračkách na hladkém betoně. MŮŽE BÝT KRÁVA VESELÁ??????

No, zajeďte se podívat do Krasolesí a zjistíte, proč se David takhle zeptal. I já jsem viděla hodně, ale tak čisto, jako mají tam, to se jinde uvidí jen těžkoIlona

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, zajeďte se podívat do Krasolesí a zjistíte, proč se David takhle zeptal. I já jsem viděla hodně, ale tak čisto, jako mají tam, to se jinde uvidí jen těžkoIlona

Já nic proti Kolmanom z Krasolesí nemám a chápu,l že to tady píše. protože si dle mě užili. A teď otázka - jak to, že to musí být u Kolmanu jak ze zlata a jinde ne? Teď tedy jen provozy vystavěné po roce 2004.
4istota a to špičková se dá udržet i v relativně prostých podmínkách - chce to jen přísné zásady hygieny a čistoty ve stáji, krmičů, dojičů a výrobců sýra. I ve špičkově vybavené minimlékárně moderně zařízené, když dělá zprominutím prase, jde všechno do háje. Takže dle mě je v tomhle všem jeden jediný problém...nechci hanět jen veterináře (někteří holt jen dělají co musí), ale i chovatelé a zpracovatelé. Pak znám jeden kozí velepodnik, no nejen jeden, a i když mají vše dle EU, tak je vše marné - když tam dělají hovada. Malý farmář, který chce vše mít špígl nýgl hold zaplatí za svou snahu tím, že veterináři udělají bu bu bu a jak to malý farmáříčku nemáš, můžeš sýry pověsit na hřebík.
Já osobně tvrdím, pokud se vše dělá jak má a to již od počátku - zoohygiena, krmení, dojení přes samotné zpracování - není důvod k tomu, abychom museli stavět minimlékárny o 6 místnostech a já nevím čím vším. Teď tedy myslím chovy, které zpracovávají zhruba 50 - 300 l mléka týdně - což odpovídá nějakým 10 - 15 kozám v průměrné užitkovosti.
Pak jde také o to (což NENÍ momentálně zohledněno) - cílová skupina spotřebitelů a míra rizika. Což znamená PRODEJ ZE DVORA nebo PRODEJ ZE DVORA I DO TRŽNÍ SÍTĚ což by měl být rozdíl. Rozdíl především u prodeje ze dvora jednoduššími regulemi a nižším počtem vzorků.
Ano, i na prodej ze dvora se musí vztahovat nějaká kontrola, musí být nějaká základní minizpracovna a základní nezbytné vybavení. Vše troskotá na tom, že dnes je prodej ze dvora opomíjen a vhozen do stejné škatulky s prodejem do tržní sítě. Což je nebe a dudy. V mnoha zemích i v sousedním Něměcku existují malé farmy s několika kusy dojných krav, ovcí a koz - jsou regule pro místní prodej ze dvora. Existuje i spolek malých a drobných zpracovatelů mléka, který hájí své ovečky a zasahuje i do regulace legislativy. Co tam funguje a u nás ve většině případů ne, je pomoc a chtění úředníků pomoci a neznesnadňovat malým farmářům už tak těžký a finančně nelehký život. Chtějí totiž oživit svoje kraje, přírodu a zachovat jejich tradiční místní bohatství co dělá Německý venkov venkovem. U nás tato hrdost všech chybí.

Ano, úředníci budou mít více práce, protože malých farmářů by bylo jak hub po dešti. Nejhorší je, že spoustu z nás by chtělo vše dělat dle zákona a tak jak se má. Nikdo nemá zájem se přít se zákony, ale bohužel je to nastaveno tak, že normálně finančně zajištěný farmář na to nemá. Pokud si půjčí, jsou to částky docela vysoké a nenávratné, nerentabilní.
Pokud bych šla do důsledku - v chalupě by mě to nikdo nepovolil, takže stavba malé sýrárničky, dřevěnného chléva pro 12 - 20 koz, dojírnou a mléčnicí spolu s nutným zařízením vyjde bezmála na 1 - 1,5 milionu (myšleno i se stavebními úpravami, stavebním povolením, ČOV. A kdo na to má při 15 kozách a kdo to hlavně při 15 kozách vydělá???
Dotace - další velká neznámá. Jde to. Pokud máte známé ve gyšších kruzích nebývá problém...ale obyčejný člověk se k tomuto prokousává těžko a už vůbec nejsou dotace za pouhý vyplněný papír - což si mnoho lidí myslí!

No končím, ale nemáme to lehké.
Jak bych moooc ráda už měla vše za sebou a v klidu dělala vše, jak se má...chjoooo. Nedivím se, že se mladým lidem do hospodaření nechce...

Hanka mkf

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nic proti Kolmanom z Krasolesí nemám a chápu,l že to tady píše. protože si dle mě užili. A teď otázka - jak to, že to musí být u Kolmanu jak ze zlata a jinde ne? Teď tedy jen provozy vystavěné po roce 2004.
4istota a to špičková se dá udržet i v relativně prostých podmínkách - chce to jen přísné zásady hygieny a čistoty ve stáji, krmičů, dojičů a výrobců sýra. I ve špičkově vybavené minimlékárně moderně zařízené, když dělá zprominutím prase, jde všechno do háje. Takže dle mě je v tomhle všem jeden jediný problém...nechci hanět jen veterináře (někteří holt jen dělají co musí), ale i chovatelé a zpracovatelé. Pak znám jeden kozí velepodnik, no nejen jeden, a i když mají vše dle EU, tak je vše marné - když tam dělají hovada. Malý farmář, který chce vše mít špígl nýgl hold zaplatí za svou snahu tím, že veterináři udělají bu bu bu a jak to malý farmáříčku nemáš, můžeš sýry pověsit na hřebík.
Já osobně tvrdím, pokud se vše dělá jak má a to již od počátku - zoohygiena, krmení, dojení přes samotné zpracování - není důvod k tomu, abychom museli stavět minimlékárny o 6 místnostech a já nevím čím vším. Teď tedy myslím chovy, které zpracovávají zhruba 50 - 300 l mléka týdně - což odpovídá nějakým 10 - 15 kozám v průměrné užitkovosti.
Pak jde také o to (což NENÍ momentálně zohledněno) - cílová skupina spotřebitelů a míra rizika. Což znamená PRODEJ ZE DVORA nebo PRODEJ ZE DVORA I DO TRŽNÍ SÍTĚ což by měl být rozdíl. Rozdíl především u prodeje ze dvora jednoduššími regulemi a nižším počtem vzorků.
Ano, i na prodej ze dvora se musí vztahovat nějaká kontrola, musí být nějaká základní minizpracovna a základní nezbytné vybavení. Vše troskotá na tom, že dnes je prodej ze dvora opomíjen a vhozen do stejné škatulky s prodejem do tržní sítě. Což je nebe a dudy. V mnoha zemích i v sousedním Něměcku existují malé farmy s několika kusy dojných krav, ovcí a koz - jsou regule pro místní prodej ze dvora. Existuje i spolek malých a drobných zpracovatelů mléka, který hájí své ovečky a zasahuje i do regulace legislativy. Co tam funguje a u nás ve většině případů ne, je pomoc a chtění úředníků pomoci a neznesnadňovat malým farmářům už tak těžký a finančně nelehký život. Chtějí totiž oživit svoje kraje, přírodu a zachovat jejich tradiční místní bohatství co dělá Německý venkov venkovem. U nás tato hrdost všech chybí.

Ano, úředníci budou mít více práce, protože malých farmářů by bylo jak hub po dešti. Nejhorší je, že spoustu z nás by chtělo vše dělat dle zákona a tak jak se má. Nikdo nemá zájem se přít se zákony, ale bohužel je to nastaveno tak, že normálně finančně zajištěný farmář na to nemá. Pokud si půjčí, jsou to částky docela vysoké a nenávratné, nerentabilní.
Pokud bych šla do důsledku - v chalupě by mě to nikdo nepovolil, takže stavba malé sýrárničky, dřevěnného chléva pro 12 - 20 koz, dojírnou a mléčnicí spolu s nutným zařízením vyjde bezmála na 1 - 1,5 milionu (myšleno i se stavebními úpravami, stavebním povolením, ČOV. A kdo na to má při 15 kozách a kdo to hlavně při 15 kozách vydělá???
Dotace - další velká neznámá. Jde to. Pokud máte známé ve gyšších kruzích nebývá problém...ale obyčejný člověk se k tomuto prokousává těžko a už vůbec nejsou dotace za pouhý vyplněný papír - což si mnoho lidí myslí!

No končím, ale nemáme to lehké.
Jak bych moooc ráda už měla vše za sebou a v klidu dělala vše, jak se má...chjoooo. Nedivím se, že se mladým lidem do hospodaření nechce...

Hanka mkf

Ještě pro upřesnění - proč uvádím minimálně 12 koz - to z důvodu rentability. Ze zkušenosti s tímto počtem koz se "vydělává" 1,5 měsíce na vzorky a další poplatky spojené pouze s veterinárním dozorem a 1,5 měsíce se jakoby jede na výdaje a zisk. To vše v jednom čtvrtletí. Nemluvím o tom, jak je veškeré zařízení drahé. Jen pastery FAUNA už holt dosluhují a nové FAUNY se holt nedělají a ani neprodávají. Ty komisní tu nebudou věčně - a potom skutečnost, jsou to jen pastery.
Nový paster a výrobník přijde na 150 tisíc bez DPH, cena nerezu je dnes velmi vysoká. Vakuovačka - nejlevnější 28 tis. bez DPH, pokud chcete dělat jogurty - zavařovačka kelímků nejlevnější za 98 tis. bez DPH, ČOV 70 - 80 tisíc i s prací. Dojící zařízení + dojírna 6 míst (žárově pozinkovaná) 70 tisíc, chlazení na mléko (z komise lze sehnat do 10 tisíc) jinak okolo 50 tisíc...nevím kde sehnali tu směšnou částku, že se minimlékárna dá pořídit za 500 tisíc...možná v ten moment dá, ale během 2 - 3 let budou muset proběhnout rekonstrukce a obměna nefungujícího starého zařízení a levně udělaných stavebních prací - má to cenu?

Hanka MKF

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě pro upřesnění - proč uvádím minimálně 12 koz - to z důvodu rentability. Ze zkušenosti s tímto počtem koz se "vydělává" 1,5 měsíce na vzorky a další poplatky spojené pouze s veterinárním dozorem a 1,5 měsíce se jakoby jede na výdaje a zisk. To vše v jednom čtvrtletí. Nemluvím o tom, jak je veškeré zařízení drahé. Jen pastery FAUNA už holt dosluhují a nové FAUNY se holt nedělají a ani neprodávají. Ty komisní tu nebudou věčně - a potom skutečnost, jsou to jen pastery.
Nový paster a výrobník přijde na 150 tisíc bez DPH, cena nerezu je dnes velmi vysoká. Vakuovačka - nejlevnější 28 tis. bez DPH, pokud chcete dělat jogurty - zavařovačka kelímků nejlevnější za 98 tis. bez DPH, ČOV 70 - 80 tisíc i s prací. Dojící zařízení + dojírna 6 míst (žárově pozinkovaná) 70 tisíc, chlazení na mléko (z komise lze sehnat do 10 tisíc) jinak okolo 50 tisíc...nevím kde sehnali tu směšnou částku, že se minimlékárna dá pořídit za 500 tisíc...možná v ten moment dá, ale během 2 - 3 let budou muset proběhnout rekonstrukce a obměna nefungujícího starého zařízení a levně udělaných stavebních prací - má to cenu?

Hanka MKF

Hani ,ty mi tady neděláš radost. Co když si to tu přečte můj muž. Už mám sýrárnu slíbenou,až na mě přijde řada a ty takové sumy tady házíš. No ale teď vážně. Máš pravdu je to hrůza . Ale musíme bojovat a i prosit. Ať každý nějaký ústupek vybojuje ,protože na "vrcholné " úředníky opravdu spoléhat nemůžeme. Ty se nás vyprdnou ,protože ani netuší ,že nějaký malý farmáříček v dnešní době Globusů a Hypernov existuje. Ledatak uložit pokutu to by jim šlo.Já začnu otravovat intenzivně KVS po novém roce. Chuť mám,kozy taky ,tak půjdu a uvidím. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vzorky NĚJAK vycházejí možná proto, že někteří farmáři NĚJAK vědí dopředu kdy se ty vzorky budou brát. A prostě ten den se vydojí léčené krávy, se zánětem, zvlášť,jakmile se ví, že vzorky nebudou, leje se vše vesele do chladícího bazénu a šup s tím do mlékárny, jo a aby bylo mléka víc, sem tam se do bazénu napustí drobek vody. Děje se to běžně. Že by si krávy na ten humus zvykly a byly odolné, bych neřekla, tito farmáři by pak neplatili měsíčně několik desítek tisíc veterinářům za léčení. Teď ty strašný vedra, když se rozhlídnu, na jednom protějším kopci se pečou krávy přes poledne na pastvině, v noci se válí ve chlívě ve sračkách. Na druhém kopci se radši pastviny sekají na seno, s vyháněním a zaháněním krav je prý moc práce, a tak se 24h denně a 12 měsíců v roce válí ve sračkách na hladkém betoně. MŮŽE BÝT KRÁVA VESELÁ??????

U nás kde dávají mléko do Madety a do Německa opravdu farmáři vědí, kdy se vzorky budou brát, protože se berou každý den. Auto si bere vzorek automaticky při nasávání mléka do cisterny. A sousedi když jednou omylem podojili krávu se zánětem tak pouštěli 800 litrů mléka do kanálu, než platit mlékárně celou cisternu. Do mléka, že se napustí drobek vody, když cena zohledňuje obsah tuku a bílkovin.
Pjetr