Malý hrubosrstý vendéenský baset = Petit Basset Griffon Venéen

Stejně jako pro všechny basety (mimo basethaunda) je i jeho domovinou Francie. Kořeny tohoto hrubosrstého baseta musíme hledat v její západní části, konkrétněji ve Vendée. Jeho současná podoba byla ustálena již v 18.století. Přesto byl Mezinárodní kynologickou federací jako samostatné plemeno uznán nejpozději ze všech hrubosrstých basetů, které dnes známe.

Původ plemene

Přesto, že malý hrubosrstý vendéenský baset je stále ještě málo známý, jeho bratranec - velký hrubosrstý vendéenský baset (Grand Griffon Vendéen Basset), který byl původně využíván při lovu vlků, divočáků a zajíců, se na celém světě chová opravdu sporadicky. Postavíte-li je vedle sebe zjistíte, že Petit je vlastně Grand na malých nožkách. Při bedlivějším prozkoumání uvidíte rozdíl také rozdíl v délce mordy, ale jinak se takměř vůbec od sebe neliší. Přesto jak malý, tak velký hrubosrstý vendéenský baset jsou uznáni a chováni pod vlastním standardem.

Mnoho lidí ví, že slovo "Basset" ve francouzštině, v širším slova smyslu, znamená "jezevčík". Oproti tomu málo kdo zapřemýšlel nad významem slova "Griffon". Pokud přesto nesáhneme po slovníku, ale vystačíme si

prohlídnutím všech plemen, která toto slovo mají v názvu brzy zjistíme, že společným znakem Griffonů je hrubá = drsná srst. A jestliže si přeložíme i slovo "Petit", jistě již budeme mít představu, jak vlastně "vendéňák" vypadá. Tedy, s u nás tak známým basethaundem, tedy basetem nemá malý hrubosrstý vendéenský baset mnoho společného. Postrádá jak volnou kůži, tak krátkou lesklou srst, dokonce i oči má veselé a bystré, a co se konstituce týče, je takměř o polovinu lehčí. Pokud by jsme chtěli hledat tomuto plemeni nejpodobnější "polobratry", tak v úvahu připadají pouze (nám také velmi málo známé) Briquet Griffon Vendéen, nebo Hrubosrstý vendéenský honič. Každopádně srovnávat je spolu nemůžeme, protože každý je originálem.

Malý hrubosrstý vendéenský baset byl používán k lovu králíků. Někteří jedinci jsou doposud lovecky využíváni a je to dobře. Svoji práci dělají znamenitě, a kdo se jednou rozhodne tohoto baseta využívat v myslivecké praxi, určitě nikdy nebude litovat. Pracuje s chutí, je velmi samostatný a soběstačný, a ač je živý, myslivec s jeho rychlostí v postupu nemá velké problémy. Přidáme-li k těmto výhodám i jeho další vrozené schopnosti, kterými je výborný čich a hluboký hlas, myslivec by byl zajisté spokojen.

Povaha a výcvik

Je temperamentní, velmi milý, přítulný a něžný. Miluje děti každého věku a s obdivuhodnou tolerancí snáší jejich hry a mazlení. Kdo hledá psa agresivního a kousavého, ať se při výběru plemene poohlídne jinde, protože hrubosrstý vendéenský baset takový nikdy není. Dobrá nálada ho neopouští a doslova rozdává radost. Zahradu či byt ohlídá znamenitě, postačí-li štěkání "s nízkým tónem". Totiž v žádném případě není agresivní, proto se zakousnutím zloděje nemůžete počítat. Dokonce ani nevyhledává boje s jinými psy, je k nim velmi shovívavý, a soužití s jiným psem nebývá problematické.

Je na místě včas a vhodně začít s výchovou a výcvikem základních povelů. Právě přivolání v přírodě, jim může díky vrozenému loveckému instinktu dělat potíže. Také někteří jedinci mohou mít sklony k toulání, avšak pokud včas zasáhnete, nic nebrání tomu, aby se stal doslova vzorným rodinným psem, který se od vás hned tak nevzdálí. A právě bezproblémová společenská povaha ho dostává na post rodinného psa bez loveckého využití. Při výchově a výcviku je zapotřebí trpělivosti a důslednosti, a v žádném případě nepřipadají v úvahu tvrdé tělesné tresty. Vhodně zvolená intonace hlasu je většinou velmi účinná a dostačující. Je psem chápavým, ale také citlivým a jemným.

Z mysliveckých zkoušek se pro něj hodí všechny typy zkoušek honičských, avšak vykonání zkoušky není podmínkou chovnosti. Pro uchovnění postačí absolvování výstavy a bonitace.

Ideální pes pro cestovatele

Může být celoročně ubytován venku - v zateplené boudě, ale bude spokojen i v bytě. Obojí za předpokladu častých a procházek. Což ostatně platí pro každé temperamentnější plemeno, ať "bydlí" kdekoliv. Nepotřebuje vysloveně intensivní pohyb, ale je pro něj nemyslitelné být 14 dní zavřený na zahradě. Je výborným partnerem na túry, ovšem za předpokladu, že bude mít velmi dobře zvládnuté přivolání, nebo že jej povedete na vodítku. Není psem nervózním a dokáže dlouhé hodiny "čekat", což z něj dělá také ideálního doprovodného psa pro cestování.

Standard

Lebku má lehce klenutou, jen málo prodlouženou, nikdy ne příliš širokou. Hřbet nosu je rovný a pysky jsou pokryty výrazným vousem. Morda nesmí být špičatá. Nosní houba by měla být černě zbarvená, i když ne vždy tomu tak je. Převážně světle zbarvení jedinci, mají sklon právě vybledlejší barvě nosní houby, even. k "proměnlivému nosu", což znamená, že v letních měsících je nosní houba tmavá a v zimních postupně vybledne. Oči nesmějí být vysloveně světlé, a čím jsou tmavší, tím lépe. Jsou dosti velké, s inteligentním a bystrým výrazem, bez viditelné bílé barvy, přičemž ani červená barva spodních víček nemá být viditelná. Srst přesahuje horní víčka očí a kupředu přepadá tak, že jsou obě oči viditelné. Uši jsou nízko nasazené, ladně zavěšené pod linií oka. Při natažení dopředu musí dosahovat minimálně na špičku nosu. Jsou úzké, jemné a lehce oválně dovnitř stočené. Zuby musí být bez předkusu či podkusu. Hruď má být sice hluboká, ale nikoliv příliš široká. Ohon je vysoko nasazený, u kořeně dosti silný a postupně se zužuje. Nikdy ne příliš dlouhý. Je nesen ve tvaru šavle. Na jeho spodním okraji jsou hrubé delší chlupy, tzv.kartáč.

Výška malého hrubosrstého vendéenského baseta se pohybuje od 34 do 38 cm, s tolerencí 1 cm pod spodní hranici. Váha se je cca 14 kg. Myslím, že stojí za zmínku i výška velkého hrubosrstého vendéenského baseta: 38-43 cm o váze cca 18 kg. Ten se na našich výstavách (ač spíše sporadicky) začal objevovat teprve nedávno.

Srst po celém těle je drsná, nikdy ne hedvábná, ani vlnitá. Velmi málo líná. Správně drsná srst je maximálně odolná vůči rozmarům počasí. Pokud chcete psa vystavovat na výstavách, je zapotřebí hrubosrstého vendéenského baseta upravovat mírným trimováním a stříháním. Jinak má chlupy po celém těle malinko delší, -jak je vidět na fotografii tohoto půlročního, ještě neupravovaného malého hrubosrstého vendeénského baseta Artlesse Lachesis. Úprava srsti je trendem posledních cca 10 let. Na výstavu by měl být upraven takto: trimují se nakrátko stehna, sedací hrboly, bérce, hřbet, záď, horní část ohonu, hrudník (nikoliv předhrudí), plece a také uši. Otrimovaná část má plynule navazovat na neotrimovanou. Za pomocí nůžek se také upraví srst kolem očí - především se vystříhává u vnitřní strany koutku oka, také se může zarovnat vous a brada, a v neposlední řadě je vhodné sestřihnout chlupy na tlapkách "dokulata". Psa se má trimovat několik týdnů před výstavou, aby dorostla do potřebné délky a vypadala "přirozeně". V každém případě, čím častěji srst trimujete, tím se stává kvalitnější. V den výstavy pouze poopravte menší nedostatky. Avšak někteří jedinci mají upravenou srst "od přírody". Někdy opravdu není trimovacího nože takměř zapotřebí. Těsně před vstupem do výstavního kruhu psa překartáčujte a vysušte urousaný vous, který může vzhled jinak krásného psa mírně kazit. Hrubosrstí vendeénští baseti mají velmi pěkný pohyb a vystavovaní takového psa jde někdy doslova samo. Jeho pohyb působí plynule a volně.

A barva srsti? Hrubosrsté vendéenské basety můžeme vidět jednobarevné (různé odstíny plavé, bílá šeď nebo barva srsti zajíce), dvoubarevné - tedy bicolor (bílá+oranžová, bílá+černá, bílá+šedá, bílá+zaječí, pílá+pálení), a v neposlední řadě můžeme spatřit i tříbarevné jedince - tricolory (bílá+černá+pálení, bílá+šedá+pálení, bílá+zaječí+pálení).

Basset klub

Počet chovatelů malých hrubosrstých vendéenských basetů v ČR stoupl až během posledních asi čtyř let a na výstavách se již neobjevuje pouze jeden či dva jedinci. Každopádně se jedná o plemeno, které by si zasloužilo větší pozornost veřejnosti, především pro svou neuvěřitelně milou povahu.

Malého a velkého hrubosrstého vendéenského baseta sdružuje Basset klub ČR.