První pes - kříženec nebo čistokrevňák?

gigi napsal(a):
??? To zní, jako by na "punťovi" míň záleželo. Na to "naučení" něco vhodného pro začátečníky, snadno vychovatelného. Pozor, co je malé, ještě nemusí být snadno vychovatelné. U směsek nikdy nemůžete vědět, do čeho jdete (u plemen aspoň lze tušit - rozumí se papíráků). (U nás chodí důchodce s hyperaktivním jack russelem, co dostal od dětí. Sado maso. )

Souhlasim s gigi. U pejska čistokrevného můžete alespoň trochu odhadnout povahu, kdežto u křížence je to už horší. Ale ať si pořídíte jakýhokoliv psa, bude záležet na vás, jak si ho vychováte.

gigi napsal(a):
??? To zní, jako by na "punťovi" míň záleželo. Na to "naučení" něco vhodného pro začátečníky, snadno vychovatelného. Pozor, co je malé, ještě nemusí být snadno vychovatelné. U směsek nikdy nemůžete vědět, do čeho jdete (u plemen aspoň lze tušit - rozumí se papíráků). (U nás chodí důchodce s hyperaktivním jack russelem, co dostal od dětí. Sado maso. )

Omlouvám se, nemělo to znít jako že na punťovi záleží míň - vůbec to tak nebylo myšleno....Mám hrozně ráda zvířata, ale bohužel jediné, co doma můžem mít jsou rybičky, protože podle mamky všechno chlupaté je špinavé, přenáší nemoci, je z toho jenom bordel... (určitě to někteří znáte....) Až před skoro třema rokama jsem si dotahla fretku a mamka už to docela zvládá, ale psa už by asi nesnesla, tak musím počkat, až po škole (studuju VŠ). A přítel je zase z vesnice vychovavan v názorech, že zvíře ze kterého není užitek je vlastně k ničemu a proč by se za něho muselo ještě platit....
Ptalka jsem se spíš pro to, jestli se pro začátečníka hodí víc papírák od kterého častečně vím, co mam čekat, nebo kříženeček, ze kterého nevim co vyroste

jajinka p napsal(a):
Mám dotaz. S přítelem plánujeme pořídit si pejska (až za delší dobu, ale radši se ptam teď)....Ani jeden jsme psa nikdy neměli. Moc se mi líbí krátkosrsté kolie, ale přítel tvrdí, že jako prvního pejska by jsme si měli pořídit nějaké štěňátko malého "punťi", ať se "naučíme" starat se o pejska. Moc mě zajímá váš názor. díky za odpovědi J.

No, a uvědomuje si přítel, že ten "puňťa" s Vámi bude žít dalších třeba 15 let? A souhlasím s příspěvky nade mnou, u pejska určitého plemene (samozřejmě myšleno s PP) můžete určité povahové rysy předpokládat, u křížence ne.

jajinka p napsal(a):
Mám dotaz. S přítelem plánujeme pořídit si pejska (až za delší dobu, ale radši se ptam teď)....Ani jeden jsme psa nikdy neměli. Moc se mi líbí krátkosrsté kolie, ale přítel tvrdí, že jako prvního pejska by jsme si měli pořídit nějaké štěňátko malého "punťi", ať se "naučíme" starat se o pejska. Moc mě zajímá váš názor. díky za odpovědi J.

Jak píšou ostatní - o pejska se musíte naučit starat, ať je to kříženec, nebo čistokrevný šampión. Pokud náhodou uvažujete, že to "zkusíte" s voříškem, a když to nevyjde, nebude taková škoda se ho nějak zbavit, pak si nepořizujte psa žádného! Ale doufám, že tak to není, že jen máte strach převzít zodpovědnost za třeba chovatelsky cenné štěně, když nevíte, co budete se psem vlastně všechno chtít dělat.
Stejně jako ostatní radím - pořiďte si plemeno, jaké se vám líbí a hlavně, jaké je vhodné pro začátečníky a pro vaše podmínky (dům/byt, velikost bytu, množství volného času, vaše sportovní založení, vaše očekávání od psa, vaše povaha...). Pročtěte knížky, popovídejte s pejskaři (třeba i přes internet), nastudujte základy péče, výchovy i výcviku. Pak vyhledejte chovatele, který se štěňatům dostatečně věnuje a který je ochoten se věnovat i vám jako novopečeným majitelům. Jako pro začátečníky je pro vás socializece štěněte u chovatele dvojnásob důležitá! A pak si vysněného psíka kupte. S PP, samozřejmě. Protože bez PP si můžete vybrat ideální plemeno, ale váš pejsek tomu vůbec odpovídat nemusí - a nejen vzhledem, zdravím, ale i povahou! Skutečně se vyplatí do štěněte investovat při koupi, protože ve srovnání s tím, co pak prožere, procestuje nebo nedejbože promarodí, se to nedá srovnat.
Taky se vám může stát, že pořídíte voříška, a on bude šikovný, milý, pracovitý a vy zjistíte, že vás kynologie baví, ale že se psem bez PP máte méně šancí něco dělat. Tak si pořídíte konečně vysněné plemeno a budete mít psy dva, což je sice na jednu stranu super, ale na druhou je to víc starostí a peněz...

jajinka p napsal(a):
Mám dotaz. S přítelem plánujeme pořídit si pejska (až za delší dobu, ale radši se ptam teď)....Ani jeden jsme psa nikdy neměli. Moc se mi líbí krátkosrsté kolie, ale přítel tvrdí, že jako prvního pejska by jsme si měli pořídit nějaké štěňátko malého "punťi", ať se "naučíme" starat se o pejska. Moc mě zajímá váš názor. díky za odpovědi J.

Tohle je myšleno jako samostatný dotaz. Vy, kdo máte psa, doporučili byste začátečníkovi voříška? Kdosi tu vyslovil myšlenku, že vůbec nevíte, co z něj bude. Může z toho zniknout i nějaký vážný problém? V mém okolí se setkávám s názorem: pořiďme si na zkoušku voříška, podle toho, jak nám to půjde si pak pořídíme čistokrevného. Lidi si je prostě pořízují na zkoušku.
(Nemyslím to ani na zadavatelku, ale když už se to tady nakouslo...)

muchomurka napsal(a):
Tohle je myšleno jako samostatný dotaz. Vy, kdo máte psa, doporučili byste začátečníkovi voříška? Kdosi tu vyslovil myšlenku, že vůbec nevíte, co z něj bude. Může z toho zniknout i nějaký vážný problém? V mém okolí se setkávám s názorem: pořiďme si na zkoušku voříška, podle toho, jak nám to půjde si pak pořídíme čistokrevného. Lidi si je prostě pořízují na zkoušku.
(Nemyslím to ani na zadavatelku, ale když už se to tady nakouslo...)

Je mi smutno za ty psy, pořízené na zkoušku. Je mi zle z lidí, kteří si pořizují psa na zkoušku. Psa buď chci, a tak se o něj naučím starat a postarám se o něj a vychovám ho, nebo vlastně nechci, aniž vím co chci, a to pak dopadne tragicky pro psa, protože bývá opouštěn, darován, v horším případě vyhozen.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je mi smutno za ty psy, pořízené na zkoušku. Je mi zle z lidí, kteří si pořizují psa na zkoušku. Psa buď chci, a tak se o něj naučím starat a postarám se o něj a vychovám ho, nebo vlastně nechci, aniž vím co chci, a to pak dopadne tragicky pro psa, protože bývá opouštěn, darován, v horším případě vyhozen.

Taky mám z těchto lidí husí kůži. Oni zase nechápou, že můj první pes je čistokrevný (sheltie). Vyhovuje mi, jak snadno se učí, délka i náročnost srsti, povaha. Až na to občasné štěkání a trochu nedůvěřivosti. Ale i to je plus. Asi těžko by se nechal ukrást.
A kdyby to byl voříšek, byl by u mě opečovávaný úplně stejně. Vlastně časem uvažuju o dospělém psu z útulku. Tak za dva tři roky, až ten můj pinďa bude mít vypilovanou poslušnost.

marcha napsal(a):
Jak píšou ostatní - o pejska se musíte naučit starat, ať je to kříženec, nebo čistokrevný šampión. Pokud náhodou uvažujete, že to "zkusíte" s voříškem, a když to nevyjde, nebude taková škoda se ho nějak zbavit, pak si nepořizujte psa žádného! Ale doufám, že tak to není, že jen máte strach převzít zodpovědnost za třeba chovatelsky cenné štěně, když nevíte, co budete se psem vlastně všechno chtít dělat.
Stejně jako ostatní radím - pořiďte si plemeno, jaké se vám líbí a hlavně, jaké je vhodné pro začátečníky a pro vaše podmínky (dům/byt, velikost bytu, množství volného času, vaše sportovní založení, vaše očekávání od psa, vaše povaha...). Pročtěte knížky, popovídejte s pejskaři (třeba i přes internet), nastudujte základy péče, výchovy i výcviku. Pak vyhledejte chovatele, který se štěňatům dostatečně věnuje a který je ochoten se věnovat i vám jako novopečeným majitelům. Jako pro začátečníky je pro vás socializece štěněte u chovatele dvojnásob důležitá! A pak si vysněného psíka kupte. S PP, samozřejmě. Protože bez PP si můžete vybrat ideální plemeno, ale váš pejsek tomu vůbec odpovídat nemusí - a nejen vzhledem, zdravím, ale i povahou! Skutečně se vyplatí do štěněte investovat při koupi, protože ve srovnání s tím, co pak prožere, procestuje nebo nedejbože promarodí, se to nedá srovnat.
Taky se vám může stát, že pořídíte voříška, a on bude šikovný, milý, pracovitý a vy zjistíte, že vás kynologie baví, ale že se psem bez PP máte méně šancí něco dělat. Tak si pořídíte konečně vysněné plemeno a budete mít psy dva, což je sice na jednu stranu super, ale na druhou je to víc starostí a peněz...

Ahojky, Marcha to opravdu dobře napsala, úplně se s ní ztotožňuji.
Sice ani PP nezaruči 100% zdraví nebo povahu, ale je tu větší pravděpodobnost, že pejsek bude takový jakýho chcete.
Tajky znám hodně pejskařů, který kynologie opravdu chytla a těch možností s PP je daleko víc. I když si třeba teď říkátem, že Vám se to nestane ale až ho budete mít doma , tak je to něco jinýho. Najednou je to člen rodiny, máte ho rádi, jiní lidi nepejskaři se na vás dívají jak na blázny,bojíte se o něho a přemýšlíte co mu dobrýho koupit a kam s ním chodit a tady to právě někdy začíná a jste v tom ani nevíte jak,. Díváte se na stejný plemeno a říkáte si ten můj je stejně nejhezčí a srovnáváte, ketrý je lepší, ale jako v dobrém slova smyslu a někoho chytnou výstavy, někoho výcvik a je lepší mít pejska, kterýho si opravdu pořizujete třeba na 15 let si myslím S PP . Nemám nic proti bez PP jsou to taky psi , ale pokud bych si pořizovala je dobré vědět o něm co nejvíce.
Když je pes připuštěn do chovu a tedy je s PP tak přece jenom je tam větší kontrola jak ohledně zdraví, tak i povahy . Nejhorší jsou ti co píší inzeráty po rodičích s PP, ale už nenapíší proč nebyli uchovnění a proč tedy neprošli, většinou je to kvůli zdraví nebo kvůli povaze. Viděla jsem inzerát , kde majitelka štěníků psala po rodičích s PP a se zkoušky, ale už neuvedla, že fenka má nefunkční štítnou žlázu a že byla jako štěně operovaná kvůli dysplazii, protože by nemohla chodit a bohužel tyhle nemoci může fenka předat budoucím štěníkům a budoucím majitelům , tak udělat velké starosti.
Většinou k uchovnění potřebujete jít jednou na svod , jednou k veterinářovi,a na bonitaci, kde pejska posoudí jak exterierově tak i povahově a to si myslím,že zvládne každý a \" to něco málo \"udělat pro uchovnění a přesvědčit se, že budoucí štěníci mají předpoklady být \"šikovní\".
Snad jsem se do toho moc nezapletla.

muchomurka napsal(a):
Taky mám z těchto lidí husí kůži. Oni zase nechápou, že můj první pes je čistokrevný (sheltie). Vyhovuje mi, jak snadno se učí, délka i náročnost srsti, povaha. Až na to občasné štěkání a trochu nedůvěřivosti. Ale i to je plus. Asi těžko by se nechal ukrást.
A kdyby to byl voříšek, byl by u mě opečovávaný úplně stejně. Vlastně časem uvažuju o dospělém psu z útulku. Tak za dva tři roky, až ten můj pinďa bude mít vypilovanou poslušnost.

Děkuji za odpovědi. Ten punťa by nebyl rozhodně nějaký "pes na zkoušku", který až si budeme chtít pořídit papíráka půjde z domu, to v žádném případě....A když čistokrevňáka, tak jak píšete, tak 100% s PP - studuju 5.rokem veterinu a když vidím, co za "čistokrevné psy bez PP" chodí do ordinace tak je mě občas do breku, z toho, co tam vidím.....

muchomurka napsal(a):
Taky mám z těchto lidí husí kůži. Oni zase nechápou, že můj první pes je čistokrevný (sheltie). Vyhovuje mi, jak snadno se učí, délka i náročnost srsti, povaha. Až na to občasné štěkání a trochu nedůvěřivosti. Ale i to je plus. Asi těžko by se nechal ukrást.
A kdyby to byl voříšek, byl by u mě opečovávaný úplně stejně. Vlastně časem uvažuju o dospělém psu z útulku. Tak za dva tři roky, až ten můj pinďa bude mít vypilovanou poslušnost.

I já mám voříška z útulku a nedám na něj dopustit, měla jsem bezpapíráky boxera a dobrmana a oba byli úžasní a zdraví a potom filu s PP a ten jediný byl absolutně nesocializovaný a veterina stála zrovna u něj nejvíc. Ale to se nedá zobecňovat. Jsou chovatelé a "chovatelé" (i s těmi PP) a chce to vybírat. Pokud by voříšek později nebyl odstrčený, proč nezačít s ním, přece i s kříženci se dá dělat agility a chodit na cvičák. Pokud je to první pes, tak se to stejně budou učit i majitelé a asi to nebude hned na vrcholové úrovni.

atika napsal(a):
I já mám voříška z útulku a nedám na něj dopustit, měla jsem bezpapíráky boxera a dobrmana a oba byli úžasní a zdraví a potom filu s PP a ten jediný byl absolutně nesocializovaný a veterina stála zrovna u něj nejvíc. Ale to se nedá zobecňovat. Jsou chovatelé a "chovatelé" (i s těmi PP) a chce to vybírat. Pokud by voříšek později nebyl odstrčený, proč nezačít s ním, přece i s kříženci se dá dělat agility a chodit na cvičák. Pokud je to první pes, tak se to stejně budou učit i majitelé a asi to nebude hned na vrcholové úrovni.

Já nemám nic proti křížencům a voříškům. To vůbec ne! Ovšem daleko méně často se o taková štěňata majitel feny stará tak, jak by měl. Často jsou to "produkty" nechtěné březosti, jde o to rychle se jich zbavit a ani se neví, kdo byl otec. Z toho mohou pro začátečníka pramenit značné probémy... Samozřejmě, pokud máte známé, kteří mají úžasnou fenku a ta čeká štěňátka se stejně bezproblémovým psem "od vedle", a oni jsou odhodlaní štěňata opečovávat, kvalitně krmit, naočkovat a pečlivě socializovat, proč ne. Samozřejmě, i štěňata, která nemají to štěstí, si zaslouží milující páníčky, ale asi o něco zkušenější... To samé psíci z útulku. Neví se, co přesně zažili a lze předpokládat, že to nebylo nic moc dobrého. Takže se hodí do zkušenějších rukou, aby se jejich život nezamotal ještě víc...
Co se psů s a bez PP týče, jasně, že nelze zobecňovat ani nic tvrdit na 100%. Ale ta pravděpodobnost, že všechno klapne jak vy chcete, je u psů s PP a při pečlivém výběru chovatele přeci jen o dost vyšší. A to za to stojí. Já mám labíse bez PP a je dost dominantní a nezávislý - zvládáme to, ale stát se to začátečníkovi, který čekal "hodného, v rodině i k ostatním psům bezproblémového" labradora, mohlo by to znamenat průšvih. Takže já mám jasno - pro příště už jen s PP nebo voříšky z útulku. Nehodlám chov psů bez PP svými penězi podporovat.

marcha napsal(a):
Já nemám nic proti křížencům a voříškům. To vůbec ne! Ovšem daleko méně často se o taková štěňata majitel feny stará tak, jak by měl. Často jsou to "produkty" nechtěné březosti, jde o to rychle se jich zbavit a ani se neví, kdo byl otec. Z toho mohou pro začátečníka pramenit značné probémy... Samozřejmě, pokud máte známé, kteří mají úžasnou fenku a ta čeká štěňátka se stejně bezproblémovým psem "od vedle", a oni jsou odhodlaní štěňata opečovávat, kvalitně krmit, naočkovat a pečlivě socializovat, proč ne. Samozřejmě, i štěňata, která nemají to štěstí, si zaslouží milující páníčky, ale asi o něco zkušenější... To samé psíci z útulku. Neví se, co přesně zažili a lze předpokládat, že to nebylo nic moc dobrého. Takže se hodí do zkušenějších rukou, aby se jejich život nezamotal ještě víc...
Co se psů s a bez PP týče, jasně, že nelze zobecňovat ani nic tvrdit na 100%. Ale ta pravděpodobnost, že všechno klapne jak vy chcete, je u psů s PP a při pečlivém výběru chovatele přeci jen o dost vyšší. A to za to stojí. Já mám labíse bez PP a je dost dominantní a nezávislý - zvládáme to, ale stát se to začátečníkovi, který čekal "hodného, v rodině i k ostatním psům bezproblémového" labradora, mohlo by to znamenat průšvih. Takže já mám jasno - pro příště už jen s PP nebo voříšky z útulku. Nehodlám chov psů bez PP svými penězi podporovat.

V to s vámi marcho absolutně souhlasím. Moji bezpapíráci byli jeden od štěněte od známých (žádní bez PP po rodičích s PP - ani rodiče neměli PP a taky byli fajn) a dobrmanku jsem si vzala v roce, aby neputovala z místa na místo protože byla nechtěná (rozchod páníčků) a vychovávala ji jak štěně. Venčila se jen u hospody a doma směla ležet v předsíni - neuměla vůbec nic. Ale vše mi stokrát vrátila , byla úžasná.A do budoucna už lovím jen v útulcích.

atika napsal(a):
V to s vámi marcho absolutně souhlasím. Moji bezpapíráci byli jeden od štěněte od známých (žádní bez PP po rodičích s PP - ani rodiče neměli PP a taky byli fajn) a dobrmanku jsem si vzala v roce, aby neputovala z místa na místo protože byla nechtěná (rozchod páníčků) a vychovávala ji jak štěně. Venčila se jen u hospody a doma směla ležet v předsíni - neuměla vůbec nic. Ale vše mi stokrát vrátila , byla úžasná.A do budoucna už lovím jen v útulcích.

Můj první psík byl taky z útulku, sice neměla ráda jiné psy, ale byla mým učitelem.....a hlavně voříšci jsou mnohem zdravější psy než přešlechtěná plemena ať s PP či bez PP

jajinka p napsal(a):
Mám dotaz. S přítelem plánujeme pořídit si pejska (až za delší dobu, ale radši se ptam teď)....Ani jeden jsme psa nikdy neměli. Moc se mi líbí krátkosrsté kolie, ale přítel tvrdí, že jako prvního pejska by jsme si měli pořídit nějaké štěňátko malého "punťi", ať se "naučíme" starat se o pejska. Moc mě zajímá váš názor. díky za odpovědi J.

ja si myslim ze je to uplne fuk protoze sice jsem mela zatim jenom vlcaky ale kazdy mel naprosto odlisnou povahu kazdy jinak zvladatelny a kazdy pride casem na to jak si vytvorit mezi sebou a zviretem kompromis tak aby si vyhovovali neprekazeli a vzajemne se poslouchali...

jajinka p napsal(a):
Mám dotaz. S přítelem plánujeme pořídit si pejska (až za delší dobu, ale radši se ptam teď)....Ani jeden jsme psa nikdy neměli. Moc se mi líbí krátkosrsté kolie, ale přítel tvrdí, že jako prvního pejska by jsme si měli pořídit nějaké štěňátko malého "punťi", ať se "naučíme" starat se o pejska. Moc mě zajímá váš názor. díky za odpovědi J.

Já si pořídila jako prvního pejska voříška, pejska z utulku abych udělala dobrý skutek, nějaký de*bil vyhodil 8 štěnat tak jse, si jedno vzala....bohužel se z něj vyklubal poměrně dominantní pes z těch všech plemen co v sobě má v něm nejvíce vyniká foxteriér....takže pro začátečníka celkem záhul, už jsem pomahala s cizími psy, od koní mám vštěpenou důslednost, takže neustale buzeruju, snažím se ho cepovat a mě celkem funguje, v cizim prostředí je to nejužasnější pejsek,ale když jsme v JEHO parku,tak tam má všechno pod palcem a si to napřed rozmyslí li se teda uráčí přijít nebo ne....takže lítá se stopovačkou a dopilováváme to.jenže i tím že ho venčím většinou jen já tak když jde nahodou máma,nebo kdokoliv jiný po něm něco chce, tak on přesně ví že ho na volno mama nechytí tak na ní kašle...Je ted v pubertě takže doufám že zmoudří a neustalým cvičením se nějak spacifikuje...ale když se an to dívám zpětně tak kdybych si vzala nějakýho papíraka s pohodovou povahou tak bych si ušetřila spoustu a soustu nervů...nemůžu říct někomu z rodiny o vyvenčení, protože by je akorat vlačel na špagatě, neustale ho hlídat kde je, co dělá,pořád ho cvičně přivolavat, řešit zda se s tím psem co se k nam blíží porve nebo ne,jestli si tam hrajou jen psi který snese nebo je tam i nějaka jeho konkurence.......navíc tak jak jsou všichni voříšci "zdraví" tak zrovan ten muj má nějaký trávící potíže, cokoliv sežere je mu hned blbě,takže žere jen poměrně drahý granule, jakakoliv zmněna musí byt hrozně postupná a i přezto průjmuje....co se týká veta,tak už jsem si skoro zaplatila papíráka=)
ale je to miláček a když na něj hrozně nadávám tak vím že pro další psisko si půjdu zade do útulku

sairon napsal(a):
Já si pořídila jako prvního pejska voříška, pejska z utulku abych udělala dobrý skutek, nějaký de*bil vyhodil 8 štěnat tak jse, si jedno vzala....bohužel se z něj vyklubal poměrně dominantní pes z těch všech plemen co v sobě má v něm nejvíce vyniká foxteriér....takže pro začátečníka celkem záhul, už jsem pomahala s cizími psy, od koní mám vštěpenou důslednost, takže neustale buzeruju, snažím se ho cepovat a mě celkem funguje, v cizim prostředí je to nejužasnější pejsek,ale když jsme v JEHO parku,tak tam má všechno pod palcem a si to napřed rozmyslí li se teda uráčí přijít nebo ne....takže lítá se stopovačkou a dopilováváme to.jenže i tím že ho venčím většinou jen já tak když jde nahodou máma,nebo kdokoliv jiný po něm něco chce, tak on přesně ví že ho na volno mama nechytí tak na ní kašle...Je ted v pubertě takže doufám že zmoudří a neustalým cvičením se nějak spacifikuje...ale když se an to dívám zpětně tak kdybych si vzala nějakýho papíraka s pohodovou povahou tak bych si ušetřila spoustu a soustu nervů...nemůžu říct někomu z rodiny o vyvenčení, protože by je akorat vlačel na špagatě, neustale ho hlídat kde je, co dělá,pořád ho cvičně přivolavat, řešit zda se s tím psem co se k nam blíží porve nebo ne,jestli si tam hrajou jen psi který snese nebo je tam i nějaka jeho konkurence.......navíc tak jak jsou všichni voříšci "zdraví" tak zrovan ten muj má nějaký trávící potíže, cokoliv sežere je mu hned blbě,takže žere jen poměrně drahý granule, jakakoliv zmněna musí byt hrozně postupná a i přezto průjmuje....co se týká veta,tak už jsem si skoro zaplatila papíráka=)
ale je to miláček a když na něj hrozně nadávám tak vím že pro další psisko si půjdu zade do útulku

Ahoj,když jsem byla u rodičů,měli jsme psa s PP,ale byl rodinný a trochu dominantní a my jako děti jsme ho nezvládaly.Psa pro sebe jsem si pořídila,když jsem se odstěhovala od rodičů a dovolila mi to práce a po dohodě s přítelem.Bylo to štěně z útulku,vyrostla z něho velká holka(59cm) a přibyl m.knírač-nalezenec.Oba jsem milovala a doufala,že pro ně děláme to nej.Když jsme se rozešli s přítelem,za čas jsem se provdala na vesnici,to tý mí holce bylo 10let.Teď už loni mi ve 13 letech odešla.Je mi to líto dodnes.Ale pořídili jsme si novou fenku,už čistokrevnou a já zjiš´tuji,že ač si to člověk neuvjedomuje,k tomu druhému psu přistupuji jaksi zodpovědněji,pečlivěji vybírám žrádlo,jaksi automaticky se vyhýbám chybám z minula.Přijde mi,ať chceme nebo ne,ten první pes má dvě nej...je ten nejlepší,na toho se vzpomíná nejvíc,ale má nej smůlu,protože ať chceme či ne,učíme se na něm jak ze psy zacházet.Teprve u druhého si řeknem pozor,tak ne to už se mi vymstilo.Tak snad mi rozumíte,co chci vyjádřit.To,že nezáleží jestli kříženec nebo s PP,pořád bude ten první.Dana

jajinka p napsal(a):
Mám dotaz. S přítelem plánujeme pořídit si pejska (až za delší dobu, ale radši se ptam teď)....Ani jeden jsme psa nikdy neměli. Moc se mi líbí krátkosrsté kolie, ale přítel tvrdí, že jako prvního pejska by jsme si měli pořídit nějaké štěňátko malého "punťi", ať se "naučíme" starat se o pejska. Moc mě zajímá váš názor. díky za odpovědi J.

krátkosrsté kolie jsou psi vhodní pro začátečníky. Ne proto, že by je nebylo třeba vychovávat, ale proto, že velmi rádi spolupracují s člověkem a v rodině nemají tendenci pokoušet se šéfovat lidské smečce.
Ať se rozhodnete pro jakéhokoli psa, pro začátečníka je lepší pes s PP, u kterého můžete podle plemenné příslušnosti aspoň trošku odhadhout povahu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

gaya napsal(a):
krátkosrsté kolie jsou psi vhodní pro začátečníky. Ne proto, že by je nebylo třeba vychovávat, ale proto, že velmi rádi spolupracují s člověkem a v rodině nemají tendenci pokoušet se šéfovat lidské smečce.
Ať se rozhodnete pro jakéhokoli psa, pro začátečníka je lepší pes s PP, u kterého můžete podle plemenné příslušnosti aspoň trošku odhadhout povahu.

Ujasněte si, co od psa očekáváte - jaké povahové vlastnosti by měl mít, kolik času mu můžete věnovat, chcete-li se věnovat výcviku či nějakému kynologickému sportu nebo chcete-li jen, aby na vás čekal doma nějaký nenáročný společník.
Podle toho pak volte - budˇvyhledejte plemeno, které vaše požadavky splňuje, zjistěte si maximum informací a pak si kupte štěně s PP. Nebo objedťe útulky, pohovořte s ošetřovateli a vyberte psa, který odpovídá povahovými vlastnostmi vašim představám. Jinak "malý tˇuntˇa" neznamená automaticky "snazší na výchovu" - záleží na spoustě okolností - u kříženců hlavně na tom, čeho jsou kříženci (např. kříženec pudla bude s největší pravděpodobností učenlivější a ovladatelnější než kříženec bígla). A když jsme u toho - krátkosrstou kolii vychováte s menší námahou než např. křížence huskyho
Atˇse rozhodnete jakkoli, vybírejte podle povahy, která vám vyhovuje, ne podle vzhledu plemene či voříška.