Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
19.9.2008 07:23
hancus

XXX.XXX.254.1

Zdravím,máme doma dvouletou jorkšírku, ne dlouho, teprve několik dní, upnula se na paničku - pánečka moc nebere. Bohužel však samotu doma snáší poměrně špatně. Co vyvádí když odjedem do práce nevím, ale odpoledne, když přijedeme domů a děláme třeba něco kolem domu a ona je z nějakého důvodu zavřená doma, tak hrozně naříká, pomůže jen když někdo přijde. Okřiknout je na nic. Chápu ji, byla celý den sama a je jí smutno, chce být ve společnosti, ale ne vždy to jde, navolno kolem domu ji nemůžeme nechat pobíhat - nemáme plot a mohla by se někam zatoulat, zas takové vazby na tohle místo ještě nemá, uvázaná nemá dost pohybu a je jí zima a když ztratí člověka z dohledu, vyvádí stejně. Jak byste to řešili? Máme dva další psy, ale ti jsou celoročně venku a moc se s ní nekamoší.

1.4.2009 10:20
hancus

XXX.XXX.24.1

hancus napsal(a):
Zdravím,máme doma dvouletou jorkšírku, ne dlouho, teprve několik dní, upnula se na paničku - pánečka moc nebere. Bohužel však samotu doma snáší poměrně špatně. Co vyvádí když odjedem do práce nevím, ale odpoledne, když přijedeme domů a děláme třeba něco kolem domu a ona je z nějakého důvodu zavřená doma, tak hrozně naříká, pomůže jen když někdo přijde. Okřiknout je na nic. Chápu ji, byla celý den sama a je jí smutno, chce být ve společnosti, ale ne vždy to jde, navolno kolem domu ji nemůžeme nechat pobíhat - nemáme plot a mohla by se někam zatoulat, zas takové vazby na tohle místo ještě nemá, uvázaná nemá dost pohybu a je jí zima a když ztratí člověka z dohledu, vyvádí stejně. Jak byste to řešili? Máme dva další psy, ale ti jsou celoročně venku a moc se s ní nekamoší.

Tak už je u nás prtě půl roku a je to stále stejné. Teskní kdykoliv zůstane sama. Pánečka už bere taky. Jinak každý den steleme půl kuchyně novinami, aby měla na co jít zatímco se bude stresovat když jsme v práci.Denně je nepočítaně louží a aspoň jedna hromada ze stresu. Psi jí nestačí, ani když je zná a bere je jako kamoše - vyzkoušeno. Dá se s tím vůbec něco dělat? Tohle její šílení přece musí mít i zdravotní následky. Bohužel v práci ji mít nemůžeme a tak dlouho si vzít volno, abychom ji mohli spolehlivě naučit samostatnosti taky mít nemůžeme.

1.4.2009 13:15
pupulu

XXX.XXX.244.125

hancus napsal(a):
Tak už je u nás prtě půl roku a je to stále stejné. Teskní kdykoliv zůstane sama. Pánečka už bere taky. Jinak každý den steleme půl kuchyně novinami, aby měla na co jít zatímco se bude stresovat když jsme v práci.Denně je nepočítaně louží a aspoň jedna hromada ze stresu. Psi jí nestačí, ani když je zná a bere je jako kamoše - vyzkoušeno. Dá se s tím vůbec něco dělat? Tohle její šílení přece musí mít i zdravotní následky. Bohužel v práci ji mít nemůžeme a tak dlouho si vzít volno, abychom ji mohli spolehlivě naučit samostatnosti taky mít nemůžeme.

Já mám závislačku papillonku,brala jsem si jí 2.5 roku starou mám jí přes rok.Upnula se na mě,teď i na pánečka.Je naučená ,že skoro všede je snáma.Když jsme v práci,nedělá nic-dole bydlí naši a říkaji,že se nahoře nic neděje.ale pouze přes den.V noci nemůže být sama.když vyrazíme někam za zábavou řve celou dobu i noc.Bere si jí k sobě sestra,ale prej stejně kňučí.Přes den řve jen ,když o nás ví.Třeba jsme na zahradě nebo tak.to jí musim pustit za náma.Ona je schopná řvát až ochraptí.Prostě závislák hadr.Co poradit vám nevím.Ona se nás drží a ze zahrady nezdrhne.Leda tak hooodně dlouhý špagát na uvázání.Jak jsme si to udělali ,tak to taky máme.

1.4.2009 14:18
hancus

XXX.XXX.23.1

pupulu napsal(a):
Já mám závislačku papillonku,brala jsem si jí 2.5 roku starou mám jí přes rok.Upnula se na mě,teď i na pánečka.Je naučená ,že skoro všede je snáma.Když jsme v práci,nedělá nic-dole bydlí naši a říkaji,že se nahoře nic neděje.ale pouze přes den.V noci nemůže být sama.když vyrazíme někam za zábavou řve celou dobu i noc.Bere si jí k sobě sestra,ale prej stejně kňučí.Přes den řve jen ,když o nás ví.Třeba jsme na zahradě nebo tak.to jí musim pustit za náma.Ona je schopná řvát až ochraptí.Prostě závislák hadr.Co poradit vám nevím.Ona se nás drží a ze zahrady nezdrhne.Leda tak hooodně dlouhý špagát na uvázání.Jak jsme si to udělali ,tak to taky máme.

Jo, to jsem zapomněla napsat - už se nás drží, můžeme ji nechat kolem domu úplně navolno. Nikam nejde, dokonce se i několikrát stalo, že páneček šel ven se všemi 3 psy a ona se vrátila za mnou domů. Řeší i když jsme kolem domu a nevidí na nás. Naštěstí jsme na polosamotě, tak její nářek nikomu nevadí.

2.4.2009 10:53
rain

XXX.XXX.215.98

hancus napsal(a):
Zdravím,máme doma dvouletou jorkšírku, ne dlouho, teprve několik dní, upnula se na paničku - pánečka moc nebere. Bohužel však samotu doma snáší poměrně špatně. Co vyvádí když odjedem do práce nevím, ale odpoledne, když přijedeme domů a děláme třeba něco kolem domu a ona je z nějakého důvodu zavřená doma, tak hrozně naříká, pomůže jen když někdo přijde. Okřiknout je na nic. Chápu ji, byla celý den sama a je jí smutno, chce být ve společnosti, ale ne vždy to jde, navolno kolem domu ji nemůžeme nechat pobíhat - nemáme plot a mohla by se někam zatoulat, zas takové vazby na tohle místo ještě nemá, uvázaná nemá dost pohybu a je jí zima a když ztratí člověka z dohledu, vyvádí stejně. Jak byste to řešili? Máme dva další psy, ale ti jsou celoročně venku a moc se s ní nekamoší.

Jo, tak tohle jsem musela řešit taky a dost Vám závidím že máte jorka a rodinný dům. Já měla pita a pronajatý byt v paneláku.
Dělá tohle až od té doby co je u Vás nebo s tím byly problémy i před tím (jestli to teda víte, nepsala jste kde byla předtím)?
U nás to bylo od první chvíle co jsme si psa přivedli domů, to mu bylo něco přes dva měsíce. Člověk ho nechal na dvě minuty v pokoji samotného aby si třeba došel na záchod a okamžitě řev, hromada... To jsem ještě bydlela u mamky takže se to dalo nějaký ten měsíc řešit tím že ho někdo pohlídal, když jsem byla v práci. Pak jsme se přestěhovali, týden jsem ho nechávala doma samotného když jsem šla do práce, myslím že jsem tu dobu byla vystresovaná stejně jako on, protože po návratu to vždycky stálo za to, hned přišli sousedi, že neječel jenom půl hoďky po mém odchodu ale 8 hodin v kuse nonstop, vchodové dveře byly prokousané skoro nazkrz...
Snažila jsem se hledat nějaké rady, ale byla jsem akorát za největšího de**la, že stačí psa pár týdnu pomalu zvykat atd, jenže to nemělo žádné výsledky. Nevím, podle mě to funguje u psů kteří tenhle návyk získali špatnou výchovou (pejsek kňuknul, hned k němu někdo přiběhl,...) ale v tomhle případě dost těžko. Mám ještě mladší feňuli, když jsem ze začátku odcházela z bytu, dvakrát kňukla a šla se radši vyvalit na gauč. Teď si akorát sedne naproti dveřím s takovým tím pohledem "fakt nechceš dneska radši zůstat doma?" a to je vše.
Takže moje jediná rada asi bude - zařiďte aby byla pokud možno v prostředí které jí stresuje co nejmíň - u nás zabrala zahrada, i když je tam sám, málokdy vyvádí (ale to jde zase jenom v létě že). Teď je mu víc než rok a musím říct že se to nezlepšilo ani trošku.

2.4.2009 12:09
hancus

XXX.XXX.23.1

rain napsal(a):
Jo, tak tohle jsem musela řešit taky a dost Vám závidím že máte jorka a rodinný dům. Já měla pita a pronajatý byt v paneláku.
Dělá tohle až od té doby co je u Vás nebo s tím byly problémy i před tím (jestli to teda víte, nepsala jste kde byla předtím)?
U nás to bylo od první chvíle co jsme si psa přivedli domů, to mu bylo něco přes dva měsíce. Člověk ho nechal na dvě minuty v pokoji samotného aby si třeba došel na záchod a okamžitě řev, hromada... To jsem ještě bydlela u mamky takže se to dalo nějaký ten měsíc řešit tím že ho někdo pohlídal, když jsem byla v práci. Pak jsme se přestěhovali, týden jsem ho nechávala doma samotného když jsem šla do práce, myslím že jsem tu dobu byla vystresovaná stejně jako on, protože po návratu to vždycky stálo za to, hned přišli sousedi, že neječel jenom půl hoďky po mém odchodu ale 8 hodin v kuse nonstop, vchodové dveře byly prokousané skoro nazkrz...
Snažila jsem se hledat nějaké rady, ale byla jsem akorát za největšího de**la, že stačí psa pár týdnu pomalu zvykat atd, jenže to nemělo žádné výsledky. Nevím, podle mě to funguje u psů kteří tenhle návyk získali špatnou výchovou (pejsek kňuknul, hned k němu někdo přiběhl,...) ale v tomhle případě dost těžko. Mám ještě mladší feňuli, když jsem ze začátku odcházela z bytu, dvakrát kňukla a šla se radši vyvalit na gauč. Teď si akorát sedne naproti dveřím s takovým tím pohledem "fakt nechceš dneska radši zůstat doma?" a to je vše.
Takže moje jediná rada asi bude - zařiďte aby byla pokud možno v prostředí které jí stresuje co nejmíň - u nás zabrala zahrada, i když je tam sám, málokdy vyvádí (ale to jde zase jenom v létě že). Teď je mu víc než rok a musím říct že se to nezlepšilo ani trošku.

Bývalých majitelů jsme se ptali, jestli vydrží být v pohodě sama doma, když budeme v práci - tvrdili nám že v pohodě, že jí to vyhovuje. Až později jsem jim napsala, jaký máme problém. To nám sdělili, že no ona chytne nerva, když je sama...a to měli k ní ještě další dva psy, kteří s ní byli doma. Hele, některý lidi zabít málo, kdyby jsme to věděli hned, nevzali bysme si ji a měla šanci dostat se lidem, kteří by s ní byli pořád a byl by problém obejitý. Vracet jim ji, to by ji dostal první, kdo by si o ni řekl :-( aniž by zkoumali kam půjde.
Na zahradě by zmrzla :-( Jak je pořád doma, je dost choulostivá. Myslím, že chyba vznikla u bývalých majitelů byla pořád s někým, pravděpodobně byla paní na mateřské a když musela začít chodit do práce, tak se objevil tenhle problém, který se jim zřejmě nechtěl řešit, tak šla z domu. Přitom se u nich narodila.
Uvažovali jsme ze začátku i o prodeji, ale na druhou stranu se bojíme, aby nešla z ruky do ruky, protože to začne někomu být na obtíž nebo sousedi nebudou chtít snášet ten její pláč. Navíc každý občas potřebuje jít někam, kde psi nemůžou, na nákup, k doktorovi, cokoliv a co pak?
Přecejen ji máme rádi. U nás ty zvuky nikdo neslyší a uklízet po ní jsem si už zvykla. Ale takovýhle stres nemůže prospívat, takže to řeším spíš z pohledu, aby ona byla víc v klidu.

2.4.2009 17:56
rain

XXX.XXX.203.150

hancus napsal(a):
Bývalých majitelů jsme se ptali, jestli vydrží být v pohodě sama doma, když budeme v práci - tvrdili nám že v pohodě, že jí to vyhovuje. Až později jsem jim napsala, jaký máme problém. To nám sdělili, že no ona chytne nerva, když je sama...a to měli k ní ještě další dva psy, kteří s ní byli doma. Hele, některý lidi zabít málo, kdyby jsme to věděli hned, nevzali bysme si ji a měla šanci dostat se lidem, kteří by s ní byli pořád a byl by problém obejitý. Vracet jim ji, to by ji dostal první, kdo by si o ni řekl :-( aniž by zkoumali kam půjde.
Na zahradě by zmrzla :-( Jak je pořád doma, je dost choulostivá. Myslím, že chyba vznikla u bývalých majitelů byla pořád s někým, pravděpodobně byla paní na mateřské a když musela začít chodit do práce, tak se objevil tenhle problém, který se jim zřejmě nechtěl řešit, tak šla z domu. Přitom se u nich narodila.
Uvažovali jsme ze začátku i o prodeji, ale na druhou stranu se bojíme, aby nešla z ruky do ruky, protože to začne někomu být na obtíž nebo sousedi nebudou chtít snášet ten její pláč. Navíc každý občas potřebuje jít někam, kde psi nemůžou, na nákup, k doktorovi, cokoliv a co pak?
Přecejen ji máme rádi. U nás ty zvuky nikdo neslyší a uklízet po ní jsem si už zvykla. Ale takovýhle stres nemůže prospívat, takže to řeším spíš z pohledu, aby ona byla víc v klidu.

Jasně no. Já ho s těžkým srdcem musela "nechat" bývalému příteli, sice mě to pořád hrozně mrzí, ale vím že je to pro něj nejlepší řešení - byl na něj zvyklý od štěňátka, může být na zahradě když je hezky a 99% času je někdo doma. No aspoň že mi jeden pes zůstal... Ale taky si moc neumím představit že bych ho měla dát cizím lidem a nemohla ho vidět kdykoliv budu chtít...

Přidejte reakci

Přidat smajlík