Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.109
Přemýšlím,že bych si do budoucna pořídila malého knírače. A proto bych měla několik otázek.
Nejdřív, říká se, že je to pes s velkým srdcem. Asi do mých třinácti choval můj táta velké knírače a pamatuji si že to vždy byli skvělí psi, chytří, nebojácní, připraveni položit za rodinu svůj život. Je malý knírač také takový? A jestli je, nevyskakuje si zase moc na větší psy?
Poté, mám zkušenosti pouze s výchovou jorkšíra ( super pes) a proto, bude má zkušenost na knírače stačit? Není moc tvrdohlaví?
A poslední otázka jsou barvy. Jsou nějaké odlišnosti ve zdravý, nebo v temperamentu podle barev? Mě se totiž nejvíce líbí bílý, ale narazila jsem na názory že je to chcípáček.
Prosím o odpovědi které vycházejí ze zkušeností, ne takové " jedna paní povídala..."
Děkuji mnohokrát.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.36.208
Měla jsem černostříbřitého.Byl to pan pes, opravdu na něj vzpomínám jako na skvělého psa.Nepral se, jen když ho někdo vyprovokoval.Nebyl uřvaný, ačkoli jsem ho měla v paneláku ve 3 patře.I když se chladil v předsíni, když bylo letní vedro, tak ačkoli byl naproti dveřím výtah, chodili sousedi a návštěvy a děti na sousedy zvonily, neštěkal.Zato na víkendu, na dvoře, to řval, to je fakt.Byl to takový městský pejsek, přišlo mi, že je doma spokojenější než na vesnici.Jen měl jednu vadu.Čas od času se sebral a utekl, když byl puštěný, pak se za pár hodin vrátil a štěkal před panelákem.To udělal tak 2x za rok.Dostal se ke mě už starší, takže nevím, jaý byl do roka jeho výcvik, ale přišel z horších podmínek, přizpůsobyl se dokonale.Když jsme měli středňí knírače doma, jako dítě jsem chodila na cvičák pro knírače, malí knírači mi nejvíc nervní přišli černí, ale asi záleží na povaze a výchově.Já bych malýho knírače brala hned, jenže manžel je na velké hafany, tak máme k baráku hovíka, nestěžuji si, ale říkám jednou, možná
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.121.113
já měla malého pepře a byl to také pan pes , vychovaný , také bydlel v paneláku ,ale nikdo o něm nevěděl , bezvadný pracant , skládali jsme spolu zkoušky pro malá plemena,za mě ano i když mám v současné době pudly.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.80.93
Taktéž mám malého černostříbřitého. První pes u nás. Opravdu super pes s obrovským srdcem. Nikdy neutekl, nepere se, s ostatníma si chce hrát. Zavrčí pouze při velké provokaci. Bohužel uštěkaný při zazvonění, jinak tichý, pracovitý a rychle, ochotně se učí nové věci.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.141.127
mám malé pepřáky, jsou to super psi, doprovázejí mě už 25let a doprovázet budou i nadále. Ano je to malý pes s velkým srdcem, ale né že by se někde vytahoval či co, ale v případě, že si něco brání či hlídá je schopen se postavit daleko větším psu či člověku. Pro rodinu opravdu dýchá.
Možná je tvrdohlavější, ale není to až zas až tak strašné.
Barvu bych neměnila.
Barva záleží na vašem vkusu, ale bílí bývají často do rezava, červena atd. Nevím, vůbec bílá barva psa pro mne nee
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.59.151
Měla jsem velkého knírače a opravdu to byl pan pes, pes s obrovským srdcem, který by za mne položil život. Kolikrát se mi stalo, že jsme si rozuměli úplně beze slov. Bohužel jsem ho před čtyřmi roky musela nechat odejít ... teď momentálně mám úplně jiné plemeno (bostonského teriera), ale protože už konečně býváme ve svém vysněném domečku tak plánujeme tak za 3 až 4 roky dalšího psa a já vím že budu hodně uvažovat o tom, že to bude znovu knírač.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.109
Děkuji za názory.. Knírač je pro mě srdeční záležitostí, už kvůli tomu, že mě doprovázeli dětstvím.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.118.1
i když náš pes (první a zatím jediný) byl knírač jen z půlky(měli jsme ho od známých -mamina byla kníračka, táta neznámá směska co k ní přeskočil plot) myslím že nelze než souhlasit s výše uvedeným I když teď už několik let nežije, velmi nám chybí. PS byl černý.