Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.91.254
Mám asi děsně blbý dotaz. Máme tři VF ovce. Zdrhly z ohrady a už pár dní se povalujou všude možně, hlavně ale v místech s odkvetlým lopuchem. A ten má jak známo přichytávací květenství se semeny. No a tyhle kuličky se nachytaly ovcím do vlny v neuvěřitelném množství. Vlna je kolem nich taková zamotaná a zplstnatělá. Samo to asi nevypadne a já tu vlnu pak budu chtít zpracovat.
A teď - děláte s tím někdo něco? Psovi to vytahujem, koze lehce sundáme, ale co s ovcí? Nebo to tam prostě necháváte, vůbec to neřešíte a já jsem úplně mimo? Lenka ze Dvora
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.195.250
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám asi děsně blbý dotaz. Máme tři VF ovce. Zdrhly z ohrady a už pár dní se povalujou všude možně, hlavně ale v místech s odkvetlým lopuchem. A ten má jak známo přichytávací květenství se semeny. No a tyhle kuličky se nachytaly ovcím do vlny v neuvěřitelném množství. Vlna je kolem nich taková zamotaná a zplstnatělá. Samo to asi nevypadne a já tu vlnu pak budu chtít zpracovat.
A teď - děláte s tím někdo něco? Psovi to vytahujem, koze lehce sundáme, ale co s ovcí? Nebo to tam prostě necháváte, vůbec to neřešíte a já jsem úplně mimo? Lenka ze Dvora
Nevím, ale jestli toho je málo, tak vybrat, vyčesat nebo vystříhat? Nebo to tam nechat, čekat co to udělá a při zpracovávání to vybírat.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.142.204
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám asi děsně blbý dotaz. Máme tři VF ovce. Zdrhly z ohrady a už pár dní se povalujou všude možně, hlavně ale v místech s odkvetlým lopuchem. A ten má jak známo přichytávací květenství se semeny. No a tyhle kuličky se nachytaly ovcím do vlny v neuvěřitelném množství. Vlna je kolem nich taková zamotaná a zplstnatělá. Samo to asi nevypadne a já tu vlnu pak budu chtít zpracovat.
A teď - děláte s tím někdo něco? Psovi to vytahujem, koze lehce sundáme, ale co s ovcí? Nebo to tam prostě necháváte, vůbec to neřešíte a já jsem úplně mimo? Lenka ze Dvora
Lenko, jsem úchyl, já bych to asi vyčesávala a to maxi zacuckované vystříhala, ale to jde tak u dvou, tří oveček. A i tak časový záhul...
Pojďme se na otázku položit jinak.
Jak se rozděluje rouno při střiži a jak se pak upravuje před dalším nefiremním zpracováním - předení, plstění, prošívání do dek?
Třeba nám dá někdo znalejší v odpovědi na zpracování odpoví i na prvotní dotaz.
Letos to nestihnu, ale kurzy předení mě zaujaly. I příští rok jistě budou.....
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.91.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Lenko, jsem úchyl, já bych to asi vyčesávala a to maxi zacuckované vystříhala, ale to jde tak u dvou, tří oveček. A i tak časový záhul...
Pojďme se na otázku položit jinak.
Jak se rozděluje rouno při střiži a jak se pak upravuje před dalším nefiremním zpracováním - předení, plstění, prošívání do dek?
Třeba nám dá někdo znalejší v odpovědi na zpracování odpoví i na prvotní dotaz.
Letos to nestihnu, ale kurzy předení mě zaujaly. I příští rok jistě budou.....
Martina
No jo, otázka pak ale je, jestli vyčkat, až na sebe vychytají všechny lopuchové semínka v širém okolí, a pak to vzít zgruntu, nebo denně postupně....
ALe předení mě taky čistě teoreticky zajímá, umím to nakramplovat, umím to utkat, ale neumím to vyprat a neumít to spříst, a ostříhat taky ne,takže jsem taková dost fragmentovaná řemeslnice. Defragmentace by vyžadovala buď nový harddisk, nebo několikadenní odklad přidružené jednotky, která (-ý) nejde vypnout a ovládání k tomu ještě nikdo nenašel. Přidružená jednotka se budí, takže končím a odcházím meditovat, co s tím lopuchem pitomým. Lenka ze Dvora
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.151.27
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No jo, otázka pak ale je, jestli vyčkat, až na sebe vychytají všechny lopuchové semínka v širém okolí, a pak to vzít zgruntu, nebo denně postupně....
ALe předení mě taky čistě teoreticky zajímá, umím to nakramplovat, umím to utkat, ale neumím to vyprat a neumít to spříst, a ostříhat taky ne,takže jsem taková dost fragmentovaná řemeslnice. Defragmentace by vyžadovala buď nový harddisk, nebo několikadenní odklad přidružené jednotky, která (-ý) nejde vypnout a ovládání k tomu ještě nikdo nenašel. Přidružená jednotka se budí, takže končím a odcházím meditovat, co s tím lopuchem pitomým. Lenka ze Dvora
Na dětském /k normálnímu jsem se nedostala/ stavu umím utkat teoreticky nekonečnou délku při neměnící se šíři, a konstantní hustotě, že třeba prostírání, taška.... jemnost pytloviny; umím uštrykovat a uháčkovat skoro všechno, co si vymyslíš, umím hotvý výrobek vyprat tak, aby se nesrazil... Zvládnu barvení v přadenu a fixaci barvy. Asi bych zvládla ostříhat strojkem, pokud je to podobné jak pes.
Ale upravit před předením, předení ne.
Při pokusu o křečovitý ftip mě napadá počkat tak čtyři roky a vhodnou motivací zmanipulovat hbité prstíky již jen zpolapřidružené jednotky.
Jeden dva míčky pichlavé bych asi vyndala hned, ale při představě ovce obalené lopuchem nevím. Dlouhosrstého psa jsem uplácela piškoty a prznila mu kožich můžkama - na strojek už byla zima
Třeba se večer ozve dokonalá bačova žena nebo lektorka lidové tradiční tvorby
Martina
PS Lopuch mi s vervou žere koza. Pak po něm děsně prdí, ale lahůdky se nevzdává. Tak nějak si háže korunou, jestli likvidovat zakázané ostružiny a maliny, nebo raději zaplout do divočiny d bezinkama a lopuchama a pcháčem.
Možná, kdybys přišla, jak jim rozmluvit úprk do řepky....
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.91.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Na dětském /k normálnímu jsem se nedostala/ stavu umím utkat teoreticky nekonečnou délku při neměnící se šíři, a konstantní hustotě, že třeba prostírání, taška.... jemnost pytloviny; umím uštrykovat a uháčkovat skoro všechno, co si vymyslíš, umím hotvý výrobek vyprat tak, aby se nesrazil... Zvládnu barvení v přadenu a fixaci barvy. Asi bych zvládla ostříhat strojkem, pokud je to podobné jak pes.
Ale upravit před předením, předení ne.
Při pokusu o křečovitý ftip mě napadá počkat tak čtyři roky a vhodnou motivací zmanipulovat hbité prstíky již jen zpolapřidružené jednotky.
Jeden dva míčky pichlavé bych asi vyndala hned, ale při představě ovce obalené lopuchem nevím. Dlouhosrstého psa jsem uplácela piškoty a prznila mu kožich můžkama - na strojek už byla zima
Třeba se večer ozve dokonalá bačova žena nebo lektorka lidové tradiční tvorby
Martina
PS Lopuch mi s vervou žere koza. Pak po něm děsně prdí, ale lahůdky se nevzdává. Tak nějak si háže korunou, jestli likvidovat zakázané ostružiny a maliny, nebo raději zaplout do divočiny d bezinkama a lopuchama a pcháčem.
Možná, kdybys přišla, jak jim rozmluvit úprk do řepky....
No včera to bylo ještě veselejší, než by jeden doufal v nejhorším snu - ovce zdrhly z pastviny (ač je ohradník čerstvě opraven) a vypravily se ke kozímu výběhu, kde jsou kozy v domácím vězení. Potud bylo vše v pořádku a hezké. Pak ale beran naznal, že kozy jsou všecky jeho a že je chce a chce hned. I otevřel si hošík jeden branku ke kozám (ano, byla jsem to já, kdo se rouhal, že ovce jsou nenápadité a stádní), kterouž nato briskně vypochodovalo všech osm kozích kusů a namířilo si to bez váhání na vzdálené řepkové pole. Na konci zástupu si to rázovaly ovce. Taktéž na řepkové pole. I chňapla jsem přidruženou jednotku, tlačné vozidlo a následovala jsem stádo do kopce k řepce.
Další půlhodinu jsem pobíhala s klackem po kraji pole a zaháněla střídavě jednu a druhou a jedenáctou potvoru zpět na louku nejmenované akciovky, aby se nepřežraly řepky téže, opět nejmenované akciovky. Z práce znavenému partnerovi, vracejícímu se domů, naskytl se jistě veselý pohled na zběsile pobíhající postavu s kojencem a jedenáct kusů přežvýkavců, kteří se dotyčné postavě za jejími zády drze smějí do očí. Méně veselé asi bylo, že následující půlhodina patřila jemu, protože je honil on. Nakonec se po velké bitvě podařilo zahnat kozy zpět do výběhu. Mezitím ještě k mému naprostému zhnusení(10 tisíc právě vyletělo komínem), jedna z koz přeskočila zbrusu novou výstavní ohradu, vyskočila na střechu chlíva a tam zběsile mečela....Pak tam asi hodinu vestoje žrala strom.
No jestli se Veliký bratr díval, pak se asi velice dobře bavil...
Uteklé ovce si z lopuchového houští udělaly noční ležiště
Lenka ze Dvora
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.202.66
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No včera to bylo ještě veselejší, než by jeden doufal v nejhorším snu - ovce zdrhly z pastviny (ač je ohradník čerstvě opraven) a vypravily se ke kozímu výběhu, kde jsou kozy v domácím vězení. Potud bylo vše v pořádku a hezké. Pak ale beran naznal, že kozy jsou všecky jeho a že je chce a chce hned. I otevřel si hošík jeden branku ke kozám (ano, byla jsem to já, kdo se rouhal, že ovce jsou nenápadité a stádní), kterouž nato briskně vypochodovalo všech osm kozích kusů a namířilo si to bez váhání na vzdálené řepkové pole. Na konci zástupu si to rázovaly ovce. Taktéž na řepkové pole. I chňapla jsem přidruženou jednotku, tlačné vozidlo a následovala jsem stádo do kopce k řepce.
Další půlhodinu jsem pobíhala s klackem po kraji pole a zaháněla střídavě jednu a druhou a jedenáctou potvoru zpět na louku nejmenované akciovky, aby se nepřežraly řepky téže, opět nejmenované akciovky. Z práce znavenému partnerovi, vracejícímu se domů, naskytl se jistě veselý pohled na zběsile pobíhající postavu s kojencem a jedenáct kusů přežvýkavců, kteří se dotyčné postavě za jejími zády drze smějí do očí. Méně veselé asi bylo, že následující půlhodina patřila jemu, protože je honil on. Nakonec se po velké bitvě podařilo zahnat kozy zpět do výběhu. Mezitím ještě k mému naprostému zhnusení(10 tisíc právě vyletělo komínem), jedna z koz přeskočila zbrusu novou výstavní ohradu, vyskočila na střechu chlíva a tam zběsile mečela....Pak tam asi hodinu vestoje žrala strom.
No jestli se Veliký bratr díval, pak se asi velice dobře bavil...
Uteklé ovce si z lopuchového houští udělaly noční ležiště
Lenka ze Dvora
Lenko a já měla dnes tak smutný den je to fakt na počurání to jsem se pobavila i s velkým bratrem!!!nejsou to mrchy na zabití
Tak pevné nervy MIlena
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.162.171
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Lenko a já měla dnes tak smutný den je to fakt na počurání to jsem se pobavila i s velkým bratrem!!!nejsou to mrchy na zabití
Tak pevné nervy MIlena
Bože, Lenko, napiš knihu. Napadá mě plagiátorský název Kozy a já. Mám černé dny, ale tohle mě pozvedlo hlavu i náladu. Ne ze škodolibosti nebo něčeho podobně mrzkého. Ale ta představa postavičky na obzoru rozvinula fantazii do komiksových obrázků i s patřičnou nadsázkou. Děkuji za povzbuzení, i když vím, že jsi byla ještě pár chvil po zahnání, oddělení stád a sundání kozy na mrtvici.
Manžel se dostal ve vynuceném budovatelském úsilí do fáze oddělení nevazného stání koz od vazného stání krav /ano, vyrovnal se a přežil možnost soužití dvou čtyřmetrákových dojnic ve stáji/. Říkám mu tiše a důrazně, máš to nízké, koza to přeskočí. Máš to daleko od sebe, koza se procedí. Tohle bude fungovat jako skalní římsa, stavíš jí schody. Tohle zajištění zástrčky je nedostatečné. Odpovídá mi vztekle a dotčeně jsem konstruktér a inženýr, mlč huso, rozumím tomu líp. Šeptám ale o zvířatech nevíš nic, snad jak chutnaj na talíři.....
Brzo, velice brzo, bude i u nás veselo. Jen co kozu odvážu, jen co kůzlata povije....
A dneska u nás byla sousedka. Práskla plán pořízení jarních selat. Manžel dělal, že neslyší, já mrtvého brouka. Ale slyšel..........
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Bože, Lenko, napiš knihu. Napadá mě plagiátorský název Kozy a já. Mám černé dny, ale tohle mě pozvedlo hlavu i náladu. Ne ze škodolibosti nebo něčeho podobně mrzkého. Ale ta představa postavičky na obzoru rozvinula fantazii do komiksových obrázků i s patřičnou nadsázkou. Děkuji za povzbuzení, i když vím, že jsi byla ještě pár chvil po zahnání, oddělení stád a sundání kozy na mrtvici.
Manžel se dostal ve vynuceném budovatelském úsilí do fáze oddělení nevazného stání koz od vazného stání krav /ano, vyrovnal se a přežil možnost soužití dvou čtyřmetrákových dojnic ve stáji/. Říkám mu tiše a důrazně, máš to nízké, koza to přeskočí. Máš to daleko od sebe, koza se procedí. Tohle bude fungovat jako skalní římsa, stavíš jí schody. Tohle zajištění zástrčky je nedostatečné. Odpovídá mi vztekle a dotčeně jsem konstruktér a inženýr, mlč huso, rozumím tomu líp. Šeptám ale o zvířatech nevíš nic, snad jak chutnaj na talíři.....
Brzo, velice brzo, bude i u nás veselo. Jen co kozu odvážu, jen co kůzlata povije....
A dneska u nás byla sousedka. Práskla plán pořízení jarních selat. Manžel dělal, že neslyší, já mrtvého brouka. Ale slyšel..........
Martina
Tak vás taky musím pochválit za spisovatelský výkon. Je to někdy s těmi zvířaty k vzteku ,ale s odstupem času je o čím bavit návštěvy. Martino prase vám schvaluji u nás není nikdy prasečí chlívek prázdný. Renata
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.142.45
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak vás taky musím pochválit za spisovatelský výkon. Je to někdy s těmi zvířaty k vzteku ,ale s odstupem času je o čím bavit návštěvy. Martino prase vám schvaluji u nás není nikdy prasečí chlívek prázdný. Renata
Když ono jaksi postupně a nedráždit moc....
Jako pánelákové děti jsme sice oba věděli, že něco jako vesnice existuje, základní drobná hospodářská zvířata jsem sice znali, protože naše jen a pouze městské babičky měly ještě dobíhající mikrodvorečkové a zahrádkové chovy. Pak se to všecho počátkem sedmdesátých let vyhláškami zakazovalo a povoleni a zpoplatněni byli vlastně jen psi a kočky měly tichý pardon. Moje dítko si dlouho myslelo, že vesničan je něco jako zeman, nebo jiný abstraktní pojem šířený šílenou dějepisářkou.
A tak se zkušeností o péči o andulky - já, morče - manžel a paví očka - dcera a tušením gaučového takyjezevčíkovského povaleče Betušky, že tam v polích něco je.... jsme se přestěhovali. No, porovnala jsem ekonomické klady tehdejšího bydlení s výhledem k důchodu a pominula veškeré mušky, jako je spojení s civilizací, jen iluzorní návštěva bazénu, zásobování a takové podobné hlouposti, soustředila se na to, že na důchodě bude veselo a činorodo a než přijde stáří, tak i z ruiny musíme udělat palác našich snů. A zbytku rodiny jsem jen suše oznámila, že se stěhujeme. Nadšeni jsem byli všichni, protože nevědomost chmury netvoří.
Ekonomika kuchyně se projevila celkem brzo, tak slepice manžel přijal bez reptání, kačeny taky. Když kačeny vystřídaly husy s tím, že jsou na rozdíl od kačen chovné, tak měl nějaké námitky, ale až do chvíle, kdy zjistil, že princezny oholily štěpy švestek byl klid. A od té přelomové pupeny a tím i stromky likvidační zimní nehody je manžel každému novému živému rezervovaný, až nepřátelský. Jak šel měsíc za měsícem, tak králíci přibyli, pokus o nosné křepelky se mihl, v dolehnutí rány osudu v podobě ztráty mého zaměstnání koza přibyla, kravka už bučí u cedule s názvem obce. Vyrovnává se mi, chlapec, se změnou životního rytmu těžce, přetěžce. Se změnami v kvalitě masa na talíři kupodivu lehce, ba i nadšeně. Mé úvahy jak dál jsou jasné. Maximální nezávislost na prodejně potravin a maximálně bezodpadové hospodaření doma. A všechnu syrovátku drůbež nevypije a dodávat dospělým výhradně býložravým savcům v nápoji živočišnou bílkovinu, která v syrovátce nutně nějaká musí zůstat mi přijde nedobré. Tak mě napadli ti čuníci. V květnu přinesu tři selata, už to mám domluvené. Vím i kam je ubytuji a jak. Pomohou se syrovátkou, padankami, zeleným ze šmelcovačky sekačky, políčko na brambory navíc mám, šrot taky vím od kud.
Králíky mám tři roky a manžel je sice drbe za ušima, ale ještě je nepřijal. Kozu mám od jara a otočila si ho kolem kopýtka okamžitě. Kravka je ještě na pár dní u původního majitele a manžel je na její příchod připravován od listopadu loňského roku. Je v duševním stavu pohybujícím se od hurá, dvorek žije do panebože rychle pryč. A čuníci jsou teď aktuálně tou možnou pověstnou kapkou přeplňující pohárek čehokoli. Kdyby se sousedka /od jejího švagra selata budou../ neprokecla, tak by se o nich dověděl až tak v září nebo s trochou štěstí až když bych se domlouvala s řezníkem.
Vím, že dvě tři sezony a chovná prasnice nebude problém a pantáta pro ni bude budovat hrad a nadávat mi, že jsem tyran který čuňátka by jen zimou týral a že se stavěním prasečího obydlí přijde sám a bude mě honit na pilu a do Baumaxu, protože si srsnul pivka a nutně potřebuje teď hned a nemůže řídit.
Ale dámy, známe to všechny. Jde o načasování....
A do toho mi souseda hňápla blbě.
No jo a vysvětlující reakce Renatě zase patří jinam než Faunu.
Martina