Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 09:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Každý rok suším ovečkám na zimu jeřabiny. Jsou bezva i proti průjmu. Letos jsem objevila jeřabiny červené, ale mají jinak zoubkované listy. Prý jedny jsou jedlé a druhé nejedlé, resp. taky jsou jedlé, ale trpké. Dále jsem našla jeřabiny , ale jsou černé.
Můžete mi , prosím,poradit, které jsou pro přežvýkavce nejchutnější a zda se mohou podávat i ty černé ??? A hlavně potřebuji polopatický návod jak rozeznat podle listu červené chutné jeřabiny. Děkuji
Ludmila

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 09:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.113

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každý rok suším ovečkám na zimu jeřabiny. Jsou bezva i proti průjmu. Letos jsem objevila jeřabiny červené, ale mají jinak zoubkované listy. Prý jedny jsou jedlé a druhé nejedlé, resp. taky jsou jedlé, ale trpké. Dále jsem našla jeřabiny , ale jsou černé.
Můžete mi , prosím,poradit, které jsou pro přežvýkavce nejchutnější a zda se mohou podávat i ty černé ??? A hlavně potřebuji polopatický návod jak rozeznat podle listu červené chutné jeřabiny. Děkuji
Ludmila

tohle chce JIŘINKU! Honza mčf

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 09:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tohle chce JIŘINKU! Honza mčf

áááá - Honza se nám právě vrátil z Baham - jakpak bylo ?
Ludmilko, pro vás jsem zkopírovala tohle :
Odrůda ´Moravská sladkoplodá´
Tato odrůda jeřábu obecného se v minulosti vysazovala jen v některých oblastech severní Moravy. Většinou bývala součástí alejí, parkových úprav a ozdobou veřejných prostranství.

Svými biologickými vlastnostmi patří mezi průkopnické dřeviny, roste tedy tam, kde se jiné jen těžko uchytí. Jeřáb obecný dorůstá až do výšky sedm metrů a dožívá se padesáti až osmdesáti let. Nejcennější jsou jeho plody - jeřabiny. Průměrná úroda z dvacetiletého stromu se pohybuje kolem třiceti kilogramů. Plody jsou středně velké, oranžové až červené malvičky s vysokým obsahem vitaminu C, které se hodí jak k přímé konzumaci, tak na přípravu kompotů, likérů, sirupů, džemů, želé i na sušení. V teplejších polohách se sklízejí koncem srpna, ve vyšších lokalitách od poloviny září do října. Spolehlivým znakem zralosti jsou stopky. Čím je stopka červenější, tím jsou malvičky zralejší. Zásadně by se měly jeřabiny sbírat ještě před příchodem mrazů.

Jestli se jedná o divokou nebo sladkoplodou formu jeřábu poznáme podle ozubení listů. Sladkoplodý jeřáb má pilovitý okraj jen do poloviny listu, zatímco přírodní forma jeřábu má zoubky po celém obvodu listové čepele.

Důležitým znakem vhodnosti ke konzumaci je také chuť dozrálých bobulí. Odrůda s nahořklými plody se ke konzumaci příliš nehodí, i když její využití není vyloučené.
Jeřáb na získání podnoží rozmnožujeme semeny, sladkoplodé odrůdy štěpováním a očkováním na semenáč jeřábu obecného nebo sladkoplodého. Na semena sbíráme jen plně vybarvené plody, jejichž dužnina lze lehce rozmačkat. Plody necháme vykvasit a semena propláchneme vodou. Sejeme hned po sběru nebo stratifikujeme při teplotě blízké bodu mrazu a vyséváme na jaře. Zajímavý je způsob ošetření semen, při kterém se plody krmí drůbež a získaný trus se vysévá společně s nestrávenými semeny.
Semenáčky dosáhnou v prvním roce výšku až osmdesát centimetrů. Přeškolkováním na vzdálenost dvacet pět až třicet centimetrů získáme ve druhém roce podnože na štěpování sladkoplodých odrůd. V létě očkujeme na spící očko blízko u země, na jaře štěpujeme kopulací nebo na kozí nožku. Autovegetativní rozmnožování nebývá úspěšné.
Sazenice vysazujeme jednotlivě nebo do sponu 5 x 5 m. Výchovný řez začínáme na jaře po výsadbě na pět až šest hlavních větví. Prosvětlovací řez stromů provádíme zhruba každý třetí rok. Pokud odstraníme silnější větev, musíme řeznou ránu dobře ošetřit, protože větší rány se špatně hojí.
Jeřáb není náročný na půdu ani klima. Protože má největší část kořenů v hloubce pouze třicet až čtyřicet centimetrů, v době sucha trpí nedostatkem vody a potřebuje zálivku. Jeřáb sladkoplodý ve tvaru polokmene, čtvrtkmene nebo jako zákrsek by neměl chybět v žádné horské nebo podhorské obci, v sadech, kolem chat ani na veřejných prostranstvích.

M. LACKO


Já k tomu dodávám - kozám jeřabiny nevadí v jakémkoliv stavu a v jakémkoliv množství - OVĚŘENO !!! Lidi jsou cimfrlíni, takže by to s množstvím jeřabin zasyrova neměli přehánět. Kdo by se chtěl jeřabinami léčit - lékovou formou je macerát - jeřabiny rozmělníme a necháme louhovat ve studené vodě přes noc a popíjí se ta vymacerovaná tekutina na regulaci stolice - průjmu i zácpy, při dně a revmatismu pro svůj močopudný účinek a taky je to dobré při zánětech horních cest dýchacích.
Howgh
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 09:46
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
áááá - Honza se nám právě vrátil z Baham - jakpak bylo ?
Ludmilko, pro vás jsem zkopírovala tohle :
Odrůda ´Moravská sladkoplodá´
Tato odrůda jeřábu obecného se v minulosti vysazovala jen v některých oblastech severní Moravy. Většinou bývala součástí alejí, parkových úprav a ozdobou veřejných prostranství.

Svými biologickými vlastnostmi patří mezi průkopnické dřeviny, roste tedy tam, kde se jiné jen těžko uchytí. Jeřáb obecný dorůstá až do výšky sedm metrů a dožívá se padesáti až osmdesáti let. Nejcennější jsou jeho plody - jeřabiny. Průměrná úroda z dvacetiletého stromu se pohybuje kolem třiceti kilogramů. Plody jsou středně velké, oranžové až červené malvičky s vysokým obsahem vitaminu C, které se hodí jak k přímé konzumaci, tak na přípravu kompotů, likérů, sirupů, džemů, želé i na sušení. V teplejších polohách se sklízejí koncem srpna, ve vyšších lokalitách od poloviny září do října. Spolehlivým znakem zralosti jsou stopky. Čím je stopka červenější, tím jsou malvičky zralejší. Zásadně by se měly jeřabiny sbírat ještě před příchodem mrazů.

Jestli se jedná o divokou nebo sladkoplodou formu jeřábu poznáme podle ozubení listů. Sladkoplodý jeřáb má pilovitý okraj jen do poloviny listu, zatímco přírodní forma jeřábu má zoubky po celém obvodu listové čepele.

Důležitým znakem vhodnosti ke konzumaci je také chuť dozrálých bobulí. Odrůda s nahořklými plody se ke konzumaci příliš nehodí, i když její využití není vyloučené.
Jeřáb na získání podnoží rozmnožujeme semeny, sladkoplodé odrůdy štěpováním a očkováním na semenáč jeřábu obecného nebo sladkoplodého. Na semena sbíráme jen plně vybarvené plody, jejichž dužnina lze lehce rozmačkat. Plody necháme vykvasit a semena propláchneme vodou. Sejeme hned po sběru nebo stratifikujeme při teplotě blízké bodu mrazu a vyséváme na jaře. Zajímavý je způsob ošetření semen, při kterém se plody krmí drůbež a získaný trus se vysévá společně s nestrávenými semeny.
Semenáčky dosáhnou v prvním roce výšku až osmdesát centimetrů. Přeškolkováním na vzdálenost dvacet pět až třicet centimetrů získáme ve druhém roce podnože na štěpování sladkoplodých odrůd. V létě očkujeme na spící očko blízko u země, na jaře štěpujeme kopulací nebo na kozí nožku. Autovegetativní rozmnožování nebývá úspěšné.
Sazenice vysazujeme jednotlivě nebo do sponu 5 x 5 m. Výchovný řez začínáme na jaře po výsadbě na pět až šest hlavních větví. Prosvětlovací řez stromů provádíme zhruba každý třetí rok. Pokud odstraníme silnější větev, musíme řeznou ránu dobře ošetřit, protože větší rány se špatně hojí.
Jeřáb není náročný na půdu ani klima. Protože má největší část kořenů v hloubce pouze třicet až čtyřicet centimetrů, v době sucha trpí nedostatkem vody a potřebuje zálivku. Jeřáb sladkoplodý ve tvaru polokmene, čtvrtkmene nebo jako zákrsek by neměl chybět v žádné horské nebo podhorské obci, v sadech, kolem chat ani na veřejných prostranstvích.

M. LACKO


Já k tomu dodávám - kozám jeřabiny nevadí v jakémkoliv stavu a v jakémkoliv množství - OVĚŘENO !!! Lidi jsou cimfrlíni, takže by to s množstvím jeřabin zasyrova neměli přehánět. Kdo by se chtěl jeřabinami léčit - lékovou formou je macerát - jeřabiny rozmělníme a necháme louhovat ve studené vodě přes noc a popíjí se ta vymacerovaná tekutina na regulaci stolice - průjmu i zácpy, při dně a revmatismu pro svůj močopudný účinek a taky je to dobré při zánětech horních cest dýchacích.
Howgh
Jiřina

Jo ještě jsem zazdila ty černé jeřabiny - odborně temnoplodec či aronie. Samozřejmě i to kozy můžou. Páč je to dřevina šlechtěná, tak těch vitamínů a vymožeností obsahuje docela dost a navíc je pro lidi lákavější na chuť. Kozy si jak známo potrpí zvlášť na chuť hořkou a trpkou, takže pro ně to výhoda nebude - ale určitě jim to bude chutnati s kůrou a listím a málem kořenama, když to poroste sousedovi na zahradě jako opečovávaná solitera - známe to
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 10:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.6.103

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo ještě jsem zazdila ty černé jeřabiny - odborně temnoplodec či aronie. Samozřejmě i to kozy můžou. Páč je to dřevina šlechtěná, tak těch vitamínů a vymožeností obsahuje docela dost a navíc je pro lidi lákavější na chuť. Kozy si jak známo potrpí zvlášť na chuť hořkou a trpkou, takže pro ně to výhoda nebude - ale určitě jim to bude chutnati s kůrou a listím a málem kořenama, když to poroste sousedovi na zahradě jako opečovávaná solitera - známe to
Jiřina

Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti,měla jsem ve výběhu pro kozy jak sladkoplodý jeřáb,tak aronii.Naivně jsem si myslela,že pletivo okolo kmenu oba stromky ochrání,sladkoplodý nevydržel ani den a aronie vydržela o něco déle,protože oplocení bylo pevnější,oba druhy jim velice chutnají.V době ,kdy jsem ještě neměla kozy a aronie se krásně rozrůstala (sušila jsem si jí do směsi bylinkových čajů) jela kolem dívka na koni,ten si to namířil přímo k aronii,taky mu moc chutnala a dívka měla co dělat,aby koně odvedla Roklanka

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 12:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.113

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti,měla jsem ve výběhu pro kozy jak sladkoplodý jeřáb,tak aronii.Naivně jsem si myslela,že pletivo okolo kmenu oba stromky ochrání,sladkoplodý nevydržel ani den a aronie vydržela o něco déle,protože oplocení bylo pevnější,oba druhy jim velice chutnají.V době ,kdy jsem ještě neměla kozy a aronie se krásně rozrůstala (sušila jsem si jí do směsi bylinkových čajů) jela kolem dívka na koni,ten si to namířil přímo k aronii,taky mu moc chutnala a dívka měla co dělat,aby koně odvedla Roklanka

Jiřinko Bahamy? to se maže na chleba nebo to je nemoc? honza mčf

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 13:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jiřinko Bahamy? to se maže na chleba nebo to je nemoc? honza mčf

Né - tam utíkají chovatelé drůbeže a producenti domácích artiklů, když už je nebaví sbírat v podestýlce pod zvířatama a na záhoně mezi šnitlíkem prachy
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 13:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.239

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti,měla jsem ve výběhu pro kozy jak sladkoplodý jeřáb,tak aronii.Naivně jsem si myslela,že pletivo okolo kmenu oba stromky ochrání,sladkoplodý nevydržel ani den a aronie vydržela o něco déle,protože oplocení bylo pevnější,oba druhy jim velice chutnají.V době ,kdy jsem ještě neměla kozy a aronie se krásně rozrůstala (sušila jsem si jí do směsi bylinkových čajů) jela kolem dívka na koni,ten si to namířil přímo k aronii,taky mu moc chutnala a dívka měla co dělat,aby koně odvedla Roklanka

Děkuji za odpovědi - Jiřinko, další Váš příspěvek putoval do složky - BOŽÍ LÉKÁRNA, co já tam mám už uložených vědomostí od Vás!!!!! Bylo by lepší to uložit v hlavě, ale nějak tam mám málo místa či co a nebo jsou mozkové závity již opotřebovány.
Ludmila

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 13:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.113

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Né - tam utíkají chovatelé drůbeže a producenti domácích artiklů, když už je nebaví sbírat v podestýlce pod zvířatama a na záhoně mezi šnitlíkem prachy
Jiřina

Honza mčf

Neregistrovaný uživatel

18.8.2009 18:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za odpovědi - Jiřinko, další Váš příspěvek putoval do složky - BOŽÍ LÉKÁRNA, co já tam mám už uložených vědomostí od Vás!!!!! Bylo by lepší to uložit v hlavě, ale nějak tam mám málo místa či co a nebo jsou mozkové závity již opotřebovány.
Ludmila

Jéje, Ludmilko, to jste mě překvapila - nestydím se říct přímo dojala
Ale to víte, že je lepší si to napsat - co je psáno, to je jednou dáno a basta. Jak myslíte, že vznikaly herbáře - prostě si tam lidi bylinku vylisovali nebo nakreslili a pak k ní připisovali, k čemu a jak se používá. A my dneska, když máme štěstí, si takové zápisy po desetiletích i stoletích můžeme přečíst - vysmát se jim, nebo je naopak použít a překvapit se, jak na každou štrapác roste v té Boží zahrádce nějaké kvítečko.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

19.8.2009 17:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.238

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jéje, Ludmilko, to jste mě překvapila - nestydím se říct přímo dojala
Ale to víte, že je lepší si to napsat - co je psáno, to je jednou dáno a basta. Jak myslíte, že vznikaly herbáře - prostě si tam lidi bylinku vylisovali nebo nakreslili a pak k ní připisovali, k čemu a jak se používá. A my dneska, když máme štěstí, si takové zápisy po desetiletích i stoletích můžeme přečíst - vysmát se jim, nebo je naopak použít a překvapit se, jak na každou štrapác roste v té Boží zahrádce nějaké kvítečko.
Jiřina

Mohou se dávat jeřabiny i ovcím kamerunským

Neregistrovaný uživatel

20.8.2009 09:04
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohou se dávat jeřabiny i ovcím kamerunským

Proč ne ?
Jiřina

Přidejte reakci

Přidat smajlík