Představa minisýrárny

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Skočte si na KVS a budete mít problémů plnou hlavu. Tohle je složité téma a každý má jinou dispozici a jiné metry plochy k dispozici.
Pak je dobré zajet k někomu ,kdo sýrárnu má a dát s ním řeč. Je to téma na opravdu dlouhou diskuzi. Renata

Tato diskuze měla proběhnout už dávno a na jiné platformě, než je tato. Měli by o tom jednat zástupci chovatelů včetně malých rodinných hospodářství s úředníky veterinární správy a smyslem jednání by měla být správná implementace a interpretace evropských nařízení tak, aby malým farmám/zpracovatelům byla umožněna a usnadněna jejich práce a živobytí .Veterinární dohled by měl být partnerem a pomocníkem při snaze zajistit kvalitní a čisté výrobky z farem pro zákazníky, ne faktorem, který zpracování mléka na farmách v malém likviduje. Současná situace, kdy jsou možná desítky, možná stovky hospodářů a farmářů, kteří snahu o legalizaci výroby (ať v malém nebo trochu větším měřítku) po prvním nebo i dlouholetém kontaktu s veterinou vzdali a zpracovávají bez povolení jen svědčí o tom, že v systému a výkladu české legislativy je něco hodně v nepořádku. Lenka ze Dvora

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tato diskuze měla proběhnout už dávno a na jiné platformě, než je tato. Měli by o tom jednat zástupci chovatelů včetně malých rodinných hospodářství s úředníky veterinární správy a smyslem jednání by měla být správná implementace a interpretace evropských nařízení tak, aby malým farmám/zpracovatelům byla umožněna a usnadněna jejich práce a živobytí .Veterinární dohled by měl být partnerem a pomocníkem při snaze zajistit kvalitní a čisté výrobky z farem pro zákazníky, ne faktorem, který zpracování mléka na farmách v malém likviduje. Současná situace, kdy jsou možná desítky, možná stovky hospodářů a farmářů, kteří snahu o legalizaci výroby (ať v malém nebo trochu větším měřítku) po prvním nebo i dlouholetém kontaktu s veterinou vzdali a zpracovávají bez povolení jen svědčí o tom, že v systému a výkladu české legislativy je něco hodně v nepořádku. Lenka ze Dvora

nechtěla jsem aby to zase bylo jen stěžovací a nadávací.. všichni víme kam jít a všichni víme jak je to těžké. Mínila jsem to v dobrém... občas je třeba oživit víru ve své sny, nářky nic nezpraví. Jak třeba bez těch šaten? Je třeba hledat argumenty a bohužel spíš pro ty lokální úrovně, protože to povolování je spíše o lidech na konkrétním místě.
Třeba by mně zajímalo jak si to představujete bez těch šaten, když se to nakouslo.
Např. přemýšlím jak by to mohlo fungovat přenosem mlíka v konvi. I to se dá udělat hygienicky. Níže bylo psáno o automatu na mléko, tam se to mléko taky musí nějak nalít a prodává se jistě nezpasterované, pouze chlazené dýl jak dvě hodiny po nadojení. U nás je takový automat na školním statku, shcválně se tam zeptám jak to dělají, je na vrátnici.
Vím, že požadavky jsou neúměrné, ale zase určité předpisy být musí. Stejně pokud by to člověk měl zafinancovat z vlastních zdrojů, tak se to nemůže vyplatit (myšleno těch 20koz) a vydělával by na to sto let. Bohužel to není jenom farmaření, dnešní systém podporuje nicnedělání a flákání se na pracovním a sociálním úřadě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nechtěla jsem aby to zase bylo jen stěžovací a nadávací.. všichni víme kam jít a všichni víme jak je to těžké. Mínila jsem to v dobrém... občas je třeba oživit víru ve své sny, nářky nic nezpraví. Jak třeba bez těch šaten? Je třeba hledat argumenty a bohužel spíš pro ty lokální úrovně, protože to povolování je spíše o lidech na konkrétním místě.
Třeba by mně zajímalo jak si to představujete bez těch šaten, když se to nakouslo.
Např. přemýšlím jak by to mohlo fungovat přenosem mlíka v konvi. I to se dá udělat hygienicky. Níže bylo psáno o automatu na mléko, tam se to mléko taky musí nějak nalít a prodává se jistě nezpasterované, pouze chlazené dýl jak dvě hodiny po nadojení. U nás je takový automat na školním statku, shcválně se tam zeptám jak to dělají, je na vrátnici.
Vím, že požadavky jsou neúměrné, ale zase určité předpisy být musí. Stejně pokud by to člověk měl zafinancovat z vlastních zdrojů, tak se to nemůže vyplatit (myšleno těch 20koz) a vydělával by na to sto let. Bohužel to není jenom farmaření, dnešní systém podporuje nicnedělání a flákání se na pracovním a sociálním úřadě.

http://www.agroweb.cz/ zivocisna-vyroba/ Mlecne-automaty-to-maji-v-CR-tezsi__s45x34645. html (tři mezery)
tak zde je zajímavý článek, uvádí plnění z mléčnice, to by mě zajímalo jak ten automat plní u nás na statku, je od mléčnice asi 300m. Je fakt že ten prodej mléka z automatu je tam už aspoň dva roky
Jinak omezení množství nás kozaře v malém zase tak trápit nemusí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
http://www.agroweb.cz/ zivocisna-vyroba/ Mlecne-automaty-to-maji-v-CR-tezsi__s45x34645. html (tři mezery)
tak zde je zajímavý článek, uvádí plnění z mléčnice, to by mě zajímalo jak ten automat plní u nás na statku, je od mléčnice asi 300m. Je fakt že ten prodej mléka z automatu je tam už aspoň dva roky
Jinak omezení množství nás kozaře v malém zase tak trápit nemusí

Add šatny: asi se shodneme na tom, že po příchodu z chlíva se přezuju a převleču. na to nepotřebuju šatnu, ale stačí mi věšák a místo na boty ve stodole a čisté boty a oblečení třeba jen o krok dál ve skříni. V botech z chlíva nesmím šlapat tam, kam budu šlapat v botech do mléčnice. Lépe když by čistá zóna byla za dveřma, přepážkou, zástěnou, za rohem..zkrátka aby tam třeba průvan nezanášel chlupy a špínu...Myslím, že tohle je oprávněný požadavek na malou zpracovnu, co ale za oprávněné nepovažuju, je diktování ,že musí být vybudovány speciální místnosti a takovými a takovými povrchy, rozměry, svítidly atd. pro účel, kde to skutečně lze řešit i "primitivně" ve finanční náročnosti odpovídající rozsahu zpracování a návratnosti investice. Další místo na převlečení a umytí rukou by mělo být u vstupu do sýrárny, ale opět by stačil malinký koutek třeba zvenku vedle dveří nebo skříň s čistým pláštěm, botama a pokrývkou hlavy. Speciální drahá místnost není potřeba a hlavně člověk si většinou místnosti netahá z rukávu jak králíky z klobouku. Lenka ze Dvora

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Add šatny: asi se shodneme na tom, že po příchodu z chlíva se přezuju a převleču. na to nepotřebuju šatnu, ale stačí mi věšák a místo na boty ve stodole a čisté boty a oblečení třeba jen o krok dál ve skříni. V botech z chlíva nesmím šlapat tam, kam budu šlapat v botech do mléčnice. Lépe když by čistá zóna byla za dveřma, přepážkou, zástěnou, za rohem..zkrátka aby tam třeba průvan nezanášel chlupy a špínu...Myslím, že tohle je oprávněný požadavek na malou zpracovnu, co ale za oprávněné nepovažuju, je diktování ,že musí být vybudovány speciální místnosti a takovými a takovými povrchy, rozměry, svítidly atd. pro účel, kde to skutečně lze řešit i "primitivně" ve finanční náročnosti odpovídající rozsahu zpracování a návratnosti investice. Další místo na převlečení a umytí rukou by mělo být u vstupu do sýrárny, ale opět by stačil malinký koutek třeba zvenku vedle dveří nebo skříň s čistým pláštěm, botama a pokrývkou hlavy. Speciální drahá místnost není potřeba a hlavně člověk si většinou místnosti netahá z rukávu jak králíky z klobouku. Lenka ze Dvora

že vás ještě otravuju, takže pokud jsem pochopila, vy máte prostor přímo v baráku a dojírnu v chlévě, odkud mléko nosíte? Mám to totiž taky tak, nebo spíš, dojírnička v chlévě, a máme ještě jedno stavení, kde by se sýrárna dala realizovat. Ale počítám s tím, že právě to přenášení mléka je naprosto neprůchodné, takže by mi nezbylo, než udělat z chléva 200m naháněcí koridor a dojírnu v tom sýrařském objektu, ta by snad šlo udělat i sběr mléka rovnou do mléčnice. Ale teď doděláváme chlév s dojírnou, takže naháněcí koridor a dojírna mi přijde rozmar. Nevím, přijde mi rozumnější to dělat v tichosti, udělat si doma jen prostor na výrobu a hotovo, prodávat známým a na veterinu se vy... Řekla bych do 10 koz se to dá. Je to o taková investice, že mi to přijde téměř nereálné sýrárnu zrealizovat, tak aby se to vrátilo a uživilo to dejme tomu člověka a půl. A sehnat odněkud prachy je snad horší jak s tou veterinou, podmínky jsou jen pro vyvolené. Sama zvažuju jestli s tím vůbec mám ztrácet čas, nebo to mít na pohodu jako koníčka a zarobit jinde. Navíc nevím jak je to když by to byla výrobna, protože všechny tyhle stavení jsoz vedena jako stavení k bydlení, a ne jako výrobní objekty v územním plánu, zda by to bylo i z tohoto důvodu průchodné. Mějte se.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
že vás ještě otravuju, takže pokud jsem pochopila, vy máte prostor přímo v baráku a dojírnu v chlévě, odkud mléko nosíte? Mám to totiž taky tak, nebo spíš, dojírnička v chlévě, a máme ještě jedno stavení, kde by se sýrárna dala realizovat. Ale počítám s tím, že právě to přenášení mléka je naprosto neprůchodné, takže by mi nezbylo, než udělat z chléva 200m naháněcí koridor a dojírnu v tom sýrařském objektu, ta by snad šlo udělat i sběr mléka rovnou do mléčnice. Ale teď doděláváme chlév s dojírnou, takže naháněcí koridor a dojírna mi přijde rozmar. Nevím, přijde mi rozumnější to dělat v tichosti, udělat si doma jen prostor na výrobu a hotovo, prodávat známým a na veterinu se vy... Řekla bych do 10 koz se to dá. Je to o taková investice, že mi to přijde téměř nereálné sýrárnu zrealizovat, tak aby se to vrátilo a uživilo to dejme tomu člověka a půl. A sehnat odněkud prachy je snad horší jak s tou veterinou, podmínky jsou jen pro vyvolené. Sama zvažuju jestli s tím vůbec mám ztrácet čas, nebo to mít na pohodu jako koníčka a zarobit jinde. Navíc nevím jak je to když by to byla výrobna, protože všechny tyhle stavení jsoz vedena jako stavení k bydlení, a ne jako výrobní objekty v územním plánu, zda by to bylo i z tohoto důvodu průchodné. Mějte se.

Tak když nám všechno vyjde ,tak bych chtěla provoz zlegalizovat a proč? Protože např 10 koz je 40l mlíka denně ,to je cca 4kg sýra denně ,120kg sýra za měsíc a to se dle mého nedá načerno prodat. A nedá se to vyrábět na koleně . Rok možná a pak vás to nebude bavit ,furt se strachovat ,kdo vás napráská. Cesta je ,když máte prostory ,využít dotací / potřebujete pevné nervy/. Postavit slušnou dojírnu ,kde mlíko teče rovnou do mléčnice a z mléčnice do pasteru . Konve budete vylívat ručně rok a pak nebudete moct na ruce. Objeli jsme pár sýráren a hodní lidé nám promluvili do duše .Musíte to rozmyslet dopředu ,co bude za rok a co za 10 let -síly ubývají.To je svatá pravda. JInak je to téma komplikované a na celé romány.
My plánujeme v jednom objektu dojírnu ,mléčnici,sýrárnu a zázemí. Stáje mám jinde ,takže se holky budou muset naučit chodit přes dvůr ,což nám komplikuje trochu venkovní provoz ,ale to domyslíme /tedy asi spíš manžel/.Já si všechno představuji jako Hurvínek válku. MOc bych si to všechno přála ,ale ta legisltiva je hrozná a možná mě úřední šiml uhoní. Ale jsou rodiny ,které to dokázaly a to mě trochu povzbuzuje. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
že vás ještě otravuju, takže pokud jsem pochopila, vy máte prostor přímo v baráku a dojírnu v chlévě, odkud mléko nosíte? Mám to totiž taky tak, nebo spíš, dojírnička v chlévě, a máme ještě jedno stavení, kde by se sýrárna dala realizovat. Ale počítám s tím, že právě to přenášení mléka je naprosto neprůchodné, takže by mi nezbylo, než udělat z chléva 200m naháněcí koridor a dojírnu v tom sýrařském objektu, ta by snad šlo udělat i sběr mléka rovnou do mléčnice. Ale teď doděláváme chlév s dojírnou, takže naháněcí koridor a dojírna mi přijde rozmar. Nevím, přijde mi rozumnější to dělat v tichosti, udělat si doma jen prostor na výrobu a hotovo, prodávat známým a na veterinu se vy... Řekla bych do 10 koz se to dá. Je to o taková investice, že mi to přijde téměř nereálné sýrárnu zrealizovat, tak aby se to vrátilo a uživilo to dejme tomu člověka a půl. A sehnat odněkud prachy je snad horší jak s tou veterinou, podmínky jsou jen pro vyvolené. Sama zvažuju jestli s tím vůbec mám ztrácet čas, nebo to mít na pohodu jako koníčka a zarobit jinde. Navíc nevím jak je to když by to byla výrobna, protože všechny tyhle stavení jsoz vedena jako stavení k bydlení, a ne jako výrobní objekty v územním plánu, zda by to bylo i z tohoto důvodu průchodné. Mějte se.

Tak to nošení v konvích to je další kapitola sama pro sebe. Další z požadavků, které nemají naprosto žádné opodstatnění. Skutečně nevím, o co je horší nést konev z dojírny do mléčnice skrze jedny dveře než nést konev z dojírny do mléčnice skrz jedny dveře a kousek cesty přes zahradu. Kdyby ta konev někde tři hodiny stála, tak to jo. Ale jelikož je povoleno prodávat ze dvora mléko nepasterované, max. 2 hodiny po dojení, jinak musí být zchlazené, z logiky věci mi jaksi vyplývá, že nepasterované mléko do dvou hodin po nadojení je považováno za OK k prodeji, tudíž by jaksi mělo být považováno za OK i ke zpracování, hlavně když zpracovatel pasteruje! Nebo že by do zavřené konve odkudsi pronikl cestou přes zahradu odporný zákeřný mikrob? No zkrátka je to ať se nikdo nezlobí úplná blbost. Podojím, konev zavřu, ať do ní nic nenapadá a ať se nemůže vylít, konev lapnu a jdu po přezutí do mléčnice. Mlíko přeliju a naliju do chlaďáku (nebo v menším do kyblíku ve dřezu.Mlíko nenechávám stát v teple, protože pak je hnusné. Zase - můžu mít dojírnu vedle mléčnice a stejně mi mlíko bude někde postavené hodinu stát, protože jsem zdechlá a nechce se mi ho ještě zpracovávat...a na co mi je celá dojírna hned za dveřma?! Na nic. Nebo si v dojírně u chlíva podojím, lapnu konev a jdu ji hned přefiltrovat a nalít do chlaďáku. No které mlíko asi bude mikrobiologicky čistější? He? Lenka ze Dvora

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak když nám všechno vyjde ,tak bych chtěla provoz zlegalizovat a proč? Protože např 10 koz je 40l mlíka denně ,to je cca 4kg sýra denně ,120kg sýra za měsíc a to se dle mého nedá načerno prodat. A nedá se to vyrábět na koleně . Rok možná a pak vás to nebude bavit ,furt se strachovat ,kdo vás napráská. Cesta je ,když máte prostory ,využít dotací / potřebujete pevné nervy/. Postavit slušnou dojírnu ,kde mlíko teče rovnou do mléčnice a z mléčnice do pasteru . Konve budete vylívat ručně rok a pak nebudete moct na ruce. Objeli jsme pár sýráren a hodní lidé nám promluvili do duše .Musíte to rozmyslet dopředu ,co bude za rok a co za 10 let -síly ubývají.To je svatá pravda. JInak je to téma komplikované a na celé romány.
My plánujeme v jednom objektu dojírnu ,mléčnici,sýrárnu a zázemí. Stáje mám jinde ,takže se holky budou muset naučit chodit přes dvůr ,což nám komplikuje trochu venkovní provoz ,ale to domyslíme /tedy asi spíš manžel/.Já si všechno představuji jako Hurvínek válku. MOc bych si to všechno přála ,ale ta legisltiva je hrozná a možná mě úřední šiml uhoní. Ale jsou rodiny ,které to dokázaly a to mě trochu povzbuzuje. Renata

fandím vám. jak jsem psala, máme objekt kde by to šlo taky realizovat. Vzniká nám ten stejný problém, přehánění koz, ale my to máme cca 300m. Řešitelné to je, ale zase cosi navíc. Nicméně si myslím, že by se to všechno dalo, když jsou prostory. Kámen úrazu je ten, že se to bez cizích finančních zdrojů nevyplatí. A kde je sehnat? Mladý zemědělec, mi přijde možnost tak na 5%, protože ty podmínky jsou nastavené pro zemědělce, ač mladé, kteří jsou z rodiny se zaběhnutým zemědělským provozem a jen se podnik převede, má perspektivu, obrat a splňují 1,5 roku podnikání. Ale když chcete začít z fleku, tak jste tak neproduktivní, že to nejde a vysvětlujte úředníkovi, že bez možnosti produkci prodat (vyrobit sýr) jste neproduktivní. Ale určitě sama víte jak jsou podmínky nastavené. Možná jdou někde sehnat krajské prachy. Já třeba po mateřské zkončím na úřadu práce a možná by se dalo začít podnikat a získat nějakou podporu odtud...ale to je tak do 100tis.A pak do toho všeho investujete půl mládí,hrůzu vlastních peněz, uběháte si nohy, abyste prodala pracně udělaný sýr a vydělala dětem na pastelky... takže zvažuju jestli se té dřině za tuhle cenu upsat. Když to děláte jen tak, můžete kdykoli přestat, jakmile vemete od někoho peníze, upíšete se na další buzeraci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to nošení v konvích to je další kapitola sama pro sebe. Další z požadavků, které nemají naprosto žádné opodstatnění. Skutečně nevím, o co je horší nést konev z dojírny do mléčnice skrze jedny dveře než nést konev z dojírny do mléčnice skrz jedny dveře a kousek cesty přes zahradu. Kdyby ta konev někde tři hodiny stála, tak to jo. Ale jelikož je povoleno prodávat ze dvora mléko nepasterované, max. 2 hodiny po dojení, jinak musí být zchlazené, z logiky věci mi jaksi vyplývá, že nepasterované mléko do dvou hodin po nadojení je považováno za OK k prodeji, tudíž by jaksi mělo být považováno za OK i ke zpracování, hlavně když zpracovatel pasteruje! Nebo že by do zavřené konve odkudsi pronikl cestou přes zahradu odporný zákeřný mikrob? No zkrátka je to ať se nikdo nezlobí úplná blbost. Podojím, konev zavřu, ať do ní nic nenapadá a ať se nemůže vylít, konev lapnu a jdu po přezutí do mléčnice. Mlíko přeliju a naliju do chlaďáku (nebo v menším do kyblíku ve dřezu.Mlíko nenechávám stát v teple, protože pak je hnusné. Zase - můžu mít dojírnu vedle mléčnice a stejně mi mlíko bude někde postavené hodinu stát, protože jsem zdechlá a nechce se mi ho ještě zpracovávat...a na co mi je celá dojírna hned za dveřma?! Na nic. Nebo si v dojírně u chlíva podojím, lapnu konev a jdu ji hned přefiltrovat a nalít do chlaďáku. No které mlíko asi bude mikrobiologicky čistější? He? Lenka ze Dvora

Já sýrárnu stavím, pro zpracování max 150l denně. Plocha provozu zabírá cca 60m2. Místnosti: Šatna s wc, sprchou, umyvadlem (špinavá část bude oddělená pouze skříňkou, vstup do výrobny s umývacím koutem (oddělený přepážkou), umyvadlo bezdotykové u vstupu, místnost na balení se vstupem do zrací místnosti, od tud vstup do expedice s umyvadlem (špinavý provoz). Do mléčnice je hlavní vstup z venku, jedny dveře také vedou do výrobny (kvůli čištění). Pro malinký provoz si dokážu představit cca poloviční výměru.

Pro můj účel všechny prostory mají svůj důvod a takto jsem si to sestavila sama.
Legislativní nároky nejsou příliš konkrétní a spoustu jsem si toho vykomunikovala. KVS nešla nad rámec vyhlášek (neurčovala typ povrchů, typ bezdotyk.baterií, apod.)
Povrchy nebudou dlažkovány, použijeme omyvatelné nátěry (včetně podlahy).

Co se týče hygieny - požadovali dodržení intenzity osvětlení na dané práce, teploty v místnostech a odvětrávání místností (tam, kde nejsou okna) - tzv. hygiena práce. Jaký typ svítidel, jaké odvětrání apod. nikoho nezajímal.

Dojení bude probíhat do konve a do mléčnice přenášeno v ruce. Osobně se domnívám, že oproti dlouhým hadicovým cestám (u nás každopádně nerealizovatelné), může být "hygieničtější".
Legislativa dojení do konví nezakazuje, určuje, že konev musí být po celou dobu zakrytá.

Jinak ještě ke slovenským novotám:dala jsem si tu práci a zákony a vyhlášky přečetla a jsou dosti podobné našim (mimochodem naštudovali jste novou vyhlášku? Tuším 128/2009, O přizpůsobení podmínek.....? .

Takže pokud se někde objevují nároky jiné než v zákonech a vyhláškách, považovala bych to za úřednickou šikanu.

Pokud někdo se chystá na sýrárnu, rádi pomůžeme.

Ještě, co se týče financí: sýrárnu financuji z dotace od SZIF (a ani tak to není vůbec jednoduché). Bydlíme na skoro samotě, náš domek je téměř stejně velký jako nově stavěná sýrárna (nemám žádné chlévy a jiné prostory, prostě kolem je jen lom ) Náklady na vybavení sýrárny odhadujeme okolo 300-350tis.Kč (bez DPH).
Howg

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
fandím vám. jak jsem psala, máme objekt kde by to šlo taky realizovat. Vzniká nám ten stejný problém, přehánění koz, ale my to máme cca 300m. Řešitelné to je, ale zase cosi navíc. Nicméně si myslím, že by se to všechno dalo, když jsou prostory. Kámen úrazu je ten, že se to bez cizích finančních zdrojů nevyplatí. A kde je sehnat? Mladý zemědělec, mi přijde možnost tak na 5%, protože ty podmínky jsou nastavené pro zemědělce, ač mladé, kteří jsou z rodiny se zaběhnutým zemědělským provozem a jen se podnik převede, má perspektivu, obrat a splňují 1,5 roku podnikání. Ale když chcete začít z fleku, tak jste tak neproduktivní, že to nejde a vysvětlujte úředníkovi, že bez možnosti produkci prodat (vyrobit sýr) jste neproduktivní. Ale určitě sama víte jak jsou podmínky nastavené. Možná jdou někde sehnat krajské prachy. Já třeba po mateřské zkončím na úřadu práce a možná by se dalo začít podnikat a získat nějakou podporu odtud...ale to je tak do 100tis.A pak do toho všeho investujete půl mládí,hrůzu vlastních peněz, uběháte si nohy, abyste prodala pracně udělaný sýr a vydělala dětem na pastelky... takže zvažuju jestli se té dřině za tuhle cenu upsat. Když to děláte jen tak, můžete kdykoli přestat, jakmile vemete od někoho peníze, upíšete se na další buzeraci.

Naopak "Mladý zemědělec" je na to dělaný. Je pravda, že nejčastějšími žadateli jsou rodinný příslušníci "starých" zemědělců, kupují za to traktory a jiné mobilní stroje. 99% však např. není v eko režimu, tam je příležitost pro vás, bývalo za to více bodů. Tato kritéria se však každý rok mění a jsou známa až při vyhlášení kola (cca 3 měsíce před odevzdáním). Musíte však už mít pravomocné stavební povolení, tedy vypracovaný projekt (není to zrovna nejlevnější, pokud nemáte architekta v přízni). Je pravda, že pokud byste potřebovali kofinanc, tak bohužel v současnosti žádná banka peníze nepůjčí začínajícímu podnikateli. Ale třeba to bude za rok lepší . My to řešíme Americkou hypotékou na rodinný domek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já sýrárnu stavím, pro zpracování max 150l denně. Plocha provozu zabírá cca 60m2. Místnosti: Šatna s wc, sprchou, umyvadlem (špinavá část bude oddělená pouze skříňkou, vstup do výrobny s umývacím koutem (oddělený přepážkou), umyvadlo bezdotykové u vstupu, místnost na balení se vstupem do zrací místnosti, od tud vstup do expedice s umyvadlem (špinavý provoz). Do mléčnice je hlavní vstup z venku, jedny dveře také vedou do výrobny (kvůli čištění). Pro malinký provoz si dokážu představit cca poloviční výměru.

Pro můj účel všechny prostory mají svůj důvod a takto jsem si to sestavila sama.
Legislativní nároky nejsou příliš konkrétní a spoustu jsem si toho vykomunikovala. KVS nešla nad rámec vyhlášek (neurčovala typ povrchů, typ bezdotyk.baterií, apod.)
Povrchy nebudou dlažkovány, použijeme omyvatelné nátěry (včetně podlahy).

Co se týče hygieny - požadovali dodržení intenzity osvětlení na dané práce, teploty v místnostech a odvětrávání místností (tam, kde nejsou okna) - tzv. hygiena práce. Jaký typ svítidel, jaké odvětrání apod. nikoho nezajímal.

Dojení bude probíhat do konve a do mléčnice přenášeno v ruce. Osobně se domnívám, že oproti dlouhým hadicovým cestám (u nás každopádně nerealizovatelné), může být "hygieničtější".
Legislativa dojení do konví nezakazuje, určuje, že konev musí být po celou dobu zakrytá.

Jinak ještě ke slovenským novotám:dala jsem si tu práci a zákony a vyhlášky přečetla a jsou dosti podobné našim (mimochodem naštudovali jste novou vyhlášku? Tuším 128/2009, O přizpůsobení podmínek.....? .

Takže pokud se někde objevují nároky jiné než v zákonech a vyhláškách, považovala bych to za úřednickou šikanu.

Pokud někdo se chystá na sýrárnu, rádi pomůžeme.

Ještě, co se týče financí: sýrárnu financuji z dotace od SZIF (a ani tak to není vůbec jednoduché). Bydlíme na skoro samotě, náš domek je téměř stejně velký jako nově stavěná sýrárna (nemám žádné chlévy a jiné prostory, prostě kolem je jen lom ) Náklady na vybavení sýrárny odhadujeme okolo 300-350tis.Kč (bez DPH).
Howg

můžete napsat mail, pokud by vás to neobtěžovalo, nechci vás otravovat s psaním, spíš se s vámi třeba domluvila na nějaké schůzce, kdyby jste měli čas. Ty náklady na vybavení nejsou zase tak velké, překvapilo mě to. Zajímalo by mně jaké kladli podmínky na stavební povolení, jestli to bylo jak na RD nebo něco spešl a jak jste řešili čističku na zelené louce a vodu.
Co se týká slováků, s váma souhlasím a jak jsem psala dole (prodej ze dvora), že ta reportáž je spíš velice šikovně a populárně natočená, ale žádná užitečná infrmace tam není.
Jinak děkuji za informace, jsou velmi užitečné. Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já sýrárnu stavím, pro zpracování max 150l denně. Plocha provozu zabírá cca 60m2. Místnosti: Šatna s wc, sprchou, umyvadlem (špinavá část bude oddělená pouze skříňkou, vstup do výrobny s umývacím koutem (oddělený přepážkou), umyvadlo bezdotykové u vstupu, místnost na balení se vstupem do zrací místnosti, od tud vstup do expedice s umyvadlem (špinavý provoz). Do mléčnice je hlavní vstup z venku, jedny dveře také vedou do výrobny (kvůli čištění). Pro malinký provoz si dokážu představit cca poloviční výměru.

Pro můj účel všechny prostory mají svůj důvod a takto jsem si to sestavila sama.
Legislativní nároky nejsou příliš konkrétní a spoustu jsem si toho vykomunikovala. KVS nešla nad rámec vyhlášek (neurčovala typ povrchů, typ bezdotyk.baterií, apod.)
Povrchy nebudou dlažkovány, použijeme omyvatelné nátěry (včetně podlahy).

Co se týče hygieny - požadovali dodržení intenzity osvětlení na dané práce, teploty v místnostech a odvětrávání místností (tam, kde nejsou okna) - tzv. hygiena práce. Jaký typ svítidel, jaké odvětrání apod. nikoho nezajímal.

Dojení bude probíhat do konve a do mléčnice přenášeno v ruce. Osobně se domnívám, že oproti dlouhým hadicovým cestám (u nás každopádně nerealizovatelné), může být "hygieničtější".
Legislativa dojení do konví nezakazuje, určuje, že konev musí být po celou dobu zakrytá.

Jinak ještě ke slovenským novotám:dala jsem si tu práci a zákony a vyhlášky přečetla a jsou dosti podobné našim (mimochodem naštudovali jste novou vyhlášku? Tuším 128/2009, O přizpůsobení podmínek.....? .

Takže pokud se někde objevují nároky jiné než v zákonech a vyhláškách, považovala bych to za úřednickou šikanu.

Pokud někdo se chystá na sýrárnu, rádi pomůžeme.

Ještě, co se týče financí: sýrárnu financuji z dotace od SZIF (a ani tak to není vůbec jednoduché). Bydlíme na skoro samotě, náš domek je téměř stejně velký jako nově stavěná sýrárna (nemám žádné chlévy a jiné prostory, prostě kolem je jen lom ) Náklady na vybavení sýrárny odhadujeme okolo 300-350tis.Kč (bez DPH).
Howg

I já předem díky za trefné info.
Jen nevím, zda je reálná ta cena, za kterou byste chtěli sýrárnu zřídit - zda myslíte hrubou stavbu. Pak zda jde o dřevostavbu s betonovou základnou/zděné stavení. Samozřejmě, nákupem materiálu v různých slevových akcích se dá ušetřit hodně, podotýkám až 15 % z celkové ceny, ale i tak.
Nechávala jsem si dělat odhad od kamaráda (reálně při dnešních cenách) na hrubou stavbu - zděné 6,5 x 6,5 m bez vybavení s rozvodem vody, odpadů, el.vedením s okny a se dveřmi cca 500 tis. Kč - to za předpokladu, že se bude škudlit na matroši. Zdi 30tky.
Poté je třeba počítat s obklady (nebo nátěrem), umyvadla, skříňky, nerez zařízení (paster na mléko, odkapávací vana, dřez, pracovní stůl, regál či police, vakuovačka, chladící zařízení na mléko,..) což je odhadem z komise do 150 tis, novější až 300 tis.
Samozřejmě nemluvím o nejdražších zařízení ale o zařízení, které je ještě finančně snesitelné - i když chápu, jedná se o zařízení do podnikání a zde jsou obecně ceny pro vstup velice vysoké.
Já sama si pohrávám s touto myšlenkou a dost na tom pracuji - je fakt, že to v chalupě slepovat nebudu, takže pokud by došlo na sýrárnu, určitě stavba na zelené louce.
Což u mě stejný problém - jak efektivně a přitom s časovou a fyzickou úsporou ustájit a dojit kozy. Což je stavba pro 20 ks za bezmála 200 - 300 tis...

Vím, že jste psala odhad a bez DPH, ale osobně si myslím, že se cena vyšplhá na mnohem více - a pak, když už to děláte s vizí zpracovávat do 150 l mléka, nelze šetřit na materiálu, který by měl vydržet dlouho. Stavbu bezmála prodražují četné rozvody vody a odvody odpadní vody.
Jasné, vždy se dá věc udělat levně a naopak draze - kompromis je něco mezi tím.

Nechci mít u všeho poslední slovo, ale ráda bych, abychom se bavili realisticky.
Byla bych strašně ráda, kdyby stoupl počet takových farem, jako bude ta vaše. Konkurence opravdu nehrozí, pokud se nechcete dostat na úroveň celorepublikového prodeje.

Uvidíme. je vše v plenkách. Všichni se chybami a zkušenostmi druhých učíme. Nechť, ať i téma malých sýrárniček se povede vměstnat do nynějších možností podnikání v zemědělství.

Přeji všem pevné nervy, hodně elánu a ať vám nikdo nekazí chuť se pustit do tak krásné práce - sýrařství.

Hanka MKF

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
I já předem díky za trefné info.
Jen nevím, zda je reálná ta cena, za kterou byste chtěli sýrárnu zřídit - zda myslíte hrubou stavbu. Pak zda jde o dřevostavbu s betonovou základnou/zděné stavení. Samozřejmě, nákupem materiálu v různých slevových akcích se dá ušetřit hodně, podotýkám až 15 % z celkové ceny, ale i tak.
Nechávala jsem si dělat odhad od kamaráda (reálně při dnešních cenách) na hrubou stavbu - zděné 6,5 x 6,5 m bez vybavení s rozvodem vody, odpadů, el.vedením s okny a se dveřmi cca 500 tis. Kč - to za předpokladu, že se bude škudlit na matroši. Zdi 30tky.
Poté je třeba počítat s obklady (nebo nátěrem), umyvadla, skříňky, nerez zařízení (paster na mléko, odkapávací vana, dřez, pracovní stůl, regál či police, vakuovačka, chladící zařízení na mléko,..) což je odhadem z komise do 150 tis, novější až 300 tis.
Samozřejmě nemluvím o nejdražších zařízení ale o zařízení, které je ještě finančně snesitelné - i když chápu, jedná se o zařízení do podnikání a zde jsou obecně ceny pro vstup velice vysoké.
Já sama si pohrávám s touto myšlenkou a dost na tom pracuji - je fakt, že to v chalupě slepovat nebudu, takže pokud by došlo na sýrárnu, určitě stavba na zelené louce.
Což u mě stejný problém - jak efektivně a přitom s časovou a fyzickou úsporou ustájit a dojit kozy. Což je stavba pro 20 ks za bezmála 200 - 300 tis...

Vím, že jste psala odhad a bez DPH, ale osobně si myslím, že se cena vyšplhá na mnohem více - a pak, když už to děláte s vizí zpracovávat do 150 l mléka, nelze šetřit na materiálu, který by měl vydržet dlouho. Stavbu bezmála prodražují četné rozvody vody a odvody odpadní vody.
Jasné, vždy se dá věc udělat levně a naopak draze - kompromis je něco mezi tím.

Nechci mít u všeho poslední slovo, ale ráda bych, abychom se bavili realisticky.
Byla bych strašně ráda, kdyby stoupl počet takových farem, jako bude ta vaše. Konkurence opravdu nehrozí, pokud se nechcete dostat na úroveň celorepublikového prodeje.

Uvidíme. je vše v plenkách. Všichni se chybami a zkušenostmi druhých učíme. Nechť, ať i téma malých sýrárniček se povede vměstnat do nynějších možností podnikání v zemědělství.

Přeji všem pevné nervy, hodně elánu a ať vám nikdo nekazí chuť se pustit do tak krásné práce - sýrařství.

Hanka MKF

Howg, počítá 350 tis. na vybavení, o stavbě není řeč,ta si myslím se dá za toho půl milionu. I tak se mi to zdá dobrá cena, suma sumárum to bude ten milion. Ale myslím, že jak píše konev stačí. Je sice pěkné myslet dopředu a mít dojírnu a rozvody do mléčnice, má to své plus, ale na deset koz je to neúměrně drahé a i když seženu dotace, zdá se mi to mrhání pěnězma, to bych řekla je alespoň trochu efektivní až tak u 40 dojnic. Jinak nevím jak by se na projektu proúčtovávalo třeba to, že si koupíte jen materiál po levnu a uděláte si to sama, jistě nějaká cesta je, ale bude to určitě komplikovanější než to nechat udělat na klíč. Znám to z práce kdy jsme dělali na výzkumných projektech a žádná taková úspora nešla zúčtovat kvůli dotacím.
Ustájení pro dvacet koz jsme budovali letos, je to dřevostavba, cca 40m2, plus k tomu dojírnička 2x3m s dvěma stáními (zatím žádnej luxus, protože nevíme jestli budem o nějaký prodej mléka usilovat)takže zatím jen beton na zemi zdi s osb desek (dá se vyměnit za sádrokarton s obkladem), umyvadlo, dalších 30m stavby je otevřenýchˇ- traktor, králici slepice .Kozy mají výběh cca 40m se stříškou 18m (počítám že i v zimě budou chodit ven, protože těch 40 m mi pro 20 koz přijde málo, a za tím pastava na léto. zatím to stálo cca 150 tis., ale podlaha pouze jílová (uprostřed sice kanálek na močku a svod do nádrže (ale netuším jestli to bude fungovat), 2 velké okna a jedny balkonové dveře (výprodej), stěny jsou z prken, sendvič zaizolovaný vatou, pod střechou je seník, taška na střechu byla po známosti 2. třída, tesařské práce taky po známosti a to jen hrubá konstrukce, všechno jinak děláme sami.
Popravdě před rokem jsme se nastěhovali do rozestavěného baráku, celej rok budovali ty chlévy a jsme z toho vyčerpaní a i když máme další objekt,kde by se krásně dala realizova sýrárna, tak nevím jestli nám nedochází pára na to zase znovu běhat po úřadech .Nejhorší je že když to všechno vyběháte tak je to vlastně jen začátek té dřiny. A proto všem držím palce a obdivuju ty kterým se to povedlo. Taky mám obavu z toho, což se asi dá řešit pojistkou, že třeba dlouhodobě onemocním, a když budu vázaná dotacema tak to pak řešit.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
I já předem díky za trefné info.
Jen nevím, zda je reálná ta cena, za kterou byste chtěli sýrárnu zřídit - zda myslíte hrubou stavbu. Pak zda jde o dřevostavbu s betonovou základnou/zděné stavení. Samozřejmě, nákupem materiálu v různých slevových akcích se dá ušetřit hodně, podotýkám až 15 % z celkové ceny, ale i tak.
Nechávala jsem si dělat odhad od kamaráda (reálně při dnešních cenách) na hrubou stavbu - zděné 6,5 x 6,5 m bez vybavení s rozvodem vody, odpadů, el.vedením s okny a se dveřmi cca 500 tis. Kč - to za předpokladu, že se bude škudlit na matroši. Zdi 30tky.
Poté je třeba počítat s obklady (nebo nátěrem), umyvadla, skříňky, nerez zařízení (paster na mléko, odkapávací vana, dřez, pracovní stůl, regál či police, vakuovačka, chladící zařízení na mléko,..) což je odhadem z komise do 150 tis, novější až 300 tis.
Samozřejmě nemluvím o nejdražších zařízení ale o zařízení, které je ještě finančně snesitelné - i když chápu, jedná se o zařízení do podnikání a zde jsou obecně ceny pro vstup velice vysoké.
Já sama si pohrávám s touto myšlenkou a dost na tom pracuji - je fakt, že to v chalupě slepovat nebudu, takže pokud by došlo na sýrárnu, určitě stavba na zelené louce.
Což u mě stejný problém - jak efektivně a přitom s časovou a fyzickou úsporou ustájit a dojit kozy. Což je stavba pro 20 ks za bezmála 200 - 300 tis...

Vím, že jste psala odhad a bez DPH, ale osobně si myslím, že se cena vyšplhá na mnohem více - a pak, když už to děláte s vizí zpracovávat do 150 l mléka, nelze šetřit na materiálu, který by měl vydržet dlouho. Stavbu bezmála prodražují četné rozvody vody a odvody odpadní vody.
Jasné, vždy se dá věc udělat levně a naopak draze - kompromis je něco mezi tím.

Nechci mít u všeho poslední slovo, ale ráda bych, abychom se bavili realisticky.
Byla bych strašně ráda, kdyby stoupl počet takových farem, jako bude ta vaše. Konkurence opravdu nehrozí, pokud se nechcete dostat na úroveň celorepublikového prodeje.

Uvidíme. je vše v plenkách. Všichni se chybami a zkušenostmi druhých učíme. Nechť, ať i téma malých sýrárniček se povede vměstnat do nynějších možností podnikání v zemědělství.

Přeji všem pevné nervy, hodně elánu a ať vám nikdo nekazí chuť se pustit do tak krásné práce - sýrařství.

Hanka MKF

\"Howg\" mělo být \"Howgh\" a zapomněla jsem se podepsat - violet.

Naše sýrárna už stojí, zbývají podlahy, izolace, nátěry, fasáda, schody. Materiál sháníme sami (máme dohodu s firmou), zatím jsem na něm ušetřila více než 30% (ale sežere to neskutečně času), na stavbě se také z velké části podílíme (chlapi kolem mě dělali ve stavebnictví).
ALe - jednak výrobní budovu musí vždy stavět oprávněná firma (nemůžete si ji postavit sami, ani se stavebním dozorem), a jednak pokud na ni použijete dotaci, vždy při hodnotě přes 500tis. Kč vypisujete výběrové řízení.
Rozvody vody a odpadní trubky jsou minimápní položky. Odpadní voda ze sýrárny jde do jímky. Mám ale udělané dvě odpadní větve - voda z provozu a černá voda bez chemie (wc, sprcha) - ta půjde do čističky, chladící vodu z pasteru budu zachytávat a kozy ji budou mít k pitivu.
Uváděný odhad byl skutečně pouze na vybavení a jedná se o nové vybavení (pastér 200l, nerez zařízení, vakuovačka) - ceny nejsou vycucaný z prstu, jen to nemám přesně sesčítané a ještě volím mezi některými variantami (např zda pastér na 100l nebo 200l ), dodavatele mám více méně vybrané a nerez vybavení bude na míru od kamaráda.
Cenu za budovu jsem neuvedla záměrně - pač bez znalosti dispozic a proporcí by byla k ničemu. Až doděláme, můžu spočíst cenu za m3/m2 .