Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.253.239
Každý rok suším ovečkám na zimu jeřabiny. Jsou bezva i proti průjmu. Letos jsem objevila jeřabiny červené, ale mají jinak zoubkované listy. Prý jedny jsou jedlé a druhé nejedlé, resp. taky jsou jedlé, ale trpké. Dále jsem našla jeřabiny , ale jsou černé.
Můžete mi , prosím,poradit, které jsou pro přežvýkavce nejchutnější a zda se mohou podávat i ty černé ??? A hlavně potřebuji polopatický návod jak rozeznat podle listu červené chutné jeřabiny. Děkuji
Ludmila
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.113
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Každý rok suším ovečkám na zimu jeřabiny. Jsou bezva i proti průjmu. Letos jsem objevila jeřabiny červené, ale mají jinak zoubkované listy. Prý jedny jsou jedlé a druhé nejedlé, resp. taky jsou jedlé, ale trpké. Dále jsem našla jeřabiny , ale jsou černé.
Můžete mi , prosím,poradit, které jsou pro přežvýkavce nejchutnější a zda se mohou podávat i ty černé ??? A hlavně potřebuji polopatický návod jak rozeznat podle listu červené chutné jeřabiny. Děkuji
Ludmila
tohle chce JIŘINKU!
Honza mčf
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
tohle chce JIŘINKU!
Honza mčf
áááá - Honza se nám právě vrátil z Baham - jakpak bylo ![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
?
Ludmilko, pro vás jsem zkopírovala tohle :
Odrůda ´Moravská sladkoplodá´
Tato odrůda jeřábu obecného se v minulosti vysazovala jen v některých oblastech severní Moravy. Většinou bývala součástí alejí, parkových úprav a ozdobou veřejných prostranství.
Svými biologickými vlastnostmi patří mezi průkopnické dřeviny, roste tedy tam, kde se jiné jen těžko uchytí. Jeřáb obecný dorůstá až do výšky sedm metrů a dožívá se padesáti až osmdesáti let. Nejcennější jsou jeho plody - jeřabiny. Průměrná úroda z dvacetiletého stromu se pohybuje kolem třiceti kilogramů. Plody jsou středně velké, oranžové až červené malvičky s vysokým obsahem vitaminu C, které se hodí jak k přímé konzumaci, tak na přípravu kompotů, likérů, sirupů, džemů, želé i na sušení. V teplejších polohách se sklízejí koncem srpna, ve vyšších lokalitách od poloviny září do října. Spolehlivým znakem zralosti jsou stopky. Čím je stopka červenější, tím jsou malvičky zralejší. Zásadně by se měly jeřabiny sbírat ještě před příchodem mrazů.
Jestli se jedná o divokou nebo sladkoplodou formu jeřábu poznáme podle ozubení listů. Sladkoplodý jeřáb má pilovitý okraj jen do poloviny listu, zatímco přírodní forma jeřábu má zoubky po celém obvodu listové čepele.
Důležitým znakem vhodnosti ke konzumaci je také chuť dozrálých bobulí. Odrůda s nahořklými plody se ke konzumaci příliš nehodí, i když její využití není vyloučené.
Jeřáb na získání podnoží rozmnožujeme semeny, sladkoplodé odrůdy štěpováním a očkováním na semenáč jeřábu obecného nebo sladkoplodého. Na semena sbíráme jen plně vybarvené plody, jejichž dužnina lze lehce rozmačkat. Plody necháme vykvasit a semena propláchneme vodou. Sejeme hned po sběru nebo stratifikujeme při teplotě blízké bodu mrazu a vyséváme na jaře. Zajímavý je způsob ošetření semen, při kterém se plody krmí drůbež a získaný trus se vysévá společně s nestrávenými semeny.
Semenáčky dosáhnou v prvním roce výšku až osmdesát centimetrů. Přeškolkováním na vzdálenost dvacet pět až třicet centimetrů získáme ve druhém roce podnože na štěpování sladkoplodých odrůd. V létě očkujeme na spící očko blízko u země, na jaře štěpujeme kopulací nebo na kozí nožku. Autovegetativní rozmnožování nebývá úspěšné.
Sazenice vysazujeme jednotlivě nebo do sponu 5 x 5 m. Výchovný řez začínáme na jaře po výsadbě na pět až šest hlavních větví. Prosvětlovací řez stromů provádíme zhruba každý třetí rok. Pokud odstraníme silnější větev, musíme řeznou ránu dobře ošetřit, protože větší rány se špatně hojí.
Jeřáb není náročný na půdu ani klima. Protože má největší část kořenů v hloubce pouze třicet až čtyřicet centimetrů, v době sucha trpí nedostatkem vody a potřebuje zálivku. Jeřáb sladkoplodý ve tvaru polokmene, čtvrtkmene nebo jako zákrsek by neměl chybět v žádné horské nebo podhorské obci, v sadech, kolem chat ani na veřejných prostranstvích.
M. LACKO
Já k tomu dodávám - kozám jeřabiny nevadí v jakémkoliv stavu a v jakémkoliv množství - OVĚŘENO !!! Lidi jsou cimfrlíni, takže by to s množstvím jeřabin zasyrova neměli přehánět. Kdo by se chtěl jeřabinami léčit - lékovou formou je macerát - jeřabiny rozmělníme a necháme louhovat ve studené vodě přes noc a popíjí se ta vymacerovaná tekutina na regulaci stolice - průjmu i zácpy, při dně a revmatismu pro svůj močopudný účinek a taky je to dobré při zánětech horních cest dýchacích.
Howgh
Jiřina
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
áááá - Honza se nám právě vrátil z Baham - jakpak bylo ![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
?
Ludmilko, pro vás jsem zkopírovala tohle :
Odrůda ´Moravská sladkoplodá´
Tato odrůda jeřábu obecného se v minulosti vysazovala jen v některých oblastech severní Moravy. Většinou bývala součástí alejí, parkových úprav a ozdobou veřejných prostranství.
Svými biologickými vlastnostmi patří mezi průkopnické dřeviny, roste tedy tam, kde se jiné jen těžko uchytí. Jeřáb obecný dorůstá až do výšky sedm metrů a dožívá se padesáti až osmdesáti let. Nejcennější jsou jeho plody - jeřabiny. Průměrná úroda z dvacetiletého stromu se pohybuje kolem třiceti kilogramů. Plody jsou středně velké, oranžové až červené malvičky s vysokým obsahem vitaminu C, které se hodí jak k přímé konzumaci, tak na přípravu kompotů, likérů, sirupů, džemů, želé i na sušení. V teplejších polohách se sklízejí koncem srpna, ve vyšších lokalitách od poloviny září do října. Spolehlivým znakem zralosti jsou stopky. Čím je stopka červenější, tím jsou malvičky zralejší. Zásadně by se měly jeřabiny sbírat ještě před příchodem mrazů.
Jestli se jedná o divokou nebo sladkoplodou formu jeřábu poznáme podle ozubení listů. Sladkoplodý jeřáb má pilovitý okraj jen do poloviny listu, zatímco přírodní forma jeřábu má zoubky po celém obvodu listové čepele.
Důležitým znakem vhodnosti ke konzumaci je také chuť dozrálých bobulí. Odrůda s nahořklými plody se ke konzumaci příliš nehodí, i když její využití není vyloučené.
Jeřáb na získání podnoží rozmnožujeme semeny, sladkoplodé odrůdy štěpováním a očkováním na semenáč jeřábu obecného nebo sladkoplodého. Na semena sbíráme jen plně vybarvené plody, jejichž dužnina lze lehce rozmačkat. Plody necháme vykvasit a semena propláchneme vodou. Sejeme hned po sběru nebo stratifikujeme při teplotě blízké bodu mrazu a vyséváme na jaře. Zajímavý je způsob ošetření semen, při kterém se plody krmí drůbež a získaný trus se vysévá společně s nestrávenými semeny.
Semenáčky dosáhnou v prvním roce výšku až osmdesát centimetrů. Přeškolkováním na vzdálenost dvacet pět až třicet centimetrů získáme ve druhém roce podnože na štěpování sladkoplodých odrůd. V létě očkujeme na spící očko blízko u země, na jaře štěpujeme kopulací nebo na kozí nožku. Autovegetativní rozmnožování nebývá úspěšné.
Sazenice vysazujeme jednotlivě nebo do sponu 5 x 5 m. Výchovný řez začínáme na jaře po výsadbě na pět až šest hlavních větví. Prosvětlovací řez stromů provádíme zhruba každý třetí rok. Pokud odstraníme silnější větev, musíme řeznou ránu dobře ošetřit, protože větší rány se špatně hojí.
Jeřáb není náročný na půdu ani klima. Protože má největší část kořenů v hloubce pouze třicet až čtyřicet centimetrů, v době sucha trpí nedostatkem vody a potřebuje zálivku. Jeřáb sladkoplodý ve tvaru polokmene, čtvrtkmene nebo jako zákrsek by neměl chybět v žádné horské nebo podhorské obci, v sadech, kolem chat ani na veřejných prostranstvích.
M. LACKO
Já k tomu dodávám - kozám jeřabiny nevadí v jakémkoliv stavu a v jakémkoliv množství - OVĚŘENO !!! Lidi jsou cimfrlíni, takže by to s množstvím jeřabin zasyrova neměli přehánět. Kdo by se chtěl jeřabinami léčit - lékovou formou je macerát - jeřabiny rozmělníme a necháme louhovat ve studené vodě přes noc a popíjí se ta vymacerovaná tekutina na regulaci stolice - průjmu i zácpy, při dně a revmatismu pro svůj močopudný účinek a taky je to dobré při zánětech horních cest dýchacích.
Howgh
Jiřina
Jo ještě jsem zazdila ty černé jeřabiny - odborně temnoplodec či aronie. Samozřejmě i to kozy můžou. Páč je to dřevina šlechtěná, tak těch vitamínů a vymožeností obsahuje docela dost a navíc je pro lidi lákavější na chuť. Kozy si jak známo potrpí zvlášť na chuť hořkou a trpkou, takže pro ně to výhoda nebude - ale určitě jim to bude chutnati s kůrou a listím a málem kořenama, když to poroste sousedovi na zahradě jako opečovávaná solitera - známe to ![]()
![]()
![]()
Jiřina
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.6.103
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jo ještě jsem zazdila ty černé jeřabiny - odborně temnoplodec či aronie. Samozřejmě i to kozy můžou. Páč je to dřevina šlechtěná, tak těch vitamínů a vymožeností obsahuje docela dost a navíc je pro lidi lákavější na chuť. Kozy si jak známo potrpí zvlášť na chuť hořkou a trpkou, takže pro ně to výhoda nebude - ale určitě jim to bude chutnati s kůrou a listím a málem kořenama, když to poroste sousedovi na zahradě jako opečovávaná solitera - známe to ![]()
![]()
![]()
Jiřina
Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti,měla jsem ve výběhu pro kozy jak sladkoplodý jeřáb,tak aronii.Naivně jsem si myslela,že pletivo okolo kmenu oba stromky ochrání,sladkoplodý nevydržel ani den a aronie vydržela o něco déle,protože oplocení bylo pevnější,oba druhy jim velice chutnají.V době ,kdy jsem ještě neměla kozy a aronie se krásně rozrůstala (sušila jsem si jí do směsi bylinkových čajů) jela kolem dívka na koni,ten si to namířil přímo k aronii,taky mu moc chutnala a dívka měla co dělat,aby koně odvedla![]()
Roklanka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.113
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti,měla jsem ve výběhu pro kozy jak sladkoplodý jeřáb,tak aronii.Naivně jsem si myslela,že pletivo okolo kmenu oba stromky ochrání,sladkoplodý nevydržel ani den a aronie vydržela o něco déle,protože oplocení bylo pevnější,oba druhy jim velice chutnají.V době ,kdy jsem ještě neměla kozy a aronie se krásně rozrůstala (sušila jsem si jí do směsi bylinkových čajů) jela kolem dívka na koni,ten si to namířil přímo k aronii,taky mu moc chutnala a dívka měla co dělat,aby koně odvedla![]()
Roklanka
Jiřinko Bahamy? to se maže na chleba nebo to je nemoc?![]()
![]()
![]()
honza mčf
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jiřinko Bahamy? to se maže na chleba nebo to je nemoc?![]()
![]()
![]()
honza mčf
Né - tam utíkají chovatelé drůbeže a producenti domácích artiklů, když už je nebaví sbírat v podestýlce pod zvířatama a na záhoně mezi šnitlíkem prachy ![]()
![]()
Jiřina
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.253.239
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti,měla jsem ve výběhu pro kozy jak sladkoplodý jeřáb,tak aronii.Naivně jsem si myslela,že pletivo okolo kmenu oba stromky ochrání,sladkoplodý nevydržel ani den a aronie vydržela o něco déle,protože oplocení bylo pevnější,oba druhy jim velice chutnají.V době ,kdy jsem ještě neměla kozy a aronie se krásně rozrůstala (sušila jsem si jí do směsi bylinkových čajů) jela kolem dívka na koni,ten si to namířil přímo k aronii,taky mu moc chutnala a dívka měla co dělat,aby koně odvedla![]()
Roklanka
Děkuji za odpovědi - Jiřinko, další Váš příspěvek putoval do složky - BOŽÍ LÉKÁRNA, co já tam mám už uložených vědomostí od Vás!!!!! Bylo by lepší to uložit v hlavě, ale nějak tam mám málo místa či co a nebo jsou mozkové závity již opotřebovány.
Ludmila
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.113
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Né - tam utíkají chovatelé drůbeže a producenti domácích artiklů, když už je nebaví sbírat v podestýlce pod zvířatama a na záhoně mezi šnitlíkem prachy ![]()
![]()
Jiřina
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Honza mčf
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji za odpovědi - Jiřinko, další Váš příspěvek putoval do složky - BOŽÍ LÉKÁRNA, co já tam mám už uložených vědomostí od Vás!!!!! Bylo by lepší to uložit v hlavě, ale nějak tam mám málo místa či co a nebo jsou mozkové závity již opotřebovány.
Ludmila
Jéje, Ludmilko, to jste mě překvapila - nestydím se říct přímo dojala
Ale to víte, že je lepší si to napsat - co je psáno, to je jednou dáno a basta. Jak myslíte, že vznikaly herbáře - prostě si tam lidi bylinku vylisovali nebo nakreslili a pak k ní připisovali, k čemu a jak se používá. A my dneska, když máme štěstí, si takové zápisy po desetiletích i stoletích můžeme přečíst - vysmát se jim, nebo je naopak použít a překvapit se, jak na každou štrapác roste v té Boží zahrádce nějaké kvítečko.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.51.238
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jéje, Ludmilko, to jste mě překvapila - nestydím se říct přímo dojala
Ale to víte, že je lepší si to napsat - co je psáno, to je jednou dáno a basta. Jak myslíte, že vznikaly herbáře - prostě si tam lidi bylinku vylisovali nebo nakreslili a pak k ní připisovali, k čemu a jak se používá. A my dneska, když máme štěstí, si takové zápisy po desetiletích i stoletích můžeme přečíst - vysmát se jim, nebo je naopak použít a překvapit se, jak na každou štrapác roste v té Boží zahrádce nějaké kvítečko.
Jiřina
Mohou se dávat jeřabiny i ovcím kamerunským
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mohou se dávat jeřabiny i ovcím kamerunským
Proč ne
?
Jiřina