Amy2019

XXX.XXX.20.81
Dobrý den. Jdu si k Vám pro radu. Máme 3 měsíční štěně labradora (fenečku). První týden a půl jsme ji měli doma, aby si na nás zvykla a pak sme ji chtěli začít učit na zahradě. Ze začátku jsme s ní byli celý dny na zahradě, aby si na ten prostor zvykla, potom sme odcházeli kdykoliv usla, ale po probuzení začal cirkus a teď zkoušíme, aby tu byla sama třeba dopoledne, ale to pláče, štěká a vyvádí i 2 hodiny v kuse bez přestání. S pamlskama se zabaví tak na hodinu a pak stejně začne. Přes noc ji zatím máme na chodbě samotnou a to zvládá skvěle, ale do budoucna ji taky chceme nechat venku. Podotýkám, že tu má boudičku a může být v garáži, kde má pelíšek.
Děkuji za každou radu
Tak v prvé řadě začněte tím, že ji nenecháte samotnou po probuzení. Musíte tam být ve chvíli, kdy se probudí, dělat, že je to tak normální, hezky pochválit,,ty jsi hodná holka, hezky jsi se vyspinkala" a dál dělat, jako by nic, jako by to tak bylo normální a běžné. A na druhou stranu...když nedává pozor, poodejít v zahradě někam, kde vás hned nevidí a bude hledat. Nenechat začít řvát, ale se jí nenápadně ukázat, stále předstírat nějakou práci, která vás do těch míst přivedla, nevolat na ni, ale počkat, až vás uvidí a přiběhne, pochválit, že vás našla, ,,ty jsi šikulka, zaliješ se mnou tady ty kytičky(opravíš plot, zavřeš dveře od kůlny..) Pak řeknu: jdu si pro.....počkej hezky na mne, hned přijdu. Zajdu do domu, ať mne nevidí, za pár sekund si. něco nesu ven, zase pochválím, že byla hodná, hezky čekala, dám nějakou mlsku. Prostě aby poznala, že v zahradě se pracuje, pohybuje a někdy tam jsem, někdy zase ne....Já dávala štěnda rovnou na zahradu a bez problémů i když tam byl jen jeden, za měsíc přibylo druhé štěndo a to už jsem se přestala i bát, že mu tam bude smutno. Málokdo by to schválil, ale u nás to bylo bez problémů ve všech směrech.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Amy2019
napsal(a):
Dobrý den. Jdu si k Vám pro radu. Máme 3 měsíční štěně labradora (fenečku). První týden a půl jsme ji měli doma, aby si na nás zvykla a pak sme ji chtěli začít učit na zahradě. Ze začátku jsme s ní byli celý dny na zahradě, aby si na ten prostor zvykla, potom sme odcházeli kdykoliv usla, ale po probuzení začal cirkus a teď zkoušíme, aby tu byla sama třeba dopoledne, ale to pláče, štěká a vyvádí i 2 hodiny v kuse bez přestání. S pamlskama se zabaví tak na hodinu a pak stejně začne. Přes noc ji zatím máme na chodbě samotnou a to zvládá skvěle, ale do budoucna ji taky chceme nechat venku. Podotýkám, že tu má boudičku a může být v garáži, kde má pelíšek.
Děkuji za každou radu
My teda ovčandu dávali ven později, když už se tzv. nedržela "máminy sukně", defakto jsme začínali tím, že jsme jí po prochajdě a nějakém pomazleníčku dali večer papání do kotce a vzhledem k tomu, že fenka byla už "z domova" zvyklá na režim, že po večerní zábavě a po jídle se jde spinkat, tak si bez problémů zalezla a spala, maximálně zkraje párkrát zakňourala. Šla ven až téměř v půl roce, kdy už byla normálně naučená být i sama doma a přes den jsme jí třeba do kotce zavřeli na "polední klid". dali jsme si venku kafe, takže na nás viděla a byla v klidu.
Vím, že někdo dává psa ven hned a čeká, že prostě psí mimčo zjistí že naříkání mu nepomůže a zvykne si, já tohodle zastáncem nejsem.
Neumím si představit, že bychom takhle "vykopli" ovčandu jako malou, ta brečela i když se na prochajdě zapomněla třeba jen deset metrů ode mne a najednou si připadala opuštěná.