Zdravím všechny pejskaře a mám otázku hlavně pro ty, kdo se svými psy cvičí. Chci se zeptat, jakou míru pochval považujete za správnou.
Tento rok se mojí známé stalo, že pes začal být vůči pochvalám tak trochu apatický, zdálo se, že je bere jako samozřejmost. Nikdy jsem si nepřipustil, že by i moc chválení mohlo škodit. Poté začal její pes na parkuru zpomalovat, dřív lépe reagoval na hlas a tak přešla na výcvik s pamlsky a pochvaly uplatňovala minimálně. Po nějaké době pamlsky odbourala a pak opět odměňovala jen chválením, ale jen hodně málo a když se něco opravdu povedlo. Pes prý začal opět lépe reagovat na její hlas a i zrychlování na parkuru je efektivnější.
Jak to děláte vy? Podvědomě si uvědomuji, že taky chválím hodně často a nad tím, že bych ho mohl „přechválit“, jsem nikdy neuvažoval.
Tak co vy na to, máte také nějaké podobné zkušenosti?
q
napsal(a):
Zdravím všechny pejskaře a mám otázku hlavně pro ty, kdo se svými psy cvičí. Chci se zeptat, jakou míru pochval považujete za správnou.
Tento rok se mojí známé stalo, že pes začal být vůči pochvalám tak trochu apatický, zdálo se, že je bere jako samozřejmost. Nikdy jsem si nepřipustil, že by i moc chválení mohlo škodit. Poté začal její pes na parkuru zpomalovat, dřív lépe reagoval na hlas a tak přešla na výcvik s pamlsky a pochvaly uplatňovala minimálně. Po nějaké době pamlsky odbourala a pak opět odměňovala jen chválením, ale jen hodně málo a když se něco opravdu povedlo. Pes prý začal opět lépe reagovat na její hlas a i zrychlování na parkuru je efektivnější.
Jak to děláte vy? Podvědomě si uvědomuji, že taky chválím hodně často a nad tím, že bych ho mohl „přechválit“, jsem nikdy neuvažoval.
Tak co vy na to, máte také nějaké podobné zkušenosti?
Já si myslím, že na tom něco bude..mám 7-měsíčního pejska a při jeho výchově i výcviku mi každý říkal - hlavně chválit - teď se mi ale taky zdá, že reaguje tak na každou druhou-třetí pochvalu...takže v poslední době chválím míň, občas pamlskem a přijde mi, že pejsek má z občasnější pochvaly větší radost...
q
napsal(a):
Zdravím všechny pejskaře a mám otázku hlavně pro ty, kdo se svými psy cvičí. Chci se zeptat, jakou míru pochval považujete za správnou.
Tento rok se mojí známé stalo, že pes začal být vůči pochvalám tak trochu apatický, zdálo se, že je bere jako samozřejmost. Nikdy jsem si nepřipustil, že by i moc chválení mohlo škodit. Poté začal její pes na parkuru zpomalovat, dřív lépe reagoval na hlas a tak přešla na výcvik s pamlsky a pochvaly uplatňovala minimálně. Po nějaké době pamlsky odbourala a pak opět odměňovala jen chválením, ale jen hodně málo a když se něco opravdu povedlo. Pes prý začal opět lépe reagovat na její hlas a i zrychlování na parkuru je efektivnější.
Jak to děláte vy? Podvědomě si uvědomuji, že taky chválím hodně často a nad tím, že bych ho mohl „přechválit“, jsem nikdy neuvažoval.
Tak co vy na to, máte také nějaké podobné zkušenosti?
Jak u pochvaly, tak u opravy nebo případného trestu je velmi důležité načasování. Pokud pejska něco učím, chválím samozřejmě za každý pokud o žádaný cvik, pokud ho ale již má zažitý, chválím již pouze za mimořádnější výkony, více překážek najednou, atd., ostatní se stává běžnou věcí.
Čili: pochvala jako taková určitě neublíží, ale musí být zasloužená, přijít v pravý čas a hlavně být od srdce.
rika
napsal(a):
Jak u pochvaly, tak u opravy nebo případného trestu je velmi důležité načasování. Pokud pejska něco učím, chválím samozřejmě za každý pokud o žádaný cvik, pokud ho ale již má zažitý, chválím již pouze za mimořádnější výkony, více překážek najednou, atd., ostatní se stává běžnou věcí.
Čili: pochvala jako taková určitě neublíží, ale musí být zasloužená, přijít v pravý čas a hlavně být od srdce.
Nedávno jsem četla v knize "Aby nezlobili" termín "intermitující (přerušované) odměňování" autor píše, že pokud budeme psa odměňovat namátkově vyvine se u něj stav podobný gemblerství - kdy hráč občas vyhraje a to jej nutí neustále hrát dál. Tak i psa přerušované odměňování nutí k plnění úkolů lépe a rychleji v přesvědčení, že teď to musí vyjít. Je to rozhodně zajímavý názor a řekla bych, že to funguje alespoň u mé starčí feňule.