Průzkum :o)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen mi tak napadlo, jelikož se nudím v práci - v kolika letech jste začali s chovem ovcí nebo koz? Myslím tím třeba i od prvního kusu a jaké byly začátky a třeba proč jste vůbec začali? Jen by zajímalo co nás k tomu vede - láska ke zvířatům, vidina "výdělku", tradice.. Mě je 22 a mám kozičku, párek oveček a koníka.. A vlastně nevím proč, ale vždycky večer když je pozoruju při krmení je mi prostě fajn když vidím že se mají dobře..

Ja v 36 - máme 0,5 ha záhumienok a nikomu sa to uz nechcelo kosit. Tak prvá myšlienka bola: oplotiť a zohnať 2-3 ovečky...a sami všetci dobre viete, ako to nakoniec dopadne :-) Po prvom roku na jar po bahnení toho bolo dokopy 19 (!!!) - merina, romanovky, valašky, české kozy, kamerunky... Nuž, je to vášeň, láska, v žiadnom pripade však ekonomické dôvody (samozrejme vo finančnom zhodnotení čistá strata) - máme najdrahšie mäso v okolí, ale NAŠE a BIO chované s najvačšou láskou :-) Robert, Budmerice

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen mi tak napadlo, jelikož se nudím v práci - v kolika letech jste začali s chovem ovcí nebo koz? Myslím tím třeba i od prvního kusu a jaké byly začátky a třeba proč jste vůbec začali? Jen by zajímalo co nás k tomu vede - láska ke zvířatům, vidina "výdělku", tradice.. Mě je 22 a mám kozičku, párek oveček a koníka.. A vlastně nevím proč, ale vždycky večer když je pozoruju při krmení je mi prostě fajn když vidím že se mají dobře..

tak mamka pochází z hospodářstvíá, tudíž když jsme měli volnou pastvu, oplitili jsme ji a hurá pro ovečky - romanovské. Kvůli suchu, kdy máma musela jezdit každodenně pro vrchovatý trakař zeleného, aby ty 2 oveny s beranem a s 2 jehňaty uživila, šly na podzim holky s beranem o dům dál. - podzim 2004.

A já po 3 letech - kdy jsme měli prázdnou ohradu - jsem přišla s nápadem zase pořídit ovečky . Mamky podmínka zněla, ale jedině ty nejmenší, aby jim pastva stačila. A tak jsem si šťastná jak blecha jela v sobotu 2.září 2007 pro své nové ovečky - Quessantské. Máme 2 holky ( 5 leté) a berana ( 4 letý). Letos jsme odchovali 3 jehňátka - beránky - i přesto, že Quessantky mají jen jedno jehně - Amálka se nám odvděčila dvojčátky. Naneštěstí ale jednoho lkučinu odmítla -) šel k chovateli koz na flašku. Teďka už je u nás měsíc zpátky a je už 3 týdny vykastrovaný, jelikož u nás zůstává jako mazlík.

Prostě jsem takoví malí blázni - když nás viděl strejda (zemědělský inženýr), že jsme jeli kastrovat beránka, aby jsme měli mazlíka jen řekl: ,,Vy jiný asi nebudete, co?´´ A já jen: ,,Ne, to se nám nestane´´.

K tomu dodám, že máme 4 psy, 3 kočky, asi 20 slepic, 3 kachny, 5 perliček, 2 okrasné bažanty, 3 andulky , 2 morčecí holky a zakrslého králíčka. A jak nás znám, zase určitě něco přibude.

S pozdravem Zuzka F.

PS: Fotečky těch našich miláčků najdete na www.uzviratek.blog.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak mamka pochází z hospodářstvíá, tudíž když jsme měli volnou pastvu, oplitili jsme ji a hurá pro ovečky - romanovské. Kvůli suchu, kdy máma musela jezdit každodenně pro vrchovatý trakař zeleného, aby ty 2 oveny s beranem a s 2 jehňaty uživila, šly na podzim holky s beranem o dům dál. - podzim 2004.

A já po 3 letech - kdy jsme měli prázdnou ohradu - jsem přišla s nápadem zase pořídit ovečky . Mamky podmínka zněla, ale jedině ty nejmenší, aby jim pastva stačila. A tak jsem si šťastná jak blecha jela v sobotu 2.září 2007 pro své nové ovečky - Quessantské. Máme 2 holky ( 5 leté) a berana ( 4 letý). Letos jsme odchovali 3 jehňátka - beránky - i přesto, že Quessantky mají jen jedno jehně - Amálka se nám odvděčila dvojčátky. Naneštěstí ale jednoho lkučinu odmítla -) šel k chovateli koz na flašku. Teďka už je u nás měsíc zpátky a je už 3 týdny vykastrovaný, jelikož u nás zůstává jako mazlík.

Prostě jsem takoví malí blázni - když nás viděl strejda (zemědělský inženýr), že jsme jeli kastrovat beránka, aby jsme měli mazlíka jen řekl: ,,Vy jiný asi nebudete, co?´´ A já jen: ,,Ne, to se nám nestane´´.

K tomu dodám, že máme 4 psy, 3 kočky, asi 20 slepic, 3 kachny, 5 perliček, 2 okrasné bažanty, 3 andulky , 2 morčecí holky a zakrslého králíčka. A jak nás znám, zase určitě něco přibude.

S pozdravem Zuzka F.

PS: Fotečky těch našich miláčků najdete na www.uzviratek.blog.cz

Mě je 26 a jelikož jsem zůstala na našem statku sama s manželem, babičkou a dvěma dětmi - a taky s pastvinama které se dají využít jedině ke spásání a sušení a jelikož se unás kdysi chovali býci my jsme zvolili asi před čtyřmi lety - ovečky, které si s trávou poradí samy a seno to se vždy nějak zvládne(většinou ručně usušené). Králici, slepice, kachny , krůty a perličky jsou samozřejmostí. Pes a kočka patří ke každému statku to je jasné. Mojí vrstevníci se mi diví a asi si tukají i na čelo, ale my jsme spokojení práce máme nad hlavu a neumím si představit že bydlím v domku sice s anglickým trávníkem, ale bez jediného živáčka. A když mi je nejhůř tak si zajdu ke zvířátkům a je hned líp. S pozdravem Anička

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen mi tak napadlo, jelikož se nudím v práci - v kolika letech jste začali s chovem ovcí nebo koz? Myslím tím třeba i od prvního kusu a jaké byly začátky a třeba proč jste vůbec začali? Jen by zajímalo co nás k tomu vede - láska ke zvířatům, vidina "výdělku", tradice.. Mě je 22 a mám kozičku, párek oveček a koníka.. A vlastně nevím proč, ale vždycky večer když je pozoruju při krmení je mi prostě fajn když vidím že se mají dobře..

Já jsem začala ve 40. Mužský neustále vzpomínal, jak táta bačoval a jak měl nejlepší stádo stavropolek.......A podařilo se nám koupit zpět pozemek, který patřil kdysi k domu. Tak jsem si řekla, že by ho mohly sekat dvě ovečky romanovky. Potom přišel na řadu beránek, pak plemenný beránek suffolk, bahnice suffolk, KU, dnes už děláme genotypizaci 93% suffolků, stádo máme prosté Maedi visny a brucelozy a pokukujeme po produkci plemenných beránků. Máme 11 bahnic, 3 plemenné berany a celkem ke 3 ha vlastních a pronajatých pozemků. Já jsem učitelka a neznám lepší relax než procházku s ovenema a berňačkou. Ovečky mají zvonečky a v létě nás uspávají jako v Beskydech.A svůj původní účel plní na 100%. Trávník jako na golfovém hřišti. Jenom ty míčky jsou menší a hnědé . Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak mamka pochází z hospodářstvíá, tudíž když jsme měli volnou pastvu, oplitili jsme ji a hurá pro ovečky - romanovské. Kvůli suchu, kdy máma musela jezdit každodenně pro vrchovatý trakař zeleného, aby ty 2 oveny s beranem a s 2 jehňaty uživila, šly na podzim holky s beranem o dům dál. - podzim 2004.

A já po 3 letech - kdy jsme měli prázdnou ohradu - jsem přišla s nápadem zase pořídit ovečky . Mamky podmínka zněla, ale jedině ty nejmenší, aby jim pastva stačila. A tak jsem si šťastná jak blecha jela v sobotu 2.září 2007 pro své nové ovečky - Quessantské. Máme 2 holky ( 5 leté) a berana ( 4 letý). Letos jsme odchovali 3 jehňátka - beránky - i přesto, že Quessantky mají jen jedno jehně - Amálka se nám odvděčila dvojčátky. Naneštěstí ale jednoho lkučinu odmítla -) šel k chovateli koz na flašku. Teďka už je u nás měsíc zpátky a je už 3 týdny vykastrovaný, jelikož u nás zůstává jako mazlík.

Prostě jsem takoví malí blázni - když nás viděl strejda (zemědělský inženýr), že jsme jeli kastrovat beránka, aby jsme měli mazlíka jen řekl: ,,Vy jiný asi nebudete, co?´´ A já jen: ,,Ne, to se nám nestane´´.

K tomu dodám, že máme 4 psy, 3 kočky, asi 20 slepic, 3 kachny, 5 perliček, 2 okrasné bažanty, 3 andulky , 2 morčecí holky a zakrslého králíčka. A jak nás znám, zase určitě něco přibude.

S pozdravem Zuzka F.

PS: Fotečky těch našich miláčků najdete na www.uzviratek.blog.cz

* je mi teďka 17 let.....to jsem nějak zapomněla napsat...

A jinak taky neznám lepší realx než sednout si do sadu a koukat na pasoucí se ovečky, kachny a slepice a jak se nám kočkují kočky - matka a dcera či jak kočka dává ,,kravatu´´ skopečkovi, co jí víc než chce ožužlává . jezdim do školy do Prahy, takže jsem fakt rád aza to naše krásné ticho na vesnici - jsme za vesnicí, takže na takové samotě...zatím.. Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem začala ve 40. Mužský neustále vzpomínal, jak táta bačoval a jak měl nejlepší stádo stavropolek.......A podařilo se nám koupit zpět pozemek, který patřil kdysi k domu. Tak jsem si řekla, že by ho mohly sekat dvě ovečky romanovky. Potom přišel na řadu beránek, pak plemenný beránek suffolk, bahnice suffolk, KU, dnes už děláme genotypizaci 93% suffolků, stádo máme prosté Maedi visny a brucelozy a pokukujeme po produkci plemenných beránků. Máme 11 bahnic, 3 plemenné berany a celkem ke 3 ha vlastních a pronajatých pozemků. Já jsem učitelka a neznám lepší relax než procházku s ovenema a berňačkou. Ovečky mají zvonečky a v létě nás uspávají jako v Beskydech.A svůj původní účel plní na 100%. Trávník jako na golfovém hřišti. Jenom ty míčky jsou menší a hnědé . Dana

No,mně je 39,první ovce jsme si s drahým pořídili před 3 lety.Ocitli jsme se na statku a drahý pravil:,Lucinko,máme statek,budete mít zvířátka? Máš to jednodušší,než přesvědčovat údržbáře Ládíka o tom,že ho kosení trávy nezabije?".To byla zásadní poznámka,protože místní lidi jsou povětšinou líní jako vši,tak jsem vlítla na inzeráty a pán mi dovezl suffolky a kozu,pár měsíců nato i kozlíka.Koza zavlekla ovce vedle do ústavu pro mentálně postižené ženy a přímo do kuchyně.A časem přibyla druhá koza a dneska jich máme celkem 35.A místo jednoho koně je jich doma sedm,místo 3 westů jich náme celkem sedm,tedy i s párkem vysněných skotů,slepice nám vyvraždila v zimě kuna,nestihla jsem je na jaře koupit a tak poslouchám,že naše slepice snášejí razítkovaná vejce,tak se nad sebou musím holt zamyslet.Na jaře chci pořídit pár oveček,chci na vlnu i na mléko,tak řeším,jestli valašky nebo vychodofríšky.Toužím po pastevecké psici a občas chvíli klidu bez zvířat.Děda byl podkovář,mezi konmi jsem vyrůstala,babička bydlela na vesnici.Jediné,co domů nechci,jsou uřvané perličky a krocani,z těch mám strach.A panelák by mně už asi zabil.Janiska.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No,mně je 39,první ovce jsme si s drahým pořídili před 3 lety.Ocitli jsme se na statku a drahý pravil:,Lucinko,máme statek,budete mít zvířátka? Máš to jednodušší,než přesvědčovat údržbáře Ládíka o tom,že ho kosení trávy nezabije?".To byla zásadní poznámka,protože místní lidi jsou povětšinou líní jako vši,tak jsem vlítla na inzeráty a pán mi dovezl suffolky a kozu,pár měsíců nato i kozlíka.Koza zavlekla ovce vedle do ústavu pro mentálně postižené ženy a přímo do kuchyně.A časem přibyla druhá koza a dneska jich máme celkem 35.A místo jednoho koně je jich doma sedm,místo 3 westů jich náme celkem sedm,tedy i s párkem vysněných skotů,slepice nám vyvraždila v zimě kuna,nestihla jsem je na jaře koupit a tak poslouchám,že naše slepice snášejí razítkovaná vejce,tak se nad sebou musím holt zamyslet.Na jaře chci pořídit pár oveček,chci na vlnu i na mléko,tak řeším,jestli valašky nebo vychodofríšky.Toužím po pastevecké psici a občas chvíli klidu bez zvířat.Děda byl podkovář,mezi konmi jsem vyrůstala,babička bydlela na vesnici.Jediné,co domů nechci,jsou uřvané perličky a krocani,z těch mám strach.A panelák by mně už asi zabil.Janiska.

V necelých 25letech jsme zdrhla z města na vesnici. Všemi odvržena, jelikož svobodná holka si pořídila zříceninu, dva psy - prostě "odepsaná". Rok na to jsme byla vdaná, těhotná, báječně šťastná s "jezeďákem" tělem i duší (vůbec mu nevadilo nastěhovat se do domu kde vládla doposud žena), který mooooc chtěl kravičku a jeho paneláková ženuška si místo kravičky přivedla první dvě kozenky a kozlíka. A důvod? Kráva sice mléko dává, ale manžel má silné astma, 27let mu nikdo nedokázal pomoct - až kouzelné mlíčko koziček jeho ženušky:-) Teď můžeme dovádět ve stodole na seně (pod dozorem naší krásné princezničky) a manžel se nedusí. A za to mi stojí žbrblání závistivých sousedů a hlupáku, kteří nad kozenkami opovrhují.
Petra V.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V necelých 25letech jsme zdrhla z města na vesnici. Všemi odvržena, jelikož svobodná holka si pořídila zříceninu, dva psy - prostě "odepsaná". Rok na to jsme byla vdaná, těhotná, báječně šťastná s "jezeďákem" tělem i duší (vůbec mu nevadilo nastěhovat se do domu kde vládla doposud žena), který mooooc chtěl kravičku a jeho paneláková ženuška si místo kravičky přivedla první dvě kozenky a kozlíka. A důvod? Kráva sice mléko dává, ale manžel má silné astma, 27let mu nikdo nedokázal pomoct - až kouzelné mlíčko koziček jeho ženušky:-) Teď můžeme dovádět ve stodole na seně (pod dozorem naší krásné princezničky) a manžel se nedusí. A za to mi stojí žbrblání závistivých sousedů a hlupáku, kteří nad kozenkami opovrhují.
Petra V.

My jsme si koupili před 7 lety chalupu na víkendy - vlastně 9 let neobydlenou zbořeninu statku. Postupně jsme to začali opravovat a nějak se stalo, že jsme zjistili, že tam vlastně bydlíme. Tak se objevily nejdřív zeleninové záhonky, pak kočky, pak pejsci (pravda trochu přerostlí a tlamatí), koza....slepice...druhá koza.....kozel....osmá koza....ovce.....i miminko se objevilo....sad, louka, pastvinka....Ale zoufale nám chybí místo. No a proč vlastně k nám připutovala naše první koza? Jednak naivní vidina nenáročné sekačky a hlavně mlíko na výrobu sýrů, protože ta mě tehdy opravdu zaujala a nebylo z čeho vyrábět. Teď je už koz dostatek vzhledem k našim možnostem, a co bude dál se uvidí! \ Do města bych se nevrátila ani za zlaté tele!!!lenka ze dvora

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
My jsme si koupili před 7 lety chalupu na víkendy - vlastně 9 let neobydlenou zbořeninu statku. Postupně jsme to začali opravovat a nějak se stalo, že jsme zjistili, že tam vlastně bydlíme. Tak se objevily nejdřív zeleninové záhonky, pak kočky, pak pejsci (pravda trochu přerostlí a tlamatí), koza....slepice...druhá koza.....kozel....osmá koza....ovce.....i miminko se objevilo....sad, louka, pastvinka....Ale zoufale nám chybí místo. No a proč vlastně k nám připutovala naše první koza? Jednak naivní vidina nenáročné sekačky a hlavně mlíko na výrobu sýrů, protože ta mě tehdy opravdu zaujala a nebylo z čeho vyrábět. Teď je už koz dostatek vzhledem k našim možnostem, a co bude dál se uvidí! \ Do města bych se nevrátila ani za zlaté tele!!!lenka ze dvora

no tak já mám 47 let mám 9 oveček 5koz začala jsem letos na jaře po shlédnutí Receptáře tam měli kamerunky a tak je mám doma jen pro zábavu když jím dám suchý chleba to chroupání je hotový koncert !!!Milena

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no tak já mám 47 let mám 9 oveček 5koz začala jsem letos na jaře po shlédnutí Receptáře tam měli kamerunky a tak je mám doma jen pro zábavu když jím dám suchý chleba to chroupání je hotový koncert !!!Milena

.....říkal manžel \"Dobře, barák jo, ale ne do starýho, nemám chuť nic rekonstruovat. \" Máme řadovkový stateček s poslední kolaudací roku 1928. Tak pomalu rekonstruujeme vlastně všechno.
To nám bylo každému jednomu 38. Puberťáka ve 4. ročníku střední nepočítám.
.....řval manžel \"Jsi blbá, slepice?, ale dobře, když tvrdíš, že domácí vajíčka a kurník tu je\" Už jiný nejí ani když naše nenesou.
.....brečel manžel, nevěda, že bývalému sedlákovi, po flašce slivovice, na rameni \"Ta moje je už totálně blbá, kráva jedna. Chce koupit krávu.\" Předevčírem připojil napájení na řád, příští týden bílíme chlév a já dávám první podestlání, aby kravičce měkko bylo.
Teď je nám 45, puberťák dospěl a jezdí jen sem tam na den.
....\"koza, koza, na\" volá manžel s větvičkou malin v ruce a drbe Lízu mezi ušima.

teď jsem zahlédla inzerát, že kousek od nás kdosi prodá jehně na rožeň. Jehněčí máme rádi. Ale znám se i nás. Přivezu živé, bude milé, nedokážeme ho zabít. ZOO nejde rozšiřovat do nekonečna.

A do paneláku asi už jen v rakvi.
všem
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
.....říkal manžel \"Dobře, barák jo, ale ne do starýho, nemám chuť nic rekonstruovat. \" Máme řadovkový stateček s poslední kolaudací roku 1928. Tak pomalu rekonstruujeme vlastně všechno.
To nám bylo každému jednomu 38. Puberťáka ve 4. ročníku střední nepočítám.
.....řval manžel \"Jsi blbá, slepice?, ale dobře, když tvrdíš, že domácí vajíčka a kurník tu je\" Už jiný nejí ani když naše nenesou.
.....brečel manžel, nevěda, že bývalému sedlákovi, po flašce slivovice, na rameni \"Ta moje je už totálně blbá, kráva jedna. Chce koupit krávu.\" Předevčírem připojil napájení na řád, příští týden bílíme chlév a já dávám první podestlání, aby kravičce měkko bylo.
Teď je nám 45, puberťák dospěl a jezdí jen sem tam na den.
....\"koza, koza, na\" volá manžel s větvičkou malin v ruce a drbe Lízu mezi ušima.

teď jsem zahlédla inzerát, že kousek od nás kdosi prodá jehně na rožeň. Jehněčí máme rádi. Ale znám se i nás. Přivezu živé, bude milé, nedokážeme ho zabít. ZOO nejde rozšiřovat do nekonečna.

A do paneláku asi už jen v rakvi.
všem
Martina

ja som zacala v 22 ked som sa vydala a nasla spriaznenu dusu. z dvoch koziciek je 8, k tomu ovecky, sliepocky, kacicky.. a muzicek pristavuje a pristavuje mastale, zatial co rekonstrukcia domu sa hybe veeelmi pomaly

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ja som zacala v 22 ked som sa vydala a nasla spriaznenu dusu. z dvoch koziciek je 8, k tomu ovecky, sliepocky, kacicky.. a muzicek pristavuje a pristavuje mastale, zatial co rekonstrukcia domu sa hybe veeelmi pomaly

Vloni ve 43 letech jsme se odstěhovali do, jak říkají ostatní,prdele světa,ale my jsme šťastní.Lišky tam opravdu dávají dobrou noc,pomalu muž rekonstruuje domek, já mám velkou zahradu,ze zvířátek -2 kozy, 22 králíků,6 kačen a hus,8 slepic,psa a 4 kocourky.Muž pořád, nic nepořizuj, až to bude hotové.Je mi líto, nevyužít chlívky a pastvin.Slepice mají prozatím kurníky ze dvou skříní, po bábě, která tam bydlela.Vyřízlo se okýnko,udělal žebříček a hřadla a jsou spokojené.Tak se opravují chlívky a naše bydlení počká.Děti rádi přijedou za maminkou na pečené domácí husičky a buchty,ten klid a ráj za humny na pasece u lesa.Kdo nezažije, nepochopí.
Teď mě čeká narození dvou vnoučátek,tak doufám, že budou jezdit za babičkou se zoologickou zahradou.Jak jsem vždycky záviděla těm, kteří jezdili za babičkou na vesnici.Snad se vnoučátka pobabičkovali a budou u nás šťastné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen mi tak napadlo, jelikož se nudím v práci - v kolika letech jste začali s chovem ovcí nebo koz? Myslím tím třeba i od prvního kusu a jaké byly začátky a třeba proč jste vůbec začali? Jen by zajímalo co nás k tomu vede - láska ke zvířatům, vidina "výdělku", tradice.. Mě je 22 a mám kozičku, párek oveček a koníka.. A vlastně nevím proč, ale vždycky večer když je pozoruju při krmení je mi prostě fajn když vidím že se mají dobře..

Začalo cca v mých 23 koupí panelákového bytu a koně do nájemního ustájení a skončilo to zatím v mých 29 dvěma hajtrama, třema chovnýma ovečkama a beranem, jednou kozou, králíkama, hejnem slepic z původních "třech na vajíčka", sedmi kočkama a ta morčata, která jsem přivezla z paneláku, ta už raději nepočítám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Začalo cca v mých 23 koupí panelákového bytu a koně do nájemního ustájení a skončilo to zatím v mých 29 dvěma hajtrama, třema chovnýma ovečkama a beranem, jednou kozou, králíkama, hejnem slepic z původních "třech na vajíčka", sedmi kočkama a ta morčata, která jsem přivezla z paneláku, ta už raději nepočítám.

Já mám 45 a začala jsem s ovečkama = sekačkama před cca 7 nebo 8 roky. Koupili jsme chalupu se zahradou a tááákhle vysokou trávou, která nebyla 10 let posekaná. Když manžel při kosení zlomil už druhé kosiště (na sekačku jsme neměli fin prostředky), tak mu kamarád poradil, ať si pořídí ovce. Musejí být ale aspoň dvě, ať nebečí. Můj muž: co blázníš, my tam jezdíme jen na víkend. Jinak bydlíme v Praze. Kamarád: Tady má taky jeden pražák ovce jen na víkend. Vždycky přijede, dá jim vodu, trávu mají ke spasení ad libitum. A taky jim to jde.
Tak jsme pořídili čtyřnohou sekačku a na podzim jsem ji garážovali v mrazáku. Tak to bylo po dva roky za sebou. Jenže ... Kluk, od kterého jsme jehňata měli, začal podnikat a chov zrušil, dědula ve vedlejší vesnici zase pořád volal, ať už si proboha pro ty jehňata přijedem, že musí do nemocnice... teď už ovce ani nechová. Dopadlo to jak to dopadlo. Máme 3 ovce a berana . Letos jsem si pořídila kozu - 50% burku a burského kozlíka (nemůžu dojit - pořád bydlím v Praze). Jsme v jednání se sousedem o koupi pozemku - chci chov rozšířit a konečně se přestěhovat na venkou na stálo. Naučila jsem se ovce stříhat - teď jezdím a stříhám ovečky stejně postiženým lidem, jako jsme my. Naučila jsem se příst a pletu báječné svetry a ponožky, které si nemohou moje děti vynachválit. A mám báječného mužského, který to všechno prožívá se mnou, ačkoliv vždy zdůrazňuje, že to jsou moje ovce... .
A Janisko - pokud uvažujete o ovečkách na vlnu a mléko, rozšiřte si možnost výběru taky o Zwartbesy. Je to ovce s kombinovanou užitkovostí, má hnědou vlnu (do barvy ) a protože má v sobě Fríšku, je hodně mléčná, má pravidelně dvojčata, ale nejsou vyjímkou ani trojčata nebo čtyřčata, snadné porody a dobré mámy.
Všem nadšencům hodně radosti se zvířátky. Hlavně klid a ůpohodu.
Evaux

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen mi tak napadlo, jelikož se nudím v práci - v kolika letech jste začali s chovem ovcí nebo koz? Myslím tím třeba i od prvního kusu a jaké byly začátky a třeba proč jste vůbec začali? Jen by zajímalo co nás k tomu vede - láska ke zvířatům, vidina "výdělku", tradice.. Mě je 22 a mám kozičku, párek oveček a koníka.. A vlastně nevím proč, ale vždycky večer když je pozoruju při krmení je mi prostě fajn když vidím že se mají dobře..

Se zvířatama jsem začal ve 14-ti letech. Nejprve to bylo 12 slepic, 3 perličky, 2 kachny s kačerem a nějací králíci. Pak přišly husy a krůty. Počty všeho se nějak zvedaly a až jsem řekl dost a začal prodávat a zabíjet. Za peníze jsem si koupil kozy. Teď mám 2 kozy, kozlika, 5 prasat, 1 králíka, 50-60 slepic(nelze to spočítat), pár kachen, 3 husy na posvícení, 1 králíka, 1 krůtu, 2 psy, 2 kočky (ikdyž jedno je asi spíš malá puma, která útočí na vše co se hne). Teď je mi 17. Plánuju krávu.
Vojtěch

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Se zvířatama jsem začal ve 14-ti letech. Nejprve to bylo 12 slepic, 3 perličky, 2 kachny s kačerem a nějací králíci. Pak přišly husy a krůty. Počty všeho se nějak zvedaly a až jsem řekl dost a začal prodávat a zabíjet. Za peníze jsem si koupil kozy. Teď mám 2 kozy, kozlika, 5 prasat, 1 králíka, 50-60 slepic(nelze to spočítat), pár kachen, 3 husy na posvícení, 1 králíka, 1 krůtu, 2 psy, 2 kočky (ikdyž jedno je asi spíš malá puma, která útočí na vše co se hne). Teď je mi 17. Plánuju krávu.
Vojtěch

Fííha. A já si občas připadám mezi vrstevníky jako marťan - je mi 22 a mám 2koně, 2kozy, 2psy, 4kočky a něco málo domácí havěti (terarijní, akvarijní)...
Patří ti můj obdiv

Jinak já začla se zvířaty už ve školce morčetem a králíkem, v 7mi poník, v 15ti koza, v 19ti pes, v 21 velký kůň a letos další koza + pes V průběhu jsem měla ještě pár andulek, morčat, křečků, rybiček...

Věrka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Fííha. A já si občas připadám mezi vrstevníky jako marťan - je mi 22 a mám 2koně, 2kozy, 2psy, 4kočky a něco málo domácí havěti (terarijní, akvarijní)...
Patří ti můj obdiv

Jinak já začla se zvířaty už ve školce morčetem a králíkem, v 7mi poník, v 15ti koza, v 19ti pes, v 21 velký kůň a letos další koza + pes V průběhu jsem měla ještě pár andulek, morčat, křečků, rybiček...

Věrka

já se vezu asi od svých 8 měsíců, když se nám narodila štěňátka .....doma samozřejmě jeden pejsek zůstal - jmenoval se Ťapka a zůstal se mnou skoro 13 let....miláček můj ....a pak to pokračovalo přes křečky, pískomily, kanárky, morčátka, králíčky, kocoury, holuby, krůty až k tomu zvěřinci co máme teď - už jsem psala výše..


Jinak si taky připadám mezi lidmi mého věku jako marťan..většina lidí nic doma nemá nebo kočku či psa. Jiné zvířátko ne....kolikrát na trzích v Kolíně nevím, co bych domů chtěla dřív...jé, to je hezký králíček....a jé, to je hezká ovečka...a kozička. ta by u nás měla dost papání a místa.....a tak no..

S pozdravem Zuzka F. - www.uzviratek.blog.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já se vezu asi od svých 8 měsíců, když se nám narodila štěňátka .....doma samozřejmě jeden pejsek zůstal - jmenoval se Ťapka a zůstal se mnou skoro 13 let....miláček můj ....a pak to pokračovalo přes křečky, pískomily, kanárky, morčátka, králíčky, kocoury, holuby, krůty až k tomu zvěřinci co máme teď - už jsem psala výše..


Jinak si taky připadám mezi lidmi mého věku jako marťan..většina lidí nic doma nemá nebo kočku či psa. Jiné zvířátko ne....kolikrát na trzích v Kolíně nevím, co bych domů chtěla dřív...jé, to je hezký králíček....a jé, to je hezká ovečka...a kozička. ta by u nás měla dost papání a místa.....a tak no..

S pozdravem Zuzka F. - www.uzviratek.blog.cz

Hehe. Jo jo, tebe už jsem si na fauně taky všimla Jsem ta "xverus", co měla miminka berňáčků. Jsem ráda, že je nás "později narozených " více, vždycky mě to povzbudí
Ale už je to v podstatě dobrý - kamarádi si na zvěřinec skoro zvykli, cizím to neříkám.. Tak už zase tolik udivených pohledů nevidím. Jenom sousedi mě na ulici poslední dobou nepoznávají. Jak nemám v ruce vidle nebo vodítko... Prý vypadám úplně jinak

A ještě abych se držela tématu - proč mám zvířátka, co mě k tomu přivedlo? Já sama nevím, ale bez nich to už nejde. Prý jsem ještě pořádně neuměla chodit a přesto se mi podařilo "utéct" z domu - našli mě na poli u sedláka s koňmi.. Táta má rád koně, děda je měl rád. Máma je zase na menší zvířátka - v mém případě je to asi vrozené. Ale ostatní sourozence to nějak nezasáhlo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen mi tak napadlo, jelikož se nudím v práci - v kolika letech jste začali s chovem ovcí nebo koz? Myslím tím třeba i od prvního kusu a jaké byly začátky a třeba proč jste vůbec začali? Jen by zajímalo co nás k tomu vede - láska ke zvířatům, vidina "výdělku", tradice.. Mě je 22 a mám kozičku, párek oveček a koníka.. A vlastně nevím proč, ale vždycky večer když je pozoruju při krmení je mi prostě fajn když vidím že se mají dobře..

Bylo, nebylo... před mnoha a mnoha lety (tak nějak kolem patnácti) jsem měl hospůdku v centru Prahy a chodil do ní takový jeden ... prostě Indián... ten chlápek s trochu šikmýma očima celý v třásňové kůži někam jezdil na víkendy a vracel se s rozostřeným pohledem... moc toho nenapovídal, ale jednou po dlouhém rozvážném mlčení procedil mezi zuby "Hele, pojeď se mnou, u Konopiště je taková zajímavá partička"... jel jsem a protože mi partička sedla, jezdil jsem víc a víc, nejdříve nějakou dobu po pražsku jen na sobotu neděli... no a po čase jsem to ve městě "zabalil" a začal na tom statku správcovat... pak přišel můj první koník, po něm má skvělá žena s druhým koníkem, pesanem a kocourem... další ihaháci se časem objevili od kamarádů na ustájení (ve finále jich bylo dvanáct), pak kozina s kůzlaty... mezi tím se narodila naše skvělá dcera... další kozina, kočičky a čuníci... a pak jsme šli do vlastního, napůl vybydleného, protože jsme se na statku neporovnali s novým majitelem... teď žiji na samotě v České Sibiři spolu se svou stále skvělou ženou i stále skvělou dcerou, čtyřmi koníky, dvěma kozinami, dvěma pesany a haflem kočiček a jiné havěti a úžasný městský život je pro nás všechny tak vzdálený, jako bychom ho kdysi viděli v nějakém dost nudném filmu... dvanáct let jsme nebyli na dovolené, ale k čemu, dovolenou máme celý rok, dovolenou s vidlemi a kosou v ruce uprostřed úžasné přírody, jiní za to platí dlouhé peníze :-)... a ti, co se nám na začátku smáli nebo si ťukali na hlavu (znáte, že?), k nám na ranč teď jezdí na dovolenou a posílají své děti na naše letní tábory... jestli bych měnil?... a co, probůh?... ahoj všichni stejně postižení, držte se a nevzdávejte, stojí to za to!!!... tleská vám Aleš z Ranče Sluníčko, howgh...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bylo, nebylo... před mnoha a mnoha lety (tak nějak kolem patnácti) jsem měl hospůdku v centru Prahy a chodil do ní takový jeden ... prostě Indián... ten chlápek s trochu šikmýma očima celý v třásňové kůži někam jezdil na víkendy a vracel se s rozostřeným pohledem... moc toho nenapovídal, ale jednou po dlouhém rozvážném mlčení procedil mezi zuby "Hele, pojeď se mnou, u Konopiště je taková zajímavá partička"... jel jsem a protože mi partička sedla, jezdil jsem víc a víc, nejdříve nějakou dobu po pražsku jen na sobotu neděli... no a po čase jsem to ve městě "zabalil" a začal na tom statku správcovat... pak přišel můj první koník, po něm má skvělá žena s druhým koníkem, pesanem a kocourem... další ihaháci se časem objevili od kamarádů na ustájení (ve finále jich bylo dvanáct), pak kozina s kůzlaty... mezi tím se narodila naše skvělá dcera... další kozina, kočičky a čuníci... a pak jsme šli do vlastního, napůl vybydleného, protože jsme se na statku neporovnali s novým majitelem... teď žiji na samotě v České Sibiři spolu se svou stále skvělou ženou i stále skvělou dcerou, čtyřmi koníky, dvěma kozinami, dvěma pesany a haflem kočiček a jiné havěti a úžasný městský život je pro nás všechny tak vzdálený, jako bychom ho kdysi viděli v nějakém dost nudném filmu... dvanáct let jsme nebyli na dovolené, ale k čemu, dovolenou máme celý rok, dovolenou s vidlemi a kosou v ruce uprostřed úžasné přírody, jiní za to platí dlouhé peníze :-)... a ti, co se nám na začátku smáli nebo si ťukali na hlavu (znáte, že?), k nám na ranč teď jezdí na dovolenou a posílají své děti na naše letní tábory... jestli bych měnil?... a co, probůh?... ahoj všichni stejně postižení, držte se a nevzdávejte, stojí to za to!!!... tleská vám Aleš z Ranče Sluníčko, howgh...

Zdravím Aleše z Ranče Sluníčko!!!!!!
Tvůj příběh mi připomíná a skoro kopíruje ten náš. Jsem rodilý Pražák a těsně před stěhováním na Moravu jsme měli 2 hospody, vinárnu, 3 obchody se smíšeným zbožím, stánek s občerstvením...............
Dřeli od nevidím do nevidím - však to znáš, zaskakovali na všech provozovnách za nemocný personál a nějak jsme hynuli.......
I rozhodli jsme se pro párdenní dovolenou v době velikonoc a to na Moravě.....
Do půl roku jsme se stěhovali a začali nový život,a to nám prosím bylo přes 40, má celoživotní touha mít na dvoře všechna zviřátka se splnila - kozy, ovce, krávu, koně, perličky, husy, kačeny, araukany, japonské křepelky a psi a kočky, ti byli samozřejmostí. Jenže bylo třeba stanovit priority a tak jsme zůstali u koz a oveček a časem se vrátili i ke kravičkám. Koně jsou v plánu za pár let, až jak rozhodne náš nástupce - nejmladší dcera Barunka. Zviřátka ji baví a tak doufám že mezi nimi zůstanem až do smrti...... amen
Ivanova Blanka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím Aleše z Ranče Sluníčko!!!!!!
Tvůj příběh mi připomíná a skoro kopíruje ten náš. Jsem rodilý Pražák a těsně před stěhováním na Moravu jsme měli 2 hospody, vinárnu, 3 obchody se smíšeným zbožím, stánek s občerstvením...............
Dřeli od nevidím do nevidím - však to znáš, zaskakovali na všech provozovnách za nemocný personál a nějak jsme hynuli.......
I rozhodli jsme se pro párdenní dovolenou v době velikonoc a to na Moravě.....
Do půl roku jsme se stěhovali a začali nový život,a to nám prosím bylo přes 40, má celoživotní touha mít na dvoře všechna zviřátka se splnila - kozy, ovce, krávu, koně, perličky, husy, kačeny, araukany, japonské křepelky a psi a kočky, ti byli samozřejmostí. Jenže bylo třeba stanovit priority a tak jsme zůstali u koz a oveček a časem se vrátili i ke kravičkám. Koně jsou v plánu za pár let, až jak rozhodne náš nástupce - nejmladší dcera Barunka. Zviřátka ji baví a tak doufám že mezi nimi zůstanem až do smrti...... amen
Ivanova Blanka

Re: Re: Re: průzkum :o)
Zdravím všechny co se zúčastňují této diskuze, konečně zajímavé téma ! Příběhy čtyřicátníků-mého ročníku, tedy až na pár výjímek Příběhy zde uvedené dokazují, že ještě stále, v dnešní tolik uspěchané době a v době honby za penězi existují človíčkové - chovatelé a vlastně v dnešním světě dobrodruzi, milující nejen zvířátka jako taková ale i přírodu vůbec ! Můj příběh je prostý, podělím se o něj : jsem velkým milovníkem zvířátek všeho druhu, ve svých 19 letech jsem doslova utekla za chlapem na venkov protože ve městě mi bylo těsno. Starosti o baráček, o pole, zahradu, louku a kus lesa mě do té doby nic neříkaly. Okolí ve městě a rodina mě za to odsoudila, na takové ty řeči typu že jsem blbá, jsem přestala po určité době slyšet a reagovat. Ale to hlavní mělo teprve přijít, nejprve jako že se budeme zabývat chovem slepic, budeme mít spousty vajíček, nějaké to maso / a taky věčně pokydaný dvorek /. pět let jsem chovala stabilně s obměnou 40 kusů slepiček, takovou malou farmu. Do toho přišly na svět dvě děti. Tak jako u správného hospodářství, by měl být také pes a kočky. A tak k nám putovalo štěně německého ovčáka, kterého jsem cvičila, že slepičky nejsou na honění a určitě nebudou sdílet radosti jeho loveckého pudu. Trvalo mu to půl roku než pochopil. Za tu dobu jejich stav zredukoval na 10 ks. Stačí. Pak přibylo 5 koček a koza Líza. Chodila s námi do lesa na procházky jako pes, byla miláčkem rodiny a protože neuznávám kozu na řetězi uvázanou u stromu, lítala volně po oplocené zahradě, občas si zašla i k nám do domu. Ale koza je velmi chytré zvíře a tak si našla jak se dostat na právě kvetoucí květinky a zeleninu všeho druhu... a bylo po sklizni. Vše dodnes promlčeno, prominuto. Zahrada je velká a volá po sekačce, tak přišlo na řadu 5 oveček. Jenže po určité době začaly ovečky záhadně mizet pod rukama nenechavců...jsem přece z města, co já vím o jejich chovu, že? Chlap se nechal slyšet, že nám chybí ještě kráva. Rodinné události však tomu chtěly abych se po 11 letech života zde na vesnici vrátila zpět do města do bytu. Hrůza ! neuměla jsem si to představit. Panelák a jeho pokoje mi připomínají naskládané krabičky od sirek... vydržela jsem zase oněch 11 let a přežila jsem. Z dětí se za tu dobu stali puberťáci, těžce nesouc, že se máma zbláznila a tahá je zase někde mimo civilizaci. Trpělivě vysvětluji , že i tam už došel internet a nebudou sdílet komůrku se slepicemi ! Vážení, to vám musím říct, já se vracím zpět na polosamotu za vesnici ! A už se těším jak zase budu chovat zvířátka ! Dnes mám zatím jen psy dva a k nim tři morčata, skutečně v paneláku více zvěře, to dost dobře nejde. Těším se až se hospodářství rozroste, budu nucena založit také i psí útulek, protože k našim hafánkům přibude trošku přerostlejší štěně německého ovčáka, které bylo "odloženo" a nalezeno v lese, zřejmě přestalo svého páníčka už bavit ! Taky uvažuji o založení svého malého ranče, hrozně totiž miluji koně. Kdysi jsem zachraňovala od nezodpovědných majitelů tři, a práce s koňmi mě hrozně baví, věnují se více jak 6 let jejich vzájemnému partnerství a porozumění, naučila jsem se rozumět jejich koňské duši. Tak nevím, možná blázen jsem, ale jsem moc ráda, že takových podobně postižených je tady víc,¨a to mě velice těší !!! Radka