Mám fakt smůlu?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no náročná tedy jste to ne , že ne ale zase úplně nemožné to taky není..
koza pokud bude sama vám řvát bude skoro na 90% takže by to chtělo 2. pokud vám jde o vysoký nádoj musíte podle toho krmit ze samotné pastvy těžko udělá 6l a pokud ano těžko by vám jí někdo prodal....a nechat se v klidu podojit? s troškou lásky , porozumění,vlídním slovem a spoustou trpělivosti jí tomu taky naučíte. Zkuste koupit mladou kozičku na podzim třeba připuštěnou přes podzim a zimu si zvykne a na jaře po kůzlatech můžete začít s rozdojováním. Mohu vám pokud chcete kvalitní bílou kozu doporučit ekofarmu naší Jiřinky,farmu Magdaléna/www.kozifarmamagdalena.cz a v neposlední řadě taky farmu Rozinku v Čelechovicích na Hané. zkuste se na některou z dam obrátit. honza mčf

Nevím, odkud jste, ale chce to opravdu pečlivě vybírat. Jestli to nemáte tak daleko, zkuste se přijet podívat 3.10. v sobotu ve 14.00 na Den otevřených dveří u mně na farmě. Plánuji ten den asi od 12.00 hod setkání uživatelů ifauny a chovatelů koz. Pozvání ještě napíši na moderku. Můžete si popovídat s chovateli, navázat kontakty.
Den otevřených dveří pořádám už po osmé, na podzim je to ve znamení Poslední pastvy aneb Holky domů. Vždy je ukázka dojení, ochutnávka mléka a kozích produktů. A hlavně hodně povídání o kozách, výrobě kozích produktů a zkušenosti z chovu. Každý rok prodávám kozenky a stačí se jen ohlásit a dát avizo do pořádníku. Teď se chystám na prodej kozlíků na nákupních trzích, katalogy pro případné zájemce jsou na www.schok.cz. Jsou zde nákupní místa, kozlíci dle linií, údaje ohledně matek kozlíků a předpokládané třídy. Koupí plemeného kozlíka máte nárok na dotaci na krmé dávky, neporušujete zákon o plemenitbě. Jarmila - kozí farma ROZINKA

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny šťastné chovatele koz. Musím se přiznat, že už se několik let snažím přidat do této kategorie chovatelů. Ale zatím bez úspěchu. Všechny kozy, které jsme s manželem přivezli nakonec k ničemu nebyly. Do výčtu našich miláčků patří dva fňutři, dvě stále uřvané dámy a jedna naprosto cholerická netykavka. Není na světě jedna bílá koza, která by nebyla agresivní, chodila přes den na řetězu na pastvu, v klidu se nechala ručně podojit a neřvala celý den, jako by ji na nože brali? Přítulná, klidná a dojila tak 6l za den? Opravdu toho chci tak hodně? Ostatní zvířata jsou v poho, bez problémů, jen na tu kozu jsem nenarazila. Na tu nemám štěstí. Co dělám špatně? Nebo jsem náročná? Babička vždy líčila svou Lízinku stejně. Už taková neexistuje?

Přidám se k vašim nářkům. (i když na naříkání jsem už rezignovala). Mou farmičkou prošlo už asi osm koz, v současné době mám jednu, snesitelnou. Kozy (obecně) považuji za rozmazlená, nevychovatelná,paličatá a zlomyslná zvířata. Nechat bez dozoru = kalamita. Vylitá voda, vytahaný krmelec, sežrané kytky na záhonech i v oknech ... atd. Dojení? Kopání, řev, scéna, jako bych jí zaživa párala střeva z těla. Řešit to vlídností a trpělivostí (jak radí Honza) = sedět u kozy půl dne, prosit ji, jestli by byla tak laskavá ... a nakonec si nechat do keltny kopnout, šlápnout ... No nic, nevěšte hlavu, koza není ani pes nebo kočka nebo kůň, aby vám byla parťákem, je to JEN užitkové zvíře. A má svou hlavu! Pán Bůh měl zloymslnou náladu, když kozu stvořil, ale už se stalo ... Na druhou stranu to mlíko za to stojí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přidám se k vašim nářkům. (i když na naříkání jsem už rezignovala). Mou farmičkou prošlo už asi osm koz, v současné době mám jednu, snesitelnou. Kozy (obecně) považuji za rozmazlená, nevychovatelná,paličatá a zlomyslná zvířata. Nechat bez dozoru = kalamita. Vylitá voda, vytahaný krmelec, sežrané kytky na záhonech i v oknech ... atd. Dojení? Kopání, řev, scéna, jako bych jí zaživa párala střeva z těla. Řešit to vlídností a trpělivostí (jak radí Honza) = sedět u kozy půl dne, prosit ji, jestli by byla tak laskavá ... a nakonec si nechat do keltny kopnout, šlápnout ... No nic, nevěšte hlavu, koza není ani pes nebo kočka nebo kůň, aby vám byla parťákem, je to JEN užitkové zvíře. A má svou hlavu! Pán Bůh měl zloymslnou náladu, když kozu stvořil, ale už se stalo ... Na druhou stranu to mlíko za to stojí.

Já nevím.....mám sice ovce,ale kamarádka má kozy,a ty co má nyní,i ty co byly dříve prý měla hodné.Ono kdo má kozy rád,tak také něco snese...,i ty zničené kytky,ožrané stromy atd.
Já mám kromě ovcí i koně,a taky velkou smečku psů-celý dvůr mám zdemolovaný,kytky už nepěstuji,psi občas řvou jak zjednaní,ovce porazí plot....,ale přesto bych to nevyměnila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přidám se k vašim nářkům. (i když na naříkání jsem už rezignovala). Mou farmičkou prošlo už asi osm koz, v současné době mám jednu, snesitelnou. Kozy (obecně) považuji za rozmazlená, nevychovatelná,paličatá a zlomyslná zvířata. Nechat bez dozoru = kalamita. Vylitá voda, vytahaný krmelec, sežrané kytky na záhonech i v oknech ... atd. Dojení? Kopání, řev, scéna, jako bych jí zaživa párala střeva z těla. Řešit to vlídností a trpělivostí (jak radí Honza) = sedět u kozy půl dne, prosit ji, jestli by byla tak laskavá ... a nakonec si nechat do keltny kopnout, šlápnout ... No nic, nevěšte hlavu, koza není ani pes nebo kočka nebo kůň, aby vám byla parťákem, je to JEN užitkové zvíře. A má svou hlavu! Pán Bůh měl zloymslnou náladu, když kozu stvořil, ale už se stalo ... Na druhou stranu to mlíko za to stojí.

myslím, že koza více než jiné zvíře odráží povahu a náladu svého majitele. Kozy chovám 6 let a nedám na ně dopustit, v současnosti mám 4 dojnice a dvě mladé kozičky, k tomu kozla a pět kůzlat na prodej. Dalších asi 5 dojnic už mi rukama prošlo. Žádná není uřvaná, dojit se nechají všechny většinou bez problémů a díky tomu, že je mám celodenně na oplocené pastvině, většinou mi nedělají žádnou škodu. Žádná mi ovšem nikdy nedala 6 litrů denně, ani to po nich nevyžaduji. Ovšem mám zkušenost, že pokud já k nim přijdu v nervózní nebo jinak blbé náladě, kozy místo aby spořádaně napochodovaly na dojení, rozutečou se po všech koutech dvora, při dojení odmítají stát, do kbelíku se šrotem ani nečichnou a mléko většinou rozkopnou. Takže než k nim jdu, napočítám do deseti a i když pospíchám sebevíc, nedám an sobě nic znát (aspoň se o to snažím).
Pokud vám všechny kozy, co jste kdy měli, vyvádějí takové věci, hledejte chybu u sebe, ony za to nemůžou. Pro mě to nejsou "jen"užitková zvířata, ale příjemní a veselí společníci. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
myslím, že koza více než jiné zvíře odráží povahu a náladu svého majitele. Kozy chovám 6 let a nedám na ně dopustit, v současnosti mám 4 dojnice a dvě mladé kozičky, k tomu kozla a pět kůzlat na prodej. Dalších asi 5 dojnic už mi rukama prošlo. Žádná není uřvaná, dojit se nechají všechny většinou bez problémů a díky tomu, že je mám celodenně na oplocené pastvině, většinou mi nedělají žádnou škodu. Žádná mi ovšem nikdy nedala 6 litrů denně, ani to po nich nevyžaduji. Ovšem mám zkušenost, že pokud já k nim přijdu v nervózní nebo jinak blbé náladě, kozy místo aby spořádaně napochodovaly na dojení, rozutečou se po všech koutech dvora, při dojení odmítají stát, do kbelíku se šrotem ani nečichnou a mléko většinou rozkopnou. Takže než k nim jdu, napočítám do deseti a i když pospíchám sebevíc, nedám an sobě nic znát (aspoň se o to snažím).
Pokud vám všechny kozy, co jste kdy měli, vyvádějí takové věci, hledejte chybu u sebe, ony za to nemůžou. Pro mě to nejsou "jen"užitková zvířata, ale příjemní a veselí společníci. Dana

Přesně tak, jak píše Dana.
Když to napíši na "plná ústa:-)" - když je potřeba, nejdu pro ránu daleko. Máme víc zvířat a je to občas potřeba, aby člověka ty obludy nesežraly U koz jsem to zkoušela taky, jakási forma negativního zpevnění, aby si to mohly regulovat samy - kopneš, dostaneš a pořád stejně, aby to bylo srozumitelné. Na všechny čtyřnohé věci to fungovalo, na kozy nikoliv. Možná minimálně, ale já byla mokrá, rozzuřená, mlíko všude, koza nasr..Prostě na prášky. Pak jsem změnila systém a všechno děláme relativně po dobrém - mladým toleruji víc než starým megerám. Posledních pár let přijdu za kozami na pastvinu, když je potřeba. Ta, u které zaparkuji s kbelíkem na dojení se přestane pást , začne přežvykovat a já podojím.
Ani koně nevyžadují takový "intimní" vztah, aby to všechno fungovalo, jako kozy. Ono dojení není taky jen taková běžná banalitka (aktuálně kojím, tak to zkoumám:-)), je to prostě věda.
Máme jednu hněduli, co špatně pouští mléko. Trvalo to skoro dva roky, než se délka dojení stáhla na normální čas. Dnes je sice velký problém se kvůli ní někam hnout, protože někdo cizí může podojit ostatní, ale s ní je to krize... Navíc je to taková ta nadprůměrná, takže z ní těch 5l doslova čůráte půl hodiny, koza stojí se zatlými zuby, prostě jak z nepovedeného komiksu:-) Ale přijde Miládka, pohladí a mléko teče, ani se nemusí skoro nic dělat:-))
A co se týká nádoje? 6litrová koza je super špičková dojnice, na kterou se jen tak nenarazí. Mě to chvíli trvalo, měla jsem spoustu "extra dojnic v úvozovkách" přes inzerát, neváhala jsem jet přes celou republiku, abych takovou sehnala, ale to pravé jsem našla až po zakoupení první hnědé s POP. Teď všechny moje holky mají průměr 5l, ale byly to spousty peněz, času, kilometrů, 4roky selekce.
Nedejte se mást inzeráty. 3litrová kozena s dobrým mlékem je výhra, víc bych si s tím nelámala hlavu.
A likvidace zahrady? To už je na každém individuálně. Jak psala Dana, když mají kozy svůj výběh, musí se počítat, že si tam budou dělat věci po svém. My aktuálně nemáme plot a holky chodí půl dne vždycky všude. I když mě to občas rozčílí, jak se všude šplhají, vzpomenu si na tu zanedbanou hektarovou džungli s odpadky, sutí a 2,5m kopřivami, co jsme měli minulý rok po přestěhování kolem domu a rozhlédnu se dnes po 10cm trávníku všude, i na hromadách cihlohlíny.
Všechno má svoje. Chcete kvalitní kozu hned? Hledejte a neváhejte jí zaplatit. Dřív nebo později se najde. Nebo se vrhněte na piplání od kůzlátka a čekejte na druhou, třetí laktaci...
Milada

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přidám se k vašim nářkům. (i když na naříkání jsem už rezignovala). Mou farmičkou prošlo už asi osm koz, v současné době mám jednu, snesitelnou. Kozy (obecně) považuji za rozmazlená, nevychovatelná,paličatá a zlomyslná zvířata. Nechat bez dozoru = kalamita. Vylitá voda, vytahaný krmelec, sežrané kytky na záhonech i v oknech ... atd. Dojení? Kopání, řev, scéna, jako bych jí zaživa párala střeva z těla. Řešit to vlídností a trpělivostí (jak radí Honza) = sedět u kozy půl dne, prosit ji, jestli by byla tak laskavá ... a nakonec si nechat do keltny kopnout, šlápnout ... No nic, nevěšte hlavu, koza není ani pes nebo kočka nebo kůň, aby vám byla parťákem, je to JEN užitkové zvíře. A má svou hlavu! Pán Bůh měl zloymslnou náladu, když kozu stvořil, ale už se stalo ... Na druhou stranu to mlíko za to stojí.

Jestli vy Roklanko nebudete nějáká taková zaujatá k těm kozím holkám Honza mčf

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny šťastné chovatele koz. Musím se přiznat, že už se několik let snažím přidat do této kategorie chovatelů. Ale zatím bez úspěchu. Všechny kozy, které jsme s manželem přivezli nakonec k ničemu nebyly. Do výčtu našich miláčků patří dva fňutři, dvě stále uřvané dámy a jedna naprosto cholerická netykavka. Není na světě jedna bílá koza, která by nebyla agresivní, chodila přes den na řetězu na pastvu, v klidu se nechala ručně podojit a neřvala celý den, jako by ji na nože brali? Přítulná, klidná a dojila tak 6l za den? Opravdu toho chci tak hodně? Ostatní zvířata jsou v poho, bez problémů, jen na tu kozu jsem nenarazila. Na tu nemám štěstí. Co dělám špatně? Nebo jsem náročná? Babička vždy líčila svou Lízinku stejně. Už taková neexistuje?

Pro zadavatelku jé vy mi popisujete naši druhou kozu a kozy, když jsem byla malá, všechny byly bílé a všechny nevyjímaje té současné bílé jsou a byly svině viz. popis negativních vlastností! Ikdyž zase ta poslední má docela hezkej nádoj něco mezi 3-4l denně, což si myslím, že je slušný na kozu která není papírová.
Ale za to ta naše hnědá koza, to je zlatíčko hodná neagresivní kamarádí s jakýmkoliv zvířetem, který potká, řvát teda neuměj ani jedna, při dojení stojí, má ráda děti, ale nesměj teda natahovat prstíčky, to si myslí, že maj mlsku a kouše o stošest- mám to na sobě vyzkoušeno- hlavní důvod proč jsem si vybrala v celým stádu zrovna ju, zakousla se mi do prstu a už byla moje Akorát ten nádoj má takový menší cca 2-2,5 l denně, ale já jsem absolutně spokojená, ikdyby nedojila nic nedám ani za nic. Narozdíl od té bílé, která mi vyloženě pije krev. Ale zase to má jednu výhodu ve výběhu kontroluju jenom tu jednu a to tu bílou, kde zase slézá stromy anebo provádí nějaké nekalosti.
Takže to chce dobře si vybrat a mít štěstí nebo něco jako lásku na první pohled?, teda kousanec

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli vy Roklanko nebudete nějáká taková zaujatá k těm kozím holkám Honza mčf

roklanka se nejmenuje Milada

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přidám se k vašim nářkům. (i když na naříkání jsem už rezignovala). Mou farmičkou prošlo už asi osm koz, v současné době mám jednu, snesitelnou. Kozy (obecně) považuji za rozmazlená, nevychovatelná,paličatá a zlomyslná zvířata. Nechat bez dozoru = kalamita. Vylitá voda, vytahaný krmelec, sežrané kytky na záhonech i v oknech ... atd. Dojení? Kopání, řev, scéna, jako bych jí zaživa párala střeva z těla. Řešit to vlídností a trpělivostí (jak radí Honza) = sedět u kozy půl dne, prosit ji, jestli by byla tak laskavá ... a nakonec si nechat do keltny kopnout, šlápnout ... No nic, nevěšte hlavu, koza není ani pes nebo kočka nebo kůň, aby vám byla parťákem, je to JEN užitkové zvíře. A má svou hlavu! Pán Bůh měl zloymslnou náladu, když kozu stvořil, ale už se stalo ... Na druhou stranu to mlíko za to stojí.

Pro mne tedy koza parťák je,někdy nezbednej,veselej,jsou má srdeční záležitost.To,že mi koza sežere kytky v truhlíku jí za zlé nemám,vím,že sežere cokoliv a je má vina,že se na ně dostalla,když mi(zcela vyjímečně,protože moje holky nejdřív trhnou nohou) šlápne do nadojeného mléka,tak za to může buď moucha,nebo můj nešetrný stisk.Koz mám 25 a jediné hlasité projevy mají,když se dlouho vypravuju na pastvu a nebo ranní pozdrav.Jsem ráda,že mají svou hlavu,já jí mám také a pokud se neschodneme,což se občas stane u dojení,protože se některá rozhodne jít znovu mlsat dobroty na dojírnu,vysvětlím jí to kozím způsobem,kousnu jí do ucha.Tomu rozumí dobře . Bára-Roklanka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro zadavatelku jé vy mi popisujete naši druhou kozu a kozy, když jsem byla malá, všechny byly bílé a všechny nevyjímaje té současné bílé jsou a byly svině viz. popis negativních vlastností! Ikdyž zase ta poslední má docela hezkej nádoj něco mezi 3-4l denně, což si myslím, že je slušný na kozu která není papírová.
Ale za to ta naše hnědá koza, to je zlatíčko hodná neagresivní kamarádí s jakýmkoliv zvířetem, který potká, řvát teda neuměj ani jedna, při dojení stojí, má ráda děti, ale nesměj teda natahovat prstíčky, to si myslí, že maj mlsku a kouše o stošest- mám to na sobě vyzkoušeno- hlavní důvod proč jsem si vybrala v celým stádu zrovna ju, zakousla se mi do prstu a už byla moje Akorát ten nádoj má takový menší cca 2-2,5 l denně, ale já jsem absolutně spokojená, ikdyby nedojila nic nedám ani za nic. Narozdíl od té bílé, která mi vyloženě pije krev. Ale zase to má jednu výhodu ve výběhu kontroluju jenom tu jednu a to tu bílou, kde zase slézá stromy anebo provádí nějaké nekalosti.
Takže to chce dobře si vybrat a mít štěstí nebo něco jako lásku na první pohled?, teda kousanec

Teda první k nádoji, řekla bych že chcete téměř nemožné, proboha kroťte se, je to jen zvíře a ne průtokový ohřívač, kterému dáte proud a on udělá, když se podíváte do tabulek kontroly užitkovosti, tak 6l to jsou ty nejlepší kozy! Elita II má 650l mlíka za laktaci což je 280 dní, tak počítejte a věřte že je to již dobrá koza!!!!!
Co se týká poslušnosti, je to jak bylo psáno víše a jak se říká u dětí... ve většině případů je to odrazem nátury a nálady majitele. Koza je velmi empatické zvíře, uvádí se že ze všech hospodářských nejvíce. Taky jsme měli kozy které byly doslova hrozné a jak to popisujete, negativní výchova jen celou situaci více napjala. Začala jsem opačně a koza, která nechtěla stát, škrabala mě rohama na zádech, zkrátka stojí. To neznamená, že ji musíte prosit a čekat půl dne, musí vědět kdo je pánem,říct jasně, rázně a srozumitelně a zatím si stát, třeba jsme ji chvilku podržela nohu na místě, pochopila že ji zvedat nebude, teď stačí povel stůj, po dojení pohladím pochválím, dostane odměnu. Teď mám kozy které za mnou sami chodí, až mě to kolikrát obtěžuje.
Ostatní- koza zkrátka má ráda vše a třeba stromy, žere kvůli hořčinám-taninům, které významně podporují metabolismus bílkovin, nedělá to aby vás nasrala. Ale teď mám taky dvě skokanky, přeskočí hravě ohradu 1,2 s menší potíží i 1,5m a jsem nešťastná, jedna má terve 5 měsíců a skáče kozlovi žrát z misky.... Je to kříženka a nestála moc peněz, ale výborně roste a hezky vypadá, po dobrých rodičích. Zkusím ještě elektriku a když to nepůjde jinak tak alou na kůl, to se taky dá naučit. Koza řve týden a když zjistí že to nikam nevede a má společnici, přestane ji to vytrubování bavit, je to opět jako u dětí.¨
Hodně zdaru a s tím nádojem, opravdu nechtějte nemožné, někdy méně je více, třeba koza dožije při menším nádoji pak o dvě laktace více a v součtu to vyjde na stejno:-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Teda první k nádoji, řekla bych že chcete téměř nemožné, proboha kroťte se, je to jen zvíře a ne průtokový ohřívač, kterému dáte proud a on udělá, když se podíváte do tabulek kontroly užitkovosti, tak 6l to jsou ty nejlepší kozy! Elita II má 650l mlíka za laktaci což je 280 dní, tak počítejte a věřte že je to již dobrá koza!!!!!
Co se týká poslušnosti, je to jak bylo psáno víše a jak se říká u dětí... ve většině případů je to odrazem nátury a nálady majitele. Koza je velmi empatické zvíře, uvádí se že ze všech hospodářských nejvíce. Taky jsme měli kozy které byly doslova hrozné a jak to popisujete, negativní výchova jen celou situaci více napjala. Začala jsem opačně a koza, která nechtěla stát, škrabala mě rohama na zádech, zkrátka stojí. To neznamená, že ji musíte prosit a čekat půl dne, musí vědět kdo je pánem,říct jasně, rázně a srozumitelně a zatím si stát, třeba jsme ji chvilku podržela nohu na místě, pochopila že ji zvedat nebude, teď stačí povel stůj, po dojení pohladím pochválím, dostane odměnu. Teď mám kozy které za mnou sami chodí, až mě to kolikrát obtěžuje.
Ostatní- koza zkrátka má ráda vše a třeba stromy, žere kvůli hořčinám-taninům, které významně podporují metabolismus bílkovin, nedělá to aby vás nasrala. Ale teď mám taky dvě skokanky, přeskočí hravě ohradu 1,2 s menší potíží i 1,5m a jsem nešťastná, jedna má terve 5 měsíců a skáče kozlovi žrát z misky.... Je to kříženka a nestála moc peněz, ale výborně roste a hezky vypadá, po dobrých rodičích. Zkusím ještě elektriku a když to nepůjde jinak tak alou na kůl, to se taky dá naučit. Koza řve týden a když zjistí že to nikam nevede a má společnici, přestane ji to vytrubování bavit, je to opět jako u dětí.¨
Hodně zdaru a s tím nádojem, opravdu nechtějte nemožné, někdy méně je více, třeba koza dožije při menším nádoji pak o dvě laktace více a v součtu to vyjde na stejno:-)

Jestli někdo považuje kozu za nepovedené dílo Stvořitele, ať si pořídí jiné - povedenější zvíře .
A jestli se někdo s kozou takhle o každodenní nádoj rve, tak taky - omlouvám se, ale jinak to nevidím .
Taky mě holky někdy naštvou k nepříčetnosti a vytočí k zuřivosti, ale i přes tyto jednotlivé excesy naopak mám za to, že koza zcela jistě je jedno z nejdokonalejších zvířat na světě, jak svou povahou, tak charakterem své produkce.
Každý jedinec je jiný, takže může být, že člověk natrefí na kozu, která mu svým charakterem nevyhovuje, nebo opravdu má nějaké zlozvyky. Jestli se ale nesrovnáte s 5, 8 nebo více zvířaty, tak se pravděpodobně nenajde žádná koza, se kterou budete umět navázat vztah.
V příspěvcích nade mnou je krásně vidět, jak je který chovatel ke kozám "vhodný", nebo naopak není
A neberte si to nikdo osobně, nemyslím to zle. Každej jsme ňákej
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli někdo považuje kozu za nepovedené dílo Stvořitele, ať si pořídí jiné - povedenější zvíře .
A jestli se někdo s kozou takhle o každodenní nádoj rve, tak taky - omlouvám se, ale jinak to nevidím .
Taky mě holky někdy naštvou k nepříčetnosti a vytočí k zuřivosti, ale i přes tyto jednotlivé excesy naopak mám za to, že koza zcela jistě je jedno z nejdokonalejších zvířat na světě, jak svou povahou, tak charakterem své produkce.
Každý jedinec je jiný, takže může být, že člověk natrefí na kozu, která mu svým charakterem nevyhovuje, nebo opravdu má nějaké zlozvyky. Jestli se ale nesrovnáte s 5, 8 nebo více zvířaty, tak se pravděpodobně nenajde žádná koza, se kterou budete umět navázat vztah.
V příspěvcích nade mnou je krásně vidět, jak je který chovatel ke kozám "vhodný", nebo naopak není
A neberte si to nikdo osobně, nemyslím to zle. Každej jsme ňákej
Jiřina

Tak tak,je to pravda-jak sem psala,každý kdo chová kozy něco snese,a pokud nějaké zvíře chovám,měl bych ho mít rád-i když kozy či ovce bohužel končí na pekáči-ale tu dobu co u nás žijí si zaslouží péči a pěkné zacházení.Kdo si o kozách myslí,žejsou takové či makové-proč je má ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak tak,je to pravda-jak sem psala,každý kdo chová kozy něco snese,a pokud nějaké zvíře chovám,měl bych ho mít rád-i když kozy či ovce bohužel končí na pekáči-ale tu dobu co u nás žijí si zaslouží péči a pěkné zacházení.Kdo si o kozách myslí,žejsou takové či makové-proč je má ?

já si myslím, že koza je pan zvíře ale opravdu to chce aby se člověk obrnil velkou trpělivostí a aby si kozu nepořizoval člověk vyloženě cholerik koza je hrozně chytré až dá se říct vychytralé zvíře, které většinou vystihne každou vaší slabější chvilku...koukáte chvilku jinam a máte to Má opravdu tu schopnost vycítit s jakou k nim přicházíte náladou. Na kozu se nesmí kvaltovat, všechno s ní chce svůj čas a klidnou hlavu a ono to pak půjdeJe to s nima někdy o nervy, ale já bych je už nedala ani za nic Jsou to totiž taky velmi hravá, milá, přítulná, komunikativní zvířata a to nemluvím ani o jejich užitku
zvířatomil

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já si myslím, že koza je pan zvíře ale opravdu to chce aby se člověk obrnil velkou trpělivostí a aby si kozu nepořizoval člověk vyloženě cholerik koza je hrozně chytré až dá se říct vychytralé zvíře, které většinou vystihne každou vaší slabější chvilku...koukáte chvilku jinam a máte to Má opravdu tu schopnost vycítit s jakou k nim přicházíte náladou. Na kozu se nesmí kvaltovat, všechno s ní chce svůj čas a klidnou hlavu a ono to pak půjdeJe to s nima někdy o nervy, ale já bych je už nedala ani za nic Jsou to totiž taky velmi hravá, milá, přítulná, komunikativní zvířata a to nemluvím ani o jejich užitku
zvířatomil

Dílo Boží a dílo Satanovo
Bratři Grimmové
Bůh stvořil všechna zvířata a z nich si za hlídače zvolil vlky. Vlastně při tom tvoření na jedno zvíře zapomněl, na kozu. A ďábel, který se snažil Stvořitele ve všem napodobovat, tvořil a tvořil, až stvořil kozy, které měly dlouhé tenké ocasy. Taková paráda byla ale kozám ke vzteku, na pastvě zůstávaly obyčejně viset za ocasy v trní, a tak musel Satan chodit s nimi a s velkou námahou každou vysvobozovat. Jednoho dne se ale nad tou věčnou lopotou tak rozlítil, že každé koze ocas ukousnul, a tak mají od těch dob jen směšné pahýly.

Teď se už kozy mohly pást samy, ale dělaly při tom rozličnou neplechu. Jednou ohlodaly plodný strom, jindy poškodily ušlechtilou vinou révu nebo nemilosrdně oškubaly něžné kvítky sedmikrásek, až to našeho Pána zarmoutilo tak, že na milé kozy poštval vlky a ti je roztrhali.

Když se to Satan dozvěděl, spěchal k Pánu a řekl: „Ta tvoje stvoření ta moje roztrhala!“ Bůh mu odvětil: „Neboť jsi je stvořil jen ke škodě!“ Ale ďábel odporoval: „Já musel, neboť mi to připadlo! A protože podobného stvoření na světě není, musíš mi škodu uhradit!" „Dobrá, zaplatím ti,“ odvětil Pán: „ale ne dříve, než opadá listí z dubů, pak přijď a vyplatím ti peníze.“ Když opadalo listí z dubu, přišel Satan a dožadoval se svého odškodnění. Ale Bůh mu řekl: „U chrámu v Konstantinopoli stoji vysoký dub a na něm je ještě všechno listí.“ S řevem a kletbami Satan běžel hledat ten zlořečený dub, šest měsíců bloudil pustinou, než ho našel, a když se vrátil zpět, bylo na ostatních dubech nové listí. Tak pochopil, že svého odškodnění se nikdy nedomůže, a popadl ho tak zběsilý vztek, že všem zbylým kozám vypíchal oči a posadil jim do důlků ty svoje.

Od těch dob mají kozy ďáblovy oči a ukousnuté ocasy; a Satan si na sebe rád bere jejich podobu.

Poznámka: Tato scéna je krásně zobrazená ve "Stvoření světa" od Jeana Effela

Ivan

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dílo Boží a dílo Satanovo
Bratři Grimmové
Bůh stvořil všechna zvířata a z nich si za hlídače zvolil vlky. Vlastně při tom tvoření na jedno zvíře zapomněl, na kozu. A ďábel, který se snažil Stvořitele ve všem napodobovat, tvořil a tvořil, až stvořil kozy, které měly dlouhé tenké ocasy. Taková paráda byla ale kozám ke vzteku, na pastvě zůstávaly obyčejně viset za ocasy v trní, a tak musel Satan chodit s nimi a s velkou námahou každou vysvobozovat. Jednoho dne se ale nad tou věčnou lopotou tak rozlítil, že každé koze ocas ukousnul, a tak mají od těch dob jen směšné pahýly.

Teď se už kozy mohly pást samy, ale dělaly při tom rozličnou neplechu. Jednou ohlodaly plodný strom, jindy poškodily ušlechtilou vinou révu nebo nemilosrdně oškubaly něžné kvítky sedmikrásek, až to našeho Pána zarmoutilo tak, že na milé kozy poštval vlky a ti je roztrhali.

Když se to Satan dozvěděl, spěchal k Pánu a řekl: „Ta tvoje stvoření ta moje roztrhala!“ Bůh mu odvětil: „Neboť jsi je stvořil jen ke škodě!“ Ale ďábel odporoval: „Já musel, neboť mi to připadlo! A protože podobného stvoření na světě není, musíš mi škodu uhradit!" „Dobrá, zaplatím ti,“ odvětil Pán: „ale ne dříve, než opadá listí z dubů, pak přijď a vyplatím ti peníze.“ Když opadalo listí z dubu, přišel Satan a dožadoval se svého odškodnění. Ale Bůh mu řekl: „U chrámu v Konstantinopoli stoji vysoký dub a na něm je ještě všechno listí.“ S řevem a kletbami Satan běžel hledat ten zlořečený dub, šest měsíců bloudil pustinou, než ho našel, a když se vrátil zpět, bylo na ostatních dubech nové listí. Tak pochopil, že svého odškodnění se nikdy nedomůže, a popadl ho tak zběsilý vztek, že všem zbylým kozám vypíchal oči a posadil jim do důlků ty svoje.

Od těch dob mají kozy ďáblovy oči a ukousnuté ocasy; a Satan si na sebe rád bere jejich podobu.

Poznámka: Tato scéna je krásně zobrazená ve "Stvoření světa" od Jeana Effela

Ivan

Miloslav Bureš

Mikeš z hor

Šlehá prutem, před ním stádo koz,
stádo bílých koz, jež chce být také v právu.
Vlhkými čenichy okusují mladou trávu
a on nad nimi, tvář rozjevenou pod čepicí,
jako slunce, které v prachu mizí.
Ale kozy vědí, že už mízy v zeleň doufají.
K čemu by jim bylo dřepět ve stáji
a olizovat v šeru loňské seno, když vědí,
že za kamennou stěnou hlavu k slunci zvedla sedmikráska.

Hej, vy kozy, zatrachtilý kozy!
Mikeš prutem práská, že ho už i vítr poslouchá.

A ony všechny na svých hřbetech,
od nejstarší až do kůzlete,
nesou oblohu modravou a vlídnou,
pod níž kořeny už nevystydnou.
Z jejich srsti nebe obláčky si plete.

A vždycky dvěma o zem opřeny,
přeskakují bláto, kamení,
růžky růžovými rozhrnují mhlivé ráno.
Za tou mlhou najdou břízku, růži planou,
a diví se, jak skrze větve hrušeň stará
přesypává včelí roj do letošního jara.

Hej, vy kozy, zatrachtilý kozy!
Mikeš prutem práská, hrozí.

Ale co ty jinovatkou posypané chlumy?
Mikeš mračí se.
Dál žene stádo po úbočí,
do výšek chce donést kvetoucí zem v očích.
V tom čase vánků, jež hledají už místo růžím,
mráz se na sebe vzal mladých kozlat kůži
a předeběhl Mikešovo stádo.
Na vrcholcích spásal trávu mladou.

Toho rána ještě před pípnutím pěnic,
po střípcích nesmělého světla, jež snad ani světlem není,
hnal Mikeš k horám bílé stádo kozí.
Do vrchu stoupalo jak oblak, který sněhem hrozí.
Kozy se však tváří dobrácky,
přeskakují kamení a oblásky
a vemeny hřejí chladnou hlínu.

Povím vám to zkrátka,
co se toho rána stalo.
Mikešovo stádo, bílé jako jinovatka,
kopec zalehlo, jako by jej sněhem zasypalo.

A mráz zatím spásal kolem vršky zelené,
jenom Mikšův ne, jenom Mikšův ne!
Když chtěly jít, mráz s fujavicí, také tudy,
přes ramena ledné dudy,
vidouce vrch celý bílý,
do čela se uhodily:
Vždyť jsme tu už přece byly!

Proto zjara, když ještě fujavice hrozí,
do hor stoupají vždy odedávna první kozy
a za nimi pak jako zlatý oblak včely.

Dodnes s Mikešovým stádem dobře je mi,
jako bych s ním také bránil zemi
a přemáhal nepohody, vichřice.


( Zkráceno )

Bratři Grimmové jsou bezesporu slovutnější autoři, ale o kozách taky věděli pendrek To Bureš si určitě semtam zapásl

Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dílo Boží a dílo Satanovo
Bratři Grimmové
Bůh stvořil všechna zvířata a z nich si za hlídače zvolil vlky. Vlastně při tom tvoření na jedno zvíře zapomněl, na kozu. A ďábel, který se snažil Stvořitele ve všem napodobovat, tvořil a tvořil, až stvořil kozy, které měly dlouhé tenké ocasy. Taková paráda byla ale kozám ke vzteku, na pastvě zůstávaly obyčejně viset za ocasy v trní, a tak musel Satan chodit s nimi a s velkou námahou každou vysvobozovat. Jednoho dne se ale nad tou věčnou lopotou tak rozlítil, že každé koze ocas ukousnul, a tak mají od těch dob jen směšné pahýly.

Teď se už kozy mohly pást samy, ale dělaly při tom rozličnou neplechu. Jednou ohlodaly plodný strom, jindy poškodily ušlechtilou vinou révu nebo nemilosrdně oškubaly něžné kvítky sedmikrásek, až to našeho Pána zarmoutilo tak, že na milé kozy poštval vlky a ti je roztrhali.

Když se to Satan dozvěděl, spěchal k Pánu a řekl: „Ta tvoje stvoření ta moje roztrhala!“ Bůh mu odvětil: „Neboť jsi je stvořil jen ke škodě!“ Ale ďábel odporoval: „Já musel, neboť mi to připadlo! A protože podobného stvoření na světě není, musíš mi škodu uhradit!" „Dobrá, zaplatím ti,“ odvětil Pán: „ale ne dříve, než opadá listí z dubů, pak přijď a vyplatím ti peníze.“ Když opadalo listí z dubu, přišel Satan a dožadoval se svého odškodnění. Ale Bůh mu řekl: „U chrámu v Konstantinopoli stoji vysoký dub a na něm je ještě všechno listí.“ S řevem a kletbami Satan běžel hledat ten zlořečený dub, šest měsíců bloudil pustinou, než ho našel, a když se vrátil zpět, bylo na ostatních dubech nové listí. Tak pochopil, že svého odškodnění se nikdy nedomůže, a popadl ho tak zběsilý vztek, že všem zbylým kozám vypíchal oči a posadil jim do důlků ty svoje.

Od těch dob mají kozy ďáblovy oči a ukousnuté ocasy; a Satan si na sebe rád bere jejich podobu.

Poznámka: Tato scéna je krásně zobrazená ve "Stvoření světa" od Jeana Effela

Ivan

Je krásné, že se ozvalo tolik chovatelů na moje stýskání. Jen pro upřesnění, ke zvířatům nejsem cholerik. Máme čtyři býky, krávu, psa, kočky(těžko říct kolik), králíky, slepice a právě toto seskupení zvířat potřebuje spoustu lásky a trpělivosti. Asi jsem nenarazila na tu správnou kozu. Vždy jsem koupila na inzerát tu nej..., ale zvyklosti měla od původního majitele. Takže dám na radu Honzíka, domluvím se na farmě Magdaléna a snad to tentokrát klapne. Jo, a nejen kozy jsou potvůrky. Máme čtyřměsíčního býčka, který po narození přišel o maminu, tak adoptoval mě. Je to naše zlatíčko, které ví, že když něco provede, stačí se přimazlit a je to vyžehlené. Ovšem, když se k vám přimazlí takový stokilový drobeček, tak máte co dělat, ať nezkončíte v hnoji na zemi. Tak zdar všem chovatelům čehokoliv. A kozí rady si vezmu k srdci. Děkuji všem!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Miloslav Bureš

Mikeš z hor

Šlehá prutem, před ním stádo koz,
stádo bílých koz, jež chce být také v právu.
Vlhkými čenichy okusují mladou trávu
a on nad nimi, tvář rozjevenou pod čepicí,
jako slunce, které v prachu mizí.
Ale kozy vědí, že už mízy v zeleň doufají.
K čemu by jim bylo dřepět ve stáji
a olizovat v šeru loňské seno, když vědí,
že za kamennou stěnou hlavu k slunci zvedla sedmikráska.

Hej, vy kozy, zatrachtilý kozy!
Mikeš prutem práská, že ho už i vítr poslouchá.

A ony všechny na svých hřbetech,
od nejstarší až do kůzlete,
nesou oblohu modravou a vlídnou,
pod níž kořeny už nevystydnou.
Z jejich srsti nebe obláčky si plete.

A vždycky dvěma o zem opřeny,
přeskakují bláto, kamení,
růžky růžovými rozhrnují mhlivé ráno.
Za tou mlhou najdou břízku, růži planou,
a diví se, jak skrze větve hrušeň stará
přesypává včelí roj do letošního jara.

Hej, vy kozy, zatrachtilý kozy!
Mikeš prutem práská, hrozí.

Ale co ty jinovatkou posypané chlumy?
Mikeš mračí se.
Dál žene stádo po úbočí,
do výšek chce donést kvetoucí zem v očích.
V tom čase vánků, jež hledají už místo růžím,
mráz se na sebe vzal mladých kozlat kůži
a předeběhl Mikešovo stádo.
Na vrcholcích spásal trávu mladou.

Toho rána ještě před pípnutím pěnic,
po střípcích nesmělého světla, jež snad ani světlem není,
hnal Mikeš k horám bílé stádo kozí.
Do vrchu stoupalo jak oblak, který sněhem hrozí.
Kozy se však tváří dobrácky,
přeskakují kamení a oblásky
a vemeny hřejí chladnou hlínu.

Povím vám to zkrátka,
co se toho rána stalo.
Mikešovo stádo, bílé jako jinovatka,
kopec zalehlo, jako by jej sněhem zasypalo.

A mráz zatím spásal kolem vršky zelené,
jenom Mikšův ne, jenom Mikšův ne!
Když chtěly jít, mráz s fujavicí, také tudy,
přes ramena ledné dudy,
vidouce vrch celý bílý,
do čela se uhodily:
Vždyť jsme tu už přece byly!

Proto zjara, když ještě fujavice hrozí,
do hor stoupají vždy odedávna první kozy
a za nimi pak jako zlatý oblak včely.

Dodnes s Mikešovým stádem dobře je mi,
jako bych s ním také bránil zemi
a přemáhal nepohody, vichřice.


( Zkráceno )

Bratři Grimmové jsou bezesporu slovutnější autoři, ale o kozách taky věděli pendrek To Bureš si určitě semtam zapásl

Jiřina

to je krásná báseň, opdkud jí máš?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Miloslav Bureš

Mikeš z hor

Šlehá prutem, před ním stádo koz,
stádo bílých koz, jež chce být také v právu.
Vlhkými čenichy okusují mladou trávu
a on nad nimi, tvář rozjevenou pod čepicí,
jako slunce, které v prachu mizí.
Ale kozy vědí, že už mízy v zeleň doufají.
K čemu by jim bylo dřepět ve stáji
a olizovat v šeru loňské seno, když vědí,
že za kamennou stěnou hlavu k slunci zvedla sedmikráska.

Hej, vy kozy, zatrachtilý kozy!
Mikeš prutem práská, že ho už i vítr poslouchá.

A ony všechny na svých hřbetech,
od nejstarší až do kůzlete,
nesou oblohu modravou a vlídnou,
pod níž kořeny už nevystydnou.
Z jejich srsti nebe obláčky si plete.

A vždycky dvěma o zem opřeny,
přeskakují bláto, kamení,
růžky růžovými rozhrnují mhlivé ráno.
Za tou mlhou najdou břízku, růži planou,
a diví se, jak skrze větve hrušeň stará
přesypává včelí roj do letošního jara.

Hej, vy kozy, zatrachtilý kozy!
Mikeš prutem práská, hrozí.

Ale co ty jinovatkou posypané chlumy?
Mikeš mračí se.
Dál žene stádo po úbočí,
do výšek chce donést kvetoucí zem v očích.
V tom čase vánků, jež hledají už místo růžím,
mráz se na sebe vzal mladých kozlat kůži
a předeběhl Mikešovo stádo.
Na vrcholcích spásal trávu mladou.

Toho rána ještě před pípnutím pěnic,
po střípcích nesmělého světla, jež snad ani světlem není,
hnal Mikeš k horám bílé stádo kozí.
Do vrchu stoupalo jak oblak, který sněhem hrozí.
Kozy se však tváří dobrácky,
přeskakují kamení a oblásky
a vemeny hřejí chladnou hlínu.

Povím vám to zkrátka,
co se toho rána stalo.
Mikešovo stádo, bílé jako jinovatka,
kopec zalehlo, jako by jej sněhem zasypalo.

A mráz zatím spásal kolem vršky zelené,
jenom Mikšův ne, jenom Mikšův ne!
Když chtěly jít, mráz s fujavicí, také tudy,
přes ramena ledné dudy,
vidouce vrch celý bílý,
do čela se uhodily:
Vždyť jsme tu už přece byly!

Proto zjara, když ještě fujavice hrozí,
do hor stoupají vždy odedávna první kozy
a za nimi pak jako zlatý oblak včely.

Dodnes s Mikešovým stádem dobře je mi,
jako bych s ním také bránil zemi
a přemáhal nepohody, vichřice.


( Zkráceno )

Bratři Grimmové jsou bezesporu slovutnější autoři, ale o kozách taky věděli pendrek To Bureš si určitě semtam zapásl

Jiřina

Ó... M. Bureš je pro mne zcela neznámým autorem. Večer si jej místo štupování u telky vygůůůůflím.
Osobní zkušenost - koza není o nic zlomyslnější, škodolibější a vůbec horší než třeba pes, slepice, manžel a tak podobně. Všechny škody páše z nudy. A asi i ze špatné zkušenosti s chovatelem. To ty úmyslné.
A pak ožrané truhlíky, spasené ostružiny, maliny, růže. opečovávané bonzaje.... to jde z kozí přirozenosti, ty trnový keře prostě milují. nejde naučit kozu, že když jí dovolím svojí nepozorností, aby měla možnost zdrhnout do "obytné" části dvora, aby si jen přišla zvořile vypít šálek čaje a nechala na pokoji jahody a muškáty v truhlíku.
Nejsem nijak velká chovatelka koz, mám pět kousků. Na pastvě jsou sporadicky - chybí pasáček a ohradník použít nemohu, ale výraznější škodu nepáchají. dojím zatím jen jednu, ostatní jsou budoucí prvničky, ještě neříjí, ale čekám co chvíle. Jo, řve, nadává, nechce se dát. Ale dojím strojem a tak si proste jednu její nohu zvednu. Napřed si i lehala, ale už stojí. Prvotelka se na dojení učila přes čtyři měsíce. Pomalu, v klidu, bez bití a jekotu. Už stojí a sem tam se nechá i na všechny čtyry současně. Dojit najednou dvě čtvrti je už standard. Kozu dojím od samého začátku na oba cecíky - má na rozdíl od krávy ideálně tvarované a souměrné vemeno. Pomalu, v klidu. A okoukala jsem od kůzlete, že mléko se krade, když je máma zaměstnaná pitím, baštou.
Ke všem domácím i užitkovým zvířatům přistupuji pomalu, trpělivě... Pak je to nádherný pocit, když vejdu do stáje a nahrnou se ke mně kozule a strkají tlamy do kapsy, co je v ní dobrého, kravule natahují krky a jazyky, říkají si o podrbání. A to na začátku zdrhaly, zaujímaly obranné postoje v koutě....
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to je krásná báseň, opdkud jí máš?

Z knížky . Koupila mi ji v mém dětství maminka. Obsahuje Burešovy básnické skladby, které zhudebnil Bohuslav Martinů, a je nazvána po nejznámější z nich - Otvírání studánek.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je krásné, že se ozvalo tolik chovatelů na moje stýskání. Jen pro upřesnění, ke zvířatům nejsem cholerik. Máme čtyři býky, krávu, psa, kočky(těžko říct kolik), králíky, slepice a právě toto seskupení zvířat potřebuje spoustu lásky a trpělivosti. Asi jsem nenarazila na tu správnou kozu. Vždy jsem koupila na inzerát tu nej..., ale zvyklosti měla od původního majitele. Takže dám na radu Honzíka, domluvím se na farmě Magdaléna a snad to tentokrát klapne. Jo, a nejen kozy jsou potvůrky. Máme čtyřměsíčního býčka, který po narození přišel o maminu, tak adoptoval mě. Je to naše zlatíčko, které ví, že když něco provede, stačí se přimazlit a je to vyžehlené. Ovšem, když se k vám přimazlí takový stokilový drobeček, tak máte co dělat, ať nezkončíte v hnoji na zemi. Tak zdar všem chovatelům čehokoliv. A kozí rady si vezmu k srdci. Děkuji všem!!!

Tak jsem si pěkně početla, ba i báseň přednesla manželovi, by pěkná slovíčka obměkčila srdce nemilovníka koz. Před několika lety jsem ve velmi sledovaného kutilském pořadu řekla, že " koza není hloupá ovce". A že je to "Paní koza!" Těch mejlíků co se ozvalo, že nemám pravdu, a že koza je to nejhorší zvíře a ovečka to nejlepší. Od těch dob jsem si už netroufla chválit kozu nahlas, ale denně jim to po pozdravu ráno vykládám při dojení, a večer, když se s nimi loučím, tak jim děkuji za přátelství a dobroty. Děkuji Ivanovi za pohádku, Jiřince za básničku a vám všem ostatním za vyznání z chovatelských pocitů. Já jsem kozám propadla před 15 lety naplno. Když jsem v mládí na prázdninách směla na vesnici pást kozy, aby se moje sestřenice mohly koupat v rybníci, byla jsem v sedmém nebi. Ale žila jsem ve městě ve velkém činžáku, a doma byly tři děti. V důchodu je vše jinak. Děti jsou z domu, já na vesnici a na mazlení mám vysněné kozy. Jen síly už ubývají, protože zvířata nemůžete odbýt. Ale stojí mi to za to. Přeji všem jen radost, a že něco provedou, tak prvně hledejte chybu u sebe, jestli jste jim to nějak neumožnily. Ony jsou totiž moc chytré!!! Jarmila - kozí farma ROZINKA

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jsem si pěkně početla, ba i báseň přednesla manželovi, by pěkná slovíčka obměkčila srdce nemilovníka koz. Před několika lety jsem ve velmi sledovaného kutilském pořadu řekla, že " koza není hloupá ovce". A že je to "Paní koza!" Těch mejlíků co se ozvalo, že nemám pravdu, a že koza je to nejhorší zvíře a ovečka to nejlepší. Od těch dob jsem si už netroufla chválit kozu nahlas, ale denně jim to po pozdravu ráno vykládám při dojení, a večer, když se s nimi loučím, tak jim děkuji za přátelství a dobroty. Děkuji Ivanovi za pohádku, Jiřince za básničku a vám všem ostatním za vyznání z chovatelských pocitů. Já jsem kozám propadla před 15 lety naplno. Když jsem v mládí na prázdninách směla na vesnici pást kozy, aby se moje sestřenice mohly koupat v rybníci, byla jsem v sedmém nebi. Ale žila jsem ve městě ve velkém činžáku, a doma byly tři děti. V důchodu je vše jinak. Děti jsou z domu, já na vesnici a na mazlení mám vysněné kozy. Jen síly už ubývají, protože zvířata nemůžete odbýt. Ale stojí mi to za to. Přeji všem jen radost, a že něco provedou, tak prvně hledejte chybu u sebe, jestli jste jim to nějak neumožnily. Ony jsou totiž moc chytré!!! Jarmila - kozí farma ROZINKA

Báseň Mikeš z hor zhudebnil Bohuslav Martinů jako kantátu. A je to velmi krásné, jako vše od B.Martinů. Jarmila - kozí farma ROZINKA

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro zadavatelku jé vy mi popisujete naši druhou kozu a kozy, když jsem byla malá, všechny byly bílé a všechny nevyjímaje té současné bílé jsou a byly svině viz. popis negativních vlastností! Ikdyž zase ta poslední má docela hezkej nádoj něco mezi 3-4l denně, což si myslím, že je slušný na kozu která není papírová.
Ale za to ta naše hnědá koza, to je zlatíčko hodná neagresivní kamarádí s jakýmkoliv zvířetem, který potká, řvát teda neuměj ani jedna, při dojení stojí, má ráda děti, ale nesměj teda natahovat prstíčky, to si myslí, že maj mlsku a kouše o stošest- mám to na sobě vyzkoušeno- hlavní důvod proč jsem si vybrala v celým stádu zrovna ju, zakousla se mi do prstu a už byla moje Akorát ten nádoj má takový menší cca 2-2,5 l denně, ale já jsem absolutně spokojená, ikdyby nedojila nic nedám ani za nic. Narozdíl od té bílé, která mi vyloženě pije krev. Ale zase to má jednu výhodu ve výběhu kontroluju jenom tu jednu a to tu bílou, kde zase slézá stromy anebo provádí nějaké nekalosti.
Takže to chce dobře si vybrat a mít štěstí nebo něco jako lásku na první pohled?, teda kousanec

Koza je fantastické zvíře, ale je to jen zvíře a to stádové. Podle toho se chová. Musí si ve stádě vydobít svoje místo. To se stárnutím zvířete samozřejmě mění.
Člověka taky posuzuje stejně jako kolegini ve stádě, když jí dovolíte hodně, hodně si dovolí i ona. Jakmile jí ukážete, že na Vás nemá, ale ještě jí místo rány rohama, kterou by od kolegině dostala, pěkně pohladíte, tak se k Vám podle toho bude chovat. Musí k Vám mít respekt jako k nadřízené, a musí si být jistá, že od Vás jí nehrozí žádná rána ba naopak pohlazení a podrbání. Naše kozy taky dělávali jak blázni, když jsem je začínal dojit, někdy to ještě některá i zkusí na jaře, když se dlouho nedojilo. Stačí jim, ale důrazně dát najevo co se Vám líbí a co ne. Koza to rychle pochopí. Po dojejí musíte každý koze poděkovat, pohladit a podrbat. Už na to všechny čekají. Taky podle toho poznaj, že je konec dojení a mohou odejít. Většinu koz nemusím ani vázat, protože stojí a ani se nehnou. Jen když je nějaký šrumec ve stádě a některá ze silnějších koz se předvádí a ukazuje těm slabším, že ona je tu pánem, tak se letí ty slabší za mě schovat a to by mne i tu dojenou kozu dost často posunuli i o pár metrů.
Dojivost je taky problém, alespoň u nás. přivez jsem nádherný kozy s velice pěknou dojivostí. To se ale většinou rychle změní. Zvíře je ve stresu a zařazení do stáda i navyknutí na jiný způsob krmení, pasení a pod. jí trvá i rok. Stejně asi nikdy nedosáhnete dojivosti kozy, která byla před tím sama a rozmazlovaná v krásném chlívku. Ve stádě je, alespoň podle mé zkušeností, vždy dojivost o něco nižší.
Máme různé povahy koz od zlé Marfuši ( nesilněší a nejbojovnější ) až po klidnou Alenu. Ale všechny nás respektují a při dojení stojí ani se nehnou.
Škodu taky nadělaj, ale vždy je to naše chyba, že jsme nějak podcenili jejich vynalézavost, někdy i sílu a u kozlat schopnost protáhnout se otvore, kterým projede stěží projde i slepice. Hold nás zas nás vyšplpouchli

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny šťastné chovatele koz. Musím se přiznat, že už se několik let snažím přidat do této kategorie chovatelů. Ale zatím bez úspěchu. Všechny kozy, které jsme s manželem přivezli nakonec k ničemu nebyly. Do výčtu našich miláčků patří dva fňutři, dvě stále uřvané dámy a jedna naprosto cholerická netykavka. Není na světě jedna bílá koza, která by nebyla agresivní, chodila přes den na řetězu na pastvu, v klidu se nechala ručně podojit a neřvala celý den, jako by ji na nože brali? Přítulná, klidná a dojila tak 6l za den? Opravdu toho chci tak hodně? Ostatní zvířata jsou v poho, bez problémů, jen na tu kozu jsem nenarazila. Na tu nemám štěstí. Co dělám špatně? Nebo jsem náročná? Babička vždy líčila svou Lízinku stejně. Už taková neexistuje?

No jo, jak psali ti přede mnou, ke kozám to chce náturu, jsou to takové kočky s rohama, jenom trochu (s prominutím)větší vychcánkové. O domestikaci si určitě myslí své. Jakkoliv jsou třeba krávy i ovce jednodušší na údržbu a díky větší submisivitě i rentabilnější, komu sedly kozy, neměnil by. Tolik tedy jasný kozofil
Tomáš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny šťastné chovatele koz. Musím se přiznat, že už se několik let snažím přidat do této kategorie chovatelů. Ale zatím bez úspěchu. Všechny kozy, které jsme s manželem přivezli nakonec k ničemu nebyly. Do výčtu našich miláčků patří dva fňutři, dvě stále uřvané dámy a jedna naprosto cholerická netykavka. Není na světě jedna bílá koza, která by nebyla agresivní, chodila přes den na řetězu na pastvu, v klidu se nechala ručně podojit a neřvala celý den, jako by ji na nože brali? Přítulná, klidná a dojila tak 6l za den? Opravdu toho chci tak hodně? Ostatní zvířata jsou v poho, bez problémů, jen na tu kozu jsem nenarazila. Na tu nemám štěstí. Co dělám špatně? Nebo jsem náročná? Babička vždy líčila svou Lízinku stejně. Už taková neexistuje?

Dobrý den,
nejsem žádný odborník přes kozy, ale pořád se učím. Kozenkami se zabývám čtvrtým rokem. Prošlo přese mě již 31 koz. A je to láska na celý život. Měli různé povahy a zlobily mě. Časem jsem přišla na to, co jim chybí a proč mě občas zlobí. Oni jen říkají, co potřebují. Např. mečení - důvodem může být dřívější psychické strádání, nebo nynější samota, či nedaleká koza, se kterou se chce seznámit. Dvakrát jsem byla nucena chov zrušit a tak jsem to udělala. Teď jsem znova na nohou a již mám 16-ti hlavé stádo. Co koza, to povaha a jiné problémy. Jedna nežere, to a druhá zase tohle. A tak jim každé vyjdu vstříc a vše funguje. A když mi někdo řekne, že nemá čas, tak mu mohu pouze odpovědět:"Tak nechovej zvířata, a čuč doma na bednu. Chceš-li zvíře, dej mu,co potřebuje!!!". Mějte se hezky a chápejte kozí povahu. Je skvělá a stojí za to. Neznám užitečnější a lepší zvíře. Zdravím Hanka P.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koza je fantastické zvíře, ale je to jen zvíře a to stádové. Podle toho se chová. Musí si ve stádě vydobít svoje místo. To se stárnutím zvířete samozřejmě mění.
Člověka taky posuzuje stejně jako kolegini ve stádě, když jí dovolíte hodně, hodně si dovolí i ona. Jakmile jí ukážete, že na Vás nemá, ale ještě jí místo rány rohama, kterou by od kolegině dostala, pěkně pohladíte, tak se k Vám podle toho bude chovat. Musí k Vám mít respekt jako k nadřízené, a musí si být jistá, že od Vás jí nehrozí žádná rána ba naopak pohlazení a podrbání. Naše kozy taky dělávali jak blázni, když jsem je začínal dojit, někdy to ještě některá i zkusí na jaře, když se dlouho nedojilo. Stačí jim, ale důrazně dát najevo co se Vám líbí a co ne. Koza to rychle pochopí. Po dojejí musíte každý koze poděkovat, pohladit a podrbat. Už na to všechny čekají. Taky podle toho poznaj, že je konec dojení a mohou odejít. Většinu koz nemusím ani vázat, protože stojí a ani se nehnou. Jen když je nějaký šrumec ve stádě a některá ze silnějších koz se předvádí a ukazuje těm slabším, že ona je tu pánem, tak se letí ty slabší za mě schovat a to by mne i tu dojenou kozu dost často posunuli i o pár metrů.
Dojivost je taky problém, alespoň u nás. přivez jsem nádherný kozy s velice pěknou dojivostí. To se ale většinou rychle změní. Zvíře je ve stresu a zařazení do stáda i navyknutí na jiný způsob krmení, pasení a pod. jí trvá i rok. Stejně asi nikdy nedosáhnete dojivosti kozy, která byla před tím sama a rozmazlovaná v krásném chlívku. Ve stádě je, alespoň podle mé zkušeností, vždy dojivost o něco nižší.
Máme různé povahy koz od zlé Marfuši ( nesilněší a nejbojovnější ) až po klidnou Alenu. Ale všechny nás respektují a při dojení stojí ani se nehnou.
Škodu taky nadělaj, ale vždy je to naše chyba, že jsme nějak podcenili jejich vynalézavost, někdy i sílu a u kozlat schopnost protáhnout se otvore, kterým projede stěží projde i slepice. Hold nás zas nás vyšplpouchli

"Dojivost je taky problém, alespoň u nás. přivez jsem nádherný kozy s velice pěknou dojivostí. To se ale většinou rychle změní. Zvíře je ve stresu a zařazení do stáda i navyknutí na jiný způsob krmení, pasení a pod. jí trvá i rok. Stejně asi nikdy nedosáhnete dojivosti kozy, která byla před tím sama a rozmazlovaná v krásném chlívku. Ve stádě je, alespoň podle mé zkušeností, vždy dojivost o něco nižší. "

Naprosto souhlasím a každému doporučuji: prohlídněte si podmínky u chovatele a kupujte kozu z horších podmínek, než máte Vy. Koza se Vám odvděčí dvakrát. Poprvé tím, že bude mít vyšší užitkovost, než měla u původního majitele, podruhé tím že když jí dojde, že šla "na lepší", bude si toho vážit.

Kozu z chlívku dát do stáda je katastrofa. Pokud je starší než 3 roky, budete rádi, když přežije. Bude stát po břicho v trávě a koukat, kde je seno a kýbl se šrotem.

Proto se taky snažíme dát v rámci SCHOKu dohoromady klub chovatelů koz, podle jednotlivých plemen. Abychom se navzájem víc znali a věděli, odkud si v případě potřeby kozu koupit. A abychom mohli ovlivnit i informace, které o zvířatech dostáváme z kontroly užitkovosti a z katalogů na nákupních trzích.

Kdo má zájem v klubu pracovat a je členem SCHOKu, tak meilněte na farma.hvozd@centrum.cz Nečlenové SCHOKu taky, přihlášku dodáme !!!

Ivan