Jak usměrňujete berana ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, náš beran Valentýn asi dospěl ( necelé 2 roky ).Vloni na podzim už zplodil svá první jehňata a v období říje byl v pohodě.Ale letos ,asi tak od léta nikoho nepustí do ohrady.Bojím se ho já a teď už i manžel.Poradili nám zmáčknout mu při útoku ucho.Chvíli to účinkovalo, ale teď už nám zbývá jen, dát se na útěk.Nechce se nám proti němu používat násilí ,třeba ho tlouct holí, nebo tak něco.Máte někdo nějaký fígl, jak na něj ? Díky Eva S.

Taky máme moc ,,hodného´´ berana. V době říje bez klacku do ohrady je o zdraví. Ne, že by jsme ho tím klackem bili, ale stačí když se proti nám rozeběhne a ,,švihneme´´ v půlkruhu proti němu. Se lekne a zastaví se. Nebo taky pomáhá, když je už dost blízko si ho prostě špičkou klacku přidržovat od těla.

Ten náš je kolikrát i zákeřný. Takhle na podzim je pouštíme vedle ohrady - na záhon a trávu, kterou přes léto sušíme. Zrovna dneska mi to udělal zase - holky odešly vedle na záhon, on že už jde taky...naposledy jsem ho viděla ve dveřích...a když jsem se po něm koukla příště, tak na mě už letěl.Dodám, že k němu chodíme pustit vodu, takže každodenně do té ohrady musíme.

Normálně je docela hodnej, ale jak je říje, tak je příšernej. No, aspoň zas víme, kdy ta říje u nich je, že? Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky máme moc ,,hodného´´ berana. V době říje bez klacku do ohrady je o zdraví. Ne, že by jsme ho tím klackem bili, ale stačí když se proti nám rozeběhne a ,,švihneme´´ v půlkruhu proti němu. Se lekne a zastaví se. Nebo taky pomáhá, když je už dost blízko si ho prostě špičkou klacku přidržovat od těla.

Ten náš je kolikrát i zákeřný. Takhle na podzim je pouštíme vedle ohrady - na záhon a trávu, kterou přes léto sušíme. Zrovna dneska mi to udělal zase - holky odešly vedle na záhon, on že už jde taky...naposledy jsem ho viděla ve dveřích...a když jsem se po něm koukla příště, tak na mě už letěl.Dodám, že k němu chodíme pustit vodu, takže každodenně do té ohrady musíme.

Normálně je docela hodnej, ale jak je říje, tak je příšernej. No, aspoň zas víme, kdy ta říje u nich je, že? Zuzka F.

My jsme měli loni 2 berany (2leté) s jednou ovečkou, jeden beránek se bál všeho a druhý trkal, nepomáhalo nic ( hrábě, lopata, smeták, útěk). Jednoho dne přišel do ohrady můj přítel a když se ke mě beran začal přibližovat, přítel po něm skočil, povalil ho na zem (podseknutím přední nohy) a chvíli si na něm poležel. Byl to takový fofr, že jsem i sama byla překvapena. Beran se po půl minutě zvedl a uháněl pryč. Takže lepší než mlátit berany po nohou a jiné podobné rady co občas slýchám je mu ukázat, kdo je pánem. Já bych to sice nezvládla. Ale od té doby co byl beran přemožen, byl jako mílius. PS. přítel má cca 75kg a zvládl to :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
My jsme měli loni 2 berany (2leté) s jednou ovečkou, jeden beránek se bál všeho a druhý trkal, nepomáhalo nic ( hrábě, lopata, smeták, útěk). Jednoho dne přišel do ohrady můj přítel a když se ke mě beran začal přibližovat, přítel po něm skočil, povalil ho na zem (podseknutím přední nohy) a chvíli si na něm poležel. Byl to takový fofr, že jsem i sama byla překvapena. Beran se po půl minutě zvedl a uháněl pryč. Takže lepší než mlátit berany po nohou a jiné podobné rady co občas slýchám je mu ukázat, kdo je pánem. Já bych to sice nezvládla. Ale od té doby co byl beran přemožen, byl jako mílius. PS. přítel má cca 75kg a zvládl to :-)

Náš první beran matěj byl šílený zmetek,nepomohlo vůbec nic,jeho agresivita byla neúnosná a tak jsme ho s těžkým srdcem dali na jatka.Nyní máme 2 letého beránka,loni byl v pohodě a letos na podzim začal útočit,manžel ho párkrát poválel po zemi a je klid.Já sama ho nedokážu svalit,ale když má náhodou potřebu se na mě vysírat tak mu plácnu hezky jednu českou,on se otočí a maže pryč.Klára

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Náš první beran matěj byl šílený zmetek,nepomohlo vůbec nic,jeho agresivita byla neúnosná a tak jsme ho s těžkým srdcem dali na jatka.Nyní máme 2 letého beránka,loni byl v pohodě a letos na podzim začal útočit,manžel ho párkrát poválel po zemi a je klid.Já sama ho nedokážu svalit,ale když má náhodou potřebu se na mě vysírat tak mu plácnu hezky jednu českou,on se otočí a maže pryč.Klára

Usměrňujeme těžko , máme dvouletého 120 kg drobečka a v podstatě spolu vycházíme. Já ho jednou za půl roku chvatem povalím na zem a chvíli mu promlouvám do duše. Vysvětlím mu, že pokud on bude používat hlavu na trkání, já budu nucen požádat spřáteleného řezníka o návštěvu. Pak mu dlouze vyprávím, kdy mu zase přikoupím novou fešandu do stáda. On to pochopí, já z něj vstanu a jsme pak nejlepší kámoši. Chodí se mnou po pozemku u nohy jako pejsek a kolejdoucí z toho mají vánoce.

Jediný problém je v tom, že pokud mu vkročí na pastvinu kdokoliv ženského pohlaví je zle.

Leoš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Usměrňujeme těžko , máme dvouletého 120 kg drobečka a v podstatě spolu vycházíme. Já ho jednou za půl roku chvatem povalím na zem a chvíli mu promlouvám do duše. Vysvětlím mu, že pokud on bude používat hlavu na trkání, já budu nucen požádat spřáteleného řezníka o návštěvu. Pak mu dlouze vyprávím, kdy mu zase přikoupím novou fešandu do stáda. On to pochopí, já z něj vstanu a jsme pak nejlepší kámoši. Chodí se mnou po pozemku u nohy jako pejsek a kolejdoucí z toho mají vánoce.

Jediný problém je v tom, že pokud mu vkročí na pastvinu kdokoliv ženského pohlaví je zle.

Leoš

Tak tohle je náš případ. Manžel si s beranem poradí, napřed mu vypráví, že ho povalí na zem, vyhrožuje mu týden a pokud si beran nedá říci, tak si manžel na beranovi zdřímne. A pak jsou kámoši. Já se v tomto období nemohu pohybovat ani za ohradou. Tak mě napadlo Leoši - nepomohlo by, kdybychom si společně s manželem na beranovi zdřímli oba dva ???? Myslím tím, zda by mě beran taky respektoval. Já ho sama nepovalím, na něho nemám.
Ludmila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, náš beran Valentýn asi dospěl ( necelé 2 roky ).Vloni na podzim už zplodil svá první jehňata a v období říje byl v pohodě.Ale letos ,asi tak od léta nikoho nepustí do ohrady.Bojím se ho já a teď už i manžel.Poradili nám zmáčknout mu při útoku ucho.Chvíli to účinkovalo, ale teď už nám zbývá jen, dát se na útěk.Nechce se nám proti němu používat násilí ,třeba ho tlouct holí, nebo tak něco.Máte někdo nějaký fígl, jak na něj ? Díky Eva S.

Myslím,že jsme na tom všichni stejně.Asi neexistuje metoda jak berana přemluvit,aby byl hodnej a sem tam se nepokusil trknout.Ti co jim stačí berana poválet po zemi a podobně,patřím sem i já,tak jsou docela v pohodě.Horší je když už je agresivita taková,že jde o zdraví,ale ono u dnešních drobečku o zdraví jde vždycky když se trefí.
Mám 130kg suffola a když ho povalím na záda tak tam chudák leží,nožky má nahoře a ani nemůže vstát,ale třeba jenom trucuje.Když jsem mu to udělal poprvé tak jsem mu šel po minutě pomoc,ale zjistil jsem,že to s hekáním dokáže i sám.Teď chci kupovat romaňáka a budu se modlit,aby byl ještě hodnější.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak tohle je náš případ. Manžel si s beranem poradí, napřed mu vypráví, že ho povalí na zem, vyhrožuje mu týden a pokud si beran nedá říci, tak si manžel na beranovi zdřímne. A pak jsou kámoši. Já se v tomto období nemohu pohybovat ani za ohradou. Tak mě napadlo Leoši - nepomohlo by, kdybychom si společně s manželem na beranovi zdřímli oba dva ???? Myslím tím, zda by mě beran taky respektoval. Já ho sama nepovalím, na něho nemám.
Ludmila

S tím zdřímnutím to zkuste a nezapomeňte pak vložit foto na moderku .

Ale nevím jestli to pomůže . Když jdu s manželkou na pastvinu, nikdy se nestalo, že by se ji pokoušel nabrat. Ale běda, když by tam byla sama.
Leoš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím,že jsme na tom všichni stejně.Asi neexistuje metoda jak berana přemluvit,aby byl hodnej a sem tam se nepokusil trknout.Ti co jim stačí berana poválet po zemi a podobně,patřím sem i já,tak jsou docela v pohodě.Horší je když už je agresivita taková,že jde o zdraví,ale ono u dnešních drobečku o zdraví jde vždycky když se trefí.
Mám 130kg suffola a když ho povalím na záda tak tam chudák leží,nožky má nahoře a ani nemůže vstát,ale třeba jenom trucuje.Když jsem mu to udělal poprvé tak jsem mu šel po minutě pomoc,ale zjistil jsem,že to s hekáním dokáže i sám.Teď chci kupovat romaňáka a budu se modlit,aby byl ještě hodnější.

No, vidíte. předtím jsme měli romanovky 1,2 a beran byl až na období řije, kdy si tak 5 zacouval, úplnej mazlík. Holky se nás docela bály, i když neměly důvod, ale beran přišel a mazlil se a mazil. I stříhání bylo o to jednodušší. Ovce jsme museli chytit, rychle ostříhat a pustit. S beranem to bylo úplně jiný - já jsem drbala zä ouškem a pod bradičkou a mamka stříhala. Taky to pak bylo na ovcích dost vidět - měli zuby, kdežto beran krásně pravidelné střihy.Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, vidíte. předtím jsme měli romanovky 1,2 a beran byl až na období řije, kdy si tak 5 zacouval, úplnej mazlík. Holky se nás docela bály, i když neměly důvod, ale beran přišel a mazlil se a mazil. I stříhání bylo o to jednodušší. Ovce jsme museli chytit, rychle ostříhat a pustit. S beranem to bylo úplně jiný - já jsem drbala zä ouškem a pod bradičkou a mamka stříhala. Taky to pak bylo na ovcích dost vidět - měli zuby, kdežto beran krásně pravidelné střihy.Zuzka F.

Já jsem berana ukřičela. Jednou vidím, že si to chystá k útoku, tak jsem se proti němu postavila a křičela na něj z plna hrdla, že jestli toho nenechá, tak půjde do salámu. Při tom jsem neuhnula ani ani o píď. Beran to pochopil a v předklonu se otočil a odešel na druhou stranu.
Rada: náš beran má celoročně koňskou ohlávku s uchycovacím kroužkem na bradě. I něžné stvoření si s ním dokáže poradit, pokud ho chytí za ohlávku a je to jednodušší ho povalit, než když není za co ho chytit.Obojek nedoporučuju, beran má tenedenci táhnout a dokážete to. Ale při manipulaci s kroužkem nemá tu sílu v hlavě a jde za vámi jak "beránek" . Taky máme tak 100 kg drobečka a ještě s rohama, ale zatím to zvládáme, i když to zkouší taky.
Evaux

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, vidíte. předtím jsme měli romanovky 1,2 a beran byl až na období řije, kdy si tak 5 zacouval, úplnej mazlík. Holky se nás docela bály, i když neměly důvod, ale beran přišel a mazlil se a mazil. I stříhání bylo o to jednodušší. Ovce jsme museli chytit, rychle ostříhat a pustit. S beranem to bylo úplně jiný - já jsem drbala zä ouškem a pod bradičkou a mamka stříhala. Taky to pak bylo na ovcích dost vidět - měli zuby, kdežto beran krásně pravidelné střihy.Zuzka F.

Záleží to si na každém jedinci- ale suffolka už bych nechtěla- my máme kříženky, takže je skoro jedno, co dovezu na připouštění- kdo chová suffolky čisté, je to horší. My jsme měli opačný problém- ženské snesl, max. se jim dvořil, ale chlapy by zabil. Až jednou- vklidu jsme spolu sbírali ořechy- jako normálně- a najednou rána jak prase, nechápala jsem, co se děje, přišpendlená na hnoji- a na nohu jsem se nepostavila. A Ferda výstražně čuměl- dostal po palici dobře mířenou dlažební kostkou- ale ani se neotřepal- jen nadutě odešel- já jsem strávila 2 týdny na berlích a kůže z berana ještě týž večer visela na plotě- z manžela pak vylezlo, že jeho nabral před 14 dny a málem se z pastvy nedoplazil. A nedlouho na to jsme se dověděli, že otec našeho baroše málem zabil svou majitelku, když se ho snažila dostat do chlívku- povalil ji na zem- a bil a bil- strávila hodně týdnů v nemocnici. Teď máme zlatíčko hodné (klepu na dřevo), snesou se dohromady s kozlem, každý si hledí svých ženských. A baroš je pěkný kanec- jedna jeho nevěsta v lednu porodila dvojčata, 3.října trojčata- a před třemi dny si to s ní zase celý den rozdával.....asi se mu mimořádně líbí- no je krásná, oxfordka. Judyna

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Záleží to si na každém jedinci- ale suffolka už bych nechtěla- my máme kříženky, takže je skoro jedno, co dovezu na připouštění- kdo chová suffolky čisté, je to horší. My jsme měli opačný problém- ženské snesl, max. se jim dvořil, ale chlapy by zabil. Až jednou- vklidu jsme spolu sbírali ořechy- jako normálně- a najednou rána jak prase, nechápala jsem, co se děje, přišpendlená na hnoji- a na nohu jsem se nepostavila. A Ferda výstražně čuměl- dostal po palici dobře mířenou dlažební kostkou- ale ani se neotřepal- jen nadutě odešel- já jsem strávila 2 týdny na berlích a kůže z berana ještě týž večer visela na plotě- z manžela pak vylezlo, že jeho nabral před 14 dny a málem se z pastvy nedoplazil. A nedlouho na to jsme se dověděli, že otec našeho baroše málem zabil svou majitelku, když se ho snažila dostat do chlívku- povalil ji na zem- a bil a bil- strávila hodně týdnů v nemocnici. Teď máme zlatíčko hodné (klepu na dřevo), snesou se dohromady s kozlem, každý si hledí svých ženských. A baroš je pěkný kanec- jedna jeho nevěsta v lednu porodila dvojčata, 3.října trojčata- a před třemi dny si to s ní zase celý den rozdával.....asi se mu mimořádně líbí- no je krásná, oxfordka. Judyna

No mě s teho začíná mrazit,už mě ten plemenný beran přešelpro 3 ovce takový mazec.Ta představa tolik peněz za berana,a pak ........Když to tak slyším.A to sem byla skoro na 100% rozhodnutá,že ho koupíme,už mě elán přechází.Má vůbec někdo hodného berana,staršího 3 let,jasně že mlaďoši sou hodnější.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No mě s teho začíná mrazit,už mě ten plemenný beran přešelpro 3 ovce takový mazec.Ta představa tolik peněz za berana,a pak ........Když to tak slyším.A to sem byla skoro na 100% rozhodnutá,že ho koupíme,už mě elán přechází.Má vůbec někdo hodného berana,staršího 3 let,jasně že mlaďoši sou hodnější.

Mám 4 letého kamerunského kolosa. Koupila jsem ho jako ročního, plemeného....a divokého. S lidma do té doby moc nepřišel do styku, nakládali ho dva chlapy a pěkně je procvičil.Měla jsem strach co bude doma, protože jsem na zvířata sama. Ovečka se ho hned ujala a on se jí držel. Holandský kozel, který je poloviční než on, mu dal najevo, že na dvoře velí on a beran to akceptuje doteď. Když jsem tam já, tak si beran udržuje určitou vzdálenost, někdy je i dost blízko, ale já ho nikdy nehladím, nekrmím ho z ruky , nechávám mu vždy únikový prostor a občas mu dám pohledem a držením těla najevo, že absolutní pánem dvora jsem já .....a pak kozel. Zatím mě to věří, ale až přestane, tak bude po mě, protože má děsnou páru. Vidím to, když ho chlap chytá na odčervování nebo očkování. Ale strašpytel není, protože v pohodě uhlídá před vetřelcema celou pastvinu, ví hned vždycky o všem. Jednou chtěl napadnout jorkšíry, kteří šly se mnou , musela jsem je vzít do náruče. Když je ovce nebo kozy v říji, tak je vidět, že mu to úplně přestává myslet, ale o to víc mu dávám najevo kdo je pánem. Musím podotknout, že jsem ho nikdy fyzicky netrestala. Takhle to praktikuju já, ale nevím jak dlouho to bude fungovat. (Doufám že pořád.) Tuto komunikaci se zvířaty pořád vylepšuju. Člověk se stále učí, řídím se citem. Hodně záleží na povaze konkrétního zvířete a na tom, jak byl vychovávaný lidma. Beránka, který je krotký a ochočený bych si nekoupila. Chovu zdar a odvahu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám 4 letého kamerunského kolosa. Koupila jsem ho jako ročního, plemeného....a divokého. S lidma do té doby moc nepřišel do styku, nakládali ho dva chlapy a pěkně je procvičil.Měla jsem strach co bude doma, protože jsem na zvířata sama. Ovečka se ho hned ujala a on se jí držel. Holandský kozel, který je poloviční než on, mu dal najevo, že na dvoře velí on a beran to akceptuje doteď. Když jsem tam já, tak si beran udržuje určitou vzdálenost, někdy je i dost blízko, ale já ho nikdy nehladím, nekrmím ho z ruky , nechávám mu vždy únikový prostor a občas mu dám pohledem a držením těla najevo, že absolutní pánem dvora jsem já .....a pak kozel. Zatím mě to věří, ale až přestane, tak bude po mě, protože má děsnou páru. Vidím to, když ho chlap chytá na odčervování nebo očkování. Ale strašpytel není, protože v pohodě uhlídá před vetřelcema celou pastvinu, ví hned vždycky o všem. Jednou chtěl napadnout jorkšíry, kteří šly se mnou , musela jsem je vzít do náruče. Když je ovce nebo kozy v říji, tak je vidět, že mu to úplně přestává myslet, ale o to víc mu dávám najevo kdo je pánem. Musím podotknout, že jsem ho nikdy fyzicky netrestala. Takhle to praktikuju já, ale nevím jak dlouho to bude fungovat. (Doufám že pořád.) Tuto komunikaci se zvířaty pořád vylepšuju. Člověk se stále učí, řídím se citem. Hodně záleží na povaze konkrétního zvířete a na tom, jak byl vychovávaný lidma. Beránka, který je krotký a ochočený bych si nekoupila. Chovu zdar a odvahu.

Tak mi včera měli příhodu s kozlem. Kozel není ochočený ,ale nechá si podrbat hlavu a předemnou divoce nezdrhá-chová se slušně,nicméně není ochočený jako kozy. Potřebovala jsem ho přidržet ,abych mu zkontrolovala paznehty .Manžel šel do boxu první a to neměl dělat ,kozel vyrazil proti dveřím a bylo po kontrolování. Manžel řval ,že ho zabije ,já k němu nesmím. Ráno byl kozel zase jako milius.
Já nevím ,jak to někdo dokáže ,že má třeba 20zvířat a všechno ochočený. Kozy jsou jasný -to jsou zlatíčka,ale kůzlata pokud nejsou na flašce ,tak jsou divočejší a skozlem se nebudu každý den mazlit ,to bych nevysmrádla ani do vánoc.
Napište vy kdo chodíte na aukce ,to musíte trénovat každý den?Díky .Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak mi včera měli příhodu s kozlem. Kozel není ochočený ,ale nechá si podrbat hlavu a předemnou divoce nezdrhá-chová se slušně,nicméně není ochočený jako kozy. Potřebovala jsem ho přidržet ,abych mu zkontrolovala paznehty .Manžel šel do boxu první a to neměl dělat ,kozel vyrazil proti dveřím a bylo po kontrolování. Manžel řval ,že ho zabije ,já k němu nesmím. Ráno byl kozel zase jako milius.
Já nevím ,jak to někdo dokáže ,že má třeba 20zvířat a všechno ochočený. Kozy jsou jasný -to jsou zlatíčka,ale kůzlata pokud nejsou na flašce ,tak jsou divočejší a skozlem se nebudu každý den mazlit ,to bych nevysmrádla ani do vánoc.
Napište vy kdo chodíte na aukce ,to musíte trénovat každý den?Díky .Renata

No s půlročním kozlíkem je asi dost jiná práce než s čtyřletým nakrklým capem. A na aukcích někdo má zvířata ochočené a hezky chodí na vodítku , jiní je mají zas neumyté vyděšené poprvé vytažené z tmavého chlívku - a ti teda na vodítku ukázněně nechodí.
A o tom, jak to lidi dělají, že jich mají třeba 20 a všechny ochočený? Nad tím jsem taky dlouho přemýšlela. Došla jsem k tomu, že:
1. Nedají jim žádnou příležitost, aby rozvinuli svou kozí povahu. Koza, která se neumí pást, nic venku nesežere. Jen čumí. Tím pádem ji nemusíte nikde honit a ona se vás nemusí bát.
2. Od začátku je krmí a podstrojují jim, (i kůzlátkům a kozlovi), takže ti k nim chodí kvůli jídlu.
3. Všechno, co má "blbou povahu" jde do mrazáku nebo se prodá.
4. Co má rohy se odrohuje nebo zabije.
5. Pokud nelze udělat tato opatření a chovatel zvíře nutně potřebuje, tak ho zavře do tmavého chlívka a vy ho neuvidíte.
A je to.
U nás to máme tak, že co se dojí, to je krotké a dá se rovnou lapit nebo se k tomu dá aspoň přiblížit a briskně lapit pak. Co se nedojí, je plaché, ale za zády se nám to drze směje do očí. Kůzlata jsou splašené, plaché a chytit se dají jen s velkou dávkou invence a s dobrými nervy. Prvničky přijdou na dojení (na jméno), ale jinak se chytají blbě (ale jde to).
Lenka ze Dvora

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No s půlročním kozlíkem je asi dost jiná práce než s čtyřletým nakrklým capem. A na aukcích někdo má zvířata ochočené a hezky chodí na vodítku , jiní je mají zas neumyté vyděšené poprvé vytažené z tmavého chlívku - a ti teda na vodítku ukázněně nechodí.
A o tom, jak to lidi dělají, že jich mají třeba 20 a všechny ochočený? Nad tím jsem taky dlouho přemýšlela. Došla jsem k tomu, že:
1. Nedají jim žádnou příležitost, aby rozvinuli svou kozí povahu. Koza, která se neumí pást, nic venku nesežere. Jen čumí. Tím pádem ji nemusíte nikde honit a ona se vás nemusí bát.
2. Od začátku je krmí a podstrojují jim, (i kůzlátkům a kozlovi), takže ti k nim chodí kvůli jídlu.
3. Všechno, co má "blbou povahu" jde do mrazáku nebo se prodá.
4. Co má rohy se odrohuje nebo zabije.
5. Pokud nelze udělat tato opatření a chovatel zvíře nutně potřebuje, tak ho zavře do tmavého chlívka a vy ho neuvidíte.
A je to.
U nás to máme tak, že co se dojí, to je krotké a dá se rovnou lapit nebo se k tomu dá aspoň přiblížit a briskně lapit pak. Co se nedojí, je plaché, ale za zády se nám to drze směje do očí. Kůzlata jsou splašené, plaché a chytit se dají jen s velkou dávkou invence a s dobrými nervy. Prvničky přijdou na dojení (na jméno), ale jinak se chytají blbě (ale jde to).
Lenka ze Dvora

Já jsem letos měla koncem srpna 9 únorových kozlíků. Celou dobu byli venku v malém výběhu, během dne šli vždy po dobu dojení do velkého výběhu, kde se mohli pást. Ta tráva tam byla. Běhali a žili si po svém. Když jsem je šla krmit jádrem nebo nesla přikrm do jeslí, tak stáli na opačné straně výběhu. Posledního srpna se 5 kozlíků poslalo do nebíčka, a pro 4 začla škola. První den dostali obojky, a pět dní se 2x denně s každým kozlíkem obešel výběh. U toho se mu pěkně domlouvalo. Na aukci chodili jak pejsci. Já dokonce používám stejné příkazy, stůj, zůstaň, pojď. Jasně, že tomu nerozumí, ale reagují bez problémů.Hlavní je na ně mluvit. Klidné ,nevystrašené zvíře, vychovávané ve stádu, a hlavně pořád venku, není problém naučit chodit a poslouchat. V tyto dny přiděluji teprve jméno, vždy pasuje na linii. Kozenky ochočuji až je dávám do boxu na porod. Jsou ve stádě, ani je nevolám jménem, ony ví, kam mají chodit, kde je jejich místo. Až začínám dojit, zvykne si, na zavolání přijde.. Hlavně si musí najít místo ve stádě, drží se u matky a tak nemusím nic s ní dělat. Co jsem prodávala kozenky, nikdo s nimi neměl problém. Když si přivezu nového kozla domů, tak se ho snažím nejdříve zvyknout na moji osobu. Chodím s ním, mluvím na něj, ukazuji mu za plotem stádo. Den nebo dva má na zvyknoutí, potom jde do stáda. Zatím nebyl problém. Až letos se mi nedaří. Koupila jsem kozlíka z tmavého chlívku, neuměl se pást, byl zvyklý na buchty. Dodnes se bojí ke mně přijít, když s ním chodím, tak je celý vystrašený. Dostal malý harém kozenek, tak s nimi je spokojený. Protože je to takový trdlo, dostal jméno Oskar Všetička. Takže, koza, která je chovaná v pohodě v dobře oplocené ohradě a hlavně ve stádě, chodí k ní pořád jen jeden chovatel, nedělá problémy. Co je to blbá povaha? Některé kozy jsou vůdčí typ, nedát jim možnost šikanovat stádo. Odrohování je problém, rohaté kozy musí být ve stádě kvůli hermafroditismu, já rohy dávám pryč, na chování koz to není poznat. Kůzlata vůbec neochočuji, oddělení od matek na noc se během dvou dnů naučí. Jinak běhají se stádem. Považuji kozu za velmi klidné a hodné zvíře. Hlavní jsou ohrady a vysoké plotky a pořádné závory, a zavírat !!!! Jarmila - kozí farma ROZINKA

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem letos měla koncem srpna 9 únorových kozlíků. Celou dobu byli venku v malém výběhu, během dne šli vždy po dobu dojení do velkého výběhu, kde se mohli pást. Ta tráva tam byla. Běhali a žili si po svém. Když jsem je šla krmit jádrem nebo nesla přikrm do jeslí, tak stáli na opačné straně výběhu. Posledního srpna se 5 kozlíků poslalo do nebíčka, a pro 4 začla škola. První den dostali obojky, a pět dní se 2x denně s každým kozlíkem obešel výběh. U toho se mu pěkně domlouvalo. Na aukci chodili jak pejsci. Já dokonce používám stejné příkazy, stůj, zůstaň, pojď. Jasně, že tomu nerozumí, ale reagují bez problémů.Hlavní je na ně mluvit. Klidné ,nevystrašené zvíře, vychovávané ve stádu, a hlavně pořád venku, není problém naučit chodit a poslouchat. V tyto dny přiděluji teprve jméno, vždy pasuje na linii. Kozenky ochočuji až je dávám do boxu na porod. Jsou ve stádě, ani je nevolám jménem, ony ví, kam mají chodit, kde je jejich místo. Až začínám dojit, zvykne si, na zavolání přijde.. Hlavně si musí najít místo ve stádě, drží se u matky a tak nemusím nic s ní dělat. Co jsem prodávala kozenky, nikdo s nimi neměl problém. Když si přivezu nového kozla domů, tak se ho snažím nejdříve zvyknout na moji osobu. Chodím s ním, mluvím na něj, ukazuji mu za plotem stádo. Den nebo dva má na zvyknoutí, potom jde do stáda. Zatím nebyl problém. Až letos se mi nedaří. Koupila jsem kozlíka z tmavého chlívku, neuměl se pást, byl zvyklý na buchty. Dodnes se bojí ke mně přijít, když s ním chodím, tak je celý vystrašený. Dostal malý harém kozenek, tak s nimi je spokojený. Protože je to takový trdlo, dostal jméno Oskar Všetička. Takže, koza, která je chovaná v pohodě v dobře oplocené ohradě a hlavně ve stádě, chodí k ní pořád jen jeden chovatel, nedělá problémy. Co je to blbá povaha? Některé kozy jsou vůdčí typ, nedát jim možnost šikanovat stádo. Odrohování je problém, rohaté kozy musí být ve stádě kvůli hermafroditismu, já rohy dávám pryč, na chování koz to není poznat. Kůzlata vůbec neochočuji, oddělení od matek na noc se během dvou dnů naučí. Jinak běhají se stádem. Považuji kozu za velmi klidné a hodné zvíře. Hlavní jsou ohrady a vysoké plotky a pořádné závory, a zavírat !!!! Jarmila - kozí farma ROZINKA

Mám kozy i ovce. Ovcím ve srovnání s kozama jako kdyby chybělo půl mozku. Jsou opravdu o hodně hloupější. Kozy vždycky, když si člověk myslí, že už je pohoda a zvířata má zmáknutý, tak ho obrovsky překvapí. Ve vymýšlení neplech nemají konkurenci. Je to zvířecí elita Takže i mezi kozlem a beranem je velký rozdíl. Kozel myslí a většinou se s ním dá domluvit. Beran je stroj s několika málo funkcema, bohužel ho v chovu potřebujem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Usměrňujeme těžko , máme dvouletého 120 kg drobečka a v podstatě spolu vycházíme. Já ho jednou za půl roku chvatem povalím na zem a chvíli mu promlouvám do duše. Vysvětlím mu, že pokud on bude používat hlavu na trkání, já budu nucen požádat spřáteleného řezníka o návštěvu. Pak mu dlouze vyprávím, kdy mu zase přikoupím novou fešandu do stáda. On to pochopí, já z něj vstanu a jsme pak nejlepší kámoši. Chodí se mnou po pozemku u nohy jako pejsek a kolejdoucí z toho mají vánoce.

Jediný problém je v tom, že pokud mu vkročí na pastvinu kdokoliv ženského pohlaví je zle.

Leoš

Dobrý den,

v několika příspěvcích jsem se dočetla, že berani útočí hlavně na ženské - vysvětlil by mi někdo, proč tomu tak je? Moc děkuju.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,

v několika příspěvcích jsem se dočetla, že berani útočí hlavně na ženské - vysvětlil by mi někdo, proč tomu tak je? Moc děkuju.

Řekla bych, že si jí chtějí podrobit a ví, že je nepřepere. Na chlapa si nedovolí, protože vědí, že by je přepral a tudíž se nechtějí pouštět do předem prohraného boje. Toť aspoň moje teorie. Pokud to umí někdo vysvětlit lépe, ráda se přiučím.Zuzka F.