Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
2.11.2009 15:22
sarulka

XXX.XXX.20.53

Před 2 týdny zemřela mým rodičům fenka, moje fenka s ní odmalička žila a nedávno jsme se odstěhovali. Když jsme před pár dny přijeli k rodičům a ona svojí kámošku nenašla, kňučela a hledala ji všude možně po bytě. To by nebylo nic zvláštního, ale od té doby se chová i doma dost podivně. Pořád tahá všude jednu svou hračku (do té doby si jí sem tam všimla), leze ke mě na klín (předtím by ji tam nikdo nedostal), když si lehnu na gauč, tak se hned ke mě šteluje, samozřejmě i se svou plyšovou hračkou, nebo luštím křížovku v tureckém sedu a ona si hned ke mě příjde lehnout. Celkově mi přijde že je nějak více mazlivější, jako by snad také truchlila a k nám se více přimkla, co si o tom myslíte? Truchlili vaši pejsci podobně?

2.11.2009 15:40
hankaapes

XXX.XXX.101.77

sarulka napsal(a):
Před 2 týdny zemřela mým rodičům fenka, moje fenka s ní odmalička žila a nedávno jsme se odstěhovali. Když jsme před pár dny přijeli k rodičům a ona svojí kámošku nenašla, kňučela a hledala ji všude možně po bytě. To by nebylo nic zvláštního, ale od té doby se chová i doma dost podivně. Pořád tahá všude jednu svou hračku (do té doby si jí sem tam všimla), leze ke mě na klín (předtím by ji tam nikdo nedostal), když si lehnu na gauč, tak se hned ke mě šteluje, samozřejmě i se svou plyšovou hračkou, nebo luštím křížovku v tureckém sedu a ona si hned ke mě příjde lehnout. Celkově mi přijde že je nějak více mazlivější, jako by snad také truchlila a k nám se více přimkla, co si o tom myslíte? Truchlili vaši pejsci podobně?

Ano. Můj dalmatin když mu odešel jeho psí společník ( byli spolu 10 let), byl tak nešťastný, že jsme na radu veterináře odjeli na čtrnáctidenní dovolenou, aby se trochu srovnal. Musím říct, že opravdu po těch 14dnech v cizím prostředí, kde byl neustále s námi a pořád v nějaké akci, se po návratu choval zase normálně. Bylo to pro nás všechny hodně smutné.

2.11.2009 15:45
juhaj

XXX.XXX.191.18

sarulka napsal(a):
Před 2 týdny zemřela mým rodičům fenka, moje fenka s ní odmalička žila a nedávno jsme se odstěhovali. Když jsme před pár dny přijeli k rodičům a ona svojí kámošku nenašla, kňučela a hledala ji všude možně po bytě. To by nebylo nic zvláštního, ale od té doby se chová i doma dost podivně. Pořád tahá všude jednu svou hračku (do té doby si jí sem tam všimla), leze ke mě na klín (předtím by ji tam nikdo nedostal), když si lehnu na gauč, tak se hned ke mě šteluje, samozřejmě i se svou plyšovou hračkou, nebo luštím křížovku v tureckém sedu a ona si hned ke mě příjde lehnout. Celkově mi přijde že je nějak více mazlivější, jako by snad také truchlila a k nám se více přimkla, co si o tom myslíte? Truchlili vaši pejsci podobně?

Známím se stalo něco trochu jiného,ale určitá souvislost by byla.Koupili štěně labradorky a po roce ještě štěně hovawartky.Obě feny se měly velice rády.Když bylo hovawartce tuším 11 let,dostala torzi a bohužel ji nezachránili.Labradorka byla den smutná,pak dostala bolesti-a taky torze.Fenku zachránili a byla hospitalizovaná na klinice.Známí za ní chodili každý den,brali ji na procházky,ale byla apatická a bez života.Asi po týdnu dostala torzi znova a veterinář navrhl utracení.Myslím,že zvířata dokáží cítit stesk,říká se,že psi dokáží vycítit smrt,nebylo dokázáno,že by si ji taky neuvědomovali.Nevím,to asi nedokáže určit nikdo.

2.11.2009 19:17
bilkson

XXX.XXX.245.152

juhaj napsal(a):
Známím se stalo něco trochu jiného,ale určitá souvislost by byla.Koupili štěně labradorky a po roce ještě štěně hovawartky.Obě feny se měly velice rády.Když bylo hovawartce tuším 11 let,dostala torzi a bohužel ji nezachránili.Labradorka byla den smutná,pak dostala bolesti-a taky torze.Fenku zachránili a byla hospitalizovaná na klinice.Známí za ní chodili každý den,brali ji na procházky,ale byla apatická a bez života.Asi po týdnu dostala torzi znova a veterinář navrhl utracení.Myslím,že zvířata dokáží cítit stesk,říká se,že psi dokáží vycítit smrt,nebylo dokázáno,že by si ji taky neuvědomovali.Nevím,to asi nedokáže určit nikdo.

Ano, je to pravda. Mě se to stalo taky, když mi odešla má milovaná fenka do psího nebe druhá, mladší, ji stále hledala- byla březí a málem potratila. Nechtěla žrát a šlo na ní vidět, že jí je vše jedno. Pak pomohla má dovolená. Dlouhé procházky mezi psími kamarády, krmení feny u jiných psů....A když porodila, nevahala jsem ani na chvilku a nechala jsem ji jedno stene.

2.11.2009 20:08
atika

XXX.XXX.213.155

bilkson napsal(a):
Ano, je to pravda. Mě se to stalo taky, když mi odešla má milovaná fenka do psího nebe druhá, mladší, ji stále hledala- byla březí a málem potratila. Nechtěla žrát a šlo na ní vidět, že jí je vše jedno. Pak pomohla má dovolená. Dlouhé procházky mezi psími kamarády, krmení feny u jiných psů....A když porodila, nevahala jsem ani na chvilku a nechala jsem ji jedno stene.

Také jsme to zažili, měli jsme tři psy - fenku a dva kluky. Oba kluci se moc nemuseli, nervali se, ale spíš vedle sebe jen tak vegetovali. Zato oba vyhledávali hraní s fenou. Ta umřela první. Čekala jsem smutnění a nic, skoro jako kdyby si nevšimli, že někdo ubyl. Jen hraní přestalo, už nebylo s kým. Potom vcelku náhle umřel mladší pes, tak jsme si říkali, že toho posledního teď budeme rozmazlovat, bude mít všechnu pozornost - už mu bylo 11 let (boxer).Jenže pejsa začal být úplně apatický, přestával žrát, nechtěl se hladit, prostě úplně jakoby se rozhodl, že taky umře. Takže jsme fofrem přivedli roční fenku labradorku a pes obživnul, omládnul a v absolutní pohodě se dožil 13 let. Ty poslední dva roky byl občas jak štěně, zase hravej, samá ruka, samá noha.

2.11.2009 20:27
janiska

XXX.XXX.110.188

sarulka napsal(a):
Před 2 týdny zemřela mým rodičům fenka, moje fenka s ní odmalička žila a nedávno jsme se odstěhovali. Když jsme před pár dny přijeli k rodičům a ona svojí kámošku nenašla, kňučela a hledala ji všude možně po bytě. To by nebylo nic zvláštního, ale od té doby se chová i doma dost podivně. Pořád tahá všude jednu svou hračku (do té doby si jí sem tam všimla), leze ke mě na klín (předtím by ji tam nikdo nedostal), když si lehnu na gauč, tak se hned ke mě šteluje, samozřejmě i se svou plyšovou hračkou, nebo luštím křížovku v tureckém sedu a ona si hned ke mě příjde lehnout. Celkově mi přijde že je nějak více mazlivější, jako by snad také truchlila a k nám se více přimkla, co si o tom myslíte? Truchlili vaši pejsci podobně?

Mámdoma teriérky-westice.Před rokem a něco jsem si vzala fenku od množitelů,bez vlastního sebevědomí,se sebevražednými sklony.Šéka smečky Jesika ji věčně hlídala,občas zřezala,trochu šikanovala,na následky jejího celého života jsme Kessy museli ntchat uspat ca 2 měsíce zpátky.od té doby se Jessika chová divně a hledá ji..a chová se jako ona...a naříká....taky nevám,co tím,už to není ta fena,kterou znám..

2.11.2009 20:43
renie

XXX.XXX.70.174

sarulka napsal(a):
Před 2 týdny zemřela mým rodičům fenka, moje fenka s ní odmalička žila a nedávno jsme se odstěhovali. Když jsme před pár dny přijeli k rodičům a ona svojí kámošku nenašla, kňučela a hledala ji všude možně po bytě. To by nebylo nic zvláštního, ale od té doby se chová i doma dost podivně. Pořád tahá všude jednu svou hračku (do té doby si jí sem tam všimla), leze ke mě na klín (předtím by ji tam nikdo nedostal), když si lehnu na gauč, tak se hned ke mě šteluje, samozřejmě i se svou plyšovou hračkou, nebo luštím křížovku v tureckém sedu a ona si hned ke mě příjde lehnout. Celkově mi přijde že je nějak více mazlivější, jako by snad také truchlila a k nám se více přimkla, co si o tom myslíte? Truchlili vaši pejsci podobně?

Naši pejsci se nikdy moc nemuseli. Když starší odešel, ukázali jsme ho mladšímu a řekli, že už není. Jakoby to pochopil, nestýskal si, jen byl asi týden nervózní, přece jen byl zvyklý a ztratil oporu staršího vzoru.
V létě to byl rok, co je sám a stala se zvláštní věc - v den úmrtí staršího "bráchy" , si lehl na jeho místo. Nikdy předtím tam neležel a od té doby jen výjimečně.

2.11.2009 21:10
lavacca

XXX.XXX.1.3

renie napsal(a):
Naši pejsci se nikdy moc nemuseli. Když starší odešel, ukázali jsme ho mladšímu a řekli, že už není. Jakoby to pochopil, nestýskal si, jen byl asi týden nervózní, přece jen byl zvyklý a ztratil oporu staršího vzoru.
V létě to byl rok, co je sám a stala se zvláštní věc - v den úmrtí staršího "bráchy" , si lehl na jeho místo. Nikdy předtím tam neležel a od té doby jen výjimečně.

Pamatuju si, že když odešla naše první fena KAO, s níž byl náš velký knírač ještě s jezevčíkem sám 5 let, tak knírač ač měl už zábavu v podobě ,,nové´´ fenky KAO(kterou zažila skoro rok ještě 1.KAO) byl smutnější. Vzpomínám si na jeho psolední den, když se přišel pomazlit a odešel naposledy usnout co nejdál od nás do keřů, kde jsme ho večer našli. Asi nechtěl, aby jsme ho viděli, jak naposled vydechuje. Jezevčík co po něm zbyl po něm pár dní tesknil, ale pak se tak nějak srovnal.

Dodám, že jsme vždycky hafanům ukazovali kamaráda, který odešel, aby věděli, že už se nevrátí. Nevím zda jim to pomáhá, ale když jsme přišli o kočičku(večer, pohřbívali jsme ji ráno), na kterou byla 2. čičina navyklá, tak hnedka jak jsme za ní šli tak pobíhala s mňoukáním po zahradě a pořád se rozhlížela, kdy že kámoška přiběhne. Šla jsem kočičku pohřbít a když jsem ji uložila do hrobečku, přišla 2.číča a olízla ji a jakoby na rozloučení schodila(trochu chtěně) trochu hlíny do hrobečku. V tu chvíli mi vytryskla slza dojetím. Číča kamarádku už více nehledala, jakoby chápala, že už ji navždy opustila.

2.11.2009 21:32
klementynka

XXX.XXX.193.87

sarulka napsal(a):
Před 2 týdny zemřela mým rodičům fenka, moje fenka s ní odmalička žila a nedávno jsme se odstěhovali. Když jsme před pár dny přijeli k rodičům a ona svojí kámošku nenašla, kňučela a hledala ji všude možně po bytě. To by nebylo nic zvláštního, ale od té doby se chová i doma dost podivně. Pořád tahá všude jednu svou hračku (do té doby si jí sem tam všimla), leze ke mě na klín (předtím by ji tam nikdo nedostal), když si lehnu na gauč, tak se hned ke mě šteluje, samozřejmě i se svou plyšovou hračkou, nebo luštím křížovku v tureckém sedu a ona si hned ke mě příjde lehnout. Celkově mi přijde že je nějak více mazlivější, jako by snad také truchlila a k nám se více přimkla, co si o tom myslíte? Truchlili vaši pejsci podobně?

Nechavala jsem pred dvouma rokama uspat starou fenku dalmatina... Celou cestu domu jsem brecela a nevedela, jak se mam zachovat k tem druhym dvoum cubam, co mi doma zustaly a jak se zachovaji oni... Prisla sem, sedla jsem si na schudek a mela jsem pocit, ze me jeste nikdy tak nevitaly.... Obcas se nam nechtene podarilo rict jeji jmeno (napr. nauceny "Baja, Viky, Megie - jdeme spinkat") a to se rozhlizely, jakoby ji hledaly.... Ale v celku bych rekla, ze smutek trval tak tyden dva a pak si zvykly na to, ze uz jsou "samy"....

2.11.2009 21:36
alisch

XXX.XXX.109.7

sarulka napsal(a):
Před 2 týdny zemřela mým rodičům fenka, moje fenka s ní odmalička žila a nedávno jsme se odstěhovali. Když jsme před pár dny přijeli k rodičům a ona svojí kámošku nenašla, kňučela a hledala ji všude možně po bytě. To by nebylo nic zvláštního, ale od té doby se chová i doma dost podivně. Pořád tahá všude jednu svou hračku (do té doby si jí sem tam všimla), leze ke mě na klín (předtím by ji tam nikdo nedostal), když si lehnu na gauč, tak se hned ke mě šteluje, samozřejmě i se svou plyšovou hračkou, nebo luštím křížovku v tureckém sedu a ona si hned ke mě příjde lehnout. Celkově mi přijde že je nějak více mazlivější, jako by snad také truchlila a k nám se více přimkla, co si o tom myslíte? Truchlili vaši pejsci podobně?

Jako malá jsem dostala dobrmanku, byla hodná ale dost svérázná. Spolu s přítelem před dvěma lety přibyli Bouvier a RTW. Museli jsme je mít odděleně, aby na sebe nemohli, protože dobrmanka už měla dvanáct let a byla samotářská. S fenou RTW se do sebe pouštěly. Na vycházkách jsem je obě posílala na jinou stranu a vesele se ignorovaly, až na pár menších konfliktů, které jsem vyřešila okřiknutím. Loni 3.10. dobrmanka začala mít bolesti (rakovina) a už celkově vypadala k smrti unavená. Tak ji mamka s přítelem naložili do auta a dovezli k vetovi (v autě neuvěřitelně ožila, protože jízdu autem milovala, jakmile byla v ordinaci, zase přešla do apatie) dostala poslední injekci. Zvláštní bylo, že její konec jsem vycítila i já. Než jsem odjela na kolej, měla jsem pocit, že už ji nikdy neuvidím a šla jsem se rozloučit. Po příjezdu už opravdu nebyla. Ale i psi ji postrádali. Ačkoliv s ní byli v 90% jen ve vizuálním kontaktu a čuby se vlastně nesnesly, fena RTW ji pak hledala a vypadala sklesle. Bouvier to bral s větším klidem, ale také byla vidět změna. Naštěstí měli jeden druhého a problémy se žraním nebo apatií nebyly. Psi určitě cítí přicházející konec, nebo významnou změnu. Truchlí a často víc než lidé (viz. nepřijímání potravy) i když třeba s druhým psem neměli vlažný vztah.

Přidejte reakci

Přidat smajlík