Bojové plemeno - brazilský fila? Ne, děkuji...

Vy, kteří žádáte, aby se plemena takzvaných bojových plemen zakázala chovat, tak si prosím přečtěte následující řádky. Přestože plemeno Brazilská fila, správně česky i brazilský fila je zařazeno mezi bojová agresivní plemena, není to pravda.

O plemeni jménem Fila

Fila je plemeno patřící mezi molosy, vzniklé křížením především mastina a bloudhanda, které doprovázelo kolonizátory do hloubky brazilských pralesů. Používalo se na hledání uprchlých otroků z plantáží, k hlídání dobytka a lovu, především jaguárů. Fila je v této oblasti velmi praktický pes, neboť hlídá pána, střeží jeho majetek a je nepostradatelný na lovu.

V pralesích ho používá s velkým úspěchem i brazilská armáda a policie. Fila je majestátní pes. Nejčastější barva srsti je žlutá a různé žíhání. Fila se především liší od evropských psů svou jihoamerickou mentalitou myšlení, neboť správný fila není pes na klíček a je to pes jedné rodiny. Chovám fily tři roky, mám jednoho psa a tři fenky různého stáří.

Jsou celoročně chovaní "na volno" v zahradě, která má 6000m2. Jako noclehárna jim slouží hospodářská budova, kde na ně neprší, nefouká a nemrzne. Přestože bydlíme cca 650 m nad mořem a fila je hladkosrstý pes, viditelně netrpí žádnými problémy. Je pravda, že v létě dokáží ležet na slunku neuvěřitelně dlouhou dobu. Přestože mají možnost koupání v rybníku, do vody vlezou jen po hrudník.

Naši filové

Ve vztahu k našim dětem jsou nepřekonatelní, zejména nejmladší fenka děti zbožňuje a je schopna si s nimi hrát celý den. Je samozřejmostí, že i můj sedmiletý syn, který váží čtvrtinu co fila, je dokáže povelem zastavit a posadit, samozřejmě jen na zahradě. Fila není v žádném případě pes, se kterým by dítě mohlo chodit na procházku.

Psy nevychovávám "klasickým" kynologickým drilem, ale pouze rozumem a citem. Neříkám, že nepatří na cvičák, ale evidentně je to tam nebaví. A nedoporučuji, abychom mladou filu učili kousat na rukáv, fila se nemusí učit kousat, ona to umí a použije, jen když je třeba.

Naši filové poznají bezpečně 10 lidí, které kdykoliv a kamkoliv pustí, pro zbytek lidské populace skutečně znamenají nebezpečí, ale výrazně dávají najevo, že vetřelec se nesetká s pochopením.

Hodný pes

Fila je hodný pes, mimo teritorium si vás nevšímá, jen pokud se přiblížíte k pánečkům, tak vám dá výstrahu docela nepřehlédnutelným štěknutím a postaví se mezi "svoje" a vetřelce. Dál jsme to nikdy nezkoušeli, protože známí nemají ringové obleky a ani moc pochopení pro naše drobečky. Na procházce ovládám psy hlasem, ale jsem více ve střehu než oni, neboť pokud by se rozhodli, že se půjdou podívat do lesa, tak se tam docela špatně ovládají a těch zajímavých vůní co tam je....

Správný fila vám neuteče, pořád vás musí vidět. Jednou silný vítr shodil pole plotu a ráno jsem byl na zahradě sám. Pes se vrátil odpoledne, ale feny až druhý den k večeru. Samozřejmě jsem měl obvolanou policii i polesí, že ta "telata" co běhají po lese jsou moje a že případnou škodu uhradím. Potkalo je spoustu houbařů, kterým tehdy asi bylo těžko, ale psi si jich nevšímali. Pohybovali se samostatně asi na ploše 1000 ha lesa a bez úhony všech zúčastněných se vrátili spokojeně domů a nažrali se jako by to bylo zadarmo.

Co se týče krmení, krmíme především granulemi Gilpa, které jim příležitostně ochucujeme rybičkami v tomatě, kyselým mlékem a jako dobrotu dostanou 1x týdně kus syrového masa.

Dvě větve chovu

Bohužel v naší republice se chov filů tříští na dvě větve. Jedni se snaží, aby fila zůstal filou, druzí mají pro výstavy špagátové gaučové fily. V Brazilii se provádí každoročně testy povahy a obávám se, že z toho, co pozoruji na výstavách by 90% českých brazilských filů nedostalo certifikát. Fila, který se nechá pohladit od cizího člověka, to není pravý fila. A těch je v naší republice čím dál tím více.

Ta druhá větev provádí zkoušky povahy a temperamentu v lázních Bělohrad i jinde. Myslím si, že to je správnější, než jen předvádět filu na vodítku ve výstavním kruhu, ukazovat zuby a chtít na něm, aby byl hodný na cizího člověka - rozhodčího.

Sami se výstav "krásy" zúčastňujeme, ale musím přiznat, že mé prvotní nadšení je pryč, neboť být x krát CAC, CACIB, CAJC, BOB není ten správný recept na opravdovou filu. Sběratelé titulů jsou tak vyplašeni, že se na psy od neznámých chovatelů ani nepřijedou podívat, protože máme jen CAJCe a BOBa a tak máme nejraději ty, kteří mají skutečný zájem a přijedou se podívat, třeba i vícekrát. Máme majitele, který svého pejska viděl pravidelně od 3 dnů po narození. Takovému člověku ho prodám i na splátky. Jednou za čas se snažíme štěňátka v okruhu 200 km objet a tak trochu i zkontrolovat. Zatím jsme my i naše štěňata měli štěstí na pány a mají se tak dobře jako ti naši doma.

Pokud si někdo o filech chce přečíst více, tak vřele doporučuji knihu p. Kubeši "Brazilský fila" nebo se přijeďte podívat k nám na skutečně rodinný chov.

Poznámka redakce

O tak zvaných "bojových" plemenech se vedou zejména v současné době rozsáhlé diskuse, u nás zatím zdaleka ne tak plamenné, jako v zahraničí. Díky většinou jednostranným informacím médií vznikají ve veřejnosti často velmi chybné pohledy a názory. Na druhé straně, chov psů stále více závisí na toleranci právě této veřejnosti, jak píše v knize Chov psů v roce 2000 Hellmuth Wachtel , přestože riziko, že člověka zraní nebo dokonce usmrtí pes, je tisíckrát menší, než že ho zraní, či usmrtí auto. Mnoho lidí miluje techniku, ovládá její vynálezy, toleruje jejich nebezpečnost, ale katastrofálně přestává rozumět přírodě a živým tvorům.
Většina lidí toleruje právě jen takové psy, které může "pohladit každý" a podobné tlaky budou zřejmě dále narůstat. Neagresivní chování psů vyžadují pak oprávněně i rozhodčí na mezinárodních i jiných výstavách a naopak trestají chování agresivní, často i agresivitu naznačující.
K problematice "bojových plemen", se na stránkách Fauny ještě vrátíme.