Psí rvačky

marcha napsal(a):
Psala jsem tohle už do tématu "Vyříkání psů", ale nikdo nereagoval, takže to zkouším takhle, třeba by mi někdo mohl poradit a tam to zapadlo... Doufám, že to nevadí
Takže: Nechci, aby se můj už tak dost dominantní labís rval, ale jak ho to odnaučit, když bydlíme na vsi a všichni jeho "soupeři" tam běhají volně, pán nikde? Po několika zkušenostech vím, že s některými mi nezbývá, než Sama pustit, aby měli rovné šance a nejlépe jít pryč - Sam je pak opatrnější a do rvačky se nepustí, nebo dřív přestane a běží za mnou. Když mu stojím za zadkem nebo je na vodítku, chová se jak smyslů zbavený - cítí se omezený, ohrožený, má ve mně podporu a zároveň brání - myslím, že je to směs těchto instinktů. U jiných psů, kteří se dají křikem odehnat, Sama naopak chytnu, vezmu k noze, tlumím jeho projevy a cizího psa k němu nepustím. Ale u těch odhodlanějších, co na něj už zdálky běží zaútočit, prostě sama střetu nezabráním . Nevíte, jak to řešit? Podotýkám ještě, že jsou to vesměs pořád ti samí psi, se Samem se znají a vím, že se beží poprat...
Sam si takhle už zvykl, že po setkání se psem přichází boj a ve městě musím dávat pořádný pozor, aby k něčemu nedošlo. Pokud cizího psa vidím včas, poslechne, nechá se odvolat, ale lidé často podceňují situaci, protože vidí labíse a "ti jsou přeci hodní"...
Je pravda, že už se takhle popral x-krát (většinou s různými kříženci NO) a nikdy se nic vážného nestalo. Připadá mi, že jsou ty rvačky trochu ritualizované a i zábava - vypadá to hrozivě, chlupy a sliny lítají, pak se odtrhnou, a nic jim není. Naštěstí! Ale mám strach, že natrefíme na nějakého zabijáka, Sam ho vyprovokuje...
Jak tedy reagovat, když na mého psa (který se k rvačce nenechá dlouho přmlouvat) běží jiný pes s jasným úmyslem útoku a pán není? Jak i přes takové zážitky odnaučit psa praní? Mám obavu, že to nejde...
Díky!

Ahoj,
já to taky nevidím moc nadějně. Jednu dobu jsme žili v Praze na sídlišti se psem asiata, je tam obrovská hustota psů. Osvědčilo se mi to samé, co tobě - když byl cizí pes bez pána nebo s rozumným, Jáchyma pustit a mazat pryč. Ten se pak se psem obešel na špičkách, zabručel a šel. V okamžiku, kdy byl na vodítku, se k nám "cizáci" nemohli přilížit ani na dva metry. No ostuda, no .
Teď co bydlíme na vesnici a nemá možnost častých kontaktů se psů, by to asi bylo horší. A si Sam už zvykl, že u některých bývá rvačka, tak by bylo nesmírně těžké ho to odnaučit. Nikdy by se s žádným psem už nesměl chytit, a i tak by to v něm zůstalo.
Překvapuje mě, že ti co potkáváte u vás na vesnici, se chtějí rvát, pes když je bez pána, je většinou mnohem zdrženlivější, ale asi to je tím, že ti vesničtí psi nemají vesměs žádnou socializaci s ostatními psy ve štěněcím věku.
Máš pravdu v tom, že rvačky psů-samců vypadají hrozivě, ale naštěstí z toho nic vážného nebývá. U vás ty psy znáš, a ve městě tolik zabijáků nebývá a málokdo si tam dovolí, nechat ho pobíhat.
Já jsem toho svého střežila jako oko v hlavě, a to opravdu není zabiják, jenom trochu dominantnější.
Asi nezbývá než ti popřát pevné nervy a nadhled

asy napsal(a):
Ahoj,
já to taky nevidím moc nadějně. Jednu dobu jsme žili v Praze na sídlišti se psem asiata, je tam obrovská hustota psů. Osvědčilo se mi to samé, co tobě - když byl cizí pes bez pána nebo s rozumným, Jáchyma pustit a mazat pryč. Ten se pak se psem obešel na špičkách, zabručel a šel. V okamžiku, kdy byl na vodítku, se k nám "cizáci" nemohli přilížit ani na dva metry. No ostuda, no .
Teď co bydlíme na vesnici a nemá možnost častých kontaktů se psů, by to asi bylo horší. A si Sam už zvykl, že u některých bývá rvačka, tak by bylo nesmírně těžké ho to odnaučit. Nikdy by se s žádným psem už nesměl chytit, a i tak by to v něm zůstalo.
Překvapuje mě, že ti co potkáváte u vás na vesnici, se chtějí rvát, pes když je bez pána, je většinou mnohem zdrženlivější, ale asi to je tím, že ti vesničtí psi nemají vesměs žádnou socializaci s ostatními psy ve štěněcím věku.
Máš pravdu v tom, že rvačky psů-samců vypadají hrozivě, ale naštěstí z toho nic vážného nebývá. U vás ty psy znáš, a ve městě tolik zabijáků nebývá a málokdo si tam dovolí, nechat ho pobíhat.
Já jsem toho svého střežila jako oko v hlavě, a to opravdu není zabiják, jenom trochu dominantnější.
Asi nezbývá než ti popřát pevné nervy a nadhled

Hm. Bude to znít krutě, ale asi bych to řešila pevnou tyčkou od smetáku. V momentě, kdy by se ke mě blížil nějakej cizí pes (o kterém vím, že se jde porvat), svého psa bych přivázala k něčemu pevnému, stoupla si před něj a toho cizího pěkně seřezala... Kdyby to vypadalo, že vás ten pes napadne, tak se vždycky můžete schovat za Sama. Ale myslím, že si to spousta psů rozmyslí. Napadá mě ještě použít malé tužkové petardy a házet je vstříc cizímu psovi.

Prosím nekamenujte mě, že jsem agresivní, ale jiné východisko z této situace nevidím. Je to možná kruté, ale pořád lepší, než držet pusu a krok...

impact napsal(a):
Hm. Bude to znít krutě, ale asi bych to řešila pevnou tyčkou od smetáku. V momentě, kdy by se ke mě blížil nějakej cizí pes (o kterém vím, že se jde porvat), svého psa bych přivázala k něčemu pevnému, stoupla si před něj a toho cizího pěkně seřezala... Kdyby to vypadalo, že vás ten pes napadne, tak se vždycky můžete schovat za Sama. Ale myslím, že si to spousta psů rozmyslí. Napadá mě ještě použít malé tužkové petardy a házet je vstříc cizímu psovi.

Prosím nekamenujte mě, že jsem agresivní, ale jiné východisko z této situace nevidím. Je to možná kruté, ale pořád lepší, než držet pusu a krok...

Zní to možná ode mne divně, ale něco na tom bude... Jen je třeba opravdu zvažit každou konkrétní situaci, každého psa, každé místo a také, předpokládanou reakci mého psa! Kdyby se jednalo o ty psy na vesnici a páničkové daných pů by to nechávali bez povšimnutí, a pokud by mi taky nehrozilo příliš velké nebezpečí pokousání (třeba u středoasiata bych to nedělala), asi bych to řešila obdobně. Záleží opravdu případ od případu. Přece si nenechá kousat do vlastního psa z důvodu pasivity majitele nepříjemného utočníka-psa.

impact napsal(a):
Hm. Bude to znít krutě, ale asi bych to řešila pevnou tyčkou od smetáku. V momentě, kdy by se ke mě blížil nějakej cizí pes (o kterém vím, že se jde porvat), svého psa bych přivázala k něčemu pevnému, stoupla si před něj a toho cizího pěkně seřezala... Kdyby to vypadalo, že vás ten pes napadne, tak se vždycky můžete schovat za Sama. Ale myslím, že si to spousta psů rozmyslí. Napadá mě ještě použít malé tužkové petardy a házet je vstříc cizímu psovi.

Prosím nekamenujte mě, že jsem agresivní, ale jiné východisko z této situace nevidím. Je to možná kruté, ale pořád lepší, než držet pusu a krok...

Hm, mam neco podobneho...

Nejprve bych naucila psa (sveho) storpocentni a okamzity povel "lehni". Pokud totiz druhy pes neni psychopat, do leziciho psa se nepusti... Pak bych si stoupla pred sveho a bud tou tyckou od smetaku, nebo krikem a pripadne kopanci zahnala druheho psa. Ve chvili, kdy to nejde - druhy pes se nenecha zastrasit - , ale neni agresivni vuci cloveku, jen ma stale zajem se setkat s lezicim psem, bych vzala voditko, udelala velkou smycku, provlikla cizimu psu pres hlavu a opatrne ho nekam odvedla a pripnula. A zavolala mestskou, at ho odvezou do utulku... Pri odvadeni pozor - nedivejte se primo na psa, koukejte se pres nej sikmo ve smeru chuze (at ho mate v perifernim videni, ale nedochazi primo k ocnimu kontaktu), pokud neche jit, netrhejte ani neskubejte s voditkem, pouze plynulym tahem trvejte na smeru chuze.

Tenhle postup uz jsem pouzila nekolikrat, pokud znam na vesnici majitele zdrhlych psu, zajdu je vratit, pokud ne, volam odchytovku.

Da se to udelat i se psem, ktery utoci na cloveka, ale je to pak riskantni, musite umet cist reakce a nepokouset se ho zastrasit kopanci, ale rovnou chytit na smycku z voditka... Pri odvadeni je treba dodrzovat stejna pravidla, jako jsem psala vyse, jen se musi vse delat pomalejsimi a opatrnejsimi pohyby, radeji casteji zastavit a nehybat se, nedelat prudke pohyby.

A posledni poznamka: vyzaduje to opravdu perfektni poslusnost vaseho psa, protoze po povelu lehni musi zustat lezet (!), pripadne, pokud druheho psa odvadite, musi vas pes zvladat i odlozeni...

eva nohelova napsal(a):
Zní to možná ode mne divně, ale něco na tom bude... Jen je třeba opravdu zvažit každou konkrétní situaci, každého psa, každé místo a také, předpokládanou reakci mého psa! Kdyby se jednalo o ty psy na vesnici a páničkové daných pů by to nechávali bez povšimnutí, a pokud by mi taky nehrozilo příliš velké nebezpečí pokousání (třeba u středoasiata bych to nedělala), asi bych to řešila obdobně. Záleží opravdu případ od případu. Přece si nenechá kousat do vlastního psa z důvodu pasivity majitele nepříjemného utočníka-psa.

Dovolila jsem si to napsat, ptž marcha píše, že opravdu už pozná téměř každého psa na vesnici a určitě ví, kterej se jde porvat. Samozřejmě nebude řezat každýho psa na potkání. A myslím si, že za nějakej pátek by je znali všichni psi z vesnice a vyhýbali by se jim obloukem. On je přecejen rozdíl porvat se se Samem a dostat nařezáno od člověka...

Ještě doplním, že na dost psů funguje křik. Ne ženské ječení, ale opravdu hrubý křik. Něco jako: "Ku... táhni na místo, zmiz, kde máš být, apod.". Tímhle bych vždycky začala a kdyby to nepomohlo, šla bych na to silou. Určitě by časem stačilo na dotyčného psa zařvat a klidil by se.

PS: Na středoasiaty to opravdu nezkoušejte. Ale na taková služební plemena jako je RTW, NO nebo dobrman to funguje skvěle.

marcha napsal(a):
Psala jsem tohle už do tématu "Vyříkání psů", ale nikdo nereagoval, takže to zkouším takhle, třeba by mi někdo mohl poradit a tam to zapadlo... Doufám, že to nevadí
Takže: Nechci, aby se můj už tak dost dominantní labís rval, ale jak ho to odnaučit, když bydlíme na vsi a všichni jeho "soupeři" tam běhají volně, pán nikde? Po několika zkušenostech vím, že s některými mi nezbývá, než Sama pustit, aby měli rovné šance a nejlépe jít pryč - Sam je pak opatrnější a do rvačky se nepustí, nebo dřív přestane a běží za mnou. Když mu stojím za zadkem nebo je na vodítku, chová se jak smyslů zbavený - cítí se omezený, ohrožený, má ve mně podporu a zároveň brání - myslím, že je to směs těchto instinktů. U jiných psů, kteří se dají křikem odehnat, Sama naopak chytnu, vezmu k noze, tlumím jeho projevy a cizího psa k němu nepustím. Ale u těch odhodlanějších, co na něj už zdálky běží zaútočit, prostě sama střetu nezabráním . Nevíte, jak to řešit? Podotýkám ještě, že jsou to vesměs pořád ti samí psi, se Samem se znají a vím, že se beží poprat...
Sam si takhle už zvykl, že po setkání se psem přichází boj a ve městě musím dávat pořádný pozor, aby k něčemu nedošlo. Pokud cizího psa vidím včas, poslechne, nechá se odvolat, ale lidé často podceňují situaci, protože vidí labíse a "ti jsou přeci hodní"...
Je pravda, že už se takhle popral x-krát (většinou s různými kříženci NO) a nikdy se nic vážného nestalo. Připadá mi, že jsou ty rvačky trochu ritualizované a i zábava - vypadá to hrozivě, chlupy a sliny lítají, pak se odtrhnou, a nic jim není. Naštěstí! Ale mám strach, že natrefíme na nějakého zabijáka, Sam ho vyprovokuje...
Jak tedy reagovat, když na mého psa (který se k rvačce nenechá dlouho přmlouvat) běží jiný pes s jasným úmyslem útoku a pán není? Jak i přes takové zážitky odnaučit psa praní? Mám obavu, že to nejde...
Díky!

Já taky nemám jednotný postup; při setkání s rváčem obřích rozměrů bychom stejně asi neměli šanci. Já se při procházkách hodně rozhlížím a radši si cestu prodloužím, aby vůbec k setkání nedošlo. Osvědčilo se mi k chronickým útěkářům volat městskou policii a dávám majitelům nezvládnutých psů dost ostře najevo, že o jejich zlatíčka nemám zájem. A servítky si u toho po 6 letech v hustém psím provozu neberu. Zdraví mých psů je na prvním místě.

impact napsal(a):
Dovolila jsem si to napsat, ptž marcha píše, že opravdu už pozná téměř každého psa na vesnici a určitě ví, kterej se jde porvat. Samozřejmě nebude řezat každýho psa na potkání. A myslím si, že za nějakej pátek by je znali všichni psi z vesnice a vyhýbali by se jim obloukem. On je přecejen rozdíl porvat se se Samem a dostat nařezáno od člověka...

Ještě doplním, že na dost psů funguje křik. Ne ženské ječení, ale opravdu hrubý křik. Něco jako: "Ku... táhni na místo, zmiz, kde máš být, apod.". Tímhle bych vždycky začala a kdyby to nepomohlo, šla bych na to silou. Určitě by časem stačilo na dotyčného psa zařvat a klidil by se.

PS: Na středoasiaty to opravdu nezkoušejte. Ale na taková služební plemena jako je RTW, NO nebo dobrman to funguje skvěle.

Aby to nevyznělo špatně, tak se opravuji. Na ta služební plemena skvěle funguje křik. Nemyslela jsem bití. To by na vás spíš zaútočili, než když na ně začnete řvát.

marcha napsal(a):
Psala jsem tohle už do tématu "Vyříkání psů", ale nikdo nereagoval, takže to zkouším takhle, třeba by mi někdo mohl poradit a tam to zapadlo... Doufám, že to nevadí
Takže: Nechci, aby se můj už tak dost dominantní labís rval, ale jak ho to odnaučit, když bydlíme na vsi a všichni jeho "soupeři" tam běhají volně, pán nikde? Po několika zkušenostech vím, že s některými mi nezbývá, než Sama pustit, aby měli rovné šance a nejlépe jít pryč - Sam je pak opatrnější a do rvačky se nepustí, nebo dřív přestane a běží za mnou. Když mu stojím za zadkem nebo je na vodítku, chová se jak smyslů zbavený - cítí se omezený, ohrožený, má ve mně podporu a zároveň brání - myslím, že je to směs těchto instinktů. U jiných psů, kteří se dají křikem odehnat, Sama naopak chytnu, vezmu k noze, tlumím jeho projevy a cizího psa k němu nepustím. Ale u těch odhodlanějších, co na něj už zdálky běží zaútočit, prostě sama střetu nezabráním . Nevíte, jak to řešit? Podotýkám ještě, že jsou to vesměs pořád ti samí psi, se Samem se znají a vím, že se beží poprat...
Sam si takhle už zvykl, že po setkání se psem přichází boj a ve městě musím dávat pořádný pozor, aby k něčemu nedošlo. Pokud cizího psa vidím včas, poslechne, nechá se odvolat, ale lidé často podceňují situaci, protože vidí labíse a "ti jsou přeci hodní"...
Je pravda, že už se takhle popral x-krát (většinou s různými kříženci NO) a nikdy se nic vážného nestalo. Připadá mi, že jsou ty rvačky trochu ritualizované a i zábava - vypadá to hrozivě, chlupy a sliny lítají, pak se odtrhnou, a nic jim není. Naštěstí! Ale mám strach, že natrefíme na nějakého zabijáka, Sam ho vyprovokuje...
Jak tedy reagovat, když na mého psa (který se k rvačce nenechá dlouho přmlouvat) běží jiný pes s jasným úmyslem útoku a pán není? Jak i přes takové zážitky odnaučit psa praní? Mám obavu, že to nejde...
Díky!

Záleží kdo Vás (sice se chce vyvyšovat jenom nad Vašeho psa, ale oba jste smečka a jeho nepřítel je i Vaším nepřítelem) napadne. Doporučuju ostnatý obojek k ochraně krku (osvědčil se skvěle) a příliš se netrápit osudem cizího volně přiběhnuvšího a provokujícího psa. Pokud Vás však napadně pes výrazně silnější, nezbyde Vám se do toho vložit taky a bránit se společně.
Samozřejmě svému miláčkovi braňte psy napadat, ale nebraňte mu v sebeobraně a hlavně v obraně Váší osoby, rozhodně jej ani nenuťne se podřizovat nějakému mrňavému asociálovi...stačí aby mu dal najevo jeho postavení (když Váš pejsek začne cizímu útočit na tlapy nebo břicho, bude asi nejvyšší čas mu to zatrhnout, v takovou chvíli už může přijít vážnější zranění).

Mám taky fenku, která před žádným konfliktem neustoupí, pokud se "dobrodružství" nevyvíjí příliš rychle dokáže udržet v paměti, že si to tím u mě pěkně pohnojí a hlídá se...možná by ráda, ale ví, že si bitky nepřeju, při jejím "výjezdu" to pocítí velmi důrazně, pokud ovšem není iniciátorem, nechávám ji. Její rvačky se staly mnohem vzácnějšími od chvíle, kdy jsem omezil používání vodítka a měla možnost drzým psům dát najevo svuj postoj. Vědomí, že může jí nějak sebralo chuť bitku začít. Mám velikou radost, že se ve svých dvou letech naučila vrčet a tím většině konfliktů předejít..

marcha napsal(a):
Psala jsem tohle už do tématu "Vyříkání psů", ale nikdo nereagoval, takže to zkouším takhle, třeba by mi někdo mohl poradit a tam to zapadlo... Doufám, že to nevadí
Takže: Nechci, aby se můj už tak dost dominantní labís rval, ale jak ho to odnaučit, když bydlíme na vsi a všichni jeho "soupeři" tam běhají volně, pán nikde? Po několika zkušenostech vím, že s některými mi nezbývá, než Sama pustit, aby měli rovné šance a nejlépe jít pryč - Sam je pak opatrnější a do rvačky se nepustí, nebo dřív přestane a běží za mnou. Když mu stojím za zadkem nebo je na vodítku, chová se jak smyslů zbavený - cítí se omezený, ohrožený, má ve mně podporu a zároveň brání - myslím, že je to směs těchto instinktů. U jiných psů, kteří se dají křikem odehnat, Sama naopak chytnu, vezmu k noze, tlumím jeho projevy a cizího psa k němu nepustím. Ale u těch odhodlanějších, co na něj už zdálky běží zaútočit, prostě sama střetu nezabráním . Nevíte, jak to řešit? Podotýkám ještě, že jsou to vesměs pořád ti samí psi, se Samem se znají a vím, že se beží poprat...
Sam si takhle už zvykl, že po setkání se psem přichází boj a ve městě musím dávat pořádný pozor, aby k něčemu nedošlo. Pokud cizího psa vidím včas, poslechne, nechá se odvolat, ale lidé často podceňují situaci, protože vidí labíse a "ti jsou přeci hodní"...
Je pravda, že už se takhle popral x-krát (většinou s různými kříženci NO) a nikdy se nic vážného nestalo. Připadá mi, že jsou ty rvačky trochu ritualizované a i zábava - vypadá to hrozivě, chlupy a sliny lítají, pak se odtrhnou, a nic jim není. Naštěstí! Ale mám strach, že natrefíme na nějakého zabijáka, Sam ho vyprovokuje...
Jak tedy reagovat, když na mého psa (který se k rvačce nenechá dlouho přmlouvat) běží jiný pes s jasným úmyslem útoku a pán není? Jak i přes takové zážitky odnaučit psa praní? Mám obavu, že to nejde...
Díky!

Budu teď reagovat především na IMPACT (tyč a petardy):
-na malé psy to zabere, petard se možná budou bát a tyčky taky. (pominu následné pokousání kohokoli ze strachu z rány nebo smetáku)
-při představě, že by se MARCHA nebo kdokoli jiný setkal s uteklým psem pracovním, nebo se psem s pracovními vlohami, nejspíš by skončil na áru, a to do cela rychle. Znám psů dost a někteří by skutečně utekli. Pak znám psy, kteří by se po zakřičení vydali přímo na vás a kdybyste vzali tyč - to už dopadlo tuplem zle. A není jich málo. Pes to vše chápe jako hrozbu. Sebevědomý pes se ale odradit nenechá a právě pro tu "provokaci" vás půjde srovnat. A nikdy nebudete rychlejší a silnější než zubatých 50kg v běhu. Jak říkám, já to považuji za nejrychlejší cestu na áro. Jednou na mne kdosi zakřičel jménem, ve zlém a trochu přiopile. Můj pes si bežně nevšímá ani lidí ani psů, ale ouha. Ještě, že vzdálenost "útočníka bez psa" byla 70m, mám rychlé reakce a pes perfektní přivolání. Zastavil se asi 10m od "impactu". Podotýkám, že svého psa skutečně důsledně hlídám a jsem si vědoma jeho nebezpečnosti.

V tomhle případě bych se snažila zabraňovat rvaní svého psa za každou cenu. Na přibíhající rváče musíte působit impozantně, žádné utíkání a podobně. Zkuste pepřák spíš než tyč a petardy. Pes, který dostal pepřákem, už si to podruhé nezkusí zcela jistě. Abyste ovšem pepřákem nesejmula svého psa, budete mu muset to rvaní skutečně zakázat. Pokud ho občas pustíte, váš pes to taky začně brát jako sport. Zkuste najít někoho, kdo také chodí venčit. Dva psy tulák nenapadne tak snadno jako jednoho.
A toulavé psy a jejich majitele nahlaste na obecní úřad nebo na odchytovou službu. Kašlete na pomluvy. Když párkrát dostanou pokutu, taky si to rozmyslí.
Přeji zdárné vyřešení.

psi oci napsal(a):
Budu teď reagovat především na IMPACT (tyč a petardy):
-na malé psy to zabere, petard se možná budou bát a tyčky taky. (pominu následné pokousání kohokoli ze strachu z rány nebo smetáku)
-při představě, že by se MARCHA nebo kdokoli jiný setkal s uteklým psem pracovním, nebo se psem s pracovními vlohami, nejspíš by skončil na áru, a to do cela rychle. Znám psů dost a někteří by skutečně utekli. Pak znám psy, kteří by se po zakřičení vydali přímo na vás a kdybyste vzali tyč - to už dopadlo tuplem zle. A není jich málo. Pes to vše chápe jako hrozbu. Sebevědomý pes se ale odradit nenechá a právě pro tu "provokaci" vás půjde srovnat. A nikdy nebudete rychlejší a silnější než zubatých 50kg v běhu. Jak říkám, já to považuji za nejrychlejší cestu na áro. Jednou na mne kdosi zakřičel jménem, ve zlém a trochu přiopile. Můj pes si bežně nevšímá ani lidí ani psů, ale ouha. Ještě, že vzdálenost "útočníka bez psa" byla 70m, mám rychlé reakce a pes perfektní přivolání. Zastavil se asi 10m od "impactu". Podotýkám, že svého psa skutečně důsledně hlídám a jsem si vědoma jeho nebezpečnosti.

V tomhle případě bych se snažila zabraňovat rvaní svého psa za každou cenu. Na přibíhající rváče musíte působit impozantně, žádné utíkání a podobně. Zkuste pepřák spíš než tyč a petardy. Pes, který dostal pepřákem, už si to podruhé nezkusí zcela jistě. Abyste ovšem pepřákem nesejmula svého psa, budete mu muset to rvaní skutečně zakázat. Pokud ho občas pustíte, váš pes to taky začně brát jako sport. Zkuste najít někoho, kdo také chodí venčit. Dva psy tulák nenapadne tak snadno jako jednoho.
A toulavé psy a jejich majitele nahlaste na obecní úřad nebo na odchytovou službu. Kašlete na pomluvy. Když párkrát dostanou pokutu, taky si to rozmyslí.
Přeji zdárné vyřešení.

Pro všechny, nejen pro Psí oči: No, s tím dalším psem na venčení to moc nevidím, na vesnici jsem jediná, kdo se psem pravidelně někam chodí... Ale chci časem ještě jednoho psa, takže se to třeba vyřeší. Jenom mám strach, že se taky naučí prát... (proto chci radši fenu, myslíte, že je to řešení? Feny u nás volně neběhají...)
Abyste pochopili - já ani tak moc nemám strach o sebe a o Sama, mně jde o to, jak ho v těchto podmínkách odnaučit reagovat na psy agrasivně. Protože on nebo já ty konflikty zatím vždy zdárně řešíme. Na ty ovčákoidy fakt nejlíp platí co nejhlubším hlasem zařvat ať už cokoli, většinou se stáhnou - nikdo se jim moc nevěnuje a jak pocítí autoritu, ovčáčí krev jim velí poslechnout, myslím. Pokud je odhodlanější a rvačka začne, Sama pustím, aby byly síly vyrovnané a snažím se mu ve vhodný okamžik pomoct řevem, popřípadě kopancem ( stydím se, mám psy ráda a odnáší to za nezodpovědné majitele) - pravda je, že když druhý pes ustoupí, Sama odvolám - tzn. že není nějaký agresor bez mozku, snad. Problém vidím spíš v tom, že Sam pak i ve městě (zejména pokud je na vodítku, což vzhledem k okolnostem mezi psy bývá) reaguje na psy agresivně - myslím, že částečně díky své dominantní povaze a částečně díky zkušenostem... Taky mu s každým "vítězstvím" roste sebevědomí a já mu k tomu tím dopomáhám, když řeším konflikty s ním a on ztrácí soudnost... A s tím asi nic nenadělám, co myslíte? A to jsme si pořídili labíse právě proto, že nemívají konflikty se psy
Jinak, Sam takhle reaguje na psy stejně velké nebo větší. Malé maximálně postraší, když si dovolují (to ale těžce nesou paničky, i když jejich bobánek provokuje o sto šest) a k fenám je vysloveně galantní. Z toho taky vyvozuji, že ty rvačky bere taky trochu jako zábavu - s malým to není ono, to není zápas jak se patří...
Co se týká těch "drsnějších" rad (smeták atd), musím upozornit, že bydlíme na vsi která má ani ne sto obyvatel. To znamená, že mě všichni znají a těžko můžu někomu zmydlit psa, navíc bych na to asi neměla morál. Jistě budete argumentovat, že pak je nejlepší se domluvit s majiteli volně běhajících psů, ale to neznáte venkovský přístup ke psům. Těm lidem je to jedno, nechávají psy, ať si vztahy ve vsi vyřeší sami a mně považují za podivína ("a to vy s ním takhle chodíte? to on musí? i v ZIMĚ?"). Samosebou už jsme jim to říkali, ale to nikam nevede... Psala jsem o tom i v příspěvku na téma "seveřani..." Ono to není TAK drsné, o život nám se Samem nejde, jde jen o to, že ho tento způsod komunikace se psama utužuje ve rvaní a mezi normální psy a páníčky se s ním pak neodvážím, i když to by možná pomohlo...
Pepřák s sebou většinou nosím, od té doby, co si jeden soused na polosamotě pořídil SAO a nechává ho spolu s NO běhat volně. Vzhledem k samostatnosti a teritorialitě plemene a vážným pochybnostem o socializaci tohodle jedince mám v tomto případě strach i o sebe... Ale chodíme jinudy a zatím dobrý... Je to děs, že člověk bydlí na vsi a kvůli nezodpovědnosti jiných aby jezdil venčit autem někam jinam
Musím říct, že děkuju za rady a za pochopení. Jde o to, že Sam není žádný otloukaný andílek, ale taky pěkný lump, co do toho jde po hlavě, už proto nehodlám mlátit cizí psy. Ale na druhou stranu, já to o něm vím, snažím se s tím něco dělat a uhlídám si ho, a ti volně běhající psi mi to úsilí ztěžují, ne-li úplně kazí...

psi oci napsal(a):
Budu teď reagovat především na IMPACT (tyč a petardy):
-na malé psy to zabere, petard se možná budou bát a tyčky taky. (pominu následné pokousání kohokoli ze strachu z rány nebo smetáku)
-při představě, že by se MARCHA nebo kdokoli jiný setkal s uteklým psem pracovním, nebo se psem s pracovními vlohami, nejspíš by skončil na áru, a to do cela rychle. Znám psů dost a někteří by skutečně utekli. Pak znám psy, kteří by se po zakřičení vydali přímo na vás a kdybyste vzali tyč - to už dopadlo tuplem zle. A není jich málo. Pes to vše chápe jako hrozbu. Sebevědomý pes se ale odradit nenechá a právě pro tu "provokaci" vás půjde srovnat. A nikdy nebudete rychlejší a silnější než zubatých 50kg v běhu. Jak říkám, já to považuji za nejrychlejší cestu na áro. Jednou na mne kdosi zakřičel jménem, ve zlém a trochu přiopile. Můj pes si bežně nevšímá ani lidí ani psů, ale ouha. Ještě, že vzdálenost "útočníka bez psa" byla 70m, mám rychlé reakce a pes perfektní přivolání. Zastavil se asi 10m od "impactu". Podotýkám, že svého psa skutečně důsledně hlídám a jsem si vědoma jeho nebezpečnosti.

V tomhle případě bych se snažila zabraňovat rvaní svého psa za každou cenu. Na přibíhající rváče musíte působit impozantně, žádné utíkání a podobně. Zkuste pepřák spíš než tyč a petardy. Pes, který dostal pepřákem, už si to podruhé nezkusí zcela jistě. Abyste ovšem pepřákem nesejmula svého psa, budete mu muset to rvaní skutečně zakázat. Pokud ho občas pustíte, váš pes to taky začně brát jako sport. Zkuste najít někoho, kdo také chodí venčit. Dva psy tulák nenapadne tak snadno jako jednoho.
A toulavé psy a jejich majitele nahlaste na obecní úřad nebo na odchytovou službu. Kašlete na pomluvy. Když párkrát dostanou pokutu, taky si to rozmyslí.
Přeji zdárné vyřešení.

Dovolím si lehce oponovat. Asi mám kliku na ty poslušné služební psy, ptž když u nás na cvičáku potřebuje někdo podžet svého psa, ptž jde třeba zrovna dělat figuranta, tak mu toho psa s klidem podržím. Zavelím k noze, sedni nebo tak něco a pes prostě poslechne, ptž to má zažitý v krvi. Je jen málo psů (btw. ještě na vesnici), kteří jsou opravdu perfektně vycvičení na hlídání a ještě k tomu se někde potulují volně.

Též pochybuji, že kdyby se Marcha u nich na vesnici potkávala s takovými psy, že by její Sam ještě žil... Takže jde spíš o to, jak vyřešit tu její konkrétní situaci. A z té mi vyplynulo, že nepotkává tak nebezpečné psy, na které by mnou doporučovaný způsob nezabral.

Jinak samozřejmě postavit se opravdu SLUŽEBNĚ vedenému psu je sebevražda.

marcha napsal(a):
Pro všechny, nejen pro Psí oči: No, s tím dalším psem na venčení to moc nevidím, na vesnici jsem jediná, kdo se psem pravidelně někam chodí... Ale chci časem ještě jednoho psa, takže se to třeba vyřeší. Jenom mám strach, že se taky naučí prát... (proto chci radši fenu, myslíte, že je to řešení? Feny u nás volně neběhají...)
Abyste pochopili - já ani tak moc nemám strach o sebe a o Sama, mně jde o to, jak ho v těchto podmínkách odnaučit reagovat na psy agrasivně. Protože on nebo já ty konflikty zatím vždy zdárně řešíme. Na ty ovčákoidy fakt nejlíp platí co nejhlubším hlasem zařvat ať už cokoli, většinou se stáhnou - nikdo se jim moc nevěnuje a jak pocítí autoritu, ovčáčí krev jim velí poslechnout, myslím. Pokud je odhodlanější a rvačka začne, Sama pustím, aby byly síly vyrovnané a snažím se mu ve vhodný okamžik pomoct řevem, popřípadě kopancem ( stydím se, mám psy ráda a odnáší to za nezodpovědné majitele) - pravda je, že když druhý pes ustoupí, Sama odvolám - tzn. že není nějaký agresor bez mozku, snad. Problém vidím spíš v tom, že Sam pak i ve městě (zejména pokud je na vodítku, což vzhledem k okolnostem mezi psy bývá) reaguje na psy agresivně - myslím, že částečně díky své dominantní povaze a částečně díky zkušenostem... Taky mu s každým "vítězstvím" roste sebevědomí a já mu k tomu tím dopomáhám, když řeším konflikty s ním a on ztrácí soudnost... A s tím asi nic nenadělám, co myslíte? A to jsme si pořídili labíse právě proto, že nemívají konflikty se psy
Jinak, Sam takhle reaguje na psy stejně velké nebo větší. Malé maximálně postraší, když si dovolují (to ale těžce nesou paničky, i když jejich bobánek provokuje o sto šest) a k fenám je vysloveně galantní. Z toho taky vyvozuji, že ty rvačky bere taky trochu jako zábavu - s malým to není ono, to není zápas jak se patří...
Co se týká těch "drsnějších" rad (smeták atd), musím upozornit, že bydlíme na vsi která má ani ne sto obyvatel. To znamená, že mě všichni znají a těžko můžu někomu zmydlit psa, navíc bych na to asi neměla morál. Jistě budete argumentovat, že pak je nejlepší se domluvit s majiteli volně běhajících psů, ale to neznáte venkovský přístup ke psům. Těm lidem je to jedno, nechávají psy, ať si vztahy ve vsi vyřeší sami a mně považují za podivína ("a to vy s ním takhle chodíte? to on musí? i v ZIMĚ?"). Samosebou už jsme jim to říkali, ale to nikam nevede... Psala jsem o tom i v příspěvku na téma "seveřani..." Ono to není TAK drsné, o život nám se Samem nejde, jde jen o to, že ho tento způsod komunikace se psama utužuje ve rvaní a mezi normální psy a páníčky se s ním pak neodvážím, i když to by možná pomohlo...
Pepřák s sebou většinou nosím, od té doby, co si jeden soused na polosamotě pořídil SAO a nechává ho spolu s NO běhat volně. Vzhledem k samostatnosti a teritorialitě plemene a vážným pochybnostem o socializaci tohodle jedince mám v tomto případě strach i o sebe... Ale chodíme jinudy a zatím dobrý... Je to děs, že člověk bydlí na vsi a kvůli nezodpovědnosti jiných aby jezdil venčit autem někam jinam
Musím říct, že děkuju za rady a za pochopení. Jde o to, že Sam není žádný otloukaný andílek, ale taky pěkný lump, co do toho jde po hlavě, už proto nehodlám mlátit cizí psy. Ale na druhou stranu, já to o něm vím, snažím se s tím něco dělat a uhlídám si ho, a ti volně běhající psi mi to úsilí ztěžují, ne-li úplně kazí...

nuz, fena bude asi v pohode, ale tvoj pes bude mat do bitiek este vacsiu chut a odvahu. bude si strazit fenu
v pripade prauheho psa je dost pravdepodobne ze by sa naucil spravanie od starsieho. aj ked keby to bol labik ako ma byt, nekonfliktny, kto vie? mozno by sa jeho spravanie udrzalo take ako ma byt

marcha napsal(a):
Pro všechny, nejen pro Psí oči: No, s tím dalším psem na venčení to moc nevidím, na vesnici jsem jediná, kdo se psem pravidelně někam chodí... Ale chci časem ještě jednoho psa, takže se to třeba vyřeší. Jenom mám strach, že se taky naučí prát... (proto chci radši fenu, myslíte, že je to řešení? Feny u nás volně neběhají...)
Abyste pochopili - já ani tak moc nemám strach o sebe a o Sama, mně jde o to, jak ho v těchto podmínkách odnaučit reagovat na psy agrasivně. Protože on nebo já ty konflikty zatím vždy zdárně řešíme. Na ty ovčákoidy fakt nejlíp platí co nejhlubším hlasem zařvat ať už cokoli, většinou se stáhnou - nikdo se jim moc nevěnuje a jak pocítí autoritu, ovčáčí krev jim velí poslechnout, myslím. Pokud je odhodlanější a rvačka začne, Sama pustím, aby byly síly vyrovnané a snažím se mu ve vhodný okamžik pomoct řevem, popřípadě kopancem ( stydím se, mám psy ráda a odnáší to za nezodpovědné majitele) - pravda je, že když druhý pes ustoupí, Sama odvolám - tzn. že není nějaký agresor bez mozku, snad. Problém vidím spíš v tom, že Sam pak i ve městě (zejména pokud je na vodítku, což vzhledem k okolnostem mezi psy bývá) reaguje na psy agresivně - myslím, že částečně díky své dominantní povaze a částečně díky zkušenostem... Taky mu s každým "vítězstvím" roste sebevědomí a já mu k tomu tím dopomáhám, když řeším konflikty s ním a on ztrácí soudnost... A s tím asi nic nenadělám, co myslíte? A to jsme si pořídili labíse právě proto, že nemívají konflikty se psy
Jinak, Sam takhle reaguje na psy stejně velké nebo větší. Malé maximálně postraší, když si dovolují (to ale těžce nesou paničky, i když jejich bobánek provokuje o sto šest) a k fenám je vysloveně galantní. Z toho taky vyvozuji, že ty rvačky bere taky trochu jako zábavu - s malým to není ono, to není zápas jak se patří...
Co se týká těch "drsnějších" rad (smeták atd), musím upozornit, že bydlíme na vsi která má ani ne sto obyvatel. To znamená, že mě všichni znají a těžko můžu někomu zmydlit psa, navíc bych na to asi neměla morál. Jistě budete argumentovat, že pak je nejlepší se domluvit s majiteli volně běhajících psů, ale to neznáte venkovský přístup ke psům. Těm lidem je to jedno, nechávají psy, ať si vztahy ve vsi vyřeší sami a mně považují za podivína ("a to vy s ním takhle chodíte? to on musí? i v ZIMĚ?"). Samosebou už jsme jim to říkali, ale to nikam nevede... Psala jsem o tom i v příspěvku na téma "seveřani..." Ono to není TAK drsné, o život nám se Samem nejde, jde jen o to, že ho tento způsod komunikace se psama utužuje ve rvaní a mezi normální psy a páníčky se s ním pak neodvážím, i když to by možná pomohlo...
Pepřák s sebou většinou nosím, od té doby, co si jeden soused na polosamotě pořídil SAO a nechává ho spolu s NO běhat volně. Vzhledem k samostatnosti a teritorialitě plemene a vážným pochybnostem o socializaci tohodle jedince mám v tomto případě strach i o sebe... Ale chodíme jinudy a zatím dobrý... Je to děs, že člověk bydlí na vsi a kvůli nezodpovědnosti jiných aby jezdil venčit autem někam jinam
Musím říct, že děkuju za rady a za pochopení. Jde o to, že Sam není žádný otloukaný andílek, ale taky pěkný lump, co do toho jde po hlavě, už proto nehodlám mlátit cizí psy. Ale na druhou stranu, já to o něm vím, snažím se s tím něco dělat a uhlídám si ho, a ti volně běhající psi mi to úsilí ztěžují, ne-li úplně kazí...

Myslím, že tady je základní problém ten, že necháváte Sama řešit tyhle situace. Vy jste (ty jsi) přece vůdce smečky, ne? Já bych svého psa nikdy nenechala, aby to vyřešil po svém. No, snad jedině, kdybysme potkali nějaké 80ti kilové dělo, co by mě chtělo sežrat. Pes nepes, asi bych ho obětovala a zachránila si krk.

A jak to máte s vyhláškou o volném pohybu psů? Pokud je tam nějaké omezení (košík nebo vodítko), klidně bych volně pobíhajícího psa přetáhla. A mohl by si páneček něco zkusit říct.

No a na závěr bych řekla, že mám možná dost "svérázné" nazory na volně se potulující psy, ale též docela dobře vychovaného psa (a dokonce už několikátého v pořadí), který se zásadně nerve (prostě nesmí a snažím se předcházet takovým situacím) a který se srve jen díky mojí blbosti (jako třeba s druhým psem o hozený aport).

PS: Ten spodní příspěvěk byl pro Psí oči.

impact napsal(a):
Dovolím si lehce oponovat. Asi mám kliku na ty poslušné služební psy, ptž když u nás na cvičáku potřebuje někdo podžet svého psa, ptž jde třeba zrovna dělat figuranta, tak mu toho psa s klidem podržím. Zavelím k noze, sedni nebo tak něco a pes prostě poslechne, ptž to má zažitý v krvi. Je jen málo psů (btw. ještě na vesnici), kteří jsou opravdu perfektně vycvičení na hlídání a ještě k tomu se někde potulují volně.

Též pochybuji, že kdyby se Marcha u nich na vesnici potkávala s takovými psy, že by její Sam ještě žil... Takže jde spíš o to, jak vyřešit tu její konkrétní situaci. A z té mi vyplynulo, že nepotkává tak nebezpečné psy, na které by mnou doporučovaný způsob nezabral.

Jinak samozřejmě postavit se opravdu SLUŽEBNĚ vedenému psu je sebevražda.

to impact: Myslím, že reaguješ na příspěvek ještě nade mnou, že ano? Jaké psy potkáváme jsem se snažila vysvětlit výše a je pravda, že hned tak do každého psa bych nešla... (viz ten SAO). To bych nechala svého milánka, ať si vyžere, co si zpískal (to je samosebou vtip, ale asi by mi nic jiného nezbylo).
Myslím, že reakci psa dokážu odhadnout, stejně jako jeho motivaci a odhodlání a navíc ty psy znám delší dobu a vím, kdo je v podstaně zbabělec... A oni taky poznají, kdo se jich bojí a kdo ne. Situace nebývají ani tak nebezpečné, ajko nepříjemné a pro mého psa nevýchovné (viz výše).

impact napsal(a):
Myslím, že tady je základní problém ten, že necháváte Sama řešit tyhle situace. Vy jste (ty jsi) přece vůdce smečky, ne? Já bych svého psa nikdy nenechala, aby to vyřešil po svém. No, snad jedině, kdybysme potkali nějaké 80ti kilové dělo, co by mě chtělo sežrat. Pes nepes, asi bych ho obětovala a zachránila si krk.

A jak to máte s vyhláškou o volném pohybu psů? Pokud je tam nějaké omezení (košík nebo vodítko), klidně bych volně pobíhajícího psa přetáhla. A mohl by si páneček něco zkusit říct.

No a na závěr bych řekla, že mám možná dost "svérázné" nazory na volně se potulující psy, ale též docela dobře vychovaného psa (a dokonce už několikátého v pořadí), který se zásadně nerve (prostě nesmí a snažím se předcházet takovým situacím) a který se srve jen díky mojí blbosti (jako třeba s druhým psem o hozený aport).

PS: Ten spodní příspěvěk byl pro Psí oči.

No, to já vím, že se všude tvrdí, jenže JAK to vyřešit za svého psa, když je na to člověk sám? Když má druhý pes pána, já si svého včas přivolám, chytnu k noze a každý projev agresivity ztrestám. OK. Ale když se k nám přiřítí pes bez pána a mému psovi u nohy se zakousne do zadku, nemůžu dělat nic, než ho pustit... (Jednou jsem se právě pokusila Sama držet u nohy a zabránit mu ve rvačce, ale druhý pes byl jeden z těch "odhodlaných" a bylo to poprvé, co měl Sam nějaké viditelné zranění - jenom malou ranku od zubu na kejtě, ale přece... naštvalo mě to, a od té doby ho spíš pustím, aby měl šanci). Když jdeme dva, je to taky v pohodě - já držím Sama, nadávám mu a přítel odhání druhého psa. Ale sama odeženu jenom ty "neodhodlané"... Proto mi to připadá těžko řešitelnéa a proto se ptám.

marcha napsal(a):
to impact: Myslím, že reaguješ na příspěvek ještě nade mnou, že ano? Jaké psy potkáváme jsem se snažila vysvětlit výše a je pravda, že hned tak do každého psa bych nešla... (viz ten SAO). To bych nechala svého milánka, ať si vyžere, co si zpískal (to je samosebou vtip, ale asi by mi nic jiného nezbylo).
Myslím, že reakci psa dokážu odhadnout, stejně jako jeho motivaci a odhodlání a navíc ty psy znám delší dobu a vím, kdo je v podstaně zbabělec... A oni taky poznají, kdo se jich bojí a kdo ne. Situace nebývají ani tak nebezpečné, ajko nepříjemné a pro mého psa nevýchovné (viz výše).

Ano. Bylo to pro psí oči.

A dovolím si zopáknout, že stejně pořád vidím problém v tom, že tyhle situace musí řešit Sam.

jade napsal(a):
nuz, fena bude asi v pohode, ale tvoj pes bude mat do bitiek este vacsiu chut a odvahu. bude si strazit fenu
v pripade prauheho psa je dost pravdepodobne ze by sa naucil spravanie od starsieho. aj ked keby to bol labik ako ma byt, nekonfliktny, kto vie? mozno by sa jeho spravanie udrzalo take ako ma byt

No, to že si bude hlídat fenu je pravda (dokonce doufám, že v době hárání bude odhánět nápadníky deroucí se do dvora - další libůstka zprostředkovaná lidmi, co své psy nechávají volně)...
Kdyby to byl pes, myslím, že by se spolu srovnali, ale utvořili by smečku a sice by na vsi vyhrávali, ale do města už bysme nemohli .
Proto doufám, že si vyberu nekonflitní fenku a hraní aspoň s fenkami bude nadále OK...

impact napsal(a):
Ano. Bylo to pro psí oči.

A dovolím si zopáknout, že stejně pořád vidím problém v tom, že tyhle situace musí řešit Sam.

Pokusila jsem se to vysvětlit nahoře - že to těžko vyřeším za něj, když sama dva psy od sebe neudržím a chtít po mém psovi, který je od přirozenosti dominantní, aby se nechal napadat - možná je nevychovaný, ale to fakt nefunguje...

marcha napsal(a):
No, to já vím, že se všude tvrdí, jenže JAK to vyřešit za svého psa, když je na to člověk sám? Když má druhý pes pána, já si svého včas přivolám, chytnu k noze a každý projev agresivity ztrestám. OK. Ale když se k nám přiřítí pes bez pána a mému psovi u nohy se zakousne do zadku, nemůžu dělat nic, než ho pustit... (Jednou jsem se právě pokusila Sama držet u nohy a zabránit mu ve rvačce, ale druhý pes byl jeden z těch "odhodlaných" a bylo to poprvé, co měl Sam nějaké viditelné zranění - jenom malou ranku od zubu na kejtě, ale přece... naštvalo mě to, a od té doby ho spíš pustím, aby měl šanci). Když jdeme dva, je to taky v pohodě - já držím Sama, nadávám mu a přítel odhání druhého psa. Ale sama odeženu jenom ty "neodhodlané"... Proto mi to připadá těžko řešitelnéa a proto se ptám.

Chápu, že držet jednou rukou psa a druhou odhánět vetřelce je jaksi nemožné. Pak jedině svého psa rychle přivázat k plotu nebo ke stromu a situaci vyřešit.

marcha napsal(a):
Pokusila jsem se to vysvětlit nahoře - že to těžko vyřeším za něj, když sama dva psy od sebe neudržím a chtít po mém psovi, který je od přirozenosti dominantní, aby se nechal napadat - možná je nevychovaný, ale to fakt nefunguje...

Budu se opakovat :
Co takhle sveho psa upovelovat na "lehni" a ciziho odchytit a nekam odvest/privazat?

marcha napsal(a):
No, to že si bude hlídat fenu je pravda (dokonce doufám, že v době hárání bude odhánět nápadníky deroucí se do dvora - další libůstka zprostředkovaná lidmi, co své psy nechávají volně)...
Kdyby to byl pes, myslím, že by se spolu srovnali, ale utvořili by smečku a sice by na vsi vyhrávali, ale do města už bysme nemohli .
Proto doufám, že si vyberu nekonflitní fenku a hraní aspoň s fenkami bude nadále OK...

"dokonce doufám, že v době hárání bude odhánět nápadníky deroucí se do dvora"

to uz mu ale naozaj das dovod byt agresivnym. a taka bitka pre fenu vobec nemusi skoncit tak neskodne ako len male popasovanie sil v podstate pre nic..

impact ma v jednom pravdu, naozaj najlepsie je psa si naucit, ze z vas dvoch si TY ta ktora riesi konflikty, nie on. samozrejme sa ti nesmie stat ze ho neochranis a pes ho pohryzie. to by sa ale snad pri opise psov akych stretavate stat nemalo. nepotrebujes ani nasadu od metly, staci sa vyzbrojit dobrym kozennym voditkom s karabinou. verim ze ked takeho psa nim raz-dva krat pretiahnes po chrbte ci kam trafis, nabuduce sa vam vyhne

cize vypilovat privolanie, psa sice nedrzat ale sam sa musi zdrziavat pri tebe, postavit sa medzi neho a utocnika a zahnat

moj pes tiez nieje anjelik, ale ked zrevem ze bude pri nohe tak bude. nieje sice uviazany ani ho nijako nedrzim, ale stoji (ide) pri mne. zatial si ziadny pes nedovolil zautocit, ked videli ze sa k nemu (nim) obraciam ja, zdrhali. chceli utocit len na psa, o konflikt s clovekom nemali zaujem. a to vacsina psov nema, az na vynimky u ktorych uz asi je zbytocne riesit, ci ta vtedy pes posluchne alebo nie. s takymi sa ale nastastie nestretavate (nastastie ani ja som nestretla :o)

wami napsal(a):
Budu se opakovat :
Co takhle sveho psa upovelovat na "lehni" a ciziho odchytit a nekam odvest/privazat?

to mi pride ako dost neprakticke. co ak je utocnikov viac? na dedine nie zriedkave, stretnut skupinku potulujucich sa psov.

a kam ho budem vodit keby uz aj? a svojho psa tam necham lezat aby ho napadol pripadne hned dalsi co pojde okolo?...

jade napsal(a):
nuz, fena bude asi v pohode, ale tvoj pes bude mat do bitiek este vacsiu chut a odvahu. bude si strazit fenu
v pripade prauheho psa je dost pravdepodobne ze by sa naucil spravanie od starsieho. aj ked keby to bol labik ako ma byt, nekonfliktny, kto vie? mozno by sa jeho spravanie udrzalo take ako ma byt

Mám fenu a je to rváč.jde po druhých v okruhu stometrů pes nepes . Pokud druhý pes do smečky bude fena , nevim , nevím. Navic pokud se feny rvou , není to žádné pouštění hrůzy a vytrhané chlupy, jdou natvrdo, bohužel.. Takže pokud jsem po ruce je to nekompromisní fuj a ke mně. Zatím jsem nepotkala situaci, že bych s fenou byla proti samotné feně bez pána..Ale ta moje čubka ovčácká jednou prolítla otevřenými vraty na cestu a polapila svou úhlavní nepřítelkyni boxerku s paní na vodítku, no bylo mi hrozně. Seřvala jsem jí až na náves, myslím pochopitelne svoji fenu.
Naštěstí druzí páníčkové taky řvou a snaží se jednat, takže to skončilo zatím nejvýš prokouslým uchem a natrženou hubou a nějaké ty šrámy po nohách. Feny se rvou taky, a řekla bych že hůř. Psi mi přijdou , že u toho víc nadělají, ale ve skutečnosti se do toho tolik neopřou.. Při hárání naší slečny jich před vraty sedí i 5 a nikdy jsem nezahlédla sebemenší konflikt mezi nimi. Ještě je zajímavé, že když jsme bydlela v Praze, hlásili si neznámí majitelé na dálku, co že to vedou pes - fena. U nás na vsi lidé z nových domků na mě koukají divně a ve městě totéž. Nějací nesdílní či co..Helena

jade napsal(a):
to mi pride ako dost neprakticke. co ak je utocnikov viac? na dedine nie zriedkave, stretnut skupinku potulujucich sa psov.

a kam ho budem vodit keby uz aj? a svojho psa tam necham lezat aby ho napadol pripadne hned dalsi co pojde okolo?...

Za prve - co jsem pochopila, tak Marcha nepotkava skupinky, ale jednotlive psy.

Ja osobne pak odychyceneho psa privazu k cemukoliv dostatecne silnemu pobliz (plot, strom, ker,...) - pokud ho uz musim vest hoodne daleko (kdyz vim, kdo je majitel a kde bydli), nemam pak problem svemu psu dat volno a jen mu zakazat si ciziho psa vsimat.

Tahle praktika ma ale nekolik omezeni:
1. Ovladatelnost vlastniho psa proste musi byt v ramci moznsti co nejlepsi, nemuze se mi stat, ze se mi vlastni pes pusti do rvacky.
2. Da se to pouzit na psy do urcite velikosti - na asiata bych to fakt nezkousela... Tenhle odhad je uz na kazdem, co si mysli, ze zvladne nebo ne.

A mimochodem - fakt to neni teorie. Ja to takhle delavam. A upozornuju, ze starsi pes je hoodne dominantni a kdybych ho nechala, tak se rvat taky pujde. Ale nesmi. Horsi to je ted, kdy mam dva - rvat se nesmi, ale stoprocentni odlozeni dvou sesmeckovanych psu, kdyz treti (cizi) otravuje je mnohem horsi. Sice uz jsem tu situaci jednou taky resila, ale bohudik jsem mela mladsiho psa pak kam pripnout, protoze by na dlouhodobem odlozeni jeste nezustal...

jade napsal(a):
"dokonce doufám, že v době hárání bude odhánět nápadníky deroucí se do dvora"

to uz mu ale naozaj das dovod byt agresivnym. a taka bitka pre fenu vobec nemusi skoncit tak neskodne ako len male popasovanie sil v podstate pre nic..

impact ma v jednom pravdu, naozaj najlepsie je psa si naucit, ze z vas dvoch si TY ta ktora riesi konflikty, nie on. samozrejme sa ti nesmie stat ze ho neochranis a pes ho pohryzie. to by sa ale snad pri opise psov akych stretavate stat nemalo. nepotrebujes ani nasadu od metly, staci sa vyzbrojit dobrym kozennym voditkom s karabinou. verim ze ked takeho psa nim raz-dva krat pretiahnes po chrbte ci kam trafis, nabuduce sa vam vyhne

cize vypilovat privolanie, psa sice nedrzat ale sam sa musi zdrziavat pri tebe, postavit sa medzi neho a utocnika a zahnat

moj pes tiez nieje anjelik, ale ked zrevem ze bude pri nohe tak bude. nieje sice uviazany ani ho nijako nedrzim, ale stoji (ide) pri mne. zatial si ziadny pes nedovolil zautocit, ked videli ze sa k nemu (nim) obraciam ja, zdrhali. chceli utocit len na psa, o konflikt s clovekom nemali zaujem. a to vacsina psov nema, az na vynimky u ktorych uz asi je zbytocne riesit, ci ta vtedy pes posluchne alebo nie. s takymi sa ale nastastie nestretavate (nastastie ani ja som nestretla :o)

...nemyslím, že chci, aby s snimi rval, ale aby je nepustil přelíst třeba plot... že si bude hlídat dvůr coby teritorium a to je myslím přirozené chování.
Já mám právě zkušenost, že si psa přivolám, držím, a ten druhý mě oběhne a jde po něm. Pak neuděláš nic a už vůbec nezabráníš vrčení a hrozbě svého drženého psa, který se cítí právem ohrožen...

hehe napsal(a):
Mám fenu a je to rváč.jde po druhých v okruhu stometrů pes nepes . Pokud druhý pes do smečky bude fena , nevim , nevím. Navic pokud se feny rvou , není to žádné pouštění hrůzy a vytrhané chlupy, jdou natvrdo, bohužel.. Takže pokud jsem po ruce je to nekompromisní fuj a ke mně. Zatím jsem nepotkala situaci, že bych s fenou byla proti samotné feně bez pána..Ale ta moje čubka ovčácká jednou prolítla otevřenými vraty na cestu a polapila svou úhlavní nepřítelkyni boxerku s paní na vodítku, no bylo mi hrozně. Seřvala jsem jí až na náves, myslím pochopitelne svoji fenu.
Naštěstí druzí páníčkové taky řvou a snaží se jednat, takže to skončilo zatím nejvýš prokouslým uchem a natrženou hubou a nějaké ty šrámy po nohách. Feny se rvou taky, a řekla bych že hůř. Psi mi přijdou , že u toho víc nadělají, ale ve skutečnosti se do toho tolik neopřou.. Při hárání naší slečny jich před vraty sedí i 5 a nikdy jsem nezahlédla sebemenší konflikt mezi nimi. Ještě je zajímavé, že když jsme bydlela v Praze, hlásili si neznámí majitelé na dálku, co že to vedou pes - fena. U nás na vsi lidé z nových domků na mě koukají divně a ve městě totéž. Nějací nesdílní či co..Helena

Snažila bych se vybrat nekonfliktní nedominantní štěně a dobře ji socializovat. Taky jde o to, že feny bez pánů u nás moc neběhají, lidé na vsi feny nechtějí, protože mají štěňata, když se nehlídají, což se nehlídají

wami napsal(a):
Za prve - co jsem pochopila, tak Marcha nepotkava skupinky, ale jednotlive psy.

Ja osobne pak odychyceneho psa privazu k cemukoliv dostatecne silnemu pobliz (plot, strom, ker,...) - pokud ho uz musim vest hoodne daleko (kdyz vim, kdo je majitel a kde bydli), nemam pak problem svemu psu dat volno a jen mu zakazat si ciziho psa vsimat.

Tahle praktika ma ale nekolik omezeni:
1. Ovladatelnost vlastniho psa proste musi byt v ramci moznsti co nejlepsi, nemuze se mi stat, ze se mi vlastni pes pusti do rvacky.
2. Da se to pouzit na psy do urcite velikosti - na asiata bych to fakt nezkousela... Tenhle odhad je uz na kazdem, co si mysli, ze zvladne nebo ne.

A mimochodem - fakt to neni teorie. Ja to takhle delavam. A upozornuju, ze starsi pes je hoodne dominantni a kdybych ho nechala, tak se rvat taky pujde. Ale nesmi. Horsi to je ted, kdy mam dva - rvat se nesmi, ale stoprocentni odlozeni dvou sesmeckovanych psu, kdyz treti (cizi) otravuje je mnohem horsi. Sice uz jsem tu situaci jednou taky resila, ale bohudik jsem mela mladsiho psa pak kam pripnout, protoze by na dlouhodobem odlozeni jeste nezustal...

hm, možná to funguje, ale mám obavu, že pak bych procházky trávila se svým psem přivázaným a dopravovala tuláky do domovů, odkud by zdrhli dřív, než bych se vrátila ke svému uvázanému milánkovi

wami napsal(a):
Za prve - co jsem pochopila, tak Marcha nepotkava skupinky, ale jednotlive psy.

Ja osobne pak odychyceneho psa privazu k cemukoliv dostatecne silnemu pobliz (plot, strom, ker,...) - pokud ho uz musim vest hoodne daleko (kdyz vim, kdo je majitel a kde bydli), nemam pak problem svemu psu dat volno a jen mu zakazat si ciziho psa vsimat.

Tahle praktika ma ale nekolik omezeni:
1. Ovladatelnost vlastniho psa proste musi byt v ramci moznsti co nejlepsi, nemuze se mi stat, ze se mi vlastni pes pusti do rvacky.
2. Da se to pouzit na psy do urcite velikosti - na asiata bych to fakt nezkousela... Tenhle odhad je uz na kazdem, co si mysli, ze zvladne nebo ne.

A mimochodem - fakt to neni teorie. Ja to takhle delavam. A upozornuju, ze starsi pes je hoodne dominantni a kdybych ho nechala, tak se rvat taky pujde. Ale nesmi. Horsi to je ted, kdy mam dva - rvat se nesmi, ale stoprocentni odlozeni dvou sesmeckovanych psu, kdyz treti (cizi) otravuje je mnohem horsi. Sice uz jsem tu situaci jednou taky resila, ale bohudik jsem mela mladsiho psa pak kam pripnout, protoze by na dlouhodobem odlozeni jeste nezustal...

vsak ja sa nehadam, ze je to riesenie nemozne, len tvrdim ze je neprakticke a pre vela pripadov nerealizovatelne. mam psy tiez dva, odlozenie zvladaju v pohode, ale ja by som ich pred utocnikom nenutila lahnut. vsetko co musia urobit je prist ku mne a nic neriesit. zatial som takto zvladla aj utociacu smecku 2 vlciaky + 1 podvratak a bolo to v pohode. castokrat sa staci tvarit ze clovek zobral zo zeme kamen (pripadne aj zobrat ak je aky) a psiska prchaju. ked totiz utocia pravidelne, uz ich nejeden majitel napadnuteho psa asi zrovnal.
jediny krat mi psa pohryzli do stehna, mal tam celkom slusne 3 diery (vtedy som mala este len jedneho) a to som bola dost daleko, on utekal smerom ku mne, za nim 3 vlciaci. akonahle sa dostal do mojej blizkosti, zdrhali prec, aspon z mojho dosahu (a bola som taka rozzurena, ze ma to aj mrzelo, lebo by som ich bola rada skopala ale svine zdrhli). pes to prezil v pohode, nadalej mi veri a konflikty proste riesim ja.
ale ze by som mala chut a cas niekam vodit cudzie psy a este pri tom riskovat pohryzenie, plus samozrejme nie kazdy cudzi pes sa da chytit, atd atd. no fakt dakujem, neprosim

marcha napsal(a):
No, to že si bude hlídat fenu je pravda (dokonce doufám, že v době hárání bude odhánět nápadníky deroucí se do dvora - další libůstka zprostředkovaná lidmi, co své psy nechávají volně)...
Kdyby to byl pes, myslím, že by se spolu srovnali, ale utvořili by smečku a sice by na vsi vyhrávali, ale do města už bysme nemohli .
Proto doufám, že si vyberu nekonflitní fenku a hraní aspoň s fenkami bude nadále OK...

Bála bych se, že až Sam bude bojovat s jedním nápadníkem, budou ostatní polézat plot a obšťastňovat fenu podle zásady, když se dva perou...Pes zpitomělý háráním je schopný neuvěřitelých věcí ! Navíc asi nepůjde nechat hárající fenu se psem, ne ? zhruba čtrnáct dní budou muset být na distanc, tedy pokud nechceš mít dvakrát ročně přírůstek do smečky. Helena

marcha napsal(a):
...nemyslím, že chci, aby s snimi rval, ale aby je nepustil přelíst třeba plot... že si bude hlídat dvůr coby teritorium a to je myslím přirozené chování.
Já mám právě zkušenost, že si psa přivolám, držím, a ten druhý mě oběhne a jde po něm. Pak neuděláš nic a už vůbec nezabráníš vrčení a hrozbě svého drženého psa, který se cítí právem ohrožen...

no o tom prave hovorim, ze ho nedrzim, cize mam 2 ruky a 2 nohy volne a necakam kym ma obehne :o)

ak si nutena svojho psa drzat je to neprakticke hned z niekolkych hladisk, nastartuje sa na este vacsiu zurivost, ty si nemotorna a obmedena tym ze ho musis drzat, popripade sa s nim natahovat.

preto zdoraznujem, vypilovat tak aby sa drzal pri tebe sam dobrovolne. (alebo dobrovolne nasilu , ako moj, lebo keby dostal volno tiez by sa siel velmi rad pobit)

jade napsal(a):
vsak ja sa nehadam, ze je to riesenie nemozne, len tvrdim ze je neprakticke a pre vela pripadov nerealizovatelne. mam psy tiez dva, odlozenie zvladaju v pohode, ale ja by som ich pred utocnikom nenutila lahnut. vsetko co musia urobit je prist ku mne a nic neriesit. zatial som takto zvladla aj utociacu smecku 2 vlciaky + 1 podvratak a bolo to v pohode. castokrat sa staci tvarit ze clovek zobral zo zeme kamen (pripadne aj zobrat ak je aky) a psiska prchaju. ked totiz utocia pravidelne, uz ich nejeden majitel napadnuteho psa asi zrovnal.
jediny krat mi psa pohryzli do stehna, mal tam celkom slusne 3 diery (vtedy som mala este len jedneho) a to som bola dost daleko, on utekal smerom ku mne, za nim 3 vlciaci. akonahle sa dostal do mojej blizkosti, zdrhali prec, aspon z mojho dosahu (a bola som taka rozzurena, ze ma to aj mrzelo, lebo by som ich bola rada skopala ale svine zdrhli). pes to prezil v pohode, nadalej mi veri a konflikty proste riesim ja.
ale ze by som mala chut a cas niekam vodit cudzie psy a este pri tom riskovat pohryzenie, plus samozrejme nie kazdy cudzi pes sa da chytit, atd atd. no fakt dakujem, neprosim

Bohuzel ja se potkavam se psy, kteri na hrozbu cloveka bud nijak nereaguji a vubec si ho nevsimaji, nebo zareaguji obrannym utokem. Jeste se mi nestalo, ze bych nemela po ruce neco pevneho, kde by se dal cizi pes pripnout.

A proc si ma muj pes lehat? Protoze to zabrani cizimu utocicimu psu se na nej primo vrhnout...

Jinak - neresim to denne, stane se mi to parkrat do roka. A to za tu chvilku namahy s cizim psem stoji.

A nez sutry, tak radsi at ho dovezou do utulku. Kdyz budete cizi psy furt mlatit klackama a sutrama, tak jsou absolutne bez moznosti resocializace, i kdyz se pak do toho utulku dostanou... Tohle plati pro psy, ktere neznam.

Ale - pro Marchu: pokud ty psy znas, a vis, ze budou utikat znovu a znovu, i tak zavolej policajty a nech je odvezt do utulku. Ono to ty majitele prestane bavit, si pro ne porad jezdit...

jade napsal(a):
vsak ja sa nehadam, ze je to riesenie nemozne, len tvrdim ze je neprakticke a pre vela pripadov nerealizovatelne. mam psy tiez dva, odlozenie zvladaju v pohode, ale ja by som ich pred utocnikom nenutila lahnut. vsetko co musia urobit je prist ku mne a nic neriesit. zatial som takto zvladla aj utociacu smecku 2 vlciaky + 1 podvratak a bolo to v pohode. castokrat sa staci tvarit ze clovek zobral zo zeme kamen (pripadne aj zobrat ak je aky) a psiska prchaju. ked totiz utocia pravidelne, uz ich nejeden majitel napadnuteho psa asi zrovnal.
jediny krat mi psa pohryzli do stehna, mal tam celkom slusne 3 diery (vtedy som mala este len jedneho) a to som bola dost daleko, on utekal smerom ku mne, za nim 3 vlciaci. akonahle sa dostal do mojej blizkosti, zdrhali prec, aspon z mojho dosahu (a bola som taka rozzurena, ze ma to aj mrzelo, lebo by som ich bola rada skopala ale svine zdrhli). pes to prezil v pohode, nadalej mi veri a konflikty proste riesim ja.
ale ze by som mala chut a cas niekam vodit cudzie psy a este pri tom riskovat pohryzenie, plus samozrejme nie kazdy cudzi pes sa da chytit, atd atd. no fakt dakujem, neprosim

Vidím, že tady má konečně někdo stejně "svérázný" názor na věc. Mám psy hodně ráda, ale odsud posud. Nenechám si přece svého psa pokousat nebo nedejbože se nepotánu s cizím a zuřivým čoklem za pánečkem.

Jedna věc ovšem je, když potkám chronického tuláka a druhá věc je, když potkám sousedovic psa, o kterém vím, že zdrhl jaksi omylem a soused o tom třeba ani neví.

Jak už bylo řečeno, od toho je tu páneček, aby zdravým rozumem posoudil situaci a řešil ji tak, aby z toho měl i se psem co nejmíň problémů. A to jak v momentální situaci, tak v budoucnu.

hehe napsal(a):
Bála bych se, že až Sam bude bojovat s jedním nápadníkem, budou ostatní polézat plot a obšťastňovat fenu podle zásady, když se dva perou...Pes zpitomělý háráním je schopný neuvěřitelých věcí ! Navíc asi nepůjde nechat hárající fenu se psem, ne ? zhruba čtrnáct dní budou muset být na distanc, tedy pokud nechceš mít dvakrát ročně přírůstek do smečky. Helena

Jasně, to coby biolog vím. Počítám, že na nejkrizovější období bych s fenkou někam odjela, nebo Sam šel k "dědovi s babičkou"... Ale říkala právě jedna chovatelka, že s tím má nejlepší zkušenosti - fena v kotci, pes na zahradě - a klid od všech "nápadníků". Určitě to chce dobré ploty a kotec, skrz který nelze nic realizovat i když by chtěl pes i fena

wami napsal(a):
Bohuzel ja se potkavam se psy, kteri na hrozbu cloveka bud nijak nereaguji a vubec si ho nevsimaji, nebo zareaguji obrannym utokem. Jeste se mi nestalo, ze bych nemela po ruce neco pevneho, kde by se dal cizi pes pripnout.

A proc si ma muj pes lehat? Protoze to zabrani cizimu utocicimu psu se na nej primo vrhnout...

Jinak - neresim to denne, stane se mi to parkrat do roka. A to za tu chvilku namahy s cizim psem stoji.

A nez sutry, tak radsi at ho dovezou do utulku. Kdyz budete cizi psy furt mlatit klackama a sutrama, tak jsou absolutne bez moznosti resocializace, i kdyz se pak do toho utulku dostanou... Tohle plati pro psy, ktere neznam.

Ale - pro Marchu: pokud ty psy znas, a vis, ze budou utikat znovu a znovu, i tak zavolej policajty a nech je odvezt do utulku. Ono to ty majitele prestane bavit, si pro ne porad jezdit...

Já se tedy Marche nedivím, že si nechce vesnici dělat rozruch, taky bydlím na vsi (do 100 obyvatel), takže si to dokážu představit.
Jenom se divím, že vám tam těch psů pobíhá volně tolik, u nás je vyjímka, která utekla a brzy ho naženou domů. Jenže když na ty vaše pokaždé zavoláš policajty, tak místo poděkování tě budou drbat na každém rohu
Se svými zážitky se psy si myslím, že už není možné to Sama naprosto odnaučit. Dominantní pes, který několikrát vítězně popral, to má jako adrenalin, nepomohla by ani kastrace a i když by jsi ho bránila pokaždé vlastním tělem, ta chuť bojovat ho nepřejde. Jedině se s tím srovnat a ve městě nosit košík a pustit jedině s fenami.
Pro Helenu: Když jsem bydlela ve městě, taky bylo zvykem zařvat "Co máte, pes nebo fena?" a případní jedinci stejného pohlaví se sobě vyhnuli. Jenže to musí být majitelé zvyklí na procházky a znalí svého miláčka.

wami napsal(a):
Bohuzel ja se potkavam se psy, kteri na hrozbu cloveka bud nijak nereaguji a vubec si ho nevsimaji, nebo zareaguji obrannym utokem. Jeste se mi nestalo, ze bych nemela po ruce neco pevneho, kde by se dal cizi pes pripnout.

A proc si ma muj pes lehat? Protoze to zabrani cizimu utocicimu psu se na nej primo vrhnout...

Jinak - neresim to denne, stane se mi to parkrat do roka. A to za tu chvilku namahy s cizim psem stoji.

A nez sutry, tak radsi at ho dovezou do utulku. Kdyz budete cizi psy furt mlatit klackama a sutrama, tak jsou absolutne bez moznosti resocializace, i kdyz se pak do toho utulku dostanou... Tohle plati pro psy, ktere neznam.

Ale - pro Marchu: pokud ty psy znas, a vis, ze budou utikat znovu a znovu, i tak zavolej policajty a nech je odvezt do utulku. Ono to ty majitele prestane bavit, si pro ne porad jezdit...

Policie by psa odvezla našemu starostovi, neboť ves nemá útulek. Starosta je náš kamarád a nebudu mu přidělávat starosti, když vím, že jich má až až. Můžu já, nebo přes něj, oslovit majitele psů, ale už se stalo a nikam to nevede. Navíc, nevím, jestli víte, jak to chodí na vsi, ale každý je něčí příbuzný a nikdo si nebude dělat zle kvůli psům. Ani já na nikoho nechci posílat policii sotva jsme se nastěhovali... Většinou ti lidé ani nechápou, proč by to měl být problém, kór když se psi nezakousnou. Že vás to štve, protože se váš pes učí rvát? Psi se přeci vždycky rvou, tak co?
Vidím, že jsem rozpoutala dobrou diskusi...

wami napsal(a):
Bohuzel ja se potkavam se psy, kteri na hrozbu cloveka bud nijak nereaguji a vubec si ho nevsimaji, nebo zareaguji obrannym utokem. Jeste se mi nestalo, ze bych nemela po ruce neco pevneho, kde by se dal cizi pes pripnout.

A proc si ma muj pes lehat? Protoze to zabrani cizimu utocicimu psu se na nej primo vrhnout...

Jinak - neresim to denne, stane se mi to parkrat do roka. A to za tu chvilku namahy s cizim psem stoji.

A nez sutry, tak radsi at ho dovezou do utulku. Kdyz budete cizi psy furt mlatit klackama a sutrama, tak jsou absolutne bez moznosti resocializace, i kdyz se pak do toho utulku dostanou... Tohle plati pro psy, ktere neznam.

Ale - pro Marchu: pokud ty psy znas, a vis, ze budou utikat znovu a znovu, i tak zavolej policajty a nech je odvezt do utulku. Ono to ty majitele prestane bavit, si pro ne porad jezdit...

mate velmi pekne, take citlive nazory, len zial dost vzdialene od reality

tak uz len v skratke

to je zvlastne, ja som takeho psa este nestretla, kazdy ustupil ked videl ze som nanho odhodlana zautocit. ani raz som sa k samotnemu utoku nedostala, stacilo naznacit

nevidim dovod preco by pes rozhodnuty zautocit neskocil tomu mojmu leziacemu priamo na krk.
ale nie preto by som ho nenutila lahnut, ale preto ze je to prenho krajne neprirodzene aby si lahal pred utocnikom a musela by som to v nom lamat. mam rasu ktora ma na veci svoj nazor a ja zlomeneho psa nepotrebujem

tiez to neriesim denne, nastastie

ako som uz napisala, nezmlatila som ziadneho psa, zatial to nebolo potrebne. staci ze uz niekedy od niekoho dostal (predpokladam) a ked vidi odhodlanie, uplne to stacilo

robit si na dedine takto verejne nepriatelov, no neviem neviem. dost pochybujem ze by vobec niekto prisiel a toho psa niekam vozil (utulok) a dalsia vec je, ze ked by to uz tych majitelov prestalo bavit, mozu spravit nieco so psom marche..

snad si nemyslite, ze ked cely zivot mali psy nezabezpecene, tak toto ich donuti situaciu zmenit :o)

asy napsal(a):
Já se tedy Marche nedivím, že si nechce vesnici dělat rozruch, taky bydlím na vsi (do 100 obyvatel), takže si to dokážu představit.
Jenom se divím, že vám tam těch psů pobíhá volně tolik, u nás je vyjímka, která utekla a brzy ho naženou domů. Jenže když na ty vaše pokaždé zavoláš policajty, tak místo poděkování tě budou drbat na každém rohu
Se svými zážitky se psy si myslím, že už není možné to Sama naprosto odnaučit. Dominantní pes, který několikrát vítězně popral, to má jako adrenalin, nepomohla by ani kastrace a i když by jsi ho bránila pokaždé vlastním tělem, ta chuť bojovat ho nepřejde. Jedině se s tím srovnat a ve městě nosit košík a pustit jedině s fenami.
Pro Helenu: Když jsem bydlela ve městě, taky bylo zvykem zařvat "Co máte, pes nebo fena?" a případní jedinci stejného pohlaví se sobě vyhnuli. Jenže to musí být majitelé zvyklí na procházky a znalí svého miláčka.

...než jsem stihla vložit reakci, promluvila jste mi z duše . Je vidět, že jste ze vsi a dovedete si to reálně představit.
Ne, že by se u nás toulalo tolik psů, bitky se většinou odehráli poblíž jejich zahrady, kde nebyli dostatečně zavření a jde se jim tedy vyhnout (což nakonec dělám, ale ne vždy můžu jít jinudy), ale i těch pár zážitků stačilo, aby, jak píšete, Samovi zachutnal adrenalin. O kastraci nepřemýšlím, situace není nezvládnutelná (spíš občas nepříjemná) a navíc nemyslím, že by pomohla (což taky píšete). Dělám tedy to, co píšete - ve městě hlídám a hubuji, s fenami pouštím a na vsi... viz výše (držím a hubuji nebo pouštím, dle situace).

jade napsal(a):
mate velmi pekne, take citlive nazory, len zial dost vzdialene od reality

tak uz len v skratke

to je zvlastne, ja som takeho psa este nestretla, kazdy ustupil ked videl ze som nanho odhodlana zautocit. ani raz som sa k samotnemu utoku nedostala, stacilo naznacit

nevidim dovod preco by pes rozhodnuty zautocit neskocil tomu mojmu leziacemu priamo na krk.
ale nie preto by som ho nenutila lahnut, ale preto ze je to prenho krajne neprirodzene aby si lahal pred utocnikom a musela by som to v nom lamat. mam rasu ktora ma na veci svoj nazor a ja zlomeneho psa nepotrebujem

tiez to neriesim denne, nastastie

ako som uz napisala, nezmlatila som ziadneho psa, zatial to nebolo potrebne. staci ze uz niekedy od niekoho dostal (predpokladam) a ked vidi odhodlanie, uplne to stacilo

robit si na dedine takto verejne nepriatelov, no neviem neviem. dost pochybujem ze by vobec niekto prisiel a toho psa niekam vozil (utulok) a dalsia vec je, ze ked by to uz tych majitelov prestalo bavit, mozu spravit nieco so psom marche..

snad si nemyslite, ze ked cely zivot mali psy nezabezpecene, tak toto ich donuti situaciu zmenit :o)

Zalezi, v jake realite zijete vy a ja...

To co pisu, jsou proste me nazory vychazejici z meho zivota a me reality. Samozrejme, ze to nemuze fungovat vsude - a ani to necekam. Jen jsem to tu pridala jako jednu z moznosti...

K tomu, aby si pes lehl, nepotrebuji psa lamat. K tomu mi staci obycejna poslusnost. A nakolik je to v jeho rase (vlk x NO X BOm), netusim, ale sefem smecky jsem ja a tudiz konflikty take resim ja - v tom se ostatne shodneme, ja jen mam navic to lehnuti jako prevenci.

To ze normalni pes leziciho nenapadne, vychazi ze znalosti psi etologie. Ale jak jsem psala prvne - predpokladam, ze jde o psy normalni, nikoliv psychopaty.

A asi je to marne a jsem v tom naivni, ale jsem presvedcena o tom, ze kapka po kapce i kamen prorazi - a tudiz ze ma smysl neustale resit i vecne pobihajici psy... Zkouset to, ruzne. Nikomu to nevnucuju, jestli je vam kamen milejsi volbou, vase vec...

marcha napsal(a):
...než jsem stihla vložit reakci, promluvila jste mi z duše . Je vidět, že jste ze vsi a dovedete si to reálně představit.
Ne, že by se u nás toulalo tolik psů, bitky se většinou odehráli poblíž jejich zahrady, kde nebyli dostatečně zavření a jde se jim tedy vyhnout (což nakonec dělám, ale ne vždy můžu jít jinudy), ale i těch pár zážitků stačilo, aby, jak píšete, Samovi zachutnal adrenalin. O kastraci nepřemýšlím, situace není nezvládnutelná (spíš občas nepříjemná) a navíc nemyslím, že by pomohla (což taky píšete). Dělám tedy to, co píšete - ve městě hlídám a hubuji, s fenami pouštím a na vsi... viz výše (držím a hubuji nebo pouštím, dle situace).

Taky bydlim na vsi... A sousedske vztahy jsou opravdu lahudka...

Jen bohudik u nas tech tulaku neni tolik... A tech par za rok zvladnu.

marcha napsal(a):
Psala jsem tohle už do tématu "Vyříkání psů", ale nikdo nereagoval, takže to zkouším takhle, třeba by mi někdo mohl poradit a tam to zapadlo... Doufám, že to nevadí
Takže: Nechci, aby se můj už tak dost dominantní labís rval, ale jak ho to odnaučit, když bydlíme na vsi a všichni jeho "soupeři" tam běhají volně, pán nikde? Po několika zkušenostech vím, že s některými mi nezbývá, než Sama pustit, aby měli rovné šance a nejlépe jít pryč - Sam je pak opatrnější a do rvačky se nepustí, nebo dřív přestane a běží za mnou. Když mu stojím za zadkem nebo je na vodítku, chová se jak smyslů zbavený - cítí se omezený, ohrožený, má ve mně podporu a zároveň brání - myslím, že je to směs těchto instinktů. U jiných psů, kteří se dají křikem odehnat, Sama naopak chytnu, vezmu k noze, tlumím jeho projevy a cizího psa k němu nepustím. Ale u těch odhodlanějších, co na něj už zdálky běží zaútočit, prostě sama střetu nezabráním . Nevíte, jak to řešit? Podotýkám ještě, že jsou to vesměs pořád ti samí psi, se Samem se znají a vím, že se beží poprat...
Sam si takhle už zvykl, že po setkání se psem přichází boj a ve městě musím dávat pořádný pozor, aby k něčemu nedošlo. Pokud cizího psa vidím včas, poslechne, nechá se odvolat, ale lidé často podceňují situaci, protože vidí labíse a "ti jsou přeci hodní"...
Je pravda, že už se takhle popral x-krát (většinou s různými kříženci NO) a nikdy se nic vážného nestalo. Připadá mi, že jsou ty rvačky trochu ritualizované a i zábava - vypadá to hrozivě, chlupy a sliny lítají, pak se odtrhnou, a nic jim není. Naštěstí! Ale mám strach, že natrefíme na nějakého zabijáka, Sam ho vyprovokuje...
Jak tedy reagovat, když na mého psa (který se k rvačce nenechá dlouho přmlouvat) běží jiný pes s jasným úmyslem útoku a pán není? Jak i přes takové zážitky odnaučit psa praní? Mám obavu, že to nejde...
Díky!

Ahoj Marcho. Tak včera jsem po dlouhé době (naštěstí) to musela taky řešit...
U nás na vsi se přes den psi na volno nepohybují a pokud jo tak pouze malý opruzové, kteří do rvačky s velkým nejdou a Ron na štěstí se s malýma nepere. Je to to samý jako jsi psala o Samovi, buď necítí malého psa jako soupeře nebo mu to nestojí za námahu a pokud na něj vyjede malej pes, tak radši odchází. Pes který je velikostně na stejno, tak tam už rvačka hrozí, záleží jak se zachová druhý pes. ron si sám nezačne.
Takže jak jsem psala přes den na velkého psa nenarazíme o to to je horší, jakmile je tma tak u nás na vsi asi tak troje lidi pouští na volno a bez dozoru NO, což pak je o hubu. Jeden se naštěstí nerve(zatím) tak s tím to neřeším. Druhý je psychopat a napadá včechny psi. Nás napadl již dvakrát, po třetí ho páníček čirou náhodou stihl chytit. A včera jsme potkali ani nevím jakýho, naštěstí byl Ron hodně přede mnou, takže si ho nevšim. A já na něj slovně zaburácela, tak pak s velkým zdráháním odešel, ale já celou vycházku měla oči na štopkách, abych ho ještě nepotkala.
Radu ti nedám skoro žádnou, Psa nechávám na volno a čekám co z toho bude, pokud se pustěj do rvačky tak jdu Ronovi pomoct, třeba kopnutím do cizího psa. A přemýšlím o pořízení elektrického paralizéru, přeci to je lepší než pepřák, alespoň nepostíkáš svého nebo sebe pokud se obrátí vítr.