Ráda bych slyšela vaše názory....Naše štěně bude zůstávat bohužel už velmi malé přes den samo (cca 9 hodin), ale máme tři kočky. Myslíte že to pro něj bude mnohem menší stres, když tam budou jiná zvířata (= pohyb, občas se očuchají nebo proženou) ? Máte někdo podobnou zkušenost? Moc děkuji.
sydney
napsal(a):
Ráda bych slyšela vaše názory....Naše štěně bude zůstávat bohužel už velmi malé přes den samo (cca 9 hodin), ale máme tři kočky. Myslíte že to pro něj bude mnohem menší stres, když tam budou jiná zvířata (= pohyb, občas se očuchají nebo proženou) ? Máte někdo podobnou zkušenost? Moc děkuji.
Já osobně bych malý štěně se třema kočkama bez dozoru nenechala... 
impact
napsal(a):
Já osobně bych malý štěně se třema kočkama bez dozoru nenechala...
...skoro tři měsíce jsme léčili perforaci přední oční komory po "nechtěném" kočičím plácnutí, vizus naštěstí zachován, ale jizvička na oku zůstala. Copak odhadnete, jak se kočka zachová po tom, co jí štěně bude dlouhodobě otravovat? Takže bych to na Vašem místě ještě velmi pečlivě zvážil. Přeji harmonické kočkopsí soužití :-)
dav
napsal(a):
...skoro tři měsíce jsme léčili perforaci přední oční komory po "nechtěném" kočičím plácnutí, vizus naštěstí zachován, ale jizvička na oku zůstala. Copak odhadnete, jak se kočka zachová po tom, co jí štěně bude dlouhodobě otravovat? Takže bych to na Vašem místě ještě velmi pečlivě zvážil. Přeji harmonické kočkopsí soužití :-)
to je pravda, nevím jak budou reagovat když nebudeme doma..jinak platí bych řekla oboustranná dohoda - "ty mně necháš na pokoji a já tě nechám na pokoji, zajímáš mě, ale zatím nebudeme žádní zvláštní kamarádi" a moc si sebe nevšímají.. Vím že po nějakém čásku bude kočko-psí sebranka fungovat jako jedna parta a budou spolu spinkat a kočkovat se, ale zatím to tak není. Takže myslíte, že je raději zavřít zvlášť, na dobu co nejsme doma?
sydney
napsal(a):
to je pravda, nevím jak budou reagovat když nebudeme doma..jinak platí bych řekla oboustranná dohoda - "ty mně necháš na pokoji a já tě nechám na pokoji, zajímáš mě, ale zatím nebudeme žádní zvláštní kamarádi" a moc si sebe nevšímají.. Vím že po nějakém čásku bude kočko-psí sebranka fungovat jako jedna parta a budou spolu spinkat a kočkovat se, ale zatím to tak není. Takže myslíte, že je raději zavřít zvlášť, na dobu co nejsme doma?
totiž, myslela jsem původní dotaz především tak, jako že nakolik můžou jiná domácí zvířata snížit stres z nepřítomnosti nás páníčků, jestli je bere též jako "smečku"
sydney
napsal(a):
totiž, myslela jsem původní dotaz především tak, jako že nakolik můžou jiná domácí zvířata snížit stres z nepřítomnosti nás páníčků, jestli je bere též jako "smečku"
No, záleží na vašich kočkách, štěně určitě partu bude chtít vytvořit, ale kočky zas tak smečková zvířata nejsou... U nás se vystřídalo několik koček (bohužel, venkov není pro kočky úplně bezpečný
), momentálně máme 4 kočky a 2 psy. Každá kočka měla ke psům jiný vztah. Jako koťata se zejména kocourci na staršího psa (rozvážného, mláďata milujícího labradora) upnuli a ten jim s hranou nelibostí dělal "mámu". Nynější dospělé kočky (matka s dvěma dcerami) mají ke psům rezervovaný vztah, zejména k mladší fence, která je s oblibou prohání a trochu trápí (ale neublíží, je to hra, ale na kočky moc drsná). Kotě, co se u nás před 14 dny objevilo, běhá zase za psama jako ocásek, ptže kočky ho odhánějí...
Co se týče příchodu hravého štěněte mezi dospělé kočky, byla bych fakt opatrná. Možná se zatím tolerují, jak píšete, ale až bude štěně doma samo těch 9 hodin, začne se nudit a bude zkoušet, jak se zabavit a dojde i na kočky. Začne je provokovat, zkoušet hranice, kam až může dojít a pak může nastat nějaká pro psíka dost nepříjemná situace, u které byste měli být, abyste ji zkorigovali. Radši bych je tedy ze začátku v nepřítomnosti oddělovala a až uvidíte, kam se vztah po několika dnech/týdnech posunul, můžete to měnit.
PS: My máme buď kočky venku a psy doma, nebo všechny venku, kde není problém - kočky můžou utéct ze zahrady, kdyby je psi štvali. V bytě bych byla opatrnější...
marcha
napsal(a):
No, záleží na vašich kočkách, štěně určitě partu bude chtít vytvořit, ale kočky zas tak smečková zvířata nejsou... U nás se vystřídalo několik koček (bohužel, venkov není pro kočky úplně bezpečný), momentálně máme 4 kočky a 2 psy. Každá kočka měla ke psům jiný vztah. Jako koťata se zejména kocourci na staršího psa (rozvážného, mláďata milujícího labradora) upnuli a ten jim s hranou nelibostí dělal "mámu". Nynější dospělé kočky (matka s dvěma dcerami) mají ke psům rezervovaný vztah, zejména k mladší fence, která je s oblibou prohání a trochu trápí (ale neublíží, je to hra, ale na kočky moc drsná). Kotě, co se u nás před 14 dny objevilo, běhá zase za psama jako ocásek, ptže kočky ho odhánějí...
Co se týče příchodu hravého štěněte mezi dospělé kočky, byla bych fakt opatrná. Možná se zatím tolerují, jak píšete, ale až bude štěně doma samo těch 9 hodin, začne se nudit a bude zkoušet, jak se zabavit a dojde i na kočky. Začne je provokovat, zkoušet hranice, kam až může dojít a pak může nastat nějaká pro psíka dost nepříjemná situace, u které byste měli být, abyste ji zkorigovali. Radši bych je tedy ze začátku v nepřítomnosti oddělovala a až uvidíte, kam se vztah po několika dnech/týdnech posunul, můžete to měnit.
PS: My máme buď kočky venku a psy doma, nebo všechny venku, kde není problém - kočky můžou utéct ze zahrady, kdyby je psi štvali. V bytě bych byla opatrnější...
Také napíšu svůj názor. Já v tom problém nevidím. Měla jsem také kočku se štěnětem doma. Bylo to v poho. Asi tři dny jsem je hlídala, ale pak jsem zjistila, že když si kočka někam zaleze tak štěně se jí nevšímá. A určitě je to pro štěně lepší, že doma nebude úplně samo.
marcha
napsal(a):
No, záleží na vašich kočkách, štěně určitě partu bude chtít vytvořit, ale kočky zas tak smečková zvířata nejsou... U nás se vystřídalo několik koček (bohužel, venkov není pro kočky úplně bezpečný), momentálně máme 4 kočky a 2 psy. Každá kočka měla ke psům jiný vztah. Jako koťata se zejména kocourci na staršího psa (rozvážného, mláďata milujícího labradora) upnuli a ten jim s hranou nelibostí dělal "mámu". Nynější dospělé kočky (matka s dvěma dcerami) mají ke psům rezervovaný vztah, zejména k mladší fence, která je s oblibou prohání a trochu trápí (ale neublíží, je to hra, ale na kočky moc drsná). Kotě, co se u nás před 14 dny objevilo, běhá zase za psama jako ocásek, ptže kočky ho odhánějí...
Co se týče příchodu hravého štěněte mezi dospělé kočky, byla bych fakt opatrná. Možná se zatím tolerují, jak píšete, ale až bude štěně doma samo těch 9 hodin, začne se nudit a bude zkoušet, jak se zabavit a dojde i na kočky. Začne je provokovat, zkoušet hranice, kam až může dojít a pak může nastat nějaká pro psíka dost nepříjemná situace, u které byste měli být, abyste ji zkorigovali. Radši bych je tedy ze začátku v nepřítomnosti oddělovala a až uvidíte, kam se vztah po několika dnech/týdnech posunul, můžete to měnit.
PS: My máme buď kočky venku a psy doma, nebo všechny venku, kde není problém - kočky můžou utéct ze zahrady, kdyby je psi štvali. V bytě bych byla opatrnější...
děkuju, moc hezký příspěvek i fotečka Je to tak že kočeny si drží distanc a většinou se někam odklidí kde vydrží zalezlé hódně dlouho, a štěnda na ně nemůže.
Já jsem odjakživa "sběratelka koček", už jsem jich měla a vypiplala dost a na tom poli se tedy cítím jistá, pejsek je na přání přítele (ale starám se samozřejmě na 100% já
) a je to moje první zkušenost. Vybrali jsme po dlouhé úvaze GR, aby byl pokud možno nekonfliktní, snášel se s ostatními zvířaty a aby byl ochotnější k výchově než třeba jiná plemena. Jsem možná přehnaně úzkostlivá, mám tendence "polidšťovat" i když se snažím to nedělat a přitom možná dělám věci nevědomky někdy špatně. Hodně jsem se naučila tady na těch diskkuzích, ty "problémy" jsou u většiny štěňat hodně podobné, a tak je skvělé že to fórum tady je.
Ještě jednou dík za zkušenosti a rady
Ale že je dnes vedro, že...uffff....sebranka jen leží a chladí si bříška o podlahu
krokodyl
napsal(a):
Také napíšu svůj názor. Já v tom problém nevidím. Měla jsem také kočku se štěnětem doma. Bylo to v poho. Asi tři dny jsem je hlídala, ale pak jsem zjistila, že když si kočka někam zaleze tak štěně se jí nevšímá. A určitě je to pro štěně lepší, že doma nebude úplně samo.
jsme se štěndou na "mateřské" 14 dní, ale co naplat, je pořád dost malé a začínám si to vyčítat - myslela jsem že je běžné že se štěně odebere ve 2 měsících a zvykne si být doma samo, že prý hodně přes den spí. "Nastudovala" jsem si spoustu věcí, krmení, výcvik, hry, nemoci, chování...a až teď mi dochází to nejdůležitější, když jsem s ním celé dny doma a pozoruju ho a jeho potřeby. Většina lidí se tu shodla na tom že štěně nechávat samo tak od 4, nebo dokonce šesti měsíců a já se teď cívím provinile a je mi ho líto. Jenže vydělávat se musí a my se dom nedostanem ani přes poledne, nemáme nikoho kdo by mohl zajít, prostě nic
sydney
napsal(a):
jsme se štěndou na "mateřské" 14 dní, ale co naplat, je pořád dost malé a začínám si to vyčítat - myslela jsem že je běžné že se štěně odebere ve 2 měsících a zvykne si být doma samo, že prý hodně přes den spí. "Nastudovala" jsem si spoustu věcí, krmení, výcvik, hry, nemoci, chování...a až teď mi dochází to nejdůležitější, když jsem s ním celé dny doma a pozoruju ho a jeho potřeby. Většina lidí se tu shodla na tom že štěně nechávat samo tak od 4, nebo dokonce šesti měsíců a já se teď cívím provinile a je mi ho líto. Jenže vydělávat se musí a my se dom nedostanem ani přes poledne, nemáme nikoho kdo by mohl zajít, prostě nic
Ahojda, naše štěnítko zůstává samo doma od 2 měsíců a to téměř hned po odvezení od maminky. Vím že je to asi dost drastické, ale jak píšeš, vydělávat se musí, a mě místo v práci drželi už 2 měsíce, takže další měsíc nepřipadal v úvahu.. Je nutno podotknout, že štěně si zvyklo na nás okamžitě, první noc ani nekňuklo a spalo s námi celou noc. Druhý den přišlo velké stěhování, štěndo spalo klidně celou cestu. Doma bylo nejhodnější. Další den jsme odešli do práce ale jen na chvíli, byl to seznamovací den... Štěndo ani nezakňučelo. Později kňučet při odchodu začalo, ale spíš je to takové štěk štěk štěk, ať vám to není líto, že po vás nesteskním, a pak utíká dělat neplechu-co najde, to rozkouše, zničí, nic mu neuteče! Je to drak... A včera jsme si domů dovezli kotě.. Jsou docela kamarádi, jen je problém v tom, že kotě je malé, štěndo zvědavé a neopatrné.. Tudíž se stane, že kotěti šlápne na břicho a podobně. Kotítko je zvyklé na pejsky, takže si nechá leccos líbit, a když se dostane do úzkých, zasyčí a uteče, schová se pod postel... Nebo se mi včera schoval do stojanu na cd 
. Dnes zůstali poprvé sami doma, a protože máme otevřený byt-žádné dveře, tak si to prostě musí nějak zařídit sami.. Jsem zvědavá, a že bych byla úplně klidná, to se říct nedá, ale nenadělám... Předpokládám, že kotě bude pod postelí a štěndo bude trhat co najde... Doufám, že se brzo skamarádí 
Niké (pitbullí slečna, 3 a půl měsíce) a Yeniferra (skotská streight polodlouhosrstá slečna, 2 měsíce) SEZNAMOVÁNÍ
boa a redsnake
napsal(a):
Ahojda, naše štěnítko zůstává samo doma od 2 měsíců a to téměř hned po odvezení od maminky. Vím že je to asi dost drastické, ale jak píšeš, vydělávat se musí, a mě místo v práci drželi už 2 měsíce, takže další měsíc nepřipadal v úvahu.. Je nutno podotknout, že štěně si zvyklo na nás okamžitě, první noc ani nekňuklo a spalo s námi celou noc. Druhý den přišlo velké stěhování, štěndo spalo klidně celou cestu. Doma bylo nejhodnější. Další den jsme odešli do práce ale jen na chvíli, byl to seznamovací den... Štěndo ani nezakňučelo. Později kňučet při odchodu začalo, ale spíš je to takové štěk štěk štěk, ať vám to není líto, že po vás nesteskním, a pak utíká dělat neplechu-co najde, to rozkouše, zničí, nic mu neuteče! Je to drak... A včera jsme si domů dovezli kotě.. Jsou docela kamarádi, jen je problém v tom, že kotě je malé, štěndo zvědavé a neopatrné.. Tudíž se stane, že kotěti šlápne na břicho a podobně. Kotítko je zvyklé na pejsky, takže si nechá leccos líbit, a když se dostane do úzkých, zasyčí a uteče, schová se pod postel... Nebo se mi včera schoval do stojanu na cd . Dnes zůstali poprvé sami doma, a protože máme otevřený byt-žádné dveře, tak si to prostě musí nějak zařídit sami.. Jsem zvědavá, a že bych byla úplně klidná, to se říct nedá, ale nenadělám... Předpokládám, že kotě bude pod postelí a štěndo bude trhat co najde... Doufám, že se brzo skamarádí
Niké (pitbullí slečna, 3 a půl měsíce) a Yeniferra (skotská streight polodlouhosrstá slečna, 2 měsíce) SEZNAMOVÁNÍ
jééééé ti jsou skvělí sice reakce Niké moc neumím odhadnout, protože jak říkám o pejskách nic moc nevím, ale kočenka je celkem velká, asi bych se nebála, obě jsou mláďata. Když jsem třeba piplala kotě od dvou týdnů věku, byla to taková myš, to bych se bála víc - tato potvůrka už se jen tak nedá, kočenky jsou velice chytré a umí si najít místečko kde budou psa vklidu a důstojně pozorovat:-))) a jak jsem psala, i Niké je ještě mládě, myslím že spolu vyjdou.
Moc se těším až štěně povyroste a budeme s ním moci víc vyvádět, lítat, blbnout, cvičit..nemáme a nebudeme mít děti, celý můj život se točí kolem zvířat. Pejskovi ve volném čase dáme maximum pozornosti, prostě odpoledne a víkendy budou jeho a snad s námi bude šťastný. Žel bohu, i když máme oba slušné zaměstnání, nejsme placení tak abychom si mohli vzít hypošku na domek se zahradou. To píšu jen tak, kdyby se tu do mě chtěl někdo pustit, že jsme si štěně neměli raději pořizovat, a taky to píšu proto že jsem už týden v kuse doma a nemám si krom zvířat s kým popovídat
Mimochodem - to je taky téma na diskuzi. Dost trpím když vidím čas od času areály, autobazary a jim podobné, kde mají hlídacího psa...zamýšlí se nad tím někdo, nebo jen já? Myslíte že se s tím dá něco dělat? Ti psi jsou tam přece chudáci...Myslím že zrovna tak existuje i spousta psů kteří sice mají zahradu, ale pro změnu jsou tam zavření pořád, myslím že je to hlavně problém vesnic (vesničané kor ta starší generace rozhodně nepůjde s Alíkem ven na procházku), a tak jim nezbývá než buď sedět u boudy, nebo lítat do zblbnutí kolem plotu, i když by radši byli se svými lidmi - což jsem slyšela, že je pro pejsky priorita č. 1..
Doufám, že náš pejsek v bytě bude mít to nejmenší "zlo" ze všech.
A už končím:-))
sydney
napsal(a):
děkuju, moc hezký příspěvek i fotečka Je to tak že kočeny si drží distanc a většinou se někam odklidí kde vydrží zalezlé hódně dlouho, a štěnda na ně nemůže.
Já jsem odjakživa "sběratelka koček", už jsem jich měla a vypiplala dost a na tom poli se tedy cítím jistá, pejsek je na přání přítele (ale starám se samozřejmě na 100% já) a je to moje první zkušenost. Vybrali jsme po dlouhé úvaze GR, aby byl pokud možno nekonfliktní, snášel se s ostatními zvířaty a aby byl ochotnější k výchově než třeba jiná plemena. Jsem možná přehnaně úzkostlivá, mám tendence "polidšťovat" i když se snažím to nedělat a přitom možná dělám věci nevědomky někdy špatně. Hodně jsem se naučila tady na těch diskkuzích, ty "problémy" jsou u většiny štěňat hodně podobné, a tak je skvělé že to fórum tady je.
Ještě jednou dík za zkušenosti a rady
Ale že je dnes vedro, že...uffff....sebranka jen leží a chladí si bříška o podlahu
My máme ještě kotě, tak si se štěnětem hraje. Mám ale strach aby ho neškráblo do očka. Zatím O.K. a kocourek v případě nebezpečí prchá
zdenka1
napsal(a):
My máme ještě kotě, tak si se štěnětem hraje. Mám ale strach aby ho neškráblo do očka. Zatím O.K. a kocourek v případě nebezpečí prchá
teď mluvím jako naprostý laik...samozřejmě že stát se to může vždycky. Jeden druhému mohou při hře ublížit a myslím že jde hlavně o ty oči, asi ani seknutí do štěněcího čumáčku není dobré. Ale myslím že to se prostě může stát vždycky, i kdyby šlo o dvě štěňata, o psí nebo kočičí kamarády........? Všimla jsem si, že zvířata instinktivně přivírají při hrách a rvačkách oči, jako člověk je mhouří automaticky když jen hrozí teoretické poranění nebo poškození oka. Takže prostě snad se to nestane, ale asi s tím člověk musí trochu počítat. Co myslíte?
sydney
napsal(a):
děkuju, moc hezký příspěvek i fotečka Je to tak že kočeny si drží distanc a většinou se někam odklidí kde vydrží zalezlé hódně dlouho, a štěnda na ně nemůže.
Já jsem odjakživa "sběratelka koček", už jsem jich měla a vypiplala dost a na tom poli se tedy cítím jistá, pejsek je na přání přítele (ale starám se samozřejmě na 100% já) a je to moje první zkušenost. Vybrali jsme po dlouhé úvaze GR, aby byl pokud možno nekonfliktní, snášel se s ostatními zvířaty a aby byl ochotnější k výchově než třeba jiná plemena. Jsem možná přehnaně úzkostlivá, mám tendence "polidšťovat" i když se snažím to nedělat a přitom možná dělám věci nevědomky někdy špatně. Hodně jsem se naučila tady na těch diskkuzích, ty "problémy" jsou u většiny štěňat hodně podobné, a tak je skvělé že to fórum tady je.
Ještě jednou dík za zkušenosti a rady
Ale že je dnes vedro, že...uffff....sebranka jen leží a chladí si bříška o podlahu
Píšete, že budete doma s prckem 14 dní, během těch, myslím, poznáte, jak se k sobě s kočkami mají a sama odhadnete, nakolik je bezpečné je nechat spolu bez dozoru. Pokud mají kočky kam utéct (pelíšky ve výšce apod.), mohlo by to být OK.
Že bude štěně samo doma je sice pro něj trochu smutné, ale nedá se nic dělat, musí si zvyknout. Když se mu budete věnovat ve zbylém čase, nebude nijak trpět. Jen ho na občasnou samotu zvykejte průběžně, ať to není takový šok.
Já byla s labradorem doma skoro rok (dělala jsem postgraduál a mohla si brát práci domů). A vyrost z něj nezávislák, který nerozlišuje mezi námi a cizími. Zlepšilo se to až teď, kdy bývá doma (nebo na dvorku) přes den sám nebo s druhým psem - jako by si naší přítomnosti začal vážit... S druhým psíkem (čubinkou) jsme byli doma na střídačku asi měsíc a pak zůstávala s velkým kámošem.
Opravdu se nestresujte, zbytečně nenervujte a užívejte štěněte! Retrívři jsou skvělá volba!
marcha
napsal(a):
Píšete, že budete doma s prckem 14 dní, během těch, myslím, poznáte, jak se k sobě s kočkami mají a sama odhadnete, nakolik je bezpečné je nechat spolu bez dozoru. Pokud mají kočky kam utéct (pelíšky ve výšce apod.), mohlo by to být OK.
Že bude štěně samo doma je sice pro něj trochu smutné, ale nedá se nic dělat, musí si zvyknout. Když se mu budete věnovat ve zbylém čase, nebude nijak trpět. Jen ho na občasnou samotu zvykejte průběžně, ať to není takový šok.
Já byla s labradorem doma skoro rok (dělala jsem postgraduál a mohla si brát práci domů). A vyrost z něj nezávislák, který nerozlišuje mezi námi a cizími. Zlepšilo se to až teď, kdy bývá doma (nebo na dvorku) přes den sám nebo s druhým psem - jako by si naší přítomnosti začal vážit... S druhým psíkem (čubinkou) jsme byli doma na střídačku asi měsíc a pak zůstávala s velkým kámošem.
Opravdu se nestresujte, zbytečně nenervujte a užívejte štěněte! Retrívři jsou skvělá volba!
Jo, a až budte trénovat tu samotu, odstraňte z jeho dosahu všechno, co může zničit nebo si o to ublížit a zahrňte ho hračkama. Retrívři bývají dost vynalézaví v "úpravách" bytu...
marcha
napsal(a):
Píšete, že budete doma s prckem 14 dní, během těch, myslím, poznáte, jak se k sobě s kočkami mají a sama odhadnete, nakolik je bezpečné je nechat spolu bez dozoru. Pokud mají kočky kam utéct (pelíšky ve výšce apod.), mohlo by to být OK.
Že bude štěně samo doma je sice pro něj trochu smutné, ale nedá se nic dělat, musí si zvyknout. Když se mu budete věnovat ve zbylém čase, nebude nijak trpět. Jen ho na občasnou samotu zvykejte průběžně, ať to není takový šok.
Já byla s labradorem doma skoro rok (dělala jsem postgraduál a mohla si brát práci domů). A vyrost z něj nezávislák, který nerozlišuje mezi námi a cizími. Zlepšilo se to až teď, kdy bývá doma (nebo na dvorku) přes den sám nebo s druhým psem - jako by si naší přítomnosti začal vážit... S druhým psíkem (čubinkou) jsme byli doma na střídačku asi měsíc a pak zůstávala s velkým kámošem.
Opravdu se nestresujte, zbytečně nenervujte a užívejte štěněte! Retrívři jsou skvělá volba!
Děkuju, moc
Vlastně, druhý pejsek je supr nápad ale nebudeme šílet, přeci jen 3+1 není nafukovací
Máme hrozně moc hraček, dnes je rozdělím na dvě poloviny jak jsem se tu dočetla a budeme je střídat, ať se pejskovi neomrzí a má jakoby pořád "nové".
Což mě přivádí na nápad pro další diskuzi Já se vážně nudím, štěňulka je dnes lenivější, když je takové teplo - i když proti venku máme doma příjemný chládek.
sydney
napsal(a):
děkuju, moc hezký příspěvek i fotečka Je to tak že kočeny si drží distanc a většinou se někam odklidí kde vydrží zalezlé hódně dlouho, a štěnda na ně nemůže.
Já jsem odjakživa "sběratelka koček", už jsem jich měla a vypiplala dost a na tom poli se tedy cítím jistá, pejsek je na přání přítele (ale starám se samozřejmě na 100% já) a je to moje první zkušenost. Vybrali jsme po dlouhé úvaze GR, aby byl pokud možno nekonfliktní, snášel se s ostatními zvířaty a aby byl ochotnější k výchově než třeba jiná plemena. Jsem možná přehnaně úzkostlivá, mám tendence "polidšťovat" i když se snažím to nedělat a přitom možná dělám věci nevědomky někdy špatně. Hodně jsem se naučila tady na těch diskkuzích, ty "problémy" jsou u většiny štěňat hodně podobné, a tak je skvělé že to fórum tady je.
Ještě jednou dík za zkušenosti a rady
Ale že je dnes vedro, že...uffff....sebranka jen leží a chladí si bříška o podlahu
My jsme si pořídili štěně ke dvěma dospělým kočkám a sžili se spolu celkem v pohodě. Nejhorší to bylo tak po 3. měsíci, kdy štěňátko začalo být přecijen trochu pohyblivější a chtělo se honit, ale celkem rychle pochopila, že to nesmí, ani jsem je neoddělovala, protože když jsme pryč, tak čičiny stejně spí někde, kde na ně nedosáhla. Možná to se zlaťákem budete mít ještě jednodušší než my s tou naší bláznivou hyperaktivkou
pavlas
napsal(a):
My jsme si pořídili štěně ke dvěma dospělým kočkám a sžili se spolu celkem v pohodě. Nejhorší to bylo tak po 3. měsíci, kdy štěňátko začalo být přecijen trochu pohyblivější a chtělo se honit, ale celkem rychle pochopila, že to nesmí, ani jsem je neoddělovala, protože když jsme pryč, tak čičiny stejně spí někde, kde na ně nedosáhla. Možná to se zlaťákem budete mít ještě jednodušší než my s tou naší bláznivou hyperaktivkou
Je fakt že se až tady dovídám, že zlaťáci jsou opravdu zlatíčka v pravém slova smyslu:-) tím že je to můj první pejsek, to beru všechno tak jako že takoví pejsci jsou...ale asi je výjimečně hodný. Od prvního okamžiku za námi venku běhá, nenechá si nás utýct, pořád si nás hlídá i když je momentálně něčím zaujatý, nechá to být a jde k nám, i bez chválení a odměn (ale samozřejmě sem tam motivace je:-) )
Chodí celkem pěkně i na vodítku, poslouchá na fuj a to bude mít dva měsíce a u nás je teprve týden.
Jediné co trošku postrádám jsou projevy mazlení a lásky - čekala jsem že bude mnohem mazlivější a on ani ne, asi to bude tím že to není fenečka:-)
sydney
napsal(a):
Ráda bych slyšela vaše názory....Naše štěně bude zůstávat bohužel už velmi malé přes den samo (cca 9 hodin), ale máme tři kočky. Myslíte že to pro něj bude mnohem menší stres, když tam budou jiná zvířata (= pohyb, občas se očuchají nebo proženou) ? Máte někdo podobnou zkušenost? Moc děkuji.
Taky přispěji svojí troškou do mlýna. Jako první k nám na zahradu přibyla tříbarevná kočinda (nalezenec) a k ní asi po půl roce pejsek-nalezenec. Psík (Lordík) by si s ní chtěl hrát, ale ona se k němu chovala rezervovaně (nevím, zda to bylo tím, že byla na zahradě první a psa vnímala jako vetřelce nebo to bylo, jak psala, myslím marcha, pohlavím). Pak jsme o kočičku nešťasnou náhodou přišli a k osiřelému psisku přibyl kocourek od známé (bylo to ,,nadbytečné" kotě od kočky z vesnice, před odběrem odchyceno na půdě, takže si asi dovedete představit, jak se chovalo: nebylo zvyklé na lidi, ani zvířata, syčelo, ale zvládli jsme ho během 14 dní převychovat - teď má rád lidi i zvířata a je to taková vtěrka; ale to jsem odbočila). Tenhle kocourek je úplný opak té kočky - se psem si hraje, škádlí ho (i když to je vzájemné), spí a žere s ním a celkově tak nějak drží partu. Bývali na zahradě sami, ale teď tam ještě přibyl přes týden bráchův pes (aby mu doma nebylo smutno), takže poslední dobou dává Lord přednost jemu před kocourem (což jej, dle mého názoru, dokonale vytáčí - žárlí na něj, takže provokuje nejen Lorda, ale i Dona). Ovšem v jeho nepřítomnosti je Lord vděčný i za toho kocoura.
dejna
napsal(a):
Taky přispěji svojí troškou do mlýna. Jako první k nám na zahradu přibyla tříbarevná kočinda (nalezenec) a k ní asi po půl roce pejsek-nalezenec. Psík (Lordík) by si s ní chtěl hrát, ale ona se k němu chovala rezervovaně (nevím, zda to bylo tím, že byla na zahradě první a psa vnímala jako vetřelce nebo to bylo, jak psala, myslím marcha, pohlavím). Pak jsme o kočičku nešťasnou náhodou přišli a k osiřelému psisku přibyl kocourek od známé (bylo to ,,nadbytečné" kotě od kočky z vesnice, před odběrem odchyceno na půdě, takže si asi dovedete představit, jak se chovalo: nebylo zvyklé na lidi, ani zvířata, syčelo, ale zvládli jsme ho během 14 dní převychovat - teď má rád lidi i zvířata a je to taková vtěrka; ale to jsem odbočila). Tenhle kocourek je úplný opak té kočky - se psem si hraje, škádlí ho (i když to je vzájemné), spí a žere s ním a celkově tak nějak drží partu. Bývali na zahradě sami, ale teď tam ještě přibyl přes týden bráchův pes (aby mu doma nebylo smutno), takže poslední dobou dává Lord přednost jemu před kocourem (což jej, dle mého názoru, dokonale vytáčí - žárlí na něj, takže provokuje nejen Lorda, ale i Dona). Ovšem v jeho nepřítomnosti je Lord vděčný i za toho kocoura.
A ještě předchozí číča s malým Lorďákem.
sydney
napsal(a):
Je fakt že se až tady dovídám, že zlaťáci jsou opravdu zlatíčka v pravém slova smyslu:-) tím že je to můj první pejsek, to beru všechno tak jako že takoví pejsci jsou...ale asi je výjimečně hodný. Od prvního okamžiku za námi venku běhá, nenechá si nás utýct, pořád si nás hlídá i když je momentálně něčím zaujatý, nechá to být a jde k nám, i bez chválení a odměn (ale samozřejmě sem tam motivace je:-) )
Chodí celkem pěkně i na vodítku, poslouchá na fuj a to bude mít dva měsíce a u nás je teprve týden.
Jediné co trošku postrádám jsou projevy mazlení a lásky - čekala jsem že bude mnohem mazlivější a on ani ne, asi to bude tím že to není fenečka:-)
No, to on asi začne trochu zlobit, až se otrká a potom v pubertě, ale určitě to nebude nic hroznýho. Fakt, co znám zlaťáky, tak jsou všichni takoví hodní, klidní.
Tak to my jsme teď zase měli štěstí na mazla, ale starší fenka teda mazel není, takže pohlavím to nebude
dejna
napsal(a):
Taky přispěji svojí troškou do mlýna. Jako první k nám na zahradu přibyla tříbarevná kočinda (nalezenec) a k ní asi po půl roce pejsek-nalezenec. Psík (Lordík) by si s ní chtěl hrát, ale ona se k němu chovala rezervovaně (nevím, zda to bylo tím, že byla na zahradě první a psa vnímala jako vetřelce nebo to bylo, jak psala, myslím marcha, pohlavím). Pak jsme o kočičku nešťasnou náhodou přišli a k osiřelému psisku přibyl kocourek od známé (bylo to ,,nadbytečné" kotě od kočky z vesnice, před odběrem odchyceno na půdě, takže si asi dovedete představit, jak se chovalo: nebylo zvyklé na lidi, ani zvířata, syčelo, ale zvládli jsme ho během 14 dní převychovat - teď má rád lidi i zvířata a je to taková vtěrka; ale to jsem odbočila). Tenhle kocourek je úplný opak té kočky - se psem si hraje, škádlí ho (i když to je vzájemné), spí a žere s ním a celkově tak nějak drží partu. Bývali na zahradě sami, ale teď tam ještě přibyl přes týden bráchův pes (aby mu doma nebylo smutno), takže poslední dobou dává Lord přednost jemu před kocourem (což jej, dle mého názoru, dokonale vytáčí - žárlí na něj, takže provokuje nejen Lorda, ale i Dona). Ovšem v jeho nepřítomnosti je Lord vděčný i za toho kocoura.
skvělé foto, jak leží vyhřadovaní
můj sen je mít hodně, hodně zvířat a celý den trávit tím že se jim budu věnovat....utopie, já vím, musela bych se sakra dobře vdát nebo dědit
ale fakt je ten že zvířata vás dokáží učinit nejšťastnějším člověkem na světě, během vteřiny vám zvednou náladu tak jak to nikdo z lidí nedokáže a vyloudí vám úsměv na tváři
sydney
napsal(a):
skvělé foto, jak leží vyhřadovaní
můj sen je mít hodně, hodně zvířat a celý den trávit tím že se jim budu věnovat....utopie, já vím, musela bych se sakra dobře vdát nebo dědit
ale fakt je ten že zvířata vás dokáží učinit nejšťastnějším člověkem na světě, během vteřiny vám zvednou náladu tak jak to nikdo z lidí nedokáže a vyloudí vám úsměv na tváři
sakryš, škoda že jsem to teď nemohla vyfotit (zasekla jsem čočku ve digitálu)...nejmladší kocour (ještě nemá dva roky, je ještě mládě a hodně si hraje, takže má ke štěněti nejblíž) se velice, velice opatrně přiblížil ke štěněti které žužlá hračku (zatím si k němu troufali jen když spal), a VELICE opatrně se začal pacinkou dotýkat štěněcího ocásku - spíš jen takový lehounký náznak Jenže v okamžiku kdy se štěně zvedlo a radostně ke kocourkovi poskočilo, se kocourek samozřejmě vyděsil a utekl
sydney
napsal(a):
sakryš, škoda že jsem to teď nemohla vyfotit (zasekla jsem čočku ve digitálu)...nejmladší kocour (ještě nemá dva roky, je ještě mládě a hodně si hraje, takže má ke štěněti nejblíž) se velice, velice opatrně přiblížil ke štěněti které žužlá hračku (zatím si k němu troufali jen když spal), a VELICE opatrně se začal pacinkou dotýkat štěněcího ocásku - spíš jen takový lehounký náznak Jenže v okamžiku kdy se štěně zvedlo a radostně ke kocourkovi poskočilo, se kocourek samozřejmě vyděsil a utekl
U nas doma taky vladne psokocicci smecka, navzajem se provokuji a "zabiji" . Kdyz ma kocour misto , kde se muze schovat, treba pod postel, nebo nekam vysoko, tak bych nevidela problem je nechavat samotne.
ksarka
napsal(a):
U nas doma taky vladne psokocicci smecka, navzajem se provokuji a "zabiji" . Kdyz ma kocour misto , kde se muze schovat, treba pod postel, nebo nekam vysoko, tak bych nevidela problem je nechavat samotne.
sydney
napsal(a):
Je fakt že se až tady dovídám, že zlaťáci jsou opravdu zlatíčka v pravém slova smyslu:-) tím že je to můj první pejsek, to beru všechno tak jako že takoví pejsci jsou...ale asi je výjimečně hodný. Od prvního okamžiku za námi venku běhá, nenechá si nás utýct, pořád si nás hlídá i když je momentálně něčím zaujatý, nechá to být a jde k nám, i bez chválení a odměn (ale samozřejmě sem tam motivace je:-) )
Chodí celkem pěkně i na vodítku, poslouchá na fuj a to bude mít dva měsíce a u nás je teprve týden.
Jediné co trošku postrádám jsou projevy mazlení a lásky - čekala jsem že bude mnohem mazlivější a on ani ne, asi to bude tím že to není fenečka:-)
Jak píše Pavlína, ono to ještě přijde. Ale je fakt, že zlaťáci mi připadají takoví klidnější a snadněji vychovatelní než labradoři, na prvního psa skvělá volba! Přesto to chce důslednost a nic nezanedbat, zkazit a rozmazlit jde i zlaťák...
A s tím mazlením - náš labís se začal mazlit až teď, a to je mu 5! Asi to souvisí s pořízením druhého psa - Bára je jako správná ženská mazel, žárlivka a trochu hysterka, která ho k nám nechce třeba při vítání pustit, a tak Sam možná nechce o nic přijít
Pavlína: zdravíme hyperaktivní beauceronní dračice, taky jednu máme
sydney
napsal(a):
jééééé ti jsou skvělí sice reakce Niké moc neumím odhadnout, protože jak říkám o pejskách nic moc nevím, ale kočenka je celkem velká, asi bych se nebála, obě jsou mláďata. Když jsem třeba piplala kotě od dvou týdnů věku, byla to taková myš, to bych se bála víc - tato potvůrka už se jen tak nedá, kočenky jsou velice chytré a umí si najít místečko kde budou psa vklidu a důstojně pozorovat:-))) a jak jsem psala, i Niké je ještě mládě, myslím že spolu vyjdou.
Moc se těším až štěně povyroste a budeme s ním moci víc vyvádět, lítat, blbnout, cvičit..nemáme a nebudeme mít děti, celý můj život se točí kolem zvířat. Pejskovi ve volném čase dáme maximum pozornosti, prostě odpoledne a víkendy budou jeho a snad s námi bude šťastný. Žel bohu, i když máme oba slušné zaměstnání, nejsme placení tak abychom si mohli vzít hypošku na domek se zahradou. To píšu jen tak, kdyby se tu do mě chtěl někdo pustit, že jsme si štěně neměli raději pořizovat, a taky to píšu proto že jsem už týden v kuse doma a nemám si krom zvířat s kým popovídat
Mimochodem - to je taky téma na diskuzi. Dost trpím když vidím čas od času areály, autobazary a jim podobné, kde mají hlídacího psa...zamýšlí se nad tím někdo, nebo jen já? Myslíte že se s tím dá něco dělat? Ti psi jsou tam přece chudáci...Myslím že zrovna tak existuje i spousta psů kteří sice mají zahradu, ale pro změnu jsou tam zavření pořád, myslím že je to hlavně problém vesnic (vesničané kor ta starší generace rozhodně nepůjde s Alíkem ven na procházku), a tak jim nezbývá než buď sedět u boudy, nebo lítat do zblbnutí kolem plotu, i když by radši byli se svými lidmi - což jsem slyšela, že je pro pejsky priorita č. 1..
Doufám, že náš pejsek v bytě bude mít to nejmenší "zlo" ze všech.
A už končím:-))
Tak jsem byla na oběd doma... Kotě bylo na posteli, což jsem nečekala :-) Samozřejmě naše drahá Niké vysypala kočkolit... Ale na druhou stranu, nic jiného neprovedla, což je opravdu velice vyjímečné!!! Že by si hrály spolu? Každopádně během pauzy se nám někdo vyčůral do postele, a řekla bych že obě, pač tam byla malá louže a velká... Takže povleční se pere a deka snad nebude smrdět :-( Jinak jediný problém je, že Yenni-kotě, zatím asi nežere.. Niké ji asi ani nenechá. Bohužel to nepoznám, pač nevím, kdo granule vyjedl, ale podezřívám spíš Niké, pač ta má naopak misku plnou Mno to už si ale holky musí srovnat sami... Jinak jsem je chvíli pozorovala v posteli, připravená zasáhnout, a byla to ta nejsladší podívaná. Niké Yenni olizovala, převracela, Yenni se nechala, pak vzala tlapkama Nikynu hlavu a začali ji olizovat, pak se jí zakousla do čela a Niké nechápala :-D tak se navzájem olízlaly a opackovaly, bylo to fakt sladké, a jemné :-) miluju je obě...
Jinak, Sydney, co se týče hlídacích psů, můj strejda s babičkou shodou okolností dost dlouhou dobu pracují u hlídací služby a mají doma hlídací psy... Je to podle mě dost individuální, ale zrovna jejich psy se určitě zle neměli. Rita byla dokonce cvičená, ale tu bohužel nějaký, s prominutím, hajzl přejel autem a ujel, zbylo tam plno střepů z auta a naše Rita :-( chudinka. Harisek ten cvičený nebyl, ale bylo to takové štěně do svých posledních dnů. V práci měl dost velký výběh, a když se mu nechtělo, s babičkou na obchůzku nechodil (už byl docela starý)... ale jak dostal klacek do pusy, mohl to být klidně kmen stromu :-D tak okamžitě ožil a bylo z něj štěně :-D. Miláček můj, taky to v životě neměl lehké, dostal se ke špatným lidem, a strejda ho zachránil. Nakonec dostal nějakou nemoc-prý tipickou pro vlčáky, tahal zadní nohy, nemohl na ně stoupnout. Tak ho museli nechat utratit. Dlouho nechtěli, prý to bylo bezbolestné, ale vzhledem k tomu, že na dvorku byl ještě jeden zdravý vlčák, tak se Hary prostě pomalu ani nenajedl, a byl to opravdu děsný pohled. Slzy mi tekly proudem, když jsem ho tak viděla, jak nemůže chodit.
Mám doma štěně, a tady na diskusy pořád čtu, jak komu co umírá a já se už teď děsím dne, kdy naše Niké bude stará! Psy mají jednu obrovskou nevýhodu!!! Dožívají se nízkého věku (poměrně nízkého vůči nám)... :-( ach jo...
Sydney, kdybys chtěla, kdyby ses nudila, můžeš pisnout na mail snowmouska@seznam.cz a pokecáme, taky se v práci nudím :-D
boa a redsnake
napsal(a):
Ahojda, naše štěnítko zůstává samo doma od 2 měsíců a to téměř hned po odvezení od maminky. Vím že je to asi dost drastické, ale jak píšeš, vydělávat se musí, a mě místo v práci drželi už 2 měsíce, takže další měsíc nepřipadal v úvahu.. Je nutno podotknout, že štěně si zvyklo na nás okamžitě, první noc ani nekňuklo a spalo s námi celou noc. Druhý den přišlo velké stěhování, štěndo spalo klidně celou cestu. Doma bylo nejhodnější. Další den jsme odešli do práce ale jen na chvíli, byl to seznamovací den... Štěndo ani nezakňučelo. Později kňučet při odchodu začalo, ale spíš je to takové štěk štěk štěk, ať vám to není líto, že po vás nesteskním, a pak utíká dělat neplechu-co najde, to rozkouše, zničí, nic mu neuteče! Je to drak... A včera jsme si domů dovezli kotě.. Jsou docela kamarádi, jen je problém v tom, že kotě je malé, štěndo zvědavé a neopatrné.. Tudíž se stane, že kotěti šlápne na břicho a podobně. Kotítko je zvyklé na pejsky, takže si nechá leccos líbit, a když se dostane do úzkých, zasyčí a uteče, schová se pod postel... Nebo se mi včera schoval do stojanu na cd . Dnes zůstali poprvé sami doma, a protože máme otevřený byt-žádné dveře, tak si to prostě musí nějak zařídit sami.. Jsem zvědavá, a že bych byla úplně klidná, to se říct nedá, ale nenadělám... Předpokládám, že kotě bude pod postelí a štěndo bude trhat co najde... Doufám, že se brzo skamarádí
Niké (pitbullí slečna, 3 a půl měsíce) a Yeniferra (skotská streight polodlouhosrstá slečna, 2 měsíce) SEZNAMOVÁNÍ
Holky sa k sebe super hodia
Ja som teraz mala doma na par dni kocurika ktoreho nasla na ulici kamaratka, a to moje trdlo si ho uplne zamilovalo. Von sa chodil len vencit, hned ako bol hotovy tak utekal domov a tam cele dni spolu lehnili
Bez problemov som ich mohla nechat bez dozoru...ked sa kocur dacoho zlakol tak sa hned schoval, ale ked za nim prisiel Geralt tak v pohode vyliezol a zase spolu chrapali v posteli
boa a redsnake
napsal(a):
Tak jsem byla na oběd doma... Kotě bylo na posteli, což jsem nečekala :-) Samozřejmě naše drahá Niké vysypala kočkolit... Ale na druhou stranu, nic jiného neprovedla, což je opravdu velice vyjímečné!!! Že by si hrály spolu? Každopádně během pauzy se nám někdo vyčůral do postele, a řekla bych že obě, pač tam byla malá louže a velká... Takže povleční se pere a deka snad nebude smrdět :-( Jinak jediný problém je, že Yenni-kotě, zatím asi nežere.. Niké ji asi ani nenechá. Bohužel to nepoznám, pač nevím, kdo granule vyjedl, ale podezřívám spíš Niké, pač ta má naopak misku plnou Mno to už si ale holky musí srovnat sami... Jinak jsem je chvíli pozorovala v posteli, připravená zasáhnout, a byla to ta nejsladší podívaná. Niké Yenni olizovala, převracela, Yenni se nechala, pak vzala tlapkama Nikynu hlavu a začali ji olizovat, pak se jí zakousla do čela a Niké nechápala :-D tak se navzájem olízlaly a opackovaly, bylo to fakt sladké, a jemné :-) miluju je obě...
Jinak, Sydney, co se týče hlídacích psů, můj strejda s babičkou shodou okolností dost dlouhou dobu pracují u hlídací služby a mají doma hlídací psy... Je to podle mě dost individuální, ale zrovna jejich psy se určitě zle neměli. Rita byla dokonce cvičená, ale tu bohužel nějaký, s prominutím, hajzl přejel autem a ujel, zbylo tam plno střepů z auta a naše Rita :-( chudinka. Harisek ten cvičený nebyl, ale bylo to takové štěně do svých posledních dnů. V práci měl dost velký výběh, a když se mu nechtělo, s babičkou na obchůzku nechodil (už byl docela starý)... ale jak dostal klacek do pusy, mohl to být klidně kmen stromu :-D tak okamžitě ožil a bylo z něj štěně :-D. Miláček můj, taky to v životě neměl lehké, dostal se ke špatným lidem, a strejda ho zachránil. Nakonec dostal nějakou nemoc-prý tipickou pro vlčáky, tahal zadní nohy, nemohl na ně stoupnout. Tak ho museli nechat utratit. Dlouho nechtěli, prý to bylo bezbolestné, ale vzhledem k tomu, že na dvorku byl ještě jeden zdravý vlčák, tak se Hary prostě pomalu ani nenajedl, a byl to opravdu děsný pohled. Slzy mi tekly proudem, když jsem ho tak viděla, jak nemůže chodit.
Mám doma štěně, a tady na diskusy pořád čtu, jak komu co umírá a já se už teď děsím dne, kdy naše Niké bude stará! Psy mají jednu obrovskou nevýhodu!!! Dožívají se nízkého věku (poměrně nízkého vůči nám)... :-( ach jo...
Sydney, kdybys chtěla, kdyby ses nudila, můžeš pisnout na mail snowmouska@seznam.cz a pokecáme, taky se v práci nudím :-D
no, s tím čůráním pozor - kočenka to asi mohla být proto, že byl vysypaný záchůdek a taky jestli ji Niké nenechala třeba v klidu vyčůrat, kočky jsou na to háklivé, těm našim vadíme i my, když zrovna chtějí vykonat potřebu:-) jinak jsou kočky až na velké výjimky velice čistotné a odmala umí chodit na kočkolit, pokud čůrají jinam, může to být známka stresu. Ale to se utřepe:-) Pozoruj je, až s nimi budete doma, jestli jí Nikynka dá pokoj u žrádla a při vyměšování.
Jinak moc ráda napíšu, určitě, vypadá to že naše situace je velice podobná Jinak já budu doma se štěnětem ještě tento týden......a ty se nudíš v práci? Nemáte tam volnýho fleka??
Zatím páčko:-)
sydney
napsal(a):
Ráda bych slyšela vaše názory....Naše štěně bude zůstávat bohužel už velmi malé přes den samo (cca 9 hodin), ale máme tři kočky. Myslíte že to pro něj bude mnohem menší stres, když tam budou jiná zvířata (= pohyb, občas se očuchají nebo proženou) ? Máte někdo podobnou zkušenost? Moc děkuji.
Mám doma chovatelskou stanici koček a k tomu psa, začínala jsem s obyčejnou venkovskou číčou, pak přišlo štěndo lablouše a kočka ho naučila, že se s kočkama má zacházet opatrně a respektovat je . Pak po osmi letech přišel britský kocourek, který byl z domu zvyklý na psa a s naším se chtěl hned kamarádit. Pesan ho sice miluje, ale radši žádné důvěrnosti, aby náhodou nedostal facku. Potom přišla britská kočička, z domova taktéž zvyklá na psy, ale lablouš byl pro ni trochu větší sousto = udržije si odstup. Vloni přišel další britský kocourek, se psy sice nevyrůstal, ale na našeho si velice brzy zvykl. Takže u nás je to tak, že kočky se k psovi chovají rezervovaně, kocouři by rádi kamarádili. Dost často k nám jezdí na návštěvu ségra se psem a i další kamarádky, co mají psy. Pokud se zrovna nerozhodnou kočky honit nebo na ně štěkat, jsou kočičáci v pohodě. Když je potřeba, zalezou někam do výšky. Co se týče krmení, tak jsem si zvykla a kočky to brzy pochopily, dávat granule kočkám třeba na skříňku nebo na okno, kam pes nemůže, protože by jim to hned sežral. Kočičí záchody jsem postupně pořídila kryté, náš pes je sice už ve věku, kdy ho to nezajímá, ale jako štěně měl období, že se o kočičí záchody velice zajímal a jednou i zkoušel ochutnat kočičí hovínko. I proto je dobré, mít pro kočky krytý záchod nebo ho mít aspoň tam, kam se pes nedostane (v koupelně, na záchodě, do dveří lze umístit prolízací dvířka pro kočku). Pak může být soužití pohodové, kočky, když je začne dotíravost štěnda otravovat, zalezou někam do výšky, možná se i od nich štěndo naučí, že dopoledne, když není nikdo doma, se spí a dovádí se až když se vrátí páníčci z práce - aspoň náš pesan to pochopil velice brzy, dopoledne prochrápal a po návratu z práce následovala minimálně dvouhodinová vycházka - a byl spokojený až na půdu .
Přeju vám hodně radosti s kočinami i se štěndem, já jsem moc ráda, že mám jak kočky, tak psa, protože mi připadá, že se vhodně doplňují. U koček obdivuju jejich nezávislost, obratnost a to, že jsou stále šelmy, i když gaučové, u psů zase jejich oddanost a věrnost.
Přikládám foto našeho labloušího dědka (13 let) a půlročního kocourka.
alenac
napsal(a):
Mám doma chovatelskou stanici koček a k tomu psa, začínala jsem s obyčejnou venkovskou číčou, pak přišlo štěndo lablouše a kočka ho naučila, že se s kočkama má zacházet opatrně a respektovat je . Pak po osmi letech přišel britský kocourek, který byl z domu zvyklý na psa a s naším se chtěl hned kamarádit. Pesan ho sice miluje, ale radši žádné důvěrnosti, aby náhodou nedostal facku. Potom přišla britská kočička, z domova taktéž zvyklá na psy, ale lablouš byl pro ni trochu větší sousto = udržije si odstup. Vloni přišel další britský kocourek, se psy sice nevyrůstal, ale na našeho si velice brzy zvykl. Takže u nás je to tak, že kočky se k psovi chovají rezervovaně, kocouři by rádi kamarádili. Dost často k nám jezdí na návštěvu ségra se psem a i další kamarádky, co mají psy. Pokud se zrovna nerozhodnou kočky honit nebo na ně štěkat, jsou kočičáci v pohodě. Když je potřeba, zalezou někam do výšky. Co se týče krmení, tak jsem si zvykla a kočky to brzy pochopily, dávat granule kočkám třeba na skříňku nebo na okno, kam pes nemůže, protože by jim to hned sežral. Kočičí záchody jsem postupně pořídila kryté, náš pes je sice už ve věku, kdy ho to nezajímá, ale jako štěně měl období, že se o kočičí záchody velice zajímal a jednou i zkoušel ochutnat kočičí hovínko. I proto je dobré, mít pro kočky krytý záchod nebo ho mít aspoň tam, kam se pes nedostane (v koupelně, na záchodě, do dveří lze umístit prolízací dvířka pro kočku). Pak může být soužití pohodové, kočky, když je začne dotíravost štěnda otravovat, zalezou někam do výšky, možná se i od nich štěndo naučí, že dopoledne, když není nikdo doma, se spí a dovádí se až když se vrátí páníčci z práce - aspoň náš pesan to pochopil velice brzy, dopoledne prochrápal a po návratu z práce následovala minimálně dvouhodinová vycházka - a byl spokojený až na půdu .
Přeju vám hodně radosti s kočinami i se štěndem, já jsem moc ráda, že mám jak kočky, tak psa, protože mi připadá, že se vhodně doplňují. U koček obdivuju jejich nezávislost, obratnost a to, že jsou stále šelmy, i když gaučové, u psů zase jejich oddanost a věrnost.
Přikládám foto našeho labloušího dědka (13 let) a půlročního kocourka.
Hodně záleží na kočce. Ty moje holky si spolu vydrží hrát hodiny, aniž by jedna druhé nějak ublížila.
XXX.XXX.30.16
sydney
napsal(a):
Je fakt že se až tady dovídám, že zlaťáci jsou opravdu zlatíčka v pravém slova smyslu:-) tím že je to můj první pejsek, to beru všechno tak jako že takoví pejsci jsou...ale asi je výjimečně hodný. Od prvního okamžiku za námi venku běhá, nenechá si nás utýct, pořád si nás hlídá i když je momentálně něčím zaujatý, nechá to být a jde k nám, i bez chválení a odměn (ale samozřejmě sem tam motivace je:-) )
Chodí celkem pěkně i na vodítku, poslouchá na fuj a to bude mít dva měsíce a u nás je teprve týden.
Jediné co trošku postrádám jsou projevy mazlení a lásky - čekala jsem že bude mnohem mazlivější a on ani ne, asi to bude tím že to není fenečka:-)
Ahojky. Doma máme 8 týdenní štěně zlaťáka a taktéž starou kočičku. Kočička už tu byla týden, když jsme si pejska přivezli. Neustále na sebe doráží. Kočička je bojácná, ale neuvěřitelně zvědavá, pejsek je zase klidný, časem bude i poslušný, ale moc by si chtěl hrát. Behem tohoto prvního týdne, kdy se u nás zabydluje, tak stihnul číče sežrat všechnu sušinu a vypít všechny mlíčka. Lámali jsme si hlavu nad tím, jak to dělá (misky byli obě ukryty v kočičí boudičce, ale jaksi jsme si nevšimli velikosti vstupních otvorů - on tam zkrátka prolezl. Taky té naší chudince (kočka -ona, pes - on) málem urval ucho. Když se perou, tak do ní kouše, zalehává jí a občas taky "trhá", často zadní nožku. Máme docela obavu, aby jí náhodou něco vážného neudělal. Číča se teda nenechává zahanbit a kouše do něj taky, ale v porovníní je to nic :-( Dohodli sme se teda, že když jí bude napadat, že ho od ní odtáhneme a budem chválit za nevšímavost a za klidné chování. Dokáže do ní jen tak lehce šťouchat, ale předevčírem číče málem utrh ucho. Jí se to kolikrát taky moc nelíbí, ale když jí zalehne, tak už se ven nedostane :-( Tak nevíme, co pořádně máme dělat. Nechceme, aby se prali, ale aby byli kamarádi. Už spolu taky spinkali a občas číča jí z jeho misky zároveň s ním :-) Co navrhujete??
PS. Oba jsou na zahradě, která ale ještěnení oplocená :-(Číča spí venku, pejsek zatim uvnitř, ale během tohodle týdne by se měla dostavit bouda s oploceným výběhem.
