Na stránkách www.bull-v-nouzi.estranky.cz se objevil příběh pita Sorbona. Dokázal byste mu někdo pomoci??
impact
napsal(a):
Na stránkách www.bull-v-nouzi.estranky.cz se objevil příběh pita Sorbona. Dokázal byste mu někdo pomoci??
Jedná se o psa mého bývalého přítele, který se o něj bohužel nedokáže postarat. Je to 2,5 roku starý americký pitbulteriér Sorbon, ale na to, jak je to "problémové plemeno" tento pes neměl nikdy problém s jiným psem nebo s člověkem (pokud nebyl vyloženě vyprovokován). Je to prostě případ, kdy se pes dostane do rodiny bez rozmyslu a bez souhlasu ostatních. Venku poslouchá líp než spousta jiných psů. Jenže problém je v tom, že se ven dostane opravdu málokdy, proto si ze svého domova udělal své království a pro ostatní členy rodiny je soužití s ním velký problém ( o tom, že své potřeby musí vykonávat doma raději nemluvím). Pořád něco bere, kouše a stále pokouší hranice, kam až může zajít. Už to došlo tak daleko, že jednoho člena rodiny "rafl" do břicha. Takže ho přítelova matka začala nesnášet, jeho sestra se ho bojí a můj bývalý přítel je prostě nezodpovědný, aby se o nej dobře postaral. Proto je otázka času, kdy se přihodí něco mnohem horšího. Sorbon má jestě jeden velký problém - honí se za ocasem, je to psychický problém i podle veterinářky (pachové žlázy jsou v pořádku). Já si myslím, že je to jeho způsob, jak na sebe upozornit, protože cítí, že je doma nechtěný. Jenže místo toho, aby si tak nějakou tu lásku vynutil, jej všichni ještě víc nesnáší. Pes chodí celé dny s náhubkem, aby si nemohl oblizovat ocas, matka ho přivazuje k posteli, aby ho mohla zbít a prý mu dokonce pálila ocas zapalovačem. Je to opravdu smutný pohled. Jenže taky vím, že když se venku dost vyřádí, je to doma úplně jiný pes... proto bych za něj byla moc vděčná, kdyby se mohl dostat do lepších rukou. Jedna věc je totiž jasná - doma být nemůže a nechci aby to končilo tou nejhorší možností - utracením. Já si ho bohužel vzít nemůžu a nenašli jsem ani nikoho jiného, kdo by ho chtěl. Proto kdyby jste mu byl ochoten pomoct znovu začít s někým jiným, udělám, co bude třeba. Můj bývalý přítel mě o to sám požádal, takže nic by se nedělo za něčími zády. Pokud to nepůjde budu ráda za jakoukoliv radu, prosím odepište mi a já Vám zavolám, abychom se domluvili.
impact
napsal(a):
Jedná se o psa mého bývalého přítele, který se o něj bohužel nedokáže postarat. Je to 2,5 roku starý americký pitbulteriér Sorbon, ale na to, jak je to "problémové plemeno" tento pes neměl nikdy problém s jiným psem nebo s člověkem (pokud nebyl vyloženě vyprovokován). Je to prostě případ, kdy se pes dostane do rodiny bez rozmyslu a bez souhlasu ostatních. Venku poslouchá líp než spousta jiných psů. Jenže problém je v tom, že se ven dostane opravdu málokdy, proto si ze svého domova udělal své království a pro ostatní členy rodiny je soužití s ním velký problém ( o tom, že své potřeby musí vykonávat doma raději nemluvím). Pořád něco bere, kouše a stále pokouší hranice, kam až může zajít. Už to došlo tak daleko, že jednoho člena rodiny "rafl" do břicha. Takže ho přítelova matka začala nesnášet, jeho sestra se ho bojí a můj bývalý přítel je prostě nezodpovědný, aby se o nej dobře postaral. Proto je otázka času, kdy se přihodí něco mnohem horšího. Sorbon má jestě jeden velký problém - honí se za ocasem, je to psychický problém i podle veterinářky (pachové žlázy jsou v pořádku). Já si myslím, že je to jeho způsob, jak na sebe upozornit, protože cítí, že je doma nechtěný. Jenže místo toho, aby si tak nějakou tu lásku vynutil, jej všichni ještě víc nesnáší. Pes chodí celé dny s náhubkem, aby si nemohl oblizovat ocas, matka ho přivazuje k posteli, aby ho mohla zbít a prý mu dokonce pálila ocas zapalovačem. Je to opravdu smutný pohled. Jenže taky vím, že když se venku dost vyřádí, je to doma úplně jiný pes... proto bych za něj byla moc vděčná, kdyby se mohl dostat do lepších rukou. Jedna věc je totiž jasná - doma být nemůže a nechci aby to končilo tou nejhorší možností - utracením. Já si ho bohužel vzít nemůžu a nenašli jsem ani nikoho jiného, kdo by ho chtěl. Proto kdyby jste mu byl ochoten pomoct znovu začít s někým jiným, udělám, co bude třeba. Můj bývalý přítel mě o to sám požádal, takže nic by se nedělo za něčími zády. Pokud to nepůjde budu ráda za jakoukoliv radu, prosím odepište mi a já Vám zavolám, abychom se domluvili.
No, nějak se mi smázlo to, že je cituji příběh. Naštěstí nemám za bývalého přítele takového kr..... !
Pisatelkou je Hana Doleželová
e-mail: hanca.dolezelova@tiscali.cz
impact
napsal(a):
Dík.
Opět posouvám. Nevím, jestli se ve Vaši situaci něco změnilo,ale stojí za to napsat info do inzerátů na www.mujpes.cz , do rubriky DARUJI. Prohlíží si to tam celkem hodně lidí, inzertka je přehledná a snad se najde někdo hodný a zodpovědný. Hodně štěstí.
pretty woman
napsal(a):
pošlete mi fotku, hodím to na stránky psi.mysteria.cz psi.mysteria@seznam.cz
Stáhni si ji z mých stránek. www.bull-v-nouzi.estranky.cz
impact
napsal(a):
Jedná se o psa mého bývalého přítele, který se o něj bohužel nedokáže postarat. Je to 2,5 roku starý americký pitbulteriér Sorbon, ale na to, jak je to "problémové plemeno" tento pes neměl nikdy problém s jiným psem nebo s člověkem (pokud nebyl vyloženě vyprovokován). Je to prostě případ, kdy se pes dostane do rodiny bez rozmyslu a bez souhlasu ostatních. Venku poslouchá líp než spousta jiných psů. Jenže problém je v tom, že se ven dostane opravdu málokdy, proto si ze svého domova udělal své království a pro ostatní členy rodiny je soužití s ním velký problém ( o tom, že své potřeby musí vykonávat doma raději nemluvím). Pořád něco bere, kouše a stále pokouší hranice, kam až může zajít. Už to došlo tak daleko, že jednoho člena rodiny "rafl" do břicha. Takže ho přítelova matka začala nesnášet, jeho sestra se ho bojí a můj bývalý přítel je prostě nezodpovědný, aby se o nej dobře postaral. Proto je otázka času, kdy se přihodí něco mnohem horšího. Sorbon má jestě jeden velký problém - honí se za ocasem, je to psychický problém i podle veterinářky (pachové žlázy jsou v pořádku). Já si myslím, že je to jeho způsob, jak na sebe upozornit, protože cítí, že je doma nechtěný. Jenže místo toho, aby si tak nějakou tu lásku vynutil, jej všichni ještě víc nesnáší. Pes chodí celé dny s náhubkem, aby si nemohl oblizovat ocas, matka ho přivazuje k posteli, aby ho mohla zbít a prý mu dokonce pálila ocas zapalovačem. Je to opravdu smutný pohled. Jenže taky vím, že když se venku dost vyřádí, je to doma úplně jiný pes... proto bych za něj byla moc vděčná, kdyby se mohl dostat do lepších rukou. Jedna věc je totiž jasná - doma být nemůže a nechci aby to končilo tou nejhorší možností - utracením. Já si ho bohužel vzít nemůžu a nenašli jsem ani nikoho jiného, kdo by ho chtěl. Proto kdyby jste mu byl ochoten pomoct znovu začít s někým jiným, udělám, co bude třeba. Můj bývalý přítel mě o to sám požádal, takže nic by se nedělo za něčími zády. Pokud to nepůjde budu ráda za jakoukoliv radu, prosím odepište mi a já Vám zavolám, abychom se domluvili.
Teda, Impact..uz jsem se vydesila, ze mluvis o svem byvalem..jsem rada, ze ne:-)
Chudak pes...mozna by mu bylo lip v utulku, nez se nekdo najde...