Chození psa u nohy

bl napsal(a):
Máme problém a jestli někdo ví, jak ho vyřešit, moc děkuji. Máme 11ti měsíční štěně labradora retievra a nechce nám chodit u nohy, stále hrozně táhne. Chodili jsme i na cvičák, kde poslouchal na všechno (nejvzornější pes), ale mimo cvičák hrozně táhne. Nepomáhá nic. Jinak s ním problémy nejsou. Bez vodítka u nohy chodí, ale ve městě se bojím. Pes se na vodítku neškrtí, nešlapeme mu po ťapkách, vždy, když je snaha, že 1/2min jde u nohy ho chválíme. Nevíme, kde je problém. Jeslti máte někdo nějaký fíkl, děkuji za něj.

Zkuste u sebe stále nosit ulomený proutek a pokaždé, když bude mít pejsek snahu jít dopředu, lehce ho s ním švihněte přes čumec ... ale opatrně, nepřehánět, abyste si nevytvořila problém opačný (to, že budete táhnout vy pejska :-))). Chce to odhadnout správnou dávku trestu a medu (nezapomínejte ho chválit, když půjde správně :-)). Dobré je taky trest spojit s nějakým zvukem (zasyčení, zabručením a podobně) ... to se vám třeba jednou bude hodit při zkouškách ;-)))

cernokneznik napsal(a):
Cvičili jste i mimo cvičák nebo spíš jen tam a mimo jste tak důslední nebyli? Nebo nepoužívali jste snad samonávíjecí vodítko?
Předpokládám, že když jste chodili na cvičák, že jste vyzkoušeli "všechny" klasický metody ... Chtěla jsi nějaký fígl. Nevím jak dobře to funguje, ale zrovna dneska jsem koukala na "mujpsovi" na postroj proti tahání. Zkus se tam na něj kouknout.
Chůze u nohy chce ale hlavně důslednost, ta si myslím je nejdůležitější (jako u celého výcviku psa...)

Cvičíme s ním skoro každý den. Máme kousek do lesa, ale TEN KOUSEK né a né přejít bez táhnutí. Na samonavíjecím vodítku nebyl. Poslechne na zavolání bez problémů. A důslednost vypadá tak, že jdeme - neustále "k noze, k noze..." trháme vodítkem, občas ho usadím a domlovám (na nic). Dopadne to vždy tak, že u lesa, kde ho vypustíme (až po povelu "volno"), půl hodiny masíruju vytahanou ruku. Děkuju, na postroj se kouknu.

zet napsal(a):
Zkuste u sebe stále nosit ulomený proutek a pokaždé, když bude mít pejsek snahu jít dopředu, lehce ho s ním švihněte přes čumec ... ale opatrně, nepřehánět, abyste si nevytvořila problém opačný (to, že budete táhnout vy pejska :-))). Chce to odhadnout správnou dávku trestu a medu (nezapomínejte ho chválit, když půjde správně :-)). Dobré je taky trest spojit s nějakým zvukem (zasyčení, zabručením a podobně) ... to se vám třeba jednou bude hodit při zkouškách ;-)))

To nám radil majitel jeho rodičů . Zkoušeli jsme a to snad jediný trochu pomáhá. Nedostane ranky na čumák, ale na zadní stehno (né na vocas). No jo, ale víte, jak na nás lidi koukaj???. Přítel vede psa a já nesu proutek, ale je fakt, že to jediný trochu pomůže, jen je mi hlopé ho bít na ulici. Lidi nevědí, že se s ním mazlíme, že spí doma (na zahradu a novou boudu kašle), že má vše - vidí jen, jak mlátíme psa proutkem.

bl napsal(a):
Cvičíme s ním skoro každý den. Máme kousek do lesa, ale TEN KOUSEK né a né přejít bez táhnutí. Na samonavíjecím vodítku nebyl. Poslechne na zavolání bez problémů. A důslednost vypadá tak, že jdeme - neustále "k noze, k noze..." trháme vodítkem, občas ho usadím a domlovám (na nic). Dopadne to vždy tak, že u lesa, kde ho vypustíme (až po povelu "volno"), půl hodiny masíruju vytahanou ruku. Děkuju, na postroj se kouknu.

A v tom lese ho vždycky pouštíte, že?
Tak on se prostě tak strašně těší do toho lesa, že povel sice vnímá, ale nedokáže ho splnit. Zkuste cvičit někde jinde, trochu změnit procházkové trasy, aby nemohl předpokládat, kam jdete. Tím odpadne snaha tahat vás na oblíbená místa.
Nebo zkuste tohle: jdete se psem u nohy. Ve chvíli, kdy zatáhne, prudce změníte směr. Klidně se i otočte a jděte na druhou stranu. Bez povelu, bez upozornění. Trochu se tím sice zkazí přesnost, ale naučí se nechodit první.
A hlavně trpělivost, 11 měsíců je ideální věk na pubertu.

gwen napsal(a):
A v tom lese ho vždycky pouštíte, že?
Tak on se prostě tak strašně těší do toho lesa, že povel sice vnímá, ale nedokáže ho splnit. Zkuste cvičit někde jinde, trochu změnit procházkové trasy, aby nemohl předpokládat, kam jdete. Tím odpadne snaha tahat vás na oblíbená místa.
Nebo zkuste tohle: jdete se psem u nohy. Ve chvíli, kdy zatáhne, prudce změníte směr. Klidně se i otočte a jděte na druhou stranu. Bez povelu, bez upozornění. Trochu se tím sice zkazí přesnost, ale naučí se nechodit první.
A hlavně trpělivost, 11 měsíců je ideální věk na pubertu.

Děkuju, to jsme nezkoušeli a zní to dobře. Trasy měníme, třeba ho vedeme na nákup (jeden z nás je s ním venku), nebo k rodičům, ale to snad táhne ještě víc, když ví, že nejde do lesa. Ale prubnem to obracení.

gwen napsal(a):
A v tom lese ho vždycky pouštíte, že?
Tak on se prostě tak strašně těší do toho lesa, že povel sice vnímá, ale nedokáže ho splnit. Zkuste cvičit někde jinde, trochu změnit procházkové trasy, aby nemohl předpokládat, kam jdete. Tím odpadne snaha tahat vás na oblíbená místa.
Nebo zkuste tohle: jdete se psem u nohy. Ve chvíli, kdy zatáhne, prudce změníte směr. Klidně se i otočte a jděte na druhou stranu. Bez povelu, bez upozornění. Trochu se tím sice zkazí přesnost, ale naučí se nechodit první.
A hlavně trpělivost, 11 měsíců je ideální věk na pubertu.

Ještě dotaz : kdy by měl asi tak fakt poslouchat a jít u nohy ? V lese ho i cvičíme. Poslechne na zavolání, jde u nohy, pak má zas volno (opakujeme), ale ve městě ???? Děs

bl napsal(a):
To nám radil majitel jeho rodičů . Zkoušeli jsme a to snad jediný trochu pomáhá. Nedostane ranky na čumák, ale na zadní stehno (né na vocas). No jo, ale víte, jak na nás lidi koukaj???. Přítel vede psa a já nesu proutek, ale je fakt, že to jediný trochu pomůže, jen je mi hlopé ho bít na ulici. Lidi nevědí, že se s ním mazlíme, že spí doma (na zahradu a novou boudu kašle), že má vše - vidí jen, jak mlátíme psa proutkem.

Zapomente na okoli, jak se na Vas bude koukat - Vy potrebujete vycvicit psa, ne oni... :-) Meli jsme podobnou zkusenost, kazdy mi psa litoval, jaky je to chudacek, ze musi chodit u nohy, a ze ho strasne tlucu (to v situaci, kdy dostal jednu slabou proutkem pres cumak, protoze vyplivl aport, ktery mel drzet), a tak vubec...

Ale ted uz na to zapomneli, a jen obdivuji vychovaneho psa (a ze s tim stale jeste nejsem spokojeny nechapou, protoze se svymi psy si to vubec neumi predstavit.). Proste, jako vzdycky u psu - pokud chcete mit vycviceneho psa, musite mit sebekazen a duslednost, a prislusnou korekci nezadouciho (a pochvalu zadouciho) chovani provest vzdy, bez ohledu na okoli, jinak si pes zvykne, ze za urcitych okolnosti si neco dovolit muze, i kdyz jindy ne...

bl napsal(a):
To nám radil majitel jeho rodičů . Zkoušeli jsme a to snad jediný trochu pomáhá. Nedostane ranky na čumák, ale na zadní stehno (né na vocas). No jo, ale víte, jak na nás lidi koukaj???. Přítel vede psa a já nesu proutek, ale je fakt, že to jediný trochu pomůže, jen je mi hlopé ho bít na ulici. Lidi nevědí, že se s ním mazlíme, že spí doma (na zahradu a novou boudu kašle), že má vše - vidí jen, jak mlátíme psa proutkem.

Na lidi kašlete ;-)
Doporučuju jenom trošku vypilovat techniku :-)))) Pejska voďte na vodítku přes rameno ... díky tomu budete mít obě ruce volné. Proutek (stačí úplně tenounký) noste v pravé ruce (v případě potřeby si můžete chytit vodítko levou rukou) a pokud pes začne táhnout dopředu rychle ho s ním švihněte, ale ne přes stehno (tam mu to je v podstatě ukradené), švihněte ho rychle a lehce přes čumák - moment překvapení.
Dokážu si představit, že na vás lidi koukaj, když jdete se psem dva, přičemž jeden ho vede na vodítku a druhý do něho buší prutem :-))))
Jo a k pochopení důvodu, proč pes táhne: Ten pes se prostě nemůže dočkat toho, až ho v lese vypustíte a až se proběhne ... je to ještě puberťák a časem se (snad ;-)) usadí.

zet napsal(a):
Na lidi kašlete ;-)
Doporučuju jenom trošku vypilovat techniku :-)))) Pejska voďte na vodítku přes rameno ... díky tomu budete mít obě ruce volné. Proutek (stačí úplně tenounký) noste v pravé ruce (v případě potřeby si můžete chytit vodítko levou rukou) a pokud pes začne táhnout dopředu rychle ho s ním švihněte, ale ne přes stehno (tam mu to je v podstatě ukradené), švihněte ho rychle a lehce přes čumák - moment překvapení.
Dokážu si představit, že na vás lidi koukaj, když jdete se psem dva, přičemž jeden ho vede na vodítku a druhý do něho buší prutem :-))))
Jo a k pochopení důvodu, proč pes táhne: Ten pes se prostě nemůže dočkat toho, až ho v lese vypustíte a až se proběhne ... je to ještě puberťák a časem se (snad ;-)) usadí.

Moc děkuju všem, dali jste mi odvahu a rady. Zítra jdeme ven a bude cvičeníčko. Příští týden napíšu naše pokroky

bl napsal(a):
Moc děkuju všem, dali jste mi odvahu a rady. Zítra jdeme ven a bude cvičeníčko. Příští týden napíšu naše pokroky

Pokud máte problémy se šviháním psa proutkem, zkuste to se smrkovou větvičkou - neste ji tak, aby do ní pes narazil čumákem, když zrychlí a začne předbíhat. Taky jsme měli tenhle problém, postroj pomohl, ale pes ho nenáviděl a při první příležitosti ho rozkousal na kousilínky - jinak nerozkousal nikdy nic. S tou smrkovou větvičkou to byla náhoda, nesli jsme si ji z lesa a měla jsem ji v ruce s vodítkem a najednou koukám, psisko jde neskutečně vzorně u nohy, tak jsem pochválila, když ze samé radosti z pochvaly zrychlil, tak jsem větvičku jen tak lehce sklonila, aby ho lízla po čumáku a bylo zase vzorné U NOHY.

bl napsal(a):
Máme problém a jestli někdo ví, jak ho vyřešit, moc děkuji. Máme 11ti měsíční štěně labradora retievra a nechce nám chodit u nohy, stále hrozně táhne. Chodili jsme i na cvičák, kde poslouchal na všechno (nejvzornější pes), ale mimo cvičák hrozně táhne. Nepomáhá nic. Jinak s ním problémy nejsou. Bez vodítka u nohy chodí, ale ve městě se bojím. Pes se na vodítku neškrtí, nešlapeme mu po ťapkách, vždy, když je snaha, že 1/2min jde u nohy ho chválíme. Nevíme, kde je problém. Jeslti máte někdo nějaký fíkl, děkuji za něj.

Jsem zvědavá ještě na další reakce. Mně se ten proutek moc nezdá .Já raději nebdudu moc radit, taky někdy s tím bojujeme, . Já ji brzdím, že jí přitáhnu za chlupy dozadu a řeknu nebo zasíčím pomale a ono to zabírá a z toho někdy pěkně šlape. Hlavně při zpáteční cestě.

chibet napsal(a):
Jsem zvědavá ještě na další reakce. Mně se ten proutek moc nezdá .Já raději nebdudu moc radit, taky někdy s tím bojujeme, . Já ji brzdím, že jí přitáhnu za chlupy dozadu a řeknu nebo zasíčím pomale a ono to zabírá a z toho někdy pěkně šlape. Hlavně při zpáteční cestě.

Tak to ja mam trosku jinej problem...
Moje novofundlandi slecna- 14 mesicu, moc dobre vi, co je k noze a nekdy slape jako hodinky, ale nekdy zase, kdyz dam povel k noze, tak jde stejnym krokem jako ja, ale ne uplne u nohy. Vzdycky ji potahnu za obojek tesne k noze a ona za chvilu zas jde od nohy... Anebo kdyz jdu rychlou chuzi a mam ji navolno a velim k noze, tak jde zas pomalu. Co s tim?

chibet napsal(a):
Jsem zvědavá ještě na další reakce. Mně se ten proutek moc nezdá .Já raději nebdudu moc radit, taky někdy s tím bojujeme, . Já ji brzdím, že jí přitáhnu za chlupy dozadu a řeknu nebo zasíčím pomale a ono to zabírá a z toho někdy pěkně šlape. Hlavně při zpáteční cestě.

No já nevím, jestli je ideální do psa řezat proutkem. A zrovna přes čumák. taky mám labradora, a kdybych takovýhle metody pokoušela, tak hned, jak mě zvíře uvidí, tak poleze po zemi.
Existuje spousty metod, jak psa odnaučit tahat na vodítku, ale k téhle bych opravdu nesahala.
Nebo švihnout psa po čumáku, když pustí aport? proboha lidi, vzpamatujte se!

uzivatel napsal(a):
No já nevím, jestli je ideální do psa řezat proutkem. A zrovna přes čumák. taky mám labradora, a kdybych takovýhle metody pokoušela, tak hned, jak mě zvíře uvidí, tak poleze po zemi.
Existuje spousty metod, jak psa odnaučit tahat na vodítku, ale k téhle bych opravdu nesahala.
Nebo švihnout psa po čumáku, když pustí aport? proboha lidi, vzpamatujte se!

Ja jsem naprosto vzpamatovany... :-) Vime, ono na kazdeho psa plati samozrejme neco jineho - no a zrovna na pousteni aportu tohle zabralo... ;-)

uzivatel napsal(a):
No já nevím, jestli je ideální do psa řezat proutkem. A zrovna přes čumák. taky mám labradora, a kdybych takovýhle metody pokoušela, tak hned, jak mě zvíře uvidí, tak poleze po zemi.
Existuje spousty metod, jak psa odnaučit tahat na vodítku, ale k téhle bych opravdu nesahala.
Nebo švihnout psa po čumáku, když pustí aport? proboha lidi, vzpamatujte se!

Asi nejde o to psa prutem tlouci. Jen lehounké poklepání mnohdy k uvědomení si, stačí. Ale jiná metoda.
Já to dělala tak, že jsem vodítko dala okolo slabin tak, že jsem uchem provlékla karabinu a tu pak zapla normálně na obojku. Vzniklo tak jakési ucho jako od kabelky. Pokud šel pes dobře, vodítko jsem nechala volně na psovi, nebo jej držela více u obojku, čímž byly slabiny zcela volné. Ve chvíli, kdy začal tahat jsem přechytla vodítko a zatahala za slabiny. Né moc silně, ale dost na to, aby spomalil. Tak se docala dobře cvičila chůze u nohy, aniž byl pes stále přidržován. Ale je jasné, že každý pes je jiný. Tak nutno vyzkoušet.

aira napsal(a):
Asi nejde o to psa prutem tlouci. Jen lehounké poklepání mnohdy k uvědomení si, stačí. Ale jiná metoda.
Já to dělala tak, že jsem vodítko dala okolo slabin tak, že jsem uchem provlékla karabinu a tu pak zapla normálně na obojku. Vzniklo tak jakési ucho jako od kabelky. Pokud šel pes dobře, vodítko jsem nechala volně na psovi, nebo jej držela více u obojku, čímž byly slabiny zcela volné. Ve chvíli, kdy začal tahat jsem přechytla vodítko a zatahala za slabiny. Né moc silně, ale dost na to, aby spomalil. Tak se docala dobře cvičila chůze u nohy, aniž byl pes stále přidržován. Ale je jasné, že každý pes je jiný. Tak nutno vyzkoušet.

mam take 11mesicni labradorku a naprosto stejny problem..napsano vyse (voditko kolem slabin a dalsi) jsme vyzkouseli, neco s vetsim neco bez uspechu..po vyjiti ven zacne tahnout, kdyz ji uspernuji, zklidni se, ale kdyz vidi nejakeho dalsiho psa, tak by se obesila, skace a tahne a chce si hrat..a tohle ji nemuzu odnaucit-dorazeni na cizi psi, i lidi a vlastne vse co se hybe...

lucie x napsal(a):
mam take 11mesicni labradorku a naprosto stejny problem..napsano vyse (voditko kolem slabin a dalsi) jsme vyzkouseli, neco s vetsim neco bez uspechu..po vyjiti ven zacne tahnout, kdyz ji uspernuji, zklidni se, ale kdyz vidi nejakeho dalsiho psa, tak by se obesila, skace a tahne a chce si hrat..a tohle ji nemuzu odnaucit-dorazeni na cizi psi, i lidi a vlastne vse co se hybe...

Mohla by jste vyzkoušet toto:
Vzít ji na stopovačku. Jeden konec chytit pevně tak na 4metrech, zbytek chytit do ruky vedoucí psa a držet ji normálně u nohy. Pokud pes bude chtít vystartovat, zcela uvolnit ty 4 metry a nechat ji rychle běžet. Pevně se postavit, zapřít a stát. Pes nabere rychlost a až dojde délka vodítka, logicky bude prudce zastaven. Patrně jí zadek předběhne. Nesmíte škubat nebo tak, nechte psa zastavit se vlastní silou. Dost psů si to zapamatuje již po několika málo opakováních. Každopadně při výpadu dejte povel nesmí, nebo k noze či co uznáte. Není to metoda úplně in, ale není-li zbytí, musí se vyzkoušet vše. Tak zkuste toto. Hlavně ji nemějte na škrťáku.

aira napsal(a):
Mohla by jste vyzkoušet toto:
Vzít ji na stopovačku. Jeden konec chytit pevně tak na 4metrech, zbytek chytit do ruky vedoucí psa a držet ji normálně u nohy. Pokud pes bude chtít vystartovat, zcela uvolnit ty 4 metry a nechat ji rychle běžet. Pevně se postavit, zapřít a stát. Pes nabere rychlost a až dojde délka vodítka, logicky bude prudce zastaven. Patrně jí zadek předběhne. Nesmíte škubat nebo tak, nechte psa zastavit se vlastní silou. Dost psů si to zapamatuje již po několika málo opakováních. Každopadně při výpadu dejte povel nesmí, nebo k noze či co uznáte. Není to metoda úplně in, ale není-li zbytí, musí se vyzkoušet vše. Tak zkuste toto. Hlavně ji nemějte na škrťáku.

hmm no ale kdyz vystartuje po nejakem psovi, ci lidech nebo proste po necem takovem, tak ji nemuzu nechat bezet....a kdyz ji mam na stopovacce a rozbehne se za psi, tak i kdyz se zapru do zeme a cekam napor, tak jejich 27kg mi s rukou pekne citelne skubne, ona se otrepe a vubec ji to nevadi..takze tudy cesta u nas asi nepovede, ale diky :-)

lucie x napsal(a):
hmm no ale kdyz vystartuje po nejakem psovi, ci lidech nebo proste po necem takovem, tak ji nemuzu nechat bezet....a kdyz ji mam na stopovacce a rozbehne se za psi, tak i kdyz se zapru do zeme a cekam napor, tak jejich 27kg mi s rukou pekne citelne skubne, ona se otrepe a vubec ji to nevadi..takze tudy cesta u nas asi nepovede, ale diky :-)

Pak postroj nebo trošku jinou výstroj......

aira napsal(a):
Pak postroj nebo trošku jinou výstroj......

jinou vystroj?? to znamena?

lucie x napsal(a):
jinou vystroj?? to znamena?

No,nevím jak to napsat, aby mně tu neukamenovali. .....

aira napsal(a):
No,nevím jak to napsat, aby mně tu neukamenovali. .....

napis..a uvidis

lucie x napsal(a):
napis..a uvidis

Já bych nerada rozpoutala debatu.
Napíši to šalamounsky - zkuste začít používat ''nepříjenmé'' materiály.

aira napsal(a):
Já bych nerada rozpoutala debatu.
Napíši to šalamounsky - zkuste začít používat ''nepříjenmé'' materiály.

ostnac?

lucie x napsal(a):
ostnac?

hele, uděláme to jinak. Napiš na co jakž takž reagovala a co považuje za velký trest,zamyslím se a pokusím ti poradit.....Ju?

aira napsal(a):
hele, uděláme to jinak. Napiš na co jakž takž reagovala a co považuje za velký trest,zamyslím se a pokusím ti poradit.....Ju?

na co reaguje..popisu situaci...jdeme po ceste, proti nam pes..zacne se zmitat na vyrazi, nekdy pomuze sedni, ale ja chci jit dal a ne ji pokazde dal povel cekej, jenze ona vyrazi, ja ji tahnu bokem a za sebou a tak dale nez pes zmizi z oci...co pomaha je vetsinou akorad citelne placnuti po zadku , bud voditkem nebo rukou...

lucie x napsal(a):
na co reaguje..popisu situaci...jdeme po ceste, proti nam pes..zacne se zmitat na vyrazi, nekdy pomuze sedni, ale ja chci jit dal a ne ji pokazde dal povel cekej, jenze ona vyrazi, ja ji tahnu bokem a za sebou a tak dale nez pes zmizi z oci...co pomaha je vetsinou akorad citelne placnuti po zadku , bud voditkem nebo rukou...

a je v častém kontaktu s jinými psy nebo ne.

aira napsal(a):
a je v častém kontaktu s jinými psy nebo ne.

jak kdy, podle toho jak se to vezme...ale spise ne, je velice temperamentni, takze pred ni kazdy zdrha...

lucie x napsal(a):
jak kdy, podle toho jak se to vezme...ale spise ne, je velice temperamentni, takze pred ni kazdy zdrha...

Tady na to ostnáč nebude. Jednak si myslím - ale myslím, neznám ji, nevidím atd. že je málo vylítaná, vyblbnutá, s horší socializací - ale mohu se plést. Doporučila bych začít chodit mezi psy, mezi spoustu psů - cvičák. Pominu-li zbytek, naučí se tam pes respektovat dominantní jedince a díky jim může pochopit, že ne každé její chtěné setkáné se psem jiným, skončí jako hra. Zkrátka nyní má pocit, že na psa vlítne a bude si s ním hrát a bude pravidla hry určovat ona. od toho se odvíjí má druhá rada, máte-li někoho, kdo má dominantního psa, staršího, ale žádného trhana, domluvte se s ním, nechť vám pomůže. Možná postačí škola přírody a fenka si dá pozor. nebude stát o bezhlavý kontakt s každým psem a dá si říci. Tou školou přírody nemyslím nechat psa pokousat, ale klidná stará fena si obvykle dokáže sjednat pořádek s rozverným štěnětem. možná častější kontakt s takovou fenou přinese zlepšení. Protože jak jsem pochopila, pokud jdete sami, fenka poslouchá. podle mne může být zakopaný ''pes''zde.
Ale jak říkám, mohu se šeredně mýlit, neznám vaší fenku.....

aira napsal(a):
Tady na to ostnáč nebude. Jednak si myslím - ale myslím, neznám ji, nevidím atd. že je málo vylítaná, vyblbnutá, s horší socializací - ale mohu se plést. Doporučila bych začít chodit mezi psy, mezi spoustu psů - cvičák. Pominu-li zbytek, naučí se tam pes respektovat dominantní jedince a díky jim může pochopit, že ne každé její chtěné setkáné se psem jiným, skončí jako hra. Zkrátka nyní má pocit, že na psa vlítne a bude si s ním hrát a bude pravidla hry určovat ona. od toho se odvíjí má druhá rada, máte-li někoho, kdo má dominantního psa, staršího, ale žádného trhana, domluvte se s ním, nechť vám pomůže. Možná postačí škola přírody a fenka si dá pozor. nebude stát o bezhlavý kontakt s každým psem a dá si říci. Tou školou přírody nemyslím nechat psa pokousat, ale klidná stará fena si obvykle dokáže sjednat pořádek s rozverným štěnětem. možná častější kontakt s takovou fenou přinese zlepšení. Protože jak jsem pochopila, pokud jdete sami, fenka poslouchá. podle mne může být zakopaný ''pes''zde.
Ale jak říkám, mohu se šeredně mýlit, neznám vaší fenku.....

Uz nekolikrat jsem ji "nechavala zklidnit" starsi zlatandou nebo psem ktery si nenecha vsi libit, -skocila ji na hrbet, protoze si chtela hrat a ona ji dala durazne najevo, ze tohle si tedy dovolit nemuze, ale ucinek asi zadny, nebo by to mozna chtelo opakovat casteji..ale ted nikoho takoveho neznam, asi by opravdu pomohlt ten cvicak a spousta psu...

lucie x napsal(a):
Uz nekolikrat jsem ji "nechavala zklidnit" starsi zlatandou nebo psem ktery si nenecha vsi libit, -skocila ji na hrbet, protoze si chtela hrat a ona ji dala durazne najevo, ze tohle si tedy dovolit nemuze, ale ucinek asi zadny, nebo by to mozna chtelo opakovat casteji..ale ted nikoho takoveho neznam, asi by opravdu pomohlt ten cvicak a spousta psu...

Chce to opravdu častěji....uvidíte,snad to pomůže

uzivatel napsal(a):
No já nevím, jestli je ideální do psa řezat proutkem. A zrovna přes čumák. taky mám labradora, a kdybych takovýhle metody pokoušela, tak hned, jak mě zvíře uvidí, tak poleze po zemi.
Existuje spousty metod, jak psa odnaučit tahat na vodítku, ale k téhle bych opravdu nesahala.
Nebo švihnout psa po čumáku, když pustí aport? proboha lidi, vzpamatujte se!

Já to taky zkoušela s proutkem, ale stačilo ho zpočátku 2x mrsknout pře přední nohy a věděl o co jde. Nemyslím mrsknout aby se podlomil, ale jenom tak, aby to cítil. A pak už stačilo jen lehce cinknout o přední nohy, když mě předbíhal a bylo to Ok. Bohužel pes, ale proutek k smrti nenávidí, takže když mi 3x v nestřeženým okamžiku ukradl a na malilinkatý kousíčky rozkousal, tak mě přestalo bavit shánět pokaždý proutek.
Teď jsem ve fázi kdy jen škubu za vodítko, ale jaksi se budu muset asi zase vrátit k proutku.
Jinak výpady za jinými psy znám-ono se to lehce řekne-více kontaktu-jenže já jsem ze vsi, takže když nás potkají se svými psíky tak se okamžitě otočí a valí od nás a navíc málokterý pes je socializovaný. Chodíme 1x/týden na cvičák a snažím se mu dávat co nejvíc kontaktů, ale nic moc. Navíc je nanic ta zima-až začnou zase nějaký akce tak určitě na co nejvíc pojedeme.
To Lucie x: odkud jsi třeba bychom mohli náš problém vyřešit společně, Já jsem okres UO.

peggyna napsal(a):
Já to taky zkoušela s proutkem, ale stačilo ho zpočátku 2x mrsknout pře přední nohy a věděl o co jde. Nemyslím mrsknout aby se podlomil, ale jenom tak, aby to cítil. A pak už stačilo jen lehce cinknout o přední nohy, když mě předbíhal a bylo to Ok. Bohužel pes, ale proutek k smrti nenávidí, takže když mi 3x v nestřeženým okamžiku ukradl a na malilinkatý kousíčky rozkousal, tak mě přestalo bavit shánět pokaždý proutek.
Teď jsem ve fázi kdy jen škubu za vodítko, ale jaksi se budu muset asi zase vrátit k proutku.
Jinak výpady za jinými psy znám-ono se to lehce řekne-více kontaktu-jenže já jsem ze vsi, takže když nás potkají se svými psíky tak se okamžitě otočí a valí od nás a navíc málokterý pes je socializovaný. Chodíme 1x/týden na cvičák a snažím se mu dávat co nejvíc kontaktů, ale nic moc. Navíc je nanic ta zima-až začnou zase nějaký akce tak určitě na co nejvíc pojedeme.
To Lucie x: odkud jsi třeba bychom mohli náš problém vyřešit společně, Já jsem okres UO.

No proutek ani ostnáč bych asi nezkoušela, ale navrhuji dva postupy - zaprvé pořídit Halti ohlávku, ta odnaučí tahat většinu psů a nepotřebujete nijak extra sílu, viz např diskuze na artemis.erbak.com
anebo výše zmíněné změny směru, variantně vždy, kdy vás pes předbíhá, se zastavit a donutit ho vrátit se zpátky k noze. takhle sice půjdete k lesu třeba hodinu po dvou metrech ale docela to funguje.
No a nezapomínat na klasické lákání na pamlsek, hračku apod, nestačí jen trestat, je třeba i chválit!
Mimochodem k tomu vycukávání - pozor na správné načasování po povelu (tj. asi vteřinu, ne současně!) a dostatečnou razanci, aby to nebylo tahání, ale skutečně cuknutí

bl napsal(a):
Máme problém a jestli někdo ví, jak ho vyřešit, moc děkuji. Máme 11ti měsíční štěně labradora retievra a nechce nám chodit u nohy, stále hrozně táhne. Chodili jsme i na cvičák, kde poslouchal na všechno (nejvzornější pes), ale mimo cvičák hrozně táhne. Nepomáhá nic. Jinak s ním problémy nejsou. Bez vodítka u nohy chodí, ale ve městě se bojím. Pes se na vodítku neškrtí, nešlapeme mu po ťapkách, vždy, když je snaha, že 1/2min jde u nohy ho chválíme. Nevíme, kde je problém. Jeslti máte někdo nějaký fíkl, děkuji za něj.

Tak a po víkendu zde. Celá natěšená, jak bude psík poslouchat, jsme vyrazili na procházku a tady jsou mé zkušenosti .
1) Slabounkým proutkem po čumáku - nic mu to nedělalo, táhnul dál
2) Větvička od smrčku po čumáku - koukal, koukal za 5 vteřin táhnul dál, po třetím dotyku větvičkou o čumák nereagoval, táhnul dál
3) Vypuštění psa na delší vzdálenost (na vodítku) a zavolání - nereagoval, táhnul dál
4) Mé nervy se natahovaly se silou táhnoucího psa.
5) Cesta probíhala jako vždy, neustálé opakování k noce a trháním obojku.
6) Asi máme mentálního psa
Každopádně Vám všem děkuji za rady. A kdyby jste náhodou v KH viděli plápolající postavu za černým labradorem - jsem to já.

bl napsal(a):
Tak a po víkendu zde. Celá natěšená, jak bude psík poslouchat, jsme vyrazili na procházku a tady jsou mé zkušenosti .
1) Slabounkým proutkem po čumáku - nic mu to nedělalo, táhnul dál
2) Větvička od smrčku po čumáku - koukal, koukal za 5 vteřin táhnul dál, po třetím dotyku větvičkou o čumák nereagoval, táhnul dál
3) Vypuštění psa na delší vzdálenost (na vodítku) a zavolání - nereagoval, táhnul dál
4) Mé nervy se natahovaly se silou táhnoucího psa.
5) Cesta probíhala jako vždy, neustálé opakování k noce a trháním obojku.
6) Asi máme mentálního psa
Každopádně Vám všem děkuji za rady. A kdyby jste náhodou v KH viděli plápolající postavu za černým labradorem - jsem to já.

"Asi máme mentálního psa"

nie, asi nemate cit pre vycvik. to je ovela castejsi problem. citat tie najlepsie rady je nanic, ak ich neviete spravne pouzit, nacasovat. niekedy pomoze ukazat a niekedy ani to. holt nie kazdy dokaze vychovat psa, ale malokedy je to problem psa. vidim to okolo seba neustale.
ale nevzdavajte to, skuste poprosit niekoho skuseneho kto ma psy vychovane, aby vam predviedol ako na to

jade napsal(a):
"Asi máme mentálního psa"

nie, asi nemate cit pre vycvik. to je ovela castejsi problem. citat tie najlepsie rady je nanic, ak ich neviete spravne pouzit, nacasovat. niekedy pomoze ukazat a niekedy ani to. holt nie kazdy dokaze vychovat psa, ale malokedy je to problem psa. vidim to okolo seba neustale.
ale nevzdavajte to, skuste poprosit niekoho skuseneho kto ma psy vychovane, aby vam predviedol ako na to

s hláškou - "Asi máme mentálního psa" - jsem si dělala pochopitelně srandu.
Nepřipadá mi, že bych byla nezkušená - 3x novofundlák, 1x vlčák, teď labrador. Nikdy jsem neměla problém. S naším Bennym taky není problém, jen prostě na vodítku táhne. Je mu 11 měsíců, tak snad se srovná. Jistě mi chovatelé potvrdí, že novofundlák je sice větší a tudíž by měl mít velkou sílu, ale vychovat ho je v podstatě hračka. Vlčák, co jsme měli byl vyjímečně hodný, až se i teď divím.
Já se tady ptala proto, že táhnutí jsem moc u svých psů neznala a nechci z tohodle dělat nějaké stresované zvíře, co se mě bude bát, když vezmu vodítko do ruky.

bl napsal(a):
Máme problém a jestli někdo ví, jak ho vyřešit, moc děkuji. Máme 11ti měsíční štěně labradora retievra a nechce nám chodit u nohy, stále hrozně táhne. Chodili jsme i na cvičák, kde poslouchal na všechno (nejvzornější pes), ale mimo cvičák hrozně táhne. Nepomáhá nic. Jinak s ním problémy nejsou. Bez vodítka u nohy chodí, ale ve městě se bojím. Pes se na vodítku neškrtí, nešlapeme mu po ťapkách, vždy, když je snaha, že 1/2min jde u nohy ho chválíme. Nevíme, kde je problém. Jeslti máte někdo nějaký fíkl, děkuji za něj.

Ahoj. Zkusím popsat své potřehy a přidat něco na přemýšlení . 11 měsíců je dost málo na nějakou hodně dobrou chůzi u nohy. Četla jsem odpovědi tady na diskuzi a taky se přikláním, že je to u psa přebytek energie. Je to ještě psí dítě a to těšení se je prostě silnější. Pokud jde půl minuty u nohy, přijde mi, že už povel zná. Pokud potká psa, nebo se někam hrozně těší, těžko s ním bojovat.
Měla jsem trp. jezevčíka a a chůzi u nohy jsem opravdu cvičila pomocí proutku.Na konci větvičky / spíš lískové větve / jsem nechala pár listů, abych psovi nevypíchla oko, a po povelu stačilo zamávat před čumáčkem nebo lehce pošimrat před nosem. Na přesnou chůzi do strany byl proutek taky dobrý. To jsem pak vodítko držela v pravé a z venčí tlačila psa k noze. Na něm . ovčandu bych tohle VUBEC nemohla zkusit. TÉ BYL PROUTEK UPLNE UKRADENÝ. Radila bych u všech cviků : cvičte psa tak, aby nemohl udělat chybu . To znamená : připravte se na cvik , rozmyslete si metodiku a cvičte v prostředí, kde psa máte pod kontrolou. Cvičte cvik vždy na jeden povel a bydte vzdy pripravená psa okamžite vmanipulovat do pozice nebo akce , kterou potřebijete. Chuzi u nohy cvičte s vylítaným psem. Nebude mít tendenci táhnout a VY ho muzete pochvalit za dobry cvik. A o to přece jde, ne ? Na chuzi si vybirejte ulice s ploty tesne u psa, nebude mít pak kam ubíhat na stranu. A ješte jeden postřeh. Nechvalte az po pul minute. Jakmile zpomalí na povel k noze a ocitne se u nohy okamzite reagujte, tak je hodný k noze , to je pašák a pod.. Začátecníka je třeba chválit IHNED , kdyz je tam kde ho chcete mít. A postupne dobu bez pochvaly prodluzovat.
Takže pes jde na vodítku před vámi, je vybehaný , nikde zádný pes. Reknete k noze, pak vterina dve, skubnete, jdete a pes se ocitá vedle vasi nohy. Tak je hodny, to je dobře... deset metru ,. volno. Nechtejte po steneti, aby celou procházku absolvovalo u nohy. Ale nebojte se to desektrát zopakovat. Pro psa je chuze u nohy jednim z nejpřirozenejsích povelu. V přírode si zadny pes nedovolí předbehnout sefa smecky. trpelivost. Zvládnete to. JO. Jeste jedna vec. Netrpte mu to tahání, ani když je na vodítku "navolno ".Pes na vodítku nemusi jít vždy u nohy, ale nesmi tahat. Tabu. totální zákaz táhnout. Za kazdé opření do obojku trhnete. Nemusíte mnoho, ale VZDY. Neutrhnete mu hlavu, spis jde o to, že za tah prijde vzdy skubnuti. Domluvte se v rodine aby jste to delali vsichni. Žadné vlání za psem. Okamzite, ve chvíli, kdy se opre do obojku skubnete. Do týdne by to melo zabrat.Nna babiccina fr.buldocka to taky zabralo a to si troufám tvrdit, že uz je NECO. Hodne trpelivosti. Helena

hehe napsal(a):
Ahoj. Zkusím popsat své potřehy a přidat něco na přemýšlení . 11 měsíců je dost málo na nějakou hodně dobrou chůzi u nohy. Četla jsem odpovědi tady na diskuzi a taky se přikláním, že je to u psa přebytek energie. Je to ještě psí dítě a to těšení se je prostě silnější. Pokud jde půl minuty u nohy, přijde mi, že už povel zná. Pokud potká psa, nebo se někam hrozně těší, těžko s ním bojovat.
Měla jsem trp. jezevčíka a a chůzi u nohy jsem opravdu cvičila pomocí proutku.Na konci větvičky / spíš lískové větve / jsem nechala pár listů, abych psovi nevypíchla oko, a po povelu stačilo zamávat před čumáčkem nebo lehce pošimrat před nosem. Na přesnou chůzi do strany byl proutek taky dobrý. To jsem pak vodítko držela v pravé a z venčí tlačila psa k noze. Na něm . ovčandu bych tohle VUBEC nemohla zkusit. TÉ BYL PROUTEK UPLNE UKRADENÝ. Radila bych u všech cviků : cvičte psa tak, aby nemohl udělat chybu . To znamená : připravte se na cvik , rozmyslete si metodiku a cvičte v prostředí, kde psa máte pod kontrolou. Cvičte cvik vždy na jeden povel a bydte vzdy pripravená psa okamžite vmanipulovat do pozice nebo akce , kterou potřebijete. Chuzi u nohy cvičte s vylítaným psem. Nebude mít tendenci táhnout a VY ho muzete pochvalit za dobry cvik. A o to přece jde, ne ? Na chuzi si vybirejte ulice s ploty tesne u psa, nebude mít pak kam ubíhat na stranu. A ješte jeden postřeh. Nechvalte az po pul minute. Jakmile zpomalí na povel k noze a ocitne se u nohy okamzite reagujte, tak je hodný k noze , to je pašák a pod.. Začátecníka je třeba chválit IHNED , kdyz je tam kde ho chcete mít. A postupne dobu bez pochvaly prodluzovat.
Takže pes jde na vodítku před vámi, je vybehaný , nikde zádný pes. Reknete k noze, pak vterina dve, skubnete, jdete a pes se ocitá vedle vasi nohy. Tak je hodny, to je dobře... deset metru ,. volno. Nechtejte po steneti, aby celou procházku absolvovalo u nohy. Ale nebojte se to desektrát zopakovat. Pro psa je chuze u nohy jednim z nejpřirozenejsích povelu. V přírode si zadny pes nedovolí předbehnout sefa smecky. trpelivost. Zvládnete to. JO. Jeste jedna vec. Netrpte mu to tahání, ani když je na vodítku "navolno ".Pes na vodítku nemusi jít vždy u nohy, ale nesmi tahat. Tabu. totální zákaz táhnout. Za kazdé opření do obojku trhnete. Nemusíte mnoho, ale VZDY. Neutrhnete mu hlavu, spis jde o to, že za tah prijde vzdy skubnuti. Domluvte se v rodine aby jste to delali vsichni. Žadné vlání za psem. Okamzite, ve chvíli, kdy se opre do obojku skubnete. Do týdne by to melo zabrat.Nna babiccina fr.buldocka to taky zabralo a to si troufám tvrdit, že uz je NECO. Hodne trpelivosti. Helena

Tohle je vyborny prispevek - shrnuje to, co jsme zapomneli... ;-)

Jedina poznamka, kterou bych k tomu mel, se tyka konce - osobne doporucim sledovat voditko _porad_ a skubnout jeste tesne _pred_ tim, nez by se pes oprel do obojku. Chce to zase cit, a strasnou koncentraci, ale pes se to podle mne nauci o neco rychleji - a bude si hlidat, aby se nedostal do vzdalenosti, kdy by hrozilo napnuti voditka (a to se urcite hodi pozdeji - treba na zkouskach :-) ).

hehe napsal(a):
Ahoj. Zkusím popsat své potřehy a přidat něco na přemýšlení . 11 měsíců je dost málo na nějakou hodně dobrou chůzi u nohy. Četla jsem odpovědi tady na diskuzi a taky se přikláním, že je to u psa přebytek energie. Je to ještě psí dítě a to těšení se je prostě silnější. Pokud jde půl minuty u nohy, přijde mi, že už povel zná. Pokud potká psa, nebo se někam hrozně těší, těžko s ním bojovat.
Měla jsem trp. jezevčíka a a chůzi u nohy jsem opravdu cvičila pomocí proutku.Na konci větvičky / spíš lískové větve / jsem nechala pár listů, abych psovi nevypíchla oko, a po povelu stačilo zamávat před čumáčkem nebo lehce pošimrat před nosem. Na přesnou chůzi do strany byl proutek taky dobrý. To jsem pak vodítko držela v pravé a z venčí tlačila psa k noze. Na něm . ovčandu bych tohle VUBEC nemohla zkusit. TÉ BYL PROUTEK UPLNE UKRADENÝ. Radila bych u všech cviků : cvičte psa tak, aby nemohl udělat chybu . To znamená : připravte se na cvik , rozmyslete si metodiku a cvičte v prostředí, kde psa máte pod kontrolou. Cvičte cvik vždy na jeden povel a bydte vzdy pripravená psa okamžite vmanipulovat do pozice nebo akce , kterou potřebijete. Chuzi u nohy cvičte s vylítaným psem. Nebude mít tendenci táhnout a VY ho muzete pochvalit za dobry cvik. A o to přece jde, ne ? Na chuzi si vybirejte ulice s ploty tesne u psa, nebude mít pak kam ubíhat na stranu. A ješte jeden postřeh. Nechvalte az po pul minute. Jakmile zpomalí na povel k noze a ocitne se u nohy okamzite reagujte, tak je hodný k noze , to je pašák a pod.. Začátecníka je třeba chválit IHNED , kdyz je tam kde ho chcete mít. A postupne dobu bez pochvaly prodluzovat.
Takže pes jde na vodítku před vámi, je vybehaný , nikde zádný pes. Reknete k noze, pak vterina dve, skubnete, jdete a pes se ocitá vedle vasi nohy. Tak je hodny, to je dobře... deset metru ,. volno. Nechtejte po steneti, aby celou procházku absolvovalo u nohy. Ale nebojte se to desektrát zopakovat. Pro psa je chuze u nohy jednim z nejpřirozenejsích povelu. V přírode si zadny pes nedovolí předbehnout sefa smecky. trpelivost. Zvládnete to. JO. Jeste jedna vec. Netrpte mu to tahání, ani když je na vodítku "navolno ".Pes na vodítku nemusi jít vždy u nohy, ale nesmi tahat. Tabu. totální zákaz táhnout. Za kazdé opření do obojku trhnete. Nemusíte mnoho, ale VZDY. Neutrhnete mu hlavu, spis jde o to, že za tah prijde vzdy skubnuti. Domluvte se v rodine aby jste to delali vsichni. Žadné vlání za psem. Okamzite, ve chvíli, kdy se opre do obojku skubnete. Do týdne by to melo zabrat.Nna babiccina fr.buldocka to taky zabralo a to si troufám tvrdit, že uz je NECO. Hodne trpelivosti. Helena

Díky. Jen jednu zajímavost, nemůžu psa cvičit, když je vylítaný (myslím z lesa, nebo od vody) to totiž jde jak beránek. Jde o to, že má k dispozici zahradu a když jdeme ven přímo z baráku někam..... tak v té době táhne a táhne. Je to tím, že (někdo mi to už psal) - pes se hrozně těší někam ven. Jenže, to bych chápala, kdybych šla ven se psem 1x do měsíce, ale on chodí 3x(v zimě) každý den(v létě) ven. To mě právě zaráží, že má zahradu, je s náma doma(když si štěkne), ven chodí často a přesto každá vycházka je doprovázená v neustálém pokynu - k noze, škub,- k noze škub - k noze, škub. Nevím, co mám dělat. Na cvičáku cvičitelka s ním nějak zaklepala (razatně), zvedla na škrťáku do vejšky (pes se dusil) a najednou pes šel jak beránek. To s ním opakovala asi 5x. Pes sice u nohy šel, ale když ji vidí bojácně si sedá. Nechci, aby se přede mnou plazil strachy.

hehe napsal(a):
Ahoj. Zkusím popsat své potřehy a přidat něco na přemýšlení . 11 měsíců je dost málo na nějakou hodně dobrou chůzi u nohy. Četla jsem odpovědi tady na diskuzi a taky se přikláním, že je to u psa přebytek energie. Je to ještě psí dítě a to těšení se je prostě silnější. Pokud jde půl minuty u nohy, přijde mi, že už povel zná. Pokud potká psa, nebo se někam hrozně těší, těžko s ním bojovat.
Měla jsem trp. jezevčíka a a chůzi u nohy jsem opravdu cvičila pomocí proutku.Na konci větvičky / spíš lískové větve / jsem nechala pár listů, abych psovi nevypíchla oko, a po povelu stačilo zamávat před čumáčkem nebo lehce pošimrat před nosem. Na přesnou chůzi do strany byl proutek taky dobrý. To jsem pak vodítko držela v pravé a z venčí tlačila psa k noze. Na něm . ovčandu bych tohle VUBEC nemohla zkusit. TÉ BYL PROUTEK UPLNE UKRADENÝ. Radila bych u všech cviků : cvičte psa tak, aby nemohl udělat chybu . To znamená : připravte se na cvik , rozmyslete si metodiku a cvičte v prostředí, kde psa máte pod kontrolou. Cvičte cvik vždy na jeden povel a bydte vzdy pripravená psa okamžite vmanipulovat do pozice nebo akce , kterou potřebijete. Chuzi u nohy cvičte s vylítaným psem. Nebude mít tendenci táhnout a VY ho muzete pochvalit za dobry cvik. A o to přece jde, ne ? Na chuzi si vybirejte ulice s ploty tesne u psa, nebude mít pak kam ubíhat na stranu. A ješte jeden postřeh. Nechvalte az po pul minute. Jakmile zpomalí na povel k noze a ocitne se u nohy okamzite reagujte, tak je hodný k noze , to je pašák a pod.. Začátecníka je třeba chválit IHNED , kdyz je tam kde ho chcete mít. A postupne dobu bez pochvaly prodluzovat.
Takže pes jde na vodítku před vámi, je vybehaný , nikde zádný pes. Reknete k noze, pak vterina dve, skubnete, jdete a pes se ocitá vedle vasi nohy. Tak je hodny, to je dobře... deset metru ,. volno. Nechtejte po steneti, aby celou procházku absolvovalo u nohy. Ale nebojte se to desektrát zopakovat. Pro psa je chuze u nohy jednim z nejpřirozenejsích povelu. V přírode si zadny pes nedovolí předbehnout sefa smecky. trpelivost. Zvládnete to. JO. Jeste jedna vec. Netrpte mu to tahání, ani když je na vodítku "navolno ".Pes na vodítku nemusi jít vždy u nohy, ale nesmi tahat. Tabu. totální zákaz táhnout. Za kazdé opření do obojku trhnete. Nemusíte mnoho, ale VZDY. Neutrhnete mu hlavu, spis jde o to, že za tah prijde vzdy skubnuti. Domluvte se v rodine aby jste to delali vsichni. Žadné vlání za psem. Okamzite, ve chvíli, kdy se opre do obojku skubnete. Do týdne by to melo zabrat.Nna babiccina fr.buldocka to taky zabralo a to si troufám tvrdit, že uz je NECO. Hodne trpelivosti. Helena

Ještě dodám k tomu tahání. Nevím, jestli je to dost polopate. Zkuste mu vštípit, že na vodítku se netahá. A oddělte tahání od povelu k noze. Zkuste třeba " pomalu ". To se hodí i u psa navolno, že zpomalí.. Pes nemusi jít u nohy . Stací, když se s vámi nebude prát. A povel k noze určite zná, takž ho zvolna pilujte. A trpelivost , je to ještě puberťák . Používejte řetízkový obyčejný obojek, nastavený na nestahování. / Pokud je na stahováku, necukne to s ním, ale utahuje se, a to ted nepotrebujeme. Po povelu tam vzdycky nechte tu vterinu aby mu to doslo do mozecku , ale jakmile zacne tahat, reagujte hned.POkud pouzijete pomalu, zase mu dejte vterinu.. H

hehe napsal(a):
Ještě dodám k tomu tahání. Nevím, jestli je to dost polopate. Zkuste mu vštípit, že na vodítku se netahá. A oddělte tahání od povelu k noze. Zkuste třeba " pomalu ". To se hodí i u psa navolno, že zpomalí.. Pes nemusi jít u nohy . Stací, když se s vámi nebude prát. A povel k noze určite zná, takž ho zvolna pilujte. A trpelivost , je to ještě puberťák . Používejte řetízkový obyčejný obojek, nastavený na nestahování. / Pokud je na stahováku, necukne to s ním, ale utahuje se, a to ted nepotrebujeme. Po povelu tam vzdycky nechte tu vterinu aby mu to doslo do mozecku , ale jakmile zacne tahat, reagujte hned.POkud pouzijete pomalu, zase mu dejte vterinu.. H

NEMÁME HO MÍT NA STAHOVÁKU??,??
zkušenosti nemám, nikdy jsem neměla psa na stahováku, tohle nám poradili na cvičáku

bl napsal(a):
NEMÁME HO MÍT NA STAHOVÁKU??,??
zkušenosti nemám, nikdy jsem neměla psa na stahováku, tohle nám poradili na cvičáku

Ne ! Na psa navlečte stahovací řetízek , ale zapnutý jako pevny obojek.Pro jemnější psí krčíčky určitě stačí jemnější kožený, nebo látkový, nemusí to zrovna být kovový. Potřebujeme trhnout a to s obojkem nastaveným na stažení nejde. Obojek zapnutý na stažení zabrání vyvlečení, zapínám na něj psa před krámem, v autobuse a vlaku nebo když potkáme "nenáviděného psa" , aby se mi pes nevyvlékl. Ale na poslušnost je třeba ho mít na nestahování. Dokonce je to v národním rádu u zkoušek povinné . Teda do ZVV 1. Pak už chodí pes navolno, že jo ...ještě mě napadlo : vynikající popisy cviků jsou na www.vycvikpsa.cz . A navíc je to srandovní čtení. Pán, co to píše, zná nejen psy, ale taky má přečtené ty na druhém konci vodítka... Helena

bl napsal(a):
Máme problém a jestli někdo ví, jak ho vyřešit, moc děkuji. Máme 11ti měsíční štěně labradora retievra a nechce nám chodit u nohy, stále hrozně táhne. Chodili jsme i na cvičák, kde poslouchal na všechno (nejvzornější pes), ale mimo cvičák hrozně táhne. Nepomáhá nic. Jinak s ním problémy nejsou. Bez vodítka u nohy chodí, ale ve městě se bojím. Pes se na vodítku neškrtí, nešlapeme mu po ťapkách, vždy, když je snaha, že 1/2min jde u nohy ho chválíme. Nevíme, kde je problém. Jeslti máte někdo nějaký fíkl, děkuji za něj.

Ve výcviku jsem jenom začátečník, ale napadlo mě, zda byste ještě nemohla zkusit tu nejjednodušší metodu. Jakmile moje 30 kg štěně začalo táhnout (a že se na počátku vycházky hodně těší), zastavila jsem. Bert brzy pochopil, že takhle se nikam nedostane a dává si pozor, aby netáhl...

hehe napsal(a):
Ne ! Na psa navlečte stahovací řetízek , ale zapnutý jako pevny obojek.Pro jemnější psí krčíčky určitě stačí jemnější kožený, nebo látkový, nemusí to zrovna být kovový. Potřebujeme trhnout a to s obojkem nastaveným na stažení nejde. Obojek zapnutý na stažení zabrání vyvlečení, zapínám na něj psa před krámem, v autobuse a vlaku nebo když potkáme "nenáviděného psa" , aby se mi pes nevyvlékl. Ale na poslušnost je třeba ho mít na nestahování. Dokonce je to v národním rádu u zkoušek povinné . Teda do ZVV 1. Pak už chodí pes navolno, že jo ...ještě mě napadlo : vynikající popisy cviků jsou na www.vycvikpsa.cz . A navíc je to srandovní čtení. Pán, co to píše, zná nejen psy, ale taky má přečtené ty na druhém konci vodítka... Helena

Ježiš, moc děkuju. My to dělali teda úplně blbě. Pes furt na stahováku a čím víc se škrtil, tím víc tahal. Sakra, je v tom logika.
Paní Heleno, moc díky

meta napsal(a):
Ve výcviku jsem jenom začátečník, ale napadlo mě, zda byste ještě nemohla zkusit tu nejjednodušší metodu. Jakmile moje 30 kg štěně začalo táhnout (a že se na počátku vycházky hodně těší), zastavila jsem. Bert brzy pochopil, že takhle se nikam nedostane a dává si pozor, aby netáhl...

To nepomáhalo, sedí, ještě než řeknu sedni. On ví, že za chvilku zas jdeme, ale už to asi mám - popsáno nahoře paní Helenou.

bl napsal(a):
To nepomáhalo, sedí, ještě než řeknu sedni. On ví, že za chvilku zas jdeme, ale už to asi mám - popsáno nahoře paní Helenou.

Paráda. Těší mě vaše nadšení.Hlavně ho přeneste na psa, hodně chválit, těšte se z vašeho mimina, za chvíli to bude dospělé . Psí dětství je hodně krátké a než se člověk vzpamatuje, má dospěláka....A taky nám hlavně , Blanko nezapomeňte průběžně psát, jak Vám to všem jde. Byl tu návrh, že je dobré trhnout ještě předtím, než pes napne vodítko. Podle mě se tu míjí to provinění, co pes udělal , s " trestem". Jak má pes poznat,že něco provedl ? Jde si , čuchá , žádný povel , žádný tahání a najednou to škubne. To možná funguje u psa, který má vodítko pořád stejně dlouhé. Já používám vodítek několik a každé je jinak dlouhé. A na psa mi to přijde hodně složité na pochopení. Ta reakce, že se pes opře do vodítka a přijde škub mi pro něj přijde srozumitelnější. Ještě jedna věc. Pokud máte chuť učit psa tahat , sáňky, nebo před běžkama - sněhu je hodně, že jo , nemůžete psa zapřáhnout za obojek. Chce to postroj. Já používám ten na obrany. Pes si to sice v hlavě po čase srovná, i když je na obojku, ale proč mu to dělat těžší ? Na vodítku se netahá. Nikdy. Jednoznačně určené situace, které platí vždy , jsou pro psa srozumitelnější. Mám fenu ovčáka, není úplně blbá, už se toho dost naučila, i nějaké ty zkoušky má, ale když jsme jí před vánocemi při přesunu nábytku přemístili domácí pelech na jiné místo , ještě po třech měsících na povel pádí do starého místa. A to ví úplně přesně , co po ní chci, a jen si neumí to přestěhování jaksi srovnat v hlavě. Psi nejsou Rexové a Lassie .Takže hodně radosti, na vodítku a sami si zvolte, jakou silu na obojku ještě budete tolerovat. Doporucuji žádnou, nebo tak sílu jednoho prstu .
Helena

hehe napsal(a):
Paráda. Těší mě vaše nadšení.Hlavně ho přeneste na psa, hodně chválit, těšte se z vašeho mimina, za chvíli to bude dospělé . Psí dětství je hodně krátké a než se člověk vzpamatuje, má dospěláka....A taky nám hlavně , Blanko nezapomeňte průběžně psát, jak Vám to všem jde. Byl tu návrh, že je dobré trhnout ještě předtím, než pes napne vodítko. Podle mě se tu míjí to provinění, co pes udělal , s " trestem". Jak má pes poznat,že něco provedl ? Jde si , čuchá , žádný povel , žádný tahání a najednou to škubne. To možná funguje u psa, který má vodítko pořád stejně dlouhé. Já používám vodítek několik a každé je jinak dlouhé. A na psa mi to přijde hodně složité na pochopení. Ta reakce, že se pes opře do vodítka a přijde škub mi pro něj přijde srozumitelnější. Ještě jedna věc. Pokud máte chuť učit psa tahat , sáňky, nebo před běžkama - sněhu je hodně, že jo , nemůžete psa zapřáhnout za obojek. Chce to postroj. Já používám ten na obrany. Pes si to sice v hlavě po čase srovná, i když je na obojku, ale proč mu to dělat těžší ? Na vodítku se netahá. Nikdy. Jednoznačně určené situace, které platí vždy , jsou pro psa srozumitelnější. Mám fenu ovčáka, není úplně blbá, už se toho dost naučila, i nějaké ty zkoušky má, ale když jsme jí před vánocemi při přesunu nábytku přemístili domácí pelech na jiné místo , ještě po třech měsících na povel pádí do starého místa. A to ví úplně přesně , co po ní chci, a jen si neumí to přestěhování jaksi srovnat v hlavě. Psi nejsou Rexové a Lassie .Takže hodně radosti, na vodítku a sami si zvolte, jakou silu na obojku ještě budete tolerovat. Doporucuji žádnou, nebo tak sílu jednoho prstu .
Helena

Určitě napíšu. S tím vodítkem. Nevím, jestli si to myslím správně, ale můj názor je ten, že pes na vodítku má jít vždy u nohy (je to pro něj pokyn). Když má mít volno, tak volno se vším všudy. Už se těším, až půjdem (bez stahováku) ven. Ještě poznámka k chválení psa - vždy ho chválíme a ven bez pamlsku nechodíme. Dnes jedu dřív domů a tak vyrazíme do lesa. Zítra napíšu

bl napsal(a):
Ježiš, moc děkuju. My to dělali teda úplně blbě. Pes furt na stahováku a čím víc se škrtil, tím víc tahal. Sakra, je v tom logika.
Paní Heleno, moc díky

"Nepřipadá mi, že bych byla nezkušená - 3x novofundlák, 1x vlčák, teď labrador"

"Ježiš, moc děkuju. My to dělali teda úplně blbě. Pes furt na stahováku a čím víc se škrtil, tím víc tahal. Sakra, je v tom logika"

no.. co k tomu dodat
a ako rychlo sa to nakoniec rozriesilo

bl napsal(a):
Určitě napíšu. S tím vodítkem. Nevím, jestli si to myslím správně, ale můj názor je ten, že pes na vodítku má jít vždy u nohy (je to pro něj pokyn). Když má mít volno, tak volno se vším všudy. Už se těším, až půjdem (bez stahováku) ven. Ještě poznámka k chválení psa - vždy ho chválíme a ven bez pamlsku nechodíme. Dnes jedu dřív domů a tak vyrazíme do lesa. Zítra napíšu

K noze je povel jako každý jiný. Když řeknu sedni, tak platí do chvíle, než ho zruším. Jistě, že můžete chtít po psovi, aby kdykoliv je na vodítku po dlouhou dobu chodil přesně u nohy , pokud máte dospělého, vycvičeného psa, který má před sebou / nebo za sebou / dvacet kiláku volného pohybu , ale ne u kola, ale i u všech patníků , dostatečně si " popovídal " se psy , a očuchal si zajímavá místa. Nebo má před sebou těžké pátrání, popř. hon. Prostě má jinak dost podnětů k rozvoji. Pes vidí především nosem, a ten je mu uprostřed chodníku málo platný.Takže hodně vytížení a zaměstnaní psi / většinou lovečtí a opravdu služební psi policie a ostrah / mají vodítko spojené s chůzí u nohy. Jsou to psi, kteří prostě kdykoliv jdou s pánem automaticky " bydlí " u jeho levé nohy ".Takhle vytížení psi totiž mají tu poslušnost, kterou tak obdivujeme. /// Jenže nám jaksi uniká, že tu má psovod u psa, se kterým tráví několik hodin denně při cvičení, stopách, obranách nebo prostě při společné práci , kdy se cele věnují jeden druhému.
těžko mít super vycvičeného psa, když povel lehni slyší v neděli dopoledne desetkrát na cvičáku a pak týden nic ///.
Pokud jste ale městský , nebo venkovský člověk s normálně vytíženým psím " společníkem" těžko mu tuto pracovní náplň a taky tu "psychickou utahanost " zajistíte. Podle mě mít takového psa u nohy celou vycházku prostě nelze. Je to jako by jste ho nosila v náručí.
No a právě pro tento případ máme i na vodítku VOLNO.
S tou výhradou, že pes nesmí tahat víc, než je PRO MĚ příjatelné. Že mi nesmí utrhnout ruku v rameni , nesmím ztrácet rovnováhu a celou vycházku vzpírat jako kulturista funící válec svalů. Je to takový náš kompromis. Je to pohodlná procházka pro mě i pro psa , ale není to ani výcvik ani sport ani žádné vylítání, říkám tomu přečíst si na rohu noviny. Odpočíváme obě. Pokud ale žijete u lesa a vodítko máte jen na " přesun " můžete trvat na přesnosti. Nejdřív ale musí být dospělý a přestat se tolik těšit . Je to věc názoru . Já jsem pro fr. budočka přistoupila na samonavíjecí vodítko. Buldoček si vždycky bude dělat co chce, nerad cvičí a to vodítko mu umožňuje jít tam, kam bych ho na krátkém nemohla pustit, protože bych lítala po trávníku a v loužích. A protože je v podstatě neovladatelný a tayk moc nevidí, na nějakém vodítku být musí.Naučila jsem ho, že větší tah než vodítkové pružinky už netrpím, a je to pohoda. Ovčáka bych nedala na naviják, jasně, jen jsem chtela ríct, že je to na vás, jaký styl spolupráce si vyberete. Každý pes je jiný, a někdy nemá cenu to lámat přes koleno moc vehementně a hlavne moc rychle...Držím palce . Helena

hehe napsal(a):
K noze je povel jako každý jiný. Když řeknu sedni, tak platí do chvíle, než ho zruším. Jistě, že můžete chtít po psovi, aby kdykoliv je na vodítku po dlouhou dobu chodil přesně u nohy , pokud máte dospělého, vycvičeného psa, který má před sebou / nebo za sebou / dvacet kiláku volného pohybu , ale ne u kola, ale i u všech patníků , dostatečně si " popovídal " se psy , a očuchal si zajímavá místa. Nebo má před sebou těžké pátrání, popř. hon. Prostě má jinak dost podnětů k rozvoji. Pes vidí především nosem, a ten je mu uprostřed chodníku málo platný.Takže hodně vytížení a zaměstnaní psi / většinou lovečtí a opravdu služební psi policie a ostrah / mají vodítko spojené s chůzí u nohy. Jsou to psi, kteří prostě kdykoliv jdou s pánem automaticky " bydlí " u jeho levé nohy ".Takhle vytížení psi totiž mají tu poslušnost, kterou tak obdivujeme. /// Jenže nám jaksi uniká, že tu má psovod u psa, se kterým tráví několik hodin denně při cvičení, stopách, obranách nebo prostě při společné práci , kdy se cele věnují jeden druhému.
těžko mít super vycvičeného psa, když povel lehni slyší v neděli dopoledne desetkrát na cvičáku a pak týden nic ///.
Pokud jste ale městský , nebo venkovský člověk s normálně vytíženým psím " společníkem" těžko mu tuto pracovní náplň a taky tu "psychickou utahanost " zajistíte. Podle mě mít takového psa u nohy celou vycházku prostě nelze. Je to jako by jste ho nosila v náručí.
No a právě pro tento případ máme i na vodítku VOLNO.
S tou výhradou, že pes nesmí tahat víc, než je PRO MĚ příjatelné. Že mi nesmí utrhnout ruku v rameni , nesmím ztrácet rovnováhu a celou vycházku vzpírat jako kulturista funící válec svalů. Je to takový náš kompromis. Je to pohodlná procházka pro mě i pro psa , ale není to ani výcvik ani sport ani žádné vylítání, říkám tomu přečíst si na rohu noviny. Odpočíváme obě. Pokud ale žijete u lesa a vodítko máte jen na " přesun " můžete trvat na přesnosti. Nejdřív ale musí být dospělý a přestat se tolik těšit . Je to věc názoru . Já jsem pro fr. budočka přistoupila na samonavíjecí vodítko. Buldoček si vždycky bude dělat co chce, nerad cvičí a to vodítko mu umožňuje jít tam, kam bych ho na krátkém nemohla pustit, protože bych lítala po trávníku a v loužích. A protože je v podstatě neovladatelný a tayk moc nevidí, na nějakém vodítku být musí.Naučila jsem ho, že větší tah než vodítkové pružinky už netrpím, a je to pohoda. Ovčáka bych nedala na naviják, jasně, jen jsem chtela ríct, že je to na vás, jaký styl spolupráce si vyberete. Každý pes je jiný, a někdy nemá cenu to lámat přes koleno moc vehementně a hlavne moc rychle...Držím palce . Helena

Máte pravdu, že chůze JEN u nohy na vodítku asi stále nejde. My s ním chodíme tam, kde může být volně vypuštěn (do půl hod chůze u nohy). Do města ho zatím nebereme, mě to tam neba a psa určitě taky ne. Proč ale vůbec píšu : se tady za stolem asi usměju ( není to myšleno špatně k Vám, Heleno), ale představa, že našemu labroušovi (44kg) dám na vodítku volno mě fakt rozesmála. Asi bychom si dlouho nenapsaly, páč bych ležela na úrazovce se šrámy na celém těle. Benda totiž vždy tak radostně vyběží, když ho pustím (až po povelu volno), že za ním lítají trsy trávy. Kdybych zítra nenapsala, tak jsme zkoušeli "volno na vodítku".

hehe napsal(a):
K noze je povel jako každý jiný. Když řeknu sedni, tak platí do chvíle, než ho zruším. Jistě, že můžete chtít po psovi, aby kdykoliv je na vodítku po dlouhou dobu chodil přesně u nohy , pokud máte dospělého, vycvičeného psa, který má před sebou / nebo za sebou / dvacet kiláku volného pohybu , ale ne u kola, ale i u všech patníků , dostatečně si " popovídal " se psy , a očuchal si zajímavá místa. Nebo má před sebou těžké pátrání, popř. hon. Prostě má jinak dost podnětů k rozvoji. Pes vidí především nosem, a ten je mu uprostřed chodníku málo platný.Takže hodně vytížení a zaměstnaní psi / většinou lovečtí a opravdu služební psi policie a ostrah / mají vodítko spojené s chůzí u nohy. Jsou to psi, kteří prostě kdykoliv jdou s pánem automaticky " bydlí " u jeho levé nohy ".Takhle vytížení psi totiž mají tu poslušnost, kterou tak obdivujeme. /// Jenže nám jaksi uniká, že tu má psovod u psa, se kterým tráví několik hodin denně při cvičení, stopách, obranách nebo prostě při společné práci , kdy se cele věnují jeden druhému.
těžko mít super vycvičeného psa, když povel lehni slyší v neděli dopoledne desetkrát na cvičáku a pak týden nic ///.
Pokud jste ale městský , nebo venkovský člověk s normálně vytíženým psím " společníkem" těžko mu tuto pracovní náplň a taky tu "psychickou utahanost " zajistíte. Podle mě mít takového psa u nohy celou vycházku prostě nelze. Je to jako by jste ho nosila v náručí.
No a právě pro tento případ máme i na vodítku VOLNO.
S tou výhradou, že pes nesmí tahat víc, než je PRO MĚ příjatelné. Že mi nesmí utrhnout ruku v rameni , nesmím ztrácet rovnováhu a celou vycházku vzpírat jako kulturista funící válec svalů. Je to takový náš kompromis. Je to pohodlná procházka pro mě i pro psa , ale není to ani výcvik ani sport ani žádné vylítání, říkám tomu přečíst si na rohu noviny. Odpočíváme obě. Pokud ale žijete u lesa a vodítko máte jen na " přesun " můžete trvat na přesnosti. Nejdřív ale musí být dospělý a přestat se tolik těšit . Je to věc názoru . Já jsem pro fr. budočka přistoupila na samonavíjecí vodítko. Buldoček si vždycky bude dělat co chce, nerad cvičí a to vodítko mu umožňuje jít tam, kam bych ho na krátkém nemohla pustit, protože bych lítala po trávníku a v loužích. A protože je v podstatě neovladatelný a tayk moc nevidí, na nějakém vodítku být musí.Naučila jsem ho, že větší tah než vodítkové pružinky už netrpím, a je to pohoda. Ovčáka bych nedala na naviják, jasně, jen jsem chtela ríct, že je to na vás, jaký styl spolupráce si vyberete. Každý pes je jiný, a někdy nemá cenu to lámat přes koleno moc vehementně a hlavne moc rychle...Držím palce . Helena

Helena to napsala přímo skvěle.
Jedinou připomínku, i v návaznosti na vaši reakci na "volno na vodítku", bych měla tu, že aby se prvě nestalo, že na "volno" pes vyběhne, ale bude na vodítku, proto se také používá k tomuto jiný povel. Já na to mám "běž". Tedy pes musí hned ze slova porozumnět, co se po něm chce. I kdyby mohl vydedukovat: "jsem na vodítku, mám "volno", tak nevyběhnu, ale můžu chodit na délce vodítka kdekoli". Jiným povelem to usnadníte psovi a vlastně i sobě.
Každopádně stále hledejte a zkoušejte všemožné metody, a jakmile natrefíte na nějakou, která by snad mohla pomoci, ale není úplně 100%, zůstaňte u ni a dopilujte to.
Hodně štěstí.

eva nohelova napsal(a):
Helena to napsala přímo skvěle.
Jedinou připomínku, i v návaznosti na vaši reakci na "volno na vodítku", bych měla tu, že aby se prvě nestalo, že na "volno" pes vyběhne, ale bude na vodítku, proto se také používá k tomuto jiný povel. Já na to mám "běž". Tedy pes musí hned ze slova porozumnět, co se po něm chce. I kdyby mohl vydedukovat: "jsem na vodítku, mám "volno", tak nevyběhnu, ale můžu chodit na délce vodítka kdekoli". Jiným povelem to usnadníte psovi a vlastně i sobě.
Každopádně stále hledejte a zkoušejte všemožné metody, a jakmile natrefíte na nějakou, která by snad mohla pomoci, ale není úplně 100%, zůstaňte u ni a dopilujte to.
Hodně štěstí.

No připojím se k těm, kteří mají s taháním problém. Mám pětiměsíční ohařisko a tahá na vodítku pořád, ať jdeme ven nebo domů po půldenním výletu. Tahal by pořád. Je pravda, že se hodně pohybuje na volno, ale to mi neřeší problém na cestu, než vyjdeme z města. Má sice zatím jen 20 kg, ale i tak už je to docela zápřah, když zabere. A co teď na té ledovatce.....už jsem byla i na zemi. Uklidňuji se tím, že se zatím jedná o štěně a zatím jsem jen zkoušela, co kdo doporučil osobně nebo co jsem se tady dočetla. Bylo to mávání proutkem před čumákem (ne do čumáku), ale potom se krčil a začal chodit víc vlevo, co vodítko dovolilo. Zastavování také zatím nefunguje, protože potom táhne ještě víc, když se znovu rozejdeme, takže nakonec by to bylo takovým přískokem vpřed, když bych pokaždé zastavila a potom zase řekla "pojď ". A škubat už se bojím, protože se mě pak bojí a stejně to nepomáhá. Tak nevím, jak přesně pokračovat či zda to chce jen nechat ho vyspět a usměrňovat ho. A to nás ještě čeká nácvik chůze "u nohy". Takže budu dál pozorně nahlížet a doufat, že se to jednou zadaří a pes i my budeme v pohodě a spokojení.

elda napsal(a):
No připojím se k těm, kteří mají s taháním problém. Mám pětiměsíční ohařisko a tahá na vodítku pořád, ať jdeme ven nebo domů po půldenním výletu. Tahal by pořád. Je pravda, že se hodně pohybuje na volno, ale to mi neřeší problém na cestu, než vyjdeme z města. Má sice zatím jen 20 kg, ale i tak už je to docela zápřah, když zabere. A co teď na té ledovatce.....už jsem byla i na zemi. Uklidňuji se tím, že se zatím jedná o štěně a zatím jsem jen zkoušela, co kdo doporučil osobně nebo co jsem se tady dočetla. Bylo to mávání proutkem před čumákem (ne do čumáku), ale potom se krčil a začal chodit víc vlevo, co vodítko dovolilo. Zastavování také zatím nefunguje, protože potom táhne ještě víc, když se znovu rozejdeme, takže nakonec by to bylo takovým přískokem vpřed, když bych pokaždé zastavila a potom zase řekla "pojď ". A škubat už se bojím, protože se mě pak bojí a stejně to nepomáhá. Tak nevím, jak přesně pokračovat či zda to chce jen nechat ho vyspět a usměrňovat ho. A to nás ještě čeká nácvik chůze "u nohy". Takže budu dál pozorně nahlížet a doufat, že se to jednou zadaří a pes i my budeme v pohodě a spokojení.

Holky trpělivost , kam se ženete ? Pětiměsíční štěně bych pomalu začala vodit na vodítku. A snažila bych se nepřerazit když nás pes smotá do jednoho uzlu.. A v tomto věku mu mávat před čumákem větvičkou nebo škubat za vodítko. Máte doma mimino a správně jste zjistila, že vůbec nechápe, co po něm chcete, jen se bojí... je fajn, pokud na vodítku nebrzdí zadkem proti tahu vodítka , a v pohodě snese obojek, a nežvýká pořád vodítko, ale to je tak asi všechno, co po něm lze požadovat . Spíš bych se zaměřila v tomto telecím věku na výchovu. Tedy co se smí, co se nesmí.V tomto věku jezděte autobusem, vlakem, choďte do schodů, jdete se podívat na nadraží, naučte ho, kde je jeho místo v autě, že na stůl se neleze, seznamte ho se zvířaty,/ teď ho ještě fyzicka a psychicky ukecáte. Naučte ho přivolání, naučte ho, že u pána nikdy nehrozí nebezpečí , naučte ho fuj , zkoušela bych si sednout / ten fígl na sedni znáte ? - to se psovi tesně před vámi zavelí sedni, a jak stojí před vámi, zvedá se jemu nad hlavu ruka s piškotem. Jak se pes po ni dívá, ztratí rovnováhu a sedne si. Laciné a úspěšné / pokud jde pes na zadní, pridrzím ho zespoda za obojek. Žádný nátlak, zato odměna okamžitě. V tomto věku je nejdůležitější že povel " Punťo ke mně ". Vaše psí dítě musí zjistit ,že tyhle zvuky josu nejlepší, co se dá slyšet a vždy to znamená něco dobrého, velkou pochvalu a nikdy to není nepříjemné .proto to vyslovujeme tam, kde víme, že nám pes nevezme draka zajiným psem , nebo že neposlechne, protože vidí kočičku.prostě vychova.. Na cvičení budete mít ještě tolik času, až Vám to bude nepříjemné.... teď budujte vztah.Helena

hehe napsal(a):
Holky trpělivost , kam se ženete ? Pětiměsíční štěně bych pomalu začala vodit na vodítku. A snažila bych se nepřerazit když nás pes smotá do jednoho uzlu.. A v tomto věku mu mávat před čumákem větvičkou nebo škubat za vodítko. Máte doma mimino a správně jste zjistila, že vůbec nechápe, co po něm chcete, jen se bojí... je fajn, pokud na vodítku nebrzdí zadkem proti tahu vodítka , a v pohodě snese obojek, a nežvýká pořád vodítko, ale to je tak asi všechno, co po něm lze požadovat . Spíš bych se zaměřila v tomto telecím věku na výchovu. Tedy co se smí, co se nesmí.V tomto věku jezděte autobusem, vlakem, choďte do schodů, jdete se podívat na nadraží, naučte ho, kde je jeho místo v autě, že na stůl se neleze, seznamte ho se zvířaty,/ teď ho ještě fyzicka a psychicky ukecáte. Naučte ho přivolání, naučte ho, že u pána nikdy nehrozí nebezpečí , naučte ho fuj , zkoušela bych si sednout / ten fígl na sedni znáte ? - to se psovi tesně před vámi zavelí sedni, a jak stojí před vámi, zvedá se jemu nad hlavu ruka s piškotem. Jak se pes po ni dívá, ztratí rovnováhu a sedne si. Laciné a úspěšné / pokud jde pes na zadní, pridrzím ho zespoda za obojek. Žádný nátlak, zato odměna okamžitě. V tomto věku je nejdůležitější že povel " Punťo ke mně ". Vaše psí dítě musí zjistit ,že tyhle zvuky josu nejlepší, co se dá slyšet a vždy to znamená něco dobrého, velkou pochvalu a nikdy to není nepříjemné .proto to vyslovujeme tam, kde víme, že nám pes nevezme draka zajiným psem , nebo že neposlechne, protože vidí kočičku.prostě vychova.. Na cvičení budete mít ještě tolik času, až Vám to bude nepříjemné.... teď budujte vztah.Helena

Sláva nazdar vycházce, přežila jsem já i pes a jsem tu. Tak , jak už jsem psala, včera jsme vyrazili a spojila jsem několik rad dohromady a tady je výsledek.
Pes nebyl na stahováku a pokaždé, když táhnul a neposlechl, tak jsem ho usadila. Po několikrátém "sedni" už snad pochopil, že jít u nohy je lepší. Mé dojmy jsou, že tímhle způsobem si myslím, že by nám to mohlo jít. Asi nejvíc zabralo, že nebyl na stahováku. Byla to příjemná procházka a ani jsem neměla ruku vytahanou až k zemi.
Moc děkuju všem za rady.

lucie x napsal(a):
Uz nekolikrat jsem ji "nechavala zklidnit" starsi zlatandou nebo psem ktery si nenecha vsi libit, -skocila ji na hrbet, protoze si chtela hrat a ona ji dala durazne najevo, ze tohle si tedy dovolit nemuze, ale ucinek asi zadny, nebo by to mozna chtelo opakovat casteji..ale ted nikoho takoveho neznam, asi by opravdu pomohlt ten cvicak a spousta psu...

Mám taky labradora, býval stejný blázen a musím vás trošku utěšit - chápu, že teď, v době puberty, je to občas k zbláznění, ale vězte, že to časem přejde víceméně samo. Což neznamená, že byste teď měli povoloit, vytrvejte ve svých snahách a uvidíte, že se časem zklidní a jako by si "rozvzpomněla" na to, co se do ní snažíte vpravit (dobré vychování ). Jste v nejtěžším období, pes má už skoro třicet kilo, ale duši dítěte... Chvíli ještě potrvá, než dospěje i psychicky.
Cvičák nám taky hodně pomohl, Sam se stal ovladatelným mezi psy a od psa odvolatelný. Sice se pak začal rvát, ale to je jiná kapitola, daná hlavně jeho povahou (musím říct, že jeho nějaké švihnutí proutku nerozhází. Je to drsoň).

bl napsal(a):
Máte pravdu, že chůze JEN u nohy na vodítku asi stále nejde. My s ním chodíme tam, kde může být volně vypuštěn (do půl hod chůze u nohy). Do města ho zatím nebereme, mě to tam neba a psa určitě taky ne. Proč ale vůbec píšu : se tady za stolem asi usměju ( není to myšleno špatně k Vám, Heleno), ale představa, že našemu labroušovi (44kg) dám na vodítku volno mě fakt rozesmála. Asi bychom si dlouho nenapsaly, páč bych ležela na úrazovce se šrámy na celém těle. Benda totiž vždy tak radostně vyběží, když ho pustím (až po povelu volno), že za ním lítají trsy trávy. Kdybych zítra nenapsala, tak jsme zkoušeli "volno na vodítku".

Můj labrouš má 40 kilo a "volno na vodítku" se naučil. Ví, že na vodítku se NIKDY netahá - pokud žene moc dopředu, velím "pomalu" - při neposlechnutí škubnu. Ten povel se mi osvědčil i na kole, běžkách, při canicrossu. Když se blíží situace, kdy vím, že by mohl škubnout - vystupování z autobusu, procházení dveřmi - varuji ho předem, uvědomí si to a je opatrnější. Zkrátka, musí si uvědomit, že mě to bolí! Náš Sam není žádný intelektuál ale pochopil to tak rychle, až jsem se divila.... Jiná věc je chůze u nohy, kde trvám na přesnosti (ale přiznám se, že procvičování flákám - chodíme po přírodě, takže nemám motivaci). Pokud je jeho reakce na "volno" příliš bouřlivá, zvolte pro volno na vodítku něco jiného... Nebo neříkejte nic, když bude táhnout tak to "pomalu" (nebo "spolu"), prostě jdete na vodítku, ale netahá se, a když dáte k noze, je to něco jiného. Určitě to pochopí...
Samozřejmě, všechno to začalo fungovat časem - je pravda, co tu všichni píšou - je to ještě dítě, navíc v telecích letech . Však on se zklidní, i sám od sebe, jako by si najednou "vzpomněl" na dobré vychování, co do něj hustíte. Což neznamená na to pasivně čekat a nedělat nic, jen pokračujte ve snaze, nepropadejte zoufalství a mějte trpělivost. Je reálná naděje. Sam se v asi dvou a půl letech zklidnil tak náhle, až jsem myslela, že je nemocný. Teď už je s ním skoro nuda.
Napadla mě ještě jedna věc, která tu byla trochu opomenuta - co takhle pozitivní motivace? Jestli je ten váš labísek typický, bude velký žrout...Zkuste zaujmout jeho pozornost nějakou ňamkou. Pes by vás měl při chůzi u nohy správně stejně sledovat - a s piškotem v ruce toho u labradora docílíte nejjistěji.

bl napsal(a):
Sláva nazdar vycházce, přežila jsem já i pes a jsem tu. Tak , jak už jsem psala, včera jsme vyrazili a spojila jsem několik rad dohromady a tady je výsledek.
Pes nebyl na stahováku a pokaždé, když táhnul a neposlechl, tak jsem ho usadila. Po několikrátém "sedni" už snad pochopil, že jít u nohy je lepší. Mé dojmy jsou, že tímhle způsobem si myslím, že by nám to mohlo jít. Asi nejvíc zabralo, že nebyl na stahováku. Byla to příjemná procházka a ani jsem neměla ruku vytahanou až k zemi.
Moc děkuju všem za rady.

Temer vse uz tu bylo napsano...mlady, nateseny pes se k idealni chuzi na voditku uci spatne.
Jen bych dodala typ. Stejne jako halti ohlavka poslouzi i obycejny kosik, kdyz voditko na nej pripnete zespoda. Doporucuji mit voditka dve, jedno pripnute k obojku, jedno k nahubku. To pripnute k nahubku pouzit jen tehdy, kdyz pes zatahne (s vzdy vcas vyslovenym stejnym povelem.) Vyzkouseno na nekolika psech, zadny si nahubek neznechutil!
Jinak si myslim, ze je-li obdobny problem u dospeleho psa, tak je to vetsinou chyba ve vedeni v nedodrzovani "psich zakonech" ve vsednim zivote - tudiz ani doma.

jade napsal(a):
"Nepřipadá mi, že bych byla nezkušená - 3x novofundlák, 1x vlčák, teď labrador"

"Ježiš, moc děkuju. My to dělali teda úplně blbě. Pes furt na stahováku a čím víc se škrtil, tím víc tahal. Sakra, je v tom logika"

no.. co k tomu dodat
a ako rychlo sa to nakoniec rozriesilo

já vím, vypadá to blbě, ale já nikdy psa na stahováku neměla, tohle nám poradili na cvičáku. Žádný z uvedených psů nás tak hodně netáhl.Všichni měli normální obojek (nevím proč, ale nejsem zastáncem stahováků)

bl napsal(a):
Sláva nazdar vycházce, přežila jsem já i pes a jsem tu. Tak , jak už jsem psala, včera jsme vyrazili a spojila jsem několik rad dohromady a tady je výsledek.
Pes nebyl na stahováku a pokaždé, když táhnul a neposlechl, tak jsem ho usadila. Po několikrátém "sedni" už snad pochopil, že jít u nohy je lepší. Mé dojmy jsou, že tímhle způsobem si myslím, že by nám to mohlo jít. Asi nejvíc zabralo, že nebyl na stahováku. Byla to příjemná procházka a ani jsem neměla ruku vytahanou až k zemi.
Moc děkuju všem za rady.

Ani jsem se nedokázala prokousta všema příspěvkama, tak se omlouvám, jestli napíšu něco, co uř bylo řečeno. Jako že už to tu asi někdo nastínil...

Vzala bych si psa normálně na vodítko a vyšla z domu. Povel k noze a jdeme. V momentě, kdy pes zatáhne, bych se zastavila a chtěla po něm, ať se vrátí zpět k noze a sedne si, popř. lehni a znovu sedni, hoooodně pochválit a pak znovu vyjít. Udělat takhle třeba jen dva tři kroky a když vidíte, že mu zase utekla pozornost od povelu k noze někam k "co je to tam na poli?", tak znovu zastavit, k noze (ať se vrátí, nedocházejte ho), sedni, lehni, sedni, poooochvala, a rozejít se s povelem jdeme, k noze.

Dělala jsem to tak se svým psem, když s ním mlátila puberta a absolutně "zapomněl" všechny cvky. Za chvíli byl tak zhnusenej a otrávenej tím, že se nemůže soustředit, co kde lítá, že šel radši v klidu u nohy. A jen jukal nahoru na mě a čekal, kdy zas bude muset sedat a lehat.

Naštěstí puberta skončila a zase se mu vrátila poslušnost.

impact napsal(a):
Ani jsem se nedokázala prokousta všema příspěvkama, tak se omlouvám, jestli napíšu něco, co uř bylo řečeno. Jako že už to tu asi někdo nastínil...

Vzala bych si psa normálně na vodítko a vyšla z domu. Povel k noze a jdeme. V momentě, kdy pes zatáhne, bych se zastavila a chtěla po něm, ať se vrátí zpět k noze a sedne si, popř. lehni a znovu sedni, hoooodně pochválit a pak znovu vyjít. Udělat takhle třeba jen dva tři kroky a když vidíte, že mu zase utekla pozornost od povelu k noze někam k "co je to tam na poli?", tak znovu zastavit, k noze (ať se vrátí, nedocházejte ho), sedni, lehni, sedni, poooochvala, a rozejít se s povelem jdeme, k noze.

Dělala jsem to tak se svým psem, když s ním mlátila puberta a absolutně "zapomněl" všechny cvky. Za chvíli byl tak zhnusenej a otrávenej tím, že se nemůže soustředit, co kde lítá, že šel radši v klidu u nohy. A jen jukal nahoru na mě a čekal, kdy zas bude muset sedat a lehat.

Naštěstí puberta skončila a zase se mu vrátila poslušnost.

já vám všem taky moc děkuju, mám ten samý problém s osmiměsíční labradorkou, hned to zítra vyzkouším, ona je šikovná a ví přesně co se po ní chce, ale jak je na obzoru jiná zábava..... Neporadil by mi někdo jak na přivolání takový divošky? Když jsme sami tak přiběhne radostně, posadí se - já ji pochválím dostane ňamku, nechám ji ještě chvíli sedět a pak dostane volno... , ale jak někoho zvětří, tak je konec (nechci ji tahat v lese na vodítku-tak ráda nosí šišky)

smoula koumak napsal(a):
já vám všem taky moc děkuju, mám ten samý problém s osmiměsíční labradorkou, hned to zítra vyzkouším, ona je šikovná a ví přesně co se po ní chce, ale jak je na obzoru jiná zábava..... Neporadil by mi někdo jak na přivolání takový divošky? Když jsme sami tak přiběhne radostně, posadí se - já ji pochválím dostane ňamku, nechám ji ještě chvíli sedět a pak dostane volno... , ale jak někoho zvětří, tak je konec (nechci ji tahat v lese na vodítku-tak ráda nosí šišky)

Tedy já žasnu co všechno jste ochotni se psy provádět aby chodili v klidu na vodítku. Napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, proč ten pes vlastně táhne? Proč vlastně jde stále směrem OD VÁS místo aby šel S VÁMI? Inspirovali jste mě. Právě plánuji psí tábor na Šumavě, možná udělám jeden turnus zaměřený zejména na chůzi psa na prověšeném vodítku, bez zvláštních postrojů, klacků, stahovacích obojků apod. Takže - díky za nápad. Romana Krásná - Psí škola Sírius.

rika napsal(a):
Tedy já žasnu co všechno jste ochotni se psy provádět aby chodili v klidu na vodítku. Napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, proč ten pes vlastně táhne? Proč vlastně jde stále směrem OD VÁS místo aby šel S VÁMI? Inspirovali jste mě. Právě plánuji psí tábor na Šumavě, možná udělám jeden turnus zaměřený zejména na chůzi psa na prověšeném vodítku, bez zvláštních postrojů, klacků, stahovacích obojků apod. Takže - díky za nápad. Romana Krásná - Psí škola Sírius.

napadlo, chce honem rychle jit uz behat..vidi nekde neco zajimaveho, vzdy prece panecka ma porad doma, tak co..

rika napsal(a):
Tedy já žasnu co všechno jste ochotni se psy provádět aby chodili v klidu na vodítku. Napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, proč ten pes vlastně táhne? Proč vlastně jde stále směrem OD VÁS místo aby šel S VÁMI? Inspirovali jste mě. Právě plánuji psí tábor na Šumavě, možná udělám jeden turnus zaměřený zejména na chůzi psa na prověšeném vodítku, bez zvláštních postrojů, klacků, stahovacích obojků apod. Takže - díky za nápad. Romana Krásná - Psí škola Sírius.

Ahoj Riko, byla bych ráda kdyby jsi to blíž vysvětlila co jsi tím chtěla. Docela hodně by mě zajímalo tvůj názor vážně. Třeba bych pak pochopila i z jiné stránky. Můj názor je, že pejsek je natěšený a zvídavý, zvědavý a temperamentní a chce tam všude být první. A chvíili trvá než se mu vysvětlí jak se má chovat.

chibet napsal(a):
Ahoj Riko, byla bych ráda kdyby jsi to blíž vysvětlila co jsi tím chtěla. Docela hodně by mě zajímalo tvůj názor vážně. Třeba bych pak pochopila i z jiné stránky. Můj názor je, že pejsek je natěšený a zvídavý, zvědavý a temperamentní a chce tam všude být první. A chvíili trvá než se mu vysvětlí jak se má chovat.

Riko, i já se domnívám, že hrušky a jablka nelze počítat dohromady. Jedna věc je naučit psa chodit na prověšeném vodítku a druhá věc je chodit s naučeným psem na prověšeném vodítku. Máš-li psí školu, pak musíš vědět, že temperament se jedinec od jedince liší a není štěně jako štěně a ačkoli já mám zkušenost takou, neznamená to, že jiný nemůže mít jinou. je to jako s lidmi, na někoho platí dobré slovo, na jiného pohlavek, ale až vyrostou a dospějí, bude z obou dokonalý člověk. Ostatně metody tady psané jsou myslím velmi mírné. jedna věc je psí škola a věc druhá je poslušnost a pod.

rika napsal(a):
Tedy já žasnu co všechno jste ochotni se psy provádět aby chodili v klidu na vodítku. Napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, proč ten pes vlastně táhne? Proč vlastně jde stále směrem OD VÁS místo aby šel S VÁMI? Inspirovali jste mě. Právě plánuji psí tábor na Šumavě, možná udělám jeden turnus zaměřený zejména na chůzi psa na prověšeném vodítku, bez zvláštních postrojů, klacků, stahovacích obojků apod. Takže - díky za nápad. Romana Krásná - Psí škola Sírius.

NO jo, mě párkrát napadlo , proč ten pes chce od nás. Jsem pomalější, než by byl psí alfa pes, psí pachové značky nejsou pro mě důležité, patníky míjíme bez povšimnutí, jídlo a psy také. Což by alfa pes nikdy neudělal .A tak musíme své podřízené čtvernohé přátele naučit nejen to, co je jim vlastní - že alfa , březí feny a štěňata žerou první , vůdce jde terénem prví a řídí lov a pod. Musíme jim také vysvětlit a trvat na tom, že má jít vedle jedné naší pomalé končetiny, při zastavení si sedat, měnit směr ne podle patníků, ale zcela nevyzpytatelně a to prosím na provázku, který jim vede ke krku....Osobně si myslím , že psi si lámou hlavu, kde to žrádlo vůbec bereme, když jsme tak nemožní lovci , a někdy i nemožní vůdcové smečky...
Ale možná se mýlím - Jaký důvod nás tahat světem podle Vás psi mají ? Helena

bl napsal(a):
Máme problém a jestli někdo ví, jak ho vyřešit, moc děkuji. Máme 11ti měsíční štěně labradora retievra a nechce nám chodit u nohy, stále hrozně táhne. Chodili jsme i na cvičák, kde poslouchal na všechno (nejvzornější pes), ale mimo cvičák hrozně táhne. Nepomáhá nic. Jinak s ním problémy nejsou. Bez vodítka u nohy chodí, ale ve městě se bojím. Pes se na vodítku neškrtí, nešlapeme mu po ťapkách, vždy, když je snaha, že 1/2min jde u nohy ho chválíme. Nevíme, kde je problém. Jeslti máte někdo nějaký fíkl, děkuji za něj.

Už to mám, budu chodit psovi u nohy já . Snad nebudu táhnout, aby mě neraf .

chibet napsal(a):
Ahoj Riko, byla bych ráda kdyby jsi to blíž vysvětlila co jsi tím chtěla. Docela hodně by mě zajímalo tvůj názor vážně. Třeba bych pak pochopila i z jiné stránky. Můj názor je, že pejsek je natěšený a zvídavý, zvědavý a temperamentní a chce tam všude být první. A chvíili trvá než se mu vysvětlí jak se má chovat.

Základním předpokladem je, aby vás pes uznával jako tzv. Alfu.
Můžete si třeba udělat malý test. Procházejte se psem na vodítku zúženým prostorem, např. vrátky. Zařadí se pes automaticky za vás nebo vedle vás, nebo jde jako první?
Alfu si můžete představit jako ředitele školy, velmi uznávaný, přísný ale spravedlivý. Dovedete si představit, že by takového ředitele předběhl nějaký žáček ve dveřích? Leda omylem.
Psi natěšení, zvídaví, hraví jsou přece úžasní. Hrejte si s nimi na honěnou, s míčkem, mějte po ruce vždy pamlsek a míjíte-li např. jiného psa žačněte jako na potvoru krmit nebo si s ním hrát, měňte často směr pohybu, a věřte, že z vás - obzvlášť máte-li retrívry, pejsek brzy nespustí oči. A co teprve ve volnosti, jeden aby toho páníčka pořád hlídal, aby se mu nějak nezaběhnul, zkusme přestat psům zakazovat aby od nás odcházeli, a místo toho jim dovolit, aby byli s námi!! Všechny zdraví Rika.

rika napsal(a):
Základním předpokladem je, aby vás pes uznával jako tzv. Alfu.
Můžete si třeba udělat malý test. Procházejte se psem na vodítku zúženým prostorem, např. vrátky. Zařadí se pes automaticky za vás nebo vedle vás, nebo jde jako první?
Alfu si můžete představit jako ředitele školy, velmi uznávaný, přísný ale spravedlivý. Dovedete si představit, že by takového ředitele předběhl nějaký žáček ve dveřích? Leda omylem.
Psi natěšení, zvídaví, hraví jsou přece úžasní. Hrejte si s nimi na honěnou, s míčkem, mějte po ruce vždy pamlsek a míjíte-li např. jiného psa žačněte jako na potvoru krmit nebo si s ním hrát, měňte často směr pohybu, a věřte, že z vás - obzvlášť máte-li retrívry, pejsek brzy nespustí oči. A co teprve ve volnosti, jeden aby toho páníčka pořád hlídal, aby se mu nějak nezaběhnul, zkusme přestat psům zakazovat aby od nás odcházeli, a místo toho jim dovolit, aby byli s námi!! Všechny zdraví Rika.

Ahoj Riko, dle mě je ještě rozdíl jestli jdeš ve známým prostředí kudy stále chodíš denně nebo do cizího např. autobusu. Ano pokud jdu do ńeznámýho, tak jdu první, ale pokud jdu stejnou trasou a pes ví kam jde nebo kde je tak se chová jinak. Spěchá chce tam " někde" být rychleji. Proč má jít s páníčkem pomale. Když dám volno v neznámým prostředí, tak si mě hlída stále.Ale ve známým v lese, když se víc vzdálí tak se jí schovám a hned přijde asi po necelé minuté si mě najít. Ale stejně někdy na vodítku občas táhne. Když někdy přehání v hrátkách se psem a já ji upozorním, tak toho nechá, ale to stejně to neřeší táhnutí na vodítku Jiný to je s povelem k noze a s mňamkou, kterou mám stále u sebe. To mohu chodit i bez vodítka.Jinak měním stále směry, ale pokud jdu ve známým prostředí, kde občas vyběhne kočka, tak mýmu pejsku můžu měnit směry jak chci a stejně čeká a chce jít podle sebe a stále se snaží být ve střehu kvůli kočce a né mně.Dle mýho to není podle Alfy. Možná až bude starší a rozumnější.

chibet napsal(a):
Ahoj Riko, dle mě je ještě rozdíl jestli jdeš ve známým prostředí kudy stále chodíš denně nebo do cizího např. autobusu. Ano pokud jdu do ńeznámýho, tak jdu první, ale pokud jdu stejnou trasou a pes ví kam jde nebo kde je tak se chová jinak. Spěchá chce tam " někde" být rychleji. Proč má jít s páníčkem pomale. Když dám volno v neznámým prostředí, tak si mě hlída stále.Ale ve známým v lese, když se víc vzdálí tak se jí schovám a hned přijde asi po necelé minuté si mě najít. Ale stejně někdy na vodítku občas táhne. Když někdy přehání v hrátkách se psem a já ji upozorním, tak toho nechá, ale to stejně to neřeší táhnutí na vodítku Jiný to je s povelem k noze a s mňamkou, kterou mám stále u sebe. To mohu chodit i bez vodítka.Jinak měním stále směry, ale pokud jdu ve známým prostředí, kde občas vyběhne kočka, tak mýmu pejsku můžu měnit směry jak chci a stejně čeká a chce jít podle sebe a stále se snaží být ve střehu kvůli kočce a né mně.Dle mýho to není podle Alfy. Možná až bude starší a rozumnější.

Chibet znovu se vrátím k příkladu s ředitelem a žáčkem - zkus si to představit.
Jednou z indícií alfa psa je důslednost a to, že o určitých věcech nediskutuje, prostředí neprostředí. Samozřejmě že pejsci nás zkouší, tak jako děti, každé zkusí zalhat, neposlechnout, a teď jde o to, jak se k tomu postavíme my. Těmi drobnými každodenními testy nás stále prověřují, zda si své postavení zasloužíme.
Proč si myslím, že to je záležitost vztahu? No jednak to mám odkoukané od psů, jednak vyzkoušené. Pes který svého páníčka na cvičiště přitáhne se chová úplně jinak, vezmu-li si ho do ruky já. Psi, kteří jsou "dopřední", ti jsou úplně v pohodě, to je otázka jedné procházky. Mnohem těžší na výchovu jsou psi bázliví, kteří dopředu nejdou.

rika napsal(a):
Chibet znovu se vrátím k příkladu s ředitelem a žáčkem - zkus si to představit.
Jednou z indícií alfa psa je důslednost a to, že o určitých věcech nediskutuje, prostředí neprostředí. Samozřejmě že pejsci nás zkouší, tak jako děti, každé zkusí zalhat, neposlechnout, a teď jde o to, jak se k tomu postavíme my. Těmi drobnými každodenními testy nás stále prověřují, zda si své postavení zasloužíme.
Proč si myslím, že to je záležitost vztahu? No jednak to mám odkoukané od psů, jednak vyzkoušené. Pes který svého páníčka na cvičiště přitáhne se chová úplně jinak, vezmu-li si ho do ruky já. Psi, kteří jsou "dopřední", ti jsou úplně v pohodě, to je otázka jedné procházky. Mnohem těžší na výchovu jsou psi bázliví, kteří dopředu nejdou.

Riko, máš pravdu, co se jakéhosi učení psa týče, ovšem s výcvikem to nemá nic podobného. U tebe to je tak, že pořídím si psa a chci aby lítal kolem mne, dal se přivolat, sednul, lehnul. k výcviku si pořizuji plemeno jaksi vhodné pro to či ono a jeho vlastnosti a postavení pouze koriguji a jeho tendence pracovat podporuji. Zde je temperament žádoucí a tendence prosadit se také.Tam se psíci reagující jen na dobrůtky moc neuplatní. Zde platí respekt a schopnost podřídit se-poslechnou.Pamlsek je jedna věc, ale popis učení, jak jsi psala prvně, nemá valného efektu při pořádné práci. Nebo jsi viděla, že by při zkouškách někdo dával povely s piškotem v ruce? Myslím, že tady jedna strana hovoří o jedné věci a strana druhá o jiné. A každý má svou pravdu. Bohudík.

aira napsal(a):
Riko, máš pravdu, co se jakéhosi učení psa týče, ovšem s výcvikem to nemá nic podobného. U tebe to je tak, že pořídím si psa a chci aby lítal kolem mne, dal se přivolat, sednul, lehnul. k výcviku si pořizuji plemeno jaksi vhodné pro to či ono a jeho vlastnosti a postavení pouze koriguji a jeho tendence pracovat podporuji. Zde je temperament žádoucí a tendence prosadit se také.Tam se psíci reagující jen na dobrůtky moc neuplatní. Zde platí respekt a schopnost podřídit se-poslechnou.Pamlsek je jedna věc, ale popis učení, jak jsi psala prvně, nemá valného efektu při pořádné práci. Nebo jsi viděla, že by při zkouškách někdo dával povely s piškotem v ruce? Myslím, že tady jedna strana hovoří o jedné věci a strana druhá o jiné. A každý má svou pravdu. Bohudík.

Airo souhlasím s tebou, že by to u piškůtků nemělo zůstat - tedy pokud chci vážně cvičit, jak píšeš. Má zkušenost je taková, že psa je potřeba nejdříve VYCHOVAT, tzn. ujasnit si kdo je kdo, nafixovat psa na sebe. To je základ - získat psovu důvěru, respekt a pozornost. A na to pak můžu stavět speciální výcvik. Rěč byla o chůzi u nohy - tedy nejdříve zajistím aby pes ode nechtěl utíkat, a vysvětlím mu že opřít se do obojku je tabu - na to máme jednoduché hry. Pro běžný život to stačí. Chci-li jít se psem na zkoušky, nebo potřebuji aby se pohyboval např vedle inv. vozíku, musím to dále dopilovat, obraty apod. - ale nepotřebuji k tomu ani ostnáč, ani klacek, o kterých se tu psalo a kvůli čemuž já jsem se taky ozvala.