Patrně začínající problém ve smečce ?

Máme doma fenu, při pořízení štěněte 8 let (větší) a psa, při pořízení štěněte 9 let a to štěně, dnes už dvouletý pes. Při pořízení fena štěně ignorovala, pes na štěně vrčel. Po čase i fena měla tendence štěně korigovat, pokaždé je slovně usměrněna. V rámci hierarchie jsem dodržovala nastolenou před příchodem, čili mezi psy: první fena, poté pes, štěně jsem nechala na nejnižší příčce. Psovi jsou dva roky a není problém, fena ho ignoruje, pes ho přijal jako přítele. Štěně nikdy nemělo ambice se posouvat v hierarchii, přijde mi, že je spokojený na nejnižší příčce. Z Vašeho případu mi přijde, že se snažíte štěně propasírovat na nejvyšší pozici, což ve smečce není obvyklé. Možná to děláte nevědomky. Zkuste sama sebe kontrolovat a udržovat zažitou hierarchii, odhaduji stejne jako u nás: první fena, poté starší pes, poslední štěně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme tři psy bydlící s náma v baráku - pes 5 let, fena 4 roky a štěně fenečku půlroční.
Pes je pohodář, hraje si s oběma holkama, je to naprosto vyrovnanej pes. Fena je přizdisráč schopnej skolit vše co je mladší a slabší než ona. Jako malá se velmi bála lidí, teď je již neřeší, ale kontakt rozhodně nevyhledává. Povahově je proto dost složitá, ale s velkou chutí do práce a dá se "uřvat". Štěně je fenka, zbožňuje lidi ... prostě supr povaha. Když štěndo přišlo do smečky, první si s ní začala hrát fena a poté i pes, prostě pohoda. Pak ale začala fena hárat a na štěně začala vrčet, po hárání se zklidnila, občas pobrukla, ale už si s´ní vůbec nehraje a výzvu ke hře ignoruje (za vrčení byla korekce hlasem). Cca 2 týdny zpět začala fena zas štěně "rovnat" vrčením, štěně se podřizuje, učurává. Včera ráno nám zazvonil budík ... štěně skočilo z postele a během vteřiny je fena rvala - prokouslé ucho. Fenu jsem zmlátila, vím že naprosto zbytečně, u ní fyzické tresty nemají smysl, ale prostě se stalo. Během dne je napadla ještě jednou.
Máte někdo zkušenost nebo podobné složení smečky? Lze nějak nastolit pořádek a klid? Rozhodně nepřipadá v úvahu dát jednu z nich pryč. Ani nechci vyhodit fenu na dvůr nebo stavět kotec ...

Divíte se, že fena řeší věci tak, jak jste jí naučili? Píšete, dá se uřvat, korekce hlasem, zmlátila jsem jí.... . Učíte jí řešit věci agresí, tak se chová agresivně. Jak jste jí vysvětlila, že štěně patří k vám a jak jste psům dala najevo, že jste jeden celek a je pohoda? Proč jste jí bila? Myslíte si, že jste tím něčemu pomohla?

Pořádek a hierarchie ve smečce je pro klid velmi důležitá. Štěně skočilo z postele, tedy dospělá fena výše postavená tam nesmí? Apod.
Mám tři feny, kde jedna je přirozený šéf, druhá je pod ní a roční štěně se s ní postrkuje o pozici. Při tom štěně má oporu v nejvýše postavené feně, protože je to její matka. U nás štěně převýší časem druhou fenu, ale zatím na to nemá a tak je usměrňuji, jinak vznikají drobné potyčky, které jsou nebezpečné právě tím, že matka - nejvýše postavená fena si pak jde hájit své štěně.
Z toho plyne - pokud nebude mít vaše fena pocit, že ji štěně nějak omezuje v postavení, nebude na něj útočit (pokud je to povahově normálně jednající zvíře).

Štěně je v době naší přítomnosti od psů odděleno. Myslím že štěně neprotěžuju, dostává až jako poslední. Je pravda, že spí s náma v posteli, ale to mají možnost i pes s fenou, ale oni o to nestojí.
A plemena - pes dobrman, štěně dobrmanka a fena beauceron.
zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Divíte se, že fena řeší věci tak, jak jste jí naučili? Píšete, dá se uřvat, korekce hlasem, zmlátila jsem jí.... . Učíte jí řešit věci agresí, tak se chová agresivně. Jak jste jí vysvětlila, že štěně patří k vám a jak jste psům dala najevo, že jste jeden celek a je pohoda? Proč jste jí bila? Myslíte si, že jste tím něčemu pomohla?

Aha, prozraďte mi jak zabráníte blížícímu se napadnutí psa? Já na fenu houknu a ona se zklidní. Své psy ovládám hlasem, telepatie zatím nefunguje
Sama píšu, že bitím jsme ničemu nepomohla, ale prostě se stalo, nevrátím to. Poraďte mi vhodnou reakci na tuto situaci. děkuji
zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pořádek a hierarchie ve smečce je pro klid velmi důležitá. Štěně skočilo z postele, tedy dospělá fena výše postavená tam nesmí? Apod.
Mám tři feny, kde jedna je přirozený šéf, druhá je pod ní a roční štěně se s ní postrkuje o pozici. Při tom štěně má oporu v nejvýše postavené feně, protože je to její matka. U nás štěně převýší časem druhou fenu, ale zatím na to nemá a tak je usměrňuji, jinak vznikají drobné potyčky, které jsou nebezpečné právě tím, že matka - nejvýše postavená fena si pak jde hájit své štěně.
Z toho plyne - pokud nebude mít vaše fena pocit, že ji štěně nějak omezuje v postavení, nebude na něj útočit (pokud je to povahově normálně jednající zvíře).

Do postele můžou všichni, ale přes noc tam chce být jen štěně. Fena i pes spí vedle postele.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha, prozraďte mi jak zabráníte blížícímu se napadnutí psa? Já na fenu houknu a ona se zklidní. Své psy ovládám hlasem, telepatie zatím nefunguje
Sama píšu, že bitím jsme ničemu nepomohla, ale prostě se stalo, nevrátím to. Poraďte mi vhodnou reakci na tuto situaci. děkuji
zadavatelka

Postojem, tím, jak mezi nima projdu, povelem, navozením určitých situací, kde psům napoví, jak mají jednat a co dělat. Štěněti nedávejte jako poslednímu, krmte v klidu najednou. Vaše fenka je podle popisu děsný bázlivka a nervák, zatím se vám nepovedlo jí nijak uklidnit a dodat sebevědomí. Bylo by nejlepší, kdybyste se domluvili na konzultaci s někým, kdo rozumí výchově psů. Na cvičáku bych rady nehladala, ten je o výcviku, o výchově většinou ani trošku. Chtělo by to psy stmelit. Poradit na dálku se to moc nedá. Mám fenu a tři nekastrované samce, všechno v domě. Neooděluju je, vycházejí spolu. Fena byla první, pak přišel první pes, pak nejstarší pes - nalezenec a pak poslední, nejmladší pes. Vycházejí spolu, žerou spolu. Odděluju jen fenu při hárání, a to jen v době mojí nepřítomnosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Štěně je v době naší přítomnosti od psů odděleno. Myslím že štěně neprotěžuju, dostává až jako poslední. Je pravda, že spí s náma v posteli, ale to mají možnost i pes s fenou, ale oni o to nestojí.
A plemena - pes dobrman, štěně dobrmanka a fena beauceron.
zadavatelka

no řekla bych že to k sobě sedí , feny si to ujasní až malá dospěje ,není to pak takový velikostní rozdíl že by se zabily ,a pokud píšeš že je dospělá fenka posera tak pravděpodobně skončí na podřízeném místě. zatím bych udělala to že bych mladou vykázala z postele ,nespal by tam prostě ani jeden, a starou fenu bych prostě za útok na mladou trestala.mám psy nějakých 25 let a ono to fakt po dobrém jak tu každý píše vždycky nejde. v dubnu sem řešila podobný problém ,tři dospělí psi a jedno štěně fenka, nejsilnější ze psů se prostě rozhodl že jí ve smečce trpět nebude a při nejbližší příležitosti jí překousne v půli, prutem sem mu to za několik dní vysvětlila a nechal jí na pokoji.vůdce smečky sem já a psi budou dělat to co chci já jinak jim vypráším kožich ,myslím že vlci v přírodě se taky spolu nedomlouvaj po dobrém

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no řekla bych že to k sobě sedí , feny si to ujasní až malá dospěje ,není to pak takový velikostní rozdíl že by se zabily ,a pokud píšeš že je dospělá fenka posera tak pravděpodobně skončí na podřízeném místě. zatím bych udělala to že bych mladou vykázala z postele ,nespal by tam prostě ani jeden, a starou fenu bych prostě za útok na mladou trestala.mám psy nějakých 25 let a ono to fakt po dobrém jak tu každý píše vždycky nejde. v dubnu sem řešila podobný problém ,tři dospělí psi a jedno štěně fenka, nejsilnější ze psů se prostě rozhodl že jí ve smečce trpět nebude a při nejbližší příležitosti jí překousne v půli, prutem sem mu to za několik dní vysvětlila a nechal jí na pokoji.vůdce smečky sem já a psi budou dělat to co chci já jinak jim vypráším kožich ,myslím že vlci v přírodě se taky spolu nedomlouvaj po dobrém

Pár facek po rvačce pes pochopí velice dobře, protože i ve smečce by to dominantní jedinec takto řešil - ten rozbroje rozhodně netrpí. Obecně řečeno, sám agresora sejme. Nadměrný pacifismus ze strany člověka není na místě.
Ve chvíli, kdy budu kolem psů chodit jako baletka a nezasáhnu, tak se mi jednoho dne dotrhají. Drží je v dobrém vztahu mimo jiné to, že vědí, co si mohou i vzájemně k sobě dovolit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha, prozraďte mi jak zabráníte blížícímu se napadnutí psa? Já na fenu houknu a ona se zklidní. Své psy ovládám hlasem, telepatie zatím nefunguje
Sama píšu, že bitím jsme ničemu nepomohla, ale prostě se stalo, nevrátím to. Poraďte mi vhodnou reakci na tuto situaci. děkuji
zadavatelka

Prvořadě z vás musí vyzařovat to, že vy jste šéf a vy se postaráte, vy nebudete trpět rozbroje. Musí to být vidět z vašeho, postoje, jistoty, sebedůvěry, razance v případě potřeby. Zmlátit fenu byla chyba. Stačí do nich vletět, rázně, klidně a jasně vynadat, u toho fenu chytit za krkem, zafixovat, přímý oční kontakt a dávat všemi póry najevo, že tohle tedy ne a jen přes vaši mrtvolu.
Jakmile nedosáhnete toho, že vás budou psi takto vnímat, bude se vám to rvát pořád.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no řekla bych že to k sobě sedí , feny si to ujasní až malá dospěje ,není to pak takový velikostní rozdíl že by se zabily ,a pokud píšeš že je dospělá fenka posera tak pravděpodobně skončí na podřízeném místě. zatím bych udělala to že bych mladou vykázala z postele ,nespal by tam prostě ani jeden, a starou fenu bych prostě za útok na mladou trestala.mám psy nějakých 25 let a ono to fakt po dobrém jak tu každý píše vždycky nejde. v dubnu sem řešila podobný problém ,tři dospělí psi a jedno štěně fenka, nejsilnější ze psů se prostě rozhodl že jí ve smečce trpět nebude a při nejbližší příležitosti jí překousne v půli, prutem sem mu to za několik dní vysvětlila a nechal jí na pokoji.vůdce smečky sem já a psi budou dělat to co chci já jinak jim vypráším kožich ,myslím že vlci v přírodě se taky spolu nedomlouvaj po dobrém

To jste měla velké štěstí, že vám celých 25 let vaši psi tenhle styl zacházení tolerovali a nevrátili vám ho. Ono to je líp. Neříkám, že nepřitlačit, ale bez agrese to jde lépe, rychleji a nastolí to pohodu a ne strach z prutu. Já bych se tímhle teda nechlubil.

Pardon - kecy , kecy.
Teorie je 1 věc , realita může být zcela jiná.
Zvlášt' mezi fenami.
Znám chlapa - fakt šéfa a jednou , když přišel z práce našel svoji starší fenu NO=matku s rozpáraným
břichem - od fenky -dcery.
Stát se může kdykoli cokoli.
(fenu tenkrát zachránili)
- pamatuju i jiné případy .. . .

vůdce by ve smečce žádné šarvátky snést neměl, a rychlé stručné vysvětlení je to nejefektivnější. také si kupodivu na mě nikdy mí psi nedovolili, a to jsem žena 55 kg, a má smečka tvořila 10 německých ovčáků. Žádný se mě nikdy nebál a vždy byl ochoten spolupracovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pardon - kecy , kecy.
Teorie je 1 věc , realita může být zcela jiná.
Zvlášt' mezi fenami.
Znám chlapa - fakt šéfa a jednou , když přišel z práce našel svoji starší fenu NO=matku s rozpáraným
břichem - od fenky -dcery.
Stát se může kdykoli cokoli.
(fenu tenkrát zachránili)
- pamatuju i jiné případy .. . .

Znám člověka, co spojil dohromady víc než 20 psů všech plemen a věku, žádných beránků. Bez prutu. Mám doma tři samce a jednu fenu, velké psy - bez prutu. Takže ten návod k bití psa - kecy, kecy, bez pardonu.

Návod k bití psa - psů ? Kde???

Říká jasně : je to zvíře a stát se může

kecy kecy, je vidět, že zdejší rádci nikdy neměli rvavou smečku. A je vidět, že by se raději nechali sežrat, než by řešili. Zadavatelka udělala dobře. Jakékoliv šarvátky se musí ihned a důrazně zastavit, pokud vzniknou, musí následovat trest, takový aby si uvědomili, že tudy cesta nevede. (někoho stačí dořvat, jinému musíte stát na krku, nebo ho zřezat do jelit, vůdce smečky ho taky přizakousne)Myslím, že tím,že "stará " odhárala se teď staví do role budoucí matky a bude bojovat o nadřazenou pozici. Utněte to v začátku, je dobře, že mladou oddělujete, ale počítejte s tím, že to stará zřejmě zkusí v době dospívání nebo hárání mladé a i později. Pozor - feny se skutečně dokážou zabít, někdy se přidá i pes. Když se 2 perou třetí jednoho podrží - i to se stává.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kecy kecy, je vidět, že zdejší rádci nikdy neměli rvavou smečku. A je vidět, že by se raději nechali sežrat, než by řešili. Zadavatelka udělala dobře. Jakékoliv šarvátky se musí ihned a důrazně zastavit, pokud vzniknou, musí následovat trest, takový aby si uvědomili, že tudy cesta nevede. (někoho stačí dořvat, jinému musíte stát na krku, nebo ho zřezat do jelit, vůdce smečky ho taky přizakousne)Myslím, že tím,že "stará " odhárala se teď staví do role budoucí matky a bude bojovat o nadřazenou pozici. Utněte to v začátku, je dobře, že mladou oddělujete, ale počítejte s tím, že to stará zřejmě zkusí v době dospívání nebo hárání mladé a i později. Pozor - feny se skutečně dokážou zabít, někdy se přidá i pes. Když se 2 perou třetí jednoho podrží - i to se stává.

Utnout se to musí, to je fakt, ale ne prutem. Ono je totiž spousta lepších způsobů, jak to utnout a jak naučit, jak se mají chovat. Zvláštní, že zastánci bití psů čímkoli hned reaguje agresivně, když jim někdo řekne, že bití psů je blbost, a hned argumentují - tak se nechte sežrat, jako by nebylo nic mezi tím. Bude to tím, že asi nic jiného neznají.
Rvavé feny jsou průšvih, to je taky fakt. Proto je dobré je od začátku sladit, ne naučit si konkurovat.4 pracovně vedené, nekastrované feny v jednom bytě, velkého plemene, sladěné a přesto sebevědomé a vytažené hodně vysoko, přesto sladěné bez prutu, jeden pes stejného plemene. Zvláštní, ne?

Sama zadavatelka píše toto:
Fenu jsem zmlátila, vím že naprosto zbytečně, u ní fyzické tresty nemají smysl, ale prostě se stalo.
Jen doplním, že fyzické tresty nemají smysl u žádného psa....
Výše uvedené navíc vypovídá o tom, že zadavatelka neumí udržet nervy na uzdě, vylítne, jedná a až pak přemýšlí - a to je v zacházení se psy to nejhorší, co můžete udělat - nechat se ovládat nervama. V takovém stavu nikdy nikdo smečku neukočíruje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Utnout se to musí, to je fakt, ale ne prutem. Ono je totiž spousta lepších způsobů, jak to utnout a jak naučit, jak se mají chovat. Zvláštní, že zastánci bití psů čímkoli hned reaguje agresivně, když jim někdo řekne, že bití psů je blbost, a hned argumentují - tak se nechte sežrat, jako by nebylo nic mezi tím. Bude to tím, že asi nic jiného neznají.
Rvavé feny jsou průšvih, to je taky fakt. Proto je dobré je od začátku sladit, ne naučit si konkurovat.4 pracovně vedené, nekastrované feny v jednom bytě, velkého plemene, sladěné a přesto sebevědomé a vytažené hodně vysoko, přesto sladěné bez prutu, jeden pes stejného plemene. Zvláštní, ne?

Je spousta lepších způsobů, nicméně dát průchod vzteku v dané situaci je normální lidská i zvířecí vlastnost, není třeba ji odsuzovat. A jakékoli řešení je v té situaci lepší než žádné (z kterého fena vydedukuje, že její chování je v pořádku).

Navíc, až byste se poprvé setkala se psem, který se skutečně "kamarádit po dobrém" nehodlá a má 40 nebo 60 kilo, trochu byste přehodnotila. Existují povahy a dokonce plemena, které se trošku vymykají průměrům a v kombinaci s větším vzrůstem... co já už jsem zažila pokousaných psů, potrhaných majitelů, psů určených k darování za ústupky a mírným jednáním vybudovanou agresivitu - a jejich osud bývá smutný, protože mimo vlastní dvorek se s nimi nedá vyjít a někdy ani tam ne.
Jediné co tam kdysi chybělo, bylo razantně utnout agresivitu v počátku, během dospívání. Razantně, včetně notné dávky fyzické síly. U těchto trestů platí jedno - pokud se udělají rázně a hned, není třeba je opakovat a jsou prospěšné psu i majiteli. Není to návod na mlácení psa (přestože to z toho tady uděláte), ale normální rovina. Co je větší než já, musím zpacifikovat, dokud to nevyroste a dokud mi to nepřeroste přes hlavu. Výsledek je pak třeba ten, že pes nadále nemá rád ostatní psy - ty by neměl rád ani bez mého zásahu, ale nebude je napadat, protože ví, že ho za to sejmu já.

Řeknu to asi tak,pozměnit malinko věk psů,je to jako bych psala ten příspěvek já,jinak vše sedí.Mám taky přesně takovou fenu přizdisráče a přesně to samé,dovolí si jen na slabší u silnějších sere maggi.Přechytralých rad jsem četla a dostala spoustu,bez úspěchu.Takže já to pojmula podle sebe.Fena totiž to už kdysi zkoušela i na našeho psa když byl štěně...jenže ten dospěl a je již silnější,od té doby kdy na to přišla,šlo vše jen k lepšímu.Takže nyní našemu štěněti jenž budu mít brzo rok,zvedám maximálně sebevědomí a ono je number one ve všem.Dělám to hlavně proto až na to bude fyzicky mít a by prostě fenu sejmula až to na ní zkusí,pak jedině nastane klid.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je spousta lepších způsobů, nicméně dát průchod vzteku v dané situaci je normální lidská i zvířecí vlastnost, není třeba ji odsuzovat. A jakékoli řešení je v té situaci lepší než žádné (z kterého fena vydedukuje, že její chování je v pořádku).

Navíc, až byste se poprvé setkala se psem, který se skutečně "kamarádit po dobrém" nehodlá a má 40 nebo 60 kilo, trochu byste přehodnotila. Existují povahy a dokonce plemena, které se trošku vymykají průměrům a v kombinaci s větším vzrůstem... co já už jsem zažila pokousaných psů, potrhaných majitelů, psů určených k darování za ústupky a mírným jednáním vybudovanou agresivitu - a jejich osud bývá smutný, protože mimo vlastní dvorek se s nimi nedá vyjít a někdy ani tam ne.
Jediné co tam kdysi chybělo, bylo razantně utnout agresivitu v počátku, během dospívání. Razantně, včetně notné dávky fyzické síly. U těchto trestů platí jedno - pokud se udělají rázně a hned, není třeba je opakovat a jsou prospěšné psu i majiteli. Není to návod na mlácení psa (přestože to z toho tady uděláte), ale normální rovina. Co je větší než já, musím zpacifikovat, dokud to nevyroste a dokud mi to nepřeroste přes hlavu. Výsledek je pak třeba ten, že pes nadále nemá rád ostatní psy - ty by neměl rád ani bez mého zásahu, ale nebude je napadat, protože ví, že ho za to sejmu já.

Takže 60 kg psa, který se "nehodlá kamarádit po dobrém" fyzicky sejmete?? To bych vás teda chtěla vidět :-))). Naopak, takový pes se musí "přečůrat mozkem", prostě mu to nastavit tak, že nemá na výběr nic jiného než se chovat jak má. Pokud byste šla do fyzického střetu, skončí to špatně. Takže se to řeší jinak, klidně si to nazvěte po dobrém, základem je důslednost, čitelnost, jasná pravidla a pod.
A co se týče dospívání, píšete "razantně, včetně větší dávky fyzické síly" - opět jste vedle, první náznaky psa, který něco zkouší, jsou dost mírné a pes většinou očekává, že bude zaražen, takže není potřeba ani značná dávka fyzické síly, většinou vám stačí jen velmi dobře a bleskově zareagovat a pejsek si další zkoušení odpustí.
Takže - bez fyzické síly se dá docela dobře obejít, pokud člověk ví co a jak lze udělat jinak.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takže 60 kg psa, který se "nehodlá kamarádit po dobrém" fyzicky sejmete?? To bych vás teda chtěla vidět :-))). Naopak, takový pes se musí "přečůrat mozkem", prostě mu to nastavit tak, že nemá na výběr nic jiného než se chovat jak má. Pokud byste šla do fyzického střetu, skončí to špatně. Takže se to řeší jinak, klidně si to nazvěte po dobrém, základem je důslednost, čitelnost, jasná pravidla a pod.
A co se týče dospívání, píšete "razantně, včetně větší dávky fyzické síly" - opět jste vedle, první náznaky psa, který něco zkouší, jsou dost mírné a pes většinou očekává, že bude zaražen, takže není potřeba ani značná dávka fyzické síly, většinou vám stačí jen velmi dobře a bleskově zareagovat a pejsek si další zkoušení odpustí.
Takže - bez fyzické síly se dá docela dobře obejít, pokud člověk ví co a jak lze udělat jinak.

Paní jasně psala, že nejlepší je to utnout hnedka ze začátku, že pak dohady se 40 či 60 kilovým psem jsou na prd.

Ono někdy se člověk bez fyzického trestu neobejde, někteří psi to bohužel potřebují..čímž nenabádán, aby paní šla a fenu zbila do bezvědomí. Jen je potřeba ji dát jasně najevo, že takhle ne.

Pravdou je, že zrovna feny jsou dost složité - nám se jednou servaly kvůli štěněti (příchozímu - cizímu, akorát, že ho jedna z fen vzala za své) 2 feny tak, že teď musíme už 3.rokem oddělovat, jinak je menší už mrtvá. Žádné kamarádění neplatí, takže hold to musíme "doklepat". Takže i s tím se musí počítat. Psi se poperou a dobrý. Feny do těch bojů jdou vysloveně na život a na smrt, což je pak veliký problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Paní jasně psala, že nejlepší je to utnout hnedka ze začátku, že pak dohady se 40 či 60 kilovým psem jsou na prd.

Ono někdy se člověk bez fyzického trestu neobejde, někteří psi to bohužel potřebují..čímž nenabádán, aby paní šla a fenu zbila do bezvědomí. Jen je potřeba ji dát jasně najevo, že takhle ne.

Pravdou je, že zrovna feny jsou dost složité - nám se jednou servaly kvůli štěněti (příchozímu - cizímu, akorát, že ho jedna z fen vzala za své) 2 feny tak, že teď musíme už 3.rokem oddělovat, jinak je menší už mrtvá. Žádné kamarádění neplatí, takže hold to musíme "doklepat". Takže i s tím se musí počítat. Psi se poperou a dobrý. Feny do těch bojů jdou vysloveně na život a na smrt, což je pak veliký problém.

Ano, a jednou nabytá nenávist už je pravděpodobně nikdy neopustí. Je to asi dané jejich prapůvodní povinností zajistit další život svým štěňatům. Tetičky, které se podřídí a budou nápomocné, smí žít, ostatní, které by mohly štěňata ohrozit, je třeba vypudit ze smečky a když to nejde tak zabít.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Utnout se to musí, to je fakt, ale ne prutem. Ono je totiž spousta lepších způsobů, jak to utnout a jak naučit, jak se mají chovat. Zvláštní, že zastánci bití psů čímkoli hned reaguje agresivně, když jim někdo řekne, že bití psů je blbost, a hned argumentují - tak se nechte sežrat, jako by nebylo nic mezi tím. Bude to tím, že asi nic jiného neznají.
Rvavé feny jsou průšvih, to je taky fakt. Proto je dobré je od začátku sladit, ne naučit si konkurovat.4 pracovně vedené, nekastrované feny v jednom bytě, velkého plemene, sladěné a přesto sebevědomé a vytažené hodně vysoko, přesto sladěné bez prutu, jeden pes stejného plemene. Zvláštní, ne?

Zvláštní na tom je akorát to, že nikdo neporadí zadavatelce konkrétně. To je jen samé-" je spousta lepších způsobů-, od začátku psy sladit-, jak podnětné.

No já si nemyslím, že je dobré,abyste protěžovala štěně a tahla ho na vysokou pozici a čekala, až si to vyřídí a stará se podřídí. Z toho právě může být ta rvačka na život a na smrt. Max. feny rovné, ale vůdce jste vy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jste měla velké štěstí, že vám celých 25 let vaši psi tenhle styl zacházení tolerovali a nevrátili vám ho. Ono to je líp. Neříkám, že nepřitlačit, ale bez agrese to jde lépe, rychleji a nastolí to pohodu a ne strach z prutu. Já bych se tímhle teda nechlubil.

nevrátili mě to a ani nevrátí , oni totiž nemají strach z prutu ani ze mě, je to takové dálkové ovládání na psy ,umí pěkně štípnout ,to asi znáš ale přitom neublíží ,hodí se na psy i na děti. a že by psi měli strach to si nemyslím ,při hře mě ho seberou a klidně ho rozkoušou, drbu je s ním po hřbetě a po čumáku, nebojí se. ale je to něco cu umí rychle zasáhnout ,asi jako kousnutí mezi psy,protože kousat je fakt nebudu , fuj.a když takovej hodně drzej pes dostane jeden štípanec přes rypák ,hodně dobře si to zapamatuje.měla sem i sedmi členou smečku ,ne žádný voříšky ale fakt velký psy, ovčáky ,asijata a všechny je dokážu udržet v klidu ,nervou se mezi sebou a když si to já přeju nebudou se rvát ani s cizími psy ,půjdou vedle nich a nehnou ani brvou i když by rádi ,ale nedovolí si. což se ovšem o těch cizích říct nedá ,hodně majitelů nedokáže zvládnout ani jednoho psa , proč asi ,protže to nějakým vysvětlováním nejde ,pes to nechápe ,zrovna tak jako malé dítě nechápe když mu něco říkáte ale plácnutí pochopí raz dva.

No, všem děkuji za zkušenosti. Konkrétní radu jsem ani nečekala
Ona fena je povahově dost složitá, ale to je dlouhé povídání. Možná je problém i v tom, že dřív si pes hrál s ní a nyní si hraje pouze se štěnětem, s ní už vůbec.
zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nevrátili mě to a ani nevrátí , oni totiž nemají strach z prutu ani ze mě, je to takové dálkové ovládání na psy ,umí pěkně štípnout ,to asi znáš ale přitom neublíží ,hodí se na psy i na děti. a že by psi měli strach to si nemyslím ,při hře mě ho seberou a klidně ho rozkoušou, drbu je s ním po hřbetě a po čumáku, nebojí se. ale je to něco cu umí rychle zasáhnout ,asi jako kousnutí mezi psy,protože kousat je fakt nebudu , fuj.a když takovej hodně drzej pes dostane jeden štípanec přes rypák ,hodně dobře si to zapamatuje.měla sem i sedmi členou smečku ,ne žádný voříšky ale fakt velký psy, ovčáky ,asijata a všechny je dokážu udržet v klidu ,nervou se mezi sebou a když si to já přeju nebudou se rvát ani s cizími psy ,půjdou vedle nich a nehnou ani brvou i když by rádi ,ale nedovolí si. což se ovšem o těch cizích říct nedá ,hodně majitelů nedokáže zvládnout ani jednoho psa , proč asi ,protže to nějakým vysvětlováním nejde ,pes to nechápe ,zrovna tak jako malé dítě nechápe když mu něco říkáte ale plácnutí pochopí raz dva.

Máte naprostou pravdu. Většina problémových psů, kdyby jako drzí mlaďoši dostali štípanec prutem, tak v dospělosti nemají jediný problém s chováním. Je to stejné, jako dnešní trapná výchova děcek. Pak ze psů i děcek vyrostou jen drzí frackové. Ono pořekadlo- škoda každé rány která padne vedle, má svou platnost. Dnes se každý povyšuje na " psího psychologa" a je to naprosto k ničemu. Nepleťe si ale bití a plácnutí, nebo šlehnutí proutkem. Aby mně někdo neoznačil za sadistu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No já si nemyslím, že je dobré,abyste protěžovala štěně a tahla ho na vysokou pozici a čekala, až si to vyřídí a stará se podřídí. Z toho právě může být ta rvačka na život a na smrt. Max. feny rovné, ale vůdce jste vy.

Já vím,že jinde by tenhle způsob byl nevhodný,ale u nás to fakt bude znamenat konec....jinak to bude pořád to samé,když se jí nepostaví.Přede mnou to zkusí málokdy,většinou když si myslí že je moc nevnímám...to samo potírám,ale jak říkám je to jak do vzduchu(myslím tím,že se to stejně bude opakovat).A když jsou sami....tak mi přijde,že se v tom snad i vyžívá,párkrát jsem měla možnost to vidět z okna.Jenže bohužel jak oddělit je nemám.Jasně mohla bych postavit kotec a tam by fena byla bez mé či jiné přítomnosti,ale je tohle vůbec život,zavřená?:( Ta fena je prostě taková hodně jedináčkovská,je to dost poznat v mnoha věcech,už je taková povaha.
Jinak bych asi měla upřesnit,že mě jako "vůdce" berou,ale mezi sebou to extra nějak srovnané nemají,jsou tak nějak úrovňově stejně,jen ta fena prostě ví,že štěně je zatím slabší tak na něj neadekvátně agresivně reaguje,je to jak kdyby si hojila svý sebevědomí a bude to dělat do doby než zjistí,že na ni nemá.

Do určité míry je potřeba nechat psy,aby si na sebe zvykli a mlaďochovi určili pravidla soužití.Aby štěně pochopilo svou podřízenou roli.Ovšem je potřeba to ohlídat, aby smečka věděla, že vůdce, který určuje co a jak jste vy. Čili,pozorujte je a buďte ve střehu, při zavrčení feny na štěndo ji okřikujte, aby věděla že se vám to nelíbí, ale netrestejte ji, protože ona mu tím dává najevo co už mu nebude tolerovat a varuje ho. Pokud se to štěndo nenaučí rozpoznávat, budou problémy až dospěje.Pokud budete za toto trestat, napadne ho ve vaší nepřítomnosti.Mrkněte se na knížku Konejšivé signály od Rudgas,hodně věcí tam popisuje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte naprostou pravdu. Většina problémových psů, kdyby jako drzí mlaďoši dostali štípanec prutem, tak v dospělosti nemají jediný problém s chováním. Je to stejné, jako dnešní trapná výchova děcek. Pak ze psů i děcek vyrostou jen drzí frackové. Ono pořekadlo- škoda každé rány která padne vedle, má svou platnost. Dnes se každý povyšuje na " psího psychologa" a je to naprosto k ničemu. Nepleťe si ale bití a plácnutí, nebo šlehnutí proutkem. Aby mně někdo neoznačil za sadistu...

Tak teĎ jste teda dost mimo. Bít a plácat štěňata je naprosto zbytečné. Když jsou malá a něco zkusí, stačí opravdu malé usměrnění. Nejdůležitější je to, aby to usměrnění přišlo okamžitě po přečinu a vždy (tj. DŮSLEDNOST). Jakmile toto dodržíte, žádné plácance nepotřebujete, toto bohatě stačí, a to i u velmi ostrých a velkých plemen.
Píšu to sem proto, aby náhodou nějakého začátečníka nenapadlo se vaší radou řídit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak teĎ jste teda dost mimo. Bít a plácat štěňata je naprosto zbytečné. Když jsou malá a něco zkusí, stačí opravdu malé usměrnění. Nejdůležitější je to, aby to usměrnění přišlo okamžitě po přečinu a vždy (tj. DŮSLEDNOST). Jakmile toto dodržíte, žádné plácance nepotřebujete, toto bohatě stačí, a to i u velmi ostrých a velkých plemen.
Píšu to sem proto, aby náhodou nějakého začátečníka nenapadlo se vaší radou řídit.

??? kdo tu mluví o štěňatech. Prosím vás, méně citů, více myšlení. Dorůstající pubescent potřebuje srovnat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak teĎ jste teda dost mimo. Bít a plácat štěňata je naprosto zbytečné. Když jsou malá a něco zkusí, stačí opravdu malé usměrnění. Nejdůležitější je to, aby to usměrnění přišlo okamžitě po přečinu a vždy (tj. DŮSLEDNOST). Jakmile toto dodržíte, žádné plácance nepotřebujete, toto bohatě stačí, a to i u velmi ostrých a velkých plemen.
Píšu to sem proto, aby náhodou nějakého začátečníka nenapadlo se vaší radou řídit.

v dnešní době je prostě všechno postavené na hlavu ,psi se vhodným způsobem usměrňují proto jich v pozdějším věku tolik napadne svého pána, děti se usměrńují tak že poté neváhají zbít nebo zabít svoji babičku nebo matku,zatímco dřív se tyhle věci stávaly vyjímečně ,dnes není den kdy bych tohle někde nečetla nebo neviděla. pokud se štěně naučí již odmala co si může dovolit a co ne nebudou s ním problémy v pozdějším životě ,ejsem zastáncem nějakého surového týrání psů ale plácnutí novinama , u většího psa zmiňovaným proutkem , okřiknutí ,zaklepání za kůži tohle mu fyzicky neublíží ale dá mu dostatečně najevo že tohle dělat nebude. to co si nepřeju aby pes dělal ho naučím během chvíle. příbuzných fenka po jejich domluvách a prosbách naprosto nezvládnutelné hovado se prostě za pár minut naučila že na mě skákat nebude, že když řeknu zůstaň znamená to zůstaň a ne vletím do vrat a přerazím ti nohy. přesto mě má ráda a radostně mě vítá proč mě teda nezakousne, prostože sem jí to srozumitelně vysvětlila, zatímco své majitele bere za nějaké hračky se kterými si může dělat co sama chce.zrovna tak jak lidi moderně a blbě vYchovávají děti začali vychovávat i psy ,psi v rukou těchto odborníků se mění a agresivní nebezpečné potvory, proboha chovejte se ke zvířatům jako ke zvířatům a nemyslete si že přemýšlejí tak jako vy ,protže pes který na vás vycení zuby nelze omlouvat s tím že to tak nemyslel protože on to tak myslel.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
??? kdo tu mluví o štěňatech. Prosím vás, méně citů, více myšlení. Dorůstající pubescent potřebuje srovnat.

Srovnat ano, usměrnit ano, ale ne bít. Nevím jak vy, ale já u svých psů žádnou pubertu neměla. Nebo ano, ale byly to jen takové náznaky. Bít psa - nedejbože ho bít novinama nebo prutem - jsem nikdy nepotřebovala a potřebovat nebudu. Jednoduše proto, že když pes jen naznačuje, že něco zkusí, tak ho usměrním, takže si žádné větši zkoušení prostě nedovolí.
To co píšete je hovadina už z toho důvodu, že berete v potaz jen dva extrémy - bití a násilné tresty (tu zastáváte vy) a naopak žádné korekce (to jsou ti rozmazlenci, co pak žerou páníčky). Jenže ona existuje ještě zlatá střední cesta, bez bití a bez rozmazlování, kde převažuje jasná čitelnost, spravedlnost, důslednost, jasné vedení. Touhle cestou se snažím jít já, funguje a bylo by fajn, kdyby i více lidem došlo, že bez bití (i bez opačného rozmazlování) získají toho nejlepšího pesa, jakého chtějí.

A ještě doplním - troufám si tvrdit, že 3/4 všech agresivních psů je agrese strachová, protože majitelé poslechli někoho, kdo tvrdil, že na psa se musí prutem a novinama :-((. Tak na to šli takhle a pak se diví, že je pes pokouše nebo před nimi prchá.

O bití psů nic nepíšu, pletete několik osob dohromady. Nicméně, můj názor trvá, je podložen dlouholetou zkušeností. Zrovna nedávno kamarád zachraňoval takového psa, no, to si dal - pes pokousal nejen bývalou majitelku a pak chovatelku, ale i jeho, než si ho usměrnil. Tak jen zlehka, po špičkách...