Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.117.73
Někde jsem tady kdysi cosi k tématu viděl, ale nemůžu to najít, tak otravuju...
Jakou používáte prosímvás dezinfekci k čištění dojiček, hadic a pasterů a tak? Jsou nějaké povolené prostředky pro bio-provozovny kompatibilní s kořenovou čističkou? A jak je to s náklady (třeba v přepočtu na 100l zpracovaného mléka)?
Ještě pořád smolíme finanční rozvahu. A statek a louky žádný. Ach jo.
. Díky
Tomáš
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.204
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Někde jsem tady kdysi cosi k tématu viděl, ale nemůžu to najít, tak otravuju...
Jakou používáte prosímvás dezinfekci k čištění dojiček, hadic a pasterů a tak? Jsou nějaké povolené prostředky pro bio-provozovny kompatibilní s kořenovou čističkou? A jak je to s náklady (třeba v přepočtu na 100l zpracovaného mléka)?
Ještě pořád smolíme finanční rozvahu. A statek a louky žádný. Ach jo.
. Díky
Tomáš
Dobrý večer!
Netuším jak v maloprovozu,ale v karvíně se užívá na desinfekci dojaček a dojícího zařízení Despon A nebo Despon K.Já jako dojička se desinfikovala občasně rumem:-))![]()
Klára
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.48.105
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Někde jsem tady kdysi cosi k tématu viděl, ale nemůžu to najít, tak otravuju...
Jakou používáte prosímvás dezinfekci k čištění dojiček, hadic a pasterů a tak? Jsou nějaké povolené prostředky pro bio-provozovny kompatibilní s kořenovou čističkou? A jak je to s náklady (třeba v přepočtu na 100l zpracovaného mléka)?
Ještě pořád smolíme finanční rozvahu. A statek a louky žádný. Ach jo.
. Díky
Tomáš
Ahoj Tomáši, pro ekoprovozy nejsou vymezeny konkrétní prostředky. Firem dodávající dezinfekční prostředky je spousta, my jednáme např. s Ecolabem. Co se týče kořenovky, důležitý pro tebe bude mít "neutralizační"nádrž, kam ti půjdou oplachy. Tam ti půjdou třeba ráno zásady a večer kyseliny, takže se ti to neutralizuje, pak před přepuštěním do septiku nebo prostě jiný jímky změříš Ph a případně doneutralizuješ. Máte něco konkrétního k těm kořenovkám? Také nad tím uvažujeme. b
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.117.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj Tomáši, pro ekoprovozy nejsou vymezeny konkrétní prostředky. Firem dodávající dezinfekční prostředky je spousta, my jednáme např. s Ecolabem. Co se týče kořenovky, důležitý pro tebe bude mít "neutralizační"nádrž, kam ti půjdou oplachy. Tam ti půjdou třeba ráno zásady a večer kyseliny, takže se ti to neutralizuje, pak před přepuštěním do septiku nebo prostě jiný jímky změříš Ph a případně doneutralizuješ. Máte něco konkrétního k těm kořenovkám? Také nad tím uvažujeme. b
Ahoj Báro:)
Tohle je všechno, co se nám podařilo o kozí čističce zjistit:
" Stojí v malé vísce Kryštofovo Údolí u Liberce a firma BeReTa, která ji stavěla podle německé licence, za ni získala Velkou cenu na výstavě ForEco 95. Majitel licence, německá firma Pure Abwassertechnik, má za sebou už dvacetiletou tradici a 200 realizací nejen v Německu, ale též v Holandsku, Belgii a Itálii.
Čistírnu v Kryštofově Údolí si dali postavit majitelé kozí farmy. Čistí se zde splaškové vody ze dvou rodinných domků a obtížně likvidovatelné odpadní vody z mléčnice, tedy ze zpracovny mléka a mléčných produktů na této farmě. Čistírna má velikost 36 ekvivalentních obyvatel (to znamená, že likviduje znečištění, jaké by přicházelo od 36 lidí). Zatížení čistírny je silně sezónní - zatímco v létě majitelé chovají 80 koz a výroba mléka běží naplno, v zimě je koz jen pár a mléko se nevyrábí."
Na 50 koz to bude teda asi 23 EO to znamená 115m2 plochy
Pořizovací náklady tuším byly 6 - 10 000 na EO. Docela pálka, i když levný provoz.
Merboltičtí tuším zabudovali čističku do starého septiku a vlezla se jim do mladého zemědělce.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.117.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj Báro:)
Tohle je všechno, co se nám podařilo o kozí čističce zjistit:
" Stojí v malé vísce Kryštofovo Údolí u Liberce a firma BeReTa, která ji stavěla podle německé licence, za ni získala Velkou cenu na výstavě ForEco 95. Majitel licence, německá firma Pure Abwassertechnik, má za sebou už dvacetiletou tradici a 200 realizací nejen v Německu, ale též v Holandsku, Belgii a Itálii.
Čistírnu v Kryštofově Údolí si dali postavit majitelé kozí farmy. Čistí se zde splaškové vody ze dvou rodinných domků a obtížně likvidovatelné odpadní vody z mléčnice, tedy ze zpracovny mléka a mléčných produktů na této farmě. Čistírna má velikost 36 ekvivalentních obyvatel (to znamená, že likviduje znečištění, jaké by přicházelo od 36 lidí). Zatížení čistírny je silně sezónní - zatímco v létě majitelé chovají 80 koz a výroba mléka běží naplno, v zimě je koz jen pár a mléko se nevyrábí."
Na 50 koz to bude teda asi 23 EO to znamená 115m2 plochy
Pořizovací náklady tuším byly 6 - 10 000 na EO. Docela pálka, i když levný provoz.
Merboltičtí tuším zabudovali čističku do starého septiku a vlezla se jim do mladého zemědělce.
Ááá, tak že by zase jednou všechno trochu jinak
?
Poté, co se mi ani na těch internetech nepodařilo najít ani zmíněnou farmu ani firmu, která čističku stavěla jsem napsal na úřad do Kryštofova údolí abych se dozvěděl, že projekt nikdy nebyl realizován a farma před nějakou dobou přestala existovat. Firma BeReTa zkrachovala uprostřed jiného projektu na Liberecku. Tak tak to je?
Jinak jsem narazil na diskuzi na ekokoze na někoho kdo kořenovku u sýrárny používá, snad se ozve.
Tomáš
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.163.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ááá, tak že by zase jednou všechno trochu jinak
?
Poté, co se mi ani na těch internetech nepodařilo najít ani zmíněnou farmu ani firmu, která čističku stavěla jsem napsal na úřad do Kryštofova údolí abych se dozvěděl, že projekt nikdy nebyl realizován a farma před nějakou dobou přestala existovat. Firma BeReTa zkrachovala uprostřed jiného projektu na Liberecku. Tak tak to je?
Jinak jsem narazil na diskuzi na ekokoze na někoho kdo kořenovku u sýrárny používá, snad se ozve.
Tomáš
Na ekokoze jsem se ptala na ekologické přípravky, právě proto, že máme u domu kořenovou čistírnu a chceme dělat sýrárnu v domě. Zatím jsem dělal sýry jenom pro nás, každý druhý den z 10l mléka. Ani tak neřeším ty mycí přípravky, jako spíše solnou lázeň, co s ní? Již při této výrobě je to kvantum soli a mám obavu, že by to kořenovku a i mikroflóru v septiku totálněvymýtilo.
Kořenovku máme pro 5 EO a je nutné se vlézt do povoleného množství vypouštěné odpadní vody, což je tuším 500l denně, tzn, že v létě kdy děláte sýr si můžete dovolit i dvojnásobek. Kořenovka je totiž solidní odparka a ta vegetace si tam taky cucne dost vody.
Na ekokoze mi dali číslo na pána co distribuuje ekopřípravky pro mytí dojení, ozval se mi a že se domluvíme, že jsou to německé přípravky již certifikované, ale že by to chtěl odzkoušet. Víc už se neozval.
Doma používáme přípravky frosh, případně ekover - v testech vycházejí nejlépe jak odbouratelností, tak mycí hodnotou, ale podle složení jsou na bázi přírodních kyselin - citronová octová. Musím říct že frosh pere a meje lépe jak jar či klasické prací prostředky. My máme tvrdou vodu, tak mi to vyhovuje, do praní dávám pro lepší účinnost sodu.
Pokud budu sýrárnu dělat tak to budu muset dořešit, asi ještě speciálním septikem a neutralizační nádrží speciálně pro kčov, mám z toho obavu.
Z vegetací v kčov máme trochu problém, máme nad ní velký ořech a jak tam napadalo ořechové listí některé druhy (oriobinec) to nesnesly, pravděpodobně díky juglandinu.
A proč vás zajímá zrovna kčov k sýrárně? Řekla bych že si zbytečně komplikujete život, jak s technickým řešením, tak finančně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.48.105
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Na ekokoze jsem se ptala na ekologické přípravky, právě proto, že máme u domu kořenovou čistírnu a chceme dělat sýrárnu v domě. Zatím jsem dělal sýry jenom pro nás, každý druhý den z 10l mléka. Ani tak neřeším ty mycí přípravky, jako spíše solnou lázeň, co s ní? Již při této výrobě je to kvantum soli a mám obavu, že by to kořenovku a i mikroflóru v septiku totálněvymýtilo.
Kořenovku máme pro 5 EO a je nutné se vlézt do povoleného množství vypouštěné odpadní vody, což je tuším 500l denně, tzn, že v létě kdy děláte sýr si můžete dovolit i dvojnásobek. Kořenovka je totiž solidní odparka a ta vegetace si tam taky cucne dost vody.
Na ekokoze mi dali číslo na pána co distribuuje ekopřípravky pro mytí dojení, ozval se mi a že se domluvíme, že jsou to německé přípravky již certifikované, ale že by to chtěl odzkoušet. Víc už se neozval.
Doma používáme přípravky frosh, případně ekover - v testech vycházejí nejlépe jak odbouratelností, tak mycí hodnotou, ale podle složení jsou na bázi přírodních kyselin - citronová octová. Musím říct že frosh pere a meje lépe jak jar či klasické prací prostředky. My máme tvrdou vodu, tak mi to vyhovuje, do praní dávám pro lepší účinnost sodu.
Pokud budu sýrárnu dělat tak to budu muset dořešit, asi ještě speciálním septikem a neutralizační nádrží speciálně pro kčov, mám z toho obavu.
Z vegetací v kčov máme trochu problém, máme nad ní velký ořech a jak tam napadalo ořechové listí některé druhy (oriobinec) to nesnesly, pravděpodobně díky juglandinu.
A proč vás zajímá zrovna kčov k sýrárně? Řekla bych že si zbytečně komplikujete život, jak s technickým řešením, tak finančně.
No, mě zajímá proto, pač jsme mimo lidi a tudíž i sítě, takže provozovat žumpu k sýrárně zvyšuje náklady. Jinak máme (budeme) mít problém i kam žumpu vyvážet. Čistírna na zvláštní odpady nás nechce, pač vody budou hodně zředěné a obecní čistírna se toho zase bojí :) (no, spíš jim to přináší pocit, že by museli jednou za tři týdny hejbnout zadkem). KVS je jedno (alespoň u nás), čím budu vymývat, důležité pro ně jsou stěry a výsledky rozborů. Kdysi jsem také četla o ekoprostředcích pro dojení, ale popravdě mě to příliš nepřesvědčilo. Jinak myslím ,že kyseliny a zásady po neutralizaci nejsou nic špatného, pokud jsou to ty jednosložkové, horší jsou kombinované zhlediska rozložitelnosti.O soli jsem také dlouho uvažovala a s největší pravděpodobností ji budu sbírat do 1000l paletový nádrži a odvážet na tu čistírnu zvláštních odpadů. Jinak co se týče solného roztoku, ve velkých sýrárnách se mění třeba jen jednou za rok. Mimo soli tedy ještě obsahuje konzervační látku (no, nevzpomenu si teď), takže zkusíme vše, pak uvidíme :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.163.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No, mě zajímá proto, pač jsme mimo lidi a tudíž i sítě, takže provozovat žumpu k sýrárně zvyšuje náklady. Jinak máme (budeme) mít problém i kam žumpu vyvážet. Čistírna na zvláštní odpady nás nechce, pač vody budou hodně zředěné a obecní čistírna se toho zase bojí :) (no, spíš jim to přináší pocit, že by museli jednou za tři týdny hejbnout zadkem). KVS je jedno (alespoň u nás), čím budu vymývat, důležité pro ně jsou stěry a výsledky rozborů. Kdysi jsem také četla o ekoprostředcích pro dojení, ale popravdě mě to příliš nepřesvědčilo. Jinak myslím ,že kyseliny a zásady po neutralizaci nejsou nic špatného, pokud jsou to ty jednosložkové, horší jsou kombinované zhlediska rozložitelnosti.O soli jsem také dlouho uvažovala a s největší pravděpodobností ji budu sbírat do 1000l paletový nádrži a odvážet na tu čistírnu zvláštních odpadů. Jinak co se týče solného roztoku, ve velkých sýrárnách se mění třeba jen jednou za rok. Mimo soli tedy ještě obsahuje konzervační látku (no, nevzpomenu si teď), takže zkusíme vše, pak uvidíme :)
solný roztok: nevidím jako ideální to doplňování a konzervování, to bioproduktu a čerstvosti nepřidá. Vidím to tak, že si pořídím ktaky tak kubíkovou nádrž, která určitě přes léto taky dost odpaří.
K čistírně: v obci není kanalizace, pouze svody do potoka, my využíváme horskou vpusť na stoletou vodu, která jde taky do potoky. Měli jsme povolenou biologickou čistírnu (je to v podstatě tříkomorový septik a do té poslední komůrky se sypou mikroorganismy. Provedli jsme změnu, úřady moc o tom nevědí tak je to někdy krkolomné, vůbec sehnat hydroprojektanta, který vám dá razítko. Máme tříkomorový septik a čistírnu 25m2. Přípravky jse zatím hledala zběžně, ale tipovala bych, že přípravky od Ecolabu a nebo tu u nás má něco firma diemer by mohlo být dobře použitelné. Už jsem to přestala řešit, když vidím jak tady lidi pouští přes jeden přepad do potoka sava a všechny čistící svinstva běžně... čistička stála cca 50tis. plus 30 tis. septik. Záleží na tom jaké kvantum vody řešíte. Já počítám max. že budu zpracovávávat tak 100l za dva dny, na vymytí bych se měla vlézt do 200l (opravdu jen odhad a jen na zpracování, ne na dojení), čím více naředím tím lépe.
Pokud vodu opravdu pročistíte v kčov a bude mít parametry, je možné udělat trativod. Odpadní vodu veterina neřeší, to spíš zajímá stavební úřad, potažmo je bude zajímat povolení od životního prostředí, které bude čistírnu povolovat.
Eko prostředkům bych důvěřovala, sama jsem se přesvědčila, že nejlepší čistidlo je ocet, kys. citronová. Ta hygiena je spíš o drhnutí a množství celkové vody, taky teplota vody určitě zvyšuje účinost (studenou dostat ven bílkoviny a pak horkou tuky).
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.117.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
solný roztok: nevidím jako ideální to doplňování a konzervování, to bioproduktu a čerstvosti nepřidá. Vidím to tak, že si pořídím ktaky tak kubíkovou nádrž, která určitě přes léto taky dost odpaří.
K čistírně: v obci není kanalizace, pouze svody do potoka, my využíváme horskou vpusť na stoletou vodu, která jde taky do potoky. Měli jsme povolenou biologickou čistírnu (je to v podstatě tříkomorový septik a do té poslední komůrky se sypou mikroorganismy. Provedli jsme změnu, úřady moc o tom nevědí tak je to někdy krkolomné, vůbec sehnat hydroprojektanta, který vám dá razítko. Máme tříkomorový septik a čistírnu 25m2. Přípravky jse zatím hledala zběžně, ale tipovala bych, že přípravky od Ecolabu a nebo tu u nás má něco firma diemer by mohlo být dobře použitelné. Už jsem to přestala řešit, když vidím jak tady lidi pouští přes jeden přepad do potoka sava a všechny čistící svinstva běžně... čistička stála cca 50tis. plus 30 tis. septik. Záleží na tom jaké kvantum vody řešíte. Já počítám max. že budu zpracovávávat tak 100l za dva dny, na vymytí bych se měla vlézt do 200l (opravdu jen odhad a jen na zpracování, ne na dojení), čím více naředím tím lépe.
Pokud vodu opravdu pročistíte v kčov a bude mít parametry, je možné udělat trativod. Odpadní vodu veterina neřeší, to spíš zajímá stavební úřad, potažmo je bude zajímat povolení od životního prostředí, které bude čistírnu povolovat.
Eko prostředkům bych důvěřovala, sama jsem se přesvědčila, že nejlepší čistidlo je ocet, kys. citronová. Ta hygiena je spíš o drhnutí a množství celkové vody, taky teplota vody určitě zvyšuje účinost (studenou dostat ven bílkoviny a pak horkou tuky).
KČV jde vyřešit i bez trativodu, pokud má člověk dost místa: evapotranspirační nádrží. Plochou osazenou žíznivými dřevinami.
¨Tomáš
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.117.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
KČV jde vyřešit i bez trativodu, pokud má člověk dost místa: evapotranspirační nádrží. Plochou osazenou žíznivými dřevinami.
¨Tomáš
Tak jsem zas o něco "chytřejší"
....nechali jste si dělat rozbory odpadní vody, tda ti ,co mají sýrárnu napojenou na čističku? Jaké vám vycházejí hodnoty KSB5 a kolik vody na mytí spotřebujete? POkouším se odhadnout potřebnou kapacitu čističky...Díky
Tomáš