Dysplazie 28 stupně ?

eva nohelova napsal(a):
Teď mi volala známá, že byla na rentgenu se svým 1,5 letým psem malého plemene, protože pes někdy jakoby pokulhával a příliš vrtí zadkem, a že po rentgenu ji veterinář řekl, že pes nemá žádné klouby a má dysplazii 28 stupně. Slyšela jsem to poprvé a přijde mi to nemožné. Co vy na to?
Upozorňuji, že ten pes chodí několikrát týdne na delší procházky a dokonce někdy i na hory. Přičemž většinou běhá normálně, nekňučí a neloudá se.
Do poručila jsem ji ještě zkusit jiného veterináře...

Tak mi volala podruhé, že se do té ordinace vrátila a řekla veterináři, co jsem ji řekla (a nebyla jsem moc slušná, protože jsem to brala jako totální blbost), a že ji řekl, že to má 4 stupně, je tam náznak jamky je, že jen tím chtěl říct, jak je to velké postižení. Pěkně z lidí dělá blbce a šíří bludy (ten vet). Pak ji k tomu prý řekl, že by navrhoval zafixování na několik týdnů, ne-li měsíců, nejlépe do sádry, aby si ten kloub zvykl být v té malé jamce a ne mimo ní, prý mimo ni momentálně je (to by podle mě pes tou bolestí nechodil).
Jsem strašně najedovaná a i když nejsem veterinář, myslím, že to jsou strašné kecy, a že toto by vet neměl vypustit z pusy ani ze srandy, protože majitelé to jako srandu rozhodně neberou...

eva nohelova napsal(a):
Tak mi volala podruhé, že se do té ordinace vrátila a řekla veterináři, co jsem ji řekla (a nebyla jsem moc slušná, protože jsem to brala jako totální blbost), a že ji řekl, že to má 4 stupně, je tam náznak jamky je, že jen tím chtěl říct, jak je to velké postižení. Pěkně z lidí dělá blbce a šíří bludy (ten vet). Pak ji k tomu prý řekl, že by navrhoval zafixování na několik týdnů, ne-li měsíců, nejlépe do sádry, aby si ten kloub zvykl být v té malé jamce a ne mimo ní, prý mimo ni momentálně je (to by podle mě pes tou bolestí nechodil).
Jsem strašně najedovaná a i když nejsem veterinář, myslím, že to jsou strašné kecy, a že toto by vet neměl vypustit z pusy ani ze srandy, protože majitelé to jako srandu rozhodně neberou...

No zrovna vhodné chování ten vet asi nemá, měl být citlivější a navíc jí vše rovnou vysvětlit, ale i lidští doktoři jsou různí..
Bolest u dysplazie způsobuje hlavně následná artróza, která vzniká právě opotřebováním na nesprávných místech nebo na místech nadměrně zatěžovaných (a to je dáno právě tím špatným postavením kloubu). Protože je pejsek mladý a lehký, artróza tam vůbec nemusí být ještě rozvinutá, proto je bez obtíží.

asy napsal(a):
No zrovna vhodné chování ten vet asi nemá, měl být citlivější a navíc jí vše rovnou vysvětlit, ale i lidští doktoři jsou různí..
Bolest u dysplazie způsobuje hlavně následná artróza, která vzniká právě opotřebováním na nesprávných místech nebo na místech nadměrně zatěžovaných (a to je dáno právě tím špatným postavením kloubu). Protože je pejsek mladý a lehký, artróza tam vůbec nemusí být ještě rozvinutá, proto je bez obtíží.

jj,to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.Taky jsem letěla k vetovi protože pes špatně vstával a měl bolesti.A teprv při RTG jsem zjistila že má na levé kyčli DKK 2-3 stupně, artróza byla na obou.A jelikož mi vet řelk že artróza chodí ruku v ruce se zánětem,tak jsme dostali protizánětlivé léky a pak nezbývá už nic jiného než podávat kloubní výživu.Ono by nebylo na škodě , kdyby tu kloubní výživu začela dávat už těď.Psovi to hodně pomůže.

eva nohelova napsal(a):
Tak mi volala podruhé, že se do té ordinace vrátila a řekla veterináři, co jsem ji řekla (a nebyla jsem moc slušná, protože jsem to brala jako totální blbost), a že ji řekl, že to má 4 stupně, je tam náznak jamky je, že jen tím chtěl říct, jak je to velké postižení. Pěkně z lidí dělá blbce a šíří bludy (ten vet). Pak ji k tomu prý řekl, že by navrhoval zafixování na několik týdnů, ne-li měsíců, nejlépe do sádry, aby si ten kloub zvykl být v té malé jamce a ne mimo ní, prý mimo ni momentálně je (to by podle mě pes tou bolestí nechodil).
Jsem strašně najedovaná a i když nejsem veterinář, myslím, že to jsou strašné kecy, a že toto by vet neměl vypustit z pusy ani ze srandy, protože majitelé to jako srandu rozhodně neberou...

U DKK se udává taky nějaký Norbergův úhel (máme ho uvedený na ofiko posudku od veta)- když je okolo 105 stupňů je to OK a DKK je nulová. Bohužel nic víc o tom nevím, leda zkusit něco najít na netu

eva nohelova napsal(a):
Tak mi volala podruhé, že se do té ordinace vrátila a řekla veterináři, co jsem ji řekla (a nebyla jsem moc slušná, protože jsem to brala jako totální blbost), a že ji řekl, že to má 4 stupně, je tam náznak jamky je, že jen tím chtěl říct, jak je to velké postižení. Pěkně z lidí dělá blbce a šíří bludy (ten vet). Pak ji k tomu prý řekl, že by navrhoval zafixování na několik týdnů, ne-li měsíců, nejlépe do sádry, aby si ten kloub zvykl být v té malé jamce a ne mimo ní, prý mimo ni momentálně je (to by podle mě pes tou bolestí nechodil).
Jsem strašně najedovaná a i když nejsem veterinář, myslím, že to jsou strašné kecy, a že toto by vet neměl vypustit z pusy ani ze srandy, protože majitelé to jako srandu rozhodně neberou...

"..... prý mimo ni momentálně je (to by podle mě pes tou bolestí nechodil)."

Nejsem odborník na DKK, ale nedá mi to a zareaguji - snad se nurazíte.

Takže k tomu, že by pes nechodil. Jak který. Znám psa - tedy znala, nežije, Akiťáka, který měl stejný problém na obou nohách. Vlastně ho znali všichni v klubu AI. Do cca roku chodil celkem normálně, pak začal sem tam pokulhávat, pak to jakoby bylo dobré - chodili se s ním dívat i na výstavy - nevystavovali. A jednoho dne pes "padl" a nevstal - dali ho utratit. Preventivně mu dávali léky na bolest - od kdy a jak dlouho nevím - pes byl evidentně unavený až malátný. Možná i proto nekulhal. Jenže u tohoto plemeno nikdo nikdy neví. Jsou i jiná plemena, která mohou mít velké bolesti a nedají to najevo - majitel to někdy ani nepozná. Ten akiťák měl displázky 4 a taky malou jamku a kloub mimo. A protože mne to tenkrát začalo více zajímat, tak jsem scháněla nějaké informace - no a zjistila jsem, že se to fakt ta noha dává s celým zadkem do sádry - napřed operace - nandání kloubu do jamky a fixace sádrou. No a pak jsem se dověděla, že se s tou nohou má nějak cvičit. Jak a ještě jak se sádrou to fakt nevím. Jen vím, že se psovi dává analgetikum proti bolestem a v hodně velkých dávkách. Účinnost léčby? Nevím. O tomto dost rozsáhle psal MVDr. Čáp. Jestli má ještě nějaké internetové poradenské stránky nevím. Ono o DKK se hodně píše, ale každý něco jiného.

Ještě jedna malá zkušenost - nebudu jmenovat plemeno ani klub, kde se to děje. Já si myslím, že to je problém v dalších jiných klubech.

Klub si dříve (někde i teď) zvolil jednoho veta, který dělal posuzování DKK. Bohužel byly i případy, že vet. byl podplacen konkurencí a dával hodně špatné posudky. Dokonce se stalo, že takový podplacený vet. konstatoval že kloub není v jamce a že to strčí do sádry, a že je samozřejmostí, že se na feně už nesmí chovat - nebude uchovněna, dokonce mluvil o utracení - ale majitelce to nedalo a šla na "displázku" jinam. A světe div se: bylo to 1/0. Dnes je fena uchovněna a měla už 3 vrhy a dnes má DKK 1/1 při kontrolním snímkování - což nebylo povinné - ale pro klid.

No asi bych napřed zašla i za jným vetem a až potom dělala závěry.

Polštářek

petruska napsal(a):
U DKK se udává taky nějaký Norbergův úhel (máme ho uvedený na ofiko posudku od veta)- když je okolo 105 stupňů je to OK a DKK je nulová. Bohužel nic víc o tom nevím, leda zkusit něco najít na netu

Posuzuje se nejen úhel ale i výrůstky, prohloubeniny apod na kloubu či jamce. Proto bývají posudky DKK tak rozdílné. Úhel není sám o sobě rozhodující.

eva nohelova napsal(a):
Tak mi volala podruhé, že se do té ordinace vrátila a řekla veterináři, co jsem ji řekla (a nebyla jsem moc slušná, protože jsem to brala jako totální blbost), a že ji řekl, že to má 4 stupně, je tam náznak jamky je, že jen tím chtěl říct, jak je to velké postižení. Pěkně z lidí dělá blbce a šíří bludy (ten vet). Pak ji k tomu prý řekl, že by navrhoval zafixování na několik týdnů, ne-li měsíců, nejlépe do sádry, aby si ten kloub zvykl být v té malé jamce a ne mimo ní, prý mimo ni momentálně je (to by podle mě pes tou bolestí nechodil).
Jsem strašně najedovaná a i když nejsem veterinář, myslím, že to jsou strašné kecy, a že toto by vet neměl vypustit z pusy ani ze srandy, protože majitelé to jako srandu rozhodně neberou...

Pokusím se vycucnout z hlavy to co vím o DKK. Moc toho není

Problémy s hybností nejen starých psů jsou různé druhy "artropatií" - tak se označují různé druhy onemocnění kloubů. Tyto problémy se vyskytují častěji u velkých plemen psů. Častost onemocnění kloubů narůstá věkem psů.

Mezi nejčastější degenerativní onemocnění kloubu patří ARTRÓZA (osteoartróza - Psteoarthritis). - je to degenerativní onemocnění chrupavek. Příznaky jsou: bolestivost kloubů, kulhání, omezená pohyblivost postiženého kloubu, otoky různých typů a velikostí, místní záněty. Při artróze dochází ke ztrátě pružnosti chrupavky a struktura se mění - přestavuje. Pružnost je dána obsahem vody v chrupavce (v chrupavčitých mezibuňečných prostorách kde jsou tzv. kolagenní vlákna - ty jsou tvořeny bílkovinou) a v matrixu (tam jsou proteoglakany) a na obsahu kyseliny hyaluronové. Ti co měli někdy vodnatost kolene ví o čem mluvím.

Voda v chrupavce neslouží jen jako mazadlo, ale i pro metabolické procesy. Důležitá je schopnost chrupavky vázat vodu pomocí proteoglykanů. Obsah vody je dán hlavně kvalitou matrix. Díky proteoglykanům jsou v makromolekulách navázány kationty Ca, Na, K - to vede ke zvýšení osmotického tlaku a k proudění vody do makromolekul. Právě strárnutím dochází ke snižování proteoglykanů - zmenšují se a mění se obsah glykosaminoglykanů (snad ty výrazy píši správně), které nejsou prospěšné chondroitinu sulfátu. Chrupavka ztácí pružnost, elasticitu a dochází k poškození.

Takže artróza vzniká nejčastěji poškozením - alterací kloubních struktur - osteochondrózy, DKK, osteoartritidy úrazové

Takže teď k těm OSTEOCHONDRÓZÁM - to se týká právě mladých psů - onemocnění na nezralém skeletu - můžou se vyskytovat narůstových ploténkách dlouhých kostí a kloubních chrupavkách - je to vlastně narušený vývoj osifikace - tvorby chrupavky - dochází k namáhání a poškození. - většinou se jedná o loketní a hlezenní kloub jsou nejvíce zatěžovány - proto se dělá patela - RTG loktů u některých plemen. Většinou bývá vývoj chrupavky narušen u obou kloubů: loket, hlezno. Onemocnění je tipické u rychle rostoucích plemen, středně velkých až velkých (např. NO, doga, irský setr, bernardýn ….) Toto onemocnění je častější u psů než u fen.
Patologie kloubní chrupavky začíná již před 4. měsícem věku – kulhání začíná mezi 4. – 8. měsícem věku. Důsledkem zpolmalené osifikace je silně zesílená chrupavka, která nemůže být dobře zásobena vyživujícími látkami. Následkem toho vznikají různé praskliny a štěrbiny – tzv. fisury – to je právě vidět na RTG DKK a i pohmatem – palpačně.

DYSPLASIE KYČELNÍCH KLOUBŮ: nejčastější onemocnění skeletu psa. Trpí jím velká a těžká plemena (např. čuvač, boxer, NO, dogy, novofundla. ….) Příčiny vzniku jsou různé a jsou kolem toho dohady mezi odborníky. Přesné příčiny nejsou známy. Důležitá je dědičnost a výživa zvířete – ty vše ovlivňují. Klinicky se dysplasie vyskytuje jako akutní forma – u mladých psů a chronická forma – u starších psů. V akutní fázi ( to je i zde zmiňovaný případ) trpí psi těžkými bolestmi a silným kulháním, u chronické se jedná o projevy pomalé chůze až opatrné, ztuhlost a omezený pohyb v kyčlích.

Proti artróze se podávají CHONDROPROTEKTIVA, látky potlačující procesy vedoucí k poškození chrupavky a podporující metabolismus v chrupavce.

Nejčastěji se používají GAG (glykosamoniglykany) – chondroprotektivum. Jsou to látky získavané z měkkýšů – jejich pohlavních ústrojí. Většina kloubních preparátů tyto látky obsahuje. CHASSOTON – snad to píši OK, obnovuje kloubní fci, léčí zánět a regeneruje chrupavku

Lze použít i PSGAG (polysulfátový glykosamoniglykany) – CANIVITON forte – používá se u léčení neinfekčních a poúrazových poškození chrupavek - - brzdí enzymy poškozující kl. chr. – léčba degenerativních onemocnění – ten v tomto případě vřele doporučuji.

a DERMANORM – nasycené mastné kyseliny omega3 – na záněty

O tom jestli podávat chondroprotektiva nebo Ca se vetové hádají. Jedni tvrdí, že příliš chondro… škodí a jiní že škodí dodávat Ca. Já si myslím že všeho s mírou a podle individuality. Chondroprotektiva je ale nutné podávat dlouhodobě

Tak teď k vyšetření DKK:

RTG – provádí se pod narkózou – nedoporučuji bez ní – psovi se nohy musí dobře natáhnout a vtočit – jinak není vidět celý kloub – a to je nepříjemné pro psa, který by se mohl bránit a mohlo by dojít ke zranění právě psa – vykloubení. Pes leží na zádech. Hodně klubů má svého veta na posouzení DKK nasmlouvaného – ten snímky vyhodnocuje. Seznam vetů, kteří se zabývají DKK jsou k nahlédnutí na stránkách „katedry chirurgie a ortopedie VŠVF – jsou to veterináři s atestem zkušební komise VŠVF v Brně. Seznam by měla mít i ČMKU. Každý klub má svá kritéria pro vyřazení z chovu. Většinou DKK 2/2 vyřazuje jedince z chovu – upozorňuji, že je to u různých plemen rozdílné – někdy klub povolí i kontrolní vrh.

Jak se posuzuje?
Dle matematické hodnoty Norbergova úhlu, komplexním pohledem na vyšetřované zvíře (bohužel i pohledem na hezkou majitelku – také zkušenost). Přihlíží se k morfologii jamky – tvar a morfologii hlavice (tvar, anomálie), píše se i o kulhání či bolestivosti – je tedy i vyšetření tohoto k posouzení důležité, záleží i na stáří, struktuře kostní hmoty. První snímky se většinou pořizují kolem 8. měsíce, konečné posouzení kolem 2. roku, kdy jsou patrné už všechny změny. Důležitá je kvalita snímku a správná pozice zvířete při RTG. Z nulek můžete udělat i čtyřky špatným RTG.

Teď k tomu úhlu: úhel větší než 105 stupňů Norberga je OK k indikaci luxace hlavice femuru. Když je úhel 100 st. tak se dává DKK většinou 2/2, ale neznamená to, že zvířeti bude po zdravotní stránce vadit – nikdy nemusí kulhat či mít problémy – z chovatelského hlediska je to špatné hodnocení.

Teď ke zmiňovaným nápravám:
Lze operovat. Operace ale vše neřeší. Je nutné ji opakovat po nějakém čase - problémy se vracejí – operací se neřeší chybný metabolosmus, ale jen jeho důsledky.
Měla by se operace kombinovat s podáváním přípravků – viz. výše.
Po operaci podávat Chassoton. Chassoton se užívá na začátku léčby – nepodává se stále, léčba se zpočátku nepřerušuje – Chassot se ničím nestřídá a nenahrazuje, přechází se po něm na udržovací terapii Canivitonem.

Ještě zmínim REMADYL – nevím jestli se ještě vyrábí – je fakt dobrý – proti zánětům a tlumí bolest. Může se používat dlouhodobě. Neslouží však k prevenci, jen k léčbě.

No a co vadí? Pohyb není zas tak na škodu – i když s mírou, vadí nastuzení a prochladnutí – teplá podložka na ležení, nekoupat ve studené vodě, pozor na teplotní výkyvy.

Víc už nevím.

Polštářek

polstarek napsal(a):
Pokusím se vycucnout z hlavy to co vím o DKK. Moc toho není

Problémy s hybností nejen starých psů jsou různé druhy "artropatií" - tak se označují různé druhy onemocnění kloubů. Tyto problémy se vyskytují častěji u velkých plemen psů. Častost onemocnění kloubů narůstá věkem psů.

Mezi nejčastější degenerativní onemocnění kloubu patří ARTRÓZA (osteoartróza - Psteoarthritis). - je to degenerativní onemocnění chrupavek. Příznaky jsou: bolestivost kloubů, kulhání, omezená pohyblivost postiženého kloubu, otoky různých typů a velikostí, místní záněty. Při artróze dochází ke ztrátě pružnosti chrupavky a struktura se mění - přestavuje. Pružnost je dána obsahem vody v chrupavce (v chrupavčitých mezibuňečných prostorách kde jsou tzv. kolagenní vlákna - ty jsou tvořeny bílkovinou) a v matrixu (tam jsou proteoglakany) a na obsahu kyseliny hyaluronové. Ti co měli někdy vodnatost kolene ví o čem mluvím.

Voda v chrupavce neslouží jen jako mazadlo, ale i pro metabolické procesy. Důležitá je schopnost chrupavky vázat vodu pomocí proteoglykanů. Obsah vody je dán hlavně kvalitou matrix. Díky proteoglykanům jsou v makromolekulách navázány kationty Ca, Na, K - to vede ke zvýšení osmotického tlaku a k proudění vody do makromolekul. Právě strárnutím dochází ke snižování proteoglykanů - zmenšují se a mění se obsah glykosaminoglykanů (snad ty výrazy píši správně), které nejsou prospěšné chondroitinu sulfátu. Chrupavka ztácí pružnost, elasticitu a dochází k poškození.

Takže artróza vzniká nejčastěji poškozením - alterací kloubních struktur - osteochondrózy, DKK, osteoartritidy úrazové

Takže teď k těm OSTEOCHONDRÓZÁM - to se týká právě mladých psů - onemocnění na nezralém skeletu - můžou se vyskytovat narůstových ploténkách dlouhých kostí a kloubních chrupavkách - je to vlastně narušený vývoj osifikace - tvorby chrupavky - dochází k namáhání a poškození. - většinou se jedná o loketní a hlezenní kloub jsou nejvíce zatěžovány - proto se dělá patela - RTG loktů u některých plemen. Většinou bývá vývoj chrupavky narušen u obou kloubů: loket, hlezno. Onemocnění je tipické u rychle rostoucích plemen, středně velkých až velkých (např. NO, doga, irský setr, bernardýn ….) Toto onemocnění je častější u psů než u fen.
Patologie kloubní chrupavky začíná již před 4. měsícem věku – kulhání začíná mezi 4. – 8. měsícem věku. Důsledkem zpolmalené osifikace je silně zesílená chrupavka, která nemůže být dobře zásobena vyživujícími látkami. Následkem toho vznikají různé praskliny a štěrbiny – tzv. fisury – to je právě vidět na RTG DKK a i pohmatem – palpačně.

DYSPLASIE KYČELNÍCH KLOUBŮ: nejčastější onemocnění skeletu psa. Trpí jím velká a těžká plemena (např. čuvač, boxer, NO, dogy, novofundla. ….) Příčiny vzniku jsou různé a jsou kolem toho dohady mezi odborníky. Přesné příčiny nejsou známy. Důležitá je dědičnost a výživa zvířete – ty vše ovlivňují. Klinicky se dysplasie vyskytuje jako akutní forma – u mladých psů a chronická forma – u starších psů. V akutní fázi ( to je i zde zmiňovaný případ) trpí psi těžkými bolestmi a silným kulháním, u chronické se jedná o projevy pomalé chůze až opatrné, ztuhlost a omezený pohyb v kyčlích.

Proti artróze se podávají CHONDROPROTEKTIVA, látky potlačující procesy vedoucí k poškození chrupavky a podporující metabolismus v chrupavce.

Nejčastěji se používají GAG (glykosamoniglykany) – chondroprotektivum. Jsou to látky získavané z měkkýšů – jejich pohlavních ústrojí. Většina kloubních preparátů tyto látky obsahuje. CHASSOTON – snad to píši OK, obnovuje kloubní fci, léčí zánět a regeneruje chrupavku

Lze použít i PSGAG (polysulfátový glykosamoniglykany) – CANIVITON forte – používá se u léčení neinfekčních a poúrazových poškození chrupavek - - brzdí enzymy poškozující kl. chr. – léčba degenerativních onemocnění – ten v tomto případě vřele doporučuji.

a DERMANORM – nasycené mastné kyseliny omega3 – na záněty

O tom jestli podávat chondroprotektiva nebo Ca se vetové hádají. Jedni tvrdí, že příliš chondro… škodí a jiní že škodí dodávat Ca. Já si myslím že všeho s mírou a podle individuality. Chondroprotektiva je ale nutné podávat dlouhodobě

Tak teď k vyšetření DKK:

RTG – provádí se pod narkózou – nedoporučuji bez ní – psovi se nohy musí dobře natáhnout a vtočit – jinak není vidět celý kloub – a to je nepříjemné pro psa, který by se mohl bránit a mohlo by dojít ke zranění právě psa – vykloubení. Pes leží na zádech. Hodně klubů má svého veta na posouzení DKK nasmlouvaného – ten snímky vyhodnocuje. Seznam vetů, kteří se zabývají DKK jsou k nahlédnutí na stránkách „katedry chirurgie a ortopedie VŠVF – jsou to veterináři s atestem zkušební komise VŠVF v Brně. Seznam by měla mít i ČMKU. Každý klub má svá kritéria pro vyřazení z chovu. Většinou DKK 2/2 vyřazuje jedince z chovu – upozorňuji, že je to u různých plemen rozdílné – někdy klub povolí i kontrolní vrh.

Jak se posuzuje?
Dle matematické hodnoty Norbergova úhlu, komplexním pohledem na vyšetřované zvíře (bohužel i pohledem na hezkou majitelku – také zkušenost). Přihlíží se k morfologii jamky – tvar a morfologii hlavice (tvar, anomálie), píše se i o kulhání či bolestivosti – je tedy i vyšetření tohoto k posouzení důležité, záleží i na stáří, struktuře kostní hmoty. První snímky se většinou pořizují kolem 8. měsíce, konečné posouzení kolem 2. roku, kdy jsou patrné už všechny změny. Důležitá je kvalita snímku a správná pozice zvířete při RTG. Z nulek můžete udělat i čtyřky špatným RTG.

Teď k tomu úhlu: úhel větší než 105 stupňů Norberga je OK k indikaci luxace hlavice femuru. Když je úhel 100 st. tak se dává DKK většinou 2/2, ale neznamená to, že zvířeti bude po zdravotní stránce vadit – nikdy nemusí kulhat či mít problémy – z chovatelského hlediska je to špatné hodnocení.

Teď ke zmiňovaným nápravám:
Lze operovat. Operace ale vše neřeší. Je nutné ji opakovat po nějakém čase - problémy se vracejí – operací se neřeší chybný metabolosmus, ale jen jeho důsledky.
Měla by se operace kombinovat s podáváním přípravků – viz. výše.
Po operaci podávat Chassoton. Chassoton se užívá na začátku léčby – nepodává se stále, léčba se zpočátku nepřerušuje – Chassot se ničím nestřídá a nenahrazuje, přechází se po něm na udržovací terapii Canivitonem.

Ještě zmínim REMADYL – nevím jestli se ještě vyrábí – je fakt dobrý – proti zánětům a tlumí bolest. Může se používat dlouhodobě. Neslouží však k prevenci, jen k léčbě.

No a co vadí? Pohyb není zas tak na škodu – i když s mírou, vadí nastuzení a prochladnutí – teplá podložka na ležení, nekoupat ve studené vodě, pozor na teplotní výkyvy.

Víc už nevím.

Polštářek

No tak mne tedy hned zarazilo tvrzení:
Důležitá je kvalita snímku a správná pozice zvířete při RTG. Z nulek můžete udělat i čtyřky špatným RTG.
jelikož jsem byla minulý týden se známým na rtg pro vyhodnocení DKK s fenou NO, kde jsme tedy vyzvídali od veta různé rozumy, ale mimo jiné nám bylo řečeno, že pokud je snímek špatně zrentgenován, on to vidí hned a rentgenuje se znovu, jinak nelze špatným snímkováním způsobit, že pes bude mít na snímku DKK, kterou třeba ve skutečnbosti nemá. Že toto nelze, buď ji má, nebo ji nemá, že to jsou pouze výmluvy chovatelů na špatný výsledek RTG na DKK. Protože i pes, který má DKK 4/4 může chodit až do seniorského věku tak, že by nikdo nepoznal že má DKK. Tak a ťeď babo raď? Co si o tomhle myslet? Na které straně je pravda? Na straně veterináře, nebo na straně chovatele, který si nechal vyhodnotit snímek?

luciemach napsal(a):
No tak mne tedy hned zarazilo tvrzení:
Důležitá je kvalita snímku a správná pozice zvířete při RTG. Z nulek můžete udělat i čtyřky špatným RTG.
jelikož jsem byla minulý týden se známým na rtg pro vyhodnocení DKK s fenou NO, kde jsme tedy vyzvídali od veta různé rozumy, ale mimo jiné nám bylo řečeno, že pokud je snímek špatně zrentgenován, on to vidí hned a rentgenuje se znovu, jinak nelze špatným snímkováním způsobit, že pes bude mít na snímku DKK, kterou třeba ve skutečnbosti nemá. Že toto nelze, buď ji má, nebo ji nemá, že to jsou pouze výmluvy chovatelů na špatný výsledek RTG na DKK. Protože i pes, který má DKK 4/4 může chodit až do seniorského věku tak, že by nikdo nepoznal že má DKK. Tak a ťeď babo raď? Co si o tomhle myslet? Na které straně je pravda? Na straně veterináře, nebo na straně chovatele, který si nechal vyhodnotit snímek?

Vy jste asi byli u veta, který snímek i vyhodnocuje a v dělání snímků kvůli RTG má praxi. Někdy si totiž lidé nechají snímek udělat u nejbližšího doktora, který ho třeba dělá podruhé v životě. Snímek může být pak neostrý nebo při snímkování nejsou klouby dostatečně rotované (vytočené) a to může ovlivnit úhel, podle kterého se (a nejen podle něho) se DKK vyhodnocuje. A když takovýhle snímek pošlou specialistovi na vyhodnocení, tak jim ho buď může vrátit (to by se jim asi taky nelíbilo) nebo ho prostě nějak vyhodnotí, podle toho, co vidí.
To, že se DKK absolutně nedá poznat podle pohybu, můžu potvrdit, znám několik psů, kteří mají 4/4 a nosí se jak klusáci.

luciemach napsal(a):
No tak mne tedy hned zarazilo tvrzení:
Důležitá je kvalita snímku a správná pozice zvířete při RTG. Z nulek můžete udělat i čtyřky špatným RTG.
jelikož jsem byla minulý týden se známým na rtg pro vyhodnocení DKK s fenou NO, kde jsme tedy vyzvídali od veta různé rozumy, ale mimo jiné nám bylo řečeno, že pokud je snímek špatně zrentgenován, on to vidí hned a rentgenuje se znovu, jinak nelze špatným snímkováním způsobit, že pes bude mít na snímku DKK, kterou třeba ve skutečnbosti nemá. Že toto nelze, buď ji má, nebo ji nemá, že to jsou pouze výmluvy chovatelů na špatný výsledek RTG na DKK. Protože i pes, který má DKK 4/4 může chodit až do seniorského věku tak, že by nikdo nepoznal že má DKK. Tak a ťeď babo raď? Co si o tomhle myslet? Na které straně je pravda? Na straně veterináře, nebo na straně chovatele, který si nechal vyhodnotit snímek?

Kluby, chovatelé a veti by mohli o praktikách DKK a jejich vyhodnocení psát storry. Už raději mlčím. To by bylo totiž hodně špatné. Někdy je to fakt síla. To víte, podvody se dělají i v kynologii - bohužel. Už se více nebudu vyjadřovat.

eva nohelova napsal(a):
Teď mi volala známá, že byla na rentgenu se svým 1,5 letým psem malého plemene, protože pes někdy jakoby pokulhával a příliš vrtí zadkem, a že po rentgenu ji veterinář řekl, že pes nemá žádné klouby a má dysplazii 28 stupně. Slyšela jsem to poprvé a přijde mi to nemožné. Co vy na to?
Upozorňuji, že ten pes chodí několikrát týdne na delší procházky a dokonce někdy i na hory. Přičemž většinou běhá normálně, nekňučí a neloudá se.
Do poručila jsem ji ještě zkusit jiného veterináře...

Evo,píšete že se jedná o malé plemeno.Podle mých informací a údajů co si tu schraňuji je dysplazie kyčlí u malého plemene velice ojedinělá.Nepíšete jak malé plemeno to je.Ale rozhodně bych volila ještě kontrolu u jiného veta,eventuelně podle možností rovnou ortopeda.Spíš by se mohlo jednat o zánětlivý proces,ale to opravdu střílím od boku možnosti.
.Nějaké dávání do sádry po repozici(návrat do jamky)by v případě dysplazie 4 stupně byl naprosto zbytečný,protože jamka tam je velmi špatně utvořena,většinou chybí stříšky,nebo jsou velmi špatné,hlavice není skoro kryta.Navíc by došlo k naprosté atrofii svalstva.
Operační řešení která se používají je buď osteotomie pánve,kdy se poloho pánve upraví tak,že dojde k vytvoření stříšek a prohloubení jamek-lepší krytí hlavice stehenní kosti,nic méně nezabrání to následné artroze.další možností je denervace kloubu,kdy dojde k operačnímu řerušení nervových vzruchů-pacientovi se uleví od bolesti,může postiženou končetinu zatěžovat což umožňuje tvorbu svalstva,které převezme částečně funkci kloubu.No a nakonec je samozřejmě možnost provedení totální endoprotézy.Operační řešení dysplazie je vždy finančně velmi náročně,pro pacienta velice bolestivé,musí následovat rehabilitace,takže i pro majitele to je velký zásah do života,musdí se psovi naplno věnovat.
Záleží za jak dlouho je dysplazie objevena,pokud došlo již k artroze,popřípadě nekroze hlavice,je i operativní léčba kromě TEP málo úspěšná.Dysplazie jako taková je nevyléčitelná,pouze je možno podáváním chondroprotektiv oddálit artrozu,nebo zmírnit její stupeň.Operačně potom je možnost upravení polohy hlavice femuru a pozice jamky,jak už jsem psala výše

arsiela napsal(a):
Evo,píšete že se jedná o malé plemeno.Podle mých informací a údajů co si tu schraňuji je dysplazie kyčlí u malého plemene velice ojedinělá.Nepíšete jak malé plemeno to je.Ale rozhodně bych volila ještě kontrolu u jiného veta,eventuelně podle možností rovnou ortopeda.Spíš by se mohlo jednat o zánětlivý proces,ale to opravdu střílím od boku možnosti.
.Nějaké dávání do sádry po repozici(návrat do jamky)by v případě dysplazie 4 stupně byl naprosto zbytečný,protože jamka tam je velmi špatně utvořena,většinou chybí stříšky,nebo jsou velmi špatné,hlavice není skoro kryta.Navíc by došlo k naprosté atrofii svalstva.
Operační řešení která se používají je buď osteotomie pánve,kdy se poloho pánve upraví tak,že dojde k vytvoření stříšek a prohloubení jamek-lepší krytí hlavice stehenní kosti,nic méně nezabrání to následné artroze.další možností je denervace kloubu,kdy dojde k operačnímu řerušení nervových vzruchů-pacientovi se uleví od bolesti,může postiženou končetinu zatěžovat což umožňuje tvorbu svalstva,které převezme částečně funkci kloubu.No a nakonec je samozřejmě možnost provedení totální endoprotézy.Operační řešení dysplazie je vždy finančně velmi náročně,pro pacienta velice bolestivé,musí následovat rehabilitace,takže i pro majitele to je velký zásah do života,musdí se psovi naplno věnovat.
Záleží za jak dlouho je dysplazie objevena,pokud došlo již k artroze,popřípadě nekroze hlavice,je i operativní léčba kromě TEP málo úspěšná.Dysplazie jako taková je nevyléčitelná,pouze je možno podáváním chondroprotektiv oddálit artrozu,nebo zmírnit její stupeň.Operačně potom je možnost upravení polohy hlavice femuru a pozice jamky,jak už jsem psala výše

Jani, je vidět, že máte o tomto tématu přehled. Můžete sem dát ještě nějaké Vaše vědomosti ohledně DKK? a nápravy onemocnění kloubů? Víte něco i o patelách? Nebo vývojových vadách na skeletu u psů - třeba i různých plemen. Myslím si, že to bude zajímat hodně "lida".

Děkujeme

eva nohelova napsal(a):
Teď mi volala známá, že byla na rentgenu se svým 1,5 letým psem malého plemene, protože pes někdy jakoby pokulhával a příliš vrtí zadkem, a že po rentgenu ji veterinář řekl, že pes nemá žádné klouby a má dysplazii 28 stupně. Slyšela jsem to poprvé a přijde mi to nemožné. Co vy na to?
Upozorňuji, že ten pes chodí několikrát týdne na delší procházky a dokonce někdy i na hory. Přičemž většinou běhá normálně, nekňučí a neloudá se.
Do poručila jsem ji ještě zkusit jiného veterináře...

Děkuji všem za informace, které jste vepsali. Majitelce předám.
Nejnovější informace od druhého veterináře, že ta displazie podle předložených snímků od 1 veta je 4/4 s tím, že na jednom začíná artróza, ale chce pejska vidět. Dal několik návrhů, mezi nimiž majitelka zavrhla utracení psa a operaci - výměnu celých kloubů, cena orientačně 90 tis.. Rozhoduje se mězi nějakým seřeźáním (a teď něvím, jesti kloubů, nebo upravení jamek) a "zdrátováním". Omlouvám se za laické a hlavně nepřesné vyjadřování, ale takto mi to bylo přetlumočeno. Samozřejmě pejskovi podává nějaké (neví jaké - volala mi z práce) podpůrné preparáty. Veterinář, u kterého nyní je je dá se říci specialista (a já ho považuju za jednoho u nejlepších vetů) a říkal, že to je vážně rarita, že u takového malého psa a natož tohoto plemene (schválně neuvádím plemeno, protože je to výjimka a nechci dělat antireklamu), to za svou praxi v takové míře neviděl.

eva nohelova napsal(a):
Děkuji všem za informace, které jste vepsali. Majitelce předám.
Nejnovější informace od druhého veterináře, že ta displazie podle předložených snímků od 1 veta je 4/4 s tím, že na jednom začíná artróza, ale chce pejska vidět. Dal několik návrhů, mezi nimiž majitelka zavrhla utracení psa a operaci - výměnu celých kloubů, cena orientačně 90 tis.. Rozhoduje se mězi nějakým seřeźáním (a teď něvím, jesti kloubů, nebo upravení jamek) a "zdrátováním". Omlouvám se za laické a hlavně nepřesné vyjadřování, ale takto mi to bylo přetlumočeno. Samozřejmě pejskovi podává nějaké (neví jaké - volala mi z práce) podpůrné preparáty. Veterinář, u kterého nyní je je dá se říci specialista (a já ho považuju za jednoho u nejlepších vetů) a říkal, že to je vážně rarita, že u takového malého psa a natož tohoto plemene (schválně neuvádím plemeno, protože je to výjimka a nechci dělat antireklamu), to za svou praxi v takové míře neviděl.

Držím všechny palečky a pěstičky co mám i s celou rodinou. Ať všechno dopadne co nejlépe.

polstarek napsal(a):
Držím všechny palečky a pěstičky co mám i s celou rodinou. Ať všechno dopadne co nejlépe.

Mě to naštěstí nepotkalo a budu doufat, že nepotká, ale je mi té holčiny, tedy spíš paní, moc líto. Tedy jí a psa. Je to blbá situace po všech stranách.
A přání vyřídím.