Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.112
plánuji pořízení psa a jak jsem tak projížděla plemena a inzerce, zjistila jsem,že si nemůžu vybrat. Proto jsem se rozhodla pro voříška,kterému tímto prokážu službu a sobě kompromis
Ale teď k jádru pudla. Chci pejska do bytu, a proto vybírám z řad kříženců střední velikosti. A zde již vyvstává ten problém,že u voříška,ač známe oba jeho rodiče, vám nikdo nezaručí,jak budou velcí a jak budou v dospělosti vypadat. Byteček je opravdu malý a větší pejsek by neměl dostatečný prostor.
Proto také uvažuji o pořízení staršího jedince-od půl do roku a půl věku. Přibližně tedy. Je ale náročné tak starého psa vycvičit a řádně socializovat. Kolikrát se stane,že jsou v útulku týraní psi a mají problémy s chováním. Ale někdy není problém narazit na pohodového psíka,který jen neměl štěstí na majitele. Navíc starší psík už mívá i vyvinuté nějaké hygienické návyky a lépe se učí čistotnosti-nebo se mýlím?
Je tu někdo,kdo si pořídil staršího útulkáčka domů a je z něho nejlepší psí parťák?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.53.115
já sama mám psy s pp, protože jsem ujetá na jednu konkrétní rasu, ale moje bývalá kolegyně měla psa z útulku a naprostý pohodář a jiná kolegynwě dokonce sama odchytla a v podstatě ochočila toulavého psa a to velkého a zase úplný pohodář, myslím, že je pravděpodobnější, že narazíte n prima psa než že nikoliv. Já bych do toho šla
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.101
Kamarádka má obě fenky z útulku. Jedna byla jako roční odchycená po asi půlročním pobytu v lese, ta byla zpočátku hodně bázlivá a sžívala se s rodinou celkem dlouho, ale dnes je z ní bezproblémový klidný pes. Druhá byla vyhozena jako cca půlroční u dálnice a kámoška si ji náhodou ještě ten den z útulku vzala. Ta má šťastnou povahu milující absolutně všechny lidi, takže hned během prvního venčení v útulku usoudila, že tohle je její nová smečka kde jí bude fajn a absolutně nic víc neřešila.
Já si brala z útulku 12letou jezevčici "na dožití" a i ta byla v pohodě, i když typický tvrdohlavý jezevčík - přišla domů, obsadila pelech mého velkého psa, vyhnala ho od misky, nacpala se mi do postele a prohlásila to za své území. Jen trochu startovala po psech, ale to bylo spíš tím, že byla zpola slepá takže když k ní někdo nečekaně čuchnul, prostě se bála, Myslím, že kdybych ji měla od mala, chovala by se velmi podobně.
Babičce jsme taky našli fenku v útulku - malou cca 6letou kříženku krysaříka - a babička je z ní unešená. Fenky nejoblíbenější místo je s babičkou na gauči, nalepená na její bok, je neuvěřitelně vděčná za každou pozornost, ale nijak si jí nevynucuje, neutíká...
Takže za sebe můžu říct, že jsme možná měly všechny štěstí, ale určitě nejsou v útulku jen zkažení psi. Vzít si ročního psa bych se vůbec nebála, ti jsou ještě velice tvární.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.26.38
Kdysi, je to cca 15 let jsem si přivedla z útulku svého prvního útulkáče. Byl to 6ti letý chodský pes s permanentním zánětem uší. Léčila jsem ho cca 3 roky, pak to přelezlo únosnou mez pro psa a musela jsem ho nechat uspat. Za ta dva roky se u mě měl jako v bavlnce, pes to byl krásný a hodně vděčný, naprosto bezproblémový na všechno a na všechny, moc si užíval, když mu někdo věnoval pohlazení, nebo vlídné slovo.
Teď mám 3 dny doma dalšího útulkáče, nádhernou (pro mě) fenu NO, podle prac.útulku má 2-3 roky, vet mi řekl, že s bídou 2, ale spíš 1,5. Fena si prošla peklem, nějakej šmejd
na ní udělal stěňata a pak se jí zbavil a fena živořila takovým způsobem, že vychrtla neuvěřitelným způsobem. Fena je bázlivá, bojí se ruky, nápřahu, zvýšeného hlasu. Ale za ty 3 dny co ji mám, si ke mě buduje důvěru a opravdu jí to jde
Takže si myslím, že bude absolutně bezproblémová....
Možná jsem měla štěstí, možná ne, ale moji pejsci z útulku byli a jsou pohodáři. Když jsem v pátek útulek procházela a poslouchala paní, co mi o psíkách vypráví, tak ani jediný nebyl dominantní a rvavý, spíše naopak. Evidentně na ty psí dušičky dolehlo osamění a zlý osud a tak si ten život prostě ještě víc nekazili vzájemnou nevraživostí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.112
to jsem ráda. Možná bude zrovna pejsek v nouzi konkrétně u nějakého majitele,který ho mít nemůže a vezmu si jej přímo u něj.
A má některá z Vás psíky v bytě?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
plánuji pořízení psa a jak jsem tak projížděla plemena a inzerce, zjistila jsem,že si nemůžu vybrat. Proto jsem se rozhodla pro voříška,kterému tímto prokážu službu a sobě kompromis
Ale teď k jádru pudla. Chci pejska do bytu, a proto vybírám z řad kříženců střední velikosti. A zde již vyvstává ten problém,že u voříška,ač známe oba jeho rodiče, vám nikdo nezaručí,jak budou velcí a jak budou v dospělosti vypadat. Byteček je opravdu malý a větší pejsek by neměl dostatečný prostor.
Proto také uvažuji o pořízení staršího jedince-od půl do roku a půl věku. Přibližně tedy. Je ale náročné tak starého psa vycvičit a řádně socializovat. Kolikrát se stane,že jsou v útulku týraní psi a mají problémy s chováním. Ale někdy není problém narazit na pohodového psíka,který jen neměl štěstí na majitele. Navíc starší psík už mívá i vyvinuté nějaké hygienické návyky a lépe se učí čistotnosti-nebo se mýlím?
Je tu někdo,kdo si pořídil staršího útulkáčka domů a je z něho nejlepší psí parťák?
Pes z útulku je vždycky sázka do loterie. Znám jich pár pohodových a pár taky poměrně problémových. Z hygienickými návyky moc nepočítejte, tuláci je nemají a ti co se tam dostanou s nimi, tak je venčením v kotci brzo ztratí. Jedině že by nějaký psík byl z bytu třeba po úmrtí majitele a byl by v útulku krátce. Ti, co se toulali, mají většinou rozvinutý lovecký pud. Nechci vás odradit, ale nemá cenu si to malovat na růžovo, musíte počítat i s tím, že takový pes z útulku vám může zabrat více času než štěně, že bude mít nečekané reakce, které budete muset řešit, pokud s tím psem budete chtít fungovat atd.atd. Samozřejmě můžete mít štěstí jako ti lidi co psali tady, ale taky nemusíte.
Jinak i u voříška se dá částečně odhadnout velikost v dospělosti podle váhy po narození a ve dvou měsících, jenže to se asi od nikoho nedozvíte.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.250
V březnu minulého roku jsme si přivezli fenku Bloodhounda, která byla týraná /zavřená v kotci bez možnosti pohybu a téměř bez stravy/.Zachránili jsme ji zřejmě před jistou smrtí, neboť byla velmi nemocná a hlavně podvyživená. Neuměla vůbec nic, všeho se bála. Prodělala dlouhou a náročnou léčbu a po několika měsících se zotavila tělesně i psychicky. Je velmi milá, oddaná a dokonce zvládla i hygienu. Chováme ji v bytě, má dostatek volného pohybu /máme velký pozemek/ a dobré stravy. Přestože jsme dlouho nevěřili, že se její socializace podaří, je to možné a nemusíte se bát. Chce to jen velkou dávku trpělivosti.
Zdraví Renata Ambrůzová
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.76.6
Mám 3 psy z útulku, měla jsem 4 jedna už umřela, třem z nich není pod 10let a mám je v bytě a absolutně bez problémů
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.77
Tak to je optázka přímo mně na tělo - na nechtěné pejsky a útulkáče se vědomě specializuji. Takže výčet mých svěřenců :
Dany Příšerka - kříženec malého hladkosrstého pinče. Pocházel z rodiny, která si ho pořídila jako štěňátko, ale omrzel. Přišel k nám s hygienickými návyky, s poměrně dobrou socializací. Ze začátku měl snahu utíkat do původní rodiny ( byli ze stejné vesnice ), později ho to přešlo. Byl velmi přítulný a milý.
Chroustal José - jezevčík na vysoké noze . Přivezli ho známí, že ho našli v lese. Pocházel též zřejmě z bytových podmínek, čistotu dodržoval. Velmi příjemný společník - žádné jezevčíkovské manýry, snesl i kočky a drůbež, neutíkal.
Míša von Trautenau-Hauptbahnhof - malý kříženec neurčitých plemen, nejvíc možná špice. Původní "paničkou" vyhozen z vlaku na nádraží v Trutnově, adoptován po třech měsících z útulku v tomtéž městě, v době adopce cca osmiletý.. Zřejmě pocházel z rodiny, hygienické návyky sice mírně pozapomněl, ale rychle si je osvojil zpět. Byl zvyklý na česání a blízký osobní přístup ( kontrola zubů ), ale bázlivý na zvýšení hlasu a nápřah. Činil dojem nechtěného dědictví. Původní rodinu velmi dlouho hledal a utíkal kvůli tomu. Už jsem myslela, že ho budu muset vrátit. Pak byl ovšem na jednom svém útěku odchycen a do doby, než ho nálezci mohli vrátit, umístěn na cca 6 hodin v traktoru - a to ho definitivně vyléčilo od útěků. Uvědomil si, že jeho nejlepší panička jsem já, a už nikdy se ode mě nehnul ani na půl kroku. NEJMILIÓNOVĚJŠÍ PES NA SVĚTĚ !!!! věrný vytrvalý společník - doprovázeč
, nevtíravý, nenáročný, maximálně pozorný, ignorující jiná zvířata, pes, kterému není a už asi nebude rovného
Mišánku, nikdy na tebe nezapomenu
Robin z Nového světa - pravděpodobně Český strakatý pes. Adoptován po téměř 4 ( !!! ) letech z útulku ve Dvoře Králové, kam se dostal jako dorostenec a kde s pejsky pracuje dětský pejskařský kroužek. Socializace tedy v pořádku, hygienické návyky v bytě ale nulové. S Míšou se přijali celkem bez problémů, ovšem Robinek ihned začal značkovat a Míša, ačkoliv to předtím nikdy nedělal, ho - jako právoplatný domácí pán - přečurával. Pár dní - ale opravdu pár, asi dva nebo tři
- trvalo, než jsem jim, hlavně Robinovi, vysvětlila, že tohle NE ! Robinek byl úžasný společník, takový mazánek, širokým obloukem obcházel každé bláto, na malá zvířata nereagoval, velkých ( krávy, ale i kozy na farmě ) se bál a vyhýbal se jim jako čert kříži ). Kvůli této vlastnosti se k nám moc nehodil, bylo by mu lépe jako vítači u nějakého reprezentativního domu
Miki z Náchodského podzámčí - kříženec špice, adoptován po tříměsíčním pobytu v trutnovském útulku, věk cca 5 let. Nejsložitější povaha z mých útulkáčků. Původně zřejmě uvázaný u boudy - největší důvěru v něm člověk vzbudí, když mu ukáže obojek a naznačí, že bude přivázán - k čemuž ale u nás nedojde, páč bydlí s námi v bytě. Neustále vyhledává něco podobného boudě, zalézá pod stoly, pod židle, pod okraj postele. Na mě si zvykl poměrně rychle, útulkovou "závisláckou" manýru vůči mně projevuje taky, ale "vocáď-pocáď" - bližší osobní kontakty silně rozlišuje - hladit a mazlit ANO a rád, ale chovatelské zásahy ne ( tahat klíšťata, prohlížet zuby, kontrolovat případná zranění na packách nebo na spodině těla a podobné věci ani náhodou - s velmi velikým úsilím se nám podařilo naučit se nechat si utřít mokré packy
) Křiku a nápřahu se velmi bojí. Ostatní zvířata i lidi snáší, pokud se s ním nesnaží příliš kontaktovat - to pak vyjede, ale je to jen zastrašovací manévr, nikdy nikoho a nic nepokousal. Byl by to nejvhodnější společník pro poustevníka
, ale já ho nedám - ten jeho úsměv mi stojí i za tu jeho bázlivou a nespolečenskou povahu
Wabi ze Skřivan - adoptován ze soukromého azylu ve Skřivanech jako dvouměsíční štěňátko. Narodil se v útulku krásné bílé špicce, která se tam přitoulala v doprovodu svého "rytíře" něco mezi krysaříkem a malým hladkosrstým pinčem. Wabíčka uvádím vlastně jen pro pořádek, protože jeho život se neliší nijak od života chtěných štěňat, majitelka azylu se o něj starala vzorně - při počtu její svěřenců to byl opravdu nadlidský výkon - s velikou úctou hluboce smekám
- no a u mě to pokračovalo normálně jako s každým štěnětem - co jsem ho naučila, to umí a útulkové manýry se ho samozřejmě v jeho věku chytnout nemohly.
V městských útulcích jsem dostala ke každému psovi docela slušnou osobní charakteristiku, pokud ji znali a mohli znát. U Robina např. nikdo nemohl předpokládat, že si umí otevírat dveře - v útulku k nim nikdy neměl přístup, přesto to zvládal bravurně . Ale co se týče jiných vlastností a chování - k lidem, k jiným psům, někdy i ke kočkám - to mi popsali dobře.
Hodně záleží na pracovnících útulku a jejich přístupu ke psům i k zájemcům o ně. V zásadě bych se adopce nijak nebála - sama za sebe mohu jedině doporučit - ty šťastné oči stojí za to
Jiřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.155
I já mám už třetího útulkáčka, všichni se povedli. Ten první byl ze zahrady po zemřelých majitelích, sedmiletý. Po cca měsíci, kdy bylo vidět, že se o sebe bojí a vrčákoval (na té zahradě byl sám přes dva měsíce a asi mu tam někdo naložil) se z něj stal úžasnej mazlík, čistota nebyla problém. Bezva pes. Pak jsem si vzala pejska, kterého chtěli utratit majitelé (prej všude čurá, není čistotnej - no bodejť ne, když s ním nechodili ven). Po týdnu z něj byl nejšistotnější pejsek - stačilo párkrát zabrumlat nad uklízením loužičky - tomu bylo 10 let a u mě žil ještě 5 let. Taky úžasnej pejsek Teď mám posledního útulkáče - toho jsem si brala v půl roce a výchova mi teda dala zabrat (nic neznal, takže poznávání čehokoliv pro něj bylo podstatně důležitější než já a pamlsky). No mám ho přes rok a půl a už se z něj klube dobrej pejsek. Čistotnost mu chvíli trvala - cca 2 měsíce se občas podařila nehoda - ale už je OK.:Takže za mě útulkáče ano, jen je dobré vybírat v útulku, kde psíky znají a věnují se jim a spíš podle povahy než podle vzhledu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.155
Jo a vždy jsem měla najednou 2-3 psy a bydlím v bytě 2+1
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.112
Děkuji za rady,pokud si pejska nepořídím já,vezmou si nějakého nechtěného rodiče :-)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.72.246
vždycky sem měla nalezence ,nebo různé darované nechtěné psy ,brala sem je jako dospělé a vždycky si rychle zvykli naučili se čistotě bez problémů klidně do toho jděte.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.104
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
plánuji pořízení psa a jak jsem tak projížděla plemena a inzerce, zjistila jsem,že si nemůžu vybrat. Proto jsem se rozhodla pro voříška,kterému tímto prokážu službu a sobě kompromis
Ale teď k jádru pudla. Chci pejska do bytu, a proto vybírám z řad kříženců střední velikosti. A zde již vyvstává ten problém,že u voříška,ač známe oba jeho rodiče, vám nikdo nezaručí,jak budou velcí a jak budou v dospělosti vypadat. Byteček je opravdu malý a větší pejsek by neměl dostatečný prostor.
Proto také uvažuji o pořízení staršího jedince-od půl do roku a půl věku. Přibližně tedy. Je ale náročné tak starého psa vycvičit a řádně socializovat. Kolikrát se stane,že jsou v útulku týraní psi a mají problémy s chováním. Ale někdy není problém narazit na pohodového psíka,který jen neměl štěstí na majitele. Navíc starší psík už mívá i vyvinuté nějaké hygienické návyky a lépe se učí čistotnosti-nebo se mýlím?
Je tu někdo,kdo si pořídil staršího útulkáčka domů a je z něho nejlepší psí parťák?
Když jsem si pořizovala prvního psa, měla jsem stejnou vizi. Psa - x NO jsem si vybrala v útulku - tenkrát měl 1,5 roku ( v útolku ho ještě vydávali za mladšího ). Měl za sebou hodně smutnou historii týraného psa, ale na druhou stranu, je to ten nejlepší pes, jakého doma mám.
Čistotě se naučí - bez obav a na výcvik byl lepší, než moji pozdější psi, které jsem měla od štěňat. Za pouhý rok byl připravený na ZOPku a na agility a to jsem nejvíce bojovala s jeho panickou hrůzou z lidí.
Hodně záleží na minulosti psa, ale není problém ho naučit vše potřebné - zase Vám ubude starost, kterou máte se štěňetem. Takže držím palce při výběru - ale musí to být ta "láska na první pohled" já na to věřím.
Jinak pokud se chcete podívat, zde jsou stránky toho mého útulkáče: http://www.midnight_mail_z_dablovy_studanky.websnadno.cz/Jack.html
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.122.188
Já vím, že psi v útulku jsou chudáci. Ale jak bylo napsáno výše někdy se špatnými návyky buď v čistotě nebo jsou to útěkáři. Někdy si říkám, že je lepší si vychovat štěně od malička, protože se může dostat do špatných rukou a je na světě další adept útulku. Takhle když si ho vezme někdo hned od chovatele a myslí to vážně, tak zachrání jednu psí duši možná taky.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.101
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já vím, že psi v útulku jsou chudáci. Ale jak bylo napsáno výše někdy se špatnými návyky buď v čistotě nebo jsou to útěkáři. Někdy si říkám, že je lepší si vychovat štěně od malička, protože se může dostat do špatných rukou a je na světě další adept útulku. Takhle když si ho vezme někdo hned od chovatele a myslí to vážně, tak zachrání jednu psí duši možná taky.
Tedy tahle teorie mi přijde hodně převrácená Spíš bych řekla, že kdyby si lidi nebrali psy od "takychovatelů" ( ať už vysloveně ze soucitu nebo i třeba proto, že kamarádky fenkce se narodila štěňata, tak jí pomůžeme a jedno si vezmeme = bez dostatečného uvážení), těch psů v útulcích by celkově ubylo. Ne proto, že by si tito lidé vzali útulkáče, ale protože by snad chovatelé začali být zodpovědnější a nechrlili taková kvanta štěňat, jen aby ta jejich Bobinka taky jednou štěňátka měla, když je přece tak úžasná.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.57.6
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pes z útulku je vždycky sázka do loterie. Znám jich pár pohodových a pár taky poměrně problémových. Z hygienickými návyky moc nepočítejte, tuláci je nemají a ti co se tam dostanou s nimi, tak je venčením v kotci brzo ztratí. Jedině že by nějaký psík byl z bytu třeba po úmrtí majitele a byl by v útulku krátce. Ti, co se toulali, mají většinou rozvinutý lovecký pud. Nechci vás odradit, ale nemá cenu si to malovat na růžovo, musíte počítat i s tím, že takový pes z útulku vám může zabrat více času než štěně, že bude mít nečekané reakce, které budete muset řešit, pokud s tím psem budete chtít fungovat atd.atd. Samozřejmě můžete mít štěstí jako ti lidi co psali tady, ale taky nemusíte.
Jinak i u voříška se dá částečně odhadnout velikost v dospělosti podle váhy po narození a ve dvou měsících, jenže to se asi od nikoho nedozvíte.
Nemyslím si, že pes z útulku, který je tam dýl, ztratí čistnotnost. Bral jsem si 10-ti letého křížence, který byl v útulku kvůli svým nemocem (oči a uši) přes 2 roky - v kotci - jakmile jsem jej přivezl domů, byl naprosto čistotný, nestala se mu JEDINÁ příhoda!!! Ptal se ven, měl naučené manýry jako s lidma, prostě si řekl o žrádlo o venčení, bylo to úplně bezva. Já spíš než štěně bych bral odrostlejšího psa. S chutí do toho
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.167.21
Ahoj,
s útulkovýma psema je to hodně různý. Jsou tam různé povahy, záleží čím který pejsek prošel.
Já ze své zkušenosti můžu říct, že určité návyky z minulého života si pejsek přinese. Takže vše záleží na vaší trpělivosti a péči.
Babičce jsem pořizovala jezevčíka z útulku. Někdo ho zabarykádoval v bytě a nechal ho tam. Takže trochu nesnášel samotu, ale to se vyřešilo. Teď je z něj super pes, krásně poslouchá i spolu závodíme. Je to velký závislák.
Nejnovější přírůstek mám teď asi 2 měsíce. Je to střední kříženka a naprosto super, povahově vyrovnaná, i kdž trochu hyperaktivní. Tady byl asi problém ten, že přelézala ploty. Pro ní není problém překanat 3m plot, prostě ho přeleze a je to. Je to závislák na mě, proto když jdu ven, tak nějaký přeleze, jinak ne., Takže kvůli ní jsme stavěli odolný plot. A je schopná si otevřít popelnici a celou jí vyžrat :) Jinak je k nezaplacení.
Doporučuji, když si nějakého pejska vhlídnete, ptejte se personálu útulku, jaký je. Vezměte si ho na procházku, ať zjistíte, jak se chová. Spíše víckrát .
Já jsem se do feňule zamilovala na první pohled, co jsem jí na netu viděla, takže dejte i na první dojem :)
Držím palečky!!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.22.153
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tedy tahle teorie mi přijde hodně převrácená Spíš bych řekla, že kdyby si lidi nebrali psy od "takychovatelů" ( ať už vysloveně ze soucitu nebo i třeba proto, že kamarádky fenkce se narodila štěňata, tak jí pomůžeme a jedno si vezmeme = bez dostatečného uvážení), těch psů v útulcích by celkově ubylo. Ne proto, že by si tito lidé vzali útulkáče, ale protože by snad chovatelé začali být zodpovědnější a nechrlili taková kvanta štěňat, jen aby ta jejich Bobinka taky jednou štěňátka měla, když je přece tak úžasná.
přesně .. přijde mi to, že je to alibismus a omluva před sebou samým, že nepomůžu útulkáči a koupím si štěně od množitele .. tím ale jen škodíte, množitel má odbyt a množí dál.. psi v útulcích živoří dál
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.169.49
Dovolím si krátkou vzpomínku:bydlela jsem v panelákovém bytě na konci sídliště, když práce dovolila a přítel souhlasil, jeli jsme do útulku Troja pro psa.Můj požadavek-fenka(rodiče i babička měli tehdy psy), menší až malá, zvyklá na byt, věk tak rok nebo trochu víc.Přijeli jsme tam v sobotu, na osvojení pouze jedna fenka, podle fotky do roku jí něco chybělo.Přesto jsem si ji nechala ukázat-nohaté, hubené stvořeníčko s plachťáky a váhou tak 10 kg, věk odhadli na 3,5-4 měsíce.Přesto jsem si jí vzala.V dospělosti měla až 33 kg.A přesto to byl nejůžasnější, srdeční pes a byla se mnou 13 a půl roku a brala jsem jí všude .Takže, jděte do útulku a váš pejsek-ideál se tam objeví stejně nenadále, jak ta moje holka, co byla ze začátku všechno, jen ne to, pro co jsem šla
.Jarka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.101
S tímhle souhlasím. Jely jsme s kamarádkou do útulku pro jednu fenku podle fotky na webu, nakonec se kámošce ale nějak nezdála, zato fenka ve vedlejším kotci nám prostě od první chvíle pocitově seděla víc. Rozhodně teď nelituje. v tomhle věřím, že stejně jako s partnerem, s některým psem si člověk sedí a s jiným míň. Mám dokonce kamarádku, která má jednoho psa od štěněte, pak si vzala dalšího z útulku. Nový pes je tedy fakt šílený raubíř, s původním se dost řezali. Jednu dobu pod vlivem souhry blbých událostí dokonce uvažovala, že bude muset dát jednoho psa pryč. Překvapivě řekla, že s tím novým si líp rozumí, přes všechny jeho zápory a přestože ho má kratší dobu, a kdyby fakt musela, bude hledat nový domov spíš původnímu psu..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.121.220
Taky mám psa z útulku. Nedala bych ho pryč, je to chudák, ale až jednou pojde tak si oddechnu. Dělá doma hroznej bordel. Kdyby mi ho nebylo tolik líto, že šel z ruky do ruky, tak by už šel taky. Ale lidi se na něm podepsali, tak ho nechám dožít v klidu. Proto už nikdy neuvažuju o takovém psovi. Raději si něco vychovám od štěněte. Nikdy se nedozvíte, proč pes do útulku skutečně přišel a převychovat starého psa je nadlidský úkol.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.49.103
Tiež mám fenečku z útulku. Pôvodne som chcela šteniatko, práve mali, tak som sa bola na neho pozrieť a vybrať si spomedzi súrodencov.
Lenže niečo ma ťahalo pozrieť sa na druhu stranu a tam na mňa pozerali krásne hnedé oči, ktoré prosili vezmi si mňa. Išli sme teda k nim, bola to fenečka NOxasi labrador. Keď ju vypustili rovno sa rozbehla ku mne a tak sme si ju ešte v ten deň zobrali. Mala vtedy asi 4 roky. Máme ju už 7 rokov a je to milá, poslušná a bezproblémová a hlavne úžasne vďačná za každé pohladenie. Tie jej oči ma proste dostali.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.72.246
otec si vzal z útulku dospělého psa ,asi tak 9 let starého ,byl to asi tulák a zřejmě se živil sám ,ze začátku jak mohl tak zdrhl ale vždycky se vrátil ,ted už neuteče ani když jsou otevřená vrata ,přesto že nebyl zvyklý na byt tak v domě nikdy nic neudělal a od začátku byl čistotný nepodělal se ani jednou, hrozně na tátovi lpí ,všude za ním chodí nehne se od něj jediné co mu zbylo že sežere co najde ,má rád lidské zbytky a nežere normální psí žrádlo. jinak já mám psa kterého jsme dostala týraného asi v 15 měsících ,ze začátku se všeho bál ted je to nejlepší pes jakého sem kdy měla mám ho už 9 rok ,matka má psa kterého našla asi 3 letého na silnici ,zvykl si rychle a je to bezproblémové milé zvíře, i dřív jsme měli v rodině už hodně psů ,snad jen dva jsme dostali jako štěňátka jinak to všechno byli nalezení nebo darovaní nechtění psi a všichni se naučili a byli úplnně normální.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.30.27
Jak Jste již asi z napsaného zjistila pořídit si pejska z útulku vždycky neznamená mít pohodové zvířátko, ale rozhodně to stojí za to... u některých jedinců trvá zvykání si na nový domov pár dní, někteří jsou si jisti svým novým domovem třeba až po roce... a co se týká chování pejska z útulku doma tak tam bych žádný problém neviděla... jen někteří trpí úzkostí z odloučení, jinými slovy se bojí když je necháte samotné doma že se již nevrátíte... ale když poznají že se vždy vrátíte tak i úzkost ustane... já mám pejska z útulku, chronického útěkáře, kterého jsem si vzala když mu byli 2 roky. Je sice hodně fixovaný na lidi, takže ho samotného doma moc nenecháváme ale je to hlavně proto, že jsme my více úzkostlivý než on.... Přeji hodně štěstí...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.30.27
Jak Jste již asi z napsaného zjistila pořídit si pejska z útulku vždycky neznamená mít pohodové zvířátko, ale rozhodně to stojí za to... u některých jedinců trvá zvykání si na nový domov pár dní, někteří jsou si jisti svým novým domovem třeba až po roce... a co se týká chování pejska z útulku doma tak tam bych žádný problém neviděla... jen někteří trpí úzkostí z odloučení, jinými slovy se bojí když je necháte samotné doma že se již nevrátíte... ale když poznají že se vždy vrátíte tak i úzkost ustane... já mám pejska z útulku, chronického útěkáře, kterého jsem si vzala když mu byli 2 roky. Je sice hodně fixovaný na lidi, takže ho samotného doma moc nenecháváme ale je to hlavně proto, že jsme my více úzkostlivý než on.... Přeji hodně štěstí...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.49.54
Také jsem si vzala dospělého psa z útulku. A musím říct, že s ní nejsou téměř žádné problémy, nechápu, proč ji někdo vyhodil. Je velmi přizpůsobivá, kam jí postavím, tam si zvykne. Doma čistotná, na zahradě neřve, vcelku poslušná... jen zatím ještě není tak mazlivá jak bych si přála tak uvidím, jestli si na to zvykne nebo si bude i nadále myslet, že má paničku úchyla :D
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.233
My máme z útulku "bojové" plemeno...byly mu asi 3 roky. Milujeme ho...a je vidět, že i on nás. Má své mouchy, ale je to chlap - takže je mu odpuštěno .
Náš druhý pes je nalezenec, který sice neskončil v útulku, ale u jedné paní, která ji měla v bytě...a ta je šílený mazel a "vtěrka". Neumí jediný povel, ale na úplně zlatá .
Oba máme v minibytě...a už si to bez nich nedokážeme představit .