Jaké plemeno se k němu hodí ?

No to je taky dobrý nápad, ne že by mě to nenapadlo, jenže dvě tosy se prý blbě snášejí a navíc to už by byl asi docela záhul pro peněženku...ale dalo by se to ještě. A myslíte, že je lepší, když si koupím k tosímu štěňátku druhého psa taky štěně - aby spolu vyrůstali nebo je lepší koupit další štěně až později (spíš ale asi ta první možnost myslím...)? - nebo spíš, do jakého věku psa je nejlepší koupit kamaráda, aby si na sebe co nejlépe zvykli ? Jinak já bych chtěla spíš dvě feny, co myslíte, že bude nejlepší řešení ? O chovu neuvažuji, ale kdyby už fenu a psa, tak psa vykastrovat - z jistých důvodů...

P.S.: Myslíte, že je dobrý nápad, když už jsme narazily na psího kamaráda taky Tosu, koupit obě štěňata naráz (např. brácha a ségra) z jedné CHS ? Zas tak špatný nápad to nemusí být, co myslíte vy ?

Dva psi, zvlášť když jeden je tosa, bude hodně velký zápřah. Dvě štěňata zaráz bych vám jako začátečníkovi nedoporučovala. Nevím, kolik máte času, ale výchova molose je náročná, musíte si rozmyslet, jestli byste zvládla vychovávat psy dva.
Základ je přivolání, jak je to budete učit? Jednoho uvážete a s druhým budete trénovat? Nebo povely oběma zároveň? To nebudete vědět, jestli jen neběží, protože jsou smečka a psi budou mít v hlavě guláš.
I fyzicky je to pro ženu s dvěma nevychovanými štěňaty/puberťáky této velikosti nepředstavitelné. Nevím, kde bydlíte, jestli na samotě nebo ve městě, jestli budete muset denně několikrát s nimi ven. Co když je nakonec budete muset venčit (aspoň zpočátku) zvlášť? To je hodně hodin denně navíc.

Mívala jsem na hlídání ke svému již vychovanému velkému psovi párkrát do roka druhého, méně vychovaného. Byl to neuvěřitelný zápřah, zpočátku jsem chodila s oběma, ale pak mě okolnosti donutili chodit raději zvlášť. Jsem soudná a věděla jsem, že kdyby nastala nějaká mela (např. jsme potkali ne zrovna přátelského psa), nezvládla bych asi situaci řešit v takové pohodě, jako když mám jen jednoho.

Navíc píšete, že budete bydlet sama, bez rodiny. Co když onemocníte? Zlomíte si nohu? Je těžké sehnat někoho na hlídání psa jednoho. A tosa není pudlík. Po pubertě, pokud ve výchově nebudete důsledná, s ní mohou být problémy. Zvládnete to řešit ještě s jedním psem?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to je taky dobrý nápad, ne že by mě to nenapadlo, jenže dvě tosy se prý blbě snášejí a navíc to už by byl asi docela záhul pro peněženku...ale dalo by se to ještě. A myslíte, že je lepší, když si koupím k tosímu štěňátku druhého psa taky štěně - aby spolu vyrůstali nebo je lepší koupit další štěně až později (spíš ale asi ta první možnost myslím...)? - nebo spíš, do jakého věku psa je nejlepší koupit kamaráda, aby si na sebe co nejlépe zvykli ? Jinak já bych chtěla spíš dvě feny, co myslíte, že bude nejlepší řešení ? O chovu neuvažuji, ale kdyby už fenu a psa, tak psa vykastrovat - z jistých důvodů...

P.S.: Myslíte, že je dobrý nápad, když už jsme narazily na psího kamaráda taky Tosu, koupit obě štěňata naráz (např. brácha a ségra) z jedné CHS ? Zas tak špatný nápad to nemusí být, co myslíte vy ?

Dvě štěňata najednou určitě ne Byl by to pro vás opravdu velký záhul Dvě feny byhc taky nedoporučovala, raději fenku a kastrovaného psa, ti se nejlépe snášejí. Teda pes nemusí být kastrovaný, ale budete ji muset hlídat

na kombinaci tosa a pit radeji zapomente. kdyz uz dva takove psy, dbejte na to, aby bylu stejne velci, jinak o pita prijdete. u dvou tos konflikty hrozi mene.n

Děkuji moc za odpověď. Zapomněla jsem ještě podotknout, že zas úplný začátečník nejsem (v takovém případě bych se pro tosu-molosse nerozhodla). Odmala jsem se psy vyrůstala, měli jsme 5 německých ovčáků (v rodině pak rotvalera, salašníka, ND, moskevského strážního psa a nevím co ještě...), už v 9 letech jsem zvládla 3 NO na vodítku, takže co se týče fyzické stránky, tak tady by snad problém být neměl. Ale je pravda, že Tosa a pitbull - to by asi moc neklapalo a mít je např. oba jako štěňata by bylo asi do nebe volající. Mně se ten pitbull ale hodně líbil, viděla jsem i velmi poslušné jedince, proto jsem o něm taky začala uvažovat. No a na závěr bych se tedy chtěla ještě jednou zeptat, jaké plemeno by tedy bylo podle vás k Tose vhodné a v jakém věku Tosy začít uvažovat o dalším štěněti (kdyby zase tosa už nebyla vyloženě štěně, byla by poslušná měla by stanovené nějaké hranice co ano, co ne atd. tak by to mohlo štěně od ní okoukat a to by pro něj mohlo být zase výhodné...znám to z valstní zkušenosti)? Tak jaký máte názor vy ?

P.S.:Nebo ještě (trošku od tématu) - mohla by být Tosa se mnou sama v bytě 3+1, myslíte, že i tohle by šlo (zase ale nevím, jestli opravdu nový přírustek nebude vhodnější, přece jen psi mají rádi nějakou smečku...). A v takovém případě byste volili psa nebo fenu ?
Předem mockrát děkuji

Můj první dojem je, že jste se musela zbláznit. Tosu a pitbula!! To raději skočte z mostu. Vždyť se budou furt prát - a o život. To Vás chci vidět jak je budete odtrhávat od sebe - když pomůže jedině je přidusit a páčidlo - to vše vyžaduje značnou fyzickou sílu a odvahu - strčit ruce mezi psy, kteří mají obrovský stisk. Něco o tom vím, měla jsem několik am. stafordů a klidně se rval i pes s fenou (dokonce i při krytí). Ano, existují jedinci, kteří se snesou, ale to jsou naprosté v ý j i m k y a kde máte jistotu, že je budete mít zrovna Vy?? Navíc to chce osobnost majitele, kterého budou oba psi bezvýhradně respektovat jako vůdce. A to je něco, co musí mít člověk od přírody v sobě, to se nedá naučit. Jste si jistá, že jste pro takové psy tou osobností??!! Zkuste to nejprve s jedním psem a uvidíte sama. Tosa ani pitbul není pudl.

Ještě bych dodala, že jedinou m o ž n á možností je mít psa a fenu a jednoho i vykastrovat. Ale ani to není záruka, že se nebudou prát! Mít dva psy, nebo dvě feny = sebevražda. Nevěřte tomu, že dvě sestry, nebo matka s dcerou se snesou nějak víc než dvě nepříbuzná štěňata! Psi si nehrají na příbuzenské vztahy, zvláště pak ne tato plemena. Jednou dospějí a začne boj - o postavení ve smečce, ze žárlivosti a někdy zdánlivě i bez příčiny (kterou člověk není schopen určit). Držení takových psů v bytě je dosti problematické (jeden v jednom pokoji, druhý v druhém a ještě nesmí být mezi nimi dveře, které by rozkousali), u baráku jsou pak nutné dva kotce s plnými stěnami. Na společné vycházky zapomeňte. Ale jak říkám, jsou i výjimky (ale takovou žádnou neznám, jen jsem o ní slyšela, takže kdo ví jestli...).

Jj jasně, byl to jen takový výplod mojí fantazie, to by opravdu zřejmě nefungovalo - i jak jsem si to nechala pořádně projít hlavou, zbláznit jsem se nezbláznila, jen mě zajímal názor chovatelů. Šlo spíš jen o to, že se mi líbil(hned za tosou) - samotného bych ho určitě ale zvládla. Co byste mi pak tedy navrhovala za plemeno podobné potřebám, které má tosa. Psi by byli tedy jak už jsem řekla v bytě, nejlpší by byl asi další moloss(?) - krátkosrstý, ale na tom zas až tak nesejde. Jsem zvědavá na vaše nápady.

Myslím, že tady až tak nejde o plemeno (i když ten pitbul je fakt hloupost) jako spíše o konkrétního jedince, který nebude mít dominantní sklony. Všeobecně by se dali asi použít např. retrívři. Ale tady jde spíš o základní problém - je opravdu potřeba mít 2 velké psy a ještě k tomu v bytě? Myslím, že to, že pes potřebuje kamaráda, není až tak úplně nutné. Plno chovatelů má více psů a stejně je mají každého zvlášť v kotci (aby se nemohli rvát) a ne jako kamarády pro sebe navzájem. Pes většinu dne prospí a když se mu budete dost věnovat a chodit s ním mezi psí kamarády, kde se venku vylítá, tak mu to bude stačit. Já spíše vidím ty problémy se dvěma psama v bytě, při cestování, při venčení apod. Jak to píše někdo nade mnou - když třeba onemocníte, nebo budete chtít jet na dovolenou (no, já vím, že plno pejskařů kvůli psovi nejezdí nikam, nebo jen tam, kde může být pes s nimi), prostě s jedním psem najdete třeba i to hlídání, pro dva už hůře. Navíc pes sám v bytě (je-li dostatečně vyvenčen), prostě spí. Dva psi už vymýšlí lumpárny. Jeden by třeba spal, ale ten druhý ho nenechá. Když jeden začne něco ničit, druhý se přidá - a jak budete vědět, kdo je ten původce? To samé s loužičkami v bytě - u dvou štěňat se to hůře odnaučuje. Když dva psy, tak snad jedině s větším věkovým rozdílem - 2, 3 roky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že tady až tak nejde o plemeno (i když ten pitbul je fakt hloupost) jako spíše o konkrétního jedince, který nebude mít dominantní sklony. Všeobecně by se dali asi použít např. retrívři. Ale tady jde spíš o základní problém - je opravdu potřeba mít 2 velké psy a ještě k tomu v bytě? Myslím, že to, že pes potřebuje kamaráda, není až tak úplně nutné. Plno chovatelů má více psů a stejně je mají každého zvlášť v kotci (aby se nemohli rvát) a ne jako kamarády pro sebe navzájem. Pes většinu dne prospí a když se mu budete dost věnovat a chodit s ním mezi psí kamarády, kde se venku vylítá, tak mu to bude stačit. Já spíše vidím ty problémy se dvěma psama v bytě, při cestování, při venčení apod. Jak to píše někdo nade mnou - když třeba onemocníte, nebo budete chtít jet na dovolenou (no, já vím, že plno pejskařů kvůli psovi nejezdí nikam, nebo jen tam, kde může být pes s nimi), prostě s jedním psem najdete třeba i to hlídání, pro dva už hůře. Navíc pes sám v bytě (je-li dostatečně vyvenčen), prostě spí. Dva psi už vymýšlí lumpárny. Jeden by třeba spal, ale ten druhý ho nenechá. Když jeden začne něco ničit, druhý se přidá - a jak budete vědět, kdo je ten původce? To samé s loužičkami v bytě - u dvou štěňat se to hůře odnaučuje. Když dva psy, tak snad jedině s větším věkovým rozdílem - 2, 3 roky.

Nemohu souhlasit. Mám v bytě tři velké psy, nic nevymýšlejí, nemám problém s venčením, nemám je v kotci, nervou se.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to je taky dobrý nápad, ne že by mě to nenapadlo, jenže dvě tosy se prý blbě snášejí a navíc to už by byl asi docela záhul pro peněženku...ale dalo by se to ještě. A myslíte, že je lepší, když si koupím k tosímu štěňátku druhého psa taky štěně - aby spolu vyrůstali nebo je lepší koupit další štěně až později (spíš ale asi ta první možnost myslím...)? - nebo spíš, do jakého věku psa je nejlepší koupit kamaráda, aby si na sebe co nejlépe zvykli ? Jinak já bych chtěla spíš dvě feny, co myslíte, že bude nejlepší řešení ? O chovu neuvažuji, ale kdyby už fenu a psa, tak psa vykastrovat - z jistých důvodů...

P.S.: Myslíte, že je dobrý nápad, když už jsme narazily na psího kamaráda taky Tosu, koupit obě štěňata naráz (např. brácha a ségra) z jedné CHS ? Zas tak špatný nápad to nemusí být, co myslíte vy ?

JOOO, joo , je to skvělý nápad . Konečně !
Kolik let je asi zadavatelce - to by možná vše vysvětlilo . . . .(13 - 14 ?)

Nezlobte se na mne, ale vaše představy a otázky jsou tak naivní, že jsem si opravdu tipla na naprostého laika a začátečníka. Píšete, že už jste si o tosách všechno možné načetla, vaše otázka tomu ale nenapovídá.
Proč si pořád myslíte, že by tosa k sobě potřebovala parťáka? To je naprostá blbost. Pes žije s člověkěm statisíce let, stačí mu život s ním, svůj psí společenský život si klidně prožije venku na procházkách. I když zrovna tosy po pubertě moc psích kamarádů nemívají.

Stejně tak je naivní si myslet, že dva psi po vašem odchodu do práce si budou hrát a zabaví se. Buď budou spát nebo doma něco provedou, co se vám líbit určitě nebude. V tom prvním a častějším případě je jedno, jestli bude spát sám nebo s kámošem.

Tosa je hodně specifické plemeno, asi byste se měla jít na nějakou psí akci seznámit se s chovateli a přímo s nimi promluvit. Pokud ji ale přece jen budete chtít, pořiďte si jen jednoho psa, za 3 až 4 roky uvidíte sama, jestli zvládnete druhého a jestli vůbec by ten váš pes ho uvítal.

Pes že žije s člověkem statisíce let?...Máte trochu mezery

asi tak - taky jsem jednu dobu bydlela sama se třemi 25 kg psy. Jak psal někdo nahoře, při vycházce se psy jsem si zlomila nohu, že sem neměla komu zavolat je můj problém, ale byla jsem pak dlouho ve špitále a vlastně jsem o psy přišla - podařilo se mně najít opatrovníky, ale protože nebyla šance, že se brzo vrátím, souhlasila jsem s jejich prodejem - tenkrát ještě byl o dospělé úspěšné psy zájem. Takže člověk si myslí, že se to nemůže stát, ale může. Na vašem místě bych si nechala psa jednoho a třeba po 5 letech bych pořídila dalšího. Ten první už asi nebude tak akční a bude vychovaný. Dvě velká štěňata v žádném případě - výchova a výcvik musí probíhat zvlášt a když počítám dvě hodiny na jednoho, jsou to 4 hodiny denně. Plus další péče a úklid.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli byste mi mohli poradit plemeno vhodného společníka k plemeni Tosa Inu. Dočetla jsem se, že je vhodný jakýkoliv pes středního plemene.
myslíte, že by se k ní hodil třeba i americký pitbullteriér (ti se mi také moc líbí, nicméně vím, že potřebuje důslednou výchovu, socializaci a pevnou ruku už od štěněte, jinak v dospělosti mohou nastat problémy v chování k jiným psům i lidem, jak to má v sobě zakódované z jeho minulosti). Tak co myslíte ? Žádného z těchto psů zatím nemám, ovšem mám o nich hooodně načteno a celkově o psech i shlédnuto (např. znalec psí duše Cesar Milan) - Tosu ale chci na 100%, to vím, nad druhým psem přeci už ale uvažuji z toho důvodu (i když je to ještě brzo), aby jí nebylo např. smutno (samozřejmě s ní budu co to půjde), mohla si také s někým popovídat a pohrát po psím a hlavně proto, že bydlím a budu bydlet sama (žádná rodina), tak aby nějak nestrádala. Budu moc ráda za jakékoliv tipy na společníka pro Tosu, nejlépe od někoho, kdo vlastní takovéto nebo jim podobné psy.

já vám teda nevím, ale být vámi, nejdřív si koupím vysněnou Tosu, kterou nejprve vychováte k obrazu svému a potom dalšího pejska podle situace a povahy prvního psa.
Moc se to snažíte uspěchat, chápu, že máte načteno, nicméně realita bývá dost často jiná...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pes že žije s člověkem statisíce let?...Máte trochu mezery

No dobře, chytáte mě za slovíčko, takže podle některých nových výzkumů a zdrojů co jsem četla je to 100 - 135 tisíc let. Možná to ale vy víte na den přesně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já vám teda nevím, ale být vámi, nejdřív si koupím vysněnou Tosu, kterou nejprve vychováte k obrazu svému a potom dalšího pejska podle situace a povahy prvního psa.
Moc se to snažíte uspěchat, chápu, že máte načteno, nicméně realita bývá dost často jiná...

Pod to bych se podepsal. U nás se v poměrně krátké době objevili tři psi (dva z nich z ulice, bez náznaku socializace) a můžu vám říct, že to hodně skřípalo, než se to jakž takž srovnalo. Moc to nedoporučuji, vlastně vůbec...Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezlobte se na mne, ale vaše představy a otázky jsou tak naivní, že jsem si opravdu tipla na naprostého laika a začátečníka. Píšete, že už jste si o tosách všechno možné načetla, vaše otázka tomu ale nenapovídá.
Proč si pořád myslíte, že by tosa k sobě potřebovala parťáka? To je naprostá blbost. Pes žije s člověkěm statisíce let, stačí mu život s ním, svůj psí společenský život si klidně prožije venku na procházkách. I když zrovna tosy po pubertě moc psích kamarádů nemívají.

Stejně tak je naivní si myslet, že dva psi po vašem odchodu do práce si budou hrát a zabaví se. Buď budou spát nebo doma něco provedou, co se vám líbit určitě nebude. V tom prvním a častějším případě je jedno, jestli bude spát sám nebo s kámošem.

Tosa je hodně specifické plemeno, asi byste se měla jít na nějakou psí akci seznámit se s chovateli a přímo s nimi promluvit. Pokud ji ale přece jen budete chtít, pořiďte si jen jednoho psa, za 3 až 4 roky uvidíte sama, jestli zvládnete druhého a jestli vůbec by ten váš pes ho uvítal.

..."Proč si pořád myslíte, že by tosa k sobě potřebovala parťáka?" - No třeba jsem si to myslela proto, že je nepřeberné množství lidí ale i chovatelů psů, kteří to permanentně tvrdí...a že potřebují být členem smečky...atd. Já sama bych dva psy naráz ani nechtěla, Tosa by mi určitě bohatě stačila, taková byla i moje prvotní představa - dotaz pak vyústil pouze z názorů lidí a chovatelů, kteří na to nedají dopustit. Na laika a začátečníka jste si tipla možná proto, že jsem se snažila o co největší srozumitelnost otázky - samozřejmě že by se daly připojit i formality - ale nač to ? Navíc nechápu co je tak hrozně špatného na tom, že chci vědět co nejvíc informací ještě před koupí štěněte - to by snad mělo svědčit o nějakém zájmu, třeba ?. Z vaší odpovědi také zrovna nevyplynulo nějaké vyšší moudro o psech - (viz. další odpovědi ve vláknu).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
..."Proč si pořád myslíte, že by tosa k sobě potřebovala parťáka?" - No třeba jsem si to myslela proto, že je nepřeberné množství lidí ale i chovatelů psů, kteří to permanentně tvrdí...a že potřebují být členem smečky...atd. Já sama bych dva psy naráz ani nechtěla, Tosa by mi určitě bohatě stačila, taková byla i moje prvotní představa - dotaz pak vyústil pouze z názorů lidí a chovatelů, kteří na to nedají dopustit. Na laika a začátečníka jste si tipla možná proto, že jsem se snažila o co největší srozumitelnost otázky - samozřejmě že by se daly připojit i formality - ale nač to ? Navíc nechápu co je tak hrozně špatného na tom, že chci vědět co nejvíc informací ještě před koupí štěněte - to by snad mělo svědčit o nějakém zájmu, třeba ?. Z vaší odpovědi také zrovna nevyplynulo nějaké vyšší moudro o psech - (viz. další odpovědi ve vláknu).

To jako myslíte to, že jsem napsala místo stotisíc statisíce? Byl to jen slovní obrat.
Vy nevíte o kynologii ani desetinu toho co já, tak si své poznámky nechte. Vaše naivní myšlenkové pochody vůbec nenaznačovaly, že byste o tosách a všeobecně psech něco věděla. A to jste tu psala, kolik jste si toho zjistila... Tosu jste zřejmě viděla jen někde na obrázku, ale o tom, jak se chová mezi psy, nic nevíte.

Při čtení vašich dotazů jsem nabyla dojem, že si jen představujete, jak budou lidi koukat, až půjdete po ulici a na vodítku povedete tosu s pitbulem. Protože se vám to prostě líbí.
Nezlobte se za mou upřímnost, ale fakt bych chtěla vidět toho chovatele tos, který vám jako začátečníkovi doporučí si pořídit k ní ještě druhého psa, navíc do bytu a když jste na to sama. To by musel být opravdu blázen!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jako myslíte to, že jsem napsala místo stotisíc statisíce? Byl to jen slovní obrat.
Vy nevíte o kynologii ani desetinu toho co já, tak si své poznámky nechte. Vaše naivní myšlenkové pochody vůbec nenaznačovaly, že byste o tosách a všeobecně psech něco věděla. A to jste tu psala, kolik jste si toho zjistila... Tosu jste zřejmě viděla jen někde na obrázku, ale o tom, jak se chová mezi psy, nic nevíte.

Při čtení vašich dotazů jsem nabyla dojem, že si jen představujete, jak budou lidi koukat, až půjdete po ulici a na vodítku povedete tosu s pitbulem. Protože se vám to prostě líbí.
Nezlobte se za mou upřímnost, ale fakt bych chtěla vidět toho chovatele tos, který vám jako začátečníkovi doporučí si pořídit k ní ještě druhého psa, navíc do bytu a když jste na to sama. To by musel být opravdu blázen!

Já jsem nechtěla, aby se nám tady ta diskuze nějak zvrhla - omlouvám se, jestli se Vás to nějak osobně dotklo (nicméně Vaše první reakce na můj dotaz nebyla taky přívětivá, chtěla jsem jen stručnou odpověď - tj. plemeno psa) - je to ovšem anonymní diskuze a já nemůžu vědět, jestli mi odpovídá nějaký profík na psy, kynolog nebo soused od vedle, tak si to hned tak neberte nebo spíš berte tady ty odpovědi s rezervou, když jste už ten kynolog...a s tou desetinou vašich vědomostí bych to zase nepřeháněla - já taky něco už o psech z praxe i z těch knih a internetu vím, i když nejsem zrovna kynolog, na tuhle dráhu jsem se nedala i když bych mohla. A rozhodně jsem si nepředstavovala, jak budou lidi jenom koukat až půjdu se psem po ulici pane bože - já nejsem takový ten povrchní člověk co ho zajímá pouze pocit toho, že mám obrovského psa a jsem borec - NE, pes je pro mě primárně velký přítel a společník, co mě prostě nikdy nezradí. Ale sama jste to rozpoutala, že jsem laik a naivní člověk, to se pak nedivte, že o v člověku, který opravdu takový NENÍ vře.

P.S.: S jednou Tosou jsem přeci jen jako malá vyrůstala, i když nebyla moje, bylo to supr psisko, na obrázku ji mám ale taky...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem nechtěla, aby se nám tady ta diskuze nějak zvrhla - omlouvám se, jestli se Vás to nějak osobně dotklo (nicméně Vaše první reakce na můj dotaz nebyla taky přívětivá, chtěla jsem jen stručnou odpověď - tj. plemeno psa) - je to ovšem anonymní diskuze a já nemůžu vědět, jestli mi odpovídá nějaký profík na psy, kynolog nebo soused od vedle, tak si to hned tak neberte nebo spíš berte tady ty odpovědi s rezervou, když jste už ten kynolog...a s tou desetinou vašich vědomostí bych to zase nepřeháněla - já taky něco už o psech z praxe i z těch knih a internetu vím, i když nejsem zrovna kynolog, na tuhle dráhu jsem se nedala i když bych mohla. A rozhodně jsem si nepředstavovala, jak budou lidi jenom koukat až půjdu se psem po ulici pane bože - já nejsem takový ten povrchní člověk co ho zajímá pouze pocit toho, že mám obrovského psa a jsem borec - NE, pes je pro mě primárně velký přítel a společník, co mě prostě nikdy nezradí. Ale sama jste to rozpoutala, že jsem laik a naivní člověk, to se pak nedivte, že o v člověku, který opravdu takový NENÍ vře.

P.S.: S jednou Tosou jsem přeci jen jako malá vyrůstala, i když nebyla moje, bylo to supr psisko, na obrázku ji mám ale taky...

Hned moje první reakce na váš dotaz byla klasická rada, kde jsem z vlastní zkušenosti vás od druhého psa odrazovala. Nepsala jsem o naivce, to až po vašich dalších dotazech, které nekorespondovali s tím, že máte se psy zkušenosti.
Navíc jsem se vás slušně ptala, jak si výcvik dvou tak náročných plemen představujete, jak jste na tom s časem a jak hodláte zabezpečit své psy (ještě k tomu náročných plemen) v případě vašeho vypadnutí z normálního životního procesu.
Vzhledem k tomu, že vás toto ani nenapadlo, jsem reagovala tou naivkou. Pouze jsem chtěla, abyste slétla ze svých vzdušných zámků a dívala se na situaci reálně.
Přece vám nebudu radit nějaké plemeno, když si myslím, že budete ráda, když se vám vůbec podaří dobře vychovat tosu?
Nejsem tu sama, kdo vás od druhého psa, navíc stejně starého štěněte, odrazuje.
A jak jsem poznala, že jste laik? Člověk s trochou kynologické zkušenosti by se na takové otázky, jako vy, vůbec neptal.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hned moje první reakce na váš dotaz byla klasická rada, kde jsem z vlastní zkušenosti vás od druhého psa odrazovala. Nepsala jsem o naivce, to až po vašich dalších dotazech, které nekorespondovali s tím, že máte se psy zkušenosti.
Navíc jsem se vás slušně ptala, jak si výcvik dvou tak náročných plemen představujete, jak jste na tom s časem a jak hodláte zabezpečit své psy (ještě k tomu náročných plemen) v případě vašeho vypadnutí z normálního životního procesu.
Vzhledem k tomu, že vás toto ani nenapadlo, jsem reagovala tou naivkou. Pouze jsem chtěla, abyste slétla ze svých vzdušných zámků a dívala se na situaci reálně.
Přece vám nebudu radit nějaké plemeno, když si myslím, že budete ráda, když se vám vůbec podaří dobře vychovat tosu?
Nejsem tu sama, kdo vás od druhého psa, navíc stejně starého štěněte, odrazuje.
A jak jsem poznala, že jste laik? Člověk s trochou kynologické zkušenosti by se na takové otázky, jako vy, vůbec neptal.

Přesně .

Zadavatelko, přestaňte tu kolem sebe kopat a napadat ty, co vám radí. Raději si vše ještě promyslete.
Co bude se psy, když to nezvládnete?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hned moje první reakce na váš dotaz byla klasická rada, kde jsem z vlastní zkušenosti vás od druhého psa odrazovala. Nepsala jsem o naivce, to až po vašich dalších dotazech, které nekorespondovali s tím, že máte se psy zkušenosti.
Navíc jsem se vás slušně ptala, jak si výcvik dvou tak náročných plemen představujete, jak jste na tom s časem a jak hodláte zabezpečit své psy (ještě k tomu náročných plemen) v případě vašeho vypadnutí z normálního životního procesu.
Vzhledem k tomu, že vás toto ani nenapadlo, jsem reagovala tou naivkou. Pouze jsem chtěla, abyste slétla ze svých vzdušných zámků a dívala se na situaci reálně.
Přece vám nebudu radit nějaké plemeno, když si myslím, že budete ráda, když se vám vůbec podaří dobře vychovat tosu?
Nejsem tu sama, kdo vás od druhého psa, navíc stejně starého štěněte, odrazuje.
A jak jsem poznala, že jste laik? Člověk s trochou kynologické zkušenosti by se na takové otázky, jako vy, vůbec neptal.

Ptala jsem se hlavně proto, že jsme nikdy jednoho psa neměla, vždycky jsme v rodině měli alespoň dva tři psy NO. Když u nás totiž měl v rodině (např. prarodiče) někdo pouze jednoho psa, tak byl většinou agresivní na ostatní psy (od toho jsem jim ale pomohla, a teď už je jako beránek, když se řídí mýma instrukcema, vždy je právě chyba u majitele, potažmo u lidí (nedůvěra psa k člověku) a ve špatném hierarchickém postavení pes versus pán aj. (málo zkušeností?)). To by vás s troškou kynologockých zkušeností mohlo taky napadnout, když pes vyrůstá sám a není ve styku s ostatními psy (taky že jich u nás na vesnici bylo málo), že bude k nim agresivní a je to jak časovaná bomba - navíc já budu s ním sama a bez rodiny a moc psů zrovna kolem mě není - tak jak mi pak odpovíte na tohle? Samozřejmě není také vyloučitelná možnost, že dva psi se budou cítit navzájem silní a agrese k ostatním psům se projeví tak i tak...vše to závisí na důsledné výchově od štěněte (Tosa se necvičí, ale vychovává). A to, že spojení fena fena a pes pes je sebevražda, to je také úplná blbost - my měli dva psy NO a byli v pohodě, nikdy s nimi nebyly žádné problémy, to samé s fenama - máme jednu NO a druhou Flat coated retrívra a větší psí kamarády snad neznám ani jsem neviděla. Teď tedy k vašemu dotazu, který jsem předtím omylem přehlédla - výcvik si nepředstavuji teď už nijak, předtím jsem myslela, že by mi někdo z rodiny s nimi pomohl, v tom by nebyl problém - od začátku jsem ale věděla, že to zřejmě nepůjde a také jsem chtěla vědět, jestli není náhodou někdo, kdo takováto plemena (nebo jim podobná) dohromady chová - to jste si to právě špatně vyložila, protože jsem nebyla naivní (i když vám to tak možná vyznělo), ale pouze jsem chtěla znát jasnou odpověď a světe div se, opravdu by to asi nešlo. Dále kdybych si nedejbože bože zlomila nohu, zase by se našlo východisko v rodině a o psy by bylo dobře postaráno - snad tedy už nejsem naivní a laik, když jsem předtím vaší otázku pouze PŘEHLÉDLA a vy jste mojí otázku špatně vyložila, ale i ostatní (přece jen pitbull a Tosa nezní zrovna nějak senzačně). Tak doufám, že se to tímto vyřešilo a že jsem vám odpověděla na všechny otázky (kdyby ne, tak s ptejte)...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ptala jsem se hlavně proto, že jsme nikdy jednoho psa neměla, vždycky jsme v rodině měli alespoň dva tři psy NO. Když u nás totiž měl v rodině (např. prarodiče) někdo pouze jednoho psa, tak byl většinou agresivní na ostatní psy (od toho jsem jim ale pomohla, a teď už je jako beránek, když se řídí mýma instrukcema, vždy je právě chyba u majitele, potažmo u lidí (nedůvěra psa k člověku) a ve špatném hierarchickém postavení pes versus pán aj. (málo zkušeností?)). To by vás s troškou kynologockých zkušeností mohlo taky napadnout, když pes vyrůstá sám a není ve styku s ostatními psy (taky že jich u nás na vesnici bylo málo), že bude k nim agresivní a je to jak časovaná bomba - navíc já budu s ním sama a bez rodiny a moc psů zrovna kolem mě není - tak jak mi pak odpovíte na tohle? Samozřejmě není také vyloučitelná možnost, že dva psi se budou cítit navzájem silní a agrese k ostatním psům se projeví tak i tak...vše to závisí na důsledné výchově od štěněte (Tosa se necvičí, ale vychovává). A to, že spojení fena fena a pes pes je sebevražda, to je také úplná blbost - my měli dva psy NO a byli v pohodě, nikdy s nimi nebyly žádné problémy, to samé s fenama - máme jednu NO a druhou Flat coated retrívra a větší psí kamarády snad neznám ani jsem neviděla. Teď tedy k vašemu dotazu, který jsem předtím omylem přehlédla - výcvik si nepředstavuji teď už nijak, předtím jsem myslela, že by mi někdo z rodiny s nimi pomohl, v tom by nebyl problém - od začátku jsem ale věděla, že to zřejmě nepůjde a také jsem chtěla vědět, jestli není náhodou někdo, kdo takováto plemena (nebo jim podobná) dohromady chová - to jste si to právě špatně vyložila, protože jsem nebyla naivní (i když vám to tak možná vyznělo), ale pouze jsem chtěla znát jasnou odpověď a světe div se, opravdu by to asi nešlo. Dále kdybych si nedejbože bože zlomila nohu, zase by se našlo východisko v rodině a o psy by bylo dobře postaráno - snad tedy už nejsem naivní a laik, když jsem předtím vaší otázku pouze PŘEHLÉDLA a vy jste mojí otázku špatně vyložila, ale i ostatní (přece jen pitbull a Tosa nezní zrovna nějak senzačně). Tak doufám, že se to tímto vyřešilo a že jsem vám odpověděla na všechny otázky (kdyby ne, tak s ptejte)...

Vy nejste jen naivní, vy jste i "píp" a tosu si rozhodně nepořizujte. Protože když je někdo na radu typu dvě feny tosy nebo dva psy tosy jsou sebevražda napsat, Ale náš ovčák a retrívr se taky neperou a jsou největší kámoši, tak by neměl vlastnit jiného psa než pudla nebo čivavu nebo něco podobného nebo nejlépa psa plyšového. Možná jste o psech něco přečetla, ale v hlavě vám z toho nezůstalo evidentně nic.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy nejste jen naivní, vy jste i "píp" a tosu si rozhodně nepořizujte. Protože když je někdo na radu typu dvě feny tosy nebo dva psy tosy jsou sebevražda napsat, Ale náš ovčák a retrívr se taky neperou a jsou největší kámoši, tak by neměl vlastnit jiného psa než pudla nebo čivavu nebo něco podobného nebo nejlépa psa plyšového. Možná jste o psech něco přečetla, ale v hlavě vám z toho nezůstalo evidentně nic.

Čivava je ještě horší než tosa ! To jsou právě ty malé nevychované svině - kdybyste viděl(a) vůbec nějaké video, což nepředpokládám od C. Milana-tak většina nezvladatelných psů jsou právě čivavy a jim podobní malí tajtrlíci. Dvě tosy taky nejsou problém při správné výchově, to jsem viděla na vlstní oči - fena fena i pes pes, tak mi pak nemáte co říkat-své "píp" si nechte raději na sebe. S žádným psem jsem nikdy neměla problém, tak proč si nepořídit tosu ?! Je to přesně takový pes, který vyhovuje mému životnímu stylu a já se tady nenechám od nějakých pseudokynologů nabádat, který pes je pro mě ten pravý a který ne, to je moje věc. Když umím napravit neadekvátně se chovajícího psa, tak určitě v hlavě nemám evidentně vůbec nic ale i jistý dar komunikace se zvířaty od přírody, na který mě už hodně lidí upozorňovalo. A navíc kdybyste viděl(a) jak byl ten ovčák dominantní i víc než tosa a přesto přijmul štěně retrívra, to by vám asi hned zklaplo.

Nebylo by lepší si nejdříve koupit jednoho psa, vychovat ho a až bude dospělý uvažovat o druhém?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nebylo by lepší si nejdříve koupit jednoho psa, vychovat ho a až bude dospělý uvažovat o druhém?

Přesně tak to mám i v úmyslu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli byste mi mohli poradit plemeno vhodného společníka k plemeni Tosa Inu. Dočetla jsem se, že je vhodný jakýkoliv pes středního plemene.
myslíte, že by se k ní hodil třeba i americký pitbullteriér (ti se mi také moc líbí, nicméně vím, že potřebuje důslednou výchovu, socializaci a pevnou ruku už od štěněte, jinak v dospělosti mohou nastat problémy v chování k jiným psům i lidem, jak to má v sobě zakódované z jeho minulosti). Tak co myslíte ? Žádného z těchto psů zatím nemám, ovšem mám o nich hooodně načteno a celkově o psech i shlédnuto (např. znalec psí duše Cesar Milan) - Tosu ale chci na 100%, to vím, nad druhým psem přeci už ale uvažuji z toho důvodu (i když je to ještě brzo), aby jí nebylo např. smutno (samozřejmě s ní budu co to půjde), mohla si také s někým popovídat a pohrát po psím a hlavně proto, že bydlím a budu bydlet sama (žádná rodina), tak aby nějak nestrádala. Budu moc ráda za jakékoliv tipy na společníka pro Tosu, nejlépe od někoho, kdo vlastní takovéto nebo jim podobné psy.

Tosa a pitbull ! - kdo začal s tím, že to absolutně nejde (příště se laskavě nenavážejte z vaší neznalosti)? Podívejte se na příspěvek od mucholabky - https://www.ifauna.cz/psi/forum/r/detail/471399/tosa-inu

Z jedné výjimky děláte pravidlo? Ještě není ani nikde dáno, že tosa a pitbul spolu budou vycházet do smrti.

ta stejna Mucholabka vam ted popise, co nasledovalo dal. Obe feny dospely a sly si po krku tak, ze se musely oddelovat od sebe, az si tosu nechali jeji rodice. I pri navstevach se muselo davat sakra bacha, aby se feny nepotkaly a vydrzelo to tak az do smrti pitbullky v necelych jejich sedmi letech. A to mela pitbullka sest zkousek a s tosou se taky pracovalo. Nektere jine psy tosa i pitka snesly bez problemu.

ta stejna Mucholabka vam ted popise, co nasledovalo dal. Obe feny dospely a sly si po krku tak, ze se musely oddelovat od sebe, az si tosu nechali jeji rodice. I pri navstevach se muselo davat sakra bacha, aby se feny nepotkaly a vydrzelo to tak az do smrti pitbullky v necelych jejich sedmi letech. A to mela pitbullka sest zkousek a s tosou se taky pracovalo. Nektere jine psy tosa i pitka snesly bez problemu.